Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VII. volební období
55
Vládní návrh
ZÁKON
ze dne ................/1992 Sb.,
o užitných vzorech
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná, se chrání užitnými vzory.
§ 2
Technickými řešeními podle tohoto zákona nejsou zejména:
a) objevy, vědecké teorie a matematické metody,
b) pouhé vnější úpravy výrobků,
c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti,
d) programy počítačů,
e) pouhé uvedení informace.
§ 3
Užitnými vzory nelze chránit
a) technická řešení, která jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a veřejné morálky,
b) odrůdy rostlin a plemena zvířat, jakož i biologické reproduktivní materiály,
c) způsoby výroby nebo pracovní činnosti.
§ 4
/1/ Technické řešení je nové, není-li součástí stavu techniky.
/2/ Stavem techniky je vše, co bylo přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli užitného vzoru právo přednosti (§ 9), zveřejněno.
/3/ Stavem techniky není takové zveřejnění výsledků práce přihlašovatele nebo jeho právního předchůdce, ke kterému došlo v posledních šesti měsících před podáním přihlášky užitného vzoru.
§ 5
Technické řešení je průmyslově využitelné, jestliže může být opakovaně využíváno v hospodářské činnosti.
§ 6
Právo na ochranu užitným vzorem má původce nebo jeho právní nástupce.
§ 7
Užitné vzory zapisuje Federální úřad pro vynálezy (dále jen "Úřad") do rejstříku užitných vzorů (dále jen "rejstřík").
§ 8
/1/ O zápis do rejstříku se žádá přihláškou užitného vzoru (dále jen "přihláška") podanou písemně u Úřadu.
/2/ Přihláška užitného vzoru smí obsahovat jen jedno technické řešení nebo skupinu řešení, která jsou navzájem spojena tak, že uskutečňují jedinou technickou myšlenku.
/3/ Přihláška musí obsahovat:
a) žádost o zápis do rejstříku užitných vzorů, s uvedením názvu užitného vzoru,
b) popis technického řešení, popřípadě jeho dokumentaci,
c) nároky na ochranu, v nichž musí být jasně a stručně vymezen předmět, který má být chráněn užitným vzorem.
/4/ V přihlášce musí být uvedeno, kdo je původcem předmětu přihlášky užitného vzoru.
/5/ Vyhotovení přihlášky musí odpovídat standardu, který Úřad zveřejní ve Věstníku Federálního úřadu pro vynálezy (dále jen "Věstník").
§ 9
/1/ Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti.
/2/ Právo přednosti, které vyplývá z mezinárodní smlouvy [Vyhláška ministra zahraničních věcí Československé socialistické republiky č. 64/1975 Sb., o Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883, revidované v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, ve znění vyhlášky č. 81/1985 Sb.], musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce a současně musí uvést datum podání přihlášky, z níž právo přednosti odvozuje, její číslo a stát, v němž byla přihláška podána, popřípadě orgán, u něhož byla přihláška podána podle mezinárodní smlouvy. Na výzvu Úřadu ve lhůtě jím stanovené je přihlašovatel povinen toto právo prokázat; jinak se k němu nepřihlíží.
§ 10
/1/ Požádal-li přihlašovatel již dříve v České a Slovenské Federativní Republice o udělení patentu na stejné technické řešení, může při podání přihlášky požadovat přiznání data podání, popřípadě i právo přednosti, z této přihlášky vynálezu. Úřad přizná přihlášce datum podání, popřípadě i právo přednosti, z původní přihlášky vynálezu, pokud bude přihláška podána nejpozději do 2 měsíců od rozhodnutí o přihlášce vynálezu, nejdéle však do deseti let od jejího podání.
/2/ Přihlašovatel uplatňující právo podle odstavce 1 je povinen ve lhůtě 2 měsíců od podání přihlášky předložit stejnopis přihlášky vynálezu, jejíhož data podání, popřípadě práva přednosti, se dovolává, jinak se k němu nepřihlíží.
/3/ Zmeškání lhůt uvedených v odstavci 1 nelze prominout.
§ 11
/1/ Splňuje-li přihláška podmínky stanovené v § 8 a není-li její předmět zjevně v rozporu s § 2, 3 a 5, zapíše Úřad užitný vzor do rejstříku. Zápisem užitného vzoru do rejstříku vzniká jeho ochrana podle tohoto zákona. Přihlašovateli, který se zápisem užitného vzoru do rejstříku stává majitelem užitného vzoru, vydá Úřad osvědčení o zápisu užitného vzoru do rejstříku a zápis užitného vzoru do rejstříku oznámí ve Věstníku. Po zápisu užitného vzoru do rejstříku Úřad zveřejní podklady uvedené v § 8 odst. 3 písm. b) a c).
