Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VII. volební období
114
Vládní návrh
Zákon
ze dne ............ 1992
o státní službě pro drahé kovy
(puncovní zákon)
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení
Hlava I
§ 1
Předmět úpravy
Zákon upravuje
a) státní službu pro drahé kovy,
b) práva a povinnosti právnických a fyzických osob, které vyrábějí, prodávají nebo jinak uvádějí na trh výrobky z drahých kovů.
Vymezení pojmů
§ 2
Drahé kovy
Drahými kovy jsou pro účely tohoto zákona zlato, stříbro, platina, paladium, iridium, rhodium, ruthenium a osmium.
§ 3
Výrobky z drahých kovů
(1) Za výrobky z drahých kovů pro účely tohoto zákona se považují
a) klenotnické, bižuterní, medailérské a jiné zlatnické a stříbrnické výrobky ze slitin zlata, stříbra nebo platiny které mohou být kombinovány s přírodními či syntetickými kameny, perlami, smaltem, korály, sklem a jinými nekovovými materiály (dále jen "zboží"),
b) slitiny a polotovary z drahých kovů (dále jen "klenotnické slitiny"), určené pro výrobu a opravy zboží,
c) slitiny drahých kovů užívané v péči o chrup (dále jen "dentální drahé kovy"),
d) československé mince z drahých kovů vydávané v souladu se zvláštním právním předpisem [§ 17 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.] (dále jen "československé mince"),
e) lístkové zlato a stříbro.
(2) Za zboží se pro účely tohoto zákona nepovažují
a) výrobky ze zlata o ryzosti nižší než 333/1000,
b) výrobky ze stříbra o ryzosti nižší než 500/1000,
c) výrobky z platiny o ryzosti nižší než 800/1000,
d) přístroje, nástroje a jiné předměty z drahých kovů určené k technickým, vědeckým, laboratorním, vyučovacím nebo obdobným účelům, bez ohledu na jejich ryzost.
(3) Zboží je dovoleno v tuzemsku vyrábět nebo ze zahraničí pro obchodování v tuzemsku dovážet, jen pokud má zákonnou ryzost, stanovenou tímto zákonem (§ 5).
§ 4
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) tuzemským zbožím zboží vyrobené v tuzemsku po nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně zboží, které vzniklo podstatnou úpravou jiného zboží,
b) cizím zbožím zboží dovezené ze zahraničí po nabytí účinnosti tohoto zákona podnikatelem [§ 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku.], jehož předmět podnikání zahrnuje obchodování s výrobky z drahých kovů (dále jen "obchodník,"),
c) starým zbožím zboží, které neprošlo tuzemskou puncovní kontrolou,
d) starožitným zbožím staré zboží, jež má uměleckou nebo kulturně-historickou hodnotu,
e) opraveným zbožím úředně označené zboží, u kterého musí být při opravě vyměněna součást označená puncovní značkou, nebo u kterého při opravě musí být puncovní značka poškozena a majitel požaduje opravu včetně úředního označení,
f) registrovanou slitinou klenotnická slitina, která je zapsaná v seznamu registrovaných slitin (§ 49),
g) výrobcem podnikatel [§ 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku.], jehož předmět podnikání zahrnuje výrobu nebo opravu zboží, výrobu klenotnických slitin, československých mincí nebo dentálních drahých kovů,
h) obchodováním prodej, včetně obstarání prodeje, nákup za účelem dalšího prodeje a prodej použitého zboží.
§ 5
Zákonné ryzosti
(1) Ryzost znamená poměrný hmotnostní obsah drahého kovu ve slitině vyjádřený v tisícinách (1/1000), takže ryzí kov má ryzost 1000/1000. Zákonnými ryzostmi jsou a) pro zboží zlaté
|
ryzost č. 1 |
986/1000 |
|
ryzost č. 2 |
900/1000 |
|
ryzost č. 3 |
750/1000 |
|
ryzost č. 4 |
585/1000 |
|
b) pro zboží stříbrné |
|
|
ryzost č. 1 |
959/1000 |
|
ryzost č. 2 |
925/1000 |
|
ryzost č. 3 |
900/1000 |
|
ryzost č. 4 |
835/1000 |
|
ryzost č. 5 |
800/1000 |
|
c) pro zboží platinové |
|
|
ryzost č. 1 |
950/4000 |
|
ryzost č. 2 |
900/1000 |
|
ryzost č. 3 |
850/1000 |
|
ryzost č. 4 |
800/1000 |
(2) Ryzost 583/1000 u zlatého cizího zboží a ryzost 580/1000 u zlatého starého zboží se považuje za nejnižší zákonnou ryzost.
