Ustanovení § 2 odst. 2 vyjadřuje, že orgány prokuratury ČSFR tvoří jednotnou soustavu. Protože tato soustava je limitována rovinou federace, jsou jejími součástmi jen Generální prokuratura ČSFR a vojenské prokuratury. Jednotnost soustavy je zajištěna vztahy nadřízenosti a podřízenosti, postavením generálního prokurátora ČSFR v čele soustavy a oprávněním nadřízených prokurátorů vykonávat jednotlivé úkony prokurátorů jim podřízených.
Vedle dosud zmíněných principů návrh vyjadřuje a zachovává princip legality v činnosti prokuratury (§ 2 odst. 1) a princip oficiality (uplatňování prokurátorských prostředků z úřední povinnosti - § 4).
Návrh výslovně vyjadřuje reálně danou samostatnost prokuratury v soustavě státních orgánů, t. j. skutečnost, že jde o soustavu orgánů určitého specifického typu (§ 4), a zpřesňuje vyjádření nezávislosti prokurátorů, pokud jde o působení zvenčí (§ 2 odst. 4); dosud platný zákon mluví jen o nezávislost na místních orgánech a místních vlivech.
Přehled forem plnění prokurátorských úkolů, jak je uveden v § 3, zůstává jako celek zachován, i když jednotlivostech je upraven (viz důvodovou zprávu k části druhé) Proti dosavadnímu zákonu bylo pozměněno pořadí tak, že působení ve vztahu k veřejné správě není uváděno jako dosud v čele výčtu, nýbrž až za aktivitami se vztahem k trestnímu řízení. Jde o odraz konstatování primárního postavení, které mezi úkoly prokuratury má stíhání pachatelů trestných činů, působení v přípravném řízení trestním a působení před trestními soudy.
K § 5
Vyšetřovatelé prokuratury budou v rámci prokuratury ČSFR působit jen u vojenských prokuratur.
K § 6 až 8
Pokud jde o odpovědnost generálního prokurátora ČSFR Federálnímu shromáždění, jeho jmenování a odvolávání prezidentem ČSFR, alternaci republikového občanství generálního prokurátora ČSFR a jeho prvního náměstka, přebírá se současná úprava. Stejně je tomu (až na dílčí úpravy dikce) s účastí generálního prokurátora ČSFR na schůzích vlády ČSFR a účastí jiných prokurátorů na zasedáních správních orgánů ČSFR.
K § 9
V souvislosti s opuštěním výrazu "organizace", zde i na jiných místech návrhu, je výčet zavázaných subjektů zpřesněn a jejich počet omezen. Přitom tento výčet pochopitelně je širší než výčet subjektů, vůči nimž prokurátoři působí podle § 3 písm. d).
K § 10
Dosavadní úprava vyřizování podnětů u prokuratury se nemění. Okruh subjektů, vůči nimž může podnět směřovat, je však upraven tak, aby byl v souladu s okruhem subjektů, vůči nimž může prokurátor působit podle § 3 písm. d).
K § 11
Povinnost dostavit se na prokuraturu a podávat potřebná vysvětlení je v návrhu uvedena stejně jako v dosavadním zákoně. Pouze horní hranice pořádkové pokuty je zvýšena z 500,- Kčs na 1 000,- Kčs vzhledem k vývoji cen a mezd, aniž by však dosahovala horní hranice pořádkových pokut podle soudních řádů, kde totiž, na rozdíl od vyřizování podnětů u prokuratury, jde o rozhodovací činnost.
K části druhé - k výkonu prokurátorských úkolů
K § 12
Trestní stíhání osob, které se dopustily trestných činů, a dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním patří k prioritním úkolům prokurátorů, majícím za cíl zajistit, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni a aby se tak dělo způsobem, který je vymezen předpisy trestního práva hmotného a postupem v souladu se základními zásadami trestního řízení.
Toto ustanovení vyjadřuje zásadu legality a zásadu stíhání jen ze zákonných důvodů v souladu s čl. 8 Listiny základních práv a svobod.
K § 13 až 16
Oddíl druhý ve svých ustanoveních zahrnuje formy účasti prokurátora jak v řízení před obecnými soudy, tak i před Ústavním soudem ČSFR.
Mezi zvláštní zákony upravující postavení a oprávnění prokurátora v řízení před soudy, na které je odkazováno, náleží trestní řád, občanský soudní řád, zákon o organizaci Ústavního soudu ČSFR a o řízení před ním, v jednotlivostech pak některé další zákony, například zákon o soudech a soudcích a jiné.
