Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni:

Předseda PSP M. Uhde, místopředseda PSP J. Vlach, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka, místopředseda PSP P. Tollner a 182 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, ministr obrany A. Baudyš, ministr pro hospodářskou soutěž S. Bělehrádek, ministr průmyslu a obchodu V. Dlouhý, ministr hospodářství K. Dyba, ministr I. Němec, ministr spravedlnosti J. Novák. ministr školství, mládeže a tělovýchovy P. Piťha, ministr zdravotnictví L. Rubáš, ministr vnitra J. Ruml, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci J. Skalický, ministr dopravy J. Stráský, ministr kultury P. Tigrid, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička, ministr zahraničních věcí J. Zieleniec.

Předseda PSP Milan Uhde: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vážení hosté, zahajuji 16. schůzi Poslanecké sněmovny, první v letošním roce a všechny vás na ní srdečně vítám. Zvláště srdečně vítám členy vlády v čele s jejím předsedou panem Václavem Klausem. Mám milou povinnost přivítat mezi námi zvláště nového člena vlády, ministra kultury pana Pavla Tigrida - doufám, že toto srdečné přivítání pronáším jménem nás všech (potlesk).

Podle prezenční listiny bylo ve 13 hodin přítomno 101 poslanců a poslankyň. Apeluji na vás, abyste se přihlásili s pomocí svých magnetických registračních karet, pokud jste tak již neučinili. Zároveň prosím zapomnětlivé poslankyně a poslance, aby oznámili čísla náhradních karet, které obdrželi.

Pan poslanec Černý se jako první hlásí ke svému hříchu - náhradní karta č. 15, pan místopředseda vlády a poslanec Jan Kalvoda - náhradní karta č. 11, paní poslankyně Fischerová - náhradní karta č. 20, pan poslanec Libor Novák ml. - náhradní karta č. 19, pan poslanec Mandelík - náhradní karta č. 12, paní poslankyně Kadlecová - náhradní karta č. 14. Zatím jsme hotovi s výčtem náhradních karet. Podle mého záznamu je přítomno a zaregistrováno 149 poslankyň a poslanců.

Návrh pořadu, jak jej připravil organizační výbor 3. února, vám byl rozdán prostřednictvím poslaneckých klubů. Prosím o klid, dámy a pánové.

Nyní bych vás informoval o některých doplňcích a změnách proti tomuto rozdanému návrhu pořadu. Vezměte si tedy návrh pořadu laskavě před sebe a sledujte mé informace.

10. února rozhodl organizační výbor zařadit do návrhu pořadu ještě následující tři body:

1/ Návrh na schválení nového zasedacího pořádku Poslanecké sněmovny - doporučil jej zařadit jako první bod dnešního pořadu;

2/ Návrh usnesení Poslanecké sněmovny na přistoupení České republiky k Evropské úmluvě o televizním vysílání přesahujícím hranice státu - doporučil zařadit za 19. bod návrhu pořadu;

3/ Návrh na změny ve složení Stálé delegace Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění Rady Evropy - doporučil zařadit za bod 38. návrhu pořadu.

Dále vám chci sdělit, že body zařazené v návrhu pořadu pod čísly 2.1 a 22 - jsou to "Interpelace, otázky a podněty poslanců Poslanecké sněmovny na členy vlády" a "Odpovědi členů vlády na interpelace, otázky a podněty poslanců Poslanecké sněmovny" - bychom měli projednávat ve čtvrtek jako první a druhý bod jednacího dne. Umožníme tak vládě, a především poslancům, aby se těchto bodů mohli zúčastnit a připravit se na jejich projednávání.

Další informace: Poslanec Michal Kraus písemně požádal o úpravu období, jímž by se měla zabývat navržená vyšetřovací komise. V důsledku toho požádal o změnu návrhu příslušného bodu návrhu pořadu. Nahraďte proto na konci bodu 35/ termín "do 30. 6. 1993" slovy "do současné doby".

Konečně upozorňuji na to, že body, které jsou v návrhu pořadu zařazeny pod čísly 11, 15 a 19, lze projednávat jen za předpokladu, že budou schváleny návrhy na upuštění od projednávání zásad těchto zákonů a návrhy na výjimečně zkrácení 60ti denní lhůty. Upuštění od projednávání zásad se týká také bodu zařazeného pod číslem 23.

To je vše, co jsem považoval za nezbytné podotknout k předloženému návrhu pořadu.

Nyní se táži, zda si někdo z vás, paní poslankyně a páni poslanci, přeje navrhnout změnu nebo doplnění pořadu této schůze.

Konstatuji, že písemně se přihlásili tito poslanci a poslankyně a v tomto pořadí je budu také zvát k mikrofonu: Pan poslanec Opatřil, paní poslankyně Fischerová, pan poslanec Hirš, pan poslanec Vik a pan poslanec Seifer.

Pan poslanec Jiří Payne má náhradní kartu číslo 13. Do rozpravy se dále hlásí pan místopředseda Vlach a pan poslanec Loukota.

Dále registruji přihlášku pana poslance Vychodila. Připomínám, že pokud chcete navrhnout doplnění pořadu. prosil bych o písemné vyhotovení názvu nového bodu.

Další přihláška pana poslance Jegly. Jestli je někdo předem rozhodnut vystoupit s návrhem, prosím o přihlášku do rozpravy. Jinak bude ještě příležitost přihlásit se dodatečně. Nyní bych pozval k mikrofonu pana poslance Rudolfa Opatřila, aby přednesl svůj návrh. Pan poslanec Votava náhradní karta číslo 10.

Poslanec Rudolf Opatřil: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dovoluji si navrhnout zařazení nového bodu na program 16. schůze, a to bodu "Stanovisko ministerstva obrany k situaci v Bosně a Hercegovině".

Zdůvodnění: Je v případě k zásahu v Bosně a Hercegovině připraven náš prapor a jak je připraven a vyzbrojen na tento zásah? Uvažuje se o změně úlohy praporu z "Peace Keeping" na "Peace Making"? Myslím si, že diskuse v různých sdělovacích prostředcích není tím správným fórem a myslím že Poslanecká sněmovna by se měla touto závažnou otázkou zabývat. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Opatřilovi - zaznamenal jsem jeho návrh. Slovo má paní poslankyně Eva Fischerová.

Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, podávám návrh na stažení bodu 12. z programu 16. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Jde o vládní návrh zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů související s jeho zavedením.

Předkládaný návrh zákona předchází zásady zákona o základním důchodovém pojištění. Považuji za nelogické řešit systém nadstavbový před systémem základním. Dál se návrh zákona odchyluje od vládou proklamované koncepce sociální politiky, protože omezuje kolektivní systém připojištění s příspěvkem zaměstnavatele. Má individuální komerční charakter a více než pojištění připomíná systém spoření.

Považuji proto za nutné návrh dopracovat v návaznosti na systém základního důchodového pojištění. Děkuji za podporu.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Pan poslanec Gross má náhradní kartu č. 9, pokud jsem to již neoznámil.

Slovo má pan poslanec Hirš se svým návrhem na doplnění pořadu. Prosím.

Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, podávám návrh rozšířit pořad 16. schůze o bod "Doporučení PS ve věci privatizace státního podniku Pragopress".

Dovolte mi odůvodnění. Privatizace je proces těsně spjatý s ekonomickou reformou a zviditelnění a vyjasnění vlastnických vztahů je úzce spojeno s oživením a budoucí prosperitou. LSNS preferuje soukromé vlastnictví a soukromé podnikání, proto proces privatizace plně podporuje.

Jsou však případy, i když ojedinělé, kdy vstupují do privatizace subjekty, které nelze posuzovat z ekonomického hlediska a navíc, kdy je známa kontinuita bývalého vlastníka. Lze jen souhlasit s názorem, že nelze zkoumat bývalé vlastnické vztahy, pokud nejsou předem známé, ale neobstojí názor, že nezáleží na celkovém profilu toho, kdo do privatizace vstupuje. Bývalý komunistický režim napáchal obrovské křivdy, zdeformoval vlastnické vztahy a zpochybnil obecný názor na morálku a spravedlnost. Do listopadové revoluce vkládal národ naději, že křivdy budou napraveny, a že nakonec spravedlnost zvítězí. Je nám jasné, že ne vše lze napravit, nelze vrátit životy popravených, nelze napravit nesmírné lidské oběti i ztráty na majetku po téměř více jak 40 letech.

Na druhé straně, tam, kde křivdy napravit lze, musíme tak učinit, tam, kde došlo ke krádeži majetku a je znám vlastník, musíme majetek vrátit, jinak hazardujeme opět s pocity spravedlnosti a s důvěrou v nově nastoupenou cestu. Dosud nebyl vrácen majetek České obce sokolské, přestože zákon platí více jak tři roky, stále se nenapravují křivdy u fyzických osob, zvláště křiklavý je restituční proces v zemědělství, stále se diskutuje o oprávněných nárocích církví nebo židovských obcí. Tam, kde je znám původní vlastník a restituční zákon neumožňuje vydání majetku, je přímý prodej původnímu vlastníku tím nejlepším řešením. Snahou LSNS je urychleně dokončit proces privatizace, abychom se mohli v klidu věnovat rozvoji a ne neustále diskutovat o minulosti. To jen brzdí další koncepční práce prakticky ve všech oblastech.

Privatizace s. p. Pragopress, spíše známého pod pojmem Melantrich, je typickou ukázkou necitlivého přístupu k celému problému. Kdyby byli účastníci pozváni k jednání, věřím, že by se vše v klidu vyřešilo. Melantrich není jen otázka úzce ekonomická, ale především otázka kulturní. Zpochybňovat kulturní hodnotu Melantricha je důkazem nepochopení jeho role v naší novodobé historii. Právě na příkladu Melantricha lze ukázat smysl pro spravedlnost, neboť Melantrich jako podnik má nesporně prokazatelnou kontinuitu od r. 1922 a křivdu na něm spáchanou v rozporu s tehdejšími zákony lze jednoduše napravit.

Dámy a pánové, nejedná se ani o celý majetek Melantrichu, dokonce se nejedná ani o celý komplex budov na Václavském náměstí, jedná se pouze o jednu historickou budovu, která je pro Melantrich budovou kultovní, jako je například stejně pro římsko-katolickou církev chrám sv. Víta. Každému musí být jasné, že když bude Melantrich připraven o tento majetek, bude tím přímo ohrožena sama existence tohoto ryze českého nakladatelství a vydavatelství a je pravděpodobné, že Melantrich po téměř 100 letech, kdy o jeho existenci usilovaly takové síly, jako byli nacisté i komunisté, přestane existovat a zanikne.

Proto jsem si dovolil požádat tuto sněmovnu, vás kolegyně a kolegově, abyste vyjádřili, v souladu s Programovým prohlášením vlády, ve kterém se praví doslova: "uchování kulturního dědictví naší společnosti je prvořadým úkolem vlády", svoji podporu zachování této nesporně významné kulturní hodnotě.

Moje navrhované usnesení je velice jednoduché: "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR doporučuje vládě ČR, aby při rozhodování ve věci privatizace s. p. Pragopress přihlédla k tomu, že Nakladatelství a vydavatelství Melantrich vytvářelo a vytváří kulturní hodnoty, a s. p. Pragopress privatizovala tak, aby tento symbol české kultury historicky spjatý s objektem na Václavském náměstí nebyl zrušen, a aby Nakladatelství a vydavatelství Melantrich mohlo plnit své poslání tak, jak to činilo od r. 1905."

Doporučuji tento bod zařadit za bod 5 a návrh usnesení rozmnožit, abyste jej měli všichni k dispozici. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Hiršovi, slovo má pan poslanec Jan Vik.

Poslanec Jan Vik: Pane předsedo, dámy a pánové, dovoluji si navrhnout zařadit jako nový bod 1 bod s názvem "Změny ve výborech Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR". Zároveň si dovoluji navrhnout vypuštěni bodu s názvem "Návrh na schválení nového zasedacího pořádku Poslanecké sněmovny", a to z toho důvodu, že tento návrh, mírně řečeno, vytlačuje náš poslanecký klub do zadních řad a mění tak komplexně naše dosavadní sezení.

Nevidím jediný reálný důvod, kromě snad politické pomstychtivosti, k tomu, abychom si přesedali. Chci zdůraznit, že já a celý poslanecký klub uznáváme právo každého poslaneckého klubu i těch nově vzniklých na to, aby seděli jejich členově u sebe. Avšak rozhodně si nemyslím, že by se tento jejich oprávněný požadavek měl řešit na úkor těch klubů, které nikam neodešly a jejich postavení je stanoveno výsledky parlamentních voleb.

Samozřejmě vím, že situace ve sněmovně umožňuje silové řešení tohoto problému, avšak domnívám se, že by zde vznikal nebezpečný precedens, kdy v otázkách, které nejsou čistě politické, se bude rozhodovat silou a nikoli s rozumem a určitým nadhledem.

Je jasné, že ve věcech zákonů či při volbě prezidenta atd., kdy se jedná o věci politické, vítězí momentální politická většina, ale zasedací pořádek touto věcí není.

Bude-li přesto tento návrh prosazen pro zbytek tohoto volebního období, domnívám se, že příští Poslanecké sněmovně nezbude nic jiného než v nastoupeném trendu pokračovat. Je možné, že se to obrátí právě proti tvůrcům a prosazovatelům dnešního návrhu zasedacího pořádku.

Vnímám samozřejmě i názory, že tato věc je nedůležitá ve srovnání s ostatními úkoly sněmovny, ale zde jde o princip. Mluvím-li o principu, vnímám i to, že smysl pro princip není vládnoucí garnituře vlastní, a to například odkazem na neplaceni výživného ministrem vlády, což je podle mého soudu principiální záležitostí.

Z výše uvedených důvodů navrhuji tento bod vypustit, aby byl dán prostor pro další jednání. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Milan Uhde: Slovo má pan poslanec Seifer, připraví se pan místopředseda Vlach.

Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane předsedo, pane premiére, vládo, kolegyně a kolegové, dovoluji si navrhnout rozšíření programu nadcházející schůze o bod nazvaný "informace vlády o dostavbě jaderné elektrárny Temelín".

K tomuto návrhu bych rád uvedl několik vět jako zdůvodnění. Za prvé Parlament České republiky v tomto volebním období ještě neprojednával tak důležitou otázku. jakou beze sporu je dostavba jaderné elektrárny, dále nejde pouze o jednu z mnoha staveb a ani samotný dosah investic by nebyl podle mého názoru důvodem pro jednání v parlamentu. Význam této otázce však dává dopad dostavby a zprovoznění jaderné elektrárny Temelín na celou energetickou politiku nejen pro dnešek, ale řádově na dalších 20 let. Na jedné straně totiž vznikne relativní dostatek a přebytek elektrické energie, a tudíž nebude tlak trhu na hledání jiných cest alternativních zdrojů úsporných programů, šetřících programů atd.

Na straně druhé bude dluh z výstavby Temelína natolik obrovský, že nebudou ani peníze na jiné aktivity. S tím souvisí další aspekt, totiž že dostavba Temelína má dopad i na ekologické projekty, zejména na odsíření některých elektráren. Tím, že jsou prostředky vázány na Temelín, scházejí jinde, takže např. dochází k oddálení programu odsíření na severu.

Nechci tento bod rozebírat Píše o tom dnes velice podrobně a velice pěkně Respekt. Doporučuji k přečtení.

Samotná vláda naráží na vlastní usnesení z března loňského roku, kdy souhlas s dostavbou podmínila tím, že - a budu citovat - investor předloží vládě efektivní způsob dofinancování při minimalizaci objemu státních záruk a za podmínky, že ČEZ dodrží platné rozpočtové náklady.

Jen pro ilustraci, vláda schválila dostavbu jaderné elektrárny za podmínky dodržení platného rozpočtu 68,1 mld. Kč. Ovšem ministr Dlouhý při své návštěvě Temelína v říjnu loňského roku už hovořil o částce 70 mld. 100 mil. Kč. Cena Temelína tak za půl roku vzrostla o 2 mld. Kč. Problém je natolik aktuální i s ohledem na to, že 23. 2., tzn. příští týden, má kongres Spojených států amerických projednávat garanci půjčky na dostavbu pro firmu Westinghouse. Asi by bylo vhodně, kdyby se parlament k tomu vyjádřil, aby americký kongres věděl, jaký je názor parlamentu této republiky na dostavbu Temelína. Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Pan poslanec Seifer ukončil svůj návrh. Slovo má místopředseda Jiří Vlach. Připraví se pan poslanec Milan Loukota.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovoluji si přednést návrh na to, abychom bod 1 návrhu pořadu projednávali jako poslední bod dnešního jednání. Z různých technických důvodů to považuji za vhodnější, samozřejmě pokud by neprošel pozměňovací návrh pana kolegy Vika na jeho vypuštění.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji. Slovo má pan poslanec Milan Loukota, připraví se pan poslanec Jan Jegla.

Poslanec Milan Loukota: Pane předsedo, dámy a pánové, navrhuji zařadit jako bod 39 bod s názvem "informace ministra obrany České republiky o plánovaných vojenských akcích naší armády s vojsky NATO". Děkuji.

Předseda PSP Milan Uhde: Prosil bych vás, pane kolego, kdybyste mně toto znění poslal sem k předsednickému místu. Slovo má pan poslanec Jan Jegla. Připraví se pan poslanec Andrej Gjurič.

Poslanec Jan Jegla: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, jménem našeho poslaneckého klubu navrhuji vypustit z programu dnešní schůze a přeřadit na schůzi další, t.j. březnovou, bod uvedený v návrhu programu 16. schůze poslanecké sněmovny bod bodem 27. Jedná se o vládní návrh zákona, kterým se upravují některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorám.

Původní návrh vládního zákona byl předložen a ve výborech projednán jako sněmovní tisk č. 599. Doznal však výrazných změn. Porovnáme-li jej se společnou zprávou, sněmovní tisk č. 724, zjistíme, že téměř žádný paragraf nezůstal v původním znění. Byly doplněny paragrafy nové a jiné vypuštěny. Nová úprava zná nové instituty, např. prohlášení vlastníka domu nebo správce, naopak společenství vlastníků jednotek není obligatorní. Dá se říci, že se oproti vládnímu návrhu nezměnil jen obsah, ale i filozofie zákona. Jedná se o důležitý zákon, který má uvést do chodu transformaci a prodej bytů a nebytových prostor. Hodnota tohoto majetku představuje stovky miliard korun a je srovnatelná, či dokonce převyšuje hodnotu majetku určenou pro první a druhou vlnu kupónové privatizace. Spěch není namístě.

Považujeme za nutné, aby zákon byl bez chyb a byly vyřešeny beze zbytku všechny problémy. Zatím tomu tak není. Např. není zřejmé, zda budou privatizovány také zvláštní stavby civilní obrany, kdo bude jejich majitelem a kdo bude vynakládat prostředky na jejich údržbu a vybavení.

Vypuštěním tohoto návrhu z programu se vytvoří dostatečný časový prostor pro to, aby se vláda mohla zabývat zákonem znovu a také poslanci budou mít možnost řádně se seznámit s tím, o čem vlastně hlasují.

Právní úprava není tak naléhavá, aby zákon nemohl vstoupit v platnost o měsíc později. Tento čas může být také využit k tomu, aby se alespoň na bázi doporučení řešila otázka ceny bytů. Příliš vysoká cena může pro nedostatek finančních prostředků občanů účel sledovaný zákonem, tzn. privatizaci bytového fondu a vytvoření trhu s byty, zmařit. Příliš nízká cena naopak může u občanů vyvolat pocit nespravedlnosti, zejména pokud se jedná o byty, jejichž výstavba byla financována ze státního rozpočtu.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Jeglovi, slovo má pan poslanec Andrej Gjurič, připraví se pan poslanec Jaroslav Ortman.

Poslanec Andrej Gjurič: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegové a kolegyně, mám v úmyslu podat návrh na rozšíření programu o bod, který do určité míry už tady naznačil pan poslanec Opatřil. Pokud s tím ale vystupuji jako s odděleným návrhem, je to proto, že můj návrh pojímá věc ze širšího a hlubšího aspektu, než si žádal pan poslanec Opatřil.

Návrh totiž zní takto: Rozšířit program o bod jednání, který by se nazýval "Rozprava o situaci v Bosně a Hercegovině" a návrh usnesení k tomuto problému, což je mnohem širší pohled na věc než zazněl první návrh. Nakolik se spojit dají nebo nedají, to už je druhá otázka. Na zdůvodnění jenom jednu větu. Proč si myslím, že by tento bod měl být na pořad jednání zařazen, odpovím obráceně. Myslím, že ho zkrátka nemůžeme nezařadit. Pokud naslouchám tomu, co se mluví a uvažuje kolem, pak řada lidí v tomto státě cítí stejně. Parlamenty v celé Evropě i v USA o tomto problému diskutují, a to velmi výrazně a ostře, není to tabuizované téma a nevidím nejmenšího důvodu, proč by mělo být tabuizováno u nás, kde máme dokonce svým způsobem velmi podobné zkušenosti z roku 1938 a z roku 1968. Prosím vás, abyste tento bod podpořili.

Protože jsem si vědom závažnosti tohoto tématu, nenavrhoval bych, aby byl zařazen na tento den. Protože tam bude dobrá účast některých členů vlády, kteří to budou cítit jako potřebné, navrhoval bych zařadit tento bod jako první bod čtvrtečního jednání.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Gjuričovi, slovo má pan poslanec Jaroslav Ortman, připraví se pan poslanec Ota Vychodil. Je poslední písemně přihlášený do rozpravy o pořadu schůze. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, moje vystoupení se váže ke slovu mého předřečníka pana Gjuriče a k prvnímu návrhu pana kolegy Opatřila. Na rozdíl od něho se domnívám, že nemůžeme projednávat stanovisko jednoho rezortního ministra, což je v tomto případě ministra obrany, ale pouze orgánu, který je orgánem ústavním, což je vláda.

Proto doporučuji oběma kolegům, aby zvážili, že to, co řeknu nyní, by mohlo být východiskem pro naše jednání, totiž aby bod číslo 37 jednání Poslanecké sněmovny zněl nikoliv rozprava, ale "Postoj České republiky k situaci v Bosně" s tím, že pro jednání Poslanecké sněmovny bude předloženo stanovisko vlády České republiky jako materiál, který vláda nějakým způsobem vnímá kolektivně.

Obracím se na kolegy s prosbou, aby zvážili, zda by toto řešení nevyřešilo oba jejich návrhy.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Ortmanovi. Slovo má pan poslanec Vychodil. O slovo požádal pan ministr Baudyš. Dám mu slovo hned po panu poslanci Vychodilovi.

Poslanec Otakar Vychodil: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, mé pozměňovací návrhy se týkají pořadu naší schůze, nicméně jsou ryze technické povahy. Proto bych požádal, aby bod 22 pořadu schůze s názvem "Návrh na přijetí usnesení Poslanecké sněmovny, kterým doporučuje vládě České republiky podepsat Evropskou rámcovou dohodu o spolupráci přesahující hranice mezi územními orgány", měl název, který by zněl "Návrh usnesení Poslanecké sněmovny k podpisu Evropské rámcové dohody o spolupráci přesahující hranice mezi územními orgány". To je první návrh.

Můj druhý návrh se týká bodu 28 a bodu 29. Jak jistě sami vidíte, jedná se prakticky o projednávání tří smluv ve dvou bodech, což mi připadá nesmyslné a technicky snadno opravitelné tím, že body 28 a 29 splynou v jeden bod 28, jehož nový název by zněl: "Vládní návrhy, kterými se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o podpoře a ochraně investic, podepsaná 4. května 1993 v Praze, Dohoda mezi Českou republikou a Egyptskou arabskou republikou o podpoře a ochraně investic, podepsaná 29. května 1993 v Káhiře a Dohoda mezi Českou republikou a Polskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná 16. července 1993 v Budapešti".

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Vychodilovi i za to, že mi poskytne písemné znění svých návrhů změn. Slovo má pan ministr obrany Baudyš.

Ministr obrany ČR Antonín Baudyš: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi jen informaci pro vás, poslance. Pokud jde o společná cvičení, která by byla na základě dvoustranných smluv, zítra je zařazen ve vládě tento materiál k projednání a já jsem požádal předsedu branného a bezpečnostního výboru, abych na jeho zasedání mohl branný a bezpečnostní výbor o této věci informovat. Ještě bych chtěl informovat ústavně právní výbor a zahraniční výbor, aby na základě projednání v odborných orgánech Parlamentu bylo rozhodnuto o dalším způsobu projednání v Poslanecké sněmovně. Osobně však proti projednání nic nemám.

Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru Baudyšovi. O slovo se hlásí pan poslanec Gjurič. Prosím, abyste si rozmysleli své další přihlášky, protože se chystám rozpravu uzavřít.

Poslanec Andrej Gjurič: Pane předsedo, já jsem chtěl jen reagovat na vystoupení pana poslance Ortmana. Pane kolego, myslím, že by to nebylo totéž. Jde mi právě o to, aby tento sněm, event. tento sněm spolu s vládou, hovořil mezi sebou o tomto podle mého názoru v Evropě nejzásadnějším a také nejstrašlivějším problému. Já nechci žádnou zprávu vlády a ani nevím, proč bych ji měl chtít. Jestliže z tohoto hovoru vyplyne nějaké usnesení, které bude adresováno tomu nebo onomu, event. třeba vládě, pak prosím. Avšak do té doby bych chtěl, aby tento sněm a ti ministři, kteří budou chtít, o situaci v Bosně a Hercegovině hovořili. Já to vidím takto a myslím, že to není totéž, a trvám na dikci, kterou jsem předtím přednesl.