K 1. lednu t. r. vstoupila v platnost nová daňová soustava. Jejím cílem bylo jednak odstranit poplatnost centrálně plánované ekonomiky a vytvoření inkompaktního daňového systému srovnatelného s daňovými soustavami zemí Evropských společenství. Dalším klíčovým cílem bylo snížit míru přímého zdanění.
Do celkové koncepce daňové reformy patřilo i zavedení systému zdravotního pojištění. Vláda je přesvědčena, že první krok realizace daňové reformy lze hodnotit jako úspěšný. Přes obavy spojeně se zvládnutím správy daní, a to i v souvislosti s rozpadem společného státu ke konci roku 1992, ukazuje nejlépe vývoj státního rozpočtu v letošním roce, že zavedení nově daňové soustavy bylo u nás provedeno lépe než v ostatních transformujících se zemích, které uskutečnily obdobný krok.
Nepopírám, že existuje řada problémů, jak v samotné správě daní, tak i ve schopnosti kvalitně prognózovat jejich výnos. Vzhledem k závažnosti a rozsahu daňové reformy však tyto nedostatky považuji za do značné míry pochopitelné průvodní znaky celého procesu.
Daňová reforma představovala výchozí systémový krok, proces transformace naší daňové soustavy však pokračuje dál. Vláda chápe jako koncepční a dlouhodobou především otázku výše daňové kvóty. Tato opatření nelze provádět jednorázově a bez ohledu na rozpočtové aspekty. Přesto vláda ještě v roce 1993 navrhla a parlament schválil některé významné úpravy daňových zákonů umožňující zrychlení odepisování strojních investic, tvorbu rezerv na některé druhy nedobytných pohledávek a některé další změny v oblasti daně z přidané hodnoty a pojistného sociálního a zdravotního pojištění, jejichž společným jmenovatelem bylo snížení daňové zátěže podnikatelských výnosů a ulehčení daňové administrativy.
V rámci této koncepce byl vládou parlamentu předložen i balík nových daňových zákonů, který byl dnes schválen. Chci připomenout, že stejná míra pozornosti jako systému zdanění je věnována i oblasti správy daní a daňovým únikům. Od 1. ledna na základě schválení sněmovnou vstoupí v platnost důležitá opatření spočívající v označování cigaret, připravují se opatření k barvení topných olejů a v neposlední řadě by měla mít pozitivní vliv i nedávná novela trestního zákona. Vláda vedle toho počítá s dalším materiálním a personálním posílením finančních a celních orgánů, jakož i s důslednějším dohledem nad jejich činností. Samotný rozpočet příjmů se opírá o novelizované daňové zákony, o první zkušenosti s inkasem nových daní v roce 1993 a dává je do souvislosti s předpoklady ekonomického vývoje v roce 1994.
Celkový objem příjmů státního rozpočtu se předpokládá ve výši téměř 380 mld. korun, z čehož zhruba 355 mld. korun představují příjmy z daní a z pojistného sociálního zabezpečení a cca 25 mld. korun nedaňové příjmy. Soustava příjmů v roce 1994 se opírá z více než 86 % o čtyři nejvýznamnější položky, kterými jsou pojistné sociálního zabezpečení s rozpočtovaným objemem vyšším než 120 mld. korun, daň z přidané hodnoty v objemu vyšším než 94 mld. korun, daň z příjmů právnických osob v objemu téměř 73 mld. korun a spotřební daně s předpokládaným objemem větším než 42 mld. korun.
Další významnou položkou ve státním rozpočtu je clo, u kterého předpokládáme výnos kolem 15 mld. korun. Určujícím a velmi dynamickým příjmem rozpočtu obcí a okresních úřadů je daň z příjmu fyzických osob, která svým objemem větším než 36 mld. korun pokrývá téměř 70 % vlastních příjmů rozpočtů měst a obcí.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, koncepce výdajů státního rozpočtu vychází ze zaměření vládní fiskální politiky ve střednědobém období a z priorit, které vláda vymezila pro rok 1994. Základní charakteristiky výdajové stránky rozpočtu lze shrnout do několika bodů.
1. Celkové výdaje státního rozpočtu se navrhují v roce 1994, jak jsem již řekl, ve výši téměř 380 mld. korun a rostou oproti očekávaně skutečnosti letošního roku o 7,5 %. Srovnatelně, to je po započtení financování prostřednictvím Fondu národního majetku a odpočtu dotací místním rozpočtům, se úroveň výdajů státního rozpočtu zvyšuje zhruba o 11 %.
2. Zásadní změny jsou patrné ve struktuře rozpočtových výdajů. Vláda především pokračuje v nastoleném trendu snižování dotací podniků. Proti roku 1993 by měl být jejich objem zhruba o 1,8 mld. korun, což je o více než 6 % nižší. Krácení dotací se týká především dopravy a souvisí s postupem v úpravách cenových tarifů. V roce 1994 se počítá s objemem dotací dopravním organizacím ve výši 7,2 mld. korun, tedy na úrovni zhruba 91 % letošní očekávané skutečnosti.
Pro příští rok rozpočet počítá s uvolněním shodné částky dotací pro zemědělství jako letos, to je 5,1 mld. korun. Podstatná část těchto prostředků bude rozdělována prostřednictvím tzv. podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu, který bude poskytovat zemědělcům garance za úvěry a hradit část úroků z úvěrů. Snahou je více vtáhnout do financování zemědělských projektů komerční banky.
Na druhé straně se pro rok 1994 plánuje nižší dotace pro Fond tržní regulace v zemědělství. Tato dotace vychází z analýzy finanční a majetkové bilance tohoto fondu a předpokládaných operací v příštím roce. Navržená částka půl miliardy korun by měla být vzhledem k těmto skutečnostem dostatečná.
Pokud se týká dalších dotací v podnikatelské sféře, chci vás upozornit na vysokou pozornost, kterou vláda věnuje realizaci útlumových programů v uhelných, uranových a rudných dolech, které by měly stát zhruba 4,8 mld. korun, a dále na cenové dotace dodávek tepla domácnostem v objemu větším než 5 mld. korun.
Co chci však zvlášť zdůraznit, je navržená podpora rozvoji podnikání a exportu. Prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky počítá rozpočet s dotací 1,5 mld. korun oproti letošní 1 mld. korun. Prostřednictvím této banky bude malým a středním podnikatelům umožněno snazší získání kapitálu na jejich investiční projekty.
Stejně tak vláda počítá s poskytnutím jedné miliardy korun dotace na činnosti exportní garanční a pojišťovací společnosti k podpoře našeho vývozu.
3. Poměrně rychlý nárůst, zhruba o 15 %, je navrhován u transferu obyvatelstvu. Návrh rozpočtu takto pokrývá veškeré právní závazky státu v oblasti sociálního zabezpečení a politiky zaměstnanosti. Především počítá s rozpočtovým vlivem letošní listopadové valorizace důchodů a schválených úprav v oblasti přídavků na děti. Opírá se zároveň o předpoklad snížení počtu oprávněných žadatelů o státní vyrovnávací příspěvek v souvislosti s růstem nominálních mezd.
Plánované výdaje na politiku zaměstnanosti pokrývají předpokládanou pětiprocentní míru nezaměstnanosti v roce 1994.
4. Vedle transferu obyvatelstvu tvoří druhý hlavní výdajový blok tzv. běžné výdaje na veřejnou spotřebu zahrnující neinvestiční výdaje rozpočtových a příspěvkových organizací a rezervy státního rozpočtu. Celý tento různorodý souhrn výdajů představuje téměř 40 % celkového státního rozpočtu. Proti roku 1993 roste srovnatelně o 14,2 %.
Při koncipování rozpočtu stanovila vláda základní směrný růst věcných výdajů organizací veřejného sektoru ve výši 9 %, tj. zhruba k pokrytí běžné míry inflace a mzdových výdajů o 11 %. U řady resortů je však navrženo určité preferenční tempo reálně zvyšující úroveň výdajů proti letošnímu roku. Mezi tyto priority patří zejména resort školství a úsek bezpečnosti, kde vláda uznala jejich nezbytné materiální i finanční potřeby ve vztahu k funkcím, které mají plnit.
Běžné výdaje rozpočtu školství rostou o 15,8 %, po započtení vysokého přírůstku navrženého v investiční oblasti a výdajů zabezpečovaných místními rozpočty představuje tento nárůst dokonce 17,3 %. Výdaje úseku bezpečnosti se zvyšují srovnatelně o 18,5 %.
Výraznou pozornost vláda v návrhu rozpočtu věnovala i otázkám platů ve veřejném sektoru. I přes přijatá opatření v oblasti odměňování zaostává tempo růstu mezd v rozpočtových organizacích za komerční sférou, což vede k odlivu nejschopnějších pracovníků ze státních služeb. Jako součást řešení proto vláda počítá s průměrným zvýšením mzdy v rozpočtových organizacích zhruba o 15 %. Navíc ponechává v rezervách rozpočtu další prostředky na realizaci platových úprav zejména ve vyšších tarifních třídách a na pokrytí výdajů souvisejících s předpokládaným přijetím zákona o státní službě.
Nemilým dědictvím, se kterým se musíme postupně vypořádat, je i platová poddimenzovanost některých odvětví veřejné spotřeby. Proto navrhuje vláda v roce 1994 zvýšit průměrné mzdy např. v resortu školství výrazněji oproti ostatním odvětvím, a to téměř o 17 %.
Otázka nízkých platů se týká i úseku zdravotnictví, dnes z převážné většiny spravovaném v rámci systému zdravotního pojištění. Zde vidím větší problém v rozdělování peněz než v jejich samotném objemu. I přesto, že zdravotnictví bylo jednoznačně finanční prioritou číslo jedna v rozpočtu na rok 1993, v celé řadě zdravotnických zařízení není finanční situace dobrá. Především však neodpovídá podle mého názoru charakteru a nákladnosti péče, kterou poskytují. Problém souvisí i s nedostatečným systémem kontroly vykazování léčebných výkonů a zprostředkovaně i samotnou hospodárností provozu Všeobecné zdravotní pojišťovny. K systému financování zdravotnictví se bude proto třeba vrátit.
Pro rok 1994 vláda navrhuje příspěvek státu zdravotním pojišťovnám ve výši téměř 13 miliard korun. Toto snížení bere v úvahu nadplánovaný vývoj příjmů ze zdravotního pojištění v letošním roce a předpokládané výnosy v roce příštím. Odvětví zdravotnictví je však jedním z prioritních investičních okruhů, když představuje 12,6 % z celkového kapitálového rozpočtu státu.
5. Ve svém výkladu jsem již zmínil jako jednu z priorit v navrženém rozpočtu podporu státu problémům bydlení. Vláda navrhuje na tento účel v příštím roce vynaložit 4,7 miliardy korun ze státního rozpočtu a 1,5 miliardy korun místních rozpočtů. Celkovým indexem růstu 193 % za veřejné rozpočty celkem jde vůbec o nejdynamičtější výdajovou položku. Vláda předpokládá z těchto prostředků jednak řešit sociální potřeby související se zvýšením nájemného od 1. ledna příštího roku cestou státního příspěvku na hrubé nájemně a dále podpořit samotnou výstavbu v oblasti bydlení.
Program podpory politiky bydlení je nyní zpracováván, přičemž se předpokládá jeho plné uplatnění až od roku 1996. Pro přechodné období se počítá jednak s dofinancováním některých stávajících závazků v oblasti tzv. komplexní bytové výstavby, dále s výraznější podporou nově zahajované výstavby, a to cestou přímých příspěvků stavebníkům, zákonné podpory stavebního spoření a dotací a půjček obcím na výstavbu a modernizaci obecních bytů.
6. V oblasti investičních výdajů vláda navrhuje mírně zvýšit jejich reálnou úroveň a zároveň posílit orientaci na akce s multiplikačními efekty pro národní hospodářství. Celkový navržený rozpočet investičních výdajů činí v roce 1994 téměř 36 miliard korun, což je o 14,2 % více než v roce letošním. Tento rozpočet se opírá o koncepci založenou na přísně účelové alokaci rozpočtových zdrojů na jednotlivé investiční tituly v několikaletém časovém horizontu. Vláda zde navrhuje zaměřit pozornost zejména na čtyři základní oblasti, pro které se počítá vyčlenit zhruba 70 % investičního rozpočtu.
Jde zejména o oblast dopravní infrastruktury, pro kterou se v roce 1994 navrhuje 10,5 miliardy korun. Z toho 3,5 miliardy korun se uvažuje poskytnout na rozběhnutí programu výstavby dálnic. Na tento program, který předpokládá rozšíření naší dálniční sítě do roku 2000 o 250 až 300 km a její propojení s celoevropskou dálniční sítí, by se mělo od roku 1995 poskytovat ročně zhruba 5 až 6 miliard korun. Pro rozvoj a modernizaci železniční infrastruktury je rozpočtováno 2,3 miliardy korun.
Druhou významnou oblastí investiční politiky je ekologie a vodní hospodářství. Na tyto účely se předpokládá poskytnout ze státního rozpočtu 6,7 miliardy korun v investičním okruhu a další téměř jedna miliarda korun neinvestičních výdajů. Vedle těchto prostředků se předpokládá investovat další zhruba 3,3 miliardy korun ze zdrojů fondu životního prostředí.
Celkové prostředky věnované státem do oblasti ekologie tak proti letošku vzrostou zhruba o jednu miliardu korun. Nelze opomenout i objemově menší, ale četností velmi významné ekologické akce v působnosti místních rozpočtů.
Současná příznivá situace v těchto rozpočtech pro tyto investice vytváří velmi dobré podmínky.
Zbývajícími dvěma oblastmi přednostního zájmu jsou investice ve školství a ve zdravotnictví. Zatímco ve zdravotnictví musí rozpočet v prvé řadě řešit stávající vysokou rozestavěnost a vázanost investičních zdrojů, v oblasti školství umožňuje současná situace orientovat se již na některé nové akce.
Vedle tohoto odvětví je podobně rozvojově zaměřen i investiční rozpočet resortu vnitra, spravedlnosti a zahraničních věcí.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rok 1993 byl klíčovým v otázce transformace místních rozpočtů. Byly především položeny základy stabilní a z hlediska objemu určující vlastní příjmové základny opírající se zejména o výnosy z daně z příjmů fyzických osob. Nově byly koncipovány struktura a kritéria pro poskytování státních dotací. Byl tak vytvořen systém zakládající plnou pravomoc a odpovědnost místních rozpočtů za správu svých veřejných statků spojených se závislostí jejich zabezpečení na příjmech z vlastního území.
Rozpočet roku 1994 předpokládá stabilitu principů koncepce místních rozpočtů. Počítá s jedinou systémovou změnou, spočívající v posílení podílu obecných rozpočtů na inkasu daně z příjmů fyzických osob ze současných 40 na 50 % a s recipročním snížením podílu rozpočtů okresních úřadů. Tento návrh dílem kompenzuje přesun některých zakladatelských pravomocí z úrovně okresů na úroveň obcí. Zároveň má za cíl reagovat na samotný vývoj daně z příjmů a z neplánovaných přebytků výraznější měrou podpořit obecní rozpočty.
Celkově se rozpočty obcí a okresů předkládají jako vyrovnané v objemu 66 mld. korun. Relativně nízký růst rozpočtových výdajů proti očekávané skutečnosti roku 1993 a s tím související pokles dotace územním rozpočtům vědomě reaguje na reálný předpoklad značných finančních rezerv v roce 1993. Jinými slovy má vláda za to, že není možné při na jedné straně úsporné koncepci státního rozpočtu sanovat takto výrazný nadplánovaný růst příjmů a odpovídající možnosti ve výdajích poskytnutím stejné nebo dokonce vyšší státní dotace. Je totiž zřejmé, že proti schválenému rozpočtu roku 1993 porostou i přes zmíněné státní dotace výdaje místních rozpočtů o téměř 14 %. Myslím, že toto číslo hovoří samo za sebe.
Objem 14 miliard korun úhrnných dotací přitom zabezpečuje prostor pro poskytnutí systémových kriteriálních subvencí na vymezené účely, jako jsou výkon státní správy, sociální dávky, školství apod., stejně jako na poměrné vyrovnávání rozdílné daňové výtěžnosti jednotlivých okresů. V rámci těchto dotací se zvyšuje podíl tzv. odvětvových vyrovnávacích dotací, a to v zájmu zabezpečení určitého standardu vybraných služeb především v oblasti zdravotnictví a sociálního zabezpečení.
Rozhodující část 66 miliardového rozpočtu výdajů by měla být určena na krytí neinvestičních výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací. Pro tyto organizace se předpokládá použít více než 50 miliard korun, z čehož zhruba 9 miliard korun by mělo být použito pro financování provozních výdajů školství, 3 miliardy korun pro potřeby územně řízeného zdravotnictví a více než 4 miliardy korun pro oblast kultury.
Částka 5,7 miliardy korun se předpokládá použít na neinvestiční dotace podnikům, zejména podnikům místní hromadné dopravy.
Zhruba 8 miliard korun představuje investiční rozpočet, ale vzhledem k přebytkům v rezervních fondech místních rozpočtů je reálný předpoklad, že tyto výdaje budou vyšší.
Nad rámec rozpočtu obcí a okresů se navrhuje z kapitoly všeobecná pokladní správa státního rozpočtu použít více než 11 miliard korun na krytí některých dalších specifických potřeb místních rozpočtů. Za všechny uvádím např. financování městských památkových rezervací, ekologických staveb v severních Čechách, na severní Moravě a v okrese Sokolov, některých výdajů spojených s realizací bytové politiky atd. Celkově jsem přesvědčen, že finanční zajištění obcí a okresních úřadů pro rok 1994 je na velmi dobré úrovni.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, závěrem mi dovolte krátké shrnutí.
Rozpočtová politika tak jako ostatně celá ekonomie není ničím jiným než uměním volby. Vždy a všude na světě stojí vláda při sestavení státního rozpočtu před otázkou stanovení priorit a preferencí. Mohu vás ujistit, že cesta ke konečné volbě při přípravě druhého rozpočtu samostatného českého státu nebyla vůbec jednoduchá. V některých otázkách jsme dlouho hledali potřebný konsenzus. S konečným návrhem rozpočtu se však vláda jako celek plně ztotožňuje a považuje ho za zásadní dokument své hospodářské politiky v tomto roce. Tento rozpočet především plynule navazuje na stabilizační fiskální politiku vlády. Je sestaven zodpovědně, hospodaří s dostupnými zdroji v daném roce, nikoliv s prostředky, které by musely splácet další generace. Neklade tak zároveň nároky na omezené úvěrové zdroje jinak použitelné pro podnikatelské investice. Zároveň zabezpečuje klíčový záměr vlády postupně snižovat daňové břemeno především cestou poklesu přímého zdanění.
Na druhé straně i při takovéto úspornosti zajišťuje všechny zákonné závazky, zejména v oblasti sociálního zabezpečení. Zachovává a v řadě případů výrazně podporuje růst reálné spotřeby veřejného sektoru. Je celkově orientován prorůstově a programově v delším časovém horizontu.
Vláda je tedy přesvědčena, že její návrh rozpočtu na rok 1994 je vyváženým a racionálním programem. Doporučuji vám, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jménem vlády, abyste návrh rozpočtu na rok 1994 schválili. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu ministrovi. Společnou zprávu výborů jste obdrželi jako sněmovní tisk 758. Rozpočtový výbor, který je garančním výborem k projednávanému návrhu zákona, určil dva společné zpravodaje. Jsou jimi předseda výboru pan poslanec Tomáš Ježek a místopředseda pan poslanec Libor Novák.
Prosím kolegu Ježka, aby se jako první ujal slova.
Poslanec Tomáš Ježek: Pane předsedající, vážená vládo, pane ministře, vážení kolegové, ve svém krátkém úvodním slově bych chtěl především ocenit včasnost předložení státního rozpočtu, zákona o státním rozpočtu, kde se ukázalo, že bylo velmi moudré, aby poslanecká sněmovna dostala návrh už koncem září. Díky tomu bylo projednání jednotlivých kapitol ve výborech seriózní a šlo do náležité hloubky.
Společná zpráva, jak ji máte v tisku 758, je výsledkem práce výborů, koncensu zpravodajů jednotlivých výborů a potom práce samotného rozpočtového výboru, který velmi odpovědně přistoupil k nejtěžší práci, tj. shrnul všechny pozměňovací návrhy tak, aby nedošlo k narušení toho nejdůležitějšího, tj. vyrovnanosti státního rozpočtu. Podařilo se zahrnout nejdůležitější navrhované výdaje, zejména výdaje na bezpečnost, což je ta nejdůležitější změna proti vládnímu návrhu, a zároveň udržet velmi cennou základní charakteristiku rozpočtu, tj. jeho vyrovnanost. Vyrovnanost rozpočtu je jedním ze dvou klíčových cílů, které musí politika vlády sledovat při udržování makroekonomické stability.
To je zřejmé, protože neinflační prostředí, stabilita, je to cenné, co si musíme velice pečlivě chránit a nesmíme dopustit, aby byla jakkoli narušena. Je zde ale zároveň druhý význam rozpočtové vyrovnanosti a tím je signál, který vláda a parlament musí stůj co stůj vyslat jak dovnitř společnosti naší, tak i navenek. To je, že chce být a je příkladem dodržování finanční kázně, a že stejně jako každá domácnost, i naše velká domácnost státu může utratit jenom tolik, nakolik stačí její příjmy. Prosím, aby pan kolega Novák vás seznámil s řadou řekněme technických a dalších informací, které jsou nutné pro to, aby rozprava o státním rozpočtu mohla organizovaně plynout k závěru a abychom udrželi takový duch projednávání státního rozpočtu, který se až dosud dařil, t.j. konstruktivnost a cílevědomost. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Poprosím kolegu Nováka.
Poslanec Libor Novák (1958): Pane místopředsedo, maje na vědomí průhlednost a schůdnost projednávání tak složitého zákona, jakým je návrh zákona o státní rozpočtu na rok 1994 a státního rozpočtu na rok 1994, dovolím si nyní přednést své poznámky k proceduře a k tisku 758, což je společná zpráva, včetně jejích příloh, a nádavkem ještě několik dobrých rad, jejichž dopad - pokud se jimi budeme řídit - myslím, že bude na tuto sněmovnu blahodárný. Dovolil bych si nejdříve obrátit pozornost všech přítomných na tisk 758, kterým je společná zpráva, a to včetně příloh, které v tomto tisku máte.
Celkový dokument se skládá z vlastní společné zprávy, včetně příloh k zákonu. Ta společná zpráva je ve skutečnosti navrhovaným novým zněním zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1994. Jako přílohu této zprávy jste obdrželi usnesení rozpočtového výboru č. 183, včetně dalších 3 příloh tohoto usnesení. O tom všem se zmíním později.
Nyní k poznámkám, o kterých jsem řekl, že je přednesu. V příslušném dokumentu, který máte před sebou, máte určitý oddíl, který se nazývá Nezařazené připomínky. K tomu bych chtěl říci toto: Některé připomínky, které byly uplatněny zpravodaji výborů na schůzce zpravodajů, byly z určité části uspokojeny. Jinými slovy ne zcela, ale spíše zpola zařazeny do společné zprávy. Znamená to konkrétně, že pokud návrh zněl někde přidat či ubrat určitou částku, pan předseda Ježek a já ve spolupráci s Ministerstvem financí jsme hledali cesty, jak tyto požadavky uspokojit v rámci zachování vyrovnaného státního rozpočtu, k čemuž jsme dostali poradou zpravodajů mandát. Ne vždy se to zcela podařilo a chci upozornit, že takovéto připomínky, které nejsou zmíněny v těch nezařazených (tzn., že jsou zdánlivě zcela zařazeny do společně zprávy), mohou vypadat tak, že byly finančně zčásti uspokojeny, tzn. byly nalezeny prostředky pro jejich financování, ale přece jenom proti původnímu požadavku příslušného zpravodaje ještě určitá část chybí. Jsme připraveni, jak předseda Ježek, tak já - ve spolupráci s pracovníky Ministerstva financí - až budeme zpracovávat návrhy vzešlé z diskuse, hledat zdroje, jak tyto připomínky případně dovést do zdárného konce, tzn., zcela uspokojit příslušné požadavky.
Dále jsou v nezařazených připomínkách návrhy, které nebyly zařazeny do společné zprávy ne snad proto, že by nebylo možno věcně přijmout, ale mají tak závažné formální nedostatky, že očekávám, že v průběhu rozpravy budou předneseny příslušné návrhy, které budou směřovat k tomu, aby připomínky v rozumném tvaru mohly být předloženy k hlasování. Týká se to zejména připomínek zemědělského výboru podle usnesení 58 tohoto výboru, které jsou na str. 17 společné zprávy, včetně příloh, a usnesení hospodářského výboru č. 137, které je na straně 18 dokumentu, který máte před sebou.
Tolik formálně ke společné zprávě. Dovolte mi ještě několik poznámek, které se týkají těch několika dobrých rad, jejichž dopad, jak už jsem řekl, může být blahodárný, pokud se jimi můžeme řídit. Dovoluji si upozornit, že v průběhu schvalování daňových zákonů jsme implicitně, tzn. aniž bychom o tom přímo hovořili, zatížili výdaje státního rozpočtu již v této době zhruba 700 - 800 mil. Kč. To si dovoluji pouze konstatovat. Dovolím si, pane předsedající, vyzvat své kolegy a kolegyně, aby každý, kdo bude vystupovat, projevil velikou snahu o konstruktivní příspěvky a velikou snahu o to, aby vystoupil pouze jednou, aby zde nevznikl dialog, tak jak se nám často stává. V případě tak složitého zákona, jako je zákon o státním rozpočtu, by to mohlo vést - říkám to u vědomí toho, co se zde odehrálo v předchozích hodinách - ke komplikacím.
Proto v této souvislosti navrhuji již nyní, aby byla v průběhu projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1994 omezena lhůta na vystoupení v rozpravě na 15 minut. Zároveň si dovoluji požádat o předkládání velmi konzistentních návrhů, a to z toho důvodu, že si nejméně dovoluji upozornit na usnesení rozpočtového výboru číslu 183, které máte před sebou, ve kterém se říká, že rozpočtový výbor - stručně a jasně řečeno, stojí pouze za. tím, co lze financovat v rámci vyrovnaného státního rozpočtu. Dovoluji si předeslat, že pokud se rozpočtový výbor k pozměňovacím návrhům sejde, tak předpokládám, že setrvá na svém stanovisku.
Žádám všechny poslankyně a poslance, kteří přednesou své pozměňovací návrhy, aby je předložili ke stolu zpravodajů v písemné formě a děkuji za to.
Pane předsedající, dovoluji si upozornit vážené poslankyně a vážené poslance, že přednášení jakýchkoliv návrhů, které budou zaměřeny na místní či regionální zájmy, velmi zkomplikuje projednávání návrhu tohoto zákona. Tím samozřejmě nechci a ani nesmím omezit předkládání takových návrhů. Jen žádám, abychom všichni zvažovali míru nutnosti a míru průchodnosti podobných návrhů.
Nyní mi dovolte, abych upozornil na jednu tiskovou chybu, která se vloudila do společné zprávy. Na straně 17 - pokud se podíváte spolu se mnou - je úplně nahoře nezařazená připomínka. Tato připomínka byla do společné zprávy zařazena, a proto vás prosím, abyste ji nepovažovali za nezařazenou. Jde o bod 4.
Dále vás žádám, abyste si v příloze 1 usnesení rozpočtového výboru č. 183 opravili název přílohy. Příloha se správně jmenuje "Příloha č. 1 usnesení rozpočtového výboru č. 183".
Dovolte mi, abych se omluvil poslanci Fejfarovi za to, že se omylem ze seznamu předsedů výborů a zpravodajů vytratilo jeho křestní jméno.
Dovoluji si požádat pouze svým jménem ctěnou opozici, aby měla na vědomí, že návrh zákona i společná zpráva jsou velmi sevřenými dokumenty a zásadní pozměňovací návrhy povedou jen k jedné věci. Protože pro svou velkou komplikovanost a komplexnost pravděpodobně nebudou moci být vkomponovány do tohoto dokumentu, povedou pouze k dlouhé rozpravě a pravděpodobně k jejich zamítnutí. Tak to, ctěná opozice, chodí v každém parlamentě na světě.
Poslední poznámka. Nyní si dovolím nepřednést návrh usnesení, který mám připravený. Rád bych toto usnesení přednesl až v závěrečném slově zpravodajů. Dovolím si pouze navrhnout, aby byl návrh rozpočtu tak, jak jej předkládá vláda, schválen ve znění společné zprávy.
Abych trochu odlehčil vážný
tón své řeči, myslím si, že
pokud se všichni budeme chovat konstruktivně, dopracujeme
se k rozumnému zákonu, který bude zachovávat
ty vlastnosti, které přede mnou přednesl
pan ministr Kočárník. Děkuji, pane
předsedající.