Hlava II
§ 6
Orgány státní služby pro drahé kovy
Státní správu na úseku státní služby pro drahé kovy vykonávají orgány státní správy republik, určené zákonem České národní rady nebo zákonem Slovenské národní rady (dále jen "puncovní úřady").
§ 7
Úkolem státní služby pro drahé kovy je
a) vykonávat puncovní kontrolu, puncovní inspekci a související činnosti,
b) ověřovat nebo jinak zjišťovat ryzost výrobků nebo jiných věcí z drahých kovů (§ 33),
c) nakládat se zbožím, které stát nabyl podle zvláštních předpisů nebo mezinárodních smluv,
d) provádět na vyžádání expertní činnost v oboru puncovnictví, zkoušení a analytické chemie drahých kovů a hospodaření s drahými kovy a vyjadřovat se k návrhům československých technických norem v oboru zkoušení a analytické chemie drahých kovů,
e) plnit další úkoly dle tohoto zákona nebo zvláštních předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Puncovní kontrola
Hlava I
Předmět a rozsah puncovní kontroly
§ 8
Puncovní kontrola spočívá v přezkoušení ryzosti a předepsaného stavu zboží, které jsou stanoveny tímto zákonem. Výsledkem puncovní kontroly je úřední označení zboží puncovní značkou příslušné zákonné ryzosti (dále jen "puncovní značka") nebo jiným způsobem stanoveným tímto zákonem nebo jeho rozbití.
§ 9
(1) Povinné puncovní kontrole, pokud není dále stanoveno jinak (§ 27), podléhá
a) tuzemské a cizí zboží, určené pro obchodování v tuzemsku,
b) staré zboží v případě, že má být předmětem obchodování,
c) opravené zboží (§ 4 písm. e).
(2) Ostatní staré zboží může být předloženo k puncovní kontrole.
Hlava II
Zkoušení zboží
§ 10
Tuzemské zboží
(1) Tuzemské zboží předkládá výrobce k puncovní kontrole kompletní, vyčištěné a v takovém stavu, aby je bylo možné zkoušet a označovat bez nepřiměřené manipulace. Zboží musí být do té míry dohotovené, aby po jeho označení nemohla být puncovní značka po- škozena, změněna nebo odstraněna.
(2) Výrobce je povinen při předložení oznámit druh, hmotnost, počet kusů a ryzost tuzemského zboží. Jestliže je tuzemské zboží vyrobeno z jiné než registrované slitiny, je výrobce povinen při předložení vyznačit rovněž použité kovy, pokud se týče jejich druhu a množství.
(3) Tuzemské zboží musí být zhotoveno tak, aby je bylo možné označit vyražením puncovní značky, pokud se výrobce nedohodne s puncovním úřadem výjimečně jinak.
(4) Předložené tuzemské zboží musí výrobce označit přidělenou výrobní značkou (§ 46) na místě, které stanoví puncovní úřad, a to takovým způsobem, aby vedle ní bylo možné vyrazit puncovní značku.
§ 11
Cizí zboží
(1) Cizí zboží předkládá k puncovní kontrole obchodník, který je dovezl, spolu s rozhodnutím v celním řízení o propuštění cizího zboží do volného oběhu [§ 75 zákona č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášené pod č. 287/1991 Sb.).].
(2) Obchodník je povinen předložit cizí zboží k puncovní kontrole nejpozději do třiceti dnů od právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 1.
(3) Ustanovení § 10 odst. 1 až 3 platí pro předkládání cizího zboží obdobně.
§ 12
Staré a opravené zboží
(1) Staré zboží, které má být předmětem obchodování předkládá k puncovní kontrole obchodník s vyznačením počtu kusů, druhu a hmotnosti starého zboží.
