Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr hospodářství ČR Karel Dyba: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, byli jsme vámi požádáni, abychom vás seznámili s výsledky mezinárodní soutěže, kterou vypsala vláda České republiky na komplexní řešení využití bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá. Úvodem mi dovolte, abych se krátce zmínil o historii těchto dvou území.

Začnu vojenským prostorem Mladá. Tento prostor vznikl již na počátku tohoto století, kdy jej vykoupila rakouská armáda a zřídila zde svoje cvičiště. Vojenský prostor v roce 1918 převzala československá armáda. V době druhé světové války tam byla německá armáda, po válce se navrátilo území znovu československé armádě a rozšířilo se. V době okupace sovětskou armádou se na tomto prostoru překotně stavělo a odhaduje se, že tam sovětská armáda měla lokalizováno až 100 tisíc vojáků.

Vojenský prostor Ralsko se začal formovat koncem druhé světové války, kdy jej využívaly německé jednotky pro výcvikové účely. O jeho definitivní existenci rozhodla vláda v roce 1946. Prostor sloužil pro výcvik tankových vojsk, dělostřelectva a letectva, rozloha tohoto prostoru je 250 km².

V roce 1968 ho obsadila sovětská armáda, která zde zřídila řadu vojenských táborů. V obou prostorech bylo postaveno značné množství staveb, bohužel podle sovětských norem a bez patřičných stavebních povolení a kolaudací.

Dnes při přejímání těchto objektů stojíme před řadou problémů. Vysoké jsou také škody na životním prostředí, které po sovětské armádě v obou prostorech zůstaly. Tolik tedy stručně k historii vývoje obou území.

A nyní mi dovolte, abych stručně zrekapituloval způsob řešení otázek využití prostorů Ralsko a Mladá po roce 1990, kdy bylo dosaženo dohody o odchodu sovětských vojsk.

Tato dohoda byla podepsána 26. 2. 1990 a odchod vojsk byl ukončen v červnu 1991. Prodej prokazatelného majetku Sovětské armády československým fyzickým a právnickým osobám mohl být uskutečňován na základě zmíněné dohody mezi vládami ČSFR a Sovětského svazu ze dne 26. 2. 1990. Tato dohoda měla řadu specifických dílčích smluv.

Dohled nad veškerým prodejem měl Úřad pro řešení důsledků pobytu sovětských vojsk na území ČSFR. Výtěžek z prodeje byl na základě této dohody deponován na zvláštním účtu Úřadu pro řešení důsledků pobytu sovětských vojsk. Tímto způsobem probíhaly výše uvedené prodeje do 31. března 1992. Po dohodě z února 1990 mohly probíhat tyto prodeje sovětského majetku přes Úřad pro řešení důsledků pobytu sovětských vojsk do 31. 3. 1992.

Tento úřad byl zřízen v březnu 1991 v čele nejprve s generálem Ducháčkem a od 1. ledna 1991 v čele stál doktor Jaroslav Vlček.

Prvním dokumentem, který se po odchodu sovětské vlády v roce 1991 zabýval budoucností vojenských újezdů, bylo usnesení federální vlády ze září 1991, jímž byly kromě jiného zrušeny a současně převedeny do civilní správy kromě dalších i vojenské újezdy Ralsko a Mladá. Přestože újezdy byly zrušeny, armáda si ponechala právo k užívání. Převážnou část zemědělského a lesního půdního fondu, který obhospodařují Vojenské lesy a statky Mimoň a Hořovice a řadu objektů si ponechala pro své potřeby armáda.

Podle uvedeného usnesení měla armáda postupně odstraňovat škody, asanovat zdevastované území a následně je předávat civilnímu sektoru. V návaznosti na toto usnesení zřídila Česká vláda novou obec v prostoru Ralsko, nazvanou Ralsko a upravila katastrální hranice v obcích i hranice mezi okresy Česká Lípa a Mladá Boleslav a hranici mezi okresy Mladá Boleslav a Nymburk. Byl tak vymezen výkon státní správy i samosprávy v těchto prostorách.

V březnu 1992 přijala vláda České republiky další usnesení k řešení problematiky vojenských újezdů. Jeho cílem bylo převést majetek po Československé armádě na nové civilní majitele. V té době ještě také nebyly plně vyjasněny vztahy k sovětskému majetku, který byl v těch prostorech. Ve zmíněném usnesení z března 1992 Česká vláda rozhodla, že zemědělský a lesní půdní fond, který si tehdy Československá armáda neponechala ve svém užívání a jež se nachází mimo zastavěné části obcí, bude převeden na pozemkový fond a lesy České republiky. Naopak zemědělský půdní fond, který se nacházel v zastavěných částech obcí, byl na ně bezúplatně převeden. Současně byly na obce v prostoru Ralsko převedeny i další objekty, kterých se vzdala Československá armáda.

Pokud jde o majetek po Československé armádě v prostoru Mladá, ten byl tímto usnesením blokován, protože se předpokládalo, že dojde k jeho využití za pomoci zahraničních investorů, se kterými tehdy vedli jednání zástupci federální vlády i někteří poslanci Federálního shromáždění. Stále se ještě čekalo na to, jak dopadne jednání s ruskou stranou o vypořádání ruského majetku.

1. 4. 1992 byla konečně podepsána dohoda o vypořádání majetku mezi Ruskou federací a vládou ČSFR, kterou byl nemovitý majetek převeden na ČSFR. Následně v květnu 1992 Česká vláda svým usnesením konstatovala, že veškerý majetek po Sovětské armádě, který se nachází na území České republiky, je majetkem České republiky.

V září roku 1992 přijímá Česká vláda usnesení, které řeší přejímání a předávání majetku po Sovětské armádě z federace do prozatímní správy okresních úřadů a způsob nakládání s tímto majetkem. Připomínám, že v mezidobí probíhal prodej ruského majetku. Tímto usnesením české vlády se řešil majetek, který nebyl sovětskou stranou prodán do 31. 3. 1992. Do tohoto data byl prodej sovětskou stranou podle usnesení z roku 1990 možný.

Legálnost Sověty uskutečňovaných prodejů je v současné době - pokud tomu rozumím - šetřena ve smyslu usnesení Poslanecké sněmovny z 11. března. Rozhodující však je, že eventuální problematičnost těchto majetkových převodů neovlivňovala soutěž na komplexní využití území Ralska a Mladé, tzn. neovlivňovala rozhodování komise a doporučení komise, o čemž budu za chvíli hovořit, Je třeba si uvědomit, že smyslem dnes diskutované soutěže na komplexní využití majetku v prostoru Ralska a Mladé bylo najít náčrt nejlepšího řešení, jak oba prostory revitalizovat a navrátit normálnímu civilnímu životu. Pro jednání komise a její doporučování momentální stav majetkových poměrů v těchto prostorech byl považován za daný a nemohlo tomu být ani jinak.

Nyní mi dovolte, abych vás informoval o skutečnostech, které s vypsáním mezinárodní soutěže na komplexní využití obou prostor přímo souvisí.

O vypsání této soutěže rozhodla vláda Československé federativní republiky a realizací tohoto úkolu pověřila bývalého ministra - předsedu Federálního výboru pro životní prostředí v květnu 1992. Federální vláda současně rozhodla, že náklady na vypsání této soutěže budou hrazeny z prostředků získaných z prodeje sovětských objektů a deponovaných na výše už zmíněném účtu Úřadu pro řešení důsledků pobytu sovětských vojsk. Tento úřad tedy objednal zpracování podkladů potřebných pro vypsání soutěže u Atelieru Gama s. s r.o. Praha. Vzhledem k tomu, že se jednalo o území, která patřila České republice, rozhodla vláda ČR, aby vypisovatelem soutěže bylo tehdejší ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj, které jsem řídil, ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí ČR a zmocněncem federální vlády pro přejímání a předávání majetku po sovětské armádě.

Vláda současně stanovila, že soutěž bude vypsána ke konci října 1992 a ukončena v polovině února 1993. Čili znovu opakuji: počátkem měsíce září 1992 vstoupilo do procesu zajišťování tohoto úkolu bývalé ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj a tedy i já osobně. V průběhu září loňského roku jsme rozeslali na všechny naše zastupitelské úřady a řadu různých známých renomovaných firem propagační materiály, jimiž jsme avizovali vypsání soutěže a oba prostory byly tak představeny možným zájemcům o tuto soutěž.

V průběhu října pak pracovníci v Atelieru Gama dokončili zpracování podkladů a podmínek pro vypisovanou soutěž. Podklady a podmínky - a to je velmi důležité - byly v pracovním pořádku projednány s městy a obcemi v obou prostorech a jejich připomínky byly do podkladů zapracovány.

V období od konce října do 15. prosince 1992 měli zájemci o soutěž možnost si podklady a podmínky vyzvednout v sekretariátu soutěže, který byl pověřen její organizací. K 15. prosinci 1992 si proti úhradě vstupního poplatku do soutěže, 800 amerických dolarů, vyzvedlo podklady a podmínky soutěže celkem 25 firem, a to ze Spojených státu amerických, Brazílie, Velké Británie, Itálie, SRN, Izraele a samozřejmě také firmy z České republiky.

V prosinci 1992 jsem na základě návrhu příslušných ministrů a přednostů požádaných okresních úřadů jmenoval komisi, jejímž úkolem bylo posoudit došlé návrhy od výše zmíněných firem a nejlepší z nich doporučit vládě k dalšímu jednání. Komise byla složena ze zástupců ministerstev - pro zajímavost: ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo financí, ministerstvo obrany, ministerstvo hospodářství, ministerstvo životního prostředí, - dále orgánů samosprávy z obou prostorů - starosta obce Ralsko, Okresní úřad Česká Lípa, starosta města Bělá pod Bezdězem, starosta města Benátky nad Jizerou, starosta města Milovice, Okresní úřad Nymburk, Okresní úřad Mladá Boleslav, - a z nezávislých odborníků na urbanismus a podobné otázky. Tito nezávislí odborníci byl pan ing. arch. Pavel Korčák, pan ing. arch. Zdeněk Stáhlý, pan ing. arch. Karel Vepřek. Předsedou komise byl zpočátku můj bývalý náměstek pan ing. Přikryl a později můj nový náměstek pan ing. arch. Stanislav Žalud.

Všichni členové komise podepsali prohlášení, že nejsou v žádném vztahu k posuzovaným projektům, které firmy zaslaly k posouzení, a že po dobu práce komise až do vyhlášení výsledků zachovají mlčení.

Komise zahájila svou práci 19. ledna 1993. Prostudovala předané podklady a následně navštívila oba prostory, aby se v terénu seznámila se skutečným stavem. Soutěž byla uzavřena 15. února 1993 v 15,00 hodin. 16. února ve 13,00 hodin byly za účasti státního notáře, členů poroty, zástupců sdělovacích prostředků a některých účastníků soutěže otevřeny došlé obálky. Celkem obdržela komise 12 obálek, přičemž pouze v devíti z nich byly návrhy projektů komplexního využití území a ve zbývajících třech jen určité propagační materiály o firmách.

Protokol o postupu při otevírání obálek je uložen u státního notáře a u předsedy komise. Návazně na tento krok komise soutěže návrhy vyhodnotila a zpracovala k nim svoje stanovisko. Přitom hodnotila v souladu se zadáním prostorové uspořádání a urbanistickou koncepci obsaženou v návrzích, ekologické, sociální a demografické aspekty návrhů a další předpoklady rozvoje území.

Pak komise rozhodla doporučit v případě prostoru Ralsko jako nejlepší návrh na komplexní využití území návrh společnosti s ručením omezeným Waldstein z České republiky s názvem "Zelená zóna severní Čechy", který ve stručnosti nejlépe vystihoval nutnost harmonického rozvoje hospodářských aktivit při respektování ekologických omezení v daném území.

Pro prostor Mladá, v němž klíčovou otázkou je především efektivní a neodkladné hospodářské využití organizovaného prostoru "Tábor II" Milovice-Boží Dar vytvořením nových pracovních příležitostí, znovuosídlením existujícího bytového fondu a obnovením funkce občanské a technické infrastruktury, která tam je, soutěž podle názoru komise nesplnila očekávání. Žádný návrh neřeší přesvědčivě a jednoznačně v soutěžních podmínkách formulovaný úkol. Ale komise doporučila, že cílům zadání se alespoň přiblížila italská firma Sistemi aeroportuali a podobně zajímavé byly návrhy americké skupiny Orchard Bechtel? Komise doporučila, aby dále s těmito firmami bylo jednáno o jejich bližších návrzích na komplexní využití tohoto území.

Komise rovněž konstatovala, že v návrzích, které postoupily do druhého kola posuzování, jsou obsaženy cenné náměty na to, jak v daném území postupovat, které bude vhodné využít. Podle názoru komise však nelze z nich přímo využít ani celkový způsob funkčního využití území, ani vyřešit celou ekonomickou, organizační a právní náročnost revitalizace daného území Mladá.

Vládu jsem s doporučeními komise seznámil již 31. března formou ústní informace a podrobněji 7. dubna, kdy jsem předložil obsáhlejší zprávu včetně závěrů komise písemně. A vláda mě pak pověřila, abych s těmito firmami zahájil jednání o podmínkách možné realizace jejich projektů. Schůzka s firmou Waldstein proběhla již 9. dubna.

Dohodli jsme se na tom, že asi do 23. dubna má firma Waldstein předložit jejich návrhy na to, jak si představuje další konkrétní postup při eventuální realizaci jejich projektu, který by mimo jiné měl - tento návrh, další postup - obsahovat jejich náměty na organizační zabezpečení řešení území Ralsko, způsob financování revitalizace prostoru Ralsko, spolupráci s místními českými firmami na této eventuální realizaci projektu, spolupráci s obcemi apod.

Jednání s firmou Bechtel bych rád uskutečnil zítra večer a v nejbližší době, po dlouhém shánění, doufám, že se setkám také se zástupci italské firmy Sistemi aeroportuali. Od nich očekávám, jak by si představovaly další postup při eventuální realizaci jejich námětu na revitalizaci prostoru Mladá.

Dovolte mi, abych na závěr této informace uvedl dvě důležité poznámky. Sešel jsem se pochopitelně s komisí, která nezávisle na mně vyhodnocovala všechny předložené projekty. Všichni členové komise prohlásili, že práce byla přísně odborná a závěrečný protokol podepsali bez výhrad. Hovořil jsem i se zástupci samosprávy z dotčených obcí, kteří třeba byli i nebyli v této komisi, a informovali jsme se o základních charakteristikách jednání komise i o jejich názorech na revitalizaci vojenských prostorů. Starostové obcí prohlásili shodně, že nikdo z nich nezpochybňuje objektivitu a práci komise.

Dále bych ještě chtěl zdůraznit, že smyslem soutěže bylo především získat návrh na nejlepší způsob využití bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá, nejlepší způsob jejich návratu normálnímu civilnímu životu. Je přirozené, že při eventuální realizaci vítězného návrhu musí být respektovány mimo jiné - zdůrazňuji mimo jiné - i dané majetkové poměry. Otázka jejich vzniku však nemohla být předmětem zkoumání v rámci soutěže o něčem jiném, soutěže na komplexní využití území obou bývalých vojenských prostorů. Otázka majetková musí být předmětem eventuálního šetření příslušných orgánů, které pokud je mi známo - probíhá.

Pokud vás to samozřejmě zajímá, o majetkových poměrech v obou prostorech přehled existuje a mohl bych ho tady v případě zájmu ocitovat.

Jaký bude další postup? Připravil jsem materiál pro diskusi na poradu ministrů, ve kterém navrhuji, aby výše uvedená doporučení komise byla přijata. Diskuse v tuto chvíli probíhá. Současně navrhuji, jak dále postupovat v případě revitalizace prostoru Ralsko a Mladá, aby byly navráceny plnohodnotnému životu. To znamená, jakým způsobem, kdybychom přijali návrhy společnosti Waldstein a event. třeba některé z těch skupin na prostor Mladá, jakým způsobem by si představovaly organizaci celého procesu, kdo by to financoval, jak by respektovaly daná omezení vládou. Jsou tam - jak známo - ekologické problémy. Ti, kteří by se podíleli na revitalizaci prostoru, se s tím musejí vyrovnat atd. Po této diskusi bude materiál upraven a předložen vládě s dalšími návrhy. Tyto návrhy by měly integrovat práci komise, diskusi s firmami Waldstein, Sistemi aeroportuali a Orchard Bechtel.

Za vládu slibuji, že budu vždy připraven podat sněmovně zprávu o situaci v dané oblasti a budeme pozorně naslouchat názorům sněmovny v otázkách, týkajících se prostoru Mladá a Ralsko a jejich budoucnosti tak, jak jsme to doposud dělali. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. Nyní pro vaši informaci uvádím, že před několika hodinami se do rozpravy k tomuto bodu přihlásil pan poslanec Frank. Máme teď dvě možnosti - buď zahájit rozpravu, anebo, pokud mě paměť neklame, listuji ve své paměti intenzívně, myslím si, že jako řídící schůze neporuším žádný zákon, a dokonce, že mi žádný ředitel ani jiný řídící není schopen zabránit v tom, abych v tomto okamžiku vyhlásil konec dnešního jednání, poděkoval vám za pozornost a pozval vás na zítřek na devátou hodinu s tím, že budeme nejprve pokračovat v projednávání bodu 3, potom dokončíme projednávání bodu 5.

(Jednání bylo přerušeno v 19.48 hodin.)