Dokonalé technické provedení listinných cenných papírů patří k hlavním způsobům ochrany proti jejich falšování. Způsob uspořádání údajů na listinných cenných papírech má pak význam z hlediska usnadnění techniky prací s těmito cennými papíry. K tomu vydají ministerstva financí České republiky a Slovenské republiky obecně závazný předpis.
K § 77
Předpokládá se, že emitenti budou žádat o povolení k veřejnému obchodování s cenným papírem často ještě před jeho vydáním. V tom případě se z pravidla obrátí na veřejnost s nabídkou podmínek, za jakých mohou investoři nabýt nově vydávaný cenný papír. Nezbytnou podmínkou i zde je prospekt, který musí být uveřejněn tak, aby se s ním investoři mohli seznámit před počátkem vydávání cenného papíru.
Emitent akcií (valná hromada akcionářů) může rozhodnout o tom, že jím vydané akcie přestanou být veřejně obchodovatelnými. Tuto možnost nemá emitent dluhopisů ani podílových listů, kde by jeho prohlášení o veřejné neobchodovatelnosti dluhopisů mohlo vést k poklesu jejich kursu a tím i k poškození majitelů dluhopisů.
K § 78
Ustanovení části čtvrté zákona se týká pouze cenných papírů, které lze vydávat hromadně t. j. zejména akcií, dluhopisů, podílových listů, a se kterými se obvykle obchoduje na veřejném trhu.
K částí páté návrhu zákona:
K § 79
Toto ustanovení směřuje k ochraně finančního trhu a investorů a zároveň jsou zde uvedeny některé hlavní požadavky na etiku při obchodování s cennými papíry. Tuto etiku lze postihnout zákonem pouze částečně. Musí se vytvářet dlouhodoběji tradicemi a uzancemi, které se budou na finančním trhu respektovat, vytvořením potřebné konkurence mezi obchodníky s cennými papíry a zejména pak konsolidací poměrů na finančním trhu.
K hlavním požadavkům kladeným na emitenta patří, aby informace uvedené v prospektu byly pravdivé. Čestnost obchodu s cennými papíry je též podmíněna tím, aby všichni jeho účastníci měli stejné podmínky, aby obchodník s cennými papíry nezvýhodňoval některé klienty.
K § 80
Informační povinnost emitenta veřejně publikovat své hospodářské výsledky navazuje na principy zakotvené v ustanoveních o prospektu cenného papíru. Vychází se z toho, že poskytnutí plné a spolehlivé informace jak o cenném papíru, tak i o emitentovi je předpokladem ochrany investorů a současně jedním z hlavních prostředků, jimiž se vytváří důvěra veřejnosti k finančnímu trhu. Vyžaduje se nejen publikování účetní závěrky a zprávy k ní, ale též informace o očekávaném vývoji hospodářské situace emitenta. Při mimořádném vývoji hospodářské situace emitenta, při výrazných změnách podmínek jeho hospodaření apod. je emitent povinen informovat o tom ministerstvo, které podle závažnosti těchto skutečností pro finanční trh může rozhodnout, zda budou uveřejněny.
K § 81
Důvěryhodnost finančního trhu se vytváří též tím, že všichni jeho účastníci mají rovné podmínky při získávání informací o vlivech, které mohou působit na kurs cenného papíru a že existuje ochrana před neoprávněným využitím důvěrných informací. Je proto třeba uzákonit zákaz získávání výhod plynoucích z využívání těchto informací. Osoby (jejich okruh zákon vymezuje), které mají tyto informace k dispozici, je nesmí využít k tomu, aby přímo nebo nepřímo kupovaly či prodávaly cenné papíry, k nimž se důvěrné informace vztahují, ať již na vlastní účet nebo na účet třetí osoby.
Za důvěrné informace nelze považovat odhady vyvozené z rozboru veřejně přístupných údajů.
