Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi, abych velmi stručně
uvedla společnou zprávu ke zprávě
o činnosti Generální prokuratury České
republiky. Tuto velmi obsáhlou a podrobnou zprávu
projednal výbor branný a bezpečnostní
a výbor ústavně právní, přičemž
usnesení branného a bezpečnostního
výboru směřuje k tomu, že branný
a bezpečnostní výbor schvaluje zprávu
o činnosti Generální prokuratury České
republiky. Ústavně právní výbor
doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu,
aby přijala usnesení, že bere zprávu
o činnosti Generální prokuratury na vědomí.
Dále se ústavně právní výbor
mimo této zprávy o činnosti zabýval
- což je zcela přirozené - i vznikem Státního
zastupitelství v této republice, neboť jeho
vznik předepisuje ústava. Přijal usnesení,
kterým doporučuje vládě České
republiky, aby do 31. října 1993 předložila
Poslanecké sněmovně Parlamentu návrh
zákona o Státním zastupitelství a
další nezbytné návrhy změn zákonů
s tímto zákonem souvisejících.
Tolik stručně k tomuto bodu našeho jednání.
Na závěr bych doporučila návrh usnesení
ve znění návrhu ústavně právního
výboru.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Otevírám rozpravu, do které se jako první
přihlásil pan místopředseda Tollner.
Připraví se kolega Uřičář
se stanoviskem klubu KDU-ČSL.
Místopředseda PSP Pavel Tollner: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
dovolte mi několik slov ke zprávě o činnosti
Generální prokuratury České republiky.
Dědictví, které loni v létě
převzalo nové vedení Generální
prokuratury, bylo neblahé. Prokuratura v bolševických
státech byla vždy významnou baštou totalitního
režimu a v minulosti, do listopadu 1989, i u nás bylo
vedení prokuratur v krajích i okresech oporou režimu
a funkcionáři prokuratury bývali často
osobně spjati s funkcionáři KSČ a
Státní bezpečnosti.
Po listopadu 1989 sice došlo k jistým personálním
posunům, ale zásadní změny provedeny
nebyly. Prokuratura za generálního prokurátora
dr. Ludvíka Brunnera byla pasivní, petrifikovala
prokuraturu jako čtvrtou moc ve státě a aktuální
problémy řádně neřešila.
V této situaci převzal zhruba před 10 měsíci
prokuraturu nový generální prokurátor
s novými náměstky. Lze se i tázat,
co mohli a měli dodnes za tuto dobu dokázat.
Připomeňme si, že to bylo mimo jiné
i svým způsobem bouřlivé období
rozdělení federace a vzniku nové republiky.
Sebelepší generální prokurátor
se přirozeně neobejde bez účinné
podpory zdola a takovou účinnou podporu bohužel
zřejmě dr. Šetina nezískal.
Velmi důležité je, že je možné
přesto konstatovat, že činnost Generální
prokuratury je po nástupu dnešního generálního
prokurátora nastartována konečně zásadně
správným směrem. Mluvím o směru,
nikoli o jednotlivých činnostech. Nehodlám
obhajovat některé dobře míněné,
nicméně ukvapené reakce vedení Generální
prokuratury, které především u právnické
obce vyvolaly oprávněnou kritiku. Je však třeba
vidět, že dr. Šetina přišel jako
člověk nový, nezatížený
vazbami na totalitní režim, který se poctivě
snažil dát naší prokuratuře pozitivní
demokratickou orientaci. A právě to nepochybně
řadě jeho podřízených vadilo.
Tím samozřejmě nechci omlouvat jeho určité
nedostatky. Navíc v případě Generální
prokuratury přetrvává situace, že jde
o instituci, která nekoresponduje se zkušeností
ověřeného pojetí dělby práce
každého právního demokratického
státu.
Nyní je potřeba vybudovat místo Generální
prokuratury novou instituci, Státní zastupitelství.
Řešit úkol, který vyplývá
z článku 80 odst. 2 ústavy.
Pan generální prokurátor byť s určitým
zpožděním - jak řekl - inicioval práce
na transformaci prokuratury na Státní zastupitelství.
V každém případě připravený
vládní návrh (o Státním zastupitelství)
bude potřeba projednat s nejvyšším úsilím
i rychlostí. Bude-li však takový návrh
činnosti státního zastupitelství věcně
omezen jen na oblast trestního řízení,
nelze zapomenout, že by institucionálně zůstala
nepokryta široká oblast, obsahující
např. dosavadní tzv. všeobecný dozor
nad zachováváním zákonů, což
by mělo za následek ohrožení či
poškození zejména finančních
zájmů státu.