/2/ Jestliže přihláška neodpovídá požadavkům uvedeným v § 8, Úřad vyzve přihlašovatele, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil. Neodstraní-li přihlašovatel vytčené nedostatky ve stanovené lhůtě, Úřad řízení o přihlášce zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty upozorněn.
/3/ Obsahuje-li přihláška předmět uvedený v § 2 a 3, popřípadě je-li předmět přihlášky zjevně v rozporu s § 5, Úřad přihlášku zamítne. Před vydáním rozhodnutí musí být přihlašovatel na tento důsledek upozorněn.
/4/ Úpravy a změny provedené v přihlášce nesmějí jít nad rámec jejího původního podání.
/5/ Přihlašovatel může přihlášku do zápisu užitného vzoru do rejstříku rozdělit. Úřad přizná vyloučeným přihláškám právo přednosti původní přihlášky, nejdou-li nad její rámec a jestliže budou podány do 3 měsíců od písemného sdělení přihlašovatele, že hodlá přihlášku rozdělit.
/6/ Na žádost přihlašovatele Úřad odloží zápis užitného vzoru do rejstříku, nejdéle však do uplynutí 15 měsíců ode dne podání přihlášky.
§ 12
/1/ Bez souhlasu majitele užitného vzoru nikdo nesmí technické řešení chráněné užitným vzorem při své hospodářské činnosti vyrábět, uvádět do oběhu nebo upotřebit.
/2/ Majitel užitného vzoru je oprávněn poskytnout souhlas k využívání technického řešení chráněného užitným vzorem (licence) jiným osobám nebo na ně užitný vzor převést.
/3/ Práva vyplývající z patentu uděleného na základě přihlášky vynálezu s pozdějším právem přednosti nesmějí být v případě střetu vykonávána bez souhlasu majitele užitného vzoru.
§ 13
/1/ Užitný vzor nepůsobí proti tomu, kdo před vznikem práva přednosti využíval technické řešení chráněné užitným vzorem nezávisle na původci nebo majiteli užitného vzoru nebo kdo k tomu vykonal prokazatelná opatření (dále jen "předchozí uživatel").
/2/ Nedojde-li k dohodě, může předchozí uživatel požadovat u soudu, aby majitel užitného vzoru jeho právo uznal.
§ 14
/1/ Nedošlo-li u užitného vzoru k uzavření licenční smlouvy, může Úřad udělit nucenou licenci :
a) nevyužívá-li majitel užitného vzoru jeho předmět vůbec nebo jej využívá nedostatečně a nedoloží-li svou nečinnost řádnými důvody; tuto nucenou licenci nelze udělit před uplynutím čtyř let od podání přihlášky užitného vzoru nebo tří let od jeho zápisu, přičemž platí lhůta, která uplyne později;
b) z důvodů ohrožení důležitého veřejného zájmu.
/2/ Udělením nucené licence není dotčeno právo majitele užitného vzoru na úhradu ceny licence.
§ 15
/1/ Užitný vzor platí 4 roky ode dne podání přihlášky, popřípadě od podání dřívější přihlášky vynálezu se shodným předmětem (§ 10).
/2/ Dobu platnosti zápisu užitného vzoru prodlouží Úřad na žádost majitele užitného vzoru až dvakrát vždy o 3 roky.
/3/ O prodloužení doby platnosti užitného vzoru lze požádat nejdříve v posledním roce jeho platnosti.
/4/ Dojde-li k zápisu užitného vzoru do rejstříku po uplynutí doby stanovené v odstavci 1, Úřad prodlouží dobu platnosti zápisu užitného vzoru bez žádosti majitele užitného vzoru.
§ 16
Užitný vzor zanikne, jestliže:
a) uplyne doba jeho platnosti;
b) majitel užitného vzoru se ho vzdá; v tomto případě ochrana zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele užitného vzoru dojde Úřadu.
