Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vzhledem
k tomu, že se do rozpravy nikdo nehlásí, rozpravu
končím. Pan prokurátor dostane slovo po přestávce.
Těm, kteří ještě dnes nejedli,
popřál bych dobrou chuť.
Nyní přerušuji naše jednání
do 14.45 hodin.
(Schůze přerušena ve 13.18 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 13.51 hodin.)
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážené
paní kolegyně, páni kolegové, otevírám
naše dnešní odpolední jednání.
Připomínám, že projednáváme
bod "Zpráva o činnosti Generální
prokuratury České republiky" a že rozprava
k tomuto bodu byla ukončena. Se závěrečným
slovem si přeje vystoupit pan generální prokurátor
doktor Šetina. Prosím.
Generální prokurátor Jiří
Šetina: Budu reagovat na pozitivní výtky,
kterých se mi dostalo. Pokud jde o koordinační
centrum, v současné době je tam 11 pracovníků,
z toho 6 má vysokoškolské vzdělání,
z toho 3 jsou právníci prokurátoři.
Všech 11 pracovníků je zařazeno dle
platných mzdových katalogů.
Pokud jde o doktora Klimeckého, je pravdou, že je
lékařem, je ale pravdou, že jako poslanec se
kvalifikovaně podílel na tvorbě a schvalování
zákonů. Já jeho práci hodnotím
jako kvalifikovanou a pozitivní.
Za mého působení od října 1992
až dosud jsem obdržel 75 vyhraněných stížností
na postup prokurátorů. Tyto stížnosti
řeší inspekce, která je nedostatečně
obsazena. Stížností na postup prokurátorů
v minulosti je na stovky.
Bylo zde řečeno, že jsem jmenoval v rozporu
se zákonem vyšetřovatelem pana majora Rovenského.
Zákon o prokuratuře vyžaduje pro vyšetřovatele,
aby měl plné právnické vzdělání.
Uvádím pouze, že vyšetřovatel českého
ministerstva vnitra nemusí mít vůbec žádné
vysokoškolské vzdělání. Pokud
jde o pana Rovenského, měl ukončeno osm semestrů
Právnické fakulty v Praze. Nastoupil na poloviční
úvazek, už zde není.
Uvádím, že do současné doby je
na prokuratuře 8 vyšetřovatelů, kteří
nemají plné vysokoškolské vzdělání
a které přijali moji předchůdci.
Nestíhání zločinů v minulosti,
v době, kdy jsem byl na ministerstvu vnitra - chci jenom
uvést, že v té době jsme tam byli dva
právníci, později tři, a že jsme
evidovali stovky podnětů, které jsme zapsali
a považovali jsme to za velmi výjimečnou práci.
Pokud jde o nestíhání nyní, když
byly odstraněny kompetenční problémy
mezi prokuraturami a bývalými třemi ministerstvy
vnitra, chci uvést pouze jediný případ,
a to je případ causy Minařík, která
ležela na prokuratuře velice dlouho. Prokuratura si
vymýšlela nepřetržité došetření
věcí, které nesouvisely s trestnou činností.
Když jsem si povolal všechny prokurátory vyšetřovatele,
kteří mohli napsat obžalobu, poté, kdy
jsem všechny tyto nadbytečné návrhy
na došetření zrušil, bylo mi řečeno,
že nikdo nemá takový právní názor,
aby takovouto žalobu napsal. Nebo-li na prokuratuře
byla nechuť, a nebo obava. Sám jsem tuto obžalobu
napsat nemohl, protože jsem se podílel jednak na vyšetřování
trestné činnosti a dělal jsem tam prvotní
vyšetřovatelské úkoly včetně
domovní prohlídky u Minaříka. Podotýkám,
že dnes je obžaloba napsána. Napsal ji můj
náměstek - a to už je anomálie - dr.
Bret, který dosud nedělal trestní právo.
Tuto žalobu napsal a žaloba byla soudem přijata.
To ještě nic neznamená, ale i to znamená
mnohé.
Pokud jde o další causy, jsou stíháni
ministři vnitra Obzina, Vajnar a Kincl, kteří
masově používali zpravodajské techniky
vůči československým občanům,
je stíhán ministr vnitra za odevzdání
20 000 dolarů do Indonésie atd.
Pokud mi bylo vytčeno, že jsem nepřipustil
kontrolu zbraní na prokuratuře, odpovídám,
že kontrola se skládá z evidence, tj. porovnání
čísel zbraní s hromadným zbrojním
průkazem. Je to administrativní práce. Ke
mně se dostavilo několik pracovníků
policie, dokonce jeden major z operativy z městské
správy. Když jsem před nimi zavolal jeho nadřízenému,
zda ho ke mně poslal, jeho nadřízený
náčelník mi pravil, že nikoliv. Přesto
byla kontrola provedena a shledána v pořádku.
Pokud jde o nákup tří aut - jako bych rozhazoval
peníze - uvádím, že koncem roku obdržela
prokuratura účelovou dotaci na nákup automobilů,
a to ve výši 2,5 mil. Kč. Za tuto částku
jsme měli koupit dva automobily. Moje provinění
spočívá v tom, že jsme koupili takové
automobily tři. Chtěl bych upozornit, že prokuratura
je zanedbaná, zejména krajské prokuratury,
a že z rozpočtu, který máme, nakoupíme
pro potřeby prokuratur další automobily.
Pokud jde o vily, zejména o vilu na Praze 4, podotýkám,
že ji zakoupila moje zemřelá maminka. Nejednalo
se o vilu, ale o čtvrtdomek 1 + 1. Zakoupila ji pro svoji
sestru, která žila od roku 1930 jako československá
občanka ve Francii. S tím souvisí i moje
cesta do zahraničí. Je pravda, že mi umožnili
v roce 1981, abych vybavil všechny potřebné
věci pro tuto moji osmdesátiletou tetu, abych ji
převezl z Francie do Československa, kde se rozhodla
ukončit svůj život. Je také pravda,
že jsem nemínil nikdy před tím emigrovat
a že jsem zde zanechal tři nezletilé děti.
Bylo v této místnosti dále řečeno,
že jsem nastoupil na prokuraturu v polovině 50. let
dobrovolně a že jsem dobrovolně neodešel,
ale byl jsem "odejit".
Trošku mi to připomíná Radio Jerevan.
V roce 1959 jsem ukončil Právnickou fakultu, v roce
1961 jsem vykonal dvouapůlletou vojenskou službu a
na prokuraturu jsem nenastoupil dobrovolně, ale na umístěnku,
na povinnou umístěnku, do Severočeského
kraje. Není také pravdou, že jsem byl odejit
z prokuratury, ale funkce prokurátora jsem se vzdal v roce
1965, 1966 písemným prohlášením
z politických důvodů a pokud vím,
tři krajští prokurátoři, když
se tato moje žádost projednávala, byli pro
to, abych za to byl vzat do vazby. To je, prosím vás
pěkně, všechno, co jsem chtěl říci.
Nechci poslance dále zdržovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu generálnímu prokurátorovi. Prosím
paní společnou zpravodajku poslankyni Röschovou,
aby se ujala slova.
Poslankyně Anna Röschová: Děkuji,
pane místopředsedo. Dámy a pánové,
v rozpravě vystoupila řada poslanců. Návrhy
ovšem z této rozpravy vzešly pouze tři.
První návrh jsem přednesla já, bylo
to usnesení ústavně právního
výboru a tento návrh zní: "Poslanecká
sněmovna bere zprávu o činnosti Generální
prokuratury ČR na vědomí." Myslím,
že o tomto návrhu je zapotřebí hlasovat
jako o prvním.
Je mojí povinností jako zpravodajky říci,
že pakliže by byl přijat tento návrh na
usnesení, vylučuje se hlasování o
návrhu pana poslance Čapka, neboť ten navrhuje
další usnesení ve znění:
"1. Poslanecká sněmovna neschvaluje zprávu
o činnosti generálního prokurátora,
2. navrhuje předsedovi Poslanecké sněmovny,
aby odvolal generálního prokurátora."
Myslím, že pan poslanec Čapek navrhl, aby se
o jeho návrhu usnesení hlasovalo odděleně
o prvním bodu a o druhém bodu.
Pan poslanec Šuman vystoupil, a ráda bych se ho zeptala,
ale nevidím ho tady, se stanoviskem ODA. Myslím,
že v jeho vystoupení nezazněl žádný
návrh, přestože hovořil o tom, že
ODA by ráda, aby paragrafované znění
... byl to návrh? Prosím pana místopředsedu
Ledvinku, aby to upřesnil.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Doporučuje
české vládě, aby zákon o Státním
zastupitelství byl předán vládou do
legislativního procesu nejpozději do 30. 9. 1993.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu kolegovi Ledvinkovi.
Poslankyně Anna Röschová: Omlouvám
se panu poslanci Šumanovi. Takže to byl třetí
návrh na usnesení.
Čtvrtý návrh byl můj, který
vlastně doporučuje vládě ČR,
aby do 31. října předložila tyto úpravy.
Jen si nyní nejsem jistá, zda eventuální
přijetí mého návrhu na usnesení
vylučuje hlasování o druhém bodu pana
poslance Čapka. Domnívám se, že to nevylučuje.
Ten první bod zcela jistě, ale ten druhý
bod nikoli.
Takže, pane místopředsedo, poprosila bych,
kdybyste dal hlasovat o návrhu na usnesení, který
zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu
bere na vědomí zprávu o činnosti Generální
prokuratury."
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
paní kolegyni, budeme tedy hlasovat o tomto usnesení
ve znění, jak paní kolegyně Röschová
předtím uvedla. Pardón, prosím, pan
kolega Čapek s faktickou poznámkou.
Poslanec Miroslav Čapek: Mám pocit, že
pokud se týká první části,
která je shodná i s návrhy ostatních
kolegů, tzn. vyslovení nesouhlasu, je nutno ji chápat
jako protinávrh. Samozřejmě je to možné
vyřídit hlasováním, že by se
o něm mělo hlasovat nejdříve a teprve
potom o tom návrhu na vzetí na vědomí.
S tou druhou částí toto nevylučuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Domnívám
se, že o návrzích je potřeba hlasovat
tak, jak byly podány.
Poslankyně Anna Röschová: Já
jsem s vámi zajedno, pane místopředsedo.
Byly to návrhy na usnesení a byly podávány
v řadě, jak jsem je přednesla. Nezaznělo
v řeči pana poslance Čapka, že by svůj
návrh dával jako protinávrh mému.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: S faktickou
poznámkou ještě jednou pan kolega Čapek.
Poslanec Miroslav Čapek: Je mi velmi líto,
ale já jsem právě tuto otázku zdůraznil
ve svém vystoupení. Je možné to ověřit
ve stenozáznamu, kde jsem říkal, že
je to myšleno jako protinávrh k usnesení, které
zde bylo předneseno.
Poslankyně Anna Röschová: Já,
pane místopředsedo, nemám důvod, abych
panu poslanci Čapkovi nevěřila. Nechci zde
rozvádět dlouhou debatu o jednacím řádu,
jako tomu bylo včera. Jestli mohu doporučit, můžeme
hlasovat o protinávrhu pana poslance Čapka jako
o prvním.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Budeme tedy
hlasovat o protinávrhu pana kolegy Čapka. Jen prosím,
aby byl návrh znovu zopakován.
Poslankyně Anna Röschová. Tento návrh
usnesení má dva body, o kterých budeme hlasovat
odděleně. První bod zní: "Poslanecká
sněmovna Parlamentu neschvaluje zprávu o činnosti
Generální prokuratury." To je ten první
bod.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Budeme hlasovat
o tomto prvním bodě.
Kdo je pro tento bod, ať zvedne ruku! 52.
Kdo je proti? 76.
Kdo se zdržel hlasování? 28.
Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat.
S faktickou poznámkou ještě jednou pan poslanec
Čapek.
Poslanec Miroslav Čapek: Nemusíte mít
obavu, nechci zpochybnit hlasování, pouze mám
procedurální návrh, aby o druhé části
mého usnesení sněmovna hlasovala po jménech.
Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Je zde procedurální
návrh, aby o druhém návrhu pana kolegy Čapka
bylo hlasováno po jménech.
Já se tedy ptám sněmovny, kdo souhlasí
s tímto procedurálním návrhem, ať
zvedne ruku! 45.
Kdo je proti tomuto návrhu? 59.
Konstatuji, že tento procedurální návrh
nebyl přijat.
Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo,
přečetla bych druhý bod návrhu pana
poslance Čapka. "Poslanecká sněmovna
navrhuje předsedovi Poslanecké sněmovny,
aby odvolal generálního prokurátora."
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Kdo souhlasí s tímto návrhem pana kolegy
Čapka, ať zvedne ruku. 46.
Kdo je proti? 68.
Ani tento návrh nebyl přijat.
Prosím další návrh.
Poslankyně Anna Röschová: Myslím,
že je možné hlasovat o návrhu, který
jsem přednesla já. Návrh zní:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu bere zprávu
o činnosti Generální prokuratury České
republiky na vědomí."
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Kdo je pro tento návrh usnesení, ať zvedne
ruku? 94.
Kdo je proti? 35.
Kdo se zdržel hlasování? 27.
Konstatuji, že tento návrh byl přijat a sněmovna
vzala na vědomí zprávu generálního
prokurátora.
Poslankyně Anna Röschová: Jako další
návrh samostatného usnesení podal pan poslanec
Šuman. Protože jsem si ho nestačila zapsat, poprosila
bych pana místopředsedu Ledvinku, aby ho sněmovně
přečetl.
Ještě před hlasováním upozorňuji
na to, že v tomto smyslu jsem podala návrh já,
který se liší v datech, v případě
přijetí návrhu pana poslance Šumana,
vylučujete hlasování o mém návrhu.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: "Poslanecká
sněmovna Parlamentu České republiky doporučuje
české vládě, aby zákon o Státním
zastupitelstvu byl předán vládou do legislativního
procesu nejpozději do 30. září 1993."
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji.
Budeme hlasovat o tomto usnesení.
Kdo je pro toto usnesení, ať zvedne ruku. 137.
Kdo je proti? Nikdo.
Usnesení bylo přijato.
Poslankyně Anna Röschová: Pane místopředsedo,
domnívám se, že hlasování o mém
návrhu je bezpředmětné. Vyčerpali
jsme všechny návrhy na jakékoliv usnesení.
Děkuji.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji,
paní kolegyně. Končím tento bod. Děkuji
panu generálnímu prokurátorovi a děkuji
paní kolegyni Röschové jako společné
zpravodajce.
Dále budeme pokračovat bodem pořadu, kterým
je
Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní
tisk 383 a společnou zprávu výborů
k němu jako sněmovní tisk č. 400.
Za skupinu navrhovatelů předložený návrh
odůvodní pan poslanec Marek Benda. Prosím
pana poslance, aby zaujal své místo jak u stolku
navrhovatelů, tak u řečnického pultu.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající,
vážený pane místopředsedo vlády,
dámy a pánové, myslím, že zákon
byl dost projednáván, takže se pokusím
být maximálně stručný. Podle
současného znění celního zákona
je ten, kdo je osvobozen od celní prohlídky, zároveň
osvobozen i od placení cla. Výklady se různily,
ale ústavně právní výbor se
velkou většinou přiklonil k tomu, že na
poslance jako občany, kteří požívají
imunit podle zákona, by se vztahovalo osvobození
od celní prohlídky a tím pádem i od
placení cla.
Trojice navrhovatelů v reakci na to předkládá
návrh zákona, který by měl upravit
danou materii tak, aby poslanci nepodléhali celní
prohlídce a tím pádem nemohli být
šikanováni na hranicích, ale aby samozřejmě
jako každý jiný podléhali placení
cla, aby byli povinni toto clo zaplatit.
Myslím, že toto jako předkládací
zpráva stačí Za navrhovatele mohu konstatovat,
že se zněním, jak je obsaženo ve společné
zprávě výborů, a s doplňkem,
který je obsažen ve společné zprávě
výborů, souhlasím.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Marku Bendovi. Požádal bych pana společného
zpravodaje Viktora Dobala, aby se urychleně dostavil do
sněmovny.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážené
paní kolegyně, vážení páni
kolegové, budeme pokračovat v projednávání
přerušeného bodu. Prosil bych společného
zpravodaje pana poslance Viktora Dobala, aby sněmovně
odůvodnil společnou zprávu výborů.
Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
omlouvám se, že jsem zde nebyl, ale měl jsem
představu, že tomuto bodu předchází
bod "Odpovědi na interpelace a podněty poslanců",
takže jsem přišel trochu později.
Obdrželi jste společnou zprávu k návrhu
skupiny poslanců na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, který
jste obdrželi jako tisk 383 a společnou zprávu
jako tisk 400. Tento návrh skupiny poslanců projednaly
dva výbory hospodářský a ústavně
právní. Během projednávání
došlo pouze k jedné změně proti původnímu
návrhu, a to doplnit čl. I o bod 1., který
máte ve společné zprávě uveden.
Návrh skupiny poslanců projednala také vláda
České republiky a vyslovila na svém zasedání
dne 9. června souhlas s tímto zákonem.
Domnívám se, že tato novela řeší
problém nebo nejasnost, která ve stávajícím
celním zákoně byla, a to tím způsobem,
že sice zabraňuje určité prohlídce
poslanců, nicméně neosvobozuje poslance od
cla, čili poslanci jsou v tomto směru na stejné
úrovni jako každý jiný občan.
Nicméně je zde zohledněna imunita poslanců,
jejíž hlavní smysl je, aby nemohl být
poslanec zdržován, perzekuován nebo šikanován
výkonnou složkou při výkonu svého
mandátu. Zde se domníváme, že je rozumné
ponechat určitou ochranu, protože by mohlo docházet
k politickému zneužití. Navrhuji tedy, abychom
po rozpravě, v souladu s usnesením ústavně
právního výboru a společné
zprávy, předloženou novelu zákonu přijali.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu společnému zpravodaji a otvírám
rozpravu, do níž se zatím písemně
přihlásili páni poslanci Budinský,
Seifer, Čapek a Jaroš. Prosím o další
event. písemné přihlášky do rozpravy
a uděluji slovo prvnímu z přihlášených
panu poslanci Budinskému.
Poslanec Vladimír Budinský: Vážený
pane předsedající, vážená
Poslanecká sněmovno, domnívám se,
že definitivně bude tento problém, který
tisk 383 hodlá řešit, vyřešen,
až bude každý poslanec na hranici podroben stejnému
režimu jako každý občan České
republiky. Proto podávám návrh, který
na své schůzi podpořila většina
poslanců Občanské demokratické strany,
tj. návrh, aby bylo vypuštěno ustanovení
společné zprávy a z tisku 383 vypuštěny
body 2 a 3 a ponechat pouze bod 1 a tím celou záležitost
vrátit do stavu, který byl v podstatě vládní
předlohou. Chtěl bych vás všechny zároveň
požádat, abyste pro tento návrh hlasovali -
pokud si ještě vzpomínáte, že v
listopadu lidé na náměstích volali
"nejsme jako oni". Děkuji vám.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Děkuji
panu poslanci Budinskému a prosím pana poslance
Seifera, aby se ujal slova.
Poslanec Pavel Seifer: Vážený pane místopředsedo,
dámy a pánové, chci upozornit, že v
dané problematice nejsem osobně angažovaný,
z ciziny jsem si během své poslanecké funkce
nic nepřivezl a dokonce shodou okolností jsem v
té době ani v cizině nebyl. Naopak, neplánuji
ani cestu do ciziny v nejbližší době,
ani dovolenou nebudu trávit v cizině. To říkám
na úvod, aby se řeklo, podle naší dohody,
jaký máme osobní vztah k této otázce.
S úmyslem provést nápravu údajně
nekalého zneužívání poslanecké
imunity projednáváme novelu celního zákona.
Celý problém má však poněkud
širší aspekt, nejen právní, který
možná záměrně opomíjíme.
Nemohu se zbavit dojmu, že situace, která vznikla
v Poslanecké sněmovně, že je jakýmsi
honem na jednotlivé poslance, kteří - jak
se nakonec ukázalo - neměli v úmyslu ani
zákon porušit, ani jej obejít, a má
na jedné straně rozvířit veřejné
mínění a na druhé straně odvést
pozornost od jiných, a řekl bych, mnohem důležitějších
záležitostí.
Jedná se jasně o zástupní problém.
Proto jsem rád, že bublina kolem údajného
pašování, kterého se měli dopustit
poslanci Parlamentu, splaskla. Jakékoliv zveřejňování
jmen by totiž bývalo muselo zahrnovat i členy
vlád, parlamentu, diplomatického sboru, a to od
1. 1. 1990. Skutečně nejsme jako oni.
Zpráva pana předsedy Uhdeho o skutečné
situaci tak mohla být důstojnou tečkou za
celým problémem. Přesto je zde předkládána
novela, která směřuje téměř
výhradně proti poslancům, přičemž
se vůbec nehovoří např. o členech
vlády, o jejich náměstcích, o pracovnících,
a to i řadových, diplomatického sboru a o
osobách, které pracují v zahraničí.
Jestliže zde jsou výjimky ze zákona, tak potom
bychom měli s touto situací počítat
reálně a nedělat z poslanců jakousi
zvláštní kastu, jakési zvláštní
unikum, které sice má něco, ale zase něco
nemá. Koneckonců poslanec, který své
místo zaujal na základě voleb, se tak vlastně
může stát štvanou zvěří,
a to už vůbec nehovořím o tom, že
většina poslanců - ani to nechci zdůrazňovat,
ale je to na okraj potřebuje k výkonu své
funkce se dostat často na velice vzdálené
místo, potřebuje osobní dopravní prostředek,
jakým je třeba automobil. Ostatně všichni
znáte míru pracovního vytížení
poslance a všichni víte, že při použití
veřejných dopravních prostředků
se řada věcí stihnout nedá. Já
sám jsem z Prahy a honím po autobusech, taxících
a metrech co se dá, ale skutečně je to nad
moje síly a nestíhám, vy to jistě
znáte z vlastní zkušenosti.
Chtěl bych připomenout v této souvislosti,
že řada řadových pracovníků
ministerstev je oprávněna v rámci plnění
svých pracovních povinností použít
služební vozy, např. tak úsporného
vozidla, jakým je Tatra 613. Navrhovanou novelou postavíme
poslance pod úroveň takovéhoto řadového
pracovníka. Proto říkám, že nebudu
ani já, ani mí kluboví kolegové pro
předkládanou novelu hlasovat. Důvodem není
skutečnost, že bych chtěl dosáhnout
neoprávněných úlev pro poslance, důvodem
je skutečnost, že předkládaná
novela je ve své podstatě absurdní, nekomplexní,
bezkoncepční a přiznejme si, že především
pokrytecká, neboť se soustřeďuje na jeden
problém, vytržený z celkového kontextu.
Nechci tím říci, že by mělo dojít
nutně k absolutnímu celnímu zatížení
všech lidí, kteří si pořizují
v zahraničí zboží. Chci tím říci
jenom tolik, že příslušná právní
úprava by měla brát v úvahu veškerá
morální i právní hlediska.
Na závěr mi dovolte ještě malou osobní
poznámku. Nevylučuji, že při případné
cestě ze zahraničí, až bych tam jednou
byl, budu mít u sebe nějaké důležité
důvěrné dokumenty, o jejichž zveřejnění
nestojím, a budou důležité a budu je
chtít použít. Proto je pro mě nepřijatelná
představa a zde ten návrh padl - jakékoli
osobní prohlídky. Dá se zneužít.
Dá se zneužít k šikanování
atd. Všichni víme, kam tím mířím.
Tím ovšem znemožním vlastně celníkům
- pokud toto nepřipustím - účinnou
kontrolu, zda převážím, či nepřevážím
zboží nutné k proclení a vždy mohu
být podezírán právě z toho,
že jsem tak učinil. Je to naprosto nesystémové
a protože navrhovaná novela tento problém neřeší,
je ve své podstatě zbytečná a dovolím
si říci, že přímo škodlivá.
Děkuji. (Potlesk v části sálu.)