(2) Opravené zboží předkládá k puncovní kontrole výrobce spolu s vyměněnou součástí.
§ 13
Nesplní-li osoba, která má povinnost zboží předložit (dále jen "předkladatel") povinnosti uvedené v § 10, § 11 odst. 1 a 3 a § 12, nepřijme puncovní úřad zboží k puncovní kontrole.
§ 14
Zkouška ryzosti zboží
(1) Zkoušku ryzosti zboží provádí puncovní úřad na prubířském kameni nebo jiným nedestruktivním způsobem anebo chemicky.
(2) Chemickou zkoušku ryzosti zboží (dále jen "chemická zkouška") provede puncovní úřad v případě, že tuzemské nebo cizí zboží je vyrobeno z jiné než registrované slitiny nebo pokud nedestruktivní zkouška podle odstavce 1 není průkazná.
(3) U starého zboží nebo opraveného zboží může puncovní úřad provést chemickou zkoušku jen se souhlasem předkladatele. Odmítne-li předkladatel souhlas udělit, puncovní úřad staré nebo opravené zboží vrátí.
(4) K provedení chemické zkoušky je puncovní úřad oprávněn odebrat potřebný vzorek zkoušeného zboží, pokud jej nepředloží předkladatel.
Hlava III
Předepsaný stav zboží
§ 15
Povolené kombinace
(1) Zboží předložené k puncovní kontrole může být zhotoveno i z téhož drahého kovu různých zákonných ryzostí nebo z různých drahých kovů.
(2) Součásti potřebné k dosažení nezbytné pevnosti a pružnosti zboží mohou být vyrobeny z obecných kovů; v ostatních případech je k tomu třeba předchozího souhlasu puncovního úřadu. Součásti z obecných kovů musí být snadno rozpoznatelné a pokud je to technicky možné, označené znaménkem "METAL".
(3) Klenotnická slitina použitá k výrobě zboží může vedle základního drahého kovu obsahovat jenom kovy, jejichž užívání připouští prováděcí předpis. Ke kovům s obsahem do 3/1000 se nepřihlíží.
(4) Pokovení zboží smí být provedeno pouze v takové míře, aby bylo možno nedestruktivní zkouškou určit obsah drahého kovu v základní slitině.
(5) Výjimku z odstavce 3 může v odůvodněných případech udělit puncovní úřad.
§ 16
Pájení tuzemského nebo cizího zboží
(1) K pájení zboží, s výjimkou zboží slatinového, musí být použita pájka ze stejného drahého kovu, z jakého je zhotoveno zboží. K pájení platinového zboží lze použít zlatou pájku.
(2) K pájení zboží lze použít jenom pájku o ryzosti stanovené v prováděcím předpise.
(3) Použití jiných pájek nebo spojování nekovovým materiálem je možné jen po předchozím souhlasu puncovního úřadu.
(4) Při pájení stříbrného a platinového zboží smí být pájka použita pouze v množství nezbytně nutném ke spájení; nesmí být použita k zesilování či vyplňování zboží.
§ 17
Ustanovení § 15 a 16 se pro staré a opravené zboží použijí přiměřeně.
Hlava IV
Úřední označování zboží a nakládání se závadným zbožím
§ 18
(1) Na zboží, jež má zákonnou ryzost a předepsaný stav, vyrazí puncovní úřad příslušnou puncovní značku nebo je označí jiným způsobem podle tohoto zákona. Pokud má zboží závadu, kterou lze odstranit, vydá puncovní úřad zboží předkladateli a označení provede po jejím odstranění.
(2) Puncovní úřad nemusí přihlédnout k zjištěné nižší ryzosti zboží, pokud odchylka od ryzosti (remedium) nebude pro tuzemské a cizí zboží větší než 10/1000, pro zlaté a platinové staré zboží 20/1000 a pro stříbrné staré zboží 30/1000. Příslušné nižší hodnoty remedia může stanovit prováděcí předpis.
§ 19
(1) Puncovní značku pro nejblíže nižší zákonnou ryzost vyrazí puncovní úřad na zboží, které má jinou ryzost než zákonnou, ale vyšší, než je nejnižší zákonná ryzost.
