Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Zmiňoval jste se o japonských odbornících, kteří nám něco v té době doporučovali. Na to já říkám: klidně mohli doporučovat. Jejich japonské zkušenosti je k tomu vedly, a oni to jistě formulovali tak: "Jestliže si myslíte, zvažte to." My jsme to zvážili a rozhodli tak, jak jsme rozhodli, mj. také s tím, že jsme měli v hlavě, jaké sociální problémy způsobila revalvace měny, která byla provedena ve východním Německu. Mohli bychom o tom hovořit dále. Můžeme se k tomu někdy vrátit, budete-li chtít.

Pan poslanec Grulich měl poznámku k zahraničním investorům. Myslím, že pan ministr Dlouhý na to odpověděl. Já jen doplním, že si myslím, že my jsme měli v minulosti obrovskou koncentraci pokud jde o velikost průmyslových podniků. Jestliže dochází k určitým změnám v této oblasti, je to jen dobré, ale samozřejmě tento proces je třeba vidět s mírou. Každopádně mně zatím nedělá problémy, když vzniká mnohem více podniků z velkých mamutů, které jsme zde dříve měli.

Ještě jednou k panu poslanci Vorlíčkovi, protože v jeho druhém vystoupení zaznělo - pokud jde o posuzování zahraničních investic u nás - to, co mi dělá starosti (já to trochu dotáhnu k tomu, co ve vystoupení nebylo řečeno, ale když to domyslíte, tak to tam bylo). Jako kdyby sem zahraniční investoři přicházeli, aby nás vykořisťovali, aby tady drželi nízké mzdy, aby tady nerozvíjeli vědu a výzkum atd. Já bych velice varoval před tímto přístupem. My sem chceme především seriózní investory, takové, kteří sem přicházejí za dlouhodobými výnosy a zisky, a to také předpokládá, že budou dobře platit pracovní sílu a podobně, budou se zabývat vědou a výzkumem, respektive rozvojem na úrovni podniků.

Myslím si, že kdybyste měl k dispozici statistiku, kdo všechno tady investoval, tak byste se na to díval trochu jinak.

Pan poslanec Wagner - neměl jsem v úmyslu vůbec zkreslovat vývoj a upozorňoval jsem na to, že ze statistických dat na počátku roku nelze vyvozovat dlouhodobé dramatické závěry, a na tom trvám. Znovu opakuji, prosím pana poslance Wagnera, aby si prostudoval první tři stránky a poslední dvě nebo tři, které se týkají interpretace současného vývoje na počátku roku 1993, a jak je tam statistických údajů používáno.

Dovolte mi ještě jednu poznámku v této souvislosti. Tady budu velmi tvrdý. Myslím si, že ve vystoupení pana poslance Wagnera se opakovalo několik obecných pravd, které jsou uplatňovány v různých dokumentech o hospodářské politice sociálně demokratické strany. V programu, který jsem měl k dispozici, je celá řada velmi varujících návrhů. Především za vším je tam vidět velice deficitní rozpočet, kterým by se financovaly všechny možné slibované programy. To je nesmírně nebezpečná ideologie, jejíž dlouhodobé prosazování v praxi vedlo např. k tomu, co se dneska děje ve Švédsku. Prosím, když budete chtít, mohu vám poskytnout něco ke Švédsku. To je velmi nebezpečná ideologie.

Dále se v programu volá po státním dirigismu, kdy státní úředníci mají určovat, co je dobré rozvíjet a co není dobré rozvíjet. Velmi varuji před tím, abychom takto v hospodářské politice postupovali.

Nakonec pan poslanec Sochor - řekl bych, že tam byly zajímavé postřehy, zejména na začátku vystoupení, kdy pan poslanec upozorňoval na to, že vládní politikové se po sametové revoluci uspokojili tím, že naši partneři na západě říkali, že na nás budou hodní atd. Možná, že necituji úplně přesně, ale takto nějak to bylo vyjádřeno. Řekl bych, že někteří ano, ale ti realističtí, kteří ve vládách sedí od začátku, věděli moc dobře, že to je období určité eufórie a jakmile přijdou hospodářské potíže, projeví se zájmy politiků těch kterých zemí. Takže realisticky viděno, vždycky musíte svým způsobem bojovat o místo na slunci, Na tom není nic špatného, to je normální situace a myslím si zase, že ti druzí ve vládách to od začátku dobře věděli a také se podle toho chovali - můžu vás o tom ujistit.

O poznámce o rozumu zadarmo. Nechtěl bych vůbec vzbuzovat dojem, že vláda všechno ví a že je vševědoucí atd., ale upřímně řečeno - a myslím, že by to z našich vystoupení mělo být zřejmé - rady, kterých se nám dostává, to známe. Víme zhruba, jaká doporučení jsou nám dávána a jsme už za jejich analýzou, za jejich možnými důsledky. To bych rád, aby bylo známo. Prostě permanentně analyzujeme to, co je nám tady doporučováno dělat. A z těch či oněch důvodů tu věc neuděláme, protože vidíme vždycky náklady a výnosy toho opatření. Možná, že je to trochu nedostatek komunikace, že tady možná vznikají někdy zbytečná nedorozumění, Teď jsem to oprostil od ideologie, jak si přál poslanec Vorlíček, a dal jsem to na rovinu věcné debaty.

Myslím, že to je vše, co bych dodal jako svoji dodatečnou reakci na vystoupení poslanců, která zde zazněla. Prosím, abyste pozorně naslouchali poslední větě vystoupení, které jsem zde měl včera: "Na základě dosavadních výsledků je vláda přesvědčena o správnosti základních směrů svého hospodářsko-politického kursu a s odhodláním i důvěrou ve schopnost lidí žijících v této zemi bude i nadále tento kurs sledovat." Děkuji pěkně.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Karlu Dybovi za jeho vystoupení. Nyní je čas pro zpravodaje pana poslance Fejfara. Hlásí se pan poslanec Trnka.

Poslanec František Trnka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dovolím si jen říci panu ministru Skalickému, pokud to neví, že třetina pozemků státních statků leží v pohraničí, na které nebudou uplatněny restituční nároky, nemohou být, pokud by nechtěl tuto půdu dát bývalým německým odsunutým obyvatelům.

Dále bych chtěl říci, že pokud jde o vystoupení pana ministra Dlouhého, s řadou věcí nesouhlasím, ale chtěl bych mu poděkovat za vysoce inteligentní a kultivované vystoupení.

Panu ministru Luxovi bych chtěl říci: "Komu není rady, tomu není pomoci." (Smích ve sněmovně.)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Trnkovi. S faktickou poznámkou se hlásí poslanec Karel Mach.

Poslanec Karel Mach: Možná, pane předsedající, že budu vyhoštěn od pultu, ale musím říci panu poslanci Trnkovi, že třetina pohraničních statků měla příděly třikrát, pane poslanče.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Nyní tedy prostor pro pana poslance Fejfara.

Poslanec Ota Fejfar: Pane předsedající, v rozpravě vystoupilo 21 poslanců ve 23 vystoupeních. Přesto, co se týče návrhů usnesení, zachytil jsem prakticky u tří poslanců. Tyto návrhy usnesení mám sice k dispozici, ale protože se na mě obrátily některé poslanecké kluby, že si potřebují v rámci svých poslaneckých klubů vyjasnit některé záležitosti kolem usnesení, navrhuji v tuto chvíli přestávku tak, aby hned po skončení přestávky oběda mohlo být dáno hlasovat.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Bývá zvykem vyhovět těmto přáním. Dámy a pánové, sejdeme se tedy přesně ve 14 hodin a začneme hlasováním o návrzích usnesení. Přeji vám dobrou chuť.

(Jednání bylo přerušeno ve 12.38 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, dovolte mi, abych zahájil odpolední část dnešního jednání. Prosím společného zpravodaje, aby se ujal své funkce.

Poslanec Ota Fejfar: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, jak jsem již předeslal před přestávkou, ve 23 vystoupeních vystoupilo 21 poslanců s připomínkami, otázkami, které byly vesměs zodpovězeny ve vystoupeních ministrů.

Pokud jde o návrhy na usnesení, zachytil jsem pouze tři poslance, kteří podali návrh na usnesení: pana kolegu Hájka, pak jsem podal návrh na usnesení já a pan kolega Votava. Podle pořadí bychom začali návrhy pana kolegy Hájka. Jeho návrh je čtyřbodový. Předpokládám, že budeme hlasovat jednotlivě.

Za prvé - "Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR doporučuje vládě, aby do své hospodářské politiky v r. 1993 zahrnula konkrétní systémová opatření ve směru proexportní průmyslové politiky." Prosím pana kolegu Hájka, aby mne kontroloval.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Pan kolega Hájek je spokojen.

Kdo souhlasí s návrhem první části usnesení, ať zvedne ruku. 62.

Kdo je proti? 18.

Kdo se zdržel hlasování? 46.

Tento návrh nebyl přijat.

Prosím o další návrh.

Poslanec Ota Fejfar: Za druhé - "Doporučuje hospodářskému výboru a rozpočtovému výboru posoudit účinnost stávajících kontrolních mechanismů v procesu privatizace včetně možností přímé průběžné poslanecké kontroly." Zde bych si dovolil jako místopředseda hospodářského výboru říci, že předpokládám, že hospodářský výbor, snad ani rozpočtový, se nebude bránit projednání této záležitosti, pokud na tom bude Poslanecká sněmovna trvat. Domnívám se, že lze pro toto i hlasovat.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. 116.

Kdo je proti? 2.

Tento návrh byl přijat,

Prosím o další návrh.

Poslanec Ota Fejfar: Za třetí - "Žádá vládu, aby na příští schůzi sněmovny předložila ucelenou představu časové a finanční regulace ve vztahu k působení zákona o konkursu a vyrovnání."

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. 65.

Kdo je proti? 23.

Kdo se zdržel hlasování? 48.

Tento návrh nebyl přijat.

Prosím o další návrh.

Poslanec Ota Fejfar: Za čtvrté - "Žádá vládu, aby vyhodnotila zkušenosti z první privatizační vlny a navrhla nové postupy, které jednoznačně vymezí resortní kompetence v celém privatizačním procesu, změní postavení Fondu národního jmění v institut skutečného hospodáře s tímto majetkem a zruší omezení pro rozsah zaměstnaneckých akcií."

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. 65.

Kdo je proti? 50.

Ani tento návrh nebyl přijat.

Prosím o další návrh.

Poslanec Ota Fejfar: To byly návrhy na usnesení pana poslance Hájka.

Další návrh jsem podal já, a to ve dvou částech. První zní:

"Sněmovna bere na vědomí zprávu o stavu národního hospodářství České republiky."

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Navrhujete tedy hlasovat po částech? /Ano./

Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. 74.

Kdo je proti? 6.

Kdo se zdržel hlasování? 79.

Tento návrh nebyl přijat.

Poslanec Ota Fejfar: Co se týče další části návrhu, ten je smeten nepřijetím této první části, takže přejdu k návrhu pana poslance Votavy:

"Poslanecká sněmovna pověřuje organizační výbor, aby zařadil na některé z příštích jednání Poslanecké sněmovny ratifikaci Evropské dohody sociálních práv ve smyslu jejího článku 10 a protokolu nejpozději do konce roku 1993."

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. 62.

Kdo je proti? 59.

Kdo se zdržel hlasování? 28.

Tento návrh nebyl přijat.

Poslanec Ota Fejfar: Za další - "Doporučuje vládě České republiky, aby radikálně přehodnotila koncepci druhé privatizační vlny a namísto kupónové metody jednoznačně preferovala jiné formy, především leasingový pronájem zaměstnancům a zaměstnanecké akcie."

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne ruku. 62.

Kdo je proti? 61.

Ani tento návrh nebyl přijat.

Poslanec Ota Fejfar: Pane předsedající, tím byly všechny návrhy na usnesení vyčerpány.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji společnému zpravodaji a konstatuji, že jsme ukončili projednávání bodu 3 schváleného pořadu 8. schůze.

Prosím tedy, abyste upnuli pozornost k bodu 4 a pro informaci jen konstatuji, že byla přednesena ministrem hospodářství Karlem Dybou zpráva k Informaci vlády o výsledku soutěže na využití bývalého vojenského prostoru Ralsko - Mladá. Poprosím zástupce hospodářského výboru, myslím, že je to kolega Holub, aby se ujal zpravodajské povinnosti a dovolte, abych otevřel k tomuto bodu rozpravu. První se do rozpravy přihlásil pan kolega Frank, kterému uděluji slovo. Dále se přihlásil pan kolega Z. Vlček.

Poslanec Václav Frank: Pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, včera jsme vyslechli informaci pana ministra Dyby o výsledku mezinárodní soutěže ve využití území bývalých vojenských prostorů Ralsko - Mladá. Musím se zcela otevřeně přiznat, že z výsledků této soutěže vyrůstá jisté rozčarování, rozčarování a zklamání nejen mé, ale i celé řady starostů dotčených obcí, přednostů okresních úřadů, ale především desítek tisíc občanů, kteří v těchto prostorách nebo jejich blízkosti žijí, neboť mnozí v jejich zekonomičtění viděli řešení zejména vlastních sociálních problémů.

Jsem si velmi dobře vědom, že jde u obou bývalých výcvikových prostorů o záležitost velmi složitou a obsáhlou na tak rychlé a okamžité řešení. Nicméně nemohu si odpustit poznámku, že forma následného využití zejména právě z časového pohledu je velmi zdlouhavá, což zvyšuje nejen napětí občanské veřejnosti, starostů dotčených obcí, ale především vznikají v těchto lokalitách, dá se říci, stamiliónové škody nevyužíváním stávajících objektů, zejména pokud se týče jejich vykrádání, neboť ostraha je nedostatečná a nejsou na ni v podstatě ani finanční prostředky.

Není ani žádné tajemství, že ve své podstatě selhala a tudíž nebyla plněna ani vládní usnesení týkající se zejména bezplatného převodu majetku na obce, jak o tom hovoří zejména usnesení vlády ČR č. 152 z loňského roku, ale i usnesení č. 494 rovněž z roku 1992. Splněno nebylo ani usnesení vlády č. 540 z loňského roku ze dne 9. září přesně, které opět tentokrát chytře konstatuje, že podle vyhlášek ministerstva financí č. 119/1988 a 61/1986 Sb., jsou k převzetí nemovitého majetku po sovětské armádě do prozatímní správy a nakládání s ním příslušní přednostové okresních úřadů. Tito právem a myslím že i včas upozornili ministerstvo financí, že tímto postupem zůstala však naprosto neřešena, ale také nevyjasněna otázka finančního krytí nákladů spojených právě s touto prozatímní správou. Potřebné finance nebylo možné získat prodejem nemovitostí v daných regionech, neboť právě jejich prodej může pokračovat a proběhnout až po vyhodnocení mezinárodní soutěže a následném rozhodnutí vlády o způsobu využití území. A to říkám přesto, že šlo o finanční prostředky na geodetické zaměření objektů, ocenění majetku a pod.

Konstatuji s posmutnělou tváří fakt, že toto není provedeno dodnes. Uvedený majetek, zejména pokud se týče pozemků a lesů, je stále majetkem České republiky. Nicméně se domnívám, že právě tuto otázku měla ukončit a uzavřít mezinárodní veřejná soutěž, já podtrhuji slovo "veřejná", kterou vláda schválila v měsíci dubnu roku 1992. Vezmu-li v úvahu termín vyhlášení, tj. 31. října loňského roku, vydání soutěžních podmínek do 15. prosince 1992 a odevzdání návrhu do 15. února 1993, je to přece jen málo času na proniknutí do zahraničí a nastudování zadání. Nelze se tak divit, jak se praví i v jistém prohlášení komise, že v nabídkách převažoval pouze obecný metodický charakter.

Z nabídek, které zpracovaly některé renomované firmy, se značnými zkušenostmi po celém světě jednoznačně vyplývá, že na zpracování předběžných prací a studií by i tyto renomované firmy potřebovaly minimálně dva roky práce. To totiž odpovídá zvyklostem vypisovaných soutěží některými i mezinárodními organizacemi.

Konečně tyto skutečnosti potvrzují opět jednu z prvotních zpráv komise, tedy zprávu o plnění vypsaných podmínek soutěže, ze které je zřejmé, že žádná z předběžných nabídek nedává na uvedené požadavky vyčerpávající odpověď. V této zprávě se také hovoří, že určité výjimky tvořily nabídky, jejichž předkladatelé podmínky území již dříve znali nebo v nich i pracovali. Ano, mám na mysli nabídku č. 2 - Svobodná zóna severní Čechy pro prostor Ralska a nabídku č. 9 - Hydroprojekt plus konsorcium pro Milovice - Mladá.

O to více nejenom mě překvapuje konečný výrok poroty mezinárodní soutěže - v podobě společnosti s ručením omezeným Waldstein pro prostor Ralsko a vojenský prostor Milovice - Mladá zůstává v podstatě neřešen, neboť údajně žádný z projektů na toto území nesplňuje daná kritéria.

Já nechci a nebudu, kolegyně a kolegové, rozvíjet myšlenky politických kontextů v závěrečném rozhodování komise. Návrhy přihlášených společností, ale i závěrečné hodnocení bylo utajováno, bylo utajováno mlčenlivostí, proto jsem na začátku zdůraznil, že se jedná o veřejnou mezinárodní soutěž. Bylo utajováno mlčenlivostí, mlčenlivostí byli zavázáni i členové komise, i mimo jiné také přednostové dotčených okresních úřadů a vybraní starostové obcí vůči svým občanům.

Seznámit se s návrhy v podstatě neměli možnost ani ostatní starostové dotčených obcí. Nelze se divit, že ze strany starostů i občanů v obou regionech bývalých vojenských prostorů je naznačována nedůvěra k práci komise. S napětím je očekáváno konečné stanovisko vlády a samozřejmě pozornost je upřena i na dnešní zasedání Parlamentu České republiky k této problematice.

Občané okresu Česká Lípa, Mladá Boleslav a Nymburk a spolu s nimi i řada starostů obcí očekávali, že soutěž jako taková bude zprůhledněna, požadovali, aby byla pod veřejnou kontrolou. Oni právem zdůrazňují, že právě v těchto případech vzniká a je ve své podstatě prováděna regionální politika bez možnosti vyjádření těch, kterých se bude následně bezprostředně týkat.

Rozvoj území obou bývalých vojenských prostorů je natolik obsáhlá a vážná věc, že je nutné a žádoucí, aby i vlastní závěry vládní komise, ať už budou jakékoli, ať už rozhodnutí vlády bude jakékoli u obou prostorů, aby byly projednány se starosty všech dotčených obcí, přihlédnout je třeba i k jejich názoru, a to zdůrazňuji, ještě před konečným rozhodnutím vlády či nás jako parlamentu.

Nemohu souhlasit s panem ministrem v tom, kde říká, že všichni zainteresovaní jsou s věcmi do důsledku seznámeni. Myslím, že to napětí je z celé řady dopisů a z chování občanů v těchto regionech cítit.

Důvodů pro takovýto způsob řešení je dnes již známo dost. Oprávněně je například na Českolipsku poukazováno na narůstání sociálního napětí v souvislosti s ukončením těžby v uranových dolech a tím zřejmě i s otázkou následné zaměstnanosti. Město Mimoň poukazuje na svízelnou dopravní situaci.

V obou bývalých vojenských prostorech působí faktor času, který neúprosně ničí stamilionové hodnoty a vážné jsou, jak je nám všeobecně známo, i ekologické škody. Jinými slovy, jde o záležitosti, jak jsem již řekl v úvodu svého vystoupení, velice náročné a složité, které si však žádají komplexního řešení v jistém, zejména časovém obzoru. Mělo by i nám, kolegyně a kolegové, poslancům českého parlamentu jít o to, aby bylo zajištěno integrované využití celých prostor, aby nebyly využity pouze lokální zájmy, aby rozvoj obou územních celků byl vyřešen skutečně na základě ekonomických rozborů, společně s občany a ne politikařením.

Nemám návrh na usnesení k této informaci, ale chci požádat vládu, aby i přes známé a uvedené skutečnosti své konečné rozhodnutí neukvapila a dobře a objektivně zvážila. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a poprosím kolegu Vlčka, připraví se kolega Machalík.

Poslanec Zdeněk Vlček: Pane předsedající, dámy a pánové, v úvodu hned bych přistoupil k záměru, který předložila firma - Společnost s ručením omezeným Waldstein. Celkový záměr této firmy dle předloženého projektu nepřináší pro danou oblast ani pro státní pokladnu žádný užitek. Původní představa, že celou oblast finančně uživí čerpání a prodej podzemní pitné vody, je dosti pofiderní a také organizování lovů mně kýžený hospodářský výsledek neukazuje. A tak bych mohl pokračovat dále, kdybych se mohl zmínit, zda je vhodné využívat tak kvalitní letiště jen pro sportovní letadla, která by asi měla přivážet zájemce, kteří by si mohli zahrát na opravdové lovce, přičemž celé krytí projektu má být realizováno úvěry z bank, přičemž krytí má být zaručeno majetkem, který by se jim měl v rámci restituce vracet. Na restituci nemá rodina Waldsteinů vůbec žádný nárok, neboť majetek jim byl po právu odebrán pro výrazný a velmi aktivní podíl na fašistické okupaci a pro přisluhovačství fašistické moci. Jak tito Waldsteinové ještě dnes nacházejí odvahu vstoupit na naše území a ještě o něco žádat, když pamětníci jejich přisluhovačské činnosti fašistům ještě žijí. Není to proto, že je to jeden z mnoha příkladů, který však na rozdíl od mnoha podobných vyplaval na povrch a musí se tedy o nich chtě nechtě mluvit, jak většina z vás dokázala tím, že na minulé řádné schůzi zamítla tento bod zařadit. Nechci domýšlet, že poslanci tento bod nepovažují za důležitý.

Ještě se chci zmínit, že pokud někdo věří, že v oblasti Ralsko někdo jednal s občany, tak byl celkem dobře zmanipulován, neboť je dost možností přesvědčit se, že nikdo se lidí na nic neptal, a že formy, jakými se provádí tyto anketní akce, jsou známé a osvědčené. To, co jsme slyšeli od pana ministra Dyby, bylo pěkné slohové cvičení z krasopisu, ale neobjasnilo podstatu věci. My nemáme žádnou povinnost starat se o pochybnou šlechtu, která majetek beztak získala po roce 1620 jako dík za to, že pomohla plenit český národ. My už opravdovou šlechtu, která by byla ryze česká, nemáme, a ani o žádnou nestojíme.

Děkuji. Žádný návrh nepodávám.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji kolegu Vlčkovi. Prosím pana kolegu Machalíka, připraví se pan poslanec Trnka.

Poslanec Jiří Machalík: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, ve svém včerejším večerním vystoupení hovořil pan ministr Dyba o tom, že je připraven sněmovnu informovat o majetkovém krytí jednotlivých firem, které se podílejí a podílely na veřejné soutěži o prostor Ralsko - Mladá. Přiznám se, že v rámci jednotlivých sdělovacích prostředků se objevují nejrůznější informace o tom, jaké jsou majetkové poměry jednotlivých společností. Ptám se tedy pana ministra Dyby, a žádám ho, aby alespoň mě pokud sněmovna neprojeví zájem - informoval o tom, zda vláda či někdo jiný provedl objektivní kontrolu, objektivní ověření reálných majetkových poměrů akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným Waldstein. Byl bych totiž nerad, aby se tato sněmovna podílela na podobném aktu, který v této společnosti není ojedinělý. To je případ Prefa Ústí nad Labem, kdy stát přišel o několik set miliónů, které zaplatí daňový poplatník. Žádám tedy pana ministra Dybu, aby - jestli bude schopen - konkrétně odpověděl, jaké jsou finanční zdroje a krytí s. r. o. Waldstein. Děkuji.