Čtvrtek 17. února 1994

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Bendovi a prosím pana poslance Tomáše Sojku. Před tím faktická poznámka pana poslance Dalibora Matulky.

Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, protože se tady už v rozpravě začal krystalizovat spor o to, zda probíhá nebo neprobíhá transformace družstev a co je jejím smyslem, rád bych poprosil ty poslance, kteří mají pod pojmem transformace v úmyslu spíš likvidaci, aby byli poctiví a používali raději tohoto pojmu.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Prosím pana poslance Sojku, připraví se pan poslanec Skočovský, potom pan poslanec František Brožík.

Poslanec Tomáš Sojka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že předřečníci vyčerpali víceméně mě pozměňovací návrhy, soustředím se na jeden procedurální návrh. Vzhledem k tomu, že společná zpráva výrazným způsobem modifikuje vládní předlohu, řekl bych, že ji výrazným způsobem mění, doporučuji, abychom projednávaný zákon probírali podle tisku 599 a jednotlivá ustanovení společné zprávy pak považovali za jednotlivé pozměňovací návrhy, o kterých bychom hlasovali jednotlivě. O návrhu této procedury bych doporučoval, abychom hlasovali po ukončení rozpravy.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Sojkovi. Prosím pana poslance Skočovského.

Poslanec Miloš Skočovský: Vážené dámy a pánové, navrhovaný zákon nedává všechny předpoklady pro to, aby dále nepřežívaly resty funkcionářských družstevních spolků žijících a vydělávajících na majetku, který by měl patřit skutečným řadovým družstevníkům. Proces přerodu husákových velkodružstevních představenstev na podnikatelské organizace již probíhá, jak vám mohou potvrdit např. družstevníci ve Východočeském kraji. Morava je daleko, odtud ještě nemám zprávy, ale patrně je to tam stejné.

Navrhuji proto následující úpravy paragrafů 26 a 27 předloženého návrhu.

V § 26 za odst. 2 doplnit nový odstavec 3: "Manipulace s nebytovými prostorami družstvem je podmíněna souhlasem členské schůze samosprávy v příslušném objektu, resp. budově."

Odst. 4: "V budovách, kde všichni družstevníci požádají o převod bytů do vlastnictví a projeví zájem o získání domu celého, tj. včetně nebytových prostor, je družstvo povinno tyto nebytové prostory na vlastníky bytů převést."

Odst. 5: " U budov, které se staly majetkem družstva až na základě normalizační integrace družstev v 70. letech, se spolu s byty do vlastnictví převádějí formou podílového spoluvlastnictví všechny nebytové prostory, které nejsou v přímém užívání družstevníků, a to za stejných podmínek jako byty dle § 26 odst. 1."

Další odstavce by bylo potřebné přečíslovat.

V § 27 v odst. 6 poslední větu, která začíná "Částka příspěvku, kterou je družstvo povinno .... atd." a končí "počínaje rokem kolaudace stavby", doporučuji nahradit novým zněním: "Částka příspěvku, kterou je družstvo povinno vrátit, se stanoví podle prováděcího předpisu k tomuto zákonu, který vydá Ministerstvo hospodářství České republiky."

Zdůvodnění: Paušální částka snížení o 1 % za každý rok od kolaudace nerespektuje výrazně se měnící podmínky v celém období let 1959 - 1990. V prováděcím předpisu by se mělo přihlédnout ke změnám legislativních podmínek a ke zcela odlišnému charakteru příspěvku, nesrovnatelným podmínkám a okolnostem jeho přiznání.

Požadavky na výstavbu prodejen vynucovaly např. národní výbory. O tyto prostory mohlo být víc bytů a tím i nevratných státních příspěvků na byty nebo více společných, dnes lukrativních pronajímaných prostor. Také nebytové prostory často znepříjemňovaly bydlení a zhoršovaly jeho kvalitu. Byla podhodnocena účast svépomocí na hodnotě stavby. Některé investiční náklady by byly bez nebytových prostor nižší. V různých dobách byly různé podmínky, režim a charakter poskytovaných příspěvků. Uživatelé, poskytovatelé příspěvků, neplatili nájemné a často si tímto způsobem příspěvek již tzv. odbydleli. Uživatelé neodpisovali a nepodíleli se na obnově objektů. Družstvo splnilo všechny podmínky dané tehdejšími předpisy, které zakládaly vlastnické právo. Ke změně došlo často až tím, že uživatelé privatizací zanikli.

