Poslanec Josef Ullmann: Vážný pane předsedající,
dámy a pánové, omlouvám se, že
i při této již velmi dlouhé rozpravě
vás okradu o něco času. Nepřednesu
žádný pozměňovací návrh.
Nejsem právník. Prvním rokem se účastním
práce Parlamentu. I když se mi to těžko
říká, rád bych se s vámi podělil
o zážitek, který asi bude nejsilnějším
zážitkem mého života, a to je zážitek
z této rozpravy.
Padlo tady mnoho argumentů, nehodlám je rozšiřovat.
Mám pocit, že bylo v podstatě řečeno
téměř vše. Bylo tady cítit hodně
upřímných snah, hodně cynismu, hodně
populismu, a dohromady to ve mně působí jako
příšerný příkrov hnusu
a hanby, ve kterém se musíme hrabat. Promiňte
mi trochu vzrušení, nejsem asi politik. Jsem normální
člověk. Nic hroznějšího jsem
ale nezažil než to, když se cynicky vysmívají
ti, kteří ubližovali, těm, kterým
bylo ubližováno, když hledají každou
skulinku, aby zabránili potrestání své
viny, když ji nemohou omluvit.
Nevím, jak přesně bych tyto své pocity
vyjádřil. Domnívám se, že je
máte všichni. Dotkla se mě jedna věc.
Padlo tady mnoho názorů z řad křesťanů,
jak vpravo, tak vlevo. Jeden můj předřečník
dokonce naznačoval, že je vlastně správné
a nejlepší dojít k jakémusi smíření,
k jakémusi vyrovnání a udělat jakousi
čáru. Já sám jsem toho přesvědčení,
že je potřeba odpouštět. Já cítím
jako povinnost odpouštět, ale tomu nezbytně
musí něco předcházet. Jestliže
odpustím tomu, kdo svého činu ani nelituje,
ani se k němu nepřizná, ani se nesnaží
zjednat nápravu, pak nejednám mravně, ale
nemravně.
Mohu být jako poslanec nezkušený a služebně
mladý, mohu být nerozumný, mohu leccos udělat
špatně, ale nikdo mne nikdy nemůže přinutit
k nemravnosti, které jsem tady už pocítil hodně.
Nevyzývám proto nikoho, jak má hlasovat.
Ti, kdo mají svědomí a mravnost, vědí
jak to udělají. Ti ostatní také. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Prosím
pana kolegu Koronthályho, aby se ujal slova. Připraví
se kolega Gjurič.
Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo, dámy a pánové, projednáváme
návrh zákona, který měl být
už dávno schválen. Prosím, abychom již
neztráceli čas zbytečnými řečmi
a hlasováním řekli své rozhodné
ano tomuto zákonu. Prosím současně
pana kolegu Ullmanna, aby tuto poslední větu nevztahoval
na sebe. Ty zbytečné řeči zazněly
odjinud.
Před hlasováním nás čeká
vyrovnání se s jistou řádkou pozměňovacích
návrhů. Já bych chtěl apelovat na
své kolegy a kolegyně, aby uvážili tyto
pozměňovací návrhy, neboť přijetím
některých z nich by se z tohoto zákona tak
potřebného pro morální očistu
- stal pouhý cár papíru bez praktického
dosahu. Prosím vás, abyste všichni, kdo máte
dobrou vůli, v zájmu definitivního vybřednutí
z marasmu naší neblahé minulosti podpořili
pouze ty pozměňovací návrhy, které
nevedou ke změně zákona v proklamaci. Různých
deklarací už bylo v této zemi dost. Naším
úkolem, úkolem Poslanecké sněmovny,
je přijímat zákony.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Slovo má kolega Gjurič.
Poslanec Andrej Gjurič: Vážený
pane předsedající, kolegyně a kolegové,
omlouvám se, že jsem tu ještě jednou.
Vždy mě k tomu podnítí vystoupení
kolegy Řezáče, resp. jeho výživný
osvětový koktejl filozofický i legislativní.
Jsem si vědom toho, že tady není půda
k tomu, abychom jak filozoficky, tak legislativně dlouze
diskutovali. Velmi rád bych s ním tuto diskusi někdy
jindy a někde jinde podstoupil, ale přece jen dnes,
než budeme hlasovat, si nemohu odpustit několik poznámek.
Mám totiž bohužel dojem - nejen z dneška
- že pan kolega Řezáč, kterého
považuji za nesmírně vzdělaného
a bystrého, si prostě vybírá vždy
jen to, co se mu hodí, a to nám tady předkládá
k věření.
Já udělám dvě věci. Jednak
tu, kterou jsem udělat nechtěl, tzn. že budu
citovat z poněkud paralelní situace, to je ze situace
po druhé světové válce, a pak připomenu
jednu věc legislativní.
Ta první věc. Všechno, co teď budu číst,
vychází ze situace, do které se dostali během
2. světové války a po 2. světově
válce právníci, legislativci, a koneckonců
i jiní odborníci.
Všechno to budou citace o té době. Sami si
laskavě spojte, na kolik jsou nebo nejsou, nakolik vám
připomínají dnešek.
Právníci se dostali druhou světovou válkou
před řadu nových problémů,
které byly důsledkem nové skutečnosti,
že se totiž ve středu Evropy ustavil zločinný
stát, jehož politické, hospodářské
a vojenské vedení, ale také vědecké
a kulturní, se dostalo do rukou skutečným
zločincům. Stát organizoval zločinnost
jako státní politiku.
Běžný právní řád
je zvyklý zápasit se zločinem jako s výjimkou
a se zločinci jako s jednotlivci, event. skupinami. Zákony
nepočítaly se státně organizovaným
zločinem, s existencí tzv. gangsterských
států, které samy vytvářejí
celé zločinecké organizace.
Tyto zákony byly vytvořeny v době a pro dobu,
kdy zločin byl extrémem a společenskou patologií,
nikoliv normalitou či právem určité
skupiny lidí, nebo určité vládnoucí
třídy. Je jasné, řekl už tehdy
český zástupce v této komisi, že
nemůžeme zvládnout tuto zločinnost metodami
úspěšnými v boji s individuální
zločinností.
Tyto zásady byly celé věky prostředkem
pro ochranu občanů, ale mohly by se nyní
lehce stát ochranou pro zločince, protože žádný
normální zákonodárce v míru
nemohl předvídat rozměry, kterých
nabydou nacistické zločiny, ani skutečnost,
že tyto zločiny budou maskovány právními
normami. Zpětná platnost zákona je ospravedlněna
jistotou, že zákonodárce, kdyby si byl býval
představil možnost těchto činů,
byl by jej býval prohlásil spolu s právním
vědomím občanů celého civilizovaného
světa za zločiny.
Dovolím si nyní jenom zmínku, že tyto
skupiny, které se tehdy přely, byly dvě,
z nichž ta druhá se držela důsledně
a puristicky tehdejšího dočasného práva.
Co jsem nyní četl, byl argument proti této
skupině a je velmi pikantní, že ta první
skupina, která se důsledně držela práva
platného pro jednotlivce a skupiny, byla skupina angloamerických
představitelů, zatímco to, co jsem vám
teď četl, jsou argumenty naše a sovětského
žalobce, pane kolego Řezáči. To je první
věc.
Pokud se týká druhé věci, kde se pan
kolega Řezáč opírá o řadu
právních citací, dovolil bych si upozornit
na úmluvu OSN o nepromlčitelnosti zločinů
válečných a zločinů proti lidskosti
z 26. listopadu 1968, která se podle čl. 1 vztahuje
na následující zločiny bez ohledu
na dobu jejich spáchání tak, jak jsou definovány
ve statutu mezinárodního vojenského soudního
dvora z 8. srpna 1945.
Teď přeskočím část a řeknu
závěr pasáže: "Tyto zločiny
jsou shledávány nepromlčitelnými,
a to i v případě, že tyto činy
nejsou porušením vnitřního práva
země, v níž byly spáchány."
Další debatu, pane kolego, možná rád
podstoupím někdy jindy.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Nyní se přihlásil o slovo pan ministr Piťha.
Prosím, aby se ujal slova.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy
ČR Petr Piťha: Pane předsedající,
paní poslankyně, páni poslanci, jako mnozí
si kladu otázku, v čem je zločin. Jsou tu
viditelné krvavé zločiny, mrtví jsou
mrtvi a vepsáni do paměti národa. Nejhorší
jsou však zločiny jiné, totiž tlak lži,
který setřel hranici dobra a zla, správného
a nesprávného, cti a necti a poškodil společnost
jako celek, způsobil zhroucení hodnotových
škál, rozvrátil hospodářství,
zasadil rány naší přírodě.
Velikým zločinem komunistického režimu
bylo nastolení kultu průměrnosti, která
vždycky klesá a tlačí společnost
níž a níž. Z tohoto poškození
se budeme dlouho uzdravovat a jeho důsledky nám
budou dlouho vadit.
Je třeba vyslovit, že komunistické hnutí
je neseno dvěma silami, jež se jmenují nenávist
a závist. Nikdo z lidí nikdy nemůže
nastolit spravedlnost, neboť nikdo nevidí do hloubky
lidského rozhodování. Nikdo také zpětně
nedohlédne, kdo a jak činil zlé: Kdo v mladém
nadšení začal budovat ráj na zemi a
pak přibrzďoval. Kdo z ustrašené rozšafnosti
přicmrdoval a podporoval režim. To vše je nepostihnutelná
minulost.
Co je třeba, je vyslovit osvobozující slovo
pravdy. Pevným hlasem říci: Toto bylo zločinem.
Oddělit lhostejnou šeď na temnotu a světlo
a vydat se ne za hořkostí ukřivděných,
ale za hlasem probuzeného svědomí a za pravdou.
Vždy mne více než minulost zajímala budoucnost
a kvůli ní ještě daleko více
přítomnost. Je potřebné, abychom pracovali
a hodnotu lidí posuzovali podle toho, co činí
nyní. Znám bývalé komunisty, kteří
pro nový stát v posledním třech letech
vykonali mnoho dobré práce. Znám mnoho antikomunistů,
kteří naši zem v téže době
poškodili. Odpuštění a smíření
v zemi, které si přeji, žádá
samozřejmě uznání viny. Budou-li komunisté
trvat na tom, že se vlastně nic nestalo, že jsme
postavili mnoho domů nebo zbytečné továrny,
budou-li se dovolávat Bible jako pramene leninismu, budou-li
trvat na podivné mlze, která zastírá
svědomí, pak se budou dále proviňovat
tím, co je na vinách minulého režimu
to nejhorší.
Byl bych rád, kdyby český parlament vyslovil
osvobozující slovo pravdy, pravdy, jejíž
hledání je tradicí i zákonem naší
země a otevřel tak fázi svědomitého
a zodpovědného života.
Mluvím-li o pravdě, pak mluvím o oné
klidné a rozvážlivé vlastnosti, tak
odlišné od rozčileného zaujatého
pokřiku marginálních osobností, které
každá společnost má, ale které
jsou vždy velmi nebezpečné, neboť jsou
vždycky negativní, vždycky rozvratné.
Jejich programem je negace, což není program.
Vyslovme slovo pravdy, pojmenujme věci pravým jménem.
Podle běžných zákonů postihněme
konkrétní trestné činy, které
nebyly trestány proto, že je všemocný
minulý režim kryl. Pak se obraťme celým
svým zájmem do budoucnosti. To slovo však vyslovme.
Bez něho totiž zůstaneme na dlouho zahleděni
do minulosti a do budoucnosti budeme vlastně jen couvat.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji
panu ministrovi Piťhovi. Protože se už dále
nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám
se společné zpravodajky, kolik času budou
potřebovat na zpracování podkladů.
Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo,
protože se domníváme, že o pozměňovacích
návrzích budou jednat kluby a rádi bychom
soubor pozměňovacích návrhů
rozdali každému poslanci, aby ho měli před
sebou před hlasováním, požádala
bych o hodinu pauzy pro naše jednání.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Předpokládám, že se zpracovatelé
odeberou k jednání. My budeme dále pokračovat.
Poprosil bych ověřovatele o sdělení
výsledků voleb. Žádám ověřovatele.
Poslanec Ladislav Rymeš: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
výsledky tajného hlasování při
volbě členů prezídia Fondu národního
majetku, první volba, třetí kolo. Bylo vydáno
133 hlasovacích lístků. Odevzdáno
122 platných lístků. 10 neplatných.
Počet neodevzdaných jeden. Pro pana Vladimíra
Budinského odevzdáno 38 platných hlasů.
Pro pana Miroslava Téru 63 platných hlasů.
Nebyli zvoleni.
Zápis o výsledku tajného hlasování
při volbě dozorčí rady Fondu národního
majetku, první volba, třetí kolo. Vydáno
133 hlasovacích lístků. 117 platných
lístků, 16 neplatných lístků.
Neodevzdaných hlasovacích lístků nula.
Pro pana Františka Brožíka bylo odevzdáno
39 platných hlasů. Pro pana Klaka odevzdáno
64 platných hlasů. Pro pana Lukáše 65
platných hlasů. Pro pana Petříčka
60 platných hlasů. Pro pana Skočovského
14 platných hlasů. Pro pana Sojku 43 platných
hlasů. Pro pana Trnku 30 platných hlasů.
Pro pana Jiřího Weigla 57 platných hlasů.
Nikdo nebyl zvolen.
Výsledek tajného hlasování při
volbě členů Rady Státního fondu
České republiky pro podporu a rozvoj české
kinematografie. První volba, druhé kolo. Vydáno
133 hlasovacích lístků. Odevzdáno
132 platných lístků. Počet neodevzdaných
hlasovacích lístků jeden.
Pro pana Drexlera bylo odevzdáno 71 platných hlasů.
Byl zvolen. Pro paní Klusákovou bylo odevzdáno
71 platných hlasů. Byla zvolena. Pro pana Krejčíka
bylo odevzdáno 17 platných hlasů. Nebyl zvolen.
Pro pana Milotu bylo odevzdáno 72 platných hlasů.
Byl zvolen. Pro pana Stankoviče bylo odevzdáno 70
hlasů. Byl zvolen. Do třetího kola postupuje
pan Krejčík.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka. Děkuji.
Vzhledem k tomu, jak jsme se dohodli při schvalování
programu, dovolte mi vás požádat, abychom nyní
provedli bleskově výdej a hlasování
třetího kola volby do Rady kinematografie. Tím
splníme všechny tři body, jak jsme předeslali
(protože v opačném případě
musí volby proběhnout na další schůzi,
případně předpokládám,
že na 12.).
Lístky se budou vydávat ihned. Sejdeme se v 15.45
hod. k pokračování našeho programu.
Děkuji.
Poslanec Tomáš Ježek: Prosím členy
rozpočtového výboru na pětiminutovou
poradu do "státních aktů".
(Schůze přerušena v 15.26 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 15.52 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy
a pánové, budeme pokračovat. Srdečně
vás zvu do sněmovní síně. Prosím
zástupce skupiny ověřovatelů, pana
poslance Zemana, aby nás seznámil s výsledky
třetího kola volby.
Poslanec Eduard Zeman: Pane předsedající,
dámy a pánové, při volbě členů
Rady Státního fondu České republiky
pro podporu a rozvoj české kinematografie dopadla
první volba třetího kola takto: Bylo převzato
200 hlasovacích lístků, vydáno 116
hlasovacích lístků, odevzdáno 108
platných lístků, 6 lístků bylo
neplatných, 2 lístky nebyly odevzdány.
Pro pana Jiřího Krejčíka bylo odevzdáno
15 platných hlasů, takže pan Jiří
Krejčík nebyl zvolen do funkce člena Rady
Státního fondu České republiky pro
podporu a rozvoj české kinematografie.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji.
Tím nemýlím-li se - volba skončila.
Dámy a pánové, nyní se naskýtá
určitá možnost, se kterou bych vás rád
seznámil. Věřím, že vyjádříte
svůj souhlas s tím, abychom využili čas
a projednali
Ptám se, zda-li jsou proti tomuto postupu nějaké
námitky. Zdá se, že nikoli. Mohu konstatovat,
že tento návrh jsme obdrželi jako sněmovní
tisk 298. Prosím pana ministra zemědělství
Josefa Luxe, aby odůvodnil a navrhl usnesení naší
sněmovny.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství
ČR Josef Lux: Pane předsedající,
dámy a pánové, předkládám
vám k projednání rozpočet Pozemkového
fondu České republiky na rok 1993. Omlouvám
se za opožděný termín, jenž byl
způsoben především nejasnostmi ve zřizování
okresních pracovišť, počtech pracovníků,
rozsahu činností stanovených tímto
zákonem a především novelou zákona
229.
Předkládaný rozpočet se týká
finančních nákladů spojených
s činností a hospodářskou správou
Pozemkového fondu jako institucí uvedených
materiálů ve výdajové části
pod bodem 5.
Jednotlivé položky rozpočtu nákladů
byly koncipovány na přelomu roku 1992 až 1993
s tehdy platnými normativy, a tudíž nejsou
povýšeny trendem nárůstu cen služeb
ve všech oblastech. Domnívám se, že tento
rozpočet je reálný. Pozemkovému fondu
byly novelou 229 upraveny povinnosti především
uplatňovat náhrady za stát a obec. Suma těchto
náhrad je dosud nespecifikovaná. Uvažujeme
pouze s kvalifikovaným odhadem. V tomto smyslu bych byl
rád, aby tento rozpočet byl tak chápán.
Vláda tento rozpočet Pozemkového fondu České
republiky projednala a schválila 14. dubna t. r. Dámy
a pánové, dovolím si požádat
vás o projednání a podporu tohoto materiálu.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Luxovi. Prosím o vyjádření
pana poslance Peška.
Poslanec Pavel Pešek: Pane předsedající,
pane ministře, dámy a pánové, mám
úlohu velmi jednoduchou, protože rozpočet Pozemkového
fondu České republiky projednávaly dva výbory.
Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké
sněmovně schválit návrh rozpočtu
Pozemkového fondu České republiky beze změn.
Zemědělský výbor doporučuje
schválit rozpočet Pozemkového fondu České
republiky bez připomínek s tím, že kromě
toho požádal 1. předsedu prezídia Pozemkového
fondu o předložení změn celkové
bilance aktiv a pasiv i rozpočtu vlastní instituce
Pozemkového fondu vzhledem k úkolům a činnostem,
které Pozemkovému fondu České republiky
vyplývají ze změn k přijaté
novele zákona č. 229/1991 Sb., ve znění
zákona 93/92 Sb., to je to, o čem mluvil pan ministr,
že dochází novelou zákona ke změně
v pasivech a aktivech a celkovému vyjádření
celé činnosti Pozemkového fondu České
republiky, 2. prezídium Pozemkového fondu České
republiky - aby předložilo zemědělskému
výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky k 1. 10. 1993 přehled hospodaření
Pozemkového fondu České republiky za uplynulá
tři čtvrtletí.
Doporučuji, abychom schválili rozpočet Pozemkového
fondu, jak doporučily oba dva výbory - bez připomínek.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Peškovi a otevírám k tomuto bodu
rozpravu. Písemné přihlášky nemám.
O slovo se hlásí poslanec Čechák.
Poslanec Vojtěch Čechák: Vážený
pane místopředsedo, kolegyně a kolegové,
předně na úvod mého vystoupení
chci říci, že podporuji přijetí
návrhu rozpočtu Pozemkového fondu. Chci pouze
upozornit, že v souvislosti s novelou zákona 229 přebírá
Pozemkový fond řadu závazků za obce,
které jsou povinnými osobami. Částka
je svým způsobem v rozpočtu vyjádřena
v hodnotě asi 2 milionů Kč. Myslím
si však, že tato částka bude svým
způsobem nedostatečná. Nakonec i pan ministr
potvrdil, že je to pouze kvalifikovaný odhad. Já
si myslím, že ta částka bude vyšší.
Navíc příjmová částka
rozpočtu, která je dávána na privatizaci
v hodnotě asi 1 milionu Kč, nemusí být
naplněna.
Nemám pozměňovací návrh, pouze
si myslím, že celková pasiva, jak jsou vyjádřena,
budou mnohem vyšší. V tom případě
i vyjádření vlády, které v
podstatě doporučuje Parlamentu České
republiky, abychom zvážili ještě možnost
snížení, považuji za neadekvátní.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Čechákovi. Hlásí se
pan poslanec Vačkář.
Poslanec Jiří Vačkář: Vážený
pane předsedající, pane předsedo,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, chtěl bych jako člen rozpočtového
výboru vyjádřit obdobná stanoviska.
Myslím si, že bychom se měli zamyslet nad tím,
jakým způsobem budeme uvedené částky
krýt, protože se v původním rozpočtu
s tímto neuvažovalo. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Vačkářovi. Protože se
do rozpravy už nikdo nehlásí, rozpravu končím.
Ptám se, zda si přeje vystoupit pan ministr. Je
tomu tak, takže mu uděluji slovo.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství
ČR Josef Lux: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolím si krátce
reagovat. Chtěl bych upozornit, že se nejedná
o 2 miliony, ale o 2,6 miliard Kč, které uvažujeme,
ale souhlasím, že je to kvalifikovaný odhad.
Přesnou specifikaci sumy majetků, které budou
uplatněny jako náhrady u obcí a státu,
k dnešnímu dni nemáme.
Je to kvalifikovaný odhad, ale jedná se o 2,6 mld.
Kč. Předpokládáme, že toto je
číslo, které může mít
řádově reálnou hodnotu.
Pokud jde o krytí, chtěl bych upozornit na to, že
samozřejmě Pozemkový fond přednostně
bude vypořádávat náhrady v majetku,
v nemovitostech a teprve náhradně bude hledat jiné
způsoby. Ze zákona je možné do 10 000
Kč finanční náhrady, eventuálně
dluhopisy respektive cenné papíry použít
jako náhradu. Prioritou, a to chce i prezídium v
rámci své politiky jasně uplatnit, i vláda
se na tom shodla, je ale uplatnění náhrad
formou nemovitého majetku. Souhlasím však s
panem Čechákem i Vačkářem,
že toto číslo je skutečně velmi
hrubým odhadem. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu ministrovi za jeho vystoupení. Nyní nezbývá
než přijmout usnesení, a proto prosím
pana poslance Peška, aby přednesl návrh na
usnesení tak, abych o něm mohl dát hlasovat.
Poslanec Pavel Pešek: V rozpravě vystoupili
dva poslanci, a to pan kolega Čechák, pan kolega
Vačkář, ale ani jeden nepřednesl žádný
pozměňovací návrh. Proto se domnívám,
že bychom mohli hlasovat o následujícím
usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR po
projednání schvaluje bez připomínek
rozpočet Pozemkového fondu ČVR na rok 1993,
tisk PS 298."
Místopředseda PSP Jan Kasal: Kdo souhlasí
s takto navrženým usnesením, ať zvedne
ruku. 103.
Kdo je proti? Nikdo.
Konstatuji, že jsme přijali usnesení tak, jak
bylo navrženo.
Děkuji panu ministrovi, děkuji panu poslanci Peškovi.
O slovo se ještě přihlásil ministr Lux.
Místopředseda vlády a ministr zemědělství
ČR Josef Lux: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolím si poděkovat
za skutečně pružné, flexibilní
projednání tohoto rozpočtu. Děkuji.