§ 17
/1/ Na návrh kohokoliv Úřad provede výmaz užitného vzoru z rejstříku
a) není-li technické řešení způsobilé k ochraně podle § 1 a 3,
b) je-li předmět užitného vzoru již chráněn patentem či užitným vzorem s dřívějším právem přednosti,
c) je-li přihlašovatelem nebo majitelem užitného vzoru osoba, která nemá právo na ochranu podle ustanovení § 6,
d) jestliže předmět užitného vzoru jde nad rámec původního podání přihlášky užitného vzoru.
/2/ Výmaz užitného vzoru z rejstříku má účinky, jako by užitný vzor nebyl do rejstříku zapsán.
/3/ Výmaz užitného vzoru z rejstříku lze provést i po zániku užitného vzoru (§ 16), prokáže-li navrhovatel právní zájem.
§ 18
/1/ Návrh na výmaz užitného vzoru z rejstříku se podává u Úřadu písemně ve dvojím vyhotovení.
/2/ Návrh na výmaz užitného vzoru z rejstříku musí být věcně odůvodněn a současně musí být předloženy důkazní prostředky, o které se návrh na výmaz opírá.
/3/ Úřad vyzve majitele užitného vzoru, aby se k návrhu na výmaz užitného vzoru z rejstříku ve stanovené lhůtě vyjádřil. Majitel užitného vzoru předkládá své vyjádření k návrhu na výmaz písemně ve dvojím vyhotovení.
/4/ Nevyjádří-li se majitel užitného vzoru ve stanovené lhůtě, Úřad provede výmaz užitného vzoru z rejstříku.
/5/ Vyjádří-li se majitel užitného vzoru ve stanovené lhůtě proti návrhu na výmaz užitného vzoru z rejstříku, zašle Úřad jeho vyjádření navrhovateli výmazu a stanoví datum ústního jednání o návrhu.
/6/ Nedostaví-li se účastník řízení na ústní projednávání návrhu na výmaz užitného vzoru, není to na překážku rozhodnutí Úřadu o návrhu.
/7/ Účastníku řízení o výmazu užitného vzoru z rejstříku, který měl ve věci úspěch, přizná Úřad náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo obraně práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, pokud nárok na ni účastník uplatní nejpozději do vydání rozhodnutí ve věci samé.
§ 19
/1/ Úřad na návrh odejme užitný vzor majiteli, jestliže z rozhodnutí soudu zjistí, že mu právo na užitný vzor podle § 6 nepříslušelo.
/2/ Návrh na odnětí ochrany podle odstavce 1 je oprávněna podat pouze osoba, které podle rozhodnutí soudu přísluší právo na ochranu užitným vzorem, nebo její právní nástupce.
/3/ Na návrh osoby, které přísluší právo na ochranu užitným vzorem, podaný do 1 měsíce od pravomocného rozhodnutí soudu, Úřad zapíše tuto osobu jako majitele užitného vzoru.
/4/ Nebude-li podán návrh na přepis podle odstavce 3, Úřad provede výmaz užitného vzoru z rejstříku z moci úřední.
§ 20
/1/ Úřad vede rejstřík, do něhož zaznamenává rozhodné údaje o přihláškách užitných vzorů a o zapsaných užitných vzorech.
/2/ Do rejstříku se u každého užitného vzoru zapisuje zejména:
a) číslo zápisu (osvědčení),
b) datum zápisu,
c) datum zveřejnění zápisu užitného vzoru ve Věstníku,
d) název užitného vzoru,
e) datum podání přihlášky, popřípadě právo přednosti, a spisová značka přihlášky,
f) přihlašovatel užitného vzoru (jméno nebo název), jeho bydliště (sídlo), popřípadě jeho zástupce,
g) příjmení, jméno a bydliště původce užitného vzoru,
h) majitel užitného vzoru (jméno nebo název), bydliště (sídlo), popřípadě jeho zástupce,
i) právo předchozího uživatele
j) zatřídění užitného vzoru podle mezinárodního patentového třídění,
k) převod užitného vzoru,
l) licence,
m) nucená licence,
n) prodloužení platnosti zápisu,
o) výmaz užitného vzoru,
p) odnětí ochrany, popřípadě její přepis,
r) zánik ochrany.
/3/ Ve Věstníku zveřejňuje Úřad skutečnosti týkající se užitných vzorů, jakož i úřední sdělení a rozhodnutí zásadní povahy.
§ 21
/1/ Pro řízení ve věcech užitných vzorů platí obecné předpisy o správním řízení s odchylkami uvedenými v tomto zákoně a s výjimkou ustanovení o přerušení řízení. o čestném prohlášení, o lhůtách pro rozhodnutí a o opatření proti nečinnosti [§ 29, 39, 49 a 50 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).].