(2) Na zboží zhotovené z téhož drahého kovu dvou, popřípadě více různých zákonných ryzostí se vyrazí puncovní značka nižší, popřípadě nejnižší zjištěné zákonné ryzosti.
(3) Pokud je zboží zhotovené z více drahých kovů, vyrazí se na ně odpovídající puncovní značky pro použité drahé kovy, přičemž se neužijí značky těch kovů, jichž je užito méně než jedna pětina hmotnosti předmětu a jejichž hmotnost je menší než 0,5 gramu.
(4) V případě dohody podle § 10 odst. 3 označí puncovní úřad zboží zavěšením plomby s vyraženou puncovní značkou nebo vydáním osvědčení.
§ 20
(1) Má-li zlaté nebo stříbrné staré zboží předepsaný stav a nemá ani nejnižší zákonnou ryzost (§ 5), označí se puncovní značkou pro staré zboží.
(2) Pokud staré zboží nelze bez poškození označit vyražením puncovní značky, označí je puncovní úřad zavěšením plomby s vyraženou puncovní značkou nebo vydáním osvědčení.
(3) Starožitné zboží, předložené k puncovní kontrole, se neoznačuje puncovní značkou a propustí se do obchodu vydáním odborného posudku.
(4) Ustanovení odstavce 1 a 2 se pro opravené zboží použije obdobně.
§ 21
Pro každou zákonnou ryzost a drahý kov je stanovena puncovní značka. Zvláštní puncovní značky jsou pro staré zboží, jež nedosahuje ani nejnižší zákonné ryzosti. Vyobrazení a popis puncovních značek, jakož i znaménka "METAL" stanoví prováděcí předpis.
Nakládání se závadným zbožím
§ 22
(1) Zboží, s výjimkou zboží starého nebo opraveného, jež nevyhovuje ryzostí nebo nemá předepsaný stav, puncovní úřad rozbije, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Zlomky a neoznačené staré nebo opravené zboží vrátí puncovní úřad předkladateli.
(3) Tuzemské a cizí zboží může puncovní úřad rozbít až tehdy, jestliže a) proti rozhodnutí puncovního úřadu již nelze podat opravný prostředek (§ 25 a 26), b) předkladatel se práva na podání opravného prostředku výslovně vzdal, c) po splnění podmínek uvedených v písmenu a) nebo b) předkladatel cizího zboží nepostupoval obdobně podle § 23.
§ 23
(1) Pokud předkladatel do sedmi dnů ode dne oznámení výsledku puncovní kontroly písemně sdělí puncovnímu úřadu, že cizí zboží vyveze mimo území České a Slovenské Federativní Republiky a do dalších dvaceti dnů složí puncovnímu úřadu peněžní jistotu ve výši dvojnásobku hodnoty drahého kovu obsaženého v cizím zboží, puncovní úřad mu toto zboží vydá.
(2) Prokáže-li předkladatel ve lhůtě stanovené puncovním úřadem při vydání zboží podle odstavce 1 že toto zboží vyvezl mimo území České a Slovenské Federativní Republiky, puncovní úřad mu peněžní jistotu vrátí; v opačném případě peněžní jistota propadá ve prospěch státního rozpočtu republiky, na jejímž území má puncovní úřad sídlo. Stanovená lhůta nesmí být kratší než patnáct dnů.
(3) Postupovat obdobně podle odstavce 1 může předkladatel i o rozhodnutí o některém z opravných prostředků (§ 25 a 26).
§ 24
Puncovní úřad je oprávněn odstranit ze starého nebo opraveného zboží údaje, které by mohly uvádět v omyl o jeho ryzosti.
Hlava V
Opravné prostředky
§ 25
Odvolání
(1) Opravným prostředkem proti výsledku puncovní kontroly (§ 8) je odvolání, na jehož základě se provede opakovaná zkouška ryzosti nebo předepsaného stavu zboží.
(2) Odvolání se podává puncovnímu úřadu, a to do sedmi dnů ode dne oznámení výsledku puncovní kontroly. O odvolání rozhoduje puncovní úřad. Odvolání proti výsledku puncovní kontroly podle § 18 a 20 nemá odkladný účinek.
(3) Směřuje-li odvolání proti výsledku zkoušky ryzosti zboží (§ 14), provede puncovní úřad opakovanou zkoušku chemicky.
(4) Jsou-li proto důvody, puncovní úřad v odvolacím řízení zboží úředně označí nebo původní označení změní nebo je odstraní; jinak výsledek puncovní kontroly potvrdí.
(5) Odvolání není přípustné po oznámení učiněném podle § 23 odst. 1.
§ 26
Žádost o konečné vyzkoušení ryzosti zboží
(1) Opravným prostředkem proti rozhodnutí o odvolání je žádost o konečné vyzkoušení ryzostí zboží.
(2) Žádost o konečné vyzkoušení ryzosti zboží se podává písemně vedoucímu puncovního úřadu do sedmi dnů ode dne doručení rozhodnutí o odvolání. O žádosti rozhoduje vedoucí puncovního úřadu na základě návrhu jím ustavené komise.
(3) Proti rozhodnutí o žádosti o konečné vyzkoušení ryzosti zboží se nelze odvolat.
(4) Ustanovení § 25 odst. 3 až 5 platí obdobně.
Hlava VI
Výjimky z puncovní kontroly a náhrada škody
§ 27
(1) Povinné puncovní kontrole nepodléhá
a) zboží
1. smaltem úplně potažené,
2. u kterého má hmotnost drahého kovu vzhledem k hmotnosti ostatních použitých materiálů podřadný význam (např. pouhé uzávěry nebo obruby a úchyty kamenů, ouška),
3. o velmi nízké hmotnosti nepřevyšující limit uvedený v prováděcím předpise.
b) cizí zboží propuštěné v celním řízení do vázaného oběhu [§ 77 zákona č. 44/1974 Sb.],
c) tuzemské zboží určené k vývozu,
d) starožitné zboží uvedené v prováděcím předpise.
(2) Zboží uvedené v odstavci 1 písm. č) může být předloženo k puncovní kontrole; má-li být takové zboží úředně označeno, musí vyhovovat podmínkám stanoveným tímto zákonem.
(3) Puncovní kontrole nepodléhají československé a zahraniční mince, a to ani tehdy, jsou-li součástí zboží, které této kontrole podléhá a jsou s ním volně spojeny.
(4) V pochybnostech, zda zboží podléhá puncovní kontrole, rozhodne puncovní úřad.
§ 28
(1) Zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. a) bod 2 a 3 musí výrobce nebo obchodník označit číslem vyjadřujícím odpovídající ryzost (dále jen "ryzostní číslo").
(2) Úředně neoznačené zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. a), pokud jinak vyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem a dále úředně neoznačené zboží uvedené v § 27 odst. 1 písm. d) může být předmětem obchodování v tuzemsku.
§ 29
Náhrada škody
(1) Puncovní úřad odpovídá za poškození, ztrátu nebo zničení zboží, které převzal za účelem provedení povinné puncovní kontroly, ledaže by ke škodě došlo i jinak.
(2) Puncovní úřad neodpovídá za škodu, jestliže
a) k poškození zboží došlo v důsledku chemické zkoušky, pokud ji puncovní úřad vykonal řádně a byl podle tohoto zákona k jejímu provedení oprávněn,
b) puncovní úřad v souladu s tímto zákonem tuzemské nebo cizí zboží rozbil.
ČÁST TŘETÍ
Zkoušení ostatních výrobků a věcí z drahých kovů
§ 30
Československé mince
Výrobce československých mincí je povinen předložit puncovnímu úřadu vzorky z ražby k ověření ryzosti. Bez souhlasu puncovního úřadu nemůže výrobce předat ražbu odběrateli; ustanovení zvláštních předpisů [§ 19 a 20 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.] nejsou tímto dotčena.
§ 31
Dentální drahé kovy
(1) Dentální drahé kovy mohou být předmětem obchodování nebo mohou být jinak vydávány do oběhu jenom odpovídají-li svou ryzostí závazným podmínkám uvedeným v československých technických normách.
(2) Výrobci nebo obchodníci jsou povinni předkládat puncovnímu úřadu podle jeho pokynů vzorky dentálních drahých kovů k ověření ryzosti.
