Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VII. volební období
159
Vládní návrh
ZÁKON
ze dne ............... 1992
o prokuratuře České a Slovenské Federativní Republiky
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Tento zákon upravuje pravomoc, působnost a úkoly prokuratury České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "prokuratura"), jakož i právní poměry prokurátorů, vyšetřovatelů a právních čekatelů prokuratury.
Část první
Základní ustanovení
§ 2
/1/ Prokuratura ve věcech, které patří do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky, v rozsahu a způsoby stanovenými zákonem působí k jednotnému dodržování zákonů a jiných právních předpisů.
/2/ Orgány prokuratury tvoří jednotnou soustavu, do níž náleží Generální prokuratura České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "Generální prokuratura") a vojenské prokuratury. V čele této soustavy, v níž nižší prokurátoři jsou podřízeni vyšším, stojí generální prokurátor České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "generální prokurátor").
/3/ Nadřízený prokurátor je oprávněn vykonávat jednotlivé úkony prokurátorů jemu podřízených.
/4/ Prokuratura je v soustavě státních orgánů samostatná. Prokurátoři plní své úkoly nezávisle na vnějších orgánech nebo právnických či fyzických osobách.
§ 3
Prokurátoři plní své úkoly
a) trestním stíháním osob, které se dopustily trestných činů,
b) dozorem nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním,
c) účastí a uplatňováním oprávnění v řízení před soudy,
d) dozorem nad důsledným prováděním a zachováváním zákonů a jiných právních předpisů ministerstvy a jinými správními orgány a právnickými osobami, pokud jim zákon svěřuje rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, a to ve věcech, které patří do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky,
e) dozorem nad zachováváním zákonnosti v místech, v nichž se vykonává vazba.
§ 4
Prokurátoři, zjistí-li porušení zákonnosti, jsou povinni činit opatření k jeho odstranění, k obnově porušených práv a k vyvození odpovědnosti podle zákona.
§ 5
Vyšetřovatelé prokuratury konají vyšetřování trestných činů v rozsahu, který stanoví zvláštní předpisy.
§ 6
/1/ Generální prokurátor je odpovědný Federálnímu shromáždění.
/2/ Generálního prokurátora jmenuje a odvolává prezident České a Slovenské Federativní Republiky, do jehož rukou skládá slib. Jestliže generálním prokurátorem je občan České republiky, bude jeho prvním náměstkem jmenován občan Slovenské republiky, nebo naopak.
/3/ Federální shromáždění může navrhnout prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky, aby generálního prokurátora z jeho funkce odvolal.
§ 7
/1/ Generální prokurátor je povinnen účastnit se na požádání osobně schůze sněmovny, jejího výboru nebo předsednictva Federálního shromáždění; podává jim požadované informace a zprávy.
/2/ Generální prokurátor podává předsednictvu Federálního shromáždění informace o věcech, které je třeba upravit zákonem Federálního shromáždění nebo jejichž zákonná úprava vyžaduje doplnění nebo změny.
§ 8
/1/ Generální prokurátor se účastní s poradním hlasem schůzí vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
/2/ Prokurátoři jsou oprávněni účastnit se s poradním hlasem zasedání správních orgánů České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 9
/1/ Orgány státní správy, územní i zájmové samosprávy, jakož i další právnické osoby, pokud jim zákon svěřuje rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, jsou povinny ve stanovené lhůtě vyhovět dožádáním prokurátorů, zejména jim půjčovat spisy a doklady a podávat jim vysvětlení, a umožnit jim za účelem zjištění, zda jsou zachovávány zákony a jiné právní předpisy, vstup do svých úředních budov a dalších objektů.
/2/ Soudy prokurátorům zapůjčují spisy a doklady.
/3/ Prokurátoři jsou oprávněni vyžadovat od orgánů a právnických osob uvedených v odstavci 1 provedení prověrek a revizí, pokud je důvodné podezření, že došlo k porušení zákonnosti. Tyto orgány a právnické osoby jsou povinny vyhovět žádostem ve lhůtách prokurátorem stanovených.
/4/ Povinnosti a oprávnění uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 se nevztahují na věci operační a mobilizační povahy.
§ 10
/1/ Každý má právo žádat prokurátora o přezkoumání postupu nebo rozhodnutí orgánů a právnických osob uvedených v § 3 písm. d) z hlediska dodržení zákonnosti a o prokurátorské opatření k odstranění zjištěného porušení zákonnosti.
/2/ Prokurátor je povinnen takový podnět přezkoumat. Musí prošetřit všechny okolnosti rozhodné pro posouzení, zda došlo k porušení zákonnosti, a učinit odpovídající opatření (§ 4).
/3/ O vyřízení podnětu musí být ten, kdo jej učinil, vyrozuměn. Vyrozumění musí být odůvodněno. Není-li ten, kdo podnět učinil, s vyřízením spokojen, může požádat o přezkoumání vyřízení; v takovém případě přezkoumá věc nadřízený prokurátor. Další podněty v téže věci se přešetřují, jen pokud obsahují nové skutečnosti podstatné pro posouzení věci.
/4/ Prokurátor je povinnen podnět vyřídit do dvou měsíců. Tuto lhůtu může v odůvodněných případech prodloužit nadřízený prokurátor.
§ 11
/1/ Každý je povinen se na výzvu dostavit na prokuraturu a podat potřebná vysvětlení prokurátorovi.
/2/ Podat vysvětlení může odepřít ten, kdo by tím porušil zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, nebo kdo by tím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým (§ 116 občanského zákoníku).
/3/ Kdo se dostaví na výzvu podle ustanovení odstavce 1, má nárok na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku. Tento nárok nemá ten, kdo byl předvolán ve svém vlastním zájmu. Nárok zaniká, neuplatní-li jej oprávněný do tří dnů po dostavení.
/4/ Jestliže občan bez omluvy nebo bez vážných důvodů výzvě nevyhoví, může mu prokurátor uložit pořádkovou pokutu až do 1.000 Kčs, popřípadě může nařídit jeho předvedení. Proti uložení pokuty je přípustná stížnost. Musí být podána do patnácti dnů u prokurátora, který pokutu uložil. Jestliže prokurátor nevyhoví stížnosti sám, předloží ji neodkladně k rozhodnutí nadřízenému prokurátorovi. Prokurátor může uloženou pokutu prominout. Pravomocné rozhodnutí o uložení pokuty je vykonatelné podle předpisů občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí.
/5/ Ustanovení uvedená v odstavcích 1 až 4 se nevztahují na úkony podle trestního řádu.
Část druhá
Výkon prokurátorských úkolů
Oddíl 1
Trestní stíhání osob a dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním
§ 12
/1/ Prokurátoři dozírají, aby všechny trestné činy byly zjištěny a důsledně objasněny, a stíhají podle ustanovení trestního rádu jejich pachatele.
/2/ Prokurátoři vykonávají podle ustanovení trestního řádu dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení trestním, přitom dbají, aby nikdo nebyl bezdůvodně trestně stíhán, nezákonně omezován na osobní svobodě nebo jinak nezákonně omezován ve svých právech.
Oddíl 2
Účast prokurátora v řízení před soudy
§ 13
Postavení a oprávnění prokurátora v řízení před soudy upravují zvláštní zákony.
§ 14
Generální prokurátor podává podle předpisů o řízení pře soudy Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky stížnosti pro porušení zákona a návrhy k zaujetí stanovisek ke sjednocování výklad zákonů a jiných právních předpisů a federální působností.
§ 15
Generální prokurátor je oprávněn účastnit se zasedání pléna Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 16
Generální prokurátor je oprávněn podávat návrhy na zahájení řízení před Ústavním soudem České a Slovenské Federativní Republiky. Prokurátoři se podle předpisů o řízení před Ústavním soudem České a Slovenské Federativní Republiky účastní řízení pře ním.
Oddíl 3
Působnost prokurátora v oblasti veřejné správy
§ 17
Prokurátoři jsou oprávněni zejména
a) přezkoumávat zákonnost právních předpisů vydaných k provedení zákonů Federálního shromáždění federálními ministerstvy a jinými federálními ústředními orgány (článek 80 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů), jakož i jiných aktů obecné povahy vydaných těmito a dalšími federálními orgány,
b) přezkoumávat zákonnost postupu a rozhodnutí orgánů a právnických osob uvedených v § 3 písm. d) v jednotlivých případech.
§ 18
/1/ Proti právním předpisům a proti rozhodnutím, opatřením a jiným aktům (dále jen "rozhodnutí") vydaným orgány a právnickými osobami uvedenými v § 3 písm. d), které odporují zákonu a jiným právním předpisům, podá prokurátor protest u orgánu, který je vydal, nebo u orgánu tomuto orgánu nadřízeného nebo na něj dohlížejícího.
/2/ Byl-li protest podán u orgánu, který rozhodnutí vydal, může tento orgán sám své rozhodnutí, proti němuž protest směřuje, zrušit nebo nahradit je rozhodnutím odpovídajícím zákonu. Nevyhoví-li takto orgán plně protestu sám, je povinen předložit jej ve lhůtě uvedené v odstavci 6 orgánu nadřízenému nebo dohlížejícímu, který o protestu rozhodne.
/3/ Jestliže orgán o protestu ve stanovené lhůtě nerozhodne, ani sám věc nepředloží orgánu nadřízenému nebo dohlížejícímu, podá prokurátor protest přímo u tohoto orgánu.
/4/ Proti rozhodnutí, kterým nebylo protestu vyhověno, může prokurátor podat nový protest.
/5/ Jestliže federální ministerstvo nebo federální ústřední orgán přímo řízený vládou protestu nevyhoví, předloží jej k rozhodnutí vládě České a Slovenské Federativní Republiky. Ve věcech, které se řídí předpisy o správním řízení, platí ustanovení o správním řízení.
/6/ Nestanoví-li prokurátor jinou lhůtu, musí být protest vyřízen do třiceti dnů.
/7/ Jestliže bylo protestu vyhověno, rozhodnutí zrušeno a věc vrácena orgánu, jehož rozhodnutím byl porušen zákon nebo jiný právní předpis, je orgán vydávající nové rozhodnutí vázán právním názorem vysloveným v rozhodnutí o protestu.
/8/ Protest nelze podat, jestliže uplynulo pět let od vydání rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Ve věcech, které se řídí předpisy o správním řízení, se tato lhůta počítá od právní moci rozhodnutí. Protest proti právnímu předpisu nebo jinému aktu obecné povahy (§ 17 písm. a)) lze podat i po této lhůtě.
§ 19
/1/ Výkon rozhodnutí se zastavuje uplynutím lhůty stanovené k vyřízení protestu, pokud prokurátor zastavení výkonu nenavrhne již při podání protestu nebo před uplynutím lhůty stanovené k jeho vyřízení. Orgán je povinen takovému návrhu vyhovět. Směřuje-li protest proti nařízení nebo provádění výkonu rozhodnutí, zastavuje se další výkon rozhodnutí podáním protestu.
/2/ Bylo-li protestu vyhověno, musí orgán, jehož rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno, obnovit neprodleně porušená práva, a to nejpozději do třiceti dnů, nestanoví-li prokurátor jinou lhůtu. Není-li možná obnova porušeného práva, je orgán povinnen zjednat ve stejné lhůtě jinou přiměřenou nápravu. O obnově práv nebo jiné přiměřené nápravě je povinen podat prokurátorovi ve stanovené lhůtě zprávu.
§ 20
/1/ Orgánům a právnickým osobám uvedeným v § 3 písm. d) mohou prokurátoři podávat upozornění za účelem zabránění porušování zákonů a jiných právních předpisů.
/2/ Není-li v upozornění stanovena jiná lhůta, je ten, jemuž bylo upozornění podáno, povinen do třiceti dnů upozornění projednat, učinit opatření k odstranění porušování zákonů a jiných právních předpisů, jakož i příčin, které k němu vedly, a podat o výsledku projednání a o učiněných opatřeních prokurátorovi zprávu.
Oddíl 4
Dozor nad zachováváním zákonnosti v místech, v nichž se vykonává
vazba
§ 21
Prokurátoři, jde-li o výkon vazby u vojenského útvaru (§ 360 odst. 1 tr. řádu), dozírají, zda ve vazbě jsou drženy osoby jen na základě rozhodnutí k tomu oprávněného orgánu a aby byly přesně zachovávány předpisy platné pro výkon vazby.
§ 22
/1/ Prokurátoři jsou povinni provádět pravidelně v místě uvedeném v § 21 prověrky a rušit rozhodnutí správy tohoto místa, jestliže odporují zákonům nebo jiným právním předpisům.
/2/ Osobu, která je v tomto místě držena nezákonně, je prokurátor povinen ihned propustit.
§ 23
Při výkonu dozoru podle § 21 jsou prokurátoři oprávněni
a) navštěvovat místo uvedené v § 21 v kteroukoliv dobu, přičemž mají volný přístup do všech jeho prostorů,
b) nahlížet do dokladů, podle nichž byly osoby zbaveny svobody, a hovořit s těmito osobami bez přítomnosti jiných osob,
c) prověřovat, zda rozhodnutí správy místa uvedeného v § 21 nebo orgánů jí nadřízených týkající se výkonu vazby, odpovídají zákonu a jiným právním předpisům,
d) žádat od pracovníků správy místa uvedeného v § 21 potřebná vysvětlení a předložení spisů, dokladů a rozhodnutí, týkajících se výkonu vazby.
§ 24
/1/ Správa místa uvedeného v § 21 je povinna provést příkazy prokurátora, které se týkají zachovávání předpisů platných pro výkon vazby.
/2/ Správa místa uvedeného v § 21 je povinna do 24 hodin odeslat prokurátorovi jemu určenou stížnost nebo oznámení osoby držené v tomto místě.
/3/ Prokurátoři jsou povinni dozírat, aby stížnosti a oznámení osob držených v místě uvedeném v § 21 byly neprodleně odeslány těm orgánům nebo činitelům, jimž jsou adresovány.
Část třetí
Vyšetřování konané vyšetřovateli prokuratury
§ 25
Při vyšetřování trestných činů postupují vyšetřovatelé prokuratury podle ustanovení trestního řádu.
§ 26
Prokurátor uplatňuje při vyšetřování svou působnost vůči vyšetřovatelům prokuratury dozorem nad vyšetřováním podle ustanovení trestního řádu.
Část čtvrtá
Organizace prokuratury
§ 27
Prokuratura se člení na Generální prokuraturu, jejíž součástí je Hlavní vojenská prokuratura, na vyšší vojenské prokuratury a vojenské obvodové prokuratury. Za branné pohotovosti státu působí jako vojenské prokuratury též vyšší polní prokuratury a nižší polní prokuratury.
§ 28
Sídla, obvody a působnost vyšších vojenských prokuratur a vojenských obvodových prokuratur stanoví generální prokurátor v dohodě s ministrem obrany.
§ 29
V čele Generální prokuratury je generální prokurátor. Prokurátoři činní u Generální prokuratury jsou podřízeni generálnímu prokurátorovi.
§ 30
/1/ V čele Hlavní vojenské prokuratury je hlavní vojenský prokurátor.
/2/ V čele vyšších vojenských prokuratur jsou vyšší vojenští prokurátoři; v čele vojenských obvodových prokuratur jsou vojenští obvodoví prokurátoři.
/3/ U jednotlivých prokuratur jsou činní prokurátoři. U vyšších vojenských prokuratur a u vojenských obvodových prokuratur jsou činní vyšetřovatelé prokuratury. Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou podřízeni vedoucím prokurátorům (odstavce 1 a 2) a spolu s nimi jejich nadřízeným prokurátorům.
§ 31
/1/ Generální prokurátor a hlavní vojenský prokurátor řídí a kontrolují činnost všech jim podřízených prokuratur. K plnění úkolů vydávají příkazy a pokyny pro všechny podřízené.
/2/ Ke sjednocení výkladu zákonů a jiných právních předpisů s federální působností vydává generální prokurátor závazná stanoviska pro vnitřní potřebu prokuratury.
§ 32
/1/ Generálního prokurátora zastupují ve stanoveném rozsahu jeho náměstci. Jedním z náměstků generálního prokurátora je hlavní vojenský prokurátor, který zastupuje generálního prokurátora při plnění úkolů v ozbrojených silách a ozbrojených sborech.
/2/ Hlavního vojenského prokurátora, vyšší vojenské prokurátory a vojenské obvodové prokurátory zastupují ve stanoveném rozsahu jejich náměstci.
§ 33
/1/ Úkoly Generální prokuratury plní generální prokurátor a v rozsahu jím stanoveném prokurátoři činní u Generální prokuratury.
/2/ Úkoly prokuratury v ozbrojených silách a ozbrojených sborech plní vojenští prokurátoři.
Část pátá
Prokurátoři, vyšetřovatelé prokuratur a právní čekatelé prokuratury
§ 34
/1/ Prokurátorem nebo vyšetřovatelem prokuratury může být ustanoven odborně vyspělý, bezúhonný státní občan České republiky nebo Slovenské republiky, který
a) dosáhl věku nejméně 24 let,
b) má úplné vysokoškolské právnické vzdělání,
c) po stanovenou dobu konal čekatelskou praxi a úspěšně složil závěrečnou zkoušku na Generální prokuratuře, vojenské prokuratuře, prokuratuře České republiky nebo prokuratuře Slovenské republiky,
d) není členem žádné politické strany.
/2/ Vojenským prokurátorem nebo vyšetřovatelem vojenské prokuratury může být jen důstojník nebo generál v činné službě.
/3/ Generální prokurátor a hlavní vojenský prokurátor mohou při ustanovení prokurátorem z důležitých důvodů výjimečně prominout čekatelskou praxi a složení závěrečné zkoušky, jestliže ustanovovaný jinak dává záruku správného výkonu prokurátorské funkce. Mohou též započítat jako čekatelskou jinou obdobnou praxi a uznat jako úspěšně složenou závěrečnou zkoušku odbornou justiční nebo obdobnou zkoušku.
§ 35
/1/ Generální prokurátor jmenuje a odvolává náměstky generálního prokurátora a hlavního vojenského prokurátora. Rovněž ustanovuje do funkcí a z nich odvolává prokurátory Generální prokuratury.
/2/ Hlavní vojenský prokurátor ustanovuje do funkcí a z nich odvolává vojenské prokurátory a vyšetřovatele vojenských prokuratur.
§ 36
Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury složí při svém prvním ustanovení do rukou nadřízeného prokurátora tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren České a Slovenské Federativní Republice, že budu prosazovat a upevňovat zákonnost, dbát při plnění svých povinností zájmů republiky a zachovávat mlčenlivost ve věcech úředních."
§ 37
/1/ Pracovní poměry prokurátorů se řídí obecnými právními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.
/2/ Pracovní poměr prokurátora vzniká ustanovením do funkce.
/3/ Pracovní poměr prokurátora končí,
a) bylo-li prokurátorovi uloženo kárné opatření propuštění,
b) splnil-li prokurátor podmínky pro nárok na plný starobní nebo invalidní důchod, jestliže prokurátor o to požádá,
c) dosáhl-li prokurátor věku 65 let, jestliže tak generální prokurátor rozhodne.
/4/ O skončení pracovního poměru rozhodne generální prokurátor také tehdy, jestliže prokurátor přestal být státním občanem České republiky i Slovenské republiky nebo je členem politické strany.
§ 38
Prokurátor se může vzdát své funkce. Prohlášení o tom musí být písemné. Nedojde-li k dohodě, skončí pracovní poměr uplynutím lhůty šesti měsíců. Lhůta začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení prohlášení Generální prokuratuře a končí uplynutím posledního dne šestého kalendářního měsíce.
§ 39
/1/ O vojenském služebním poměru platí pro vojáky činné u prokuratury, pokud tento zákon nestanoví jinak, právní předpisy vztahující se na vojáky, jakož i vojenské služební předpisy.
/2/ Osobním úřadem vojáků činných u prokuratury a ostatních zaměstnanců činných u vojenských prokuratur je ministerstvo obrany.
§ 40
Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni při plnění svých úkolů zachovávat zákony a jiné právní předpisy. Jsou také povinni dbát služebních příkazů a zachovávat mlčenlivost v úředních věcech, pokud nebyli této povinnosti pro určitý případ zproštěni nadřízeným prokurátorem oprávněným k rozhodnutí podle § 35. Dále jsou povinni zdržet se při výkonu své funkce i v občanském životě všeho, co by mohlo narušit vážnost prokuratury nebo snížit důvěru občanů k ní.
§ 41
Prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury jsou povinni i po skončení pracovního poměru zachovávat mlčenlivost a splnit všechny závazky, které vznikly za trvání pracovního poměru.
§ 42
/1/ Zaviněné porušení povinností prokurátory, zejména porušení pracovní kázně, vážné závady při plnění pracovních povinností, nedůstojné chování při výkonu služby nebo v občanském životě, je kárným proviněním; u vojenských prokurátorů a vyšetřovatelů vojenských prokuratur je kázeňským přestupkem.
/2/ Za kárné provinění se prokurátorovi uloží některé z kárných opatření, jimiž jsou
a) důtka,
b) veřejná důtka,
c) snížení pravidelného platu až o 10%, a to nejdéle na dobu tří měsíců,
d) propuštění.
/3/ Kárné opatření propuštění lze uložit jen tehdy, je-1 kárné provinění takové povahy, že by dalším setrváním prokurátora v práci byl ohrožen důležitý veřejný zájem.
/4/ Kárné opatření se neuloží, postačí-li k nápravě mírnější výchovný prostředek (domluva, napomenutí), popřípadě již samo projednání kárného provinění.
§ 43
/1/ Kárná pravomoc nad prokurátory přísluší generálnímu prokurátorovi, který rovněž upravuje její výkon.
/2/ Kázeňskou pravomoc nad vojáky činnými u prokuratury vykonává hlavní vojenský prokurátor podle předpisů pro ně platných. Kázeňskou pravomoc nad hlavním vojenským prokurátorem vykonává generální prokurátor.
§ 44
/1/ Kárné řízení lze zavést do jednoho měsíce ode dne, kdy kárné provinění vyšlo najevo, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se prokurátor provinění dopustil.
/2/ Bylo-li proti prokurátorovi zahájeno stíhání pro trestný čin takového druhu, že to může mít vliv na jeho další setrvání ve funkci, je možné kárné řízení zavést i po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1, pokud nedošlo k promlčení trestního stíhání podle příslušných ustanovení trestního zákona.
§ 45
/1/ Stane-li se prokurátor důvodně podezřelým z kárného provinění takové povahy, že by jeho dalším setrváním v práci byl ohrožen důležitý veřejný zájem, nebo byl-li vzat do vazby, zprostí ho generální prokurátor výkonu práce.
/2/ Po dobu zproštění výkonu práce přísluší prokurátorovi 50% pravidelného platu. Tato část pravidelného platu se zvyšuje o 10% na každé dítě, na které přísluší přídavek na děti, nejvýše však do výše dvou třetin pravidelného platu. Přídavek na děti přísluší nezkrácený. Jiné příjmy získané prokurátorem v této době se započítávají, pokud spolu se sníženým pravidelným platem převyšují pravidelný plat. Pravidelný plat nesmí být snížen pod hranici minimální mzdy stanovené zvláštními předpisy.
/3/ Zaniknou-li okolnosti, které odůvodňovaly zproštění výkonu práce, generální prokurátor zproštění zruší. Skončilo-li kárné řízení zastavením, nevyplacené příjmy se doplatí.
§ 46
Jednání, které má znaky přestupku, se u prokurátora projedná jako kárné provinění podle tohoto zákona.
§ 47
/1/ Generální prokurátor má postavení vedoucího ústředního orgánu České a Slovenské Federativní Republiky.
/2/ O příjmech generálního prokurátora platí ustanovení o příjmech ministrů České a Slovenské Federativní Republiky, o příjmech náměstků generálního prokurátora ustanovení o příjmech náměstků ministra České a Slovenské Federativní Republiky.
/3/ Platové poměry prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů prokuratury upravují zvláštní předpisy.
§ 48
/1/ Právním čekatelem u vojenské prokuratury může být jen voják v činné službě. Do této funkce ho ustanovuje hlavní vojenský prokurátor.
/2/ Právní čekatel u vojenské prokuratury musí splňovat podmínky stanovené v § 34 odst. 1 s výjimkou podmínek uvedených pod písmeny a) a c).
/3/ Čekatelská praxe je tříletá. Výjimku může v jednotlivém případě povolit hlavní vojenský prokurátor.
/4/ Rozsah úkonů, jež mohou v souladu s právními předpisy provádět právní čekatelé u vojenských prokuratur, stanoví generální prokurátor.
Část šestá
Závěrečná ustanovení
§ 49
Zrušuje se zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění zákona č. 71/1967 Sb., zákona č. 147/1969 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 196/1988 Sb. a zákona č. 168/1990 Sb., pokud upravuje pravomoc, působnost a úkoly orgánů České a Slovenské Federativní Republiky a právní poměry prokurátorů, vyšetřovatelů a právních čekatelů prokuratury.
§ 50
Tento zákon nabývá účinnosti dnem .....
Důvodová zpráva
Obecná část
Platný zákon o prokuratuře (č. 60/1965 Sb.) byl vícekrát novelizován. Naposledy se tak stalo zákonem č. 168/1990 Sb., který přinesl početné, avšak převážně drobné, změny obsahové a zejména formální; jimi nebyl dotčen funkční model prokuratury založený na principu univerzálního dozoru nad zákonností, ani model organizační a podstata pracovněprávního postavení prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury. Věcně nejvýznamnější novelu představoval zákon č. 147/1969 Sb., který promítl v návaznosti na ústavní zákon č. 155/1969 Sb. do uspořádání prokuratury principy federalizace státu. Pro toto promítnutí v prokuratuře bylo specifické, že bylo zachováno pojetí prokuratury jako jednotné soustavy orgánů ve federaci i obou republikách a zakotveny některé vztahy nadřízenosti a podřízenosti mezi rovinou federace a republik.
Současná novelizace ústavy (nové znění čl. 104 a zrušení čl. 105, 106 a 106a) odstraňuje jednotnost prokuratury a vazby nadřízenosti a podřízenosti; konstituuje tři samostatné sou vy prokuratury, a to pro federaci a obě republiky. V souvislosti s tím svěřuje zákonnou úpravu prokuratury do působnosti jednak Federálního shromáždění, jednak národních rad. Funkčního modelu, t. j. pojetí prokuratury jako subjektu dozoru nad dodržováním zákonů a jiných právních předpisů, se však nedotýká.
Primárním motivem předloženého návrhu zákona o prokuratuře ČSFR je reagovat na právě uvedenou novelizaci ústavy. Při zachování nedotčené zákonné úpravy, která obsahuje principy a instituty, jež ústava opouští, avšak pozitivně nenahrazuje principy a instituty jinými, by se ústavní změny nemusely bezprostředně a bez problémů promítnout v praxi.
Při úvaze, zda provést žádoucí změny v úrovni zákona dílčí novelizací platného zákona v té části, která se týká věcí, jež patří do působnosti ČSFR, anebo uceleným novým zákonem, byla dána přednost druhému řešení. Dílčí novelizace by byla značně složitější a nepřehledná.
Vzhledem k legislativnímu motivu v podstatě omezenému na promítnutí ústavních změn do zákonné úpravy a vzhledem k související časové naléhavosti i omezeným perspektivám současného návrhu zákona o prokuratuře ČSFR, nejsou řešeny otázky funkčního modelu prokuratury, přestože potřeba její transformace směrem ke státně-zastupitelskému působení je hodnocena jako nepochybná a věcně zralá.
Navržený zákon nebude mít důsledky pro mezinárodní smlouvy, jimiž je ČSFR vázána. Rovněž se nedotýká úprav platných pro Evropská společenství.
Vzhledem k tomu, že se nerozšíří kompetence ani organizační složky a funkce v prokuratuře ČSFR, nebude mít navrhovaná právní úprava důsledky pro státní rozpočet federace.
Zvláštní část
K úvodnímu ustanovení a části první - základním ustanovením
K § 1 až 4
Navržený zákon zachovává základní systematické rysy a okruh tematiky dosavadního zákona, pokud z hlediska působnosti federace přicházejí v úvahu.
Prokuratura ČSFR je v § 2 odst. 1 charakterizována jako subjekt působící k jednotnému dodržování zákonů a jiných právních předpisů s omezením na věci, které patří do působnosti ČSFR. Princip jednoty zákonnosti vychází z toho, že jednotná normativní úprava bez jednotné interpretace a aplikace by postrádala smyslu; současně opodstatňuje uspořádání prokuratury na principech centralizace a podřízenosti nižších prokurátorů vyšším. Ve vymezení poslání prokuratury ČSFR není použito výrazu "dozor", i když - jak uvedeno výše - současný funkční model není předmětem nové úpravy. Jednotlivé typy aktivity prokurátorů uvedené v § 3 totiž nejsou, až na výjimku uvedenou pod písmenem d), výkonem dozoru v pravém slova smyslu.