/2/ Pro práva na užitný vzor, spolumajitelské vztahy, pro zápis licenčních smluv k využití předmětu chráněného užitným vzorem, pro převody užitných vzorů, pro vztahy k zahraničí, pro zastupování v řízení před Úřadem, pro zastavení řízení, pro prominutí zmeškání lhůty, pro nahlížení do spisů, pro určovací řízení, pro zápis užitných vzorů utajovaných podle zvláštních předpisů, pro opravné řízení a pro porušování práv se obdobně použije ustanovení zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích [§ 8 - 10, 14 - 16, 64 - 68, 70 - 71 a § 75 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.].
/3/ Za jednotlivé úkony podle tohoto zákona vybírá Úřad správní poplatky [Zákon č. 105/1951 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 138/1960 Sb. Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky č. 570/1990 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky č. 522/1991 Sb. a vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky č. .../1992 Sb.].
§ 22
Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. července 1992.
Důvodová zpráva
Obecná část:
Výsledky technické tvůrčí činnosti, které mohou být předmětem právních vztahů, vykazují různou invenční úroveň a mají mnohdy odlišnou aplikační šíři. V České a Slovenské Federativní Republice jsou nyní chráněny ty výsledky, které byly patentovány jako vynálezy podle zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Získání patentu na vynález je ve všech zemích časově i finančně náročným procesem, kterému se podrobuje jen menší část technické tvůrčí produkce. Větší část výsledků technické tvůrčí činnosti zůstává mimo prostor možností průmyslověprávní ochrany. Rada zemí vyplňuje tento prostor konstituováním samostatného předmětu průmyslového vlastnictví - užitného vzoru, jehož zápis do státního rejstříku má, při snadnějším dosažení, obdobné účinky, jako udělení patentu.
Potřeba přijetí takové právní úpravy i v České a Slovenské Federativní Republice byla pociťována již při projednávání návrhu zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, který v souladu s tendencemi v patentovém právu a požadavky na kompatibilitu předpisů s obdobnými předpisy Evropských společenství podstatně zpřísnil podmínky pro udělení patentu. Z těchto důvodů navrhl již v roce 1990 Federální úřad pro vynálezy, aby v krátkém časovém. horizontu od přijetí nového patentového zákona byly vytvořeny i legislativní předpoklady pro ochranu těch řešení, která přísnější podmínky nesplňují.
Tento legislativní záměr naplňuje předložený návrh zákona o užitných vzorech, který poskytne ochranu výsledkům technické tvůrčí činnosti s případnou nižší invenční úrovní, než je tomu v případě vynálezů, a poskytne jim rovněž relativně rychlejší ochranu, než je tomu v případě patentů na vynálezy.
Navrhovaná úprava směřuje k posílení ekonomické zainteresovanosti tvůrců technických řešení a k posílení odpovědnosti podnikatelských subjektů při jejich využívání. V souladu s již přijatou úpravou vztahů z vynálezů podle zákona č. 527/1990 Sb. tak předkládaný návrh zákona vytvoří komplexní právní nástroje ochrany technické tvůrčí práce.
Ochrana podle připravovaného zákona bude poskytována v zásadě předmětům stejné povahy, na jaké jsou udělovány patenty podle nově přijaté právní úpravy (zákon č. 527/1990 Sb.). Výjimku tvoří jen biologické reproduktivní materiály, zejména průmyslové produkční mikroorganismy, a způsoby výroby nebo pracovní činnosti, které lze chránit jen patentem na základě patentového řízení.
Základním principem, který má přispět k vytvoření konkurenčního prostředí na trhu těchto předmětů průmyslového vlastnictví, je výlučnost jejich ochrany. Stejně jako v ostatních zemích s vyspělou průmyslově právní ochranou, které poskytují ochranu užitným vzorem, mohou další subjekty hospodářských vztahů využívat tato řešení jen se souhlasem majitele užitného vzoru. Majitel užitného vzoru tak neztratí možnost realizace svého mimořádného postavení, které je obecným stimulem technického pokroku.
Osobní a majetková práva osob, které tyto výsledky vytvořily, jsou podle návrhu zákona plně zaručena, přičemž odměňování původců bude vycházet - stejně jako u vynálezů chráněných patentem - ze smluvního principu.