V ustanovení návrhu zákona o důvěrných informacích jsou využity směrnice Rady Evropského společenství č. 89/592 ke koordinaci ustanovení o využití důvěrných informací při obchodních transakcích.
K § 82
Jednou z nezbytných forem ochrany investorů je státní dozor nad činností subjektů vystupujících na finančním trhu. Státní dozor v různých formách je zakotven v právních předpisech všech zemí s rozvinutým finančním trhem. Velmi často je státní dozor vykonáván zvláštním státním orgánem (Komise pro cenné papíry) nebo je součástí ministerstva financí. Návrh zákona pověřuje výkonem státního dozoru příslušné republikové ministerstvo financí. V zájmu jednotnosti výkonu státní správy je tedy povolovací i dohlížecí činnost ve stejném státním orgánu.
K § 83
Návrh zákona vymezuje rozsah státního dozoru. Výkon státního dozoru zahrnuje jednak sledování, jak jsou dodržována příslušná pravidla a jednak ukládání opatření k nápravě a pokut.
K § 84
Kontrolní činnost ministerstva při výkonu státního dozoru je upravena zvláštními předpisy (republikovými zákony o kontrole), které upravují práva kontrolních orgánů a povinnost pro kontrolované subjekty poskytnout nezbytnou součinnost při provádění kontroly.
K § 85
Ve vztahu k veřejnosti je ministerstvo financí povinno zabezpečit dostupnost informací týkajících se emitentů cenných papírů, jakož i informace o jednotlivých povolených emisích. Ministerstvo vede rovněž evidenci tiskáren oprávněných k tisku cenných papírů a evidenci obchodníků s cennými papíry.
K § 86 a 87
Příslušné ministerstvo při výkonu státního dozoru je nadáno odpovídajícími sankčními pravomocemi. Druh opatření k nápravě i výše pokuty se určí podle závažnosti a důsledků protiprávního jednání.
Uložením opatření a pokut zůstává nedotčena odpovědnost podle obchodněprávních, trestněprávních a občanskoprávních předpisů. Z hlediska předloženého návrhu zákona má důležitý význam zejména ustanovení trestního zákona (zákon č. 557/1991 Sb.) o trestním postihu za zneužívání informací v obchodním styku (§ 128), o poškození a zneužití záznamu na nosiči informací (§ 257a) a o neoprávněném podnikání (§ 118).
Na řízení o opatřeních a pokutách uložených podle návrhu zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení.
K § 88
Emitentem cenného papíru může být např. stát a obec, které nemají identifikační číslo.
K § 89
Při porušení povinností stanovených tímto zákonem se odpovědnost za škodu řídí příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. V některých případech, např. u střediska cenných papírů je odpovědnost za škodu zpřísněna.
K § 90
Zahraniční osoba se může při žádosti o povolení obrátit na republikové ministerstvo financí podle své volby.
K § 91
Jde o výjimečné opatření, které umožňuje republikovým ministerstvům financí dočasně regulovat obchod s cennými papíry. Toto oprávnění by bylo použito zejména v případech, kdy by hrozily velké národohospodářské škody a může být využito i v počáteční etapě obchodování s cennými papíry, kdy může dojít k značné převaze nabídky cenných papírů nad poptávkou a hrozilo by tak zhroucení teprve vznikajícího finančního trhu.
K § 92
Cenné papíry, s výjimkou zahraničních cenných papírů, vydané před účinností tohoto zákona se považují za veřejně obchodovatelné, pokud např. ze zákona o dluhopisech v případě zaměstnaneckých dluhopisů, nebo z rozhodnutí emitenta nevyplývá, že veřejně obchodovatelnými nejsou. Takto veřejně obchodovatelné cenné papíry obdrží od ministerstva ISIN a emitent je povinen vydat prospekt.
