Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Fischerové a prosím pana poslance Vorlíčka, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Maryt.
Poslanec Zdeněk Vorlíček: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, dříve než přednesu své pozměňovací návrhy, dovolte mi sdělit své stanovisko k vládnímu návrhu zákona o příspěvku na nájemné, z něhož pak mé připomínky vycházejí. V zásadě jsem pro ekonomickou výši nájemného, to znamená v obecních bytech tak, aby hradilo všechny účelně vynaložené náklady na bydlení. Myslím, že dosažení ekonomické výše nájemného je už dlouho věc naléhavá, protože se jinak podvazuje možnost řešit řadu problémů bytové politiky. Domnívám se dokonce, že řešení ekonomického nájemného spěchalo více než třeba úplná liberalizace cen potravin. Samozřejmě, že posun k ekonomickému nájemnému musí být doprovázen příspěvkem na nájemné pro sociálně slabou část populace, aby z těchto občanů výše nájemného neudělala bezdomovce. Tato potřeba je o to silnější, že jsme v situaci, kdy
a) ve většině oblastí a zejména ve větších městech není potřebný přebytek bytů a tak nejde řešit situaci sociálně slabších občanů přestěhováním do malých bytů s nižším standardem,
b) bytová výstavba dnes téměř ustala a obce nemají prostředky na výstavbu tzv. sociálních bytů, ač tuto otázku, když už jsme ratifikovali Všeobecnou deklaraci lidských práv, mají obce za povinnost řešit.
Pro příklad: v Praze se v období kolem roku 1975 stavělo více než 10 000 bytů ročně. Dnes se jen dostavují ostrůvky domů na několika pražských sídlištích, jejichž výstavba se rozběhla už před listopadem 1989 a brzy ustane výstavba v Praze úplně, pokud se podstatně nezmění.
Volné byty v Praze vlivem vázání v bytové politice jsou většinou pro potřeby řadových občanů ztracené, protože už skončily v tenatech realitních kanceláří a slouží většinou zahraničním subjektům. Dnešní střízlivé odhady hovoří v Praze o potřebě alespoň 5000 bytů, z nichž nejméně 3000 by město potřebovalo na havárie, demolice a řešení problémů sociálně nejnaléhavějších.
Považuji proto za zcestné tvrzení zpracovatele, že dva roky jsou dostatečně dlouhá doba, aby si nájemci tzv. luxusních bytů zajistili levnější bydlení, protože ve své většině nebudou mít kam se přestěhovat. Moje námitky k předloženému návrhu jsou následujícího druhu:
Za prvé, týká-li se příspěvek na nájemné sociálně slabších skupin obyvatelstva, u nichž výdaje na bydlení tvoří jednu z největších výdajových položek jejich rozpočtu, pak by podle mého mínění měl být příspěvek poskytován nejen na tzv. hrubé nájemné, ale na veškeré náklady spjaté s bydlením, zejména - jak už o tom mluvila paní poslankyně Fischerová - teplo a teplou užitkovou vodu, příp. výdaje na plyn a elektřinu, je-li na nich závislé vytápění. Tyto náklady tvoří v mnoha případech značnou část nákladů na bydlení, podle mé zkušenosti v některých případech i 75 % celkových nákladů. Je pravda, že nájemce může i dnes žádat o poskytnutí příspěvku na zmíněné další náklady spjaté s užíváním bytu. Já si tuto situaci vykládám tak, že sama vláda pokládá dnešní zákon o sociální potřebnosti za nevyhovující a napravuje jeho nedokonalost další normou, která má opět k dokonalosti daleko. Tím vzniká místo uceleného sociálního systému komplikovaný, nepřehledný, administrativně náročný konglomerát.
Za druhé, budou-li sociálně slabí nájemci dostávat za dříve uvedené situace příspěvek podle vládou navrhovaného zákona, hrozí podle § 711 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku rušení nájmů bytů ve velkém počtu případů pro neplacení nájemného jednak podle mého pro nedostatečnost příspěvku, zůstane-li jen na hrubé nájemné, jednak pro kolizi mezi lhůtami pro zrušení nájemného a lhůtami pro výplatu příspěvku na nájemné, viz § 12. Zatímco totiž příspěvek na nájemné obdrží nájemce zpětně, a to v ideálním případě za 4 měsíce, ale já to vidím pesimističtěji, pro zrušení nájmu stačí neplatit úhrady za nájemné tři měsíce. Už proto by měla být ustanovení novely uvedena do souladu s dotčeným ustanovením občanského zákoníku, aby nemohlo dojít ke kolizím. Aspoň já tomu tak rozumím a prosím o názor předkladatele.
3. Na základě uvedených skutečností je třeba odmítnout návrh předkladatele, že po 2 letech nebude nutno poskytovat příspěvek na nájemné kromě osob starších 72 let. Domnívám se, že mimo jiné s ohledem na čl. 22 Všeobecné deklarace lidských práv je třeba příspěvek podle mého v rozšířené podobě příspěvku na bydlení zachovat tak dlouho, dokud nedojde ke změně podmínek rozhodných pro poskytování příspěvku a změně situace, kdy reálně podmínky společnosti neumožňují získat sociální byt. Jinak uzákoníme podmínky pro vznik kasty bezdomovců a žebráků.
4. Pokládám situaci sociálně slabých družstevníků srovnatelnou z hlediska příspěvku na bydlení se situací sociálně slabých nájemců v obecních bytech, a tak se domnívám, že ustanovení § 8 zakládá prvky diskriminace, což opět odporuje ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv.
Předkládám proto následující připomínky. Záhlaví: Slovo "nájemné" zaměnit slovem "bydlení". Zdůvodnění: Vyplývá z dále navrhovaných úprav a má smysl pouze tehdy, budou-li návrhy na úpravy přijaty zejména v § 2, 5 a 6.
§ 1. V první větě místo textu "Nájemné a úhradu některých plnění poskytovaných s užíváním bytu" nahradit slovem "bydlení". Zdůvodnění stejné jako u záhlaví.
§ 2 odst. 1 písm. c). Vypustit slova "a nevlastní žádný byt". Zdůvodnění: Nájemce může vlastnit byt, ale nemusí být jeho uživatelem, neboť jej užívá jiný nájemce z titulu dřívějšího rozhodnutí bytového orgánu.
§ 2 odst. 3 písm. b). Za slova "řádně uhradil" vložit slova "případně prokazatelně hodlal uhradit". Zdůvodnění: V řadě případů pronajímatelé odmítají převzít nájemné od nájemce, protože podle jejich propočtu by nájemce měl platit víc a ten to zase pokládá za nesprávné a odmítá přistoupit na pronajímatelem propočtenou výši nájemného. V řadě případů, kdy řešení tohoto sporu bylo předloženo soudu, nebyla věc dořešena. Kromě toho vznikají i případy, že pronajímatel není znám a nájemcům není známa ani jeho adresa, ani jiné údaje, kam nájemné mají zaslat.
§ 2 odst. 3 písm. b). Slovo "pololetí" ve druhé řádce nahradit slovem "čtvrtletí". Zdůvodnění: Tento termín je třeba dát do souladu s ustanovením § 711 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku, jak už jsem o tom mluvil.
§ 2 odst. 7. Za slovo "bytu " na páté řádce vložit text "který užívá a pobírá na něj státní příspěvek". Zdůvodnění: Stát se vlastníkem bytu ještě neznamená, že jej užívá, a dosáhnout toho může trvat několik měsíců, ale i let.
§ 4. Celé ustanovení nahradit tímto novým zněním: "Společně posuzovanými osobami jsou pro účely tohoto zákona osoby, které mají k bytu právo nájmu, a dále osoby, které tvoří společnou domácnost nájemce, resp. které pečují o společnou domácnost nájemce a v bytě mají k prvnímu dni kalendářního pololetí, na které se příspěvek poskytuje, trvalý pobyt." Zdůvodnění: V bytě mohou bydlet s nájemcem také osoby, které nejsou členy domácnosti nájemce, tj. nepřispívají finančně na společnou domácnost - viz § 719 občanského zákoníku.
Příjem za podnájem tvoří součást základu pro daňové přiznání nájemce. Navíc zde kompenzace může být i nefinanční, např. odkupováním nábytku apod. Ponechání dosavadní dikce by vedlo ke snížení příspěvku a následně k vypovězení podnájmu, což by znamenalo nárůst bezdomovců z podnájemníků, jednak zhoršení životní úrovně nájemce. Navíc v § 2 odst. 3 písm. a) se rovněž hovoří o domácnosti. Ponecháním navrhovaného textu by došlo k rozporu.
§ 5. Doplnit písmena j) - dodávka tepla a teplé užitkové vody, k) - dodávka plynu, pokud je používán jako zdroj vytápění, l) - dodávka elektřiny, pokud je používána jako zdroj vytápění. Zdůvodnění: Vzhledem k tomu, že výdaje na bydlení, tj. nájemné a plnění poskytovaná s užíváním bytu v rozpočtu velké části domácností, zejména u osamělých osob, důchodců, matek samoživitelek s jedním či více dětmi, mladých manželství a domácností s větším počtem dětí neproduktivního věku, kde tyto částky činí nejvyšší výdajovou položku, je nezbytné, aby příspěvek byl poskytován nikoliv jen na hrubé nájemné a některá plnění poskytovaná s užíváním bytu, ale na veškeré náklady na bydlení, jejichž výši nájemce nemůže ovlivnit buď vůbec a nebo ne v nějakém značném rozsahu. Jedná se zejména o dodávky tepla a teplé užitkové vody, elektřiny a plynu, jak už jsem o tom mluvil. Tyto nákladové položky jsou často i podstatně vyšší než samotné nájemné.
§ 6 odst. 1. Text na řádce čtyři a další, který začíná slovy "zvýšením mezi hrubým nájemným sjednaným na kalendářní měsíc ..." a končí větou "hrubým nájemným roku 1993 je hrubé nájemné nájemce uplatňujícího nárok na příspěvek". Navrhuji ho nahradit takto: "Zvýšením mezi nájemným a úhradami některých plnění poskytovaných s užíváním bytu ve smyslu § 5 - dále jen "nájemné" sjednaným na kalendářní měsíc k prvnímu dni kalendářního pololetí, na které se nárok na příspěvek uplatňuje - do závorky dále jen "sjednané nájemně" - a nájemným sjednaným na kalendářní měsíc k prvnímu prosinci 1993 - do závorky dále jen "roku 1993". Nájemným roku 1993 je nájemné nájemce uplatňujícího nárok na příspěvek. Zdůvodnění: Navazuje na doporučenou změnu § 5.
§ 6 odst. 2 a 3. Navrhuji oba dva odstavce vypustit. Domnívám se, že limitování příspěvků není morálně ani ekonomicky přijatelné. Příspěvek by měl být poskytován i tehdy, pokud jsou splněny podmínky § 2 odst. 3 písm. a).
V § 7 v první řádce vynechat slova "písmene a)". a poté vynechat celý § 8. Domnívám se, že zakládá z hlediska příspěvku na bydlení prvky diskriminace a preference některých skupin obyvatelstva, což odporuje ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv.
§ 11 odst. 1 písm. h). Vypustit konec věty, tedy slova "a žádný byt nevlastní". Zdůvodnění: Viz zdůvodnění § 2 odst. 1 písm. c).
§ 14 odst. 3. Na řádce 4 za slova "práva k bytu" vložit slova "pokud již v něm bydlí a pobírá příspěvek". Zdůvodnění je stejné jako v předchozím případě - viz zdůvodnění k § 2 odst. 1 písm. c).
Ve společné zprávě uvedený § 16 - Přechodná ustanovení - navrhuji změnu. V textu tohoto paragrafu označit text společné zprávy jako bod 1 a jako bod 2 pak doplnit: " Bod 2 - Výše příspěvků bude valorizována, jestliže míra inflace za rok dosáhla alespoň 10 %."
Poznámka na závěr. V případě, že budou přijaty návrhy na změnu vpředu uvedené, zejména k § 5, 6, 7 a 8, bylo by třeba upravit přílohu č. 1 a 2 k danému zákonu.
Úplně na závěr: Navrhované úpravy záhlaví zákona - § 1, 5, 6 odst. 1, § 7 a vypuštění § 8 - spolu souvisí a mělo by být o nich hlasováno společně. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vorlíčkovi. Prosím pana poslance Maryta, aby se ujal slova. Připraví se paní kolegyně Marvanová.
Poslanec Jiří Maryt: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, chtěl bych předložit dva pozměňovací návrhy. Oba se týkají § 9, tj. doby poskytování příspěvku.
První návrh se týká odst. 2 § 9 číslovky 72. Doporučuji nahradit číslovkou 65. Domnívám se, že věk 72 let - vzhledem k průměrné délce života u nás - se týká skutečně minimálního počtu osob. Myslím si, že lépe by odpovídala tato věková hranice.
Druhý pozměňovací návrh. Nejprve se pokusím jej naformulovat. Odstavec 2 by měl nové znění tohoto paragrafu: "Doba poskytování příspěvku není omezena podle odst. 1, jestliže a) nájemce a všechny s ním společně posuzované osoby jsou starší 65 let nebo invalidní, odkaz 10; b) jestliže nájemce nebo osoba s ním společně posuzovaná je příjemcem peněžité podpory v mateřství nebo rodičovského příspěvku."
Domnívám se, že taktéž jako jsou starodůchodci, osoby invalidní, neměla by se doba dvou let vztahovat na osoby, které jsou na mateřské nebo delší mateřské dovolené. Měl by zde být dán prostor pro to, aby rodina po splnění své základní funkce, tzn. po výchově dětí, alespoň v tom nejmenším věku, měla šanci se potom rozhodnout, zda si zvýší svůj příjem natolik, aby mohla bydlet ve stávajícím bytě, a nebo zda se bude stěhovat někam jinam do levnějších bytů.
Pokud by samozřejmě neprošel návrh první, potom ve druhém mém návrhu by byla číslovka 65 nahrazena číslovkou 72. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Marytovi. Prosím paní kolegyni Marvanovou, aby se ujala slova. Připraví se pan poslanec Bláha.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, jak vyplývá již ze započaté diskuze, je zřejmé, že tento vládní návrh se snaží řešit dva problémy, které je třeba od sebe oddělit.
První problém souvisí s tím, že od 1. ledna příštího roku vstupuje v plném rozsahu v účinnost vyhláška Ministerstva financí o nájemném, na základě níž se zvyšuje horní strop nájemného v průměru o 40 %.
Vládní návrh řeší tento skok tím, že kompenzuje u sociálně slabých občanů tento skok příspěvkem na toto regulované nájemné.
Vládní návrh se zároveň snaží řešit ovšem druhý problém, tj. problém mnohem obecnější, který se netýká jenom nájemních bytů, problém vzrůstajících nákladů na bydlení.
Snaží se to řešit tím, že nájemcům družstevních bytů zejména a nájemců obytných místností v zařízeních určených k trvalému bydlení přiznává paušální příspěvek na nájemné. Ráda bych upozornila na jednu věc. Na tu, že nájemné v družstevních bytech a nájemné u obytných místností, jak jsem se již zmínila, nevzrůstá od 1. ledna, nedochází zde k tomuto skoku, ale vzrůstá už delší dobu, a to v důsledku nárůstu cen služeb, cen stavebních prací, materiálů, úvěrového zatížení atd. Nárůst těchto nákladů na bydlení se však netýká jen nájemců družstevních bytů, ale i např. vlastníků bytů, vlastníků rodinných domků, vlastníků restituovaných činžovních domů.
V důvodové zprávě se uvádí, že v současné době není zavedena nějaká forma státní dávky, kterou by se přispívalo na tyto zvyšující se náklady na bydlení.
Předložený vládní návrh tím, že stanoví příspěvek pouze pro nájemce družstevních bytů, tento problém neřeší systémově, neboť ze všech skupin občanů s nízkými příjmy, které jsou dotčeny zvyšujícími se náklady na bydlení, vybírá jen ty, kteří bydlí na základě nájemní smlouvy.
Nedomnívám se, že to je vážný důvod pro to, aby někdo byl příjemcem tohoto příspěvku. Musíme si uvědomit jednu věc, že sice člen bytového družstva má nájemní smlouvu ve vztahu k svému bytu, ale v jistém slova smyslu se jeho postavení blíží spíše postavení vlastníka bytu, protože má hodnotu, kterou může zpeněžit.
Domnívám se, že pokud bychom se rozhodli přispívat na zvyšující se náklady na bydlení, pak je třeba přispívat všem, kteří to potřebují, všem občanům, kteří jsou sociálně slabí, bez ohledu na to, zda bydlí na základě nájemní smlouvy, nebo si tuto potřebu uspokojují jinak.
Toto řešení ovšem není snadno zapracovatelné do předloženého vládního návrhu zákona. Proto bych navrhovala, aby tento vládní návrh, tento zákon, řešil pouze příspěvek na regulované nájemné a kompenzoval skok, ke kterému dojde od 1. ledna 1994 s tím, že bych doporučovala, aby problematika zvyšujících se nákladů na bydlení byla řešena urychleně, třeba zvláštním návrhem zákona, podle toho, co chystá Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Proto bych ráda v duchu těchto připomínek navrhla tyto úpravy předloženého vládního návrhu zákona.
Za prvé. Navrhuji, aby v § 2 byla vypuštěna písmena b) a c) a vypuštěna slova (obytné místnosti, obytnou místnost). Zároveň samozřejmě vypustit i označení písm. a).
Dále s tímto návrhem zároveň souvisí vypuštění odkazu 3. Zároveň s tímto návrhem souvisí úpravy dalších ustanovení, které samozřejmě uvedu. Jinak navrhuji o tomto bloku návrhů hlasovat současně, neboť jde ve skutečnosti o jeden návrh, který se promítá do více ustanovení.
Dále by se musela provést úprava v § 6 odst. 1, kde by se vypustila slova "uvedeného v § 2 odst. 1 písm. a)". Dále v § 7 by se vypustila v prvním řádku slova "uvedenému v § 2 odst. 1 písm. a)". Dále by se vypouštělo celé ustanovení § 8, které se právě týká družstevních bytů a obytných místností, o kterých jsem se zmínila.
Další úprava by byla nutná v § 11 odst. 1, kde by bylo zapotřebí vypustit písm. g). Z bodu 1 a 2 písm. f) učinit body f) a g). Tím by ani nedošlo k přepísmenkování v tomto ustanovení.
Dále se tento návrh promítá do toho, že navrhuji vypustit přílohu 2 k tomuto zákonu, která právě hovoří o družstevních bytech a v označení přílohy č. 1 vypustit označení, že jde o přílohu č. 1.
Druhý komplex návrhů souvisí s tím, že by tento návrh neměl ani upravovat event. nárůst cen služeb, protože k tomuto nárůstu také nedochází od 1. ledna, ale plynule a souvisí to s problémem, o kterém jsem již hovořila.
Proto navrhuji vypustit v § 1 slova "a úhradu některých plnění poskytovaných s užíváním bytu". Dále vypustit v § 5 tato slova "a úhrada některých plnění poskytovaných s užíváním bytu", takže by název § 5 zněl nájemné. Paragraf 5 navrhuji, aby zněl "nájemným se rozumí základní nájemné a nájemné za vybavení bytu". Tím by zároveň došlo i k vypuštění zavádějícího pojmu hrubé nájemné.
Proto navrhuji, aby v dalších ustanoveních, tam, kde se hovoří o hrubém nájemném, zůstalo jenom označení nájemné. Čili vypustit slova "hrubé".
Další návrh, který přednáším, souvisí s tím, co již je uvedeno v důvodové zprávě, a to, že příspěvek má přechodnou povahu. Koneckonců ministerstvo chystá dávku komplexní, jako součást sociální pomoci, nějaký příspěvek na bydlení.
Proto navrhuji, aby bylo zcela zřejmé, že tato dávka, tento příspěvek má charakter přechodný.
Proto navrhuji v § 1 vložit ve druhé větě slova "po přechodnou dobu". Takže druhá věta by zněla: " Příspěvek je státní dávkou, která je určena po přechodnou dobu nájemcům bytu s nízkými příjmy". Zároveň navrhuji to, co již bylo mezi nezařazenými připomínkami výborů a je uvedeno ve společné zprávě jako nezařazená připomínka.
V § 16 navrhuji doplnit ustanovení o účinnosti tak, že by toto ustanovení znělo: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994 a pozbývá účinnosti 31. 12. 1995."
Zároveň bych ráda navrhla ještě jednu změnu, a to pro případ, že by byl přijat můj pozměňovací návrh na vypuštění ustanovení o cenách služeb.
V tom případě je zapotřebí upravit částky uvedené v § 6, v odst. 2 a v odst. 3 a v příloze, která je zatím označena č. 1., protože jsem tento svůj návrh konzultovala s panem ministrem, dostala jsem od ministerstva zpracovaný návrh úprav těchto položek pro případ, že by byl můj návrh přijat. Musím ovšem, protože tak mi káže jednací řád, uvést zde i tyto úpravy.
Takže navrhuji, aby v § 6 odst. 2 byla v písmenu a) místo částky 610 uvedena částka 400, v písm. b) místo částky 730 částka 480, v písm. c) místo částky 900 částka 600. V odst. 3 § 6 navrhuji v písm. a) místo částky 170 částku 110, v písm. b) místo částky 210 částku 140, v písm. c) místo částky 250 částku 170.
Zároveň navrhuji, aby položky v příloze 1 byly upraveny takto (skutečně moc mě to mrzí, ale musím to zřejmě zde přečíst), a to na str. 1, v příloze č. 1 by první řádek zněl - místo toho co je tam uvedeno - 50 - 69, položka 50, tak by bylo uvedeno 50 - 59 a v řádku položka 50.
Ve druhém řádku místo 70 - 89 tak by bylo rozmezí 60 - 69 a dále ve sloupečcích - v prvním by byla částka 60, ve druhém sloupečku částka 66 a v dalších sloupečcích by byla pomlčka.
Další řádek by místo dosavadního znění zněl 70 - 79 a v prvním sloupci by byla částka 70 v tomto řádku, ve druhém částka 66, ve třetím částka 57, v dalších sloupečcích by byla pomlčka.
V dalším řádku by byla uvedena tato čísla: 80 - 89 a v prvním sloupci částka 80, ve druhém 75, ve třetím 65 a ve čtvrtém 55, v pátém a šestém by byla pomlčka.
V řádku dalším by byla položka 90 - 99, toto rozmezí, a v prvním sloupečku částka 90, ve druhém částka 84, ve třetím částka 73, ve čtvrtém 62, v pátém 51 a v šestém pomlčka.
V posledním řádku by byla uvedena tato částka: 100 a více a v prvním sloupečku by byla částka 100, ve druhém 94, ve třetím 81, ve čtvrtém 69 a v pátém 56, v šestém pomlčka.
Na druhé straně této přílohy č. 1 by se musely provést tyto změny: v prvním řádku by bylo rozmezí 50 - 59 a v prvním sloupci by zůstala položka 50. Ve druhém řádku by bylo rozmezí 60 - 69 a v prvním sloupci částka 60, ve druhém částka 56 a další sloupečky by byly označeny pomlčkou.
Ve třetím řádku by byla položka 70 - 79, v prvním sloupci částka 70, ve druhém 66, ve třetím 57 a další 3 sloupečky by byly označeny pomlčkou.
Čtvrtý řádek by zněl: rozmezí 80 - 89 a v prvním sloupci částka 80, ve druhém částka 75, ve třetím částka 65, ve čtvrtém částka 55 a další dva sloupečky by byly označeny pomlčkou.
V dalším řádku by bylo rozmezí 90 - 99, v prvním sloupci částka 90, ve druhém sloupci částka 84, ve třetím 73, ve čtvrtém 62 v pátém 51, v šestém pomlčka.
V dalším řádku by byla položka rozmezí 100 - 109 a v prvním sloupci částka 100, ve druhém 94, ve třetím 81, ve čtvrtém 69, v pátém 56 a v šestém by byla pomlčka.
V dalším řádku by byla položka 110 - 119, v prvním sloupečku částka 110, ve druhém 103, ve třetím 89, ve čtvrtém 76, v pátém 62 a v šestém pomlčka.
V dalším řádku by bylo rozmezí 120 - 129 a dále by zde byly položky 120, 112, 98, 82, 68, 52.
V posledním řádku by byla částka 130 a výše a ve sloupečcích by byly částky 130, 122, 106, 89, 73, 57.
Na třetí straně této přílohy by se položky musely upravit takto: v prvním řádku by bylo uvedeno rozmezí 50 - 59, v prvním sloupečku by zůstávalo 50, ve druhém by bylo rozmezí 60 - 69 a v prvním sloupci položka 60, ve druhém 56 a další sloupce by byly označeny pomlčkou. Na třetím řádku by bylo rozmezí 70 - 79 a dále ve sloupečcích by byly tyto částky, 70, 66, 57, a dále tři pomlčky. Další řádek by zněl: rozmezí 80 - 89 a tyto položky 80, 75, 65, 55 a dvě pomlčky. V dalším řádku by bylo rozmezí 90 - 99 a ve sloupečcích tyto položky 90, 84, 73, 62, 51 a pomlčka. Další řádek by zněl rozmezí 100 - 109 a položky 194, 81, 69, 56 a pomlčka. Další řádek by zněl v rozmezí 110 - 119, a tyto položky 110, 103, 89, 76, 62 a pomlčka. Další řádek by zněl 120 - 129 a ve sloupečcích by byly tyto položky: 120, 112, 98, 82, 68, 52. Další řádek by zněl 130 - 139 a ve sloupečcích tyto položky: 130, 122, 106, 89, 73, 57. Další řádek by zněl rozmezí 140 - 149 a částky 140, 131, 114, 96, 79, 61.
Další řádek by zněl 150 - 159 a v prvním sloupci by byla položka 150, ve druhém 141, ve třetím 122, ve čtvrtém 103, v pátém 84, v šestém 66. A v posledním řádku by bylo rozmezí 160 a více a tyto částky: 160, 150, 130, 110, 90 a 70. Tolik úpravy v příloze č. 1. Velmi mě mrzí, že jsem vás musela unavovat přednesem všech těchto čísel, ale vyplývá skutečně z jednacího řádu, že je zapotřebí tyto návrhy přednést a nestačí je např. rozdat na lavice, a vyplývá to z těch úprav, které navrhuji.
Poslední pozměňovací návrh, který bych ráda přednesla, vyplývá z usnesení ústavně právního výboru, které přijal již k projednávaným zásadám k tomuto návrhu zákona. Jde totiž o ten problém, že může dojít k situaci, kdy někdo není sice nájemcem bytu, protože má z bytu soudní výpověď, ale tuto výpověď si sám nezapříčinil, nadále v bytě bydlí a čeká na náhradní byt. Domnívám se, že pokud tato osoba řádně platí nájemné, byť už se nenazývá podle Občanského zákoníku nájemcem a nezavinila si tuto soudní výpověď, pokud patří mezi sociálně slabé občany, tak by měla být zahrnuta mezi příjemce této dávky, mezi tyto osoby a proto navrhuji toto doplnění § 2 v odst. 1: doporučuji, aby byla vložena nakonec odst. 1 další věta, která by zněla: " Podmínka užívání bytu na základě nájemní smlouvy se považuje za splněnou i tehdy, jestliže došlo k zániku nájemního poměru rozhodnutím soudu, který přivolil k výpovědi nájmu bytu z důvodů, které nájemce sám nezavinil a na základě rozhodnutí soudu v bytě nadále bydlí."
Ještě závěrem
bych se chtěla částečně vyjádřit
k návrhu, který byl přednesen k § 9,
a to k úpravě v odst. 2. Nejen, že se nedomnívám,
že by měla být snížena věková
hranice uvedená v odst. 2 ze 72 let na 65 let, ale naopak
navrhuji, aby v souvislosti s mnou navrhovanou účinností
zákona bylo toto ustanovení § 9 vypuštěno,
protože mám za to, že tento zákon, tak
jak je konstruován, skutečně může
plnit jen povahu přechodného příspěvku
a musí být nahrazen
nějakou jinou dávkou. A koneckonců i to,
že je spjat jenom s jedním krokem vedoucím
k liberalizaci nájemného. krokem, který bude
platit od 1. 1. 1994, je zřejmé, že toto opatření
nebude postačující třeba pro invalidní
občany, nebo pro občany starší 72
let na třeba deset a více let, jak by vyplývalo
zatím z dikce § 9. Proto ještě závěrem
navrhuji vypustit § 9. Tolik mé návrhy. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Marvanové a prosím pana poslance Bláhu, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Wagner.
Poslanec Jan Bláha: Vážený pane předsedo, pane předsedající, kolegyně a kolegové, váhám nad tím, zda lze říci o tomto návrhu zákona, že je krokem přijatelným a že je tím správným směrem, jinými slovy - čili, že vláda se rozhodla postupnou liberalizaci nájemného takzvaně "jistit" právě tímto způsobem, touto státní sociální dávkou poskytovanou skupinám domácností s nízkými příjmy.
K tomuto navrhovanému zákonu a vlastně k této koncepci příspěvku takzvaného hrubého nájemného mám několik výhrad - některé už zde zazněly - a na závěr přednesu i návrh na změnu.
Jistě víte, že v řadě vyspělých zemí je tato forma individuální subvence, pokud je poskytována, koncipována většinou jako příspěvek na bydlení, který z okruhu příjemce zpravidla nevylučuje vlastníka bytu. Je tomu tak proto, že chudí občané se vyskytují ve všech formách bydlení a nikoliv jenom v nájemním sektoru. Totiž v průběhu života mohou v každé takové rodině bez ohledu na formu bydlení nastat situace, třeba jen dočasného charakteru, kdy se mohou dostat pod životní úroveň a pod státem uznanou hranici této životní úrovně, ať už nemocí, úmrtím v rodině, dlouhodobou nezaměstnaností; prostě může nastat neschopnost dočasně splácet např. případné úvěry a další splátky.
Tento zúžený přístup, to je vyloučení rodin z nároku na příspěvek, pokud jsou vlastníky bytů, považuji za jistou diskriminaci ostatních forem bydlení a svým způsobem vlastně za špatnou koncepci v rámci různých druhů poskytování sociálních a dalších státních dávek.
Tak, jak je konstruován příspěvek na nájemné, se více méně vlastně také jedná o druh sociální dávky. Pokud se počítá příspěvek na nájemné do příjmů rozhodných pro účely zákona o životním minimu, a z dikce platného znění § 5 odst. 1 zákona o životním minimu to vyplývá: - cituji tento § 5: "Za příjem se považují ... d) státní vyrovnávací příspěvek, rodičovský příspěvek a další státní dávky a jednorázové dávky sociální péče poskytované na úhradu mimořádných výdajů", - potom tento příspěvek na nájemné bude zvyšovat příjmy, které se započítávají do životního minima občana. To nemá význam při poskytování příspěvků na nájemné, neboť ten je ošetřen v § 3 odst. 1 tohoto návrhu. Má to však dosah pro poskytování jiných sociálních dávek sociálně nejslabším občanům, kteří splňují podmínky pro přiznání dávek o splnění zákona o sociální potřebnosti. Těm by se příspěvek na nájemné sčítal s jejich ostatními, byť minimálními příjmy a stát by svým způsobem takto zaprvé ušetřil na poskytování sociálních dávek dle zákona o sociální potřebnosti, protože pokud by tito občané překročili tento příjem, dostávali by se do problémů, které by byly pro ně krajně nevýhodné. Proto za tímto účelem navrhuji tuto změnu:
Na konci § 1 navrhovaného zákona připojit větu, která zní: "Příspěvek se nepovažuje za další státní dávku ve smyslu § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů", anebo ve variantě řešení jako nový paragraf patrně 16, ale vzhledem ke společné zprávě partně asi až 17, který by jako nový paragraf zněl: "Zákon č. 463/1991 o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů se mění a doplňuje takto: V § 5 odst. 1 písm. d) za slova "další státní dávky" vkládají slova "vyjma příspěvků na nájemné", s odkazem "; kde potom pod čarou v tomto odkazu by bylo znění tohoto zákona s číslem, které mu bude přiděleno, další paragrafy by se přečíslovaly. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Bláhovi a prosím pana poslance Wagnera, aby se ujal slova a připraví se pan kolega Vlček.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, text vládního návrhu zákona, který projednáváme, úzce souvisí s tím, co vláda proklamovala ve svém prohlášení. Vím, že vás zdržím, ale myslím si, že je dobré to ocitovat: "Vláda bude systém sociální pomoci, jehož nositelem musí být především obce, občanské, charitativní a církevní organizace a jiné nestátní subjekty, zajišťovat poskytováním nezbytné podpory těm občanům, kteří se bez vlastního zavinění ocitnou ve hmotné a sociální nouzi, kterou nejsou schopni řešit bez vnější pomoci."
Domnívám se, že vláda předloženým návrhem řeší přesně to, co jsem ocitoval z jejího programu. Máme za to, že toto řešení je na místě, je včas a je ho potřeba podpořit.
"Vláda bude usilovat" - říká se dále v prohlášení - "o co nejširší uplatnění tržních podmínek i v oblasti bydlení, o postupné, ale nikoliv pomalé přibližování nájemného, cen bytů a domů ... " atd.
A zde je ten problém, o němž je potřeba mluvit déle. Domnívám se, že zde jsme narazili na jeden z nejobtížnějších problémů transformace, na problém, který když bude vnímán z pohledu jedné strany, buď z pohledu nájemníků, nebo z pohledu vlastníků domů, bude vždy řešen špatně a vyřešit ho vyváženě a vhodně je nezbytnou podmínkou fungování bytového fondu.
Nevidím samozřejmě předložený návrh jako ten nejlepší, který mohl býti předložen, ale vidím ho jako včasný a nezbytný pokus řešit problém z obou dvou stran, to znamená i ze strany vlastníků. Rád bych upozornil na to, co mnozí z vás znají, když se pohybují po městech některých evropských států, které tento problém neřešily vyváženě, a které vlastně nevytvořily normální ekonomické poměry ve sféře nájemného a bydlení. A tam ten stav domovního fondu z větší části připomíná poválečnou situaci. Aby se tato situace nestala i u nás, jsem se přihlásil a zdržuji vás, protože se domnívám, že je účelné snažit se přesvědčit ty z našich kolegů, kteří vidí ve vládním návrhu nadbytečné utrácení peněz, jak jsem postřehl a jak jsme všichni mohli postřehnout z předchozí rozpravy či alespoň z její části. Fakt, že v důvodové zprávě se tvrdí, že navržená pomoc se může týkat až 550 000 rodin, znamená, že se může týkat něco víc než dvou milionů občanů České republiky a to jedné pětiny. Čili pětina občanů republiky by byla pod hranicí 1,3násobku životního minima. To na jedné straně.
Na druhé straně i po změně nájemného vyhláškou, což jde v součinnosti s návrhem tohoto zákona, se pro majitele domů příliš mnoho neřeší a je to ještě velmi vzdálené od ekonomického nájemného. S ohledem na jednoznačné tvrzení vlády v jejím vládním programu bych byl rád, kdyby mě mohl pan ministr nebo vláda nyní nebo při jiné příležitosti odpovědět na moji otázku, co znamená ono konstatování ve vládním programu, že řešení těchto záležitostí nebude pomalé. Byl bych rád, kdyby vláda vyjádřila jakýmsi harmonogramem nebo jeho nástinem chápu, že pregnantně to asi nepůjde - své úmysly, protože, rozumím-li dobře jejímu programu, v této otázce vypadají věci tak, že nemíní ani do konce svého a našeho volebního období věc zcela vyřešit. Velmi rád bych dostal na tuto otázku odpověď a považuji ji proto za otázku podle zákona o jednacím řádu pro vlád u České republiky.
Při projednávání rozpočtu jsme nechtěli zdržovat a otevřít jeden vážný problém. Je to problém nemovitého majetku ve vlastnictví českého státu, který se jeví, že je nadbytečný a s nímž správci některých rozpočtových kapitol obchodují. To je prodávají ho a zřejmě použijí prostředků takto získaných ne k údržbě svého dalšího nemovitého, třeba bytového, majetku, ale v podstatě k úhradám své běžné činnosti.
Zmiňuji tuto věc při projednávání tohoto zákona proto, že předložíme ještě na této schůzi návrh na doplnění pořadu, kde by se usnesením sněmovny řešil postup, kterým by sněmovna doporučila, aby se prodeje tohoto nemovitého majetku uskutečňovaly standardním privatizačním postupem, ať je správcem kapitoly kdokoliv, ale hlavně připomínám při projednávání tohoto zákona, že výnos by měl být považován za rozpočtovou rezervu použitelnou jen pro účely spojené s potřebami Ministerstva práce a sociálních věcí.
Z tohoto důvodu, že víme o zdrojích, které by mohly pomoci, budeme podporovat ty návrhy, které povedou k urychlenému uplatnění komplexního systému a dnes se v každém případě budeme snažit i při posuzování pozměňovacích návrhů podpořit až na výjimky nedomnívám se, že podstatné - vládní návrh tak, jak byl předložen ve společné zprávě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Wagnerovi a prosím pana poslance Vlčka, aby se ujal slova.
Poslanec Vlastimil Vlček: Pane předsedající, pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, budu stručný. Mám tento pozměňovací návrh, a sice v § 2 odst. 3 a) na str. 2 navrhuji změnit koeficient 1,3 na koeficient 1,15.
Zdůvodnění: Adresná sociální politika musí být vskutku cílená, ušetřené prostředky lze využít pro zdravotně postižené, nemocné, tedy pro ty, kteří to opravdu potřebují. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vlčkovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám a chtěl bych vám navrhnout další postup. Vzhledem k závažnosti a rozsahu pozměňovacích návrhů a vzhledem k tomu, že mám signalizováno od některých klubů, že se budou chtít k těmto otázkám sejít, a vlastně i vzhledem k tomu, kolik je hodin, bych vám teď navrhl přerušení projednávání tohoto bodu s tím, že budeme pokračovat zítra dopoledne.
Dnes bych ještě velmi rád, abychom splnili to, o čem jsme se dohodli, a to je provést první kolo volby a potom ukončit dnešní hlasování.
Faktická poznámka pana poslance Šumana.
Mám signalizováno ještě od některých poslanců, že by přivítali, kdybychom přistoupili k projednávání pozměňovacích návrhů k právě projednávanému návrhu zákona až ve chvíli, kdy je budeme mít písemně k dispozici. Děkuji.
Prosím pana kolegu Šumana.
Poslanec Vladimír Šuman: To bylo také předmětem mého zamýšleného vystoupení a nyní to jenom doplním o to, že bych doporučil vzhledem k rozsahu, charakteru a významnosti předložených návrhů, aby to bylo tak, aby kluby při svém jednání měly možnost využít tohoto materiálu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Přerušuji projednávání tohoto bodu s tím, že okamžik pokračování se odvine i od vyřešení těchto technických záležitostí. Nechtěl bych teď přesně určovat, ze toto bude prvním bodem zítřejšího jednání nebo ze začneme zítra v 11 hodin. To by nebylo rozumné. Pokusíme se situaci řešit tak, abychom ztráceli co nejméně času.
Dámy a pánové, dovolil bych si ve smyslu rozhodnutí sněmovny přistoupit nyní k projednávání bodu, který byl označen původně jako bod 19 a poté bychom vyzvedli hlasovací lístky a vhodili do uren. Bylo by to tím posledním, co bychom zde dnes vykonali tak, jak se sněmovna rozhodla.
Dalším bodem je
Krátce připomenu, že podle zákona České národní rady o státním fondu kultury České republiky volí a odvolává členy Rady Poslanecká sněmovna a návrhy podává ministr kultury.
Prosím nyní předsedu výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu, pana poslance Františka Kozla, aby nám návrhy, které máme předloženy, uvedl a navrhl způsob hlasování.
Poslanec František Kozel: Vážený pane předsedo, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedl bod Volba členů Rady státního fondu kultury České republiky. Náš výbor obdržel návrhy pana ministra kultury a na svých schůzích projednal tyto kandidáty, pozval si je na slyšení a ověřil, jestli splňují všechny předpoklady stanovené zákonem. Svým usnesením č. 122 a dalším usnesením č. 125 potom předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu tyto kandidáty do Rady státního fondu kultury České republiky:
Milan Báchorka, doc. dr. Jiří Brabec, Josef Eisman, doc. dr. Jiří Eliška, dr. František Fröhlich, dr. Eliška Fučíková, Věra Galatíková, ing. arch. Jana Hejbalová, doc. dr. Ivo Hlobil, Ilja Hurník, Milan Klíma, Alexandr Kliment, Milan Knížák, Hana Kofránková, ing. arch. Aleš Krejčů, prof. dr. Zdeněk Kudělka, Zdeněk Merta, ing. Radomír Pokorný, ing. Bořivoj Pražák, Jiří Seifert, dr. Jana Součková, dr. František Šebek, dr. Marek Šoltés, dr. Ivana Tesková, dr. Tomáš Vlček a na základě druhého usnesení č. 125 dr. Rudolf Bernatík.
Ve svém usnesení č. 122 z 25. 11. konstatuje výbor, že z navržených kandidátů odstoupili Ladislav Horáček a Kurt Gebauer. Dále z navržených kandidátů se nedostavili Boris Rösner a potřebné doklady nedoložila Daniela Kolářová.
Dále předkládá náš výbor Poslanecké sněmovně návrh volebního řádu, který je přílohou tohoto usnesení a zároveň doporučuje, aby volba proběhla jako tajná. To je vše, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kozlovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu pořadu k navrženým kandidátům. Jestliže se do ní nikdo nehlásí, rozpravu končím.
Dámy a pánové, nyní bych vám v rámci pokusů o různá racionalizační opatření chtěl přednést ještě jeden návrh, zda bychom v tomto okamžiku nemohli otevřít bod, který se týká zprávy Bezpečnostní informační služby. Jde jen o to, abychom rozhodli o způsobu projednávání tak, aby tento pravděpodobně náročný způsob projednávání bylo možno připravit na zítřek na začátek schůze. To by byl můj návrh. Myslím, že by nám to zítra ušetřilo jednu půlhodinovou přestávku. Pokud není námitek proti tomuto postupu, dovolím si přerušit projednávání tohoto bodu.
Pan kolega Kozel mi ještě připomíná moje malé opomenutí. Dámy a pánové, nejprve si dovolím vás požádat, abyste se zaregistrovali a rozhodneme o způsobu volby, tedy o návrhu pana poslance Kozla. Já se mu omlouvám, že jsem to opomněl. Je zde návrh, abychom postupovali podle běžného standardního postupu tajnou volbou.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Jde o 269. hlasování. Hlasování skončilo. Návrh byl schválen poměrem hlasů 94 pro, 6 proti, 5 se zdrželo.
Není-li námitek, dříve než vyhlásím volby, přeruším projednávání tohoto bodu a vstoupím do bodu "Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby České republiky za rok 1993".
Žádám pana kolegu Svobodu, aby navrhl způsob projednávání tohoto bodu.
Poslanec Tomáš Svoboda: Pane předsedající, dámy a pánové, já bych vás chtěl seznámit s usnesením branného a bezpečnostního výboru, resp. s jeho několika částmi, o kterých si myslím, že bychom měli rozhodnout zde hlasováním.
Branný a bezpečnostní výbor se zabýval předminulý týden způsobem projednávání zprávy o činnosti Bezpečnostní informační služby. Vy jste toto usnesení minulý týden dostali na své stolky. Usnesení obsahuje celou řadu bodů, které vlastně znamenají technický způsob projednávání. Já bych doporučoval, abychom rozhodli hlasováním o těchto třech návrzích: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bude projednávat tajnou zprávu BIS na neveřejném jednání Poslanecké sněmovny parlamentu podle § 14 zákona o jednacím řádu ČNR", - tohoto projednávání se může zúčastnit prozatímní ředitel BIS pan Stanislav Devátý, přítomen může být kancléř Kynštetr a stenografky, které by jednání zapisovaly.
To, že to zde přednáším v tuto chvílí, je dáno snahou ušetřit náš drahý čas, protože takovéto opatření - pokud se rozhodneme pro neveřejné jednání. - bude znamenat, že se zde budou muset udělat různé technické přípravy, které by trvaly asi 20 minut. Takto by to bylo možné připravit před jednáním.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji za přednesení návrhu a otvírám k němu rozpravu. Slovo má kolega Ortman.
Poslanec Jaroslav Ortman: Vážený pane místopředsedo, já si myslím, že způsob projednávání tohoto bodu je velmi závažný, a proto bych vás prosil o desetiminutovou přestávku na jednání klubu. Navrhuji na 10 minut přerušit projednávání tohoto bodu. Mezitím můžeme udělat volbu.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, já se sice pokouším většinou spojovat možné s nemožný, ale nedoporučoval bych, abychom při přestávce na kluby zároveň provedli volbu. Přerušit dva body je přece jen zvláštní postup.
Jak je mým zvykem - posuďte zda dobrým či nevyhovují této žádosti na přerušení schůze. Sejdeme se zde v 19.20 hodin.
(Schůze byla přerušena v 19.08 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 19.22 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Kolegyně a kolegové, prosím, abyste zaujali svá místa, abychom mohli dokončit to, co jsme si předsevzali. Prosím, abyste se znovu zaprezentovali.
Myslím, že můžeme přistoupit k rozhodnutí o způsobu projednávání tohoto bodu. Jako první zde padl návrh projednávat tajnou zprávu BIS na neveřejném jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve smyslu § 14 zákona o jednacím řádu České národní rady. Prosím pana kolegu Ortmana, aby se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Ortman: Pane místopředsedo, vzhledem k tomu, že rozprava ukončena nebyla, chtěl bych jménem našeho poslaneckého klubu vyjádřit přesvědčení, že nebyla dodržena přesně litera zákona a že měl pan Stanislav Devátý předložit část tajnou zprávy a část určenou pro veřejné projednávání. Proto navrhuji, aby bylo přijato usnesení, kterým se žádá prozatímní ředitel Bezpečnostní informační služby pan Stanislav Devátý, aby neprodleně ještě této schůzi předložil veřejnou část zprávy, a do té doby projednávání tohoto bodu přerušit.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Ortmanovi. Je to procedurální návrh, není to návrh na zařazení nového bodu, kterým by bylo usnesení, ale je to usnesení k proceduře.
Dámy a pánové, rozhodneme o návrhu pana poslance Ortmana. Chci se ovšem zeptat, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy, abychom vyřešili i tuto věc. Hlásí se pan kolega Fejfar.
Je zde námitka, pane kolego, já si vaši přihlášku do rozpravy pamatuji, ovšem pan poslanec Ortman dal vlastně procedurální návrh, o kterém bychom měli rozhodnout bez rozpravy. Vy se hlásíte s faktickou poznámkou, se kterou můžete vystoupit v rámci rozpravy.
Poslanec Tomáš Fejfar: Faktická poznámka se týká návrhu pana poslance Ortmana, a to že samozřejmě můžeme odhlasovat to, že pan ředitel nám předloží veřejnou zprávu. On nám ji za 20 minut předloží, bude mít půl stránky, bude v ní citován zákon a bude všechno v pořádku. Jestli takto to pan Ortman myslel ...
Místopředseda PSP Jiří Vlach: To je ale rozprava k procedurálnímu návrhu.
Poslanec Tomáš Fejfar: Já se omlouvám.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Já se musím omluvit, mohl jsem tušit. (Smích v sále.)
Dámy a pánové, nyní rozhodneme o procedurálním návrhu pana poslance Ortmana.
Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Jde o hlasování č. 270. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 34 pro, 53 proti, 32 se zdrželo.
Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám. Nyní rozhodneme ve smyslu návrhů, které přednesl pan kolega Svoboda, o způsobu projednávání.
Jako první byl přednesen návrh projednávat tajnou zprávu BIS na neveřejném jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ve smyslu § 14 zákona o jednacím řádu České národní rady.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 271. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 94 pro, 14 proti, 17 se zdrželo.
Dále rozhodneme o tom, zda sněmovna souhlasí s tím, abychom zprávu projednávali za účasti prozatímního ředitele BIS pana Stanislava Devátého.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 272. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 118 pro, nikdo proti, 8 poslanců a poslankyň se zdrželo.
Dále bychom měli rozhodnout o tom, že při neveřejném jednání bude moci být přítomen pan ing. Kynštetr.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 273. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 117 pro, 1 proti, 8 se zdrželo.
Dále rozhodneme o přítomnosti stenografek.
Kdo je pro, aby byla přítomna paní Těšíková a mohla pořídit stenozáznam, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v 274. hlasování. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 123 pro, 1 proti, 3 se zdrželi.
V dalším hlasování rozhodneme o přítomnosti další stenografky -. paní Trávníčkové.
Kdo je pro, aby byla přítomna, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ve 275. hlasování. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
I tento návrh byl schválen poměrem hlasů 115 pro, 3 proti, 5 se zdrželo.
Doufám, že v posledním hlasování tohoto dne rozhodneme o souhlasu s tím, aby byl přítomen pro obsluhu hlasovacího zařízení pan ing. Heller.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ve 276. hlasování. Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.
Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 114 pro, 4 proti, 7 se zdrželo.
Dámy a pánové, tím jsme rozhodli o způsobu projednávání bodu, kterým zahájíme zítřejší jednání v 10.00 hod.
Pro vaši informaci - v 9.00 hodin bude k dispozici soupis pozměňovacích návrhů k příspěvku na nájemné, tak aby kluby se mohly touto věcí zabývat ještě před začátkem schůze.
Vyhlašuji volby s tím, že hlasovací lístky budou vydávány do 20.00 hodin.