Má-li vzniknout skutečný trh s byty, je nutné, aby převážná část bytů se stala privátním majetkem. K tomu je potřeba, aby cena bytů byla přijatelná pro nejširší vrstvy bydlících. K tomu navrhuji i systém oceňování bytů, který by mohl být patrně i součástí prováděcí vyhlášky a nebo také součástí tohoto zákona, jak již zde bylo hovořeno. Pokud by stanovení ceny bytu bylo částí tohoto zákona, navrhuji ji zařadit do samostatné přílohy tohoto zákona pod názvem "Prodejní cena bytu" ve znění:

Základem výpočtu prodejní ceny bytu je souhrnné měsíční nájemné, tj. včetně vodného, osvětlení, společných prostor, tepla, odvozu odpadků apod. Základní cena je stanovena jako stonásobek souhrnného měsíčního nájemného. Amortizace bytu snižuje základní cenu bytu o 2 % za každý rok provozu až do 80 %. Amortizační cena je tvořena základní cenou sníženou o procento amortizace. Technický stav bytu a jiné odlišnosti jsou zohledněny úpravou amortizační ceny o plus minus 10 %. Odlišná cena je tvořena amortizační cenou sníženou nebo zvýšenou o 10 %. Nedosahoval-li by v minulosti příjem nájemníků 1,5násobku platu životního minima, potom má nájemník právo na snížení prodejní ceny o 50 %. Prodejní cenou se rozumí amortizační cena nebo odlišná cena. Sociální cena je tvořena prodejní cenou sníženou o 50 %. Tento byt nesmí nájemník prodat do konce svého života, jinak by musel doplatit sociální snížení ceny. Výjimečná cena umožňuje odprodej bytů nájemníků-neplatičů třetím osobám. Tato cena může být snížena až o 50 %. Samozřejmě se tím přebírá právo nebo povinnost vybrat od neplatícího nájemníka dřívější chybějící nájemné.

Ve zvláštních případech může městská rada stanovit cenu dohodou snížením stanovené prodejní ceny až o 80 %. Hotovostní placení je zhodnoceno dalším snížením ceny o 10 %. Měsíční splátky jsou úrokovány 10 % a musí být splaceny do 1 roku, výjimečně do dvou let."

Navrhovaná metodika je jednoduchá, sice zněla trochu složitě, ale na papíře to vypadá dost jednoduše. Je každému srozumitelná a podklady pro její výpočty jsou nájemníkům přístupné. Její nespornou výhodou je, že zavede pořádek do stanovení prodejních cen bytů a zároveň zohledňuje morální právo nájemníků na přijatelnou cenu, neboť i jejich kapitál z minulého období je vložen do výstavby a provozování bývalých státních bytů, které nyní budou obce a města privatizovat rozprodejem nájemcům. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Skočovskému. Vzhledem k tomu, že pan poslanec Brožík vzal svoji přihlášku zpět, prosím pana poslance Šumana, aby přišel k řečništi. Dále se připraví paní poslankyně Röschová a potom paní poslankyně Buzková.

Poslanec Vladimír Šuman: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, vystupuji k tomuto zákonu nikoliv za sebe, ale z pověření branného a bezpečnostního výboru a prosím, abyste věnovali podnětu našeho výboru pozornost.

Úvodem chci říci, že náš výbor zákon neprojednával, ale ústavně právní výbor, když projednával tento zákon, upozornil náš výbor na skutečnost, že ve státních a družstevních bytech jsou také objekty civilní obrany, což tento zákon neřeší.

Požádali jsme o stanovisko příslušné orgány Ministerstva obrany a po konzultaci legislativních pracovníků příslušného úřadu Ministerstva obrany, Ministerstva hospodářství a Poslanecké sněmovny schválil branný a bezpečnostní výbor svým usnesením následující pozměňovací návrh. V § 24, který se jmenuje "Zvláštní ustanovení o převodu vlastnictví jednotky" doplnit nový odstavec 8 (mluvím o znění původního vládního návrhu), který by obsahoval toto znění: "Smlouvu o převodu vlastnictví nebytového prostoru, sloužícího účelům civilní ochrany, lze uzavřít jen po předchozím souhlasu příslušných orgánů."