K § 93
V souladu s celosvětovým trendem zákon prosazuje dematerializaci cenných papírů. Jednorázové vydání akcií v listinné podobě při kupónové privatizaci není ani realizovatelné z důvodů technických, nehledě na neúčelné a nadměrné finanční náklady. Proto zákon stanoví, že zaknihované akcie emitenta zařazeného do privatizace s použitím investičních kupónů, jakož i akcie investičních fondů se mohou přeměnit na listinné cenné papíry, až po uplynutí tří let od jejich předání nebyvatelům.
K § 94 a 95
Do nabytí účinnosti tohoto zákona mohla kterákoliv osoba, pouze na základě živnostenského oprávnění, vykonávat odborné činnosti obchodníka s cennými papíry, organizátora mimoburzovního trhu, popř. být makléřem, aniž by musela prokázat odpovídající předpoklady odborné způsobilosti pro výkon této činnosti. Ustanovení tohoto paragrafu ukládá všem těmto osobám, pokud chtějí tuto činnost i nadále vykonávat i po nabytí účinnosti tohoto zákona, požádat o povolení (k činnosti obchodníka s cennými papíry do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona, činnosti organizátora mimoburzovního trhu do 31. 12. 1994), nebo pokud jde o činnost makléře, získat povolení nejpozději do konce roku 1993.
Zvláštní povolení vydaná podle dříve platných předpisů bankám se respektují a jsou podřízena režimu návrhu zákona.
K § 96
Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech definuje podílové a investiční fondy jako subjekty, které provádějí kolektivní investování, tj. shromažďují peněžní prostředky od drobných investorů a ukládají je do cenných papírů. Výhodné uložení prostředků znamená, že podílové a investiční fondy musí svá portfolia cenných papírů obměňovat, tzn., že prodávají a nakupují cenné papíry. Tyto prodeje a nákupy cenných papírů z nebo do vlastního portfolia jsou obchodováním ve smyslu tohoto zákona; investiční společnosti a investiční fondy však k jejich výkonu nepotřebují povolení podle § 45 tohoto zákona. Totéž platí o obdobných činnostech Státní banky československé.
K § 97
Na základě dekretu prezidenta republiky byly cenné papíry dány do tzv. povinné úschovy. Po peněžní reformě se staly tyto cenné papíry bezcennými (v současné době mají pouze sběratelskou hodnotu). Navržené ustanovení umožňuje, aby příslušná ministerstva financí posoudila účelnost archivace, popř. posoudila účelnost archivace některých těchto listin nebo rozhodla o způsobu jejich likvidace. Zvláštní úprava je nezbytná ve vztahu k zahraničí, protože mnohé cenné papíry tuzemských i zahraničních emisí uložené původně u čs. peněžních ústavů byly dotčeny znárodňovacími, zestátňovacími, konfiskačními a jinými podobnými opatřeními čs. státu.
K § 98
Po stanovenou dobu je zákonem stanovenou evidencí zaknihovaných cenných papírů i registr SBČS, ve kterém jsou registrovány státní pokladniční poukázky a bankovní poukázky vydané SBČS.
K § 99
Správní poplatky se budou vybírat za povolení k veřejnému obchodovaní cenného papíru, k činnosti obchodníka s cennými papíry, k činnosti makléře a k činnosti organizátora mimoburzovního trhu, a to ve výši určené předpisy o správních poplatcích.
K § 100
Navrhované ustanovení vyjímá z působnosti živnostenského zákona činnost makléřů, obchodníků s cennými papíry a organizátora mimoburzovního trhu.
K § 101
K odst. 1:
Dosavadní úprava obchodního zákoníku neumožňuje, aby podnikatelé účtovali v soustavě podvojného účetnictví, jestliže nejsou zapsáni v obchodním rejstříku. Mnozí takoví podnikatelé však mají zájem na tomto způsobu účtování, poněvadž jim poskytuje lepší vodítko při podnikatelské činnosti. Navrhovaná úprava jim má toto účtování umožnit.