Vzhledem k účelu navrženého zákona a jeho omezené perspektivě se nepovažuje za vhodné zakládat jím samotným další oprávnění prokurátora v řízení před soudy.
K § 17 až 20
Změna názvu oddílu třetího není formální, neboť nová úprava působnosti prokurátora zahrnuje, oproti současnému všeobecnému dozoru vztahujícímu se na všechny právnické i fyzické osoby, pouze možnost přezkoumávání zákonnosti právních předpisů či jiných aktů obecné povahy vydaných federálními orgány a přezkoumávaní zákonnosti postupu a rozhodnutí orgánů a právnických osob uvedených v § 3 písm. d) v jednotlivých případech. Zahrnuje tedy výlučně oblast veřejné správy a směřuje jen vůči orgánům v ní působícím; vůči právnickým osobám pak jen tehdy, mají-li zákonem svěřenou pravomoc rozhodovat o právech a povinnostech fyzických a právnických osob. Působnost prokurátora se může pochopitelně týkat jen věcí, které patří do působnosti ČSFR.
Vzhledem k návaznosti na oprávnění prokurátora obsažená v jiných obecných či zvláštních předpisech, ponechává se jako specifický prostředek k odstranění porušení zákona protest prokurátora.
Obecně platná lhůta pěti let k podání protestu je v návrhu prolomena u právních předpisů či jiných aktů obecné povahy proto, že je nutné v těchto případech zamezit opakovaným nezákonnostem vznikajícím z jejich aplikace po uplynutí lhůty.
Upozornění prokurátora jako prostředek preventivního působení k zabránění porušování zákona se zachovává, protože zatím nejsou k dispozici speciální procesní prostředky, které by je měly nahradit. S využíváním upozornění prokurátora se počítá zejména při plnění úkolů v ozbrojených silách a sborech.
Oproti platné zákonné úpravě se vypouští prokurátorské prověrky jakožto institut, který spolu se zánikem všeobecného dozoru ztrácí v činnosti prokuratury opodstatnění a jemuž bylo vytýkáno nahrazování činnosti jiných orgánů.
Pro splnění úkolů prokurátora při působení v oblasti veřejné správy lze zde vystačit s oprávněními podle § 9 návrhu zákona.
K § 21 až 24
Z dosavadního dozoru nad zachováváním zákonnosti v místech, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova, přichází v úvahu jen dozor v místech výkonu vazby, a to u vojenských útvarů.
Výkon vazby je tímto způsobem praktikován jen zcela ojediněle, nicméně zabezpečení dozoru v takových místech vojenskými prokurátory je nezbytné.
K části třetí - k vyšetřování konanému vyšetřovateli prokuratury
K § 25 až 26
Ustanovení této části přebírají úpravu dosud platného zákona. S působením vyšetřovatelů prokuratury přímo na Generální prokuratuře, včetně Hlavní vojenské prokuratury, jakožto její součásti, se nepočítá, aniž by se vylučovala možnost, aby zde působili v případě naléhavé potřeby.
K části čtvrté - k organizaci prokuratury
K § 27
Zachovává se dosavadní organizace Generální prokuratury ČSFR a vojenských prokuratur. Navrhovaná úprava nadále počítá s činností vojenských prokuratur za branné pohotovosti státu (polní prokuratury).
K § 28
Dislokace jednotlivých součástí ozbrojených sil nemůže odpovídat územnímu členění státu. Proto se setrvává na dosavadní úpravě, podle které sídla, obvody a působnost vyšších vojenských prokuratur a vojenských obvodových prokuratur stanoví generální prokurátor ČSFR po dohodě s ministrem obrany.
K § 29 až 30
Návrh zákona ponechává dosavadní úpravu postavení vedoucích prokurátorů včetně zásady, podle které jsou v jednotné soustavě prokuratury nižší prokurátoři podřízeni vyšším a prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou spolu s vedoucími prokurátory podřízeni jim nadřízeným prokurátorům. Vyšetřovatelé prokuratury jsou činní pouze u vyšších vojenských prokuratur a vojenských obvodových prokuratur.
K § 31
Prostředkem k zajištění jednotného uplatňování zákonů a jiných právních předpisů v resortu prokuratury je vydávání stanovisek k jejich výkladu. V navrhovaném ustanovení je zdůrazněno, že generální prokurátor ČSFR vydává závazná stanoviska ke sjednocení výkladu zákonů a jiných právních předpisů s federální působností pouze pro vnitřní potřebu prokuratury.
K § 32
Zachovává se zastupování vedoucích prokurátorů jejich náměstky.
