Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený
pane prezidente, vážený pane předsedo,
vážené paní poslankyně a páni
poslanci, premiér vlády České republiky
mě pověřil, abych vás informoval o
mezinárodně politických aktivitách
České republiky v oblasti ilegální
migrace, a především o jednání
se SRN.
Nejprve bych chtěl poznamenat, že migrace je běžný
sociální jev. Překročí-li určitou
mez, změní-li se v masový nekontrolovatelný
pohyb obyvatel opouštějících svoji zemi,
stává se nanejvýš nebezpečným,
destabilizujícím faktorem všude tam, kde se
tyto migrující osoby objevují. Spouštějícími
mechanismy bývají válečné konflikty,
neúnosné ekonomické podmínky anebo
nepřijatelná ekonomická situace.
Masovou migraci provází další negativní
společenské jevy, které radikalizují
situaci v regionech, do nichž se tyto osoby nelegálně
přesouvají. Různé typy kriminality
a sociální labilita, která ve svých
důsledcích vede k projevům fašizujících
ideologií a interetnické a rasové nesnášenlivosti.
Zesilující migrační pohyb a nárůst
negativních společenských jevů kulminovaly
především v SRN. Vyvolávají akutní
potřebu mezinárodní spolupráce v azylové
oblasti. Nutno podotknout, že aktuálně je tato
spolupráce podněcována především
německou vládou, protože situace způsobená
přítomností 450 000 cizinců, kterou
není německá společnost schopna integrovat,
nabývá velmi vážných politických
i sociálních rozměrů.
Samotní migrující jsou poněkud zvláštní
kategorií obyvatelstva. Špičku tvoří
úzká vrstva intelektuálů a odborníků,
kteří nemívají problémy s integrací
do zemí, do nichž přicházejí.
Podstatnou část migrujících osob ovšem
tvoří nejlabilnější část
obyvatelstva té které země reprezentující
převážně takové sociální
vrstvy, které mají s integrací v jiných
sociálních systémech závažné
problémy. Mezi těmito osobami se celkem snadno ztrácejí
asociální a kriminální skupiny či
jedinci, z nichž mnozí migrační situace
využívají k páchání závažné
trestné činnosti.
Česká republika vzhledem ke své geografické
poloze a poměrně liberální a zahraniční
a vízové politice a neexistenci ostrahy česko-slovenské
hranice se stává tranzitní zemí pro
tisíce cizinců směřujících
do zemí západní Evropy. V poslední
době též zaznamenáváme vyšší
počet migrujících osob, které na území
České republiky zůstávají delší
dobu, nebo ji dokonce považují alespoň na přechodnou
dobu ze svého hlediska za zemi cílovou. A to vše
spolu s měnící se azylovou politikou SRN
nutí vládu České republiky jak k jednání
se SRN, tak i k dalším mezinárodním
aktivitám.
Politika vlády v oblasti migrace zahrnuje dva aspekty zahraničně
politický a vnitrobezpečnostní.
Z iniciativy Spolkové republiky Německo se v říjnu
1991 konala v Berlíně konference ministrů
vnitra evropských zemí. Jejím cílem
bylo vytvoření systému, který by zabraňoval
ilegální migraci ze zemí a přes země
střední a východní Evropy. Přijetím
závěrečného komuniké byl vytvořen
základ pro budování moderní kontroly
na hranicích, trestní postih převaděčů
a vytváření readmisních dohod.
Na následných pracovních schůzkách
expertů, jichž se účastnili zástupci
i z tehdejšího Československa, byl připraven
návrh rezoluce, který byl předložen
ministrům vnitra na konferenci v Budapešti v únoru
1993. Tento proces dostal na konci roku 1992 zcela novou dimensi.
V Německu došlo ke shodě koaličních
stran a opoziční SPD na novém návrhu
zpřísněného azylového zákona.
Podstata zákona spočívá v tom, že
země Spolkové republiky Německo nebudou na
své území přijímat uprchlíky,
pokud přijdou z tzv. třetího bezpečného
státu, přičemž správní
řízení o odmítnutí azylu těmto
osobám bude vedeno z první bezpečné
země, kterou uprchlík prošel. Vzniká
tak paradoxní situace, že zákon přijatý
v jedné zemi bude mít závažný
dopad na situaci v zemích jiných.
Jednání mezi německou a českou stranou
bylo zahájeno dne 22. ledna 1993 v Bonnu. Setkal jsem se
se svým německým kolegou, ministrem vnitra
Rudolfem Seitersem. Cílem německé strany
je uzavřít s Českou republikou bilaterální
dohodu o zpětném předávání
cizinců. Ministr Seiters ubezpečil, že Německo
nechce řešit své problémy na úkor
České republiky, a proto je ochotno poskytnout České
republice jak finanční a administrativní,
tak i materiální pomoc.
Dále požadoval rychlý postup při dalším
jednání, protože situace s ilegální
migrací v Německu začíná být
kritická. Vyjádřil jsem pochopení
pro tíživou situaci ve Spolkové republice Německo.
Zároveň jsem zdůraznil, že Česká
republika chápe tento problém jako problém
celoevropský, a proto podmiňuje podpis dohody se
Spolkovou republikou Německo o předávání
cizinců podpisem obdobných readmisních dohod
mezi státy střední a východní
Evropy. Dále jsem zdůraznil, že toto řešení
musí směřovat do budoucnosti a v žádném
případě se nemůže vztahovat na
450 tis. osob, které budou nuceny po přijetí
nového azylového zákona Německo opustit.
V případě části těchto
osob je Česká republika ochotna vyjít vstříc
německé straně uzavřením dohody
o policejním průvozu ad hoc za podmínky,
že Spolková republika Německo zabezpečí
podobné dohody i s ostatními státy až
do zemí původu, že průvoz uhradí
a že celá akce bude nejdříve vyzkoušena.
Informoval jsem ministra Seiterse problému zabezpečení
hranic mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.
Fyzická ochrana této hranice je pro nás lidsky
citlivou a politicky velmi komplikovanou záležitostí.
Vláda České republiky se tímto problémem
samozřejmě intenzivně zabývá.
Dále jsem informoval ministra Seiterse o tom, že pro
vládu je připravován materiál o nové
koncepci vízové politiky České republiky.
Na tyto rozhovory navazovalo setkání zástupců
obou stran na nižší úrovni v Praze dne
11. 2. 1993. Česká strana opět zdůraznila,
že v současné době nemíní
se Spolkovou republikou Německo uzavřít bilaterální
dohodu a upřednostňuje uzavření multilaterální
readmisní dohody mezi státy střední
a východní Evropy. Obě strany se domluvili,
že tento návrh na vytvoření pracovní
skupiny pro přípravu takové smlouvy bude
prezentován Spolkovou republikou Německo na konferenci
v Budapešti.
Následovalo setkání ministra zahraničních
věcí ČR pana Zieleniece s ministrem zahraničních
věcí panem Kinkelem. Česká strana
prosazovala multilaterální celoevropské řešení
azylové otázky, týkající se
nejen tranzitních zemí, nýbrž i zemí
původu žadatelů o azyl ve Spolkové republice
Německo. Německé straně bylo řečeno,
že opatření, která by ostatní,
především sousední, země, stavěly
před hotovou věc, mohou být vnímána
jako opatření jednostranná. Kromě
technického aspektu azylového problému byla
oboustranně zdůrazněna i potřeba brát
v potaz zahraničně politický aspekt a podtext.
Ministr Kinkel navrhl setkání ministrů vnitra
a zahraničí ČR, Polska, Rakouska, Švýcarska
a Spolkové republiky Německo v Bonnu. Ujistil, že
Spolková republika Německo je připravena
azylový problém řešit komplexně.
Proces zahájený v Berlíně v r. 1991
vyvrcholil ve dnech 15 - 16. února 1993 konferencí
o ilegální migraci v Evropě v Budapešti.
Závěrečná rezoluce této konference
obsahuje konkrétní doporučení k potírání
ilegální migrace. Jedná se o následující
okruhy problémů:
1. kriminalizace pašování ilegálních
migrantů,
2. vzájemná pomoc v trestných věcech
pro postihování pašování ilegálních
migrantů,
3. vytvoření speciálních jednotek
pro potírání aktivit sítí ilegální
migrace.
4. výměna informací o ilegální
migraci,
5. postupy pro zlepšení kontroly na státních
hranicích,
6. readmisní dohody,
7. ochrana vnějších hranic mimo uznané
hraniční přechody,
8. povinnosti dopravců při zabraňování
ilegální migrace.
Účastníci se shodli na vytvoření
pracovních skupin, které budou monitorovat realizaci
přijatých doporučení.
Ve svém projevu v Budapešti ministr Seiters explicitně
hovořil o možnosti uzavřít multilaterální
readmisní dohodu. Na jeho návrh pak byla vytvořena
pracovní skupina, která se bude zabývat přípravou
takové smlouvy. Při neoficiálních
rozhovorech německá strana nabídla, že
bude podporovat kandidaturu ČR na významné
místo v pracovní skupině pro střední
Evropu. Česká strana tento návrh přivítala.
Ministr Seiters uvedl, že Spolková republika Německo
netrvá principiálně na uzavření
bilaterální smlouvy mezi ČR, pokud bude rychle
uzavřena smlouva multilaterální.
Při neformálních dvoustranných rozhovorech
v Budapešti jsem navrhl setkání ministrů
vnitra tranzitních států s pracovním
názvem Pražská iniciativa. Schůzky,
která by se měla uskutečnit 16. března
v Praze, se zúčastní ministři vnitra
Polska, Slovenské republiky, Rakouska, Maďarska, Slovinska
a České republiky. Hlavním tématem
těchto politických rozhovorů bude otázka,
zdali a za jakých podmínek je možné
uzavřít mezi těmito státy multilaterální
readmisní dohodu nebo síť standardizovaných
bilaterálních smluv. Základem smluv by měly
být tři následující body:
1. přebírání vlastních státních
příslušníků,
2. umožnění policejního průvozu,
3. převzetí osob ze třetích států,
které ilegálně přešli přes
společnou státní hranici.
Tato aktivita by měla do jisté míry eliminovat
pocit politického tlaku z německé strany
na účastněné státy. Po ní
budou následovat další jednání
se Spolkovou republikou Německo. V Budapešti bylo
mimo oficiální program dohodnuto se spolkovým
ministrem vnitra Rudolfem Seitersem, že budeme Německou
stranu informovat o závěrech jednání
Pražské iniciativy.
Uvedená politická jednání na ministerské
úrovni jsou provázena řadou expertních
jednání na úrovni nižší.
Při nich jsou rozpracovávána stanoviska obou
stran. Na konferenci v Budapešti obě strany postupovaly
v souladu se závěry předcházejících
jednání a další rozhovory na expertní
úrovni budou záhy pokračovat v Mnichově.
Při rozhovorech se Spolkovou republikou Německo
je diskutována i otázka ostrahy česko-německé
hranice. Čeští experti cizinecké a pohraniční
policie byli přizváni ke sledování
zkoušek speciální techniky na ostrahu tzv.
zelené hranice. Německá strana v této
oblasti stojí o spolupráci s naší republikou.
Kromě toho probíhá řada dalších
expertních jednání se Spolkovou republikou
Německo, jako např. jednání o smlouvě
o malém pohraničním styku a ulehčení
odbavování na státních hranicích
tak, jak byla tato témata předjednána na
úrovni ministrů.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, na závěr považuji za nutné
zdůraznit, že vláda České republiky
věnuje problému ilegální migrace zvýšenou
pozornost. V nejbližší době se bude zabývat
materiálem týkajícím se nové
koncepce vízové politiky České republiky.
Kromě toho bude projednávat opatření
k realizaci zásad migrační politiky. Tento
materiál řeší kromě integrace
České republiky do mezinárodních aktivit
v oblasti migrační politiky též návrhy
na novelizaci zákonů v oblasti cizinecké
problematiky a dále různé bezpečnostní
aspekty. V nejbližší době bude předložen
materiál o ochraně česko-slovenské
hranice. Tomu však předcházejí intenzivní
jednání se slovenskou stranou. Česká
republika musí na jedné straně dostát
svým mezinárodním závazkům,
jako je např. Ženevská konference o uprchlících,
na straně druhé však nesmí dopustit,
aby nastala situace nezvládnutého migračního
problému, jež by mohla mít vážné
destabilizační účinky. Děkuji
vám za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu ministru
vnitra Rumlovi, a protože zařazení tohoto bodu
na program navrhli zástupci Klubu nezávislých
liberálních poslanců, ptám se, zda
si přejí vystoupit a případně
přednést návrh usnesení. Já
mám do rozpravy zatím písemnou přihlášku
pana poslance Hirše. Zároveň jsem chtěl
požádat předsedu klubu, pana poslance Vyvadila,
aby mi byl pokud možno nápomocen při hlasování
o návrzích na usnesení, pokud vzejdou z rozpravy
pozměňovací návrhy, abychom ušetřili
čas a měli tyto návrhy formulovány
přesně.
Prosím pana poslance Hirše. Nyní je otevřena
rozprava.
Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane
prezidente, vážený pane předsedo, vážení
členové vlády, kolegyně a kolegové,
musím s uspokojením konstatovat, že zpráva
pana ministra Rumla byla do jisté míry vyčerpávající
a do jisté míry uspokojila i tu představu,
kterou náš klub ohledně této otázky
má. Dovolte mi přesto, abych přednesl určitý
návrh.
Skupina poslanců Čs. strany socialistické
a nezávislých si uvědomuje tíživý
problém otázky žadatelů o azyl v sousedním
Německu a složitost i obtížnost jejího
řešení. Nemůžeme však v žádném
případě souhlasit se snahou přesunout
řešení na sousedící státy
odsunem statisíců těchto žadatelů
o azyl do těchto zemí, odkud přišli
s platnými cestovními dokumenty do Spolkové
republiky Německo.
Problém masivního přílivu lidí
požadujících azyl do SRN vznikl pouze proto,
že to umožňovalo zákonodárství
této země. Proto vláda SRN může
ostatní evropské země pouze žádat
o spolupráci při hledání východisek
řešení.
V této souvislosti se plně ztotožňujeme
se stanoviskem ministra České republiky Jiřího
Rumla, které vyjádřil při rozhovorech
se svým německým partnerem, v tisku či
při jiných příležitostech. Tento
postoj vítáme a soudíme, že návrhy,
které přednesl, jsou jedinou možnou základnou
pro řešení problému azylantů
v SRN. Proto podáváme návrh na následující
usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
" Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
doporučuje vládě České republiky,
aby vyvolala jednání o otázce odsunu žadatelů
o azyl ze SRN na základě následujících
zásad:
1. Řešení tohoto problému není
výhradní záležitostí vlády
SRN.
2. Svolat mezinárodní konferenci mezi SRN a dalšími
zainteresovanými státy, která by řešila
odsun žadatelů o azyl ze SRN a k zabránění
jejich dalšího přílivu.
3. Česká strana je ochotna pouze spolupůsobit
při transferu azylantů do zemí, odkud přišli,
a zajistit přepravu přes naše území,
nutnou policejní ochranu i lékařský
dozor. Tato přeprava musí být hrazena z prostředků
SRN.
4. K této přepravě nemůže dojít
dříve, dokud SRN neuzavře dohody o transferu
těchto osob i se státy ležícími
mezi Českou republikou a zemí konečného
určení.
Poslanecká sněmovna dále doporučuje
vládě ČR, aby urychleně předložila
návrh na zesílenou kontrolu našich hranic,
včetně hranice se Slovenskem. Dále doporučuje
znovuzavedení vizové povinnosti s některými
státy i jiná opatření nutná
k tomu, aby se zabránilo ilegálnímu pobytu
cizinců na našem území."
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Hiršovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy?
Pan poslanec Výborný jako první přihlášený,
po něm jsem viděl pana poslance Šumana.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážený
pane prezidente, vážený pane předsedo,
dámy a pánové, byla to podle mého
mínění dobrá zpráva, kterou
přednesl pan ministr vnitra, a je třeba k této
zprávě vést rozpravu a přijmout k
této zprávě i dobré usnesení.
Špatné usnesení by mohlo naši republiku
poškodit. Předpokládám, že i to
je cílem navrhovatelů a předkladatelů
textu, který bohužel nemáme před sebou,
nemohli jsme ho předem studovat, neboť - jak víme
z politického grémia a z našich poslaneckých
klubů navrhovatelé původně předpokládali
usnesení jiné.
Za této situace doporučuji, aby Poslanecká
sněmovna hlasovala o přerušení tohoto
bodu pořadu, a to pravděpodobně až do
březnové schůze Poslanecké sněmovny,
a doporučuji, aby Poslanecká sněmovna uložila
svému zahraničnímu výboru, resp. doporučila
mu, se touto problematikou zabývat, a to za přítomnosti
zástupců vlády, nejméně ministra
vnitra a ministra zahraničí. To je můj návrh,
který je patrně návrhem procedurálním,
takže bych prosil, aby o něm bez rozpravy bylo hlasováno.
Předseda PSP Milan Uhde: Budeme hlasovat bez rozpravy
o návrhu, který podal pan poslanec Výborný.
Jeho návrh zní - přerušit projednávání
tohoto bodu a doporučit zahraničnímu výboru,
aby za účasti ministra zahraničí a
ministra vnitra se touto záležitostí zabýval,
předpokládat projednávání až
na březnové schůzi. Pane poslanče,
vystihl jsem správně smysl vašeho návrhu?
Technická poznámka pana poslance Šumana. Dám
jí příležitost ještě před
hlasováním.
Poslanec Vladimír Šuman: Vážený
pane prezidente, vážený pane předsedo,
dámy a pánové, já souhlasím
se vším, včetně procedurálního
návrhu kolegy Výborného. Moje prosba o to,
abyste mne vyslyšeli, spočívá v tom,
že žádám, aby totéž bylo uloženo
také našemu výboru, protože celá
záležitost má významné aspekty
související s bezpečností našeho
státu. Pan ministr u nás na výboru referoval,
takže prosím, aby to uložení bylo rozšířeno
i na náš výbor. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Šumanovi. Usnadňuje tím průběh
hlasování, protože přidáme k
oběma jmenovaným výborům ještě
branně bezpečnostní výbor, jehož
je pan poslanec Šuman předsedou.
Je tu ještě poznámka pana poslance Hirše.
Poslanec Pavel Hirš: Pane předsedo, dámy
a pánové, já souhlasím s tím,
protože nemáte text k dispozici, že je třeba
ho prostudovat, také souhlasím s tím, aby
byla posílena prestiž této republiky, nehledě
k tomu, že předmětný zákon se
bude projednávat v Bundestagu, tuším v květnu,
takže březnový termín je dostatečnou
dobou k tomu, abychom mohli celou věc promyslet. Podporuji
tedy návrh kolegy Výborného. Děkuji.
Předseda PSP Milan Uhde: Děkuji panu poslanci
Hiršovi. Domnívám se, že teď už
nestojí nic v cestě tomu, abychom mohli hlasovat
o procedurálním návrhu.
Kdo je pro jeho přijetí, ať to dá najevo
zvednutím ruky. 105.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. Nikdo.
Návrh byl přijat, bod byl přerušen.
Než vyhlásím přestávku, mám
informaci o tom, že pana prezidenta jeho povinnosti nutí
k tomu, aby se s námi rozloučil. Proto mu chci poděkovat
za jeho návštěvu, za jeho projev a rozloučit
se s ním nejen jménem svým, ale také
jménem všech členů a členek Poslanecké
sněmovny Parlamentu České republiky. Následuje
25minutová přestávka, začneme v 15.45
minut. Loučíme se s panem prezidentem. (Shromáždění
povstává a tleská.)
Předseda PSP Milan Uhde: Přistoupíme
k projednávání dalšího bodu našeho
schváleného pořadu. Je jím
K tomuto bodu byly příslušné sněmovní
tisky rozdány. Připomínám, že
podle novely jednacího řádu výjimečné
upuštění od projednávání
zásad zákona schvaluje Poslanecká sněmovna,
a to na návrh organizačního výboru
podle § 59, odst. 2 a 37 a), odst. 6 písm. ch) jednacího
řádu.
Než budeme hlasovat, chci vás upozornit, že do
sněmovního tisku 129, který se týká
Nejvyššího kontrolního úřadu,
se vloudila chyba, která se v tomto sněmovním
tisku opakuje dvakrát. Je tam uveden návrh poslance
Mandelíka a dalších. Tento údaj se dostal
do tisku nedopatřením. Správné znění,
ve kterém také organizační výbor
projednával tento návrh, zní: návrh
skupiny poslanců. Opravte si v textu na prvním a
druhém řádku a v textu usnesení na
předposledním a předpředposledním
řádku tuto textaci.
Má někdo k předloženým návrhům
připomínku nebo chce vznést nějaký
dotaz? Není tomu tak.
Budeme hlasovat postupně o jednotlivých návrzích.
Ptám se sněmovny, kdo souhlasí s návrhem
organizačního výboru, uvedeném ve
sněmovním tisku 113, který se týká
sociální potřebnosti, ať zvedne ruku.
(Je to u vládního návrhu na vydání
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální
potřebnosti a některé navazující
zákony. Tisk 92 ve výborech Poslanecké sněmovny.)
76.
Kdo je proti, ať zvedne ruku. 9.
Kdo se zdržel hlasování? 42.
Tento návrh byl přijat,
Kdo souhlasí s návrhem uvedeným ve sněmovním
tisku 127, který se týká soustavy základních
a středních škol, ať zvedne ruku. 112.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. Nikdo.
Tento návrh byl přijat.
Kdo souhlasí s návrhem, který byl uveden
ve sněmovním tisku 129 - týká se Nejvyššího
kontrolního úřadu - a v němž
bylo jméno poslance Mandelíka a dalších
nahrazeno termínem "skupina poslanců".
Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zvedne
129. Číslo tisku je vypuštěno.)
76.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. 12.
Tento návrh byl zcela zjevně přijat.
Ukončili jsme projednávání čtvrtého
bodu.
Přistupujeme k pátému bodu, tím je
Jde o sněmovní tisk 114. Sněmovní
tisk vám byl rozdán. Protože podle § 75
jednacího řádu ČNR se o takovém
návrhu rozhoduje bez rozpravy, přejdeme ihned k
hlasování.
Kdo souhlasí s návrhem organizačního
výboru Poslanecké sněmovny uvedeném
ve sněmovním tisku č. 114, jenž se týká
sociální potřebnosti, ať zvedne ruku.
83.
Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. 12.
Tento návrh byl zcela zjevně přijat. Dosáhl
podpory nadpoloviční většiny přítomných
poslanců.
Ukončili jsme projednávání tohoto
bodu.
Přistupujeme k bodu č. 6, jímž je
Návrh zákona jste obdrželi jako sněmovní
tisk 92, společnou zprávu výborů k
němu jako sněmovní tisk č. 111.
Z pověření vlády odůvodní
předložený návrh zákona ministr
práce a sociálních věcí pan
Jindřich Vodička. Prosím ho, aby se ujal
slova.