S tím samozřejmě souvisí potřeba úpravy § 5, ve kterém jsou zmiňovány právě jednotlivě odstavce, na které je podmíněno převedení vlastnictví, a to tak, že v odstavci 2 tohoto paragrafu na konci se doplňují slova "a osm".

Cíl tohoto návrhu je podle mého názoru zcela zřejmý zajistit podmínky pro civilní ochranu obyvatelstva, a proto žádám poslankyně a poslance, aby tento návrh podpořili. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Šumanovi. Slovo má paní poslankyně Röschová.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo, pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte, abych předložila pozměňovací návrh, který by zněl: z projednávaného návrhu zákona se vypouští část devět včetně nadpisu § 35 a včetně poznámky č. 4 a) pod čarou. Část desátá se přečísluje na devátou.

Nyní mi dovolte, abych stručně odůvodnila tento návrh. Prostým nahlédnutím do schváleného programu této schůze jsem zjistila, že dalším bodem, který budeme na této schůzi projednávat, je vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o správních poplatcích. Část devátá zákona o bytech rovněž novelizuje zákon o správních poplatcích a oba tyto návrhy zákonů nabývají účinnosti 1. dubna. Připadá mi nepraktické, abychom dvěma předpisy novelizovali jeden zákon. Proto si dovoluji navrhnout vypuštění části deváté a v příštím bodu totéž znění navrhnu doplnit do projednávaného návrhu zákona o správních poplatcích.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji paní poslankyni Röschové. Slovo má paní poslankyně Buzková, připraví se paní poslankyně Marvanová, poté pan poslanec Fejfar.

Poslankyně Petra Buzková: Vážený pane předsedající, dámy a pánově, podle § 25 devizového zákona nemohou devizoví cizozemci nabývat na území České republiky do vlastnictví nemovitosti s výjimkami uvedenými v § 25 devizového zákona. S ohledem na požadavek rovnosti v právech podle čl. 1 Listiny základních práv a svobod je třeba v zákoně upravit možnost, aby fyzické osoby, které mají stejné právní postavení ve vztahu k bytovým a nebytovým prostorům (tzn., že jsou jejich řádnými nájemci z titulu nájemní smlouvy nebo na základě svého členství v bytovém družstvu), měly i stejné podmínky pro jejich získání do vlastnictví podle navrženého zákona, a to i v případech, kdy jde o devizové cizozemce, např. občany s českou státní příslušností, kteří se pracovně zdržují dlouhodobě v zahraničí, nebo státní občany bývalé ČSFR, kteří se nestali občany České republiky.

Přímá novelizace devizového zákona přitom není potřebná, protože jeho ustanovení v § 25 pod písm. g) výslovně stanoví, že omezení neplatí, pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon, přičemž odkazy na zvláštní zákony v poznámce č. 7 jsou demonstrativní.

Můj návrh zní: dosavadní znění § 29 se označuje jako odst. 1, za který se připojuje následující text: "(2) Při převodu vlastnictví jednotek bytových družstev a při převodu vlastnictví jednotky fyzické osobě, která je jejím nájemcem (§ 25 odst. 1 a 2), nebo která ji smluvně užívá jako ateliér (§ 25 odst. 7), neplatí omezení podle zvláštního zákona." Poznámka pod čarou: "§ 25 zákona č. 528/1990 Sb., devizový zákon".

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji paní poslankyni Buzkové. Slovo má paní poslankyně Marvanová.

Poslankyně Hana Marvanová: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, ráda bych přednesla několik v podstatě spíše zpřesňujících návrhů.

Do § 5 odst. 3 písm. h) společné zprávy bych ráda navrhla změnu, která spočívá v tom, že by se vypustila slova v písm. h), která zní "zástupce spoluvlastníků nebo jiné", tak, aby písm. h) znělo: "Pravidla pro správu společných částí domu, popř. domu jako celku, včetně označení osoby pověřené správou domu (dále jen správce)". Stručné vysvětlení zní asi takto. § 5 má na mysli prohlášení vlastníka, a to i v případě, že zatím nedošlo k prodeji jednotky, kdy zatím je jediný vlastník budovy, resp. vlastník jednotek. Proto používat zde v písm. h) termín "zástupce spoluvlastníků" je zavádějící, protože zde ještě nejde o spoluvlastnictví.

Další návrh směřuje do § 8 a), a to v odst. 1 navrhuji zpřesnění ve třetí větě. Třetí věta zní zatím takto: "Vlastníci jednotek, které se nacházejí v jednom domě, mohou zřídit jen jednu právnickou osobu." Domnívám se, že tato dikce je zavádějící a mohla by dokonce vést k výkladu, že vlastníci jednotek nemohou kromě toho zřídit žádnou jinou právnickou osobu, akciovou společnost apod.

To jistě nebylo naším záměrem, takže doporučuji za slovo "zřídit" vložit slova "k uvedenému účelu". Tím se myslí účel správy domu, takže by tedy věta zněla: "Vlastníci jednotek, které se nacházejí v jednom domě, mohou zřídit k uvedenému účelu jen jednu právnickou osobu."

Další změna, kterou chci navrhnout, je změna znění § 12 ve společné zprávě. Nejde o změnu pouze formulační nebo zpřesňovací. Tak jak je zatím uveden § 12 ve společné zprávě, členové společenství odpovídají za závazky společně a nerozdílně, tzn., že třetí osoba, která má nějakou pohledávku, která vznikla např. v důsledku toho, že třetí osoba prováděla opravy domu, může celou tuto pohledávku žádat byť jen po jednom ze spoluvlastníků jednotek, a ten se pak musí třeba i v soudním řízení hojit na ostatních vlastnících jednotek v domě. Mám pocit, že za situace, kdy vlastníků jednotek mohou být i desítky, je to dosti nepraktické a nespravedlivé vůči vlastníkům jednotek solventním a řádným, kteří uhrazují své závazky, a kteří by takto za event. insolventní vlastníky jednotek v domě museli hradit tyto závazky, ale svou pohledávku by pak nemohli vymoci.

Myslím si, že tady je namístě místo solidární odpovědnosti stanovit odpovědnost každého vlastníka jednotky v poměru, jaký je jejich spoluvlastnický podíl na domě, a proto navrhuji místo dosavadního znění § 12 ve společné zprávě nové znění: "Z právních úkonů týkajících se společné věci, jsou vlastníci jednotek oprávněni a povinni v poměru odpovídajícím velikosti jejich spoluvlastnických podílů (§ 7 odst. 2)."

Další změnou, kterou navrhuji, je změna v § 25 odst. 2 společné zprávy. Zde navrhuji zpřesnění první věty tak, aby bylo zcela zřejmé, že první věta v odst. 2 má na mysli člena bytového družstva, který je fyzickou osobou, a který je nájemcem bytu, o jehož vydání do vlastnictví žádá. Navrhuji, aby první věta § 25 odst. 2 zněla takto: "Družstvo je povinno uzavřít smlouvu o převodu bytu uvedeného v § 26 odst. 1 a 2 s fyzickou osobou - členem bytového družstva, který je nájemcem bytu a který vyzval družstvo k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví k tomuto bytu."

Dále navrhuji v tomto odstavci dvě doplnit třetí větu, která by zněla: "Tím nejsou dotčena ustanovení devizových předpisů - odkaz: Zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb." Jsem si vědoma toho, že tento můj návrh směřuje přesně opačným směrem než návrh, který přednesla paní poslankyně Buzková. Nedomnívám se totiž, že účelem tohoto zákona bylo novelizovat, byť nepřímo, devizový zákon. Jak moje předřečnice říkala, podle devizového zákona nemovitosti mohou nabývat státní občané České republiky, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky, a zároveň tento devizový zákon stanoví výjimky pro cizozemce, kteří jinak nemohou nabývat nemovitosti, ale pokud jsou dány skutečnosti uvedené v devizovém zákoně, např. jde-li o manžela a o bezpodílové spoluvlastnictví, tam je možné, aby cizozemci nabývali nemovitosti do vlastnictví. Protože tedy podle mého názoru nemáme zde záměr novelizovat devizový zákon, navrhuji, aby zde bylo výslovně stanoveno, že ustanovení devizových předpisů není tím dotčeno.

Dále navrhuji v § 25 odst. 3 podobné zpřesnění, které jsem navrhla v odstavci druhém, tj. zpřesnění, ze kterého by bylo zcela zřejmé, že jde o fyzickou osobu člena bytového družstva, který je nájemcem uvedeného nebytového prostoru. Navrhuji tedy toto znění odstavce 3 § 25: "Obdobně se postupuje i u nebytových prostorů, u nichž se na financování podílela svým členským podílem pouze fyzická osoba, člen bytového družstva, který je nájemcem, nebo jeho právní předchůdce. Tolik mé zpřesňovací pozměňovací návrhy.

Závěrem jedna obecná poznámka. Pokud by byl přijat návrh pana poslance Bendy, který navrhoval přerušení projednávání tohoto bodu po skončení rozpravy a projednání pozměňovacích návrhů ve výborech, tak bych ráda tuto poznámku adresovala pro jednání hospodářského výboru. Dostávám celou řadu připomínek k situaci v družstevnictví vůbec. Jedna z největších nespokojeností panuje s tím, že bytová družstva byla v podstatě administrativně většinou v sedmdesátých letech sloučena ve velké kolosy. Mnoho družstevníků nevyužilo lhůty k odčlenění, k oddělení těchto bývalých malých družstev z těchto velkých družstevních kolosů. Tato možnost byla dána zákonem č. 176/1990 Sb. Myslím, že by stálo za zvážení, zda-li problematika bytového družstevnictví vůbec by se nedala řešit podobným způsobem, jakým to řešil zmíněný zákon č. 176/1990 Sb., tj. oddělení části družstva, (oddělení družstva je možně podle obchodního zákoníku), tzn. dát možnost třeba i v nějaké lhůtě oddělení např. jednotlivých samospráv apod. Mám pocit, že kdyby došlo ke zmenšení bytových družstev touto cestou, možná by celá řada problémů se vyřešila tak, že by si je vyřešili sami družstevníci. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji. Prosím poslance pana Otu Fejfara, připraví se pan poslanec Špaček, který je poslední písemně přihlášený do rozpravy.

Poslanec Ota Fejfar: Vážený pane předsedající, pane předsedo, kolegyně a kolegové, bývám pravidelně hluboce dojat, jestliže příslušníci jedné z opoziční stran v této sněmovně začnou mávat Listinou lidských práv. Tentokrát na ochranu aparátu bytových družstev.

Je mi jasné, že vládní návrh zákona, tak jak byl předložen sněmovně - tisk 599 - velice potěšil aparáty bytových družstev. Zaprvé proto, že řekl "transformační zákon č. 42 atd. je zapomenut a vy družstevníci máte znovu možnost si požádat, ale tentokrát s laskavým svolením svých družstev". Odkážu-li se na vládní návrh, být předsedou takového družstva, velice rád bych se stal dobrým předsedou takového družstva a svým družstevníkům bych přímo začal nabízet a nutit, ať si vezmou byt a z družstva odejdou, protože bych se velice těšil na to, až v tomto družstvu zůstanu sám s veškerým zbytkovým majetkem.

Proto se pokusím okomentovat ještě jednou svůj návrh, nad kterým zde někteří poslanci roní krokodýlí slzy a prohlašují jej za likvidaci bytových družstev. Můj návrh zaprvé definuje majetek, který nepodléhá režimu vypořádání podle příslušných paragrafů předlohy zákona i společné zprávy, za další se snaží stanovit maximálně jednoduchá pravidla pro jeho ocenění s důrazem na větu "pro potřebu tohoto zákona". Zde se mi jeví zcela adekvátní např. stanovení tržní ceny nebytového prostoru právě podle dosahovaného nájmu v těchto nebytových prostorech, neboť vyhláška č. 393 a následující předpisy tak, jak předpokládají, jsou podle mne vyhláškou o oceňování zdí, která prostě nedokáže ocenit lukrativní prostor na hlavní třídě, případně méně lukrativní prostor někde na sídlišti. Tento návrh pak pouze se snaží stanovit podíl odcházejícího družstevníka na takovémto majetku a definuje jej jako pohledávku družstevníka či snad jako závazek družstva vůči tomuto družstevníkovi. Přitom tento návrh předpokládá povinnost pouze vydat - a to ještě za přesně stanovených pravidel - nebytové prostory. Já se nedomnívám, že vydají-li družstva své nebytové prostory, že je to zlikviduje. To není sáhnutí na nedělitelný fond či podobně, jak je zde snaha tvrdit.

Co se týká ostatního majetku, jeho vypořádání, je dána možnost se dohodnout tyto pohledávky vyrovnat buď hmotným majetkem, protože se zdá celkem logické, že pokud družstvo je např. majitelem kotelny v části sídliště, kde družstevníci odejdou z tohoto družstva, že pohledávky těchto družstevníků vyrovná např. tím, že jim do vlastnictví předá tuto kotelnu apod. I kdyby však ale družstvo nevyrovnalo vůbec žádné pohledávky hmotným majetkem, má pět let na to, aby se zamyslelo nad tím, kde sehnat prostředky na vyrovnání těchto pohledávek. Zdůrazňuji - pět let. Takže v žádném případě při přijetí tohoto mého pozměňovacího návrhu nedojde k jakémusi zhroucení nebo likvidaci družstva. Prostě nedojde. To je demagogie, která je zde nesprávně používaná.

Ještě jednou chci zdůraznit to, že dnes se samozřejmě aparáty těší na to být realitními kancelářemi, případně být těmi správci, kteří s majetkem, který jim zůstane, budou nadále spravovat majetek těch vlastníků bytů, kteří odejdou z družstva - asi na způsob, jako kdyby transformace družstev zemědělských proběhla způsobem, že oprávněným osobám vydáme pouze holé pole a pak jim nabídneme, že jim za příslušný poplatek zoráme, zasejeme atd. Tolik ke svému návrhu.

Co se týče regulace ceny, vyslechli jsme zde nejrůznější konstrukce jak stanovovat ceny. Pokud budete chtít regulovat cenu, uvědomte si, že na každou dohodu o koupení domu, bytu, musí být dva. Ten, kdo kupuje, a ten, kdo prodává.

Jestliže například majitel domu se rozhodne, že dům nebo byt prodá, stanoví si cenu, záleží pouze na kupujícím, zda tuto cenu bude akceptovat, nebo zda zůstane nájemníkem. Při přemrštěných požadavcích na cenu prostě nebudou kupci. Jestliže se tato sněmovna ale rozhodne, že bude regulovat maximální cenu, tak za prvé: jestliže mě jako obec donutí prodávat lacino, nebo bude chtít, abych prodával lacino, tak já prostě prodávat nebudu, prostě nebudu prodávat takto laciné byty, zvláště pak ne v situaci kdy, pokud budu chtít prodat celý dům, tak prostě prodám celý dům a tam cena regulovaná není. Jakákoli snaha o regulaci ceny z jedné nebo z druhé strany může vést pouze k tomu, že buď nebudou prodávající anebo kupující. Děkuji.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji panu poslanci Fejfarovi, s faktickou se hlásí pan poslanec Wagner.

Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, omlouvám se, že jsem se přihlásil v reakci na předchozí vystoupení, ale mám pocit, že pan kolega přede mnou zde hovořil o něčem jiném, než byl původní úmysl, ve chvíli, kdy vláda tento návrh předkládala, ve chvíli, kdy jsme tento návrh obdrželi.

Nevím, jestli pan kolega Fejfar si dovolil do 17. listopadu 1989 tak ostře a nesmlouvavě kritizovat tehdy vládnoucí stranu, jako si dovoluje teď kritizovat její dědice. Já jsem si to tehdy dovolil, proto si nyní mohu dovolit je bránit.

Rád bych je bránil před tím útokem, který, ve chvíli kdy nemá argumenty, tak napadá nálepkováním. Není co nálepkovat, to je faktická, pane kolego, je faktická v tom, že pan kolega zde předložil opět mnoho důkazů k tomu, že argumentace pana Bendy zde přednesená a jeho návrh změny názvu tohoto zákona nebyl předložen úplně, obě dvě tato vystoupení a mnoho dalších by mohly navrhnout, aby tento zákon změnil název na návrh zákona o likvidaci družstev. Účelem tohoto zákona je uvést v chod jistotu pro občany, aby mohli bydlet, aby nefungoval zde strach o střechu nad hlavou a strach v této zemi funguje, a to ve veliké vrstvě obyvatelstva. Jestli to není k věci pro vás, pro mne to je příliš k věci a dovolil jsem si vás na to upozornit.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Prosím pana poslance Špačka, potě pan poslanec Jiří Hájek, který je dosud poslední.

Poslanec Radim Špaček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych nejprve uvedl na pravou míru některé překlepy v mých pozměňovacích návrzích ze včerejška, domnívám se, že to je opravdu faktická poznámka.

Prosím, aby v mých pozměňujících návrzích, konkrétně v posledním pozměňovacím návrhu, bylo upraveno v řádce druhé nové znění odstavce 3, na konci třetí řádky nemá být "odstavce 1 a 4", nýbrž "odstavce 1 až 4".

V následující řádce slovo "přechází" má být ve tvaru "přecházejí".

O dvě řádky dále má být místo "poskytnutým družstvům" uvedeno "poskytnutým družstvu", tedy v jednotném čísle. A na konci této stránky v třetím řádku odzdola, opět "§ 26 odst. 1 až 4", nikoli "1 a 4".

Na další stránce třetí je jenom jedna oprava, v řádce druhé má být mezi "fyzické osoby a nájemce bytů" vložena pomlčka, nikoli čárka.

Ostatně včera jsem předával panu zpravodaji písemné znění mých pozměňujících návrhů, tak tam toto znění je, jak jsem právě uvedl.

Za druhé mně dovolte přednést ještě jeden pozměňující návrh, který se týká společné zprávy, která vkládá do § 24 nový odstavec 8. Ustanovení toho odstavce chce řešit situaci, kdy dosavadní nájemce požádá o koupi bytu, v němž bydlí, a nesouhlasí s cenou, kterou mu majitel nabídne. Požádá tedy soud o určení neplatnosti této ceny podle § 39 a 43a občanského zákoníku. Nově vložený odstavec 8 potom stanoví, že po dobu řízení o určení platnosti či neplatnosti nabídky neběží lhůty uvedené v odstavci 1, 2 a 7.

Jsem přesvědčen, že celé toto ustanovení je nadbytečné, protože současně s podáním žaloby o určení platnosti lze také požádat soud o vydání předběžného opatřeni, kterým se zastaví nakládání s dotčenou jednotkou a potom po rozhodnutí soudu, které bude buď kladné ve prospěch vlastníka, a pak tedy není nutné, aby ta lhůta dále nabíhala, nebo bude ve prospěch vlastníka negativní a tak se celá ta nabídka zruší. Takže celé ustanovení odst. 8 je nadbytečné, a proto navrhuji ho vypustit.

Na závěr nemohu nereagovat na vystoupení těch kolegů, kteří chtějí vzbudit dojem, že hájí zájmy řadových družstevníků, nebudu reagovat vlastními slovy, ale ocituji jenom část z jednoho mnoha dopisů, které jistě všichni dostáváme. Cituji: "Co vás, vážení páni poslanci, vede k tomu, že byste měli podlehnout lobby placených funkcionářů a zaměstnanců stávajícího bytového velkodružstevnictví, včetně Svazu českých a moravských bytových družstev, abyste jim ponechali finanční základnu pro jejich další existenci a činnost, která je v tomto případě zaměřena proti zájmům družstevníků. Představy o tom, že každý družstevník má právo podílet se na rozhodování i v tom velkodružstvu, jsou fiktivní. Je to stejné jako správy vlastníka jedné akcie z kuponové privatizace.

Na závěr dovolte, ještě otázku, proč má být záměr páté části zákona č. 42/1992 Sb., o transformaci družstev zúžen připravovaným bytovým zákonem tak, abychom byli za své členství v bytovém družstvu znovu potrestáni.

Obracíme se na vás s přesvědčením, že prosadíte takový bytový zákon, který budoucí vlastníky družstevních bytů a domů nepoškodí." Děkuji za pozornost.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP