Zvláštním případem je prodej zboží v rámci soudem nařízené exekuce, či konkursu. Zákon nebrání tomu, aby zboží bylo zařazeno do konkursní podstaty nebo mezi věci postihnuté výkonem rozhodnutí; předmětem prodeje z volné ruky nebo v dražbě však může být jenom po úředním označení.
Současně se upravují zvláštní povinnosti týkající se prodeje v obchodě. Zvláštní ochrana názvů "zlatý", "stříbrný" nebo "platinový" vychází kromě účelnosti rovněž z tradice dodržované i v zahraničí.
K § 41 a 42
Puncovní dozor není možné realizovat bez přímé kontroly výroby nebo prodeje zboží. Proto se upravují oprávnění inspektorů k potřebným úkonům při zachování nezbytné ochrany kontrolovaných osob proti neoprávněným nebo nadbytečným zásahům do jejich činnosti.
K § 43 až 45
Předloha zavádí institut správních pokut ukládaných výrobcům nebo obchodníkům. Skutkové podstaty jsou odlišeny podle závažnosti protiprávního jednání a výši pokuty ovlivňuje i velikost prospěchu, který kontrolovaná osoba získala.
Ochrana zájmů státu i spotřebitelů vyžaduje, aby puncovní úřad mohl vykonávat puncovní dozor i nad právnickými nebo fyzickými osobami, jez vyrábí nebo obchodují se zbožím z drahých kovů, případně s dentálními drahými kovy bez oprávnění. Právě u těchto osob je největší předpoklad, že výrobky jimi uváděné do oběhu nebudou vyhovovat puncovním předpisům, což může vést k výraznému poškozování spotřebitelů.
Zvláštním případem je oprávněný veřejný prodej jiných předmětů než zboží, při kterém rovněž může dojít ke klamavému označení. Například oprávněný prodejce neprav bižuterie bude nabízené výrobky označovat jako zlaté nebo stříbrné. Nebude se přitom jednat o obchodníka dle tohoto zákona, ani o osobu vykonávající činnost bez příslušného povolení.
K § 46 a 47
Mimo to, že je výrobní značka důležitým prvkem v systému puncovnictví, představuje zároveň identifikační znamení každého výrobce. Z toho důvodu jsou základní podmínky pro její přidělení stanoveny zákonem. Pro zákazníky je výrobní značka v mnoha případech zárukou dobré kvality zboží a je proto účelné, aby ve vyjmenovaných případech mohla být jedna značka používána i dále.
K § 48
V souladu s pří slušným ustanovením živnostenského zákona vydává puncovní úřad osvědčení o odborné způsobilosti pro uchazeče o provozování vázané živnosti "slévání drahých kovů".
K § 49
Výhody spojené s registrací slitiny jsou především při provádění puncovní kontroly, resp. zkoušky ryzosti. Požadavek na získání potřebného množství slitiny, i za úplatu, je odůvodněn tím, že bez toho si puncovní úřad nemůže zhotovit zkušební nástroje a provádět zkoušku na prubířském kameni.
K § 50
Lze očekávat, že ČSFR přistoupí k puncovní konvenci nebo uzavře dvoustranné dohody, které umožní státům vzájemně si uznávat úřední označení zboží, a proto předloha pamatuje na tuto skutečnost tím, že v souladu s mezinárodním závazkem uvedené zboží zvýhodňuje.
K § 51
Za úkony puncovního úřadu mohou být vybírány správní poplatky (např. za přidělení výrobní značky, zápis registrované slitiny, opis úřední písemnosti atd.) nebo cena dle cenových předpisů. Osvobození soudů od úhrad za puncovní kontrolu, má za cíl zabránit dalšímu snižování konkursní podstaty a nákladů spojených s exekucí.
K § 52 a 53
Ustanovení realizuje zmocnění obsažené v živnostenském zákoně a určuje puncovní úřad jako adresáta opisů živnostenských listů vydaných podnikatelům, kteří vykonávají činnosti v oboru působnosti tohoto zákona.
Zmocnění k vydání prováděcího předpisu se uděluje federálnímu ministerstvu hospodářství, aby byla zachována jednotnost právní úpravy puncovnictví do všech důsledků.
K § 54 a 55
Kromě klasických přechodných ustanovení předloha řeší i problém vyplývající z faktu, že puncovní služba na území dnešní federativní republiky se traduje již téměř dvě stovky let. Zboží, které bylo v minulosti úředně označeno, resp. jeho majitele, není možné znevýhodnit a vyžadovat na nich opětovné předložení zboží k puncovní kontrole. Tím by se zároveň popřela správnost výkonu puncovní služby prováděné státem v minulosti. Výjimku tvoří jenom úřední označování zboží v době nesvobody na zabraném území, protože tehdejší puncovní značky byly užívané i po válce v sousedních zemích (Maďarsko, Rakousko), oproti tomu se uznávají protektorátní puncovní značky a značky Slovenského štátu.
Další výjimku představují předměty z drahých kovů, které podle předlohy nelze označit za zboží, ale v minulosti byly úředně označovány. Jde o předměty ze zlata s ryzostí 250/1000, jejichž výrobu a distribuci povoloval zákon č. 2/1928 Sb.
K § 56
Přijetí zákona si vyžádá zrušení příslušného ustanovení zákona o zkušebnictví a dále zrušení stávající právní úpravy obsažené v citované vyhlášce a jejích dvou novelách. Zároveň se navrhují zrušit i zbytkové předpisy, vyhl. č. 336/1952 Ú. l. a vyhl. č. 216/1955 Ú. l. upravující hospodaření průmyslovými diamanty, které sice přímo nesouvisí s právní úpravou oblasti drahých kovů, ale tradičně bylo po dlouhá léta považováno za její součást.
K § 57
Při stanovení účinnosti zákona je nezbytné přihlédnout k tomu, že musí být vydány navazující zákony národních rad upravující výkon státní správy v předmětné oblasti tak, aby nevzniklo právní vakuum. Zároveň právní úprava navazuje i na přestavbu daňového systému. Předpokládaná účinnost je proto k 1. lednu 1993.
V Praze dne 16. září 1992
Předseda vlády ČSFR
Stráský v. r.
Ministr hospodářství ČSFR
Kubečka v. r.