Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku. 6.

Kdo je proti? 9.

Tento návrh nebyl přijat.

Prosím o další návrh.

Poslanec Jozef Wagner: Jsem rád, že další návrhy nejsou. Prosím, abyste dal hlasovat o celém návrhu zákona.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji.

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, podle sněmovního tisku 404, ve znění společné zprávy výborů podle sněmovního tisku 437, včetně schválených pozměňovacích návrhů, ať zvedne ruku. 122.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že jsme schválili tento návrh zákona, a tím jsme projednali bod 39.

Děkuji společnému zpravodaji a panu ministrovi za velmi zodpovědný přístup k projednávání tohoto tisku.

Pan kolega Šuman se hlásí s faktickou poznámkou. Dávám mu slovo.

Poslanec Vladimír Šuman: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak jsem již avizoval, 74 poslanců navrhuje v souladu s § 55 a) jednacího řádu České národní rady zřídit vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny pro vyšetření všech nesrovnalostí souvisejících s uložením materiálu Komise Federálního shromáždění ČSFR pro vyšetření událostí 17. listopadu.

V této souvislosti si dovoluji vás požádat, abyste zařadili teď hned nový bod. Předpokládám, že při vstřícnosti sněmovny, odpovídající počtu poslanců, kteří podepsali tento návrh (je připraven statut i jednací řád a mám určitou představu o způsobu volby kandidátů, kteří jsou navrženi) celá tato záležitost by nemusela trvat déle než 10 minut. Prosím pana předsedajícího, aby nechal o zařazení tohoto bodu hlasovat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji kolegovi Šumanovi. Budeme hlasovat o jeho návrhu.

Kdo je pro jeho přijetí, ať zvedne ruku. 84.

Kdo je proti? 5.

Tento návrh byl přijat.

Prosím kolegu Šumana, aby se ujal slova.

Poslanec Vladimír Šuman: Všichni máte před sebou na stolech příslušný materiál, obsahující jednotlivé části. Předpokládám ovšem, že je nutno neprojednávat je najednou. Napřed je třeba projednat návrh usnesení, jímž by měla být zřízena tato komise. Až poté, co bude eventuálně usnesení schváleno, bude smysluplné projednávat další části.

Navrhuji, aby sněmovna přijala usnesení v intencích návrhu jednak našeho výboru, jednak 74 poslanců, na zřízení vyšetřovací komise s názvem, o kterém jsem mluvil. V bodě 1 tohoto usnesení je, že se zřizuje podle čl. 30 odst. 1 hlavy II. Ústavy České republiky a § 55 zákona České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu v platném znění vyšetřovací komise pro vyšetření všech nesrovnalostí souvisejících s uložením materiálu Komise Federálního shromáždění ČSFR pro vyšetření událostí 17. listopadu 1989. Podrobnější argumentaci si ponechám pouze pro případ argumentace proti tomuto návrhu.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Zazněl návrh usnesení, který by začínal slovy "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zřizuje ...", tak jak to dále formuloval kolega Šuman. Otevírám rozpravu k tomuto návrhu usnesení. Hlásí se do ní pan poslanec Fejfar Tomáš, kterému dávám slovo.

Poslanec Tomáš Fejfar: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, k čemu došlo? Rozeberme si to věcně, jak říká Jan Vodňanský. Je určité podezření, že došlo k manipulaci s materiály Komise pro vyšetření událostí 17. listopadu. Aby bylo úplné jasno, myslím, že bychom si měli říci, že jsou zhruba tři možnosti, jak tuto věc řešit. Myslím, že nikdo z nás si nebude myslet, že je to záležitost málo závažná. Shodneme se na tom, že je třeba ji řešit a vyřešit. Existují tři způsoby, jak to udělat. Chtěl bych vzdát hold panu kolegovi Šumanovi za to, že rychle reagoval a upozornil Generální prokuraturu. Jedna možnost řešení je, že Generální prokuratura a vyšetřovací orgány celou věc budou vyšetřovat a vyšetří. Můžeme se dohadovat o tom, co je nad rámec běžného vyšetřování, co se může v tomto případu přihodit tak, aby to bylo politikum, kterým by se měl zabývat Parlament. Já sám si tím nejsem úplně jist, nemám dostatek informací, předpokládám stejně jako vy.

Druhá možnost je, že zřídíme - jak to navrhuje 74 poslanců - vyšetřovací komisi Parlamentu speciálně k vyšetření tohoto případu.

Třetí možnost je, že to bude normálně vyšetřováno prokuraturou a orgány činnými v trestním řízení a vyšetřovací komisí, která již byla zřízena Parlamentem k vyšetření událostí Norbert, Vlna, Zásah a spol., tak jak byla ustavena.

Přiznávám se, že sám si nejsem jist. Musím ale na závěr říci jedinou věc. Jestli hrozí sebemenší nebezpečí, že vyšetřovací komise, která by byla námi dnes ustavena, by nějakým způsobem prodloužila nebo zdržela činnost komise, která již byla ustavena, na vyšetření akcí, o kterých jsem již mluvil, bylo by to velmi nešťastné a slibuji, že bych to sněmovně připomněl.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Fejfarovi. Do rozpravy se dále hlásí pani poslankyně Stiborová. Prosím ji, aby se ujala slova.

Poslankyně Marie Stiborová: Pane místopředsedo, dámy a pánové, domnívám se, že návrhy usnesení, které zde máme předloženy a byly zdůvodněny panem poslancem Šumanem, mně připadají uspěchanou záležitostí.

Jménem poslanců levého bloku bych doporučila, aby bylo svoláno politické grémium k této otázce, aby politické grémium umožnilo jednání v klubech. Jedná se totiž o to, aby zástupci do této komise zasahovali celé politické spektrum poslanecké sněmovny, tzn., aby politické grémium mohlo dát určitý návrh pro kluby, kluby aby o tom jednaly a potom předložily určité doplňovací návrhy, které by v této věci měly jít. V tomto případě, kdyby průběh jednání takto dopadl, bychom podpořili zřízení vyšetřovací komise. V opačném případě bychom asi tento bod nemohli podpořit. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Stiborové. Její návrh musím chápat jako procedurální návrh a interpretoval bych ho jako návrh na přerušení projednávání tohoto bodu po ukončení rozpravy s tím. že se sejde politické grémium, které by se touto věcí zabývalo.

Nyní se hlásí pan kolega Čapek, po něm pan poslanec Šuman.

Poslanec Miroslav Čapek: To, co zaznělo z pohledu našeho klubu, je dost zásadní. Dalo by se tomu vyhnout tou cestou, o které zde hovořil kolega Fejfar. Slyšel jsem ji poprvé od něho a je to určitá alternativa rozšíření zadání již zřízení vyšetřovací komise, protože tak, jak je známo z jednání této vyšetřovací komise, která již funguje, má se komise pro akce Norbert - Vlna - Zásah zabývat a seznamovat s materiály, které jsou obsaženy v archivu Komise 17. listopadu FS.

V případě, že by se šlo touto cestou, bylo by možné uvažovat i o tomto způsobu a tím by odpadl předcházející návrh. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Věřím, že pan kolega Šuman, jako navrhovatel, velmi bedlivě vnímal obsah tohoto návrhu.

Pan kolega Krámek se ujímá slova.

Poslanec Jan Krámek: Vážený pane předsedající, pane předsedo, kolegyně a kolegové, chápu tento záměr, nicméně se domnívám, že vznikne-li druhá třináctičlenná komise, která bude mít svůj určitý aparát, své technické vybavení, začne pracovat, když dobře počítám, do měsíce.

Něco už tady řekl Tomáš Fejfar a já nepokládám za nutné, abych tady hovořil teď o práci již ustavené vyšetřovací komise pouze v jednom bodě, a to je to, že tato vyšetřovací komise, která již byla touto sněmovnou schválena, se zcela určitě bude těmito body zabývat a z určitých důvodů je nutné, aby se těmito materiály zabývala brzy. Kdyby byla ustavena komise tak, jak je předkládáno, mám dojem, že bychom v září či v říjnu mohli volit další třináctičlennou komisi, která by vyšetřovala dříve ustavené vyšetřovací komise a takto bychom mohli postupovat do nekonečna.

Domnívám se, že to, co tady řekl Tomáš Fejfar, je založeno na velice racionálním základě a přimlouval bych se za to, aby především orgány, kterým to náleží, se celou věcí zabývaly. Je možné učinit příslušný minimální dohled. Jenom si dovolím poznamenat, že v parlamentní vyšetřovací komisi jsou zastoupeny všechny poslanecké kluby. Doufám, že předseda vyšetřovací komise dá na vědomí všem klubům, jak jejich zástupci v této komisi pracují a kolik této práci věnují času. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Krámkovi. Ptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám a prosím pana poslance Šumana, aby se jako navrhovatel vyjádřil k jednotlivým námětům z rozpravy.

Poslanec Vladimír Šuman: Především chci říci to, že naše názory se neliší až tak, jak by se mohlo zdát z toho, co tady zaznělo. Naprosto jsem souhlasil s těmi, kteří mluvili o tom, že by bylo nežádoucí, kdyby se jakýmkoliv způsobem zpomalila vyšetřovací komise pro vojenské problémy minula.

Důvod, proč jsem tuto záležitost inicioval ve výboru, je právě ten, aby byla ustavena - a jestli si vzpomínáte při prvním svém vystoupení jsem mluvil o pětičlenné vyšetřovací komisi, která by se mohla sejít co nejrychleji i teď v průběhu jednání a mohla věc vyšetřit tak, aby tyto záležitosti byly co nejdříve uvolněny pro tuto vojenskou komisi.

Domnívám se, že - a tady namítám paní poslankyni Stiborové - že v této fázi nevím, co by mohlo grémium v této věci vyřešit. Daleko za důležitější považuji to, aby to byla malá operativní skupina, samozřejmě složená jak z koaličních, tak opozičních poslanců. Mluvil jsem tady i o poměru, který budu navrhovat v případě, že komise bude schválena.

Jinak ponechávám plně na sněmovně, aby zvážila argumenty, které tady zazněly z obou stran. Jsem zvědav, pokud tato komise zřízena nebude, v jaké fázi se vyšetřování této věci objeví v září, až se sejdeme poprvé na schůzi. Podle mého názoru by to mělo být již ve fázi, a já se domnívám, že kdyby byla tato komise zřízena, bylo by to reálné, při nejmenším zjištění závažných skutečností takových, aby to mohlo být v průběhu září nebo nejpozději října uzavřeno. Nejsem si jist, jestli je naděje, pokud o tom bude rozhodovat komise druhá, vojenská. Důvod je jediný. Je to totiž komise, která je, nevím přesně jak velká, asi třináctičlenná a znamená to, že se tam musí sejít 7 lidí na to, aby se vůbec mohlo o věci jednat, tedy maximálně tři nebo čtyři, kdybychom trvali na tomto kvóru. Rozhodněte, jak uznáte za vhodné.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji poslanci Šumanovi. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Čapek s faktickou poznámkou. Rozprava byla uzavřena, ale nechci vám bránit ve vyjádření. (Čapek: Nebyla to faktická poznámka.) Děkuji za tento korektní, zcela výjimečný přístup.

Hlásí se ministr Ruml.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, poslankyně a poslanci, omlouvám se, že jsem vtrhl do diskuse a neporadil se s panem předsedou. Rád bych jen k tomu řekl své stanovisko jako ministr vnitra, protože orgány Ministerstva vnitra v podstatě byly činné v této věci.

Nyní, když se zjistilo, že pečetě jsou porušeny a za asistence policie byl archiv převezen sem, do budovy České národní rady, byla provedena fotodokumentace, uložení materiálů atd. Podle mého názoru, aniž bych chtěl být v rozporu s panem předsedou Šumanem, si myslím, že by bylo asi vhodné, kdyby orgány činné v trestním řízení, to znamená Úřad vyšetřování Policie České republiky, zjistil všechny okolnosti, které souvisejí s uložením a s možným porušením pečetí u archivu Komise Federálního shromáždění pro vyšetřování událostí 17. listopadu. Stávající komise Parlamentu, která byla zřízena, by vytvářela jakýsi dozor nad vyšetřováním. Tímto způsobem by se tato věc dala velice rychle vyřešit.

Nedávám to jako pozměňovací návrh, ale jako určitý námět ministra vnitra a myslím, že by to bylo daleko rychlejší, účelnější a racionálnější, než zřizovat další komisi.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji za vyjádření panu ministru Rumlovi. Dávám slovo panu poslanci Čapkovi.

Poslanec Miroslav Čapek: Pane místopředsedo, dámy a pánové, domnívám se, že to je velmi racionální návrh. Myslím si, že by se tím odbouraly všechny debaty o poměrném zastoupení v politických grémiích, zasedáních atd. Stačilo by podle mého názoru - dávám to jako návrh aby Poslanecká sněmovna rozšířila zadání stávající vyšetřovací komisi, ponechala faktickou působnost orgánům činným v trestním řízení s tím, aby současná parlamentní komise podala o stavu vyšetřování zprávu Poslanecké sněmovně.

I když jsem - a říkám to na tomto místě - sice podepsal návrh na zřízení vyšetřovací komise, ale s tím, že v případě, kdyby byla zřízena, bych nesouhlasil, aby byla pouze pětičlenná. Bylo by nutné potom se bavit právě o poměrném zastoupení. Myslím si, že v tomto případě je možné jít cestou, o které zde hovořil kolega Fejfar a kterou zde naznačoval i pan ministr. Myslím, že tomu bychom se my jako klub také připojili.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Hlásí se pan místopředseda Tollner.

Místopředseda PSP Pavel Tollner: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, domnívám se, že vyšetřovací komise pro Norbert, Vlna, Zásah by neměla v tomto stavu do těchto věcí takto vstupovat. Myslím, že naše vyšetřovací komise by se měla zabývat archivem 17. listopadu až poté, co bude řádně archivován a archivem Poslanecké sněmovny. Proto bych se velice přimlouval za řešení, které navrhl pan ministr Ruml, s tím, že by možná mohla být vytvořena komise, kterou by mohl jmenovat pan předseda a která by dozírala na toto vyšetřování. Myslím, že by to bylo nejrychlejší a nejrozumnější. Jsem tedy - ještě jednou opakuji - zásadně proti tomu, aby komise Norbert, Vlna, Zásah jakkoli vstupovala v této době do této záležitosti. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi. Dále se hlásí pan poslanec Benda, po něm pan poslanec Kužílek.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, podám procedurální návrh, abychom tento bod - ať už před ukončením, nebo po ukončení rozpravy přerušili do příští schůze. Domnívám se, že je to nepříliš dobře připravené. Argumentace, která zde zazněla z řady stran, naznačuje, že tato věc zdaleka tak nespěchá. Je možné ji vyřešit po klidné úvaze na příští schůzi, ať už pověříme toho či onoho nebo zjistíme, že orgány činné v trestním řízení bohatě stačí pro vyřešení otázky.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Bendovi. Domnívám se, že o tomto procedurálním návrhu budeme muset rozhodnout hlasováním.

Kdo je pro přijetí tohoto procedurálního návrhu, ať zvedne ruku! 58.

Kdo je proti? 23.

Kdo se zdržel hlasování? 28.

Tento návrh byl přijat poměrem hlasů 58:51. Tím jsme přerušili projednávání tohoto bodu do příští schůze.

Pokud si dobře vzpomínám, dále se hlásil pan poslanec Tomáš Ježek. Prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec Tomáš Ježek: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolím si navrhnout nový bod našeho programu, který by bylo vhodné zařadit před interpelace, a sice volbu členů Nejvyššího kontrolního úřadu. Připomínám, že rozpočtový výbor tuto volbu velmi pečlivě připravil, takže by mohla proběhnout řádně. Důvodem je to, že jsme přijali zákon, zvolili jsme prezidenta a viceprezidenta a je nanejvýš žádoucí, aby tento úřad začal co nejrychleji pracovat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji za přednesení tohoto návrhu i s upřesněním, že by byl zařazen tento bod - v případě souhlasu - před bod interpelace.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku! 87.

Kdo je proti? 19.

Tento návrh byl přijat.

Dámy a pánové, dalším bodem našeho pořadu je

Odůvodnění předloženého návrhu zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 299, se ujme pan poslanec Matulka. Prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec Dalibor Matulka: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové, odůvodnění se musím ujmout já, neboť pan doktor Řezáč, který původně měl funkci navrhovatele plnit, bohužel musel odejít. Tato funkce tudíž zbývá na mně.

Jak je vám jistě známo, byly ve sněmovních výborech projednány nejprve zásady námi navrhované novely, k těmto zásadám byly vzneseny mnohé připomínky, z nichž jsme při zpracování vycházeli.

Domnívám se, že smysl našeho návrhu je dostatečně zřejmý z důvodové zprávy a není tedy nutné, abych jej nyní z tohoto místa nějak obsáhle rozváděl. Omezím se proto jen na několik poznámek, ale rád bych na úvod rozpravy sám rád přednesl drobnější pozměňovací návrhy spíše legislativního charakteru.

Nyní budou následovat jednotlivé poznámky.

U bodu č. 2 bych chtěl upozornit, že aniž by při projednávání zásad ve výborech byly vzneseny proti tomuto bodu závažnější připomínky, sami jsme se rozhodli upřesnit svůj návrh tak, aby cíle navrhované úpravy bylo dosaženo vhodnějším způsobem. Rozhodli jsme se proto raději nově definovat samostatnou skutkovou podstatu trestného činu. Jedná se o útok na osobu odpovědnou za bezpečnost v hromadné přepravě osob.

Původně jsme navrhovali vrátit tyto osoby do okruhu veřejných činitelů, ale při zpracování paragrafovaného znění jsme si uvědomili, že postavení veřejného činitele nepřísluší pouze zvýšená ochrana podle trestního zákona, ale že s tímto postavením by musely korespondovat i určité pravomoci a povinnosti veřejného činitele, což ovšem již úpravou trestního zákona samotného provést nelze.

Přitom záměrem navrhovatelů je ve skutečnosti pouze dosažení zvýšení trestní ochrany těchto osob, nikoli to, aby se zmíněné osoby skutečně staly veřejnými činiteli se vším všudy.

Domníváme se, že společenský zájem na nerušeném plnění povinností osob odpovídajících za bezpečnost cestujících při hromadné dopravě je dostatečně zřetelný a zaslouží si tuto úpravu trestního zákona. Vzhledem k tomu, že postavení těchto osob považujeme za poněkud odlišné než u veřejných činitelů, navrhujeme i nižší trestní sazbu, která se nám v tomto případě jeví jako přiměřená.

Pokud jde o bod 3, jedná se o nepříliš rozsáhlou textovou úpravu, podle našeho návrhu ale obsahově velmi významnou. Při projednávání zásad bylo poslanci namítáno, že navrhovaná úprava původně formulovaná jako nová skutková podstata samostatného trestného činu je zbytečná, neboť sledovaný společenský zájem je dostatečně pokryt již stávajícím textem § 158. Jsme přesvědčeni, že tomu tak není, neboť § 158 používá ve vymezení subjektivní stránky trestného činu pouze termínu "škoda" a "neoprávněný prospěch".

Jak však uvádíme v důvodové zprávě, po novelizacích zákona č. 175/1990 Sb., a 557/1991 Sb., nutno oba tyto pojmy vykládat pouze v materiálním slova smyslu. Je proto, podle našeho názoru, nezbytné znění § 158 upravit.

Vycházím z toho, že při výkladu určitých pojmů lze vycházet z judikatury pouze do doby, než je proveden dostatečný výklad zákonem samotným. Protože oběma zmíněnými novelami, které jsem zde citoval, k definici pojmu došlo, je nutno dřívější judikaturu opustit a vycházet ze zákonné definice.

Pokud jde o bod 4, chci upozornit na skutečnost, že oproti původně navrhované zásadě jsme poněkud změnili systematické zařazení, původně jsme navrhovali samostatný nový odstavec, a to vzhledem k tomu, že navrhujeme stejnou trestní sazbu, která je jinak použita pro způsobení značné újmy na životní prostředí. Jsme totiž přesvědčeni, že míra společenské nebezpečnosti tohoto jednání je natolik vysoká, že co do výše trestní sazby by měla se způsobením značné újmy na životní prostředí korespondovat.

Poměrně značné rozmezí této trestní sazby, je tam jeden rok až šest let, také dobře umožňuje, aby soud podle okolností případu. při svém rozhodování mohl odstranit případnou přílišnou tvrdost, nebo naopak přílišnou benevolenci.

Domnívám se, že by toto úvodem mohlo stačit jako slovo navrhovatele, a prosím, abych později mohl dostat příležitost, abych hned na začátku rozpravy mohl vznést některé drobnější pozměňovací návrhy.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Matulkovi a dávám slovo společné zpravodajce výboru paní poslankyni Petře Buzkové, aby nám odůvodnila předloženou společnou zprávu, kterou jsme obdrželi jako sněmovní tisk 439.