Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VII. volební období
146
Vládní návrh
Zákon
ze dne ........ 1992
kterým se mění a doplňuje zákon č. 222/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 222/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, se mění a doplňuje takto:
1. § 1 včetně nadpisu zní:
"§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje daň z přidané hodnoty (dále jen "daň"), které podléhá zdanitelné plnění v tuzemsku, zboží z dovozu a mezinárodní autobusová přeprava osob uskutečňovaná zahraničním provozovatelem v tuzemsku s výjimkou pravidelné přepravy osob (dále jen "příležitostná autobusová přeprava v tuzemsku")."
2. § 2 odst. 2 zní:
"(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zbožím hmotné věci movité včetně tepelné a elektrické energie, plynu a vody; za zboží se nepovažují peníze,
b) penězi platné bankovky a mince československé nebo cizí měny, pokud nejsou československé mince pro sběratelské účely prodávány za cenu jinou než je jejich nominální hodnota nebo cizí bankovky a mince za cenu jinou než je přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle kursu střed vyhlašovaného Státní bankou československou; za platné se považují i takové bankovky a mince, jejichž platnost byla ukončena, ale lze je za platné bankovky a mince vyměnit,
c) službou poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků činností, s výjimkou zboží,
d) obratem příjmy a výnosy za zdanitelná plnění bez plnění osvobozených od daňové povinnosti podle § 24, snížené popřípadě o daň nebo o daň z obratu,
e) daní na vstupu daň, kterou plátce daně (dále jen "plátce") zaplatí jinému plátci nebo ji zaúčtuje za přijatá zdanitelná plnění jako součást ceny,
f) daní na výstupu daň, kterou plátce uplatní jako součást ceny za jím uskutečněná zdanitelná plnění,
g) odpočtem daně daň zaúčtovaná na vstupu případně upravená podle § 19 a § 18 odst. 4,
h) vlastní daňovou povinností rozdíl mezi daní na výstupu a odpočtem daně za příslušné zdaňovací období uvedený v daňovém přiznání,
i) nadměrným odpočtem převýšení odpočtu daně nad daní na výstupu za příslušné zdaňovací období,
j) správcem daně příslušný územní finanční orgán (dále jen "finanční orgán"), s výjimkou dovozu zboží a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku, kde je správcem daně celnice,
k) osobním automobilem silniční motorové vozidlo konstruované pouze pro přepravu sedících osob, a to nejvýše devíti osob včetně řidiče, a jehož celková hmotnost nepřevyšuje 3,5 tuny,
l) dokladem o použití doklad o použití zboží nebo služeb pro účely nesouvisející s podnikáním."
3. § 3 odst. 2 zní:
"(2) V případě příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku je povinen zaplatit daň zahraniční provozovatel."
4. V § 4 se vypouštějí slova "v rámci podnikání".
5. § 5 včetně nadpisu a odvolávky pod čarou zní:
"§ 5
Plátci
(1) Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližší nejvýše tři předcházející po sobě jdoucí kalendářní měsíce přesáhne částku 1 500 000 Kčs, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákonů národních rad upravujících správu daní a poplatků nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.
(2) Plátci jsou také osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřekročí částku podle odstavce 1, pokud se jedná o samostatné osoby, které provádějí zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení [§ 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů"] nebo jiné obdobné smlouvy, a pokud celkový obrat všech těchto osob překročí částku podle odstavce 1. Tyto osoby jsou povinny předložit jednotlivě žádost o registraci v lhůtách uvedených v odstavci 1.
(3) Osoby podléhající dani jsou povinny předložit žádost o registraci ke dni zahájení podnikání, pokud mohou nebo mohli rozumně předpokládat, že jejich obrat za nejvýše tři nejbližší po sobě jdoucí kalendářní měsíce od tohoto dne přesáhne 3 000 000 Kčs. Jestliže osoba podléhající dani tuto povinnost nesplní a její skutečný obrat za toto období přesáhne 3 000 000 Kčs, je považována za plátce ode dne zahájení podnikání a je povinna předložit daňové přiznání a vypořádat vlastní daňovou povinnost za toto období.
(4) Osoby podléhající dani, jejichž obrat nepřesáhne částku podle odstavce 1, jsou plátci od data účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Tyto osoby mohou předložit žádost o registraci plátce na vlastní žádost kdykoliv.
(5) O zrušení registrace mohou plátci požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného na osvědčení o registraci, pokud jejich obrat nepřesáhl za nejbližší předcházející tři po sobě jdoucí měsíce částku 1 500 000 Kčs a zároveň za nejbližších předcházejících dvanáct po sobě jdoucích měsíců částku 6 000 000 Kčs. Plátci podle odstavce 2 mohou požádat o zrušení registrace jednotlivě pouze při zrušení smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, v ostatních případech pouze společně.
(6) V případě zrušení registrace je plátce povinen odvést daň z majetku, u kterého uplatnil odpočet daně, a to podle účetního stavu k datu zrušení registrace. Tuto daň uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období.
(7) Pokud se osoba podléhající dani povinně zaregistruje podle odstavce 1 až 3 nebo na vlastní žádost podle odstavce 4, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně zaplacené nebo zaúčtované u majetku, a to podle účetního stavu k datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Odpočet daně lze uplatnit pouze u majetku pořízeného nejpozději 12 měsíců před datem účinnosti osvědčení o registraci. Odpočet daně nelze uplatnit u osobního automobilu, pokud se na něj vztahuje zákaz odpočtu daně podle § 18 odst. 4. Podmínkou pro uplatnění odpočtu jsou doklady s údaji o zaplacené nebo zaúčtované dani. U osoby podléhající dani se pro účely odpočtu daně při registraci plátce uznávají i doklady vystavené plátci, které obsahují cenu včetně daně. Nárok se uplatní v daňovém přiznání za první zdaňovací období po datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci.
6. V § 6 odst. 1 se doplňuje písmeno g) které zní:
"g) osoby, které jsou v pracovně právním [§ 27 a další zákoníku práce] nebo v jiném obdobném vztahu vůči plátci,"
7. § 7 odst. 2 zní:
"(2) Za zdanitelná plnění se pro účely tohoto zákona považují i plnění uskutečněná plátcem pro účely nesouvisející s podnikáním."
8. § 9 odst. 1 písm. f) zní:
"f) při zdanitelném plnění uskutečněném pro účely nesouvisející s podnikáním dnem uvedeným na dokladu o použití,"
9. § 12 včetně nadpisu zní:
"§ 12
Vystavování daňových dokladů, dokladů o použití a jejich obsah
(1) Plátce je povinen vyhotovit za každé zdanitelné plnění ve prospěch jiného plátce daňový doklad, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jeho uskutečnění a v případě uskutečnění plnění pro účely nesouvisející s podnikáním doklad o použití.
(2) Daňový doklad musí obsahovat:
a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, v jehož prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění,
c) pořadové číslo dokladu,
d) název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění,
e) datum vystavení dokladu,
f) výši ceny bez daně,
g) sazbu daně,
h) výši daně zaokrouhlenou na celé koruny nahoru.
(3) Jsou-li součástí zdanitelného plnění zboží nebo služby s různými sazbami daně popřípadě osvobozené od daňové povinnosti, musí být v daňovém dokladu nebo v dokladu o použití uvedeny výše ceny a výše daně odděleně podle stanovených sazeb popřípadě osvobození od daně.
(4) Plátci jsou povinni uchovávat všechny daňové doklady a doklady o použití rozhodné pro stanovení daně po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.
(5) Doklad o použití musí obsahovat:
a) obchodní jméno, sídlo, popřípadě bydliště, místo podnikání, daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) jméno a bydliště osoby, v jejíž prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění, popř. účel použití,
c) pořadové číslo dokladu,
d) název, množství zboží nebo rozsah zdanitelného plnění,
e) datum vystavení dokladu,
f) výši ceny bez daně,
g) sazbu daně,
h) výši daně zaokrouhlenou na celé koruny nahoru.
(6) Vystaví-li osoba podléhající dani, která není plátcem, daňový doklad, je povinna oznámit a zaplatit daň zaúčtovanou na výstupu příslušnému finančnímu orgánu nejpozději do 15 dnů od konce měsíce, ve kterém doklad vystavila.
(7) Pro účely uplatnění odpočtu podle § 18 plní funkci daňového dokladu u zdanitelných plnění při přepravě osob doklad o zaplacení."
10. Odvolávka 7 se vypouští.
11. § 13 odst. 4 zní:
"(4) Daňový dobropis a vrubopis obsahují údaje stanovené v § 12 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), g) a dále:
a) jde-li o dobropis, rozdíl mezi původní a sníženou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na celé koruny nahoru,
b) jde-li o vrubopis, rozdíl mezi původní a zvýšenou cenou za zdanitelné plnění bez daně a tomu odpovídající daň zaokrouhlenou na celé koruny nahoru."
12. § 14 odst. 6 zní:
"(6) Základem daně při koupi najaté věci je cena předmětu, která by byla sjednána v případě kupní smlouvy, minimálně ve výši obvyklé ceny bez daně, s výjimkou případů, kdy cena bez daně zboží, nemovitosti nebo stavebního objektu, které jsou předmětem koupě, přesáhne částku 1 000 000 Kčs. V tomto případě je základem daně nájemné bez daně zahrnující podíl z ceny předmětu minimálně ve výši obvyklé ceny, snížené o částku připadající na finanční činnosti."
13. V § 14 se připojují nové odstavce 9, 10 a 11, které znějí:
"(9) Základem daně při prodeji zlata ve slitcích nebo mincích, které je prodáváno Státní bankou československou za cenu vyšší než bylo nakoupeno, je rozdíl mezi cenou, za kterou bylo nakoupeno a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Nelze-li nákupní cenu zjistit, je základem daně rozdíl mezi světovou tržní cenou zlata a cenou bez daně, za kterou je prodáváno. Pokud je prodáváno za cenu nižší než bylo nakoupeno, základem daně je nula.
(10) Základem daně při prodeji platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle kursu vyhlašovaného Státní bankou československou, je rozdíl mezi nominální hodnotou a cenou bez daně, za kterou jsou prodávány. Pokud jsou prodávány za cenu nižší než je jejich nominální hodnota nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na československou měnu podle kursu vyhlašovaného Státní bankou československou, základem daně je nula.
(11) Základem daně při prodeji platných československých poštovních cenin a kolků, které jsou prodávány za ceny vyšší než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, je rozdíl mezi nominální hodnotou nebo cenou podle poštovního sazebníku a cenou bez daně, za kterou byly prodány. Pokud jsou prodávány za ceny nižší než je jejich nominální hodnota nebo cena podle poštovního sazebníku, základem daně je nula. Při prodeji cenin, jejichž platnost byla ukončena, je základem daně cena, která neobsahuje daň."
14. V § 15 odst. 2 se slovo "nového" nahrazuje slovem "původního".
15. V § 15 odst. 3 se slova "ty osoby, které byly" nahrazují slovy "plátci, kteří byli".
16. V § 16 se za odstavec 3 připojuje odstavec 4, který včetně odvolávky pod čarou zní:
"(4) Sazba daně u služeb zařazených podle zvláštního předpisu [Vyhláška č. 117/1981 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových prací výrobní povahy.] jako průmyslové práce výrobní povahy je 23% s výjimkou průmyslových prací výrobní povahy pro potravinářský průmysl, kde je sazba daně 5%."
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.
17. V § 16 odst. 4 se za slova "stavebních objektů" doplňují slova "a stavebních prací".
18. V § 16 odst. 6 se za slovo "zboží" doplňují slova "popřípadě služeb" a slovo "kterému" nahrazuje slovem "kterým".
19. § 17 odst. 2 zní:
"(2) Daň se vypočítá jako součin základu daně a příslušné výše sazby dělený stem. Vypočtená daň se zaokrouhlí na celé koruny nahoru."
20. V § 17 odst. 5 se slovo "sazbou" nahrazuje slovy "výší sazby" a slovo "sazby" slovy " výše sazby".
21. V § 17 se vypouštějí odstavce 6 a 7.
22. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu zní:
"§ 17a
Stanovení daňové povinnosti u plátců, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu
(1) Způsob stanovení daňové povinnosti uvedený v dalších odstavcích tohoto paragrafu mohou použít pouze plátci, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu v tuzemsku.
(2) Plátce je povinen oznámit použití tohoto způsobu stanovení daně písemně příslušnému finančnímu orgánu a současně je povinen tento způsob používat minimálně jeden kalendářní rok, a to od 1. ledna roku následujícího po roce, ve kterém oznámil finančnímu orgánu použití tohoto způsobu stanovení daně. Pokud se plátce rozhodne tento způsob již nepoužívat, může tak učinit pouze od 1. ledna roku následujícího po roce, kdy toto své rozhodnutí sdělil příslušnému finančnímu orgánu. V případě zahájení zdanitelných plnění v průběhu kalendářního roku je plátce povinen oznámit použití tohoto způsobu stanovení daně písemně příslušnému finančnímu orgánu a současně je povinen tento způsob používat do konce roku, ve kterém zahájil zdanitelná plnění a celý následující kalendářní rok.
(3) Daň na výstupu určí plátce takto:
a) sleduje v příslušném zdaňovacím období nákup zboží v cenách bez daně podle jednotlivých sazeb, přičemž nákup zboží od osob, které nejsou plátci daně zařadí do příslušné sazby daně v cenách nákupu,
b) stanoví celkový součet cen bez daně za nákup zboží v příslušném zdaňovacím období,
c) zjistí podíl nákupu zboží v jednotlivých sazbách daně na celkovém nákupu zboží v příslušném zdaňovacím období,
d) základem pro stanovení daně za příslušné zdaňovací období podle jednotlivých sazeb daně je součin celkového součtu tržeb v cenách včetně daně za toto období a podílu stanoveného podle písmene c) pro jednotlivé sazby daně,
e) daň za příslušné zdaňovací období se vypočte jako součin výše uvedeného základu daně a koeficientu, kterým je podíl, v jehož čitateli je výše sazby a ve jmenovateli součet čísla 100 a výše sazby.
(4) Po skončení kalendářního roku určí plátce způsobem podle odstavce 3 údaje za celý kalendářní rok a případné rozdíly v dani oproti skutečnosti vypořádá na vrub nebo ve prospěch státního rozpočtu. Opravené údaje uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Stejným způsobem postupuje plátce i v případě, že v průběhu kalendářního roku zruší registraci plátce nebo ukončí podnikání, a to za období od 1. ledna do data uvedeném na rozhodnutí o zrušení registrace plátce."
23. V § 18 odst. 1 se slova "pro podnikání" nahrazují slovy "pro svá zdanitelná plnění".
24. § 18 odst. 2 zní:
"(2) Plátce má nárok na odpočet daně ve zdaňovacím období, ve kterém daň na vstupu zaúčtoval nebo v prvním zdaňovacím období po datu účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci."
25. § 18 odst. 4, 5 a 6 znějí:
"(4) Plátce nemá nárok na odpočet daně při nákupu osobního automobilu, a to i formou koupě najaté věci a při nákupu vratných lahví ze skla. Vyloučení daně z nároku na odpočet musí být v tomto případě provedeno před případnou úpravou odpočtu daně podle § 19.
(5) Odstavec 4 se nevztahuje na nákup osobních automobilů za účelem další prodeje, a to i formou koupě najaté věci, pokud je uskutečňován plátcem.
(6) Prodá-li plátce osobní automobil a vratné láhve ze skla, při jejichž koupi neuplatnil nárok na odpočet podle odstavce 4, je tento prodej osvobozený od daňové povinnosti."
26. § 19 včetně nadpisu zní:
"§ 19
Způsob uplatnění odpočtu
(1) Použije-li plátce přijatá zdanitelná plnění částečně pro svá zdanitelná plnění, u nichž má nárok na odpočet daně, a částečně pro zdanitelná plnění, u nichž nárok na odpočet daně nemá, určí se poměrná část odpočtu daně ve výši, která odpovídá celkové dani na vstupu za příslušné zdaňovací období vynásobené koeficientem. Koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za zdanitelná plnění, u nichž vzniká nárok na odpočet, a ve jmenovateli celkový součet cen bez daně za všechna uskutečněná zdanitelná plnění v tomto zdaňovacím období. Cena bez daně při prodeji podniku nebo jeho části a cena bez daně za pronájem pozemků a staveb, pokud je osvobozen podle § 29 se nezapočítává do jmenovatele koeficientu. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na dvě desetinná místa.
(2) Plátce nemá nárok na odpočet daně za příslušné zdaňovací období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavce 1 nižší než 0,05.
(3) Plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně za všechna přijatá zdanitelná plnění v příslušném zdaňovacím období, pokud je koeficient vypočtený podle odstavce 1 vyšší než 0,95.
(4) Po skončení kalendářního roku určí plátce způsobem podle odstavce 1, 2 a 3 údaje za celý kalendářní rok a případné rozdíly v dani oproti skutečnosti vypořádá na vrub nebo ve prospěch státního rozpočtu. Opravené údaje uvede do daňového přiznání za poslední zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Stejným způsobem postupuje plátce i v případě, že v průběhu kalendářního roku zruší registraci plátce nebo ukončí podnikání, a to za období od 1. ledna do data uvedeném na rozhodnutí o zrušení registrace plátce.
(5) Plátce, který prodává podnik nebo jeho část, má nárok na odpočet daně zaúčtované u přijatých zdanitelných plnění, která jsou předmětem prodeje a u nichž ještě nebyl uplatněn odpočet, s výjimkou osobních automobilů, u nichž nelze uplatnit nárok na odpočet daně podle § 18 odst. 4.
(6) Nárok na vrácení odpočtu za období, ve kterém vznikl, má Správa federálních hmotných rezerv při nákupu zboží pro státní hmotné rezervy a ostatní plátci při nákupu zboží pro "Program 222", a to do 15 dní od lhůty pro předložení daňového přiznání za toto zdaňovací období. Podmínkou je, že tyto nákupy budou účetně sledovány samostatně a daň vypořádána na samostatném daňovém přiznání".
27. V § 20 se vypouštějí odstavce 2 a 3 a dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 2 a 3.
28. V § 20 se v odstavci 5 slova "odstavců 2 a 3" nahrazují slovy "odstavce 1".
29. § 21 včetně nadpisu zní:
"§ 21
Nadměrný odpočet
(1) Plátce má nárok na uplatnění nadměrného odpočtu v daňovém přiznání ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém došlo k jeho vzniku.
(2) Při opakovaném vzniku nadměrného odpočtu je plátce povinen jej přenést do následujícího zdaňovacího období, pokud zákon nestanoví jinak."
30. § 22 včetně nadpisu zní:
"§ 22
Vrácení nadměrného odpočtu
"(1) Je-li zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc, a není-li nadměrný odpočet uhrazen z daně na výstupu do dvou kalendářních měsíců od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikl, má plátce nárok na vrácení daně do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za běžné zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové přiznání nepředloží včas. Je-li zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí, a není-li nadměrný odpočet uhrazen z daně na výstupu za zdaňovací období následující po období, ve kterém vznikl, má plátce nárok na vrácení daně do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za běžné zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové přiznání nepředloží včas.
(2) Nárok na vrácení nadměrného odpočtu má plátce pouze v té výši, která nebyla uhrazena z daně zaúčtované na výstupu."
31. § 23 odst. 1 zní:
"(1) Plátce, jehož předmětem podnikání je nákup ojetých osobních automobilů za účelem jejich dalšího prodeje, má nárok na odpočet daně na vstupu při jejich nákupu."
32. V § 23 odst. 2 se slovo "sazbou" nahrazuje slovy "výší sazby" a slovo "sazby" slovy "výše sazby".
33. V § 24 odst. 1 se vypouštějí písmena i), k) a m) a dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i) a dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno j).
34. V § 24 odst. 2 se vypouští slovo "zaúčtované".
35. V § 25 se doplňuje písmeno c), které zní:
"c) vydávání a prodej platných československých poštovních cenin a kolků za nominální hodnotu a ceny podle poštovních sazebníků."
36. § 29 odst. 3 zní:
"(3) Plátce, který pronajímá pozemky nebo stavby jiným plátcům pro účely podnikání, se může rozhodnout, zda pronájem bude osvobozen od daňové povinnosti nebo zda bude dani podléhat. Toto své rozhodnutí je povinen oznámit finančnímu orgánu a je povinen se jím řídit nejméně do konce kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém k rozhodnutí došlo."
37. § 30 odst. 2 zní:
"(2) Od daňové povinnosti je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb uskutečňované v rámci výchovné a vzdělávací činnosti osobami uvedenými v odstavci 1."
38. V odvolávce pod čarou č. 24) se doplňují za slova "§ 2" slova "§ 57a a § 57b".
39. V odvolávce pod čarou č. 26) se doplňují na konec textu slova "§ 12 odst. 5 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství".
40. § 31 odst. 2 zní:
"(2) Od daňové povinnosti je osvobozeno dodání zboží a poskytování služeb oprávněnými subjekty v souvislosti se zdravotními výkony podle odstavce 1 včetně prodeje ortopedických a protetických výrobků a léků za hotové."
41. V odvolávce pod čarou č. 29) se doplňují na konec textu slova "Zákon SNR č. 419/1991 Sb., kterým se mění a doplňují některé předpisy v oblasti zdravotnictví ve školství".
42. Vypouští se § 33, § 35, § 37.
43. § 38 odst. 3 se za poslední větu doplňuje text:
"Zálohy se zaokrouhlují na 1 000 Kčs nahoru."
44. § 38 odst. 5 zní:
"(5) Po registraci osob za plátce je jejich prvním zdaňovacím obdobím:
a) podle odstavce 1 kalendářní měsíc, ve kterém nabylo účinnosti osvědčení o registraci plátce,
b) podle odstavce 2 kalendářní čtvrtletí, ve kterém nabylo účinnosti osvědčení o registraci plátce."
45. § 39 včetně nadpisu zní:
"§ 39
Splatnost daně, zvýšení daně, penále a pokuty
(1) Daň je splatná za zdaňovací období nejpozději do 15 dnů po skončení tohoto období, s výjimkou daně u dováženého zboží a příležitostné autobusové přepravy v tuzemsku. Dodatečně splatná daň, zvýšení daně, penále a pokuta jsou splatné do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí finančního orgánu.
(2) Záloha na daňovou povinnost je splatná do konce běžného kalendářního měsíce a celková daňová povinnost je splatná do 15 dnů po skončení zdaňovacího období."
46. V § 40 se za slovo "přiznání" doplňují slova "nebo dodatečné přiznání v případech stanovených tímto zákonem".
47. § 42 včetně nadpisu zní:
"§ 42
Zvýšení daně, penále a pokuty
(1) Z rozdílu mezi vlastní daňovou povinností plátce a skutečnou daňovou povinností plátce se stanoví zvýšení daně ve výši 100%, zjistí-li tento rozdíl finanční orgán, a ve výši 20%, zjistí-li jej plátce sám a opravu daně provede v dodatečném daňovém přiznání.
(2) Nebyla-li daň zaplacena včas a v plné výši, je plátce povinen zaplatit dodatečně splatnou daň a penále ve výši 0,1% z dlužné daně za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti daně až do dne platby včetně. Tato sankce se uplatní i v případě, že plátce nezaplatí včas zvýšení daně podle odstavce 1 a penále podle tohoto odstavce.
(3) Pokud plátce nepředloží daňové přiznání včas, finanční orgán mu uloží pokutu ve výši až 10% ze skutečné vlastní daňové povinnosti za zdaňovací období, jehož se toto daňové přiznání týká, nejméně však 5 000 Kčs.
(4) Pokud plátce nesplní řádně a včas registrační nebo oznamovací povinnost nebo nepředloží daňové přiznání vůbec, finanční orgán mu uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kčs, nejméně však 5 000 Kčs.
(5) Pokud se jedná o osobu, na kterou se vztahuje ustanovení § 12 odst. 6, uloží ji finanční orgán pokutu až do výše 1 000 000 Kčs, nejméně však 5 000 Kčs.
(6) Částka zvýšení daně, vyměřené pokuty nebo penále se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.
(7) Zvýšení daně nebo penále se nevyměří, pokud nepřesáhne hodnotu 100 Kčs.
(8) Způsob vyměření zvýšení daně, penále a pokut a jejich vymáhaní stanoví zákony národních rad o správě daní a poplatků."
48. V § 45 odst. 3 se slovo "zaúčtoval" nahrazuje slovy "zaplatil".
49. V § 45 odstavec 4 se doplňují písmena d) a e), která včetně odvolávky pod čarou zní:
"d) dovoz zboží osvobozený od cla podle zvláštních předpisů, [Vyhláška č. 572/1990 Sb., o osvobození zboží dováženého pro potřebu státem registrovaných církví, náboženských společností, řeholních řádů, kongregací a jejich charitativních zařízení od dovozního cla. Vyhláška č. 39/1992 Sb., o osvobození vybraných druhů zboží od dovozního cla.]
e) dovoz zboží pro potřebu osob a orgánů požívajících výsad a imunit."
50. § 47 včetně nadpisu zní:
"§ 47
Vývoz zboží
(1) Vývoz zboží do zahraničí uskutečněný plátcem je osvobozen od daňové povinnosti, pokud nejde o zboží osvobozené podle § 24.
(2) Pro účely tohoto zákona je vývoz zboží uskutečněn, je-li zboží propuštěno do volného oběhu v zahraničí a potvrzeno jeho konečné dopravení do zahraničí na daňovém dokladu. Vývozcem se pro účely zákona rozumí účastník celního řízení.
(3) Plátce má nárok na odpočet daně u vyváženého zboží podle § 18 až 22, pokud není považován za oprávněného vývozce, na něhož se nevztahuje § 22 odstavec 1.
(4) Pro účely tohoto zákona se za oprávněného vývozce považuje plátce,
a) jehož obrat při vývozu zboží v předchozím kalendářním roce je vyšší než 5 000 000 Kčs a
b) jehož dodání zboží na vývoz činí nejméně 20% z celkového obratu v předchozím kalendářním roce; v případě, že plátce zahájí podnikání v průběhu kalendářního roku, přepočte se obrat k 31. 12. na celý kalendářní rok.
(5) Oprávněný vývozce má nárok na vrácení nadměrného odpočtu vztahujícího se k vyváženému zboží za zdaňovací období, ve kterém vznikl, a to do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za toto zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové přiznání nepředloží včas.
(6) Oprávněný vývozce, který zároveň uskutečňuje zdanitelná plnění v tuzemsku, má v případě vzniku nadměrného odpočtu nárok na vrácení poměrné části nadměrného odpočtu za zdaňovací období, a to do 15 dnů od lhůty pro předložení daňového přiznání za toto zdaňovací období, popřípadě do 15 dnů od data skutečného předložení daňového přiznání za zdaňovací období, pokud daňové přiznání nepředloží včas. Tato poměrná část se stanoví jako součin celkové daně na vstupu za zdaňovací období upravené podle § 19 a koeficientu. Tento koeficient se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet cen bez daně za vyvážené zboží a ve jmenovateli součet cen bez daně za zdanitelné plnění, kromě zdanitelných plnění osvobozených od daňové povinnosti podle § 24. Při výpočtu koeficientu se vychází z údajů za příslušné zdaňovací období.
(7) Vrácení poměrné části nadměrného odpočtu stanovené podle odstavců 5 a 6 za zdaňovací období nesmí překročit nadměrný odpočet za zdaňovací období. V případě postupu podle § 22 se nadměrný odpočet sníží o částku vrácené daně.
(8) Daňovým dokladem při vývozu zboží je písemný návrh na celní řízení.
(9) Federální ministerstvo financí po dohodě s federálním ministerstvem zahraničních věcí upraví vyhláškou zvláštní způsob odpočtu, popřípadě vrácení daně plátcům za zdanitelná plnění poskytovaná osobám jiných států, které požívají výhod podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána a které byly zveřejněny ve Sbírce zákonů.
(10) Federální ministerstvo financí upraví vyhláškou způsob odpočtu, popřípadě vrácení daně plátcům za zdanitelná plnění poskytovaná osobám při přechodu státní hranice České a Slovenské Federativní Republiky."