Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni:

Místopředsedové PSP J. Vlach, J. Kasal, K. Ledvinka, P. Tollner a 169 poslanců.

Za vládu České republiky: prezident Nejvyššího kontrolního úřadu P. Hussar.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zahajuji dnešní jednání. Dalším bodem je

K tomuto bodu vám bylo rozdáno usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu.

V tomto okamžiku bych požádal pana předsedu výboru Kozla o odůvodnění předloženého návrhu. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Poslanec František Kozel: Dobrý den, pane místopředsedo, pane předsedo, dámy a pánové. Náš výbor byl pověřen organizačním výborem, aby shromáždil návrh kandidátů na volbu členů Rady České tiskové kanceláře. Všichni předložení kandidáti a kandidátky byli pozváni na jednání výboru a výsledky jednání výboru jsou v usnesení č. 11 z roku 1993, které máte na stole. Všichni kandidáti, kteří jsou předloženi sněmovně k volbě, splnili zákonem stanovené podmínky.

Zároveň máte přiložen návrh volebního řádu pro tajnou volbu členů Rady České tiskové kanceláře.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Chtěl bych ještě avizovat, že vám navrhnu, resp. se zeptám sněmovny, pokud nebude námitek, abychom logicky tyto dva body spojili, abychom ušetřili čas, neboť u obou předpokládáme, že bude tajná volba.

Děkuji panu předsedovi a otevírám rozpravu, do níž se zatím nikdo písemně nepřihlásil. Včera se zde hlásil pan poslanec Valach s procedurálním návrhem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Vítězslav Valach: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych jménem klubu svobodných liberálů v Poslanecké sněmovně podal procedurální návrh na přerušení projednávání bodu volby členů Rady České tiskové kanceláře. Uvedu důvody, které nás k tomuto kroku vedou.

Když se v prosinci projednával návrh zákona týkající se další budoucnosti televizního vysílání, byli to členové našeho klubu, kteří podali pozměňovací návrh k původnímu návrhu zákona, aby oba celoplošné signály působily jako veřejně právní instituce. Tento pozměňovací návrh poslance Vyvadila nebyl přijat, ale v zápětí nebyl přijat ani návrh zákona. Budiž v této souvislosti zdůrazněny následující momenty.

Poslanci Nezávislého liberálního klubu se v této době ve svých úvahách neopírali snad jen o důvody věcné, ale, ač se to dalo obtížně definovat, vedly nás k tomu především obavy z následků této právní úpravy, kdy Rada pro televizní a rozhlasové vysílání má následně nezvratitelný monopol ve svém počínání. Dalo se i tušit, že s touto otázkou souvisí značné finanční zájmy a právě tyto pochybnosti vedly k již zmíněnému postupu.

Poté, co nebyl přijat návrh zákona skupiny poslanců ODS, byl přijat kompromisní návrh, neboť zejména někteří původní předkladatelé vyvolali na televizní obrazovce psychologickou kampaň v tom smyslu, že od 1. ledna celý národ bude sledovat na bývalém kanále F1 zrnění.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego, promiňte, chtěl jsem se zeptat, jak toto souvisí s volbou členů Rady České tiskové kanceláře. Já bych také mohl velmi dlouze hovořit o problematice televize.

Poslanec Vítězslav Valach: To byl jen krátký úvod. Neuplynul ani celý měsíc a Rada pro televizní a rozhlasové vysílání rozhodla tak, jak rozhodla, a mnozí z poslanců, kteří v předchozí fázi radikálně bojovali za privatizaci a napadali poslance - řekl bych - umírněné, z určité skepse začali rozhodnutí Rady velice radikálně kritizovat Máme za to, že neodůvodněně. Pokud parlament přijal takový zákon, musel také zároveň počítat s tím, že ona Rada, mající téměř neomezené pravomoce a byť následně odpovědná
Poslanecké sněmovně, rozhodne tak, jak rozhodne.

V současné fázi projednáváme opět otázku vzniku nezávislé instituce mající kontrolovat Českou tiskovou kancelář. Poznatky ze slyšení jednotlivých kandidátů nikterak nesvědčí o jejich mimořádné způsobilosti pro výkon této funkce, přesto Rada tiskové kanceláře má opět výrazné pravomoce, vyplývající zejména z § 8 zákona č. 517/1992 Sb., a s ohledem právě na způsobilost kandidátů je na místě otázka, zda zvolení členové jsou s to svých povinností dostát.

Jestliže se mnozí z nich často vyjadřovali v tom smyslu, že prakticky nemají hlubší znalosti v oboru sdělovacích prostředků, těžko mohou dbát na důsledné plnění poslání tiskové kanceláře.

Máme rovněž pochybnosti, zda jsou s to jmenovat a odvolávat generálního ředitele tak, aby skutečně byl prvotřídním odborníkem. Máme také vážné obavy zda text zákona opět neumožní situaci, kdy budeme po několika málo měsících opět žehrat na to, co jsme učinili.

Náš klub nepředjednal tuto otázku s ostatními kluby a je si tedy vědom skutečnosti, že s vysokou pravděpodobností procedurální návrh nebude přijat. Přesto jsme přesvědčeni o tom, že by Poslanecká sněmovna měla zvážit otázku přerušení volby Rady tiskové kanceláře a v této souvislosti zvážit novelu zákona o ČTK. Jsme přesvědčeni totiž o tom, že v této etapě se zdá být nejvhodnější variantou volba generálního ředitele přímo Poslaneckou sněmovnou s tím, že nemůže být problémem, aby kontrolní funkce plnil příslušný výbor popřípadě příslušná stálá komise pro sdělovací prostředky.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, nejde nám v žádném případě o vyvolávání destrukčních úvah, ale máme natolik vážné pochybnosti o tom, že volba Rady tiskové kanceláře je namístě, že navrhujeme přerušit volbu Rady tiskové kanceláře, projednat tuto otázku v klubech a na nejbližší schůzi politického grémia posoudit, zda by nebyla účelná novela zákona o ČTK. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji za tento příspěvek do rozpravy, který vyústil v procedurální návrh. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan kolega Skočovský. Prosím pane kolego, máte slovo.

Poslanec Miloš Skočovský: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dávám návrh, aby zejména pro Grantovou agenturu byl návrh usnesení, kde jsou uvedena jména, doplněn základními charakteristikami osob. Mám na mysli zejména odborné charakteristiky a místní příslušnost, nemám na mysli ani tak politické záležitosti. Myslím si, že Grantová agentura bude rozhodovat o miliardě korun, týkajících se výzkumu a vývoje, takže u této agentury bychom měli vědět koho volíme, zda je to vědec, či zda je to osoba, která s vědou nemá nic společného apod. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Skočovskému, do rozpravy se dále nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám, byla to vlastně poznámka až k dalšímu bodu, nicméně věcně ty body spolu souvisí, tak si to prosím pamatujme. Chci se zeptat v tomto okamžiku zástupce navrhovatele, zda se chce k tomu vyjádřit? Je tomu tak, prosím tedy pan poslanec Kozel.

Poslanec František Kozel: Vyjádřil bych se v tom smyslu, že bych trval na původním programu, tedy na dvou oddělených bodech, volba členů Rady ČTK a volba členů dozorčí rady Grantové agentury. To by nám otevřelo cestu a mohli bychom uvažovat o návrhu, který podal pan kolega Valach a mohli bychom se tedy také věnovat volbě členů dozorčí rady.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové promiňte jenom vysvětlení technického návrhu, který jsem já navrhoval. Vzhledem k tomu, že ty dva body jsou za sebou, a vzhledem k tomu, že bychom měli racionálně podle mého názoru nakládat se svým časem, já jsem říkal, že si myslím, že potom ten akt volby bychom mohli, pokud nebudete mít námitek, spojit a tím ušetřit čas, ale nemyslel jsem, že bychom měli projednání těch dvou bodů smísit. Pan kolega Kozel se hlásí o slovo.

Poslanec František Kozel: V tom případě bych chtěl pokračovat ve vysvětlování, pochopitelně že ty podklady, které byly žádány u členů rady Grantové agentury, má výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu k dispozici. A všechny tyto podklady byly k dispozici při pohovorech s jednotlivými uchazeči. Takže každý klub, každý poslanec měl možnost se tohoto jednání zúčastnit a tyto informace získat.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Promiňte, pane kolego, ale v tomto okamžiku by bylo dobře, aby poslouchal zejména pan kolega Skočovský, který zřejmě diskutuje o něčem jiném, pan kolega se pokouší odpovědět a podat informace právě vám. Děkuji.

Poslanec František Kozel: Pane místopředsedo, já mám času dost, já to ochotně vysvětlím ještě jednou.

Říkal jsem, že náš výbor, když hovořil s každým z uchazečů, s každým kandidátem, měl ty podklady, které byly žádány, k dispozici, každý poslanec se mohl zúčastnit, každý klub mohl poslat zástupce na toto jednání a vše, co by chtěl vědět, se mohl dozvědět a mohl dokonce položit přímo dotaz každému kandidátovi, atd. Navíc při minulé volbě do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, když jsme do usnesení dali některé informace navíc, tak na žádost některých poslanců tyto informace musely být zase odstraněny. Takže tolik na vysvětlenou kolegovi Skočovskému.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji, je to zcela obvyklý postup.

Dámy a pánové, rozprava je ukončena. Z příspěvků vyplynul procedurální návrh. Ptal jsem se zástupce navrhovatele, zda se chce vyjádřit k této záležitosti. On v podstatě zareagoval. Jsem povinen dát o tomto procedurálním návrhu hlasovat.

Je to návrh pana poslance Valacha, který vyplynul z jeho příspěvku, a je to návrh na přerušení projednávání tohoto bodu s tím, aby se celou záležitostí - když to zkrátím zabývaly kluby a politické grémium a abychom se k věci vrátili až na některé z příštích schůzí Poslanecké sněmovny, případně poté, co se dohodneme na novelizaci zákona.

Dámy a pánové, kdo je pro přijetí tohoto procedurálního návrhu, ať zvedne ruku. 18.

Kdo je proti? 17.

Tento návrh nebyl přijat.

Dámy a pánové, budeme tedy pokračovat v projednávání tohoto bodu.

Doporučuji, abychom nejprve rozhodli o způsobu hlasování.

Kdo souhlasí s tím, aby členové Rady tiskové kanceláře byli voleni tajným hlasováním, ať zvedne ruku. 136.

Kdo je proti? 2.

Děkuji, tento návrh byl přijat.

Nyní přistoupíme ke schválení volebního řádu.

Návrh volebního řádu jste obdrželi. V rozpravě k němu nebylo připomínek ani pozměňovacích návrhů.

Ptám se, kdo souhlasí s předloženým návrhem volebního řádu? 133.

Kdo je proti? Nikdo.

Schválili jsme tedy volební řád a budeme se jím řídit.

Dámy a pánové, nyní, vzhledem k tomu, že jsme schválili tajné hlasování, dovoluji si vám navrhnout, abychom přerušili projednávání tohoto bodu a přistoupili k projednání dalšího bodu, což je volba členů dozorčí rady Grantové agentury, a potom akt voleb obou dvou spojili v jedno, abychom šetřili náš čas.

Je proti tomuto postupu námitka nebo připomínka? (Námitky ani připomínky nebyly.) Budeme se tedy řídit tímto postupem.

Dalším bodem tedy je

K tomuto bodu vám bylo rozdáno usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Prosím nyní zástupce tohoto výboru pana poslance Kozla, aby se ujal slova.

Poslanec František Kozel: Ani k tomuto bodu neřeknu nic nového, než co bylo řečeno k volbě členů Rady ČTK. Opět byli všichni navržení kandidáti pozváni. Ti, kteří se zúčastnili, splnili podmínky stanovené zákonem.

Na lavicích máte usnesení č. 12 ze dne 17. 2., kterým jsou vám tito kandidáti předloženi k volbě.

Máte zároveň předložen návrh volebního řádu pro tajnou volbu dozorčí rady Grantové agentury.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kozlovi a otvírám rozpravu k tomuto bodu. Kdo se hlásí do rozpravy?

Poslanec Martin Syka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám též procedurální návrh.

Jak jsem se dozvěděl, neměla možnost zaujmout stanovisko k této dozorčí radě Rada vlády pro vědu a technologie. Myslím si, že je to institut potřebný, který by měl svůj názor vyslovit. Když jsem mluvil se zástupci Rady vlády, říkali mi, že mají mnoho zajímavých kandidátů. Myslím, že bychom tuto volbu uspěchali, kdybychom k ní přistoupili už dnes.

Přimlouvám se tedy za to, abychom volbu této rady odložili na příští plénum, tedy březnové. Požádal bych v této souvislosti gesční výbor, aby spolu se svými komisemi se ještě jednou vrátil k projednání zástupců do této rady.

Ze skutečně vážných důvodů vznáším tento procedurální návrh, tedy přerušit volbu dozorčí rady a přeložit ji na březnové plénum. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji za tento příspěvek panu poslanci Sykovi.

Dámy a pánové, do rozpravy se dále nikdo nepřihlásil. Hlásí se pan poslanec Kozel.

Poslanec František Kozel: Vážený pane místopředsedo, dovoluji si vznést návrh, abychom jednání přerušili na čtvrt hodiny a rozešli se do klubů.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji za tento návrh. Dále se hlásí pan poslanec Soural.

Poslanec Jaroslav Soural: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, my jsme ve výboru tento problém řešili skutečně zodpovědně. Narozdíl od kandidátů do Rady ČTK, výběr do dozorčí rady Grantové agentury byl z hlediska kvality kandidátů podstatně lepší a je možno bez nadsázky říci, že máme skutečně dostatečně kvalitní výběr. Necítím tedy nejmenší potřebu tento problém dramatizovat, přerušovat, jestliže ze zákona nám tato povinnost náleží a tento proces je již stejně zpožděn.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Samozřejmě jsem měl panu poslanci Souralovi zabránit v jeho vystoupení, jakmile jsem pochopil, že jde o rozpravu k procedurálnímu návrhu, nicméně, takto po ránu jsem velmi tolerantní.

Dámy a pánové, využívám svého práva předsedajícího a vyhlašuji přestávku na 20 minut. Začneme jednat v 9.50 hodin. Zda se některé kluby rozhodnou využít této přestávky, je na jejich vůli.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v našem jednání. Přestávku jsme vyhlásili tak, aby měly některé kluby možnost ji využít ke svému jednání. Nyní budeme pokračovat v projednávání bodu "Volba členů dozorčí rady Grantové agentury". Před přestávkou zazněl procedurální návrh. O slovo se hlásí poslanec Syka.

Poslanec Martin Syka: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, po projednání v klubech svůj procedurální návrh stahuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Vážené kolegyně a kolegové, rozprava k tomuto bodu byla uzavřena. Chystám se vám navrhnout, abychom rozhodli stejně jako u předešlého bodu o způsobu hlasování. Doporučuji, abychom i v tomto případě rozhodovali tajným hlasováním.

Kdo souhlasí, aby členové dozorčí rady Grantové agentury byli voleni tajným hlasováním, ať zvedne ruku. 117.

Kdo je proti? 2.

Tento návrh byl přijat.

Nyní přistoupíme ke schválení volebního řádu. Návrh volebního řádu jste obdrželi písemně. V rozpravě nezazněly pozměňovací ani doplňující návrhy.

Ptám se, kdo je pro schválení návrhu volebního řádu, ať zvedne ruku. 135.

Kdo je proti? 1.

Tento návrh byl schválen.

Dámy a pánové, nyní můžeme přistoupit k oběma tajným volbám. Hlasovací lístky mají ověřovatelé připraveny. Potřebují zhruba 5 minut na přípravu. Je 10,00 hodin. V 10,05 začneme vydávat hlasovací lístky. Jejich výdej potrvá 25 minut. Ve sněmovně se sejdeme v 10,35 a budeme pokračovat projednáváním dalšího bodu. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, zahajuji přerušené jednání a doufám, že nebudou námitky proti tomu, abychom pokračovali v dalším programu s tím, že s výsledky voleb budeme seznámeni až za 40 až 45 minut poté, co ověřovatelé vyhodnotí volby. Jestliže není námitek proti tomuto postupu, budeme se věnovat dalšímu bodu, tedy bodu jedenáctému, což je

Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní tisk 18 a společnou zprávu výborů k němu jako sněmovní tisk 44. Za skupinu navrhovatelů předložený návrh odůvodní poslanec Josef Mandík. Prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Mandík: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, v resortu zemědělství je v současné době celkem 137 zemědělských, potravinářských a 15 lesnických středních odborných učilišť. Dále 19 odborných učilišť zajišťujících výuku zvláštních učebních oborů, 15 učilišť pro žáky s nedokončenou základní docházkou a 22 středisek praktického vyučování. Jsou to samostatné právní subjekty na bázi příspěvkové organizace, financované podle § 12 školského zákona z nákladů organizací, pro něž se žáci připravují, ze zdrojů státního rozpočtu, přes školské úřady, z příspěvků resortu na investice a provoz podle vyhlášky MF ČR č. 205/1991 Sb. a dále od rodičů a z vlastní hospodářské činnosti.

Koncepce zemědělského a lesnického učňovského školství vychází ze stávající a předpokládané struktury zemědělství, potravinářského průmyslu a lesního hospodářství, kde dochází k významnému posunu v potřebě pracovníků vlivem privatizace řady rozhodujících činností a s ní spojeného růstu produktivity práce a tím snížení potřebného počtu pracovníků k zabezpečení daného objemu prací. Naznačená situace na trhu práce vyžaduje zásadní řešení směřující ke zvýšení kvality odborné přípravy vyučenců a zdůraznění zejména praktické stránky jejich znalostí a dovedností. Aby bylo možno uvedené požadavky zajistit, je mj. nutno zachovat komplexnost přípravy učňů na povolání ve státních středních odborných učilištích a zajistit předpoklady pro vytvoření takových podmínek v rámci transformace zemědělství a lesního hospodářství, v nichž by měla učiliště možnost zabezpečit praktický výcvik žáků ve vlastních zařízeních.

V současné době, kdy probíhá privatizace státních zemědělských a lesnických organizací a transformace zemědělských družstev, nejeví většina těchto organizací přílišný zájem o poskytování pracovišť a pracovních příležitostí pro odborný výcvik učňů. Původní majetek školních hospodářství i majetek zemědělských organizací, při nichž byly zřízeny školní závody, se stává součástí privatizačních a transformačních projektů bez dalších záruk využití pro odborný výcvik učňů. Střední odborná učiliště se tak dostávají do neřešitelných problémů, kde v současné době zajistit kvalitní odborný výcvik, neboť soukromý sektor tuto oblast nedokáže dosud pokrýt. Nejcitlivěji se tento stav projevuje u oboru biologického charakteru, jako je zemědělec nebo farmář aj.

Navrhovaná novela zákona, umožňující středním odborným učilištím zřizovat školní hospodářství jako vnitřní účelovou organizační jednotku, která bude plnit účelové poslání, spočívající ve vytváření podmínek pro praktické vyučování žáků a jejich zájmovou odbornou činnost a v rozvíjení odborné pedagogické práce učitelů a mistrů odborné výchovy učilišť, je v zájmu kvalitní přípravy učňů na povolání v zemědělství nezbytně nutná. Navrhovaná změna zákona žádným způsobem nebrání privatizaci státních zemědělských organizací, transformaci zemědělských družstev ani restitučním nárokům, vyplývajícím ze zákona č. 229/1991 Sb. Školní hospodářství středních odborných učilišť s nezbytnou výměrou pozemků bude financováno z výsledku hospodaření, který může být ziskový nebo vyrovnaný, při daňovém zatížení podle platných zákonů. Provoz školního hospodářství SOU nebude tedy vyžadovat zvýšení dotací ze státního rozpočtu. Rovněž tak v žádném případě nezvýší počet žáků, kteří se nepřipraví pro žádnou organizaci tj. státních žáků. Počet těchto státních žáků je v zásadě ovlivněn ustanovením § 12 školského zákona, který umožňuje úhradu nákladů ze státního rozpočtu v případě, že žák nemá žádnou organizaci. Této skutečnosti využívají státní organizace i soukromí podnikatelé. Není realizováno ustanovení § 12 odst. 4 školského zákona a zřízení fondu na provoz a rozvoj středních a odborných učilišť a jeho použití, který má tuto problematiku řešit.

Vážené kolegyně a kolegové, bylo vám rozdáno stanovisko navrhovatelů usnesení vlády číslo 725, které řeší připomínky vlády k návrhu zákona. Znění návrhu zákona vychází ze společné zprávy, odstraňuje problém zřizování školních hospodářství a středních odborných učilišť různými zřizovateli. Přijetí navrhované novely nebrání koncepčnímu řešení celého školství a umožňuje zřizovateli středního odborného učiliště zřídit školní hospodářství, které je u našich západních sousedů samozřejmostí a je považováno za nezbytné pro odbornou přípravu učňů. Z těchto důvodů vás žádám o podporu návrhu zákona. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Mandíkovi. Nyní žádám společného zpravodaje, pana poslance Františka Kozla, aby sněmovně odůvodnil společnou zprávu výborů.

Poslanec František Kozel: Vážený pane místopředsedo, vážený pane předsedo, vážená sněmovno, návrh novely zákona, který zde předložil pan poslanec Mandík, projednaly tři výbory - ústavně právní a zemědělský, tyto dva výbory doporučily přijmout bez připomínek předložený návrh. Náš výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu vzal tento návrh na vědomí a doporučil jeden pozměňovací návrh.

Toto vše je obsahem společné zprávy - tisk č. 44. V této zprávě je přiloženo i usnesení vlády České republiky. Z tohoto usnesení je zřejmé, že vláda nedoporučuje přijetí tohoto návrhu. To je vše, co je možné říci k této řekněme - stručné novele z hlediska zpravodaje.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kozlovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu programu. Jako první se přihlásil do rozpravy písemně pan poslanec František Kozel, kterého žádám, aby se ujal slova.

Poslanec František Kozel: Vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k předložené novele zákona. Pan předkladatel zde prohlásil při předložení této novely dvě podstatné věci: že tato novela nezvýší finanční nároky na státní rozpočet a že nezvýší počet státních učňů. To je sice pravda, ale my bychom měli směřovat k tomu, aby se snižovaly nároky na státní rozpočet a aby se snižovaly počty státních učňů. Z tohoto důvodu, z tohoto podstatného důvodu se domnívám, že toto opatření by bylo činěno zcela bez ohledu na celek, ke kterému by mělo školství, zejména učňovské školství směřovat. Toto opatření, které je navrženo, naopak bude konzervovat velmi vysoké počty učňů, zvláště v zemědělských učilištích, kde se vlastně dostáváme na 100% státních učňů. Tento vývoj je třeba nejen konzervovat, ale tento vývoj je třeba zvrátit, Proto se domnívám, že bychom tento návrh přijmout neměli.

Je dobré si všimnout okamžiku, kdy vlastně tato novela je předkládána. Je to v okamžiku, kdy se objevili státní učni. Do doby, než jsme pojem státní učeň neznali, tato učiliště nepotřebovala školní hospodářství, případně školní statky atd., jak to bylo zvykem u středních odborných škol. Domnívám se, že okamžik, kdy se tento požadavek objevuje - na zřizování hospodářství - svědčí o tom, že je vyvolán právě vznikem institutu státních učňů, a teď bych mohl pokračovat v argumentaci znovu.

Z těchto dvou zásadních důvodů - první jsem rozvedl - nedoporučuji přijetí. Z hlediska nezvýšení finančních nároků je třeba říci, že školní hospodářství v současné době představují již dost tak značný finanční nárok - jsou to v rozpočtu desítky miliónů korun. Když vezmeme v úvahu, že naprostá většina těchto učňů, kteří absolvují učební obory zemědělské, nenajde práci, domnívám se, že je to zbytečné vyhazování peněz daňových poplatníků. Z tohoto druhého důvodu nedoporučuji přijetí této novely.