K odst. 2:
Navrhovaná úprava má umožnit, aby režim stanovený zákonem pro rezervní fond platil pro tento fond jen v rozsahu, v jakém je zřizován povinně podle zákona. Nad tuto výši může být rezervní fond použit i k jiným účelům a není zapotřebí k tomu účelu zřizovat jiné zajišťující fondy.
K odst. 3:
Dosavadní úprava rezervního fondu není v souladu s jeho ekonomickým pojetím a s jeho úpravou v sousedních státech. Proto se navrhuje upustit od povinnosti zřizovat rezervní fond ihned po vzniku obchodní společnosti, a to mimo jiné i z toho důvodu, že se tím snižuje likvidnost závazků společnosti. Navrhovaná úprava umožní, aby vklady do společnosti byly plně využity k plnění jejích závazků, i když společnost nevykazuje ztrátu, jež je předpokladem použití rezervního fondu.
K odst. 4:
Navrhovaná úprava promítá přijetí úpravy zmíněné v odst. 2 do úpravy tvoření rezervního fondu společnosti s ručením omezeným.
K odst. 5:
Nové znění stanoví jednoznačně, že jiné akcie, než které připouští zákon, nemohou být vydávány. Dosavadní znění zákona takovýto jednoznačný výklad neumožňovalo.
K odst. 6:
Působnost valné hromady je třeba doplnit o rozhodování, kterým se dosavadní listinné akcie mění podle úpravy vyplývající z navrhovaných ustanovení o cenných papírech na akcie zaknihované nebo naopak. Bez doplnění dosavadní úpravy by mohlo o této přeměně rozhodnout představenstvo, ačkoliv tato přeměna se dotýká práv akcionářů.
K odst. 7:
Důvody návrhu vyplývají ze zdůvodnění odstavců 3 a 4 a jeho znění je přizpůsobeno rezervnímu fondu akciové společnosti.
K odst. 8:
Navrhovaná úprava má upravit používání tzv. emisního ažia. V souladu s potřebou praxe stanoví navrhovaná úprava, že se nejprve splácí emisní ažio a až po jeho zaplacení jmenovitá hodnota akcie.
K odst. 9:
Návrh na nové vymezení pojmů obchodních závazkových vztahů vyplývá z navrhované úpravy cenných papírů. Současně je vsak vhodné stanovit aplikaci obchodního zákoníku na smlouvy, jimiž se převádí podíl na jmění obchodní společnosti nebo práva a povinnosti spojené se členstvím v družstvu. Poněvadž strany, které tyto smlouvy uzavírají, nejsou často podnikatelé, je na tyto smlouvy dosud aplikovaný občanský zákoník, který není povaze těchto smluv přizpůsobený. Je proto účelné podřídit všechny tyto smlouvy témuž právnímu režimu.
K odst. 10, 11, 12:
V souvislosti s navrhovanou úpravou úschovy a správy cenných papírů podle § 34 - 37 je třeba upravit ustanovení obchodního zákoníku v § 700 a násl. na smlouvu o bankovním uložení věcí.
Výše navrhované úpravy obchodního zákoníku náleží do působnosti Federálního shromáždění ČSFR. Novelizace obchodního zákoníku odpovídá unifikačním tendencím evropských společenství a není v rozporu s mezinárodními závazky ČSFR. Z novelizace obchodního zákoníku nevyplynou výdaje pro státní rozpočet.
K § 102
Zákon o dluhopisech zmocňuje SBČS k vydání obecně závazného právního předpisu upravujícího technické provedení obchodovatelných dluhopisů. Návrh tohoto zákona přesouvá zmocnění na republiková ministerstva financí.
Současně se zrušuje i ustanovení o zaknihovaní dluhopisů obsažené v zákoně o dluhopisech.
Praze dne 4. listopadu 1992
Předseda vlády ČSFR:
Stráský v. r.
Ministr financí ČSFR:
Klak v. r.