Zavedením jednoduchého zápisného řízení o přihláškách užitných vzorů, a z toho vyplývajícího zefektivnění řízení a omezení jeho administrativní náročnosti, se umožní přihlašovateli získat pro své technické řešení ochranu velmi rychle. Tím se vytvoří podmínky pro reálné společenské uplatnění technického řešení v podmínkách tržní ekonomiky.
Návrh zákona respektuje závazky z mezinárodních smluv, jimiž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, zejména z Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (vyhláška ministra zahraničních věcí ČSSR č. 64/1975 Sb. ve znění vyhlášky č. 81/1985 Sb.).
Zákonodárná pravomoc Federálního shromáždění k přijetí tohoto zákona vyplývá z ustanovení čl. 37 odst. 1 a čl. 24 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavních zákonů jej měnících a doplňujících (úplné znění ústavní zákon č. 103/1991 Sb., o československé federaci).
Přijetí návrhu zákona nevyvolá zvýšené nároky na státní rozpočet federace ani republik a nevyvolá ani nutnost zvýšení celkového stavu pracovníků Federálního úřadu pro vynálezy. Zpoplatnění jednotlivých úkonů v řízení o přihláškách užitných vzorů zvýší příjmy státního rozpočtu.
Uplatnění zákona nevyvolá žádná institucionální opatření.
Zvláštní část:
K § 1 - 5:
Návrh zákona zavádí do právního systému průmyslového vlastnictví nový předmět a upravuje vztahy z vytvoření a uplatnění tohoto nového právního institutu.
Stejně jako u vynálezů podle zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, nenavrhuje se vymezení pojmu "technické řešení" pomocí legální definice, která je zavádějící, a proto působí potíže při aplikaci právního předpisu, ale navrhuje se pouze vymezit podmínky, které musí technické řešení splňovat, aby s ním mohly být spojovány právní účinky užitného vzoru.
Návrh zákona upravuje demonstrativním výčtem řešení, která není možné považovat za řešení technického charakteru, a proto jim nemůže být poskytována ochrana podle tohoto zákona. Výluka z ochrany užitnými vzory je koncipována obdobně, jako je tomu u platné právní úpravy vynálezů. Z možnosti ochrany užitným vzorem jsou však vyloučena některá technická řešení, která mohou být patentována, jako např. biologické reproduktivní materiály, kterými jsou zejména průmyslové produkční mikroorganismy, tj. ty objekty, které by k identifikaci vyžadovaly ukládání do sbírek. Z ochrany jsou rovněž vyloučena technická řešení, která mají povahu postupů nebo pracovních činnosti, což je důsledkem vzorové ochrany všeobecně. Ochrana užitným vzorem bude pro přihlašovatele technického řešení výhodná nejen relativní snadností jejího dosažení, ale zejména pak rychlostí, se kterou tato ochrana nastupuje. Zápis užitných vzorů do rejstříku bude proto zejména opodstatněn v případech, kdy předmět ochrany je v době svého vzniku již připraven k hospodářskému využití a kdy rizika z případného sporu nejsou vysoká. Naopak tam, kde hospodářské využití je podmíněno například dlouhodobými zkouškami (léčiva, potraviny) a kde náklady na vývoj a zavedení a s tím spojená rizika, jsou vysoká, není tato forma ochrany vhodná už i pro poloviční dobu maximálně dosažitelné doby ochrany ve srovnání s patentem na vynález.
Jednotlivé podmínky ochrany technických řešení užitnými vzory jsou definovány obdobně, jako je tomu u vynálezů podle platné právní úpravy.
Novost technického řešení ve vztahu ke světovému stavu techniky je definována obdobně jako u vynálezu s tím rozdílem, že k zabránění tzv. dvojí ochrany téhož řešení je použit institut "staršího práva", a nikoli zahrnutí dřívějších přihlášek vynálezů či užitných vzorů do stavu techniky. Nově se stanoví, že ochrana užitným vzorem může být technickému řešení poskytnuta i v případě, že přihlašovatel, popřípadě jeho právní předchůdce, technické řešení předuveřejní.
Průmyslová využitelnost technického řešení odpovídá platné právní úpravě týkající se vynálezů.
K § 6:
Předmětem užitného vzoru může být jen výsledek duševní tvůrčí činnosti fyzické osoby, a proto originální právo na jeho ochranu může také náležet jen této osobě. Právo na užitný vzor je konstituováno jako základní subjektivní právo původce. Právním nástupcem původce se rozumí ten, na něhož původce své právo převedl nebo na něhož toto právo přešlo (např. dědic původce).
V souladu s ustanovením § 21 odst. 2 pak zaměstnavatel bude moci uplatnit právo na technické řešení vytvořené ke splnění úkolu z pracovního poměru za stejných podmínek, jako je tomu u vynálezů podle zákona č. 527/1990 Sb.
Průkaz o tom, že určitý subjekt má právo na užitný vzor, bude rozhodný v případném řízení o odnětí užitného vzoru původně zapsanému majiteli, popřípadě při výmazu zápisu užitného vzoru podle ustanovení § 19 odst. 4.
Pro vymezení pojmu "původce" se obdobně použije příslušné ustanovení zákona č. 527/1990 Sb.
K § 7 a 8:
Věcná příslušnost Federálního úřadu pro vynálezy, jako jediného přihlašovacího a registračního místa v České a Slovenské Federativní Republice pro užitné vzory, vyplývá z článku 12 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví. Povinnost uvádět v každé přihlášce užitného vzoru, kdo je původcem technického řešení, odpovídá základnímu právu na ochranu původcovství.
Požadavek jednotnosti technického řešení a úplného vyjádření předmětu, pro nějž je požadována ochrana, je převzat z platné úpravy týkající se vynálezů.
Stejně, jako je tomu u vynálezů či průmyslových vzorů podle platné právní úpravy, bude muset přihláška užitného vzoru vyhovovat standardu, který stanoví Úřad. Tento standard bude intimován ve Věstníku Federálního úřadu pro vynálezy.
K § 9 a 10:
Právo přednosti spočívá v tom, že ten, kdo jako první přihlásí určité řešení k ochraně, má přednost před každým, kdo stejné řešení přihlásí k ochraně později.
Úprava práva přednosti odpovídá mezinárodním závazkům, zejména Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví, podle níž může právo přednosti pro užitný vzor založit rovněž přihláška vynálezu, je-li její předmět shodný s předmětem přihlášky užitného vzoru. Zákon proto umožní přihlašovateli požádat za určitých podmínek při podání přihlášky užitného vzoru o přiznání data podání přihlášky vynálezu, popřípadě i priority, i pro přihlášku užitného vzoru. Podmínkou ovšem je, že přihláška užitného vzoru bude podána současně s přihláškou vynálezu, nebo kdykoli v průběhu řízení o přihlášce vynálezu, nejpozději však do 2 měsíců od rozhodnutí o ní. Lhůta 10 let je stanovena jako mezní s ohledem na celkovou dobu platnosti užitného vzoru. Podle ustanovení § 10 tedy nebude možné zapsat užitný vzor, jestliže by byl z důvodu uplynutí lhůty platnosti neplatný již v okamžiku zápisu.
K § 11:
Řízení o přihlášce užitného vzoru bude probíhat v podstatě na tzv. registračním principu. Úřad nebude před vlastním provedením zápisu do rejstříku zkoumat, zda technické řešení splňuje podmínku novosti a odborné úrovně. Úřad bude zkoumat splnění těchto podmínek až v případném řízení o výmazu zápisu. Tím se řízení o přihlášce užitného vzoru výrazně zjednodušuje ve srovnání s řízením o patentové přihlášce.
Ustanovení upravující zastavení řízení o přihlášce užitného vzoru v případě nesplnění formálních požadavků, jakož i ustanovení o zamítnutí přihlášky, vychází z platné právní úpravy řízení o přihláškách vynálezů, která se v praxi osvědčila.
K § 12:
Základní účinek zápisu užitného vzoru spočívá ve výlučném dispozičním právu majitele užitného vzoru.
Stejně, jako majitel patentu na vynález, je i majitel užitného vzoru oprávněn třetím osobám využívání zapsaného užitného vzoru zakázat. Dispoziční právo majitele užitného vzoru bude pak mimo jiné zahrnovat právo udělit svolení k využívání předmětu užitného vzoru jinému a právo převést užitný vzor na jiného.
Zákon stanoví způsoby nakládání s předmětem užitného vzoru, ke kterému bude oprávněn pouze ten, komu budou svědčit práva ze zápisu, popřípadě ten, komu bylo toto právo poskytnuto. Za využití předmětu užitného vzoru bude pokládána jeho výroba, upotřebení, dovoz či obchodování s ním v případě, že tyto činnosti budou provozovány jako podnikatelská, popřípadě hospodářská činnost. Za využívání ve smyslu zákona se nebude považovat zkoušení nebo výroba vzorku pro osobní potřebu apod.
K § 13:
Stejně, jako u vynálezu, nepůsobí práva majitele užitného vzoru proti tomu, kdo shodné řešení využíval nebo zahájil kvalifikované přípravy k jeho využívání před podáním přihlášky užitného vzoru.
K § 14:
Možnost udělení nucené licence na užitné vzory je výslovně upravena v čl. 5 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví.
Nucená licence je obvyklý právní prostředek zabraňující zneužití výlučných průmyslových práv. Takováto nucená licence bude nevýlučná a nelze ji převádět jinak, než s částí podniku, který tuto licenci užívá.
K § 15:
Navrhovaná právní úprava zavádí čtyřletou dobu ochrany. Tuto dobu bude možné nejvíce dvakrát prodloužit o tři roky. Prodloužením doby platnosti užitného vzoru se sleduje možnost postihnout zejména ty případy, kdy předmět užitného vzoru nebylo možné během základního ochranného období řádně využít. Celková doba ochrany užitného vzoru podle navrhované právní úpravy odpovídá maximální možné době ochrany poskytované např. v Spolkové republice Německo.
K § 16:
Zákon převezme i pro vztahy z užitných vzorů osvědčenou úpravu zániku práv, známou i u jiných předmětů průmyslového vlastnictví. Zánik práv působí od doby, kdy nastala skutečnost, jež zánik způsobila. K zániku práva dojde přímo ze zákona, aniž by bylo potřeba zvláštního úředního výroku.
K § 17 a 18:
Návrh na výmaz užitného vzoru z rejstříku může podat kdokoliv.
Důvodem výmazu je především okolnost, že technické řešení nesplňovalo již v době svého zápisu do rejstříku užitných vzorů požadavky stanovené v § 1 návrhu zákona. Jiným důvodem výmazu je i to, že nebyly splněny požadavky kladené na identičnost předmětu popsaného v přihlášce užitného vzoru s rozsahem poskytované ochrany. Budou-li se důvody pro výmaz týkat jen části chráněného předmětu, provede Úřad částečný výmaz užitného vzoru.
Výmaz působí od počátku platnosti ochrany.
Z moci úřední bude možné provést výmaz užitného vzoru v případě uvedeném v § 19, tj. jen tehdy, kdy bude nutno zrušit ochranu přiznanou neoprávněné osobě.
S ohledem na okolnost, že Úřad před zápisem užitného vzoru do rejstříku zkoumá, zda technické řešení splňuje podmínky pro ochranu, jen omezeně, proběhne řízení o výmazu jen tehdy, neuzná-li zapsaný majitel užitného vzoru námitky proti zápisu, které mu z podnětu navrhovatele na výmaz předloží Úřad.
Z důvodů, aby návrh na výmaz užitného vzoru z rejstříku nezhoršoval právní postavení navrhovatele v případě, že jeho návrh je oprávněný, návrh zákona umožňuje Úřadu přenést náklady řízení o výmaz na tu stranu, která v řízení neměla úspěch stejně, jako je tomu v řízení občanskoprávním. Stejná úprava je obsažena např. v zákoně o ochraně topografií polovodičových výrobků.
K § 19:
Podkladem pro odnětí užitného vzoru je návrh osoby, která podle rozhodnutí příslušného soudu měla právo na ochranu technického řešení. Návrh musí být doložen rozhodnutím soudu.
Požádat o ochranu technického řešení zápisem do rejstříku užitných vzorů je jedním z osobních práv jeho původce nebo právního nástupce. Protože jen jim náleží plné dispoziční oprávnění k předmětu průmyslového práva, záleží také jen na nich, zda v tomto případě požádají, aby byli zapsáni jako majitelé užitného vzoru namísto osob neoprávněných.
K § 20:
Zápisy, jejichž demonstrativní výčet je uveden v § 20, zajišťují, aby z dokumentačních fondů Úřadu, v nichž jsou zaznamenány všechny rozhodné skutečnosti týkající se užitných vzorů, získávaly informace všechny zainteresované osoby. Tento rejstřík je průběžně aktualizován o změny, které v řízení o přihlášce užitného vzoru, popřípadě o užitném vzoru již chráněném, nastanou.