K § 33
Zvláštní institucionální zabezpečení plnění úkolů prokuratury v ozbrojených silách a sborech vyžaduje existenci vojenské prokuratury, jako specializované složky prokuratury ČSFR. To má své opodstatnění především s ohledem na objektivně podmíněný požadavek vyšší kázně v ozbrojených silách a sborech a na charakter páchané trestné činnosti (osoba pachatele, specifické prostředí, speciální technika atd.). Existence specializované složky prokuratury v žádném případě nenarušuje rovnost občanů před zákonem.
K části páté - k prokurátorům, vyšetřovatelům prokuratury a právním čekatelům prokuratury
K § 34
Pro jmenování prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury se zachovávají dosud stanovené podmínky. S ohledem na předpokládané změny státoprávního uspořádání a s tím související úpravy státního občanství, se nově formuluje podmínka státního občanství (státní občanství ČR a SR namísto státního občanství ČSFR).
Návrh nově počítá s uznáním podmínky čekatelské praxe a úspěšně složené závěrečné zkoušky, pokud byly vykonány v resortu prokuratury podle dosavadních předpisů, a se započtením čekatelské a jiné obdobné praxe a s uznáním odborné justiční nebo jiné obdobné zkoušky vykonané podle zvláštních předpisů.
Plnění úkolů prokuratury v ozbrojených silách a sborech vyžaduje, aby prokurátorem a vyšetřovatelem vojenské prokuratury mohl být jen důstojník nebo generál v činné službě. Tato úprava je shodná s úpravou předpokladů pro výkon funkce soudců vojenských soudů.
K § 35 až 36
Přestože s funkcí hlavního vojenského prokurátora je spojena funkce náměstka generálního prokurátora ČSFR (§ 32 odst. 1), jmenovací a odvolací akt generálního prokurátora ČSFR se musí týkat obou těchto funkcí.
K § 37
Nově se upravuje skončení pracovního poměru prokurátora v případě, že splnil podmínky pro nárok na plný starobní nebo invalidní důchod; návrh omezuje skončení pracovního poměru z tohoto důvodu pouze na případy, kdy prokurátor o to požádá. Uvádí se jako nový důvod skončení pracovního poměru skutečnost, že prokurátor dosáhl věku 65 let a generální prokurátor rozhodl o skončení pracovního poměru.
K § 38
Vypouští se oprávnění generálního prokurátora ČSFR odmítnout vzdání se funkce prokurátora, neboť je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Nedojde-li v takovém případě k dohodě, pracovní poměr skončí až uplynutím lhůty šesti měsíců. Délka lhůty je odůvodněna požadavkem funkčnosti Generální prokuratury ČSFR.
K § 42 až 43
Z kárných opatření, které lze prokurátorovi za kárné provinění uložit, se vypouští kárné opatření "přeřazení na nižší funkci" vzhledem k pochybnostem o jeho sankční povaze.
Závažnost kárného opatření "propuštění" si vyžádala stanovení kvalifikované podmínky pro jeho uložení.
Nově užitý termín "pravidelný plat" se chápe tak, že jde o peněžitá plnění pravidelně poskytovaná zaměstnavatelem prokurátorovi za práci, a to ve výši, v jaké náležela v den uložení kárného opatření snížení pravidelného platu, popř. v den zproštění výkonu práce (§ 45 odst. 2).
Nově se zavádí možnost neuložit kárné opatření za podmínek obdobně stanovených v některých jiných právních předpisech.
Úpravu výkonu kárné pravomoc svěřuje návrh zákona nadále generálnímu prokurátorovi ČSFR.
K § 44
Návrh upravuje jednotně lhůty pro zavedení kárného řízení; vylučuje odlišnou lhůtu při kárném provinění zjištěném při prověrkách práce.
K § 48
Požadavek kvalitní odborné přípravy pro výkon funkce pro kurátora a vyšetřovatele prokuratury nachází svůj výraz i v prodloužení čekatelské praxe o jeden rok. Tato úprava je shodná s právní úpravou přípravné služby justičních čekatelů u soudů.
K části šesté - k závěrečným ustanovením
K § 49 až 50
Novela ústavy v čl. 104 odst. 3 svěřila do zákonodárné pravomoci Federálního shromáždění úpravu organizace prokuratury ČSFR, jejích úkolů, pravomoci a právních poměrů prokurátorů a vyšetřovatelů a právních čekatelů prokuratury. Tomu odpovídá vymezení rozsahu derogace v § 49.
Nabytí účinnosti navrženého zákona se váže na účinnost uvedené novely ústavy ČSFR.
V Praze dne 4. listopadu 1992
Předseda vlády ČSFR:
Stráský v. r.
Místopředseda vlády ČSFR:
Čič v. r.