Bude proto nutné při takové koncepci státního
zastupitelství svěřit určité
činnosti jinému orgánu. Věřím,
že přijetí příslušného
zákona o státním zastupitelství a
následné vybudování této instituce
je záležitostí ne příliš
dlouhé doby. To může významně
ovlivnit i naše sněmovna.
Zásadní směr, který dr. Šetina
a vedení Generální prokuratury nastoupili,
je přes určité výhrady v zásadních
rysech správný. Proto jsem přesvědčen,
že v současné době je třeba vedení
Generální prokuratury nadále podporovat.
Současně se domnívám, že bude
potřeba se velmi odpovědně a možná
i s dostatečným časovým předstihem
zabývat personálními otázkami nově
vznikající instituce státního zastupitelství.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Uřičáře. Přihlásil
se kolega Čapek.
Poslanec Jiří Uřičář:
Pane předsedající, pane předsedo,
vážení kolegové a kolegyně. Klub
KDU-ČSL se zprávou o činnosti Generální
prokuratury souhlasí a je připraven většinou
svých poslanců ji vzít na vědomí.
Současně však očekáváme
urychlenou přípravu návrhu transformace Generální
prokuratury a vznik Státního zastupitelství.
S uspokojením bereme na vědomí sdělení,
že bude co nejdříve předložen vládní
návrh zákona o Státním zastupitelství,
za garance ministerstva spravedlnosti a Úřadu pro
legislativu a veřejnou správu.
Klub KDU-ČSL nemůže však v této
souvislosti také pominout zveřejněnou zprávu
nebo informaci generálního prokurátora o
tom, že o žádnou funkci ve státním
zastupitelství neusiluje. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Čapka. Připraví se kolega
Wagner.
Poslanec Miroslav Čapek: Vážený
pane předsedo, pane místopředsedo vlády,
dámy a pánové, po značně dlouhé
době došlo k projednávání zprávy
o činnosti Generální prokuratury ČR.
Tuto zprávu, jak říkala paní poslankyně
Röschová, projednávaly dva výbory -
ústavně právní a branný a bezpečnostní.
Na rozdíl od stanovisek a závěrů,
které přednesl pan dr. Šetina při projednávání
této zprávy v našem výboru, nesdílím
jeho uspokojení se stavem na Generální prokuratuře
a prokuratuře vůbec. Mám za to, že od
nástupu dr. Šetiny nedošlo ke zlepšení
činnosti prokuratury, ke zlepšení její
práce, ale spíše naopak.
Jde především o nedostatky v koncepčnosti
práce, ať již v oblasti personální
či legislativní. Především je
nutno prokuratuře vytknout to, že se výraznou
měrou nepodílí resp. nepodílela na
změnách právních předpisů.
Generální předprokuratura nepředložila
jasnou koncepci Státního zastupitelstva. Podle mého
názoru, práce, která byla provedena, není
ani tak zásluhou prokuratury, ale spíše ministerstva
spravedlnosti.
Velmi mne zarazilo vystoupení dr. Šetiny, že
víceméně bylo bráněno Generální
prokuratuře, aby mohla pracovat na koncepci Generální
prokuratury, a vlastně musela pracovat v ilegalitě.
Neujasněnost v této otázce a neřešení
postavení prokurátorů vede také společně
s opožděným řešením jejich
platových podmínek k odchodu prokurátorů
do jiných resortů, ať už na soudy či
do komerční oblasti. Po změně vedení
prokuratury totiž došlo k dalšímu odchodu
prokurátorů z resortu.
Prokuratura rovněž nedostatečně pracuje
a plní svou úlohu na poli legislativním.
Prakticky vůbec při projednávání
nových právních předpisů, které
se týkají oblasti spadající do kompetence
prokuratury, nevyužívá odborníků,
prokurátorů z krajů a okresů. Z Generální
prokuratury odešli někteří odborníci
na legislativu.
O kvalitě a úrovni legislativní odbornosti
prokuratury, dá-li se to tak nazvat, pak svědčí,
a stačí si jenom připomenout tzv. jirkovskou
vyhlášku a s tím související
návrh migračního zákona, když
návrh a koncepce, se kterou přišla Generální
prokuratura, byly jasně protizákonné. Nelze
se v tomto případě odvolávat na přání
veřejnosti, protože jsou zákony, které
musí platit a nemohou být měněny podle
momentální situace či nálady veřejnosti.
Současně mám i výhrady k hospodaření
na Generální prokuratuře. Považuji za
nadbytečné, že byl vytvořen další
post funkce ekonomického náměstka generálního
prokurátora, když tuto práci mohl zastávat
vedoucí odboru. Tato funkce s sebou nepochybně nese
i zvýšené mzdové náklady.
Stejně tak za nadbytečné je nutno považovat
vytvoření inspekce Generální prokuratury,
která byla vlastně přetvořena přejmenováním
bývalého oddělení inspekce Generální
prokuratury ČR.
Taktéž nemohu být spokojen s odpovědí
pana generálního prokurátora dr. Šetiny
při jednání našeho výboru, když
byl dotázán (konkrétně na problematiku
uvedenou na str. 1 této zprávy) co se rozumí
tím, že na základě diskuse a názorových
střetů se konstituoval nový styl práce
prokuratury v demokratickém státě. To jsem
při nejlepší vůli nepostřehl.
Pokud jde o hospodaření, opětovně
požaduji na panu dr. Šetinovi seznámení
a předložení šetření NKÚ,
které provedlo tento úřad na Generální
prokuratuře. Námitku o tom, že rozhodnutí
NKÚ není pravomocné, protože tento orgán
zanikl, jak uvedl pan dr. Šetina, považuji za zcela
irelevantní.
Pokud se týká ekonomiky, za nadbytečné
pak považuji zakoupení mikrobusu a dvou dalších
limuzín pro Generální prokuraturu, neboť
mám za to, že stávající vozový
park na Generální prokuratuře byl dostačující.
Finanční prostředky, které byly takto
vynaloženy, mohly být použity jiným způsobem
event. např. na posílení počítačové
techniky v tomto resortu.
Samostatným případem zůstává
otázka tolik diskutované vyplacené odměny
20 000 Kč generálnímu prokurátorovi.
Především chci ale říci, že
nejde o oněch 20 000 Kč, nechť by to bylo třeba
i 50 000 Kč, ale pouze v případě,
že takováto odměna bude vyplacena v souladu
se zákonem, a že na ní také vznikl nárok.
Jsem toho názoru, že v tomto případě
došlo k porušení zákona a je dáno
důvodné podezření ze spáchání
trestného činu zneužití pravomoci veřejného
činitele podle § 158 trestního zákona.
Proto, stejně tak jako pan poslanec Wagner, jsem i já
podal v tomto směru trestní oznámení
na generálního prokurátora, jeho náměstka,
případně další osoby, neboť
mám za to, že je skutečně dáno
důvodné podezření ke spáchání
tohoto trestného činu.
Dámy a pánové, jak jsem již uvedl v
úvodu, nemohu sdílet uspokojení se zprávou
o činnosti Generální prokuratury, a není
možno tuto zprávu generálního prokurátora
schválit.
Před závěrečným návrhem
bych chtěl ještě říci, že
někdy by bylo vhodné, aby skutečně
bylo dáno na názor a hlas odborné právnické
veřejnosti. Myslím si, že by to prospělo
věci i kvalitě samotných zákonů.
Celou problematikou Generální prokuratury se zabýval
poslanecký klub Levého bloku. Jménem klubu
navrhuji.
přijetí tohoto usnesení, které bude
mít dvě části, přičemž
o každé části navrhuji hlasovat odděleně
(de facto jde o protinávrh, který přednesla
paní poslankyně Röschová).
Za prvé. "Poslanecká sněmovna neschvaluje
zprávu o činnosti Generální prokuratury
České republiky."
Za druhé. "Poslanecká sněmovna navrhuje
předsedovi Poslanecké sněmovny, aby odvolal
z funkce generálního prokurátora dr. Jiřího
Šetinu."
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Wagnera. Připraví se kolega
Vyvadil. Potom je ještě přihlášena
paní kolegyně Röschová.
Poslanec Jozef Wagner: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
dámy a pánové, k této kause jsem se
z tohoto místa již vyslovil několikrát.
Poté, co jsem zde vyslechl úvodní slovo pana
dr. Šetiny, toho času bohužel generálního
prokurátora České republiky, jsem měl
za to, že by bylo lepší ho politovat po tom jeho
vystoupení, příliš mnoho nemluvit, příliš
mnoho nekritizovat, protože každé slovo navíc,
všechno co zde bude vyřčeno, není jen
vyjádřením o tom, že ve funkci generálního
prokurátora je osoba nekompetentní, ale je vyjádřením
i o nás, kteří za to neseme odpovědnost.
Proto je mi velmi líto - nemohu akceptovat své prosté
lidské pocity a politovat člověka, který
nestačí na to, co mu bylo svěřeno
- musím velmi tvrdě říci fakta, která
vyřčena být musí, aby mohla být
posouzena.
Rád bych ještě před tím připomněl,
že to, co jsme zde vyslechli, je zřejmým potvrzením
stanoviska opozice, že tento problém, problém
nekompetentní osoby ve funkci generálního
prokurátora, je problémem skutečným,
že zde prostě je. Byl předložen velmi
opatrný ničím v podstatě nedoložený
oficiální návrh dvou výborů,
který byl velmi skromně doložen téměř
nulovou argumentací od paní kolegyně Röschové.
Poté vystoupili další, z nichž pan kolega
Tollner - bohužel nyní se mi zdá, že nemá
růžové brýle - přes růžové
brýle, kterými se koukal na onen problém,
musel uznat a konstatoval jasně a zřetelně,
ač chtěl pana generálního prokurátora
hájit, že právnická obec nahlíží
na mnohé jeho kroky - samozřejmě necituji
přesně minimálně s jistou mírou
kritiky. Tedy i pan Tollner, který měl samozřejmě
veliký zájem na tom, aby problém nebyl tak
vidět, nemohl ho nevidět.
Páni kolegové z dalšího klubu už
jen mírně řekli, že by se to mělo
vzít na vědomí. Sami cítí onu
trapnost chvíle příliš nerozmazávat
to, co je ostudou, řekl bych, jak jsme byli zvyklí
říkat před lety - na státní
fasádě.
Bohužel jste nechtěli slyšet - problém
jsem zde otevřel před třemi měsíci,
vy jste ho odkládali a neřešili. Problém
je třeba řešit, a proto dnes budou řečena
bohužel další fakta, která věc
osvětlí, která ukáží neodpovědnost
při výběru mužů, kteří
mají nést výraznou část ústavní
odpovědnosti, kterou Ústava České
republiky vůbec zná. V tomto případě,
prosím, je to chyba strašlivá. O to horší,
že stejným dechem se zde znevažují lidé,
kteří byli odvoláni, např. předchůdce
pana Šetiny v této funkci, pan dr. Brunner, který
je mužem doslova práva znalým, nadevše
kompetentní a není jej možné srovnávat
s mužem, který postupuje právně - řekl
bych - se značným právním nevědomím
ve funkci, která předpokládá absolutní
kompetenci právníka.
Považoval jsem za nezbytně nutné vyjádřit
se k této otázce předchůdců,
protože to byl pan dr. Šetina, kdo zde řekl,
jako kdyby on byl tím, kdo udržel Generální
prokuraturu při životě, kdo zajistil, aby lidé
neodešli, aby se nerozpadla, aby se systém udržel.
Úcta patří předchůdcům
pana dr. Šetiny, patří generálnímu
prokurátorovi federace, prvnímu po revoluci, panu
dr. Rychetskému a patří českému
generálnímu prokurátorovi (rozruch v sále)
- budete mít příležitost zabouřit
si ještě několikrát během mého
vystoupení - dr. Brunnerovi, předchůdci pana
dr. Šetiny. Ti nesou zásluhu na tom, jak pan dr. Šetina
převzal a on je odpovědný za to, co mezi
tím neučinil.
Dovolím si vyjádřit se především
ke zprávě, která nám byla předložena.
Z předložené zprávy o činnosti
Generální prokuratury České republiky,
kterou předkládá dr. Šetina, je zjevné,
jakým způsobem vznikala. Jeden z příslušných
ředitelů odboru Generální prokuratury
České republiky je dokonce pod svojí částí
zprávy podepsán. Je otázkou, zda pan generální
prokurátor tuto zprávu vůbec četl,
neboť o tom, že ji někdo ústředně
neredigoval, nelze mít naprosto žádné
pochybnosti. Soudím tak nejen z opakujících
se zmínek o personálních potížích,
kterým věnuje pozornost každý úsek
ze svého pohledu, ale zcela chybí zobecňující
pohled na problematiku, a to zejména ve vztahu k zajišťování
prioritních úkolů prokuratury. Tento pohled
by ovšem měl poskytnout pan generální
prokurátor se svým nejbližším týmem.
O tom, že pan prokurátor zprávě nevěnoval
přílišnou pozornost, svědčí
i fakt, že na straně 12 přílohy 2 se
ve věci obviněného docenta Obziny, doktora
věd, a spol., uvádí - cituji: "V současné
době byl originál vyšetřovacího
spisu předložen panu generálnímu prokurátorovi
České republiky JUDr. Jiřímu Šetinovi."
Nejen tato formulace zprávy, o které bych předpokládal,
že nám ji předkládá JUDr. Šetina
osobně, a tedy neřekne, že panu Šetinovi
bylo něco předloženo, ale řekne "obdržel
jsem". Tato okolnost - domnívám se - jasně
ukazuje na to, jakým způsobem byla zpráva
tvořena.
Pokud jde dále o tuto zprávu jako o zprávu
instituce, jsem toho názoru, že není nezbytným
předmětem toho - a tím hlavním, o
čem máme hovořit, hovořit musíme
o tom, jak kompetentně je řízena prokuratura
a jak kompetentně nám byla předložena
zpráva. Tedy hovořit především
o panu generálním prokurátorovi osobně.
K tomu bych rád přikročil.
Poté, co jsem na schůzi této sněmovny
se k této věci vyjádřil, obdržel
jsem odpověď, která mne ani v nejmenším
neuspokojila a nemohla uspokojit nikoho, kdo na konkrétní
otázky očekává konkrétní
odpověď. Např. tomu, že koupil dva puškohledy,
aby na tom cvičil prokurátory s malorážkou,
aby mohli používat pistole, snad ani sám nemůže
věřit. Kolik jich již vycvičil, kolik
pistolí vydal a komu? To jsou ovšem - připouštím
- drobnosti.
Co mi však vadí je, že klidně přiznal,
že jmenoval do funkce osobu bez předepsaného
vzdělání. Tento nedostatek kvalifikace jí
v rozporu se svojí pravomocí odpustil. Druhým
dechem se snaží svalovat odpovědnost na svůj
personální odbor, který jej údajně
včas neinformoval o tom, že jde o postup v rozporu
se zákonem. Odpovědnosti za takové porušení
zákona se pan generální prokurátor
sotva může zbavit. Nicméně svým
vyjádřením, svou odpovědí přiznal,
že zákon porušil. Tato sněmovna by to
měla vzít na vědomí.
Pokud jde o výhradu k činnosti pana dr. Šetiny
v Úřadu pro vyšetřování
činnosti StB na federálním ministerstvu vnitra,
klidně na něj reaguje tak, že je pravdou, kolik
lidských osudů mu prošlo rukama a že o
některých informoval sdělovací prostředky,
přičemž Reflex o některých z
nich cosi publikoval. To myslí pan generální
prokurátor vážně?
Pozastavil jsem se nad tím, že nestíhal zločince,
ač k tomu měl tu nejlepší příležitost.
Opravdu si pan generální prokurátor myslí,
že trestní stíhání zločinců
lze nahradit tím, že se cosi sdělí tisku
a ten z toho cosi publikuje?
Za chvíli budeme projednávat na příští
schůzi sněmovny jakési vypořádání
s minulým režimem. Zde je konkrétní
otázka, pane Šetino, pro vás. Dva roky před
tím, než jste byl generálním prokurátorem,
jste odpovídal konkrétně za toto vypořádání.
Já se vás ptám, co jste v té chvíli
udělal a jestliže to blokovali vaši předchůdci
ve funkci generálního prokurátora, co jste
udělal pro to, abyste své tehdejší podněty
jako generální prokurátor realizoval tím,
že trestní stíhání zločinců
minulého režimu bylo zahájeno?
Ze zprávy rovněž nevyplývá, že
by se pan prokurátor zabýval nějakým
opatřením k řešení jednotlivých
těžkostí, ať už jde o personální
věci nebo zejména o prevenci. Předpokládal
bych, že se těmito otázkami velmi aktuálně
zabývá s pány ministry vnitra a spravedlnosti,
aby mohl parlament informovat o řešení situace,
neboť to zejména zajímá naše občany,
zda budou pachatelé trestných činů
dopadeni a potrestáni, nebo se snad máme spokojit
se stavem naprosto neudržitelným a nepřijatelným,
z něhož má celá občanská
veřejnost obavu, se stavem, kdy nestačí naše
policie a orgány činné v trestním
řízení postupovat tak, aby se občan
cítil v naprostém bezpečí? Místo
toho, jak čelit aktuální kriminalitě,
čtu o tom, kterak bude působit koordinační
centrum, které pan Šetina na Generální
prokuratuře založil. Aniž bych chtěl jakkoliv
snižovat závažnost zločinů minulosti
- jistě, tam kde lze, potrestejme - ale zejména
musíme čelit dnešní kriminalitě.
Já se přiznám, že jsem poslání
a hlavě etablování koordinačního
centra na Generální prokuratuře ČR
vůbec nepochopil. Co už vůbec nechápu
je, proč v jeho čele stojí ředitel,
osmadvacetiletý krční lékař.
Jestliže jsem i přečetl v tisku vysvětlení
dr. Šetiny o tom, že pan doktor Klimecký zaručuje
řádný výkon této funkce a současně
informuje o zřízení funkce jakéhosi
podředitele, který už odborníkem je,
jsem přesvědčen - a pan ministr Kočárník
mi jistě dá za pravdu - že zde dr. Šetina
platí nejméně jednoho člověka
navíc. Mně osobně to připomíná
onu praxi minulého režimu, kdy jsem mohl cokoli dělat
a když jakýsi soudruh byl nade mnou, který
to dělal oficiálně, bral větší
plat a mně dovolili něco dělat. Tak toto
mi připadá, pane Šetino, podobně. Možná,
že jste se z té doby poučil. Opravdu jsme na
tom tak, že lékaři budou pracovat na prokuratuře?
Není to doufám na základě nějaké
reciproční dohody s panem ministrem zdravotnictví.
Dočetl jsem se, že jde o osobu protlačenou
z KDS. Vystudoval medicinu, bezpochyby zabral místo jinému
uchazeči o toto studium, který by dnes jistě
rád plnil nezastupitelné lékařské
poslání. Dnes krátce po absolvování
lékařské fakulty ovšem jmenovaný
zjistil, že mu lépe než mezi pacienty, kde může
uplatnit své vzdělání, bude na prokuratuře,
kde uplatní co, pane generální prokurátore?
Nebo je to snad jeden z dalších universálně
použitelných odborníků?
Očekával jsem, že pan dr. Šetina ve své
zprávě upozorní i bližšími
údaji na činnost Státní bezpečnosti,
o které tak často hovoří se sdělovacími
prostředky. Jestliže o tom zpráva nehovoří
jen proto, že k tomu pan generální prokurátor
nemá co dodat, nezbývá mi než doufat,
že trestní oznámení mého stranického
kolegy na pana generálního prokurátora pro
trestný čin šíření poplašné
zprávy bude řádně prošetřeno
a budou z něj vyvozeny odpovídající
důsledky.
Ve spolupráci se sdělovacími prostředky
bude možné jistě ohlídat, aby toto oznámení
neskončilo někde v šupleti, jak tomu bylo u
stížnosti na dr. Šetinu ze strany příslušníků
Policie ČR, kteří si dovolili u pana generálního
prokurátora chtít provést zákonnou
kontrolu zbraní a střeliva. Ve kterém šupleti
tato stížnost skončila, pane ministře
vnitra? Berte prosím tuto otázku, pane ministře,
jako otázku podle zákona o jednacím řádu.
Jestliže ovšem pan generální prokurátor
pro svá tvrzení o činnosti Státní
bezpečnosti má konkrétní podklady,
tak je více než na pováženou, že
o nich sněmovnu, byť i na neveřejném
zasedání, dosud neinformoval a zejména, že
z toho nevyvozuje příslušné zákonné
důsledky.
Pan generální prokurátor v odpovědi
na můj dotaz či podnět psal, kterak pánové
Rovenský a Přibyl, znechuceni kampaní, opustili
prokuraturu. Co všechno má vyjít ještě
najevo, aby z funkce odstoupil pan dr. Šetina? Mám
hovořit o tom, že v době, ve které -
jak sám uvádí - byl špatně placeným
dělníkem v cihelně, si pomohl v Praze ke
dvěma vilám? K jedné v Praze 6, Na Šťáhlavce
č. 20 a ke druhé v Praze 4, Severní 3, čp.
1562. A to bylo prosím v době normalizace. Že
v době, kdy byl, jak tvrdí pan Šetina, politicky
perzekuován ze strany Státní bezpečnosti,
pronajímal v jedné z těchto vil prostory
cizincům? Je s podivem, že přes vlastnictví
výše uvedených nemovitostí a užívacího
práva k bytu v Praze 1 byl panu generálnímu
prokurátorovi Magistrátem hl. m. Prahy přidělen
další byt v Praze 5.
Ono se toho o panu generálním prokurátorovi
říká mnohem víc. Ale zdá se,
že je potřeba této půdy a poslanecké
imunity k tomu, aby se to mohlo říci nahlas. V tom
vidím podstatný rozdíl proti minulému
režimu. Za minulého režimu to nebylo možné
ani říci nebo se jen zeptat, člověk
mohl skončit v kriminále. Dnes to můžeme
říci, ale neděje se nic. Řekli jsme
tady mnoho věcí a my nedokážeme jako
sněmovna trvat na tom, aby právo mohlo být
ctěno. Upozorňuji, že už mnoho století,
pane kolego, který mi ukazujete takto na hlavu, tak pane
kolego, právo a to je stará zásada Magny
Charty Libertatum (paní kolegyně, děkuji)
- tak tato zásada praví, že právo nelze
odkládat. A tato sněmovna ho odkládá
tři měsíce. A když ještě
dovolíte, pane kolego, to klepání na hlavičku,
to mně ukazovali v roce 1969 v dubnu, kdy jsem žaloval
pana Aloise Indru. Takže já chápu, že
vám bylo pět let, ale měl byste studovat
dějiny. Historická paměť národa
je to, co je potřeba, a k historické paměti
národa patří i vědět, kdy a
v jakých dobách je potřeba a jakým
způsobem reagovat.
Jestliže tvrdíme, že budujeme právní
stát, tak především svými činy
ho budujeme, svým trváním na tom, aby právo
bylo respektováno. Pokud necháme jako hlídače
zákonnosti v této zemi muže, který sám
právo porušuje, pak nemáme sami čisté
svědomí a nectíme hlavní zásadu,
pro kterou jsme tady, nectíme zásady, které
obyvatelstvo této země vzalo za své po listopadu,
že tedy konečně budeme žít v právním
státě. Promiňte toto malé přerušení,
ale považoval jsem za velmi důležité reagovat
na kolegu, který zřejmě nepochopil, o čem
se zde mluví.
O panu generálním prokurátorovi se říká
mnohem více. Mimo jiné i to, že v dobách
své persekuce, tedy za normalizačního režimu,
jezdil i s manželkou běžně na západ,
tedy v dobách, kdy i dobře zapsanému občanovi
činilo jisté potíže například
jezdit si léčit lupenku do socialistické
Jugoslávie.
Páni kolegové, kteří si to nepamatují,
se mohou usmívat, ale já jsem nikdy žádný
devizový příslib od roku 1969 do roku 1989
nedostal a přes onu "železnou oponu" jsem
se nikdy nedostal. Mohu mít jistě kompetentní
otázku, jak to, že jeden pán, který
se dnes staví do role velkého zastánce demokracie,
v té době požíval tolik důvěryhodnosti,
jak požíval.
Je známo i to, že na Generální prokuratuře
České republiky byly zakoupeny tři osobní
automobily zahraniční provenience, na které
kromě generálního prokurátora nesměl
nikdo dlouhou dobu sáhnout, přičemž
tato auta byla používána zejména pro
potřebu rodiny dr. Šetiny. Co mě však
šokovalo ze všeho nejvíce, je to, že si
pan generální prokurátor na jaře letošního
roku nechal navrhnout a schválit od svého podřízeného
- jak sám několikrát v tisku potvrdil - odměnu
ve výši 20 000 korun. Jestli se nemýlím,
platové poměry generálního prokurátora
republiky jsou upraveny zákonem, a to § 50 odst. 2
zákona o prokuratuře hovoří, že
naprosto stejně jako ministru České vlády,
tedy od 1. ledna 1993 zákonem č. 10/1993 Sb., o
státním rozpočtu České republiky
na rok 1993 o změně a doplnění některých
zákonů České národní
rady a některých dalších předpisů,
ve kterém se v části druhé, čl.
III, odst. 1 uvádí, že měsíční
plat činí 25 000 Kč. V odstavci 2 se pak
přiznává paušální náhrada
věcných nákladů spojených s
výkonem funkce ve výši 8 000 Kč, v odstavci
5 se hovoří o bezplatném používání
služebního vozidla s přiděleným
řidičem či bez něho k výkonu
funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,
dále pak o bezplatném zřízení
a používání jedné účastnické
telefonní stanice k zajištění okamžité
dosažitelnosti v kterékoli době a o paušální
náhradě výdajů za ubytování
ve výši 20 000 Kč měsíčně
tehdy, vykonává-li funkcionář funkci
v místě odlišném od místa trvalého
bydliště, a podle odstavce 8 pak náleží
další plat podle odstavce 1, který je splatný
spolu s měsíčním platem za měsíc
listopad, nehledě na nezbytnost splnění podmínky
devítiměsíčního předchozího
působení ve funkci. O žádné odměně
tento předpis nehovoří a žádnou
odměnu tedy nelze přiznat. Tím spíš,
že ji podle tohoto předpisu ani podle předpisu
jiného nemá kdo přiznat. Jestliže první
náměstek generálního prokurátora
přiznal svému nadřízenému v
roce 1993 odměnu ve výši 20 000 Kč a
sotva tak učinil o své vlastní vůli,
nezbývá mi než tvrdit, že se oba dva dopustili
trestného činu zneužívání
pravomoci veřejného činitele podle §
158 trestního zákona zcela neslýchaným
způsobem ve funkcích, v nichž takové
počínání je nejen nevysvětlitelné,
ale naprosto nehorázné.
V tomto směru jsem už učinil trestní
oznámení a rovněž předpokládám,
že trestní oznámení dalšího
pana kolegy ... (Panu poslanci byla přinesena sklenice
vody.)
Děkuji. Ponechávám k dispozici pánům
kolegům, kteří mi to poslali, budou to asi
potřebovat více.
Domnívám se, že trestní oznámení,
které jsem podal já a které podal další
kolega, bude podle práva prošetřeno a podle
zákona bude postupováno. Bylo by strašlivě
nevhodné, kdyby se stalo, že v době, kdy příslušný
vyšetřovatel učiní patřičné
kroky a kdy bude vzneseno obvinění, bude ještě
vzneseno proti generálnímu prokurátorovi
České republiky.
Mám za to, že by bylo proto rozumné postupovat,
dámy a pánové, tak, aby tato situace nemohla
vzniknout. Jsem toho názoru, že za dané situace
bychom se všichni měli povznést nad stranické
zájmy a ihned rozhodnout o odvolání Jiřího
Šetiny z funkce generálního prokurátora,
urychleně nalézt po všech stránkách
vhodnou osobu na tuto funkci. Mělo by se jednat o odborníka,
který bude schopen zajistit urychlenou transformaci prokuratury
a navíc přispěje k tomu, že nejen generální
prokurátor, ale i sama koalice nebude terčem posměchu
veřejnosti. Tímto postupem by koalice podle mého
názoru dala jednoznačně najevo, že při
obsazování vedoucích míst v tomto
státě má především na
mysli jeho fungování a jeho blaho. Přiznat
chybu a přiznat ji včas je lepší, než
v ní setrvávat a tím tzv. hájit "dobré
jméno". Pánové, přiznejte svoji
chybu.
Doufám, že můj návrh na odvolání
Jiřího Šetiny z funkce generálního
prokurátora České republiky, k němuž
by sněmovna svým hlasováním zavázala
pana předsedu Poslanecké sněmovny ve smyslu
§ 36 písm. a) zákona 35/1989 Sb., o jednacím
řádu České národní rady
ve znění zákona České národní
rady č. 249/1990 Sb., zákona č. 97/1991 Sb.,
zákona č. 280/1991 Sb. a zákona č.
42/1992 Sb., bude akceptován, abych nemusel konstatovat
svůj obdiv ke koalici v tom směru, že je ochotna
nést odpovědnost a ztrácet preference držením
ochranné ruky nad osobou stávajícího
generálního prokurátora. Děkuji za
pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji.
Prosím kolegu Vyvadila, připraví se paní
kolegyně Röschová.
Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený
pane místopředsedo, milé kolegyně
a kolegové, ctěný kolega Wagner má
vzácný talent, protože dr. Šetina ví,
že v ústavně právním výboru
asi z těch přítomných poslanců
jsem byl ten nejtvrdší vůči němu
a sám jsem tam jednoznačně říkal,
že pokud bude podán návrh na odvolání,
já velice rád ruku zvednu. Jen je problém
v tom, že teď jsem se dostal až téměř
do situace - jsem liberál a zároveň obhájce
- že bych ho nejraději hájil. Nicméně
se domnívám, že i dr. Šetina ví,
že jsou věci, pro které bude dobré,
když dál v budoucnosti nebude působit v institutu
státního žalobce, který bude - jak věřím
- konstituován v rámci ministerstva spravedlnosti.
Poctivě musím říci, že bude-li
podán návrh na jeho odvolání, zodpovědně
pro něj budu hlasovat, ale přiznám se, že
v této situaci už nejsem ochoten ani kapku dalšího
jedu na něho vypustit. Děkuji.