§ 32
Lístkové zlato a stříbro
(1) Puncovní úřad ověřuje na žádost ryzost lístkového zlata nebo stříbra. Lístkové zlato nebo stříbro se předkládá k ověření ryzosti v knížce.
(2) Jestliže zjištěná ryzost lístkového zlata nebo stříbra odpovídá ryzosti deklarované na obalu knížky, ověří puncovní úřad ryzost tak, že na obal knížky otiskne úřední razítko.
(3) K ověření ryzosti odebere puncovní úřad namátkou vzorek v rozsahu do 1% celkového počtu lístků, nejméně však jeden kus; za odebraný vzorek nepřísluší náhrada.
§ 33
Věci z drahých kovů
(1) Puncovní úřad zjišťuje na žádost předkladatele obsah drahých kovů v předložených věcech, popřípadě vzorcích, které nepodléhají povinné puncovní kontrole. Je-li to účelné a souhlasí-li s tím předkladatel, puncovní úřad předloženou věc nebo vzorek přetaví nebo jinak upraví. O výsledku vydá úřední nález.
(2) Puncovní úřad označuje jenom slitky, které sám ztavil z předložených výrobků z drahých kovů, polotovarů, včetně jiných slitků, zlomků nebo odpadů z drahých kovů. Slitek označí puncovní úřad vyražením úředního znaku. Pokud to velikost slitku dovoluje, vyrazí na něj puncovní úřad i číslo, popřípadě též ryzost a hmotnost slitku, jinak tyto údaje uvede v přiloženém úředním nálezu.
(3) Puncovní úřad neprovede zjištění a ověření obsahu drahých kovů, pokud provedení požadovaných úkonů není v jeho technických možnostech.
§ 34
Pro zkoušení ostatních výrobků a věcí z drahých kovů platí ustanovení § 25 a 26 obdobně.
ČÁST ČTVRTÁ
Povinnosti výrobců a obchodníků
§ 35
Výrobci a obchodníci jsou povinni do patnácti dnů od zahájení činnosti oznámit puncovnímu úřadu obchodní jméno, provozovnu a vedlejší provozovny, pokud jsou zřízeny a druh své činnosti. Ve stejné lhůtě jsou povinni oznámit i změnu těchto údajů a skončení činnosti.
§ 36
Výrobní značku může používat jenom výrobce, kterému byla přidělena a může s ní označovat jenom zboží, jež sám vyrobil nebo zkompletoval.
§ 37
(1) Výrobci a obchodníci jsou povinni vést evidenci o hmotnosti a ryzosti užívaných a skladovaných drahých kovů.
(2) Výrobci jsou povinni vést hmotnostní evidenci o vyrobeném zboží a provedených opravách a obchodníci evidenci o příjmu, nákupu a prodeji zboží.
(3) Při určování hmotnosti drahých kovů nebo zboží musí výrobci a obchodníci používat stanovená měřidla [§ 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii.]. Určování hmotnosti stříbra a stříbrného zboží postačí provádět s přesností na celé gramy, u ostatních drahých kovů a zlatého a platinového zboží na 0,05 gramu.
Prodej v obchodě
§ 38
(1) Obchodníci nesmí obchodovat s úředně neoznačeným zbožím nebo takové zboží k obchodování mít nebo k prodeji nabízet, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
(2) Zákaz prodeje úředně neoznačeného zboží platí i pro
a) prodej zboží nařízený soudem podle zvláštních předpisů [Zákon č.. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 70/1992 Sb.).],
b) prodej zastaveného zboží zastavárníkem,
c) prodej zboží ve veřejné dražbě [Zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci.],
d) prodej zboží, které je výsledkem duševní tvůrčí činnosti, chráněné zvláštním zákonem [Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 247/1990 Sb.).].
§ 39
(1) Zboží nabízené nebo určené k prodeji nebo za tím účelem skladované musí být v prodejně nebo ve skladě umístěno odděleně od ostatních výrobků; to platí i pro skladování úředně neoznačeného tuzemského zboží určeného pro vývoz. Zboží nabízené k prodeji musí být rozlišeno i podle drahého kovu, ze kterého je vyrobeno.
(2) Obchodníci jsou povinni při prodeji vydat doklad s uvedením druhu, ceny, hmotnosti a ryzosti zboží.
(3) V prodejně musí být umístěno na přístupném a trvale viditelném místě vyobrazení československých puncovních značek.
(4) Ustanovení zvláštních předpisů [Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).] o provozu obchodu nejsou tímto dotčena.
§ 40
(1) Obchodníci, kteří prodávají i předměty ze zlata, stříbra nebo platiny, jež nedosahují ryzosti podle § 3 odst. 2 nebo jsou zcela z obecného kovu nebo nekovového materiálu, byť drahým kovem povrchově upraveného, nesmí při jejich prodeji používat údaje, které by mohly uvádět v omyl, že jde o zboží, zejména označovat tyto předměty slovy zlato, stříbro nebo platina, včetně výrazů odvozených nebo překladů do cizího jazyka (dále jen "klamavé označení").
(2) Předměty uvedené v odstavci 1 musí obchodníci vystavovat odděleně a jako takové je zřetelně označit.
ČÁST PÁTÁ
Puncovní inspekce
Hlava I
Práva a povinnosti puncovní inspekce
§ 41
(1) Puncovní úřad kontroluje u výrobců a obchodníků (dále jen "kontrolované osoby")
a) zda zboží prodávané, nabízené k prodeji nebo za tím účelem skladované neuniklo puncovní kontrole a zda je označeno ryzostním číslem, pokud tak zákon stanoví,
b) ryzost a složení klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů,
c) dodržování dalších povinností stanovených tímto zákonem.
(2) Pracovníci puncovního úřadu písemně pověření jeho vedoucím nebo jím určenou osobou (dále jen "inspektoři") jsou oprávněni při výkonu kontroly podle odstavce 1
a) vstupovat do všech výrobních, skladovacích nebo obchodních prostorů kontrolované osoby,
b) nahlížet do evidence vedené kontrolovanou osobou podle tohoto zákona nebo do evidence vedené podle jiného právního předpisu, pokud souvisí s činností kontrolované osoby podle tohoto zákona,
c) provádět zkoušku ryzosti zboží a dále klenotnických slitin nebo dentálních drahých kovů, včetně odběru vzorků,
d) zboží, které v rozporu s tímto zákonem nebylo předloženo k puncovní kontrole odebrat za účelem jejího provedení nebo toto zboží zajistit proti neoprávněné manipulaci a uložit kontrolované osobě lhůtu na jeho předložení puncovnímu úřadu k provedení puncovní kontroly.
(3) O odběru vzorků nebo zboží a jejich hmotnosti vystaví inspektoři kontrolované osobě potvrzení. Drahý kov ze vzorků puncovní úřad po provedení zkoušky vrátí. S odebraným zbožím naloží puncovní úřad podle části druhé tohoto zákona.
§ 42
(1) Inspektoři prokazují svou totožnost průkazy puncovního úřadu.
(2) O skutečnostech tvořících výrobní nebo obchodní tajemství, o nichž se dozvěděli při výkonu kontroly, jsou inspektoři povinni zachovávat mlčenlivost, a to i po skončení výkonu funkce inspektora.
(3) Povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 2 může inspektory zbavit vedoucí puncovního úřadu.
Hlava II
Pokuty
§ 43
(1) Puncovní úřad uloží pokutu až do výše 100 000 Kčs v případě, že kontrolovaná osoba
a) neučiní oznámení podle § 35,
b) používá výrobní značku v rozporu s tímto zákonem nebo takové jednání umožní,
c) nesplní povinnosti podle § 39 odst. 1 až 3 nebo § 40 odst. 2
d) nepředloží ve lhůtě uložené inspektorem zboží k provedení puncovní kontroly,
e) nevede evidenci vyžadovanou tímto zákonem nebo ji vede neúplně.
(2) Pokutu až do výše 500 000 Kčs puncovní úřad uloží v případě, že kontrolovaná osoba
a) obchoduje s úředně neoznačeným zbožím, které podléhá povinné puncovní kontrole nebo takové zboží k obchodování má anebo k prodeji nabízí.
b) obchoduje se zbožím, které v rozporu s tímto zákonem není označeno ryzostním číslem,
c) padělá nebo zneužije puncovní značku nebo obchoduje se zbožím, ač je jí známo, že je takovouto značkou označeno,