(4) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy k vývozu a dovozu hodnot uvedených v předchozích odstavcích se nevyžaduje devizové povolení.
Část šestá
Převody devizových prostředků a jiných devizových hodnot
Oddíl 1
Převod dědictví do zahraničí
§ 31
(1) Devizový cizozemec může bez devizového povolení převést nebo vyvézt do zahraničí při splnění podmínek uvedených v odstavci 2
a) devizové prostředky, které zdědil,
b) devizovou protihodnotu zděděných peněžních prostředků v československé měně,
c) devizovou protihodnotu peněžních prostředků získaných prodejem zděděných nemovitostí,
d) devizovou protihodnotu peněžních prostředků získaných za movitosti prodané do skončení dědického řízení.
(2) Převod nebo vývoz devizových prostředků podle odstavce 1 lze uskutečnit, pokud
a) nabytí dědictví bylo státním notářstvím potvrzeno, schváleno nebo vypořádáno a veškeré poplatky týkající se dědictví byly uhrazeny nebo
b) nabytí dědictví bylo schváleno zahraničním pozůstalostním orgánem a
c) převod se má uskutečnit do státu, v němž tyto převody do tuzemska nepodléhají devizovému omezení nebo jsou podmíněny vzájemností.
(3) Při splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 si devizový cizozemec může bez povolení rovněž
a) převést do zahraničí v cizí měně úroky a výhry náležející ke zděděným vkladům,
b) převést nebo vyvézt do zahraničí zděděné zlaté mince, pokud předložil vyjádření právnické osoby uvedené v prováděcím předpise, že se nejedná o historické mince.
(4) V případech, na které se nevztahují ustanovení odstavců 1 až 3 se vyžaduje devizové povolení vydané ministerstvem financí republiky, na jejímž území se konalo dědické řízení.
Oddíl 2
Převody výživného do zahraničí
§ 32
(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení plnit zákonnou vyživovací povinnost do zahraničí devizovému cizozemci, pokud předloží potvrzení orgánu uvedeného v prováděcím předpisu o tom, že
a) zákonná vyživovací povinnost trvá,
b) se plní do státu nebo státnímu příslušníku státu, který je smluvní stranou mezinárodní smlouvy upravující vymáhání a převody výživného nebo v němž se neuplatňují devizová omezení na tyto převody do tuzemska nebo v němž se převody připouštějí za podmínky vzájemnosti.
(2) Povinnost podle odstavce 1 lze plnit ve výši stanovené rozhodnutím soudu nebo soudním smírem. Výši vyživovací povinnosti, do které lze plnit na základě dohody stran a způsob tohoto plnění, stanoví prováděcí předpis.
(3) V případech, na něž se nevztahují odstavce 1 a 2, může devizový tuzemec platit výživné devizovému cizozemci do zahraničí jen s devizovým povolením. Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se toto povolení nevyžaduje.
Oddíl 3
Ostatní převody
§ 33
(1) Devizový tuzemec může bez devizového povolení
a) vrátit plnění uskutečněné devizovým cizozemcem devizovému tuzemci bez právního důvodu,
b) platit výlohy související se soudním nebo jiným právním řízením v zahraničí, jež bylo zahájeno proti devizovému tuzemci nebo devizovým tuzemcem při plnění povinnosti podle tohoto zákona včetně výloh souvisejících s právním zastoupením,
c) platit do zahraničí pokud je k této platbě povinen podle vykonatelného rozhodnutí soudu nebo vykonatelného rozhodnutí jiného oprávněného československého orgánu nebo jestliže tato platba je stanovena v obecně závazném československém právním předpise [Např. zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci.].
(2) Převody, na něž se nevztahuje odstavec 1, může devizový tuzemec uskutečňovat jen po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se toto povolení nevyžaduje.
Část sedmá
Majetková účast v zahraničí
§ 34
(1) Devizový tuzemec se může majetkově účastnit v zahraničí jen s devizovým povolením Státní banky československé vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.
(2) Majetkovou účastí v zahraničí se rozumí pro účely tohoto zákona majetkový podíl devizového tuzemce na právnické osobě, která je devizