Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím, aby se ujal slova kolega Syka, připraví se kolega Zima a Grulich.
Poslanec Martin Syka: Pane předsedající, nebudu předkládat žádost o zvýšení nebo ubrání, ale z věcného hlediska chci doporučit vypuštění části 5, která se týká změny zákona o pojištění na všeobecném zdravotním pojištění. Tuto část jsme projednali v předešlém bodě jednání, takže z tohoto důvodu podávám návrh na vypuštění páté části z návrhu zákona o státním rozpočtu.
Při této příležitosti chci zareagovat na kolegu Karase, že pokud mu není známo, existuje při našem výboru komise pro poskytování investičních dotací do zdravotnictví a tato komise se zřejmě nemocnicí zabývala a zřejmě z určitých důvodů do rozpočtu zařazena nebyla. Proto by bylo nejlépe projednat tuto záležitost se zástupci komise, jejíž předsedou je kolega Robert Kolář z rozpočtového výboru.
Poslanec Anton Zima: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, předložím jeden pozměňovací návrh a pro efektivnost jednání ho pouze krátce zdůvodním. Nejprve návrh:
V § 3 společné zprávy navrhuji toto: Tento text označit jako odstavec 1. Přidat odstavec 2, který bude znít: "V přímém rozpočtu obce v roce 1994 je také daň z příjmů právnických osob, odváděných plátcem podle § 17 zákona ČNR č. 586 z roku 1992 Sb., pokud touto osobou je obec, s výjimkou daně uplatněné zvláštní sazbou podle § 36 téhož zákona a s výjimkou záloh na daně ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 citovaného zákona."
Krátce zdůvodním:
Jde o řešení situace, kdy obce spravují obecní majetek a z této aktivity vzniká pro ně povinnost odvodu daně z příjmů právnických osob. Kdysi v minulosti to tak bylo a obce výnos této daně úspěšně reinvestovaly např. do škol, divadel apod. Krátké zdůvodnění mého návrhu.
Dovolte mi ještě dvěma větami zareagovat na příspěvky, které na začátku rozpravy odezněly. Spíš bych dal otázku poslancům levého bloku a sociální demokracie - jak je to s konstruktivností vašeho přístupu, když v tomtéž referátu navrhujete pozměňovací návrhy a v tomtéž referátu na konci vyhlásíte, že zákon o rozpočtu nepodpoříte? Je to pro mne otázka.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: S faktickou poznámkou se hlásí kolega Kraus.
Poslanec Michal Kraus: Je mi velice líto, že pan kolega Zima poslouchal tak špatně, neboť ve svém příspěvku jsem nepřednesl pozměňovací návrh právě proto, abych mohl návrh jako celek, jako nedostatečný materiál odmítnout. Takže pane kolego, až budete příště hovořit, poslouchejte pozorněji.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, pane předsedo, páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové. Prosím, abyste se mnou věnovali pozornost rozpočtové kapitole Ministerstva zemědělství. Nejde mi o počítání jednotlivých položek a o návrhy, kam kolik peněz přesunout, ale o věci mnohem závažnější. Především je tu otázka radikálního snížení dotací státnímu fondu tržní regulace v zemědělství, a to na pouhých 500 mil. Kč oproti 3 mld. Kč v letošním roce, o kterém se ve svém úvodním slově zmínil i pan ministr Kočárník. Je jistě pravda, že tento fond nebyl schopen v letošním roce účelně vynaložit přidělené prostředky. Do značné míry se tak podílel i na již tradičním rozkolísání cenové hladiny potravinářských výrobků. Měli bychom si však položit otázku, zda nejde o důsledek systémové vady zákona, který redukuje možnosti fondu ze skutečné tržní regulace na pouhou podporu vývozu. Nemyslím, že by neúspěchy fondu dokládaly oprávněnost oficiálního hospodářského liberalismu. Spíše ukazují, jak trvání na této ve světě již zkrachované doktríně znehodnocuje i fungování standardních a osvědčených nástrojů moderní hospodářské politiky.
Místo likvidace fondu postupným odebíráním prostředků na jeho činnost bychom měli spíše novelizovat zákon o něm tak, aby mu skutečnou tržní regulaci umožnil.
Myslím, že státní fond tržní regulace by měl být zapojen do celkového systému dotací pro zemědělství. Měl by chránit nejen zemědělce, ale i spotřebitele před důsledky stálého omezování dotací pro zemědělství, jejichž výše činí u nás nikoliv v absolutním, ale v jednotkovém vyjádření pouhé zlomky úrovně, které existují např. v USA a tím spíš v západní Evropě. Pro rok 1994 jsou přitom navrhovány ve stejné výši jako letos, což znamená dokonce i při vládou předpokládané míre inflace citelné snížení. Tím spíše to platí při skutečné míře inflace, která se nepochybně bude i nadále vysmívat vládnímu optimismu. Nebudeme-li poskytovat našim zemědělcům podmínky aspoň trochu srovnatelné s jejich západoevropskými konkurenty, nikdy se nedočkáme levných potravin, které nám strůjci vládní hospodářské filozofie slibovali a místo níž se dostavilo jen stálé postupné zdražování.
Je ovšem otázka, zda dovede Ministerstvo zemědělství s přidělenými prostředky opravdu hospodařit. V posledních letech přidělovalo prostředky plošně a ideologicky na neperspektivní hospodářství malorolníků, kteří dnes nejsou velice často schopni vydělat si ani na obživu, natož pak splácet bezúročné půjčky, tuto hlavní formu dotací.
Hovoří-li se o plýtvání státními prostředky na dotace do nadvýroby, jde právě o takto vynaložené částky. Přínosem by snad mohl být v tomto ohledu nově zřizovaný podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Přidělování prostředků pro něj vyčleněných zemědělským podnikům bankovním systémem by mohlo výrazně snížit riziko účelového subjektivismu ministerských úředníků. Dosud nevyjasněná pravidla působení tohoto fondu však vzbuzují obavy, abychom ze státního rozpočtu opět nepřidělovali prostředky na pokračování v iracionální politice Ministerstva zemědělství. Možná by bylo přesnější mluvit spíš o preferenci ideologických zřetelů před hospodářskými než o iracionalitě. Např. ekonomický náměstek ministra zemědělství ing. Slavíček jisté umí počítat. Jestliže však pod rouškou pomoci, nepochybně ušlechtilým záměrům, přikáže pronajmout státní majetek katolické církvi za symbolický poplatek 1 korunu ročně za metr čtvereční, pak bychom tuto skutečnost měli právě při projednávání státního rozpočtu uvést do souvislosti s jiným nájmem.
Památník národního písemnictví platí strahovským premonstrátům tisíc korun za metr čtvereční ročně. Jelikož i tato částka je za prostory v Praze relativně nízká, chtěl bych veřejně a bez ironie poděkovat strahovskému opatovi za jeho pochopení pro potřeby kulturní instituce celonárodního významu. Současně však musím při porovnání obojího nájemného konstatovat, že náměstek ministra zemědělství si z peněz daňových poplatníků fakticky zřídil soukromou dotaci pro katolickou církev ve výši 999 korun ročně za každý metr čtvereční, který státu na Strahově pronajal.
Myslím, že je namístě, aby se sněmovna zamyslela, zda v době, kdy se ve státním rozpočtu údajně šetří každou korunou, lze trvale trpět takové zneužívání vysokých státních funkcí. Řekl jsem údajně šetří, neboť právě rozpočtová kapitola Ministerstva zemědělství o tom budí oprávněné pochybnosti.
Chtěl bych obrátit vaši pozornost na tabulku upravené limity rozvržení dotací, obsaženou v podrobném rozpisu výdajů nikoliv v souhrnném textu, který máme všichni k dispozici. V této tabulce je položka 200 mil. korun pro firmu Unilever. Dostalo se nám sice z Ministerstva zemědělství vysvětlení, že jde o vrácení půjčky, kterou tato firma poskytla ještě české vládě dr. Pitharta, a to na financování výstavby mrazíren Litoměřice. Půjčka však představuje pouze 130 mil. korun. Zbytek by měl údajně připadnout na dotace prvovýrobcům. Jelikož však spolu s rezervou 50 mil. korun na mrazírny Litoměřice ve státním rozpočtu pro příští rok jde celkem o 120 mil. korun, vznikají pochybnosti o určení celé částky. Sama skutečnost, že pod hlavičkou dotace konkrétní firmě se skrývají desítky milionů korun na jiné účely, budí podezření.
Žádám proto v souvislosti s tím, co jsem uvedl již o soukromých dotacích uvedeného náměstka Slavíčka, aby sněmovna přijala toto usnesení. Prosím, aby pan předsedající zaregistroval tento požadavek jako procedurální návrh.
"1. Poslanecká sněmovna žádá, aby ministr financí předložil před hlasováním o státním rozpočtu jmenovitý přehled všech konkrétních podniků, kterým byly poskytnuty dotace nebo prominuty daně, ať již ve formě daňových prázdnin nebo jiné. V tomto přehledu je třeba uvést výši dotací a části prominutých daní, jakož i celkový součet obou těchto částek.
2. Poslanecká sněmovna žádá, aby ministr zemědělství předložil vzhledem ke své funkci prezidenta Pozemkového fondu ve stejném termínu Poslanecké sněmovně seznam nájemců státního majetku ve správě tohoto fondu, kterým byly poskytnuty dotace nebo prominuto, příp. odloženo, splácení nájemného. V seznamu budou kromě jmen nájemců a firem jejich podniků uvedeny částky nájemného nevybraného z těchto uvedených důvodů a celkový součet prostředků, o které byly příjmy státu takto zkráceny."
Prosím, pane předsedající, aby posléze o obou těchto částkách návrhu bylo hlasováno odděleně.
Nakonec mi dovolte jednu poznámku mimo tento program. Společný zpravodaj nás na začátku rozpravy káral dopředu a já jsem celou dobu, co jsem přednášel svůj příspěvek, byl trvale rušen hlasitým hovorem z lavice, kde zasedají společní zpravodajové. Nevím, jestli je to jenom normální míra nevychovanosti, nebo jestli je to záměr. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pane kolego, mohl bych vás poprosit o termín?
Poslanec Václav Grulich: Po skončení rozpravy.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: To znamená, že to má být součást podkladů, které máme k dispozici. Neumím si představit, že bychom dnes v noci měli mít tento podklad.
Poslanec Václav Grulich: Bylo řečeno před zahájením hlasování o státním rozpočtu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Předložit před zahájením hlasování o státním rozpočtu. Děkuji. Poprosím pana kolegu Hrazdíru, připraví se pan kolega Vrcha, po něm pan kolega Novák.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, je zřejmé, že nám všem leží na srdci problematika našich obcí a jejich rozpočty. Svědčí o tom projednávání návrhu novely zákona o daních z příjmů, kde bylo hovořeno o možnosti převodu daně z příjmů právnických osob do příjmů obcí, a to jde-li o daň z příjmů z vlastní hospodářské činnosti obce, při níž tuto činnost vykonala obec sama, takže je nejen poplatníkem, ale i plátcem.
Svědčí o tom i návrh pana kolegy Zimy. Můj návrh je však o něco širší než návrh pana kolegy Zimy. Upozorňuji, že navrženou citací pozměňovacího návrhu o výlučnosti majetku obce se vylučuje podílová účast na cizích subjektech. Navrhuji proto doplnit nový odst. 2 § 3 tisku 533 ve znění společné zprávy, tisk 758, v tomto znění:
Příjmem rozpočtu obce je daň z příjmů právnických osob odváděná plátcem podle § 17 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění zákona č. 157/1993 Sb., pokud touto osobou je obec nebo organizace zřízená obcí, která ke své hospodářské činnosti využívá výlučně majetek obce, s výjimkou daně uplatněné zvláštní sazbou podle § 36 zákona ČNR č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů ve znění zákona č. 157/1993 Sb. a s výjimkou daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně podle § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů ve znění zákona č. 157/1993 Sb."
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Poprosím pana kolegu Vrchu, připraví se kolega Novák, po něm pan kolega Vik.
Poslanec Oldřich Vrcha: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na r. 1994 a změně jeho doplnění, jehož celkové příjmy a celkové výdaje jsou stanoveny částkou 379,8 mld. Kč, jak je uvedeno ve sněmovním tisku 533, mám několik výhrad.
Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční prostředky dotacemi okresním úřadům a obcím v celkové výši 14 mld. Kč, jak je uvedeno v příloze č. 2. S takovým podílem dotací nelze v žádném případě souhlasit, neboť nepoměr dotací vůči okresům a obcím je neúměrný vůči ostatnímu zbytkovému rozpočtu. Z uvedeného vyplývá, že se jedná o centralistické rozdělování finančních prostředků přesně tím způsobem, jako tomu bylo v období totalitního komunistického režimu. To, že není dosud vyřešena otázka státoprávního uspořádání, kterému by v daném případě vyhovovalo spolkové uspořádání jako země české, moravsko-slezské, případně statutu hlavního města Prahy. Takové státoprávní uspořádání by zamezilo centralistickému tzv. komunistickému přidělování dotací jednotlivým okresům a obcím. Nynější státní rozpočet předložený vládou nevyhovuje potřebám a požadavkům a také místním podmínkám, rovněž tak nebere ohled na počet obyvatelstva jednotlivých okresů či obcí.
Tuto neúměrnost můžeme shlédnout na nepřirozeném rozdělení dotací ve vztahu státního rozpočtu k okresům uvedené v příloze č. 2 a dále pak uvedené v příloze č. 3, tj. příjmů rozpočtových a odvodů příspěvkových organizací, zejména nepoměr mezi příjmy ministerstva průmyslu a obchodu ve srovnání ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstva zdravotnictví, ministerstva zemědělství, Českého úřadu katastrálního apod.
Dále postrádám ve vládním návrhu o státním rozpočtu na r. 1994 rozpočet na dotaci vodovodu zvaný Povodí Moravy, tzv. jihozápadní část. Tato dotace měla být zahrnuta do rozpočtu ve výši 750 mil. Kč. Jedná se o stavbu z tzv. Mohelnické brány, která by zajišťovala pitnou vodu obyvatelstvu jihozápadní části okresu Šumperk, Olomouc, Prostějov, Vyškov, Brno až po Znojmo. Někteří poslanci koaličních politických stran Parlamentu České republiky přislíbili na jednáních, že tuto závažnou problematiku, tj. nedostatek pitné vody na Moravě, vyřeší s vládou České republiky v nejkratší době, neboť situace v zásobování pitnou vodou obyvatelstva je v havarijním stavu. Dnes se přiváží voda cisternami i v tomto mrazivém zimním období. Například v Prostějově, v městě, které má 51 tisíc obyvatel, cisterny s vodou, nežli se dopraví na místo dostupné pro občany, zamrznou.
Sám si nedovedu představit, jaká by byla situace zde v Praze, kdyby vodovod vůbec nebyl, voda ve studních byla vyschlá a přivezená pomoc - to znamená voda v cisternách - by byla zamrzlá. Jak kdysi říkal pan premiér české vlády Václav Klaus, že si nechal instalovat měřící zařízení na vodu v bytě, byl by v daném případě stejně sušil ústa s celou rodinou i se svými kolegy. To by samozřejmě platilo i pro vládu, poslance Parlamentu a další.
O tom, že člověk v dnešní moderní době by se neměl čím umýt a udržovat základní hygienu, nemusím snad ani hovořit. Bez vody, tohoto základního zdroje života ve světě, se nedá žít.
I z těchto důvodů nemohu s předloženým návrhem státního rozpočtu vládou České republiky souhlasit. Proto doporučuji sněmovně, aby vládní návrh neschválila. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Poprosím pana kolegu Nováka, připraví se kolega Vik, po něm pan kolega Valenta.
Poslanec Jaroslav Novák: Pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, při pročítání rozpočtu kapitoly ministerstva zahraničních věcí České republiky na rok 1994 v čl. II jsem si nemohl nepovšimnout v tabulce, která srovnává výdaje za rok 1993 s rokem 1994, následujícího: Neinvestiční výdaje vcelku v r. 1993 dosáhly 1,6 mld. Kč, v r. 1994 se plánuje zvýšení na 1,9 mld. Kč. Z toho mzdové prostředky v r. 1993 činily 124 mil., v r. 1994 ale činí již 238 mil. Kč. Takže téměř stoprocentní nárůst. Je to zdůvodňováno inflačními trendy v zahraničí, které průměrně činí 14,9 %. Dále je ve zdůvodnění uvedeno, že ministerstvo zahraničních věcí požadovalo daleko více, ale ministerstvem financí byl požadavek postupně snížen na již uvedenou částku 1,9 mld. Kč. Kromě požadavků na položce mzdových prostředků.
Naskýtá se tedy otázka, proč při inflačním růstu ve výši zhruba 15 % se mzdové prostředky zvyšují o 100 %. Jde zhruba o 120 mil. Kč a lze namítnout, že tato částka v celkovém rozpočtu je zanedbatelná. Ale přesto se domnívám, že zvýšení mzdových prostředků není řádně zdůvodněno. Používají se s oblibou otřepané argumenty, že naši zástupci v zahraničí pro to, aby mohli důstojně reprezentovat, potřebují stejné finanční zajištění, jako mají zástupci vyspělých západních zemí. Ano, jsem pro, ale až v té době, kdy se u nás v České republice budou mít obyčejní občané stejně, jako se mají občané ve vyspělých západních zemích.
Bohužel dnes, kdy mnoho našich občanů má hluboko do kapsy, považuji jakékoli zvyšování platů pro naše zástupce v zahraničí za nemravné. Ti zástupci, kteří nechtějí vykonávat svou práci za stávajících podmínek a při už tak dost vysokých platových poměrech, ať odejdou. Nemyslím, že by se naše zastupitelské úřady dostaly do kolapsu, neboť my jako Republikánská strana jsme schopni a ochotni navrhnout na uvedená místa lidi, kteří budou vzorně reprezentovat svou vlast bez ohledu na výši svého platu. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Poprosím pana kolegu Vika, připraví se pan kolega Valenta a po něm pan kolega Němec.
Poslanec Jan Vik: Pane předsedající, vládo, dámy a pánové, ještě než začnu hovořit, vyprosil bych si trochu vaší pozornosti, jelikož se bude jednat především o vás.
Dovoluji si zaměřit své vystoupení, stejně jako tomu bylo při projednávání návrhu státního rozpočtu v minulém roce, na požitky ústavních funkcionářů. Při svém vystoupení zde ve sněmovně 18. prosince 1992 jsem citoval českého premiéra Klause, který poskytl v srpnu 1992 rozhovor Zemědělským novinám.
Považuji tento jeho rozhovor za velice důležitý, a proto jej o cituji znovu:
Nejsem sice schopen svůj plat utratit, zase ale to není zdaleka tolik, abych si mohl v Praze pořídit něco většího, třeba vilku.
V této souvislosti ale nechápu návrh vlády na zvýšení svých platů. Pane premiére Klausi, vždyť již vilku máte, a to ne ledajakou, dokonce po soudruhu Štrougalovi, tak co ještě chcete? Snad byste nechtěl nyní rovnou Hrad?
Než začnu předkládat své pozměňovací návrhy směrem ke zvýšení platů a ostatních požitků ústavních činitelů, upozorňuji slabé povahy a ty, pro něž jsou peníze absolutním smyslem života, aby snad raději opustili jednací sál, nemuseli by to psychicky vydržet.
Dále si dovoluji pro informaci upozornit vládu na jednu chybu, jak se s oblibou používá mezi chudými poslanci systémovou chybu ohledně zvyšování platů. V budoucnu, až bude vláda opět zase něco podobného ohledně zvyšování platů navrhovat, nesmí v žádném případě zapomenout na poslance. Ani nevíš, vládo, kolik zlé krve vyvolalo toto opomenutí v poslaneckých řadách. A proto buďte příště opatrnější a hlavně systémoví. Vyhnete se tak kritice i z vlastních koaličních řad.
Přijetí mých pozměňovacích návrhů by mělo mj. i ten kladný efekt, že by následovaly rezignace řady poslanců, možná i ministrů a prezidenta. Mám za to, že ti, kteří mají stále málo a neustále se ohánějí tím, že by jinde měli více, mohou tam někam jít. Vždyť je nikdo nedrží.
Proto navrhuji v tisku 533, v části II, § 8, vypustit původní odstavec 1 a vložit nový odstavec 1 v tomto znění:
Bod 1 - v § 6, čl. 1, odst. 1 s názvem "Poslanci" se částka 13 tisíc korun nahrazuje částkou 5 tisíc korun.
Bod 2 - v § 6, čl. 1, odst. 2 se částka 18 tisíc korun nahrazuje částkou 7 tisíc korun, částka 15 tisíc korun se nahrazuje částkou 3 tisíce korun a částka 14 tisíc korun se nahrazuje částkou 3 tisíce korun.
Bod 3 - v § 6, čl. 1, odst. 3 se částka 5 tisíc korun nahrazuje částkou 2 tisíce korun, částka 2 tisíce korun se nahrazuje částkou 1 tisíc korun a částka 1 tisíc korun se nahrazuje částkou 500 korun. Zbylé znění o funkčním příplatku předsedů poslaneckých klubů se vypouští bez náhrad.
Bod 4 - v § 6, čl. 1 se odstavce 4, 5, 6 a 8 vypouští bez náhrady.
Bod 5 - v § 6, čl. 2 s názvem "Prezident České republiky" se nahrazuje částka 80 tisíc korun částkou 30 tisíc korun a částka 90 tisíc korun se nahrazuje částkou 20 tisíc korun.
Bod 6 - v § 6, čl. 3 s názvem "Ostatní ústavní funkcionáři" se nahrazuje měsíční plat předsedy vlády v částce 31 tisíc korun částkou 20 tisíc korun, místopředsedy vlády v částce 29 tisíc korun částkou 16 tisíc korun, ministra v částce 25 tisíc korun částkou 14 tisíc korun, prezidenta NKÚ v částce 25 tisíc korun částkou 10 tisíc korun a víceprezidenta NKÚ v částce 23 tisíc korun částkou 7 tisíc korun.
Bod 7 - v § 6. čl. 3 se nahrazuje paušální náhrada věcných nákladů spojených s výkonem funkce u předsedy vlády v částce 10 tisíc korun částkou 5 tisíc korun, u místopředsedy vlády v částce 9 tisíc korun částkou 4,5 tisíce korun, u ministra v částce 8 tisíc korun částkou 4 tisíce korun, u prezidenta NKÚ v částce 8 tisíc korun částkou 3 tisíce korun a víceprezidenta NKÚ v částce 7 tisíc korun částkou 1500 korun.
Žádám, aby o každém mém navrženém bodu bylo hlasováno zvlášť.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Prosím pana kolegu Valentu. Připraví se pan kolega Němec a po něm pan kolega Kozák.
Poslanec Josef Valenta: Pane předsedající, dámy a pánové, pokud jde o směr tohoto předloženého rozpočtu, je předem jasné, kam míří. Lze konstatovat, že bude naplňován za velkého zatížení, aby později bylo vládou za velké reklamy z něho mimořádně uvolňováno na vzniklé nutné výdaje v oblasti sociální politiky, bezpečnosti apod. Stejného počínání jsme byli svědky v tomto roce. Co se tím sleduje je jasné.
Jako příklad uvedu. Opět vystoupí během roku 1994 některý z vládních činitelů v masmédiích s tím, že je přesvědčen o existenci určitého přebytku, rezervy x milionů korun, a že tato suma se na určitou chvíli uvolní, tedy z nouze vznikne cnost.
Jde však o to, zda toto vytloukání klínu klínem má nějaký smysl, jiný než získání politického kapitálu pro ty, kteří vládnou, tedy pro současné mocné. Těm samozřejmě. To má být ona proklamovaná cesta k prosperitě. Vláda podporovaná ve všem svém konání nekriticky koalicí může jako ostatně ve všech svých krocích činit co je jí libo.
Jsem tedy přesvědčen, že situace se bude opakovat, tedy nic nového proti roku 1993.
Pozastavím se ještě nad tím, jak zarážející je jistě pro občana nárůst výdajů na veškeré platy úředníků státního aparátu. Samozřejmě takový nabubřelý státní moloch něco stojí, prezidentskou kanceláří počínaje, přes poslance po posledního státního úředníka. Mnohonásobný nárůst zaměstnanců ve státní správě proti roku 1989 se diametrálně rozchází s tehdejšími proklamacemi právě těch dnešních představitelů. Budeme zcela jistě svědky, jak zde bude naloženo s předloženými pozměňovacími návrhy. Z minimálně 90 % budou vládou nedoporučeny a následným hlasováním koalicí smeteny. Není důvod o tom pochybovat. Nic z toho, co se dosud dělo v tomto Parlamentu, nesvědčí o opaku. Rozpočet a všechno kolem něho odpovídá jediné správné cestě jediné správné strany, přitom prostředků v naší zemi je dostatek. Na uvedení uvedu:
Zamezit státnímu plýtvání ve formě podpory bankrotářských OSN, UNESCO, Banky pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní měnový fond apod. - zhruba 10 miliard. Omezit státní byrokracii, zrušit určitá ministerstva - zhruba 3 miliardy. Snížit horentní platy poslanců a státních úředníků od úrovně ředitele odborů výše - zhruba 3 miliardy. Uvolnit část devizových rezerv zcela zbytečně ležících ladem jako rukojmí pro lepší vydíratelnost naší země Mezinárodním měnovým fondem - zhruba 30 miliard. Omezit výdaje na zbrojení a armádu - zhruba 13 miliard. Vydat státní dluhopisy ne na podporu schodků způsobených neschopností vlády, ale na obnovu např. infrastruktury. Děkuji za pozornost a samozřejmě za rušení.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím kolegu Němce, připraví se kolega Kozák a po něm pan kolega Grulich.
Poslanec Luboš Němec: Vážená vládo, vážení kolegové, podávám pozměňovací návrh na úpravy v kapitole 335 - investiční výdaje ministerstva zdravotnictví ne v absolutní částce, ale ve struktuře. Navrhuji snížit individuální dotaci ze státního rozpočtu, kapitola 335 investiční výdaje ministerstva zdravotnictví na Fakultní nemocnici Motol v Praze 5 v roce 1994 o 200 milionů korun, a to na konečnou částku 442 milionů korun a tyto prostředky přerozdělit prostřednictvím poslanecké komise pro ostatní typy nemocnic.
Odůvodnění: Prostřednictvím ministerstva zdravotnictví byly předloženy na ministerstvo financí žádosti na poskytnutí individuálních dotací ze státního rozpočtu okresních nemocnic v Novém městě na Moravě, ve Vsetíně, v Opavě, v transfúzní stanici Vinohrady atd. Ředitel odboru investic ministerstva financí pan ing. Fleka argumentuje, že je nutno přednostně doporučit rozestavěné stavby. S tím by bylo možné souhlasit jen za předpokladu, že nebudeme stavět nová Gabčíkova ve zdravotnictví, jako např. ve Fakultní nemocnici Motol v Praze 5.
Působí zde silná lobby fakultních nemocnic, které čerpají většinu finančních prostředků, o čemž svědčí specifikace poskytnutých dotací v kapitole 335. Musíme si ovšem uvědomit, že natažená ruka na státní rozpočet nekončí dokončením těchto grandiózních staveb. Provoz bude natolik nákladný, že žádná pojišťovna to nebude s to zaplatit a objeví se zde trvalý požadavek na provozní dotace.
Považuji to za způsob diskriminace ostatních typů nemocnic, které nesou hlavní tíhu zdravotní péče o občany a nevytvoří se zde srovnatelné konkurenční prostředí. Provedeme-li analýzu rozpočtu nákladů fakultní nemocnice Motol, zjistíme, že i po provedené redukci jsou neopodstatněné.
Místopředseda
PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím pana kolegu Kozáka. Připraví
se kolega Grulich a po něm pan kolega Vačkář.