Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Řezníčkovi. Prosím pana poslance Vyvadila, aby se ujal slova, připraví se pan poslanec Řezáč.

Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, drahé kolegyně, vážení kolegové. V průběhu něco málo přes půl roku zde hrozí, že zásadním způsobem po třetí změníme filozofii v otázce reklamy tabákových výrobků. Po každé se tak stalo, jak správně říká řečník, který bude za mnou vystupovat, formou "neřízených střel". V červenci jsem předkládal návrh zákona o navracení vratných obalů, přišla "neřízená střela" a zároveň vypadlo ze zákona O ochraně spotřebitelů ustanovení týkající se zákazu reklamy; tady na plénu, tady byla ta "neřízená střela".

Potom se projednával zákon O zrušení tabákového monopolu. Připusťme opět přišla "neřízená střela", opačně orientovaná. Nyní kolega Mandelík předložil souhrn pozměňovacích návrhů, které by opět zcela zásadním způsobem tuto problematiku změnily.

Přátelé, on nám jednací řád nezakazuje a nezapovídá, abychom na plénu zásadně měnili návrhy, ale v právním státě - proboha - by už mělo platit, že alespoň určitou dobu bude určitá stabilita. Mám velké pochopení pro rytířský boj kolegy Janečka, Loma, Jaroše, já je obdivuji za to i proto že vím, jak často jsou zde bez ohledu na stranickou příslušnost předmětem v lepším případě úsměšků.

Na druhé straně nemohu s kolegou Janečkem souhlasit v tom, že stát může kdykoliv vstupovat do smluv. Kolega Janeček nemá pravdu. Tento Parlament pochybil i tehdy, když vstoupil do platnosti pracovních smluv, ale stejně tak - musím říci - pochybil, vstupoval-li do platnosti těchto smluv.

Proto mám za to, že tak, jak je formulovaná společná zpráva, je to ústavně i právně korektní a pro společnou zprávu mám za to, že je možno hlasovat. Ale na druhou stranu bych velmi vážně varoval - a tento Parlament by už dočista přestal být věrohodný - pokud přijmeme pozměňovací návrhy kolegy Mandelíka, případně kolegy Řezníčka.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vyvadilovi a prosím pana kolegu Řezáče, aby se ujal slova; připraví se kolega Koháček.

Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený pane předsedo, pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, úvodem bych chtěl splnit mou povinnost podle usnesení sněmovny, tedy říci, že se cítím podjatý, a to ze dvou důvodů. Jednak proto, že jsem zavilý nekuřák, a jednak proto, že jsem členem sekce medicínského práva České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Pokud někteří předřečníci použili termínu srovnání s prodejem drog a mnozí z vás se tomu usmívali, pak chci říci, že podle kategorizace Světově zdravotnické organizace je tabakismus desátou drogou, takže není celkem čemu se smát.

Stejně tak by bylo možné vzpomenout toho, že v mnohých vyspělejších státech, z nichž pocházejí firmy, které úspěšně prodávají u nich vyrobené cigarety na území České republiky, mají ve svém domovském státě takovou právní úpravu, že státní úředník nesmí kouřit na pracovišti, nebo nesmí kouřit v určitých vyšších funkcích vůbec. A v Americe je moderní nekouřit a myslím, že je to v této sněmovně dostatečně známo. Ale já se chci zabývat vyloženě právními aspekty tohoto problému. Podle čl. 6 Listiny základních práv a svobod, každý má právo na život a lidský život je hoden ochrany, dokonce již před narozením.

Hlavní problém, kterým navrhovatelé zpochybňují zákaz reklamy tabákových výrobků, který jsme přijali na prosincové schůzi, fakticky tedy před dvěma měsíci, je vyjádřen v tom, že vlastně zasahujeme do smluvní svobody a zákonem měníme obsah občanskoprávní nebo obchodní smlouvy uzavřené mezi soukromými civilními subjekty.

Já z důvodů, které zde již argumentoval dostatečně kolega dr. Janeček, i z důvodů dalších, které lze argumentovat tím, že každý kuřák umírá devětkrát častěji na rakovinu plic, každý pasivní nekuřák asi dvakrát, tvrdím, že všechny smlouvy o tabákové reklamě podle mého názoru jsou absolutně neplatným právním úkonem, podle § 39 občanského zákoníku, neboť jsou v rozporu se zákonem, a to se zákonem 37/1989, který tady dr. Janeček citoval.

Chci navíc uplatnit, že všechny tyto smlouvy jsou v rozporu se základním občanskoprávním preventivním principem, který ovládá celou šestou část občanského zákoníku, tj. úpravu právního režimu náhrad škody a tzv. bezdůvodného obohacení.

Paragraf 415 občanského zákoníku, tedy úvodní ustanovení této části občanského zákoníku, jasně stanoví, že každý, tj. ať fyzická či právní osoba nebo stát, je povinen počínat si tak, aby se předcházelo škodám na zdraví, majetku atd., tedy i na životě. Je naprosto zřejmé, že tímto způsobem je toto ustanovení hrubě porušováno. Považuji za protiprávní, abychom rušili zákaz tabákově reklamy, který jsme správně na prosincové schůzi přijali. Nemohu hlasovat pro to, abychom cokoliv měnili na právní úpravě, pro kterou jsme se rozhodli před nedávnou dobou. Navíc považuji pro Poslaneckou sněmovnu za velice trapné, abychom před veřejností měnili svůj názor za dva měsíce. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Řezáčovi. Prosím pana kolegu Koháčka, aby se ujal slova, připraví se pan poslanec Šimánek.

Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, dámy a pánově, chtěl bych zde ukázat pohled z trochu jiného zorného úhlu. Pan kolega Janeček zde sumarizoval rozsah problému týkajícího se kouření do tří kategorií. Zdravotní, právní a ekonomické, a to ve vztahu k projednávanému návrhu zákona. Chybí mně tady, a bohužel to tady ještě nezaznělo, dimenze občanská. Chceme v této republice vybudovat občanský stát s rovnosti občanů a s tím, že základem tohoto státu je občan, rodina atd. V první řadě tento princip vychází z toho, že tato republika je tvořena svéprávnými občany, kteří v první řadě sami rozhodují za sebe, o sobě, o své rodině apod. Pokud se budeme vracet k určitému jinému principu, že v řadě případů určitých skupinových zájmů budeme na základě určité většiny, která zrovna v té které době bude v parlamentu dávat zákonnými normami pravidla chování, nedomnívám se, že tato cesta je ta, kterou bych chtěl jít.

Mluvím teď bez ohledu na to, že se momentálně jedná o otázky kouření. Může se jednat o otázku alkoholu, může se to týkat otázek jiných, může to být otázka boje proti rodinným domkům, panelákům atd. Taková skupina může určitým způsobem prosazovat názory. Z dostupných informací, kterých není málo, se ukazuje, že zákazy něčeho nebo zákazy reklamy zpravidla nevedou k cíli, který si předkladatel takovýchto návrhů přeje. Prosím, abyste nebrali to, co teď řeknu tak, že to nějakým způsobem eticky srovnávám, jde jenom o poměr zákaz reklamy a zákaz něčeho, nikoliv srovnávání. Všichni například víme, že zákaz alkoholu v USA ve 20. letech nevedl k tomu, že by došlo k omezení pití v USA, ale naopak to odstartovalo největší vlnu organizované zločinnosti, se kterou se tento svět potýká dodneška. Přešlo to potom do otázky drog a dalších věcí. Můžeme vystopovat, že hlavním zlomem byla reakce na zákaz.

Zrovna tak všichni víme, že předchozí režim zakazoval propagaci např. náboženství a neznamená to, že by to působilo na občany této země, kteří jsou věřící tak, aby se nezvyšovaly řady v křesťanských a jiných církvích. Ani tady komunisté za 42 let neuspěli tím, že zakazovali propagaci nebo reklamu náboženství.

Jakási asociace proti kouření, jejíž materiály jsem zde díky něčí iniciativě dostal, sama připouští, že srovnání zemí, kde byl striktní zákaz tabákových výrobků, který nevedl ke kýženému cíli, a naopak tam, kde se rozumně reklama omezila, jak to navrhuje např. ústavně právní výbor, aby zákon o reklamě stanovil pravidla hry pro tuto oblast, tam určité úspěchy jsou. Navíc podle mého názoru v občanském státě je seriózním bojem opačná propagace, tzn. věnovat se a usilovat různými způsoby, které jsou možné, upozorňovat na negativa kouření, na škodlivost kouření tak, jak je zde uvedl pan kolega Janeček.

Proto si myslím, abychom uvažovali nad touto novelou a pozměňovacími návrhy i ze zorného úhlu, který já naprosto jednoznačně preferuji. Občan této země odpovídá sám za sebe a stát mu to má omezovat jen v nejnutnějších případech. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Koháčkovi a prosím pana poslance Šimánka, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Vlček.

Poslanec Jaromír Šimánek: Pane předsedo, pane předsedající, vážení hosté, vážené kolegyně, vážení kolegové, pokusím se být maximálně stručný.

Dovolte mi, abych v úvodu řekl, že nechci v nejmenším obhajovat své vlastní zájmy, protože mně to nepřísluší. Chci to uvést proto, že jsem již 5 let nekuřák a nemám tedy nejmenší důvod, abych obhajoval kuřáky. Chci říci, že nerespektování smluv, které byly již uzavřeny, může být velkým precedensem. Dále se tyto vypovězené smlouvy na tabákovou reklamu mohou velmi negativně odrazit na rozpočtu obcí, které mají již mnohé věci nasmlouvány, s mnohými financemi ve svých rozpočtech počítají a několik starostů se na mne obrátilo s velkým zděšením nad zákonem, který jsme již před několika měsíci projednali.

Argumenty, které zde vznesli někteří moji kolegové, jsou sice možná líbivě. Chápu, že za ně bojovali s plamenným mečem v ruce, nicméně chci říci, že bychom museli tím pádem zakázat reklamu na osobní automobily, protože řízením osobního automobilu neohrožujeme pouze svůj život, ale všech okolojdoucích chodců, takže bychom i zde museli postupovat trochu jinak.

Na závěr bych vás požádal, abyste s novelou, kterou máte před sebou, souhlasili, protože je potřebná a nutná a my kdybychom omezovali reklamu, bychom udělali krok z Evropy a ne do Evropy. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Šimánkovi a prosím pana kolegu Vlčka, aby se ujal slova.

Poslanec Vlastimil Vlček: Pane předsedající, dovolil bych si podat tento pozměňovací návrh, a sice vypustit z § 11 odst. 3.

Za druhé v § 13 nové znění: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994 s výjimkou ustanovení § 6 tohoto zákona, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995."

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vlčkovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan poslanec Matulka.

Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, můj osobní vztah k této předloze je vztah kuřáka, který k ní ovšem má - pokud jde o tabákovou reklamu - poněkud zvláštní vztah. Mne tabáková reklama spíše odrazuje od kouření stejně jako všelijaké duchaplné reklamy na Harvardské fondy nebo margarin s názvem Rama nebo na zubní pastu značky Colgate. Spíše mne to utvrzuje v tom, že se touto cestou nedám.

Myslím, že to odpovídá i naší národní povaze, stejně jako hodnota brilantního vystoupení pana kolegy Janečka mě zase na dlouhou dobu vyléčila z myšlenek na to, že bych měl přestat kouřit. O tom ale mluvit nechci. Po stránce věcné, jestli má být nebo nemá být tabáková reklama zakázána nebo povolena, se já přiznám, že mně osobně je to jedno. Hlavně považuji za důležité, aby to skutečně vyřešil zákon, o jehož návrh žádá vládu ústavně právní výbor. Tam bude to správné kolbiště, kde se vzájemně utkejme v souboji. Už tady bylo poukázáno na to, že se pokoušíme novelizovat zákon z prosince, že vlastně novelizujeme "neřízenou střelu", která se v prosinci stala. Já vím, že pro mnohé z vás je pojem jako "právní jistota" poněkud úsměvný, o právní stabilitě našeho právního řádu už vůbec nehovořím. Přesto bych si dovolil vás poprosit - věnujme pozornost tomu, co navrhuje ústavně právní výbor, neboť se domnívám, že je to cesta řešení. Trochu absurdně, i když nesouhlasím s poslancem Janečkem, souhlasím s jeho závěrem - odmítněme tuto novelu, neboť dělat novelu dva měsíce poté, co jsme přijali zákon s neřízenou střelou, je trochu silný tabák. Chtěl bych vás poprosit, abychom si uvědomili, že jsme zákonodárci a jako takoví nemáme právo dělat si legraci z českého právního řádu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Prosím kolegu Janečka, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně, vážení kolegově, musím zareagovat pouze na dvě poznámky, které se zde objevily, to je na poznámku o občanské společnosti a o cestě do Evropy. Abychom věděli, jak to je, tak bez jakékoliv úpravy této problematiky jsou ve světě čtyři státy: Kypr, Libanon, Trinidad a Papua. (Smích v sále.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan poslanec Černý se hlásí do rozpravy.

Poslanec Jan Černý: Pane kolego, já musím nyní reagovat. To není pravda! Anglie, která má nejnižší prevalenci kouření a nejlepší výsledky a dokonce se předpokládá, že do konce tohoto tisíciletí by se mohla dostat pod dvacet procent (to jsou prosím zprávy společnosti, která bojuje proti kouření), nemá žádnou právní úpravu, která by regulovala reklamu. Má pouze dobrovolné dohody mezi vládou a výrobci.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Kolega Janeček se hlásí do rozpravy. Pánové, zvažte, jak dlouho budete upřesňovat upřesňování.

Poslanec Josef Janeček: Jde o obsah materiálu, který si kolega Černý sám vyžádal na Centru podpory zdraví.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan kolega Ortman se hlásí do rozpravy.

Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane místopředsedo, já se nehlásím do této žertovné rozpravy, chtěl bych pouze učinit procedurální návrh, aby poté, co bude skončena rozprava, byla dána možnost, aby se kluby mohly poradit o přístupu k tomuto zákonu a abychom této přestávky využili ke svolání politického grémia, jak bylo včera avizováno. To je můj procedurální návrh, abychom tedy před hlasováním tuto otázku nejdříve zvážili na klubech.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji za tento procedurální návrh. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan Poslanec Jaroš.

Poslanec Emil Jaroš: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já jsem nechtěl vstupovat, protože mnohé už tady bylo řečeno, ale přece jen mi to nedá. Jestliže se chceme hlásit k Evropě, chceme udělat krok do Evropy, chceme nějakým způsobem srovnat právní kodex právě přes omezenou tabákovou reklamu, nevytahujme jednotlivé státy. Vezměme určitou úroveň, která v Evropě je. Evropa sama se snaží víceméně s restrikcí přistupovat k tabákové reklamě. Jmenoval bych například Francii a podobně, kde je tento zákon nesmírně přísný.

I když jsem svým způsobem odpůrcem tabákové reklamy, dovedu pochopit, že smlouvy by měly proběhnout. Považoval bych za kompromis, abychom smlouvy, které opravdu byly uzavřeny před 31. 12. 1993, nechali doběhnout. Nevztahovalo by se to na nové smlouvy, které byly uzavřeny po prvním lednu 1994. Na tuto pozici jsem ochoten sám ustoupit. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji kolegovi Jarošovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám. Procedurálnímu návrhu mohu rozumět tak, že jednání máme přerušit nyní nebo po závěrečných slovech před konečným hlasováním o pozměňovacích návrzích? Ano, před hlasováním o pozměňovacích návrzích. Dal bych tedy v tomto okamžiku po skončení rozpravy příležitost panu poslanci Černému jako zástupci navrhovatelů k závěrečnému slovu.

Poslanec Jan Černý: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, já jsem se ve svém úvodním slově pokusil vysvětlit, proč byl tento návrh sněmovně předložen, jakými motivy byla vedena snaha navrhovatelů. Nikdy jsem nezpochybňoval - tím chci reagovat na příspěvek kolegy Janečka - že kouření skutečně škodí zdraví. Čísla jsou otřesná. Myslím si ale, že zákazem tabákově reklamy začínáme od konce. Já bych chápal návrh Národního centra pro podporu zdraví, kolegy Janečka i spousty jiných, kteří se zabývají tragickými následky kouření, kdyby podali návrhy na řešení omezení kouření například ve veřejných místnostech, v divadlech, kinech a nevím kde všude. Tam všude by byl možný striktní zákaz kouření. Pokud pan kolega Janeček říká, že reklama je zaměřena na osoby mladší osmnácti let, představuji si, že by například bylo zakázáno kouřit na diskotékách, na čajích, kterých se zúčastňují osoby mladší osmnácti let.

Při projednávání ve výborech jsem sám předložil dlouhý pozměňovací návrh, který měl řešit regulaci (nikoliv zákaz) reklamy právě tak, aby nebyla zaměřena na osoby mladší osmnácti let. Tam bychom měli začít. Podle mých informací byl návrh přísnější než jsou v současné době platné normy Evropského společenství. Byli jsme prostě někde na úrovni Německa a Anglie.

Pak kolega Janeček zde vystupuje za lékařskou veřejnost. Myslím, že by i lékaři měli začít především od sebe, aby jich nekouřilo v konečné fázi 39 procent, ale aby oni sami šli příkladem všem ostatním, kteří by měli skoncovat s kouřením, které je jevem zcela nemoderním.

Myslím si však, že některá vystoupení zde byla silně demagogická. Možná bych měl uvést jeden příklad, který je naprosto demagogický. Vyprovokovalo mě k tomu vystoupení pana kolegy Řezáče. Víte, reklama jako taková je souboj značek. Je to souboj jednotlivých výrobců o své místo na trhu. A teď přijde ten demagogický argument nikdo se nezačne více mýt jen proto, že uvidí reklamu na mýdlo. To je objektivní fakt. Pouze si koupí - pokud ho reklama zasáhne - tu značku, která v reklamě zvítězí, která nabídne nejlepší reklamní slogan. Vím, že přirovnání pokulhává. Záměrně jsem řekl, že je to silně demagogické, protože nelze srovnávat otázku mýdla s otázkou cigaret, s otázkou škodlivosti kouření jako takového.

Pan kolega Jaroš mě velmi potěšil. On tu totiž řekl jednu krásnou pravdu a já jemu jako zapřisáhlému bojovníkovi proti kouření za to děkuji. Řekl, že bychom měli reklamu omezit. Prosím, jsem ochoten s kýmkoliv jednat o přísné právní normě, která bude reklamu omezovat, ale nikoli striktně zakazovat. Neboť i já si myslím, že náš občan je svéprávný.

V návrhu, který jsme předkládali, bylo například ustanovení o tom, že 10 % reklamní plochy, tzn. reklamní plochy, kterou si zaplatí výrobce tabákových výrobků, musí být označeno varováním ministerstva zdravotnictví. Návrh zněl "Kouření způsobuje rakovinu". Mně je ale úplně jedno, jestli tam bude napsáno, že každý den na následky kouření v České republice umírá 60 lidí. To je otázka věcné diskuse okolo věcného návrhu, nikoli emotivních vystupování. Skutečné opatření, které by řešilo veškeré problémy, o kterých hovořil pan kolega Janeček, by bylo v podstatě prosazení návrhu na absolutní zakázání výroby, prodeje, držení tabákových výrobků v České republice. To je jediné řešení, kterým by bylo možno zabránit rozvíjení nebo kouření a kterým by bylo možno jakýmsi způsobem pomoci kuřákům, aby se kouřit odnaučili. Myslím, že vidíte absurdnost tohoto tvrzení a je spousta vládních i jiných studií, které říkají, že v podstatě reklama jako soubor značek - a teď opět upozorňuji na to, co vlastně reklama je - reklama jako souboj značek ovlivňuje kouření až někde na třetím nebo čtvrtém místě od konce v žebříčku hodnot, kde samozřejmě na prvním místě je příklad rodičů, sourozenců, čili dopad sociální.

Věřím, a diskuse to naznačila, že sněmovna se touto otázkou bude zabývat po věcné rovině, nikoli emocionálně, nikoli v jakémsi časovém stresu. Myslím si, že kluby měly dostatek času na to, aby během 57 dní - protože lhůta byla o 3 dny zkrácena - prodiskutovaly celou otázku tabákové reklamy a že rozhodnou moudře.

Ještě mám jednu věc. Paní poslankyně Röschová zde navrhla doprovodné usnesení k tomuto zákonu. Vřele se k němu připojuji i proto, že zemědělský výbor podobné znění přijal těž, tzn. že doporučujeme vládě, aby vypracovala kompletní návrh zákona o reklamě, kde bude řešena nejen otázka tabákových výrobků, ale i dalších komodit, které samozřejmě - i když ne v takovém měřítku - by regulovány být měly.

Děkuji všem, kteří přispěli k diskusi o tomto zákonu, a doufám, že sněmovna po poradě v klubech rozhodne velmi moudře ve prospěch věci.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Černému. Nyní bych vás rád seznámil se svou představou, jak budeme dále postupovat.

Vystoupení pana společného zpravodaje Vlčka bychom nechali až po požadované přestávce. Bude spojeno s hlasováním o pozměňovacích návrzích. Zároveň jsem informován o tom, že se vyskytl technický problém, který souvisí s jednou hlasovací kartou.

V tomto okamžiku je vám také rozdáván požadovaný podklad k hlasování o přerušeném bodě.

Dámy a pánové, dovolím si nyní vyhlásit do 12.20 hodin přestávku na poradu klubů. Pak bychom se vrátili do sněmovny a dořešili hlasováním dva přerušené body tak, abychom přerušených bodů před sebou nehrnuli příliš mnoho, a potom bych udělal polední přestávku. Také proto, že mě mnoho poslanců žádalo v průběhu dopoledne o přibližné odhadnutí, kdy začne polední přestávka zřejmě z různých organizačních osobních důvodů. Avizoval jsem, že někdy před 13. hodinou. Berte to jako informaci.

Vyhlašuji přestávku do 12.20 hodin.

(Jednání přerušeno ve 12.06 hodin.)

(Schůze opět zahájena ve 12.29 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vrátíme se k projednávání bodu 16 našeho pořadu. Prosím společného zpravodaje, pana poslance Vlčka, aby se ujal slova a předkládal jednotlivé, v rozpravě zaznamenané, návrhy k hlasování.

Poslanec Vlastimil Vlček: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, v rozpravě vystoupilo celkem 11 poslanců, z toho se de facto objevily čtyři pozměňovací návrhy, které mají konkrétní podobu. Do těchto čtyř návrhů zahrnuji i návrh kolegyně Röschové jako doprovodné usnesení a navrhoval bych o tomto doprovodném usnesení hlasovat na závěr. Ostatní projevy buď podpořily společnou zprávu nebo vyjádřily postoj k dané problematice. Rozhodl jsem se již nekomentovat blíže tato vystoupení, ale dámy a pánové, pokusme se být věcní a koncentrovaní, neboť tato věc je skutečně již projednávána počtvrté, dvěma parlamenty a pokud bychom to vzali velmi přísně, tak třemi parlamenty, odlišujícími se podle názvu.

První pozměňovací návrh přednesl kolega Mandelík a sice v tomto znění: doporučuje legislativně upravit název zákona takto: "Zákon, kterým se mění zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a opatřeních s tím související".

Za druhé: návětí v článku 1 zní takto: "Zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a opatření s tím souvisejících se mění."Je to vlastně znění z rozpočtového výboru, je to nezařazená připomínka k tisku 777. Vypadá následovně:

1/ § 6 se vypouští,

2/ v § 7 se vypouštějí odstavce 3 a 5,

3/ v § 7 odst. 4 se na konci vypouštějí slova "nebo v § 6" a dosavadní odstavce 1, 2, 4, 6, 7 se označují jako odstavce 1, 2, 3, 4, 5.

4/ v § 11 se vypouští odstavec 3.

Článek 2 zní: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení."

Stanovisko zpravodaje: v zásadě doporučuje.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kdo je pro přijetí právě zrekapitulovaného pozměňovacího návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Hlasování č. 46. Kdo je proti, kdo se zdržel hlasování?

Hlasování je skončeno. Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 67 pro, 61 proti, 29 se zdrželo hlasování.

Prosím o další návrh.

Poslanec Vlastimil Vlček: Další pozměňovací návrh předložil kolega Řezníček, který navrhuje:

1/ zrušit § 6 zákona o zrušení tabákového monopolu a tento návrh doprovází usnesením obdobného charakteru jako kolegyně Röschová - pověří hospodářský výbor Parlamentu zajištěním vypracování zásad samostatného zákona o reklamě tak, aby tyto zásady mohly být předloženy k projednání v příslušných výborech do 30. 6. 1994.

Vyjadřuji souhlas s tímto návrhem.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Jenom komentář k tomu případnému doprovodnému usnesení. My můžeme orgánu Parlamentu doporučit, aby se zabýval určitou tematikou, ale nemůžeme mu nařídit, aby vypracoval nějakou zákonnou normu nebo předlohu. To jenom na vysvětlenou, neboť by to byla věc, o které potom ani nemůžeme hlasovat. Ale myslím, že smysl návrhu je obdobný, neboť se to týká obdobné věci, jak přednášela paní poslankyně Röschová.

Budeme tedy hlasovat o pozměňujícím návrhu. Stanovisko zpravodaje bylo doporučující.

Kdo je pro přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 47. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Hlasování bylo ukončeno.

Tento pozměňovací návrh nebyl přijat poměrem hlasů 77 pro, 54 proti, 29 se zdrželo. Prosím další návrh.

Poslanec Vlastimil Vlček: Další pozměňovací návrh jsem předložil já osobně. Vypadá následovně. 1. - vypustit v § 11 odst. 3 a § 13 by měl nové znění: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994 s výjimkou ustanovení § 6 tohoto zákona, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995." Zde se vlastně vytváří určitý časový prostor, jak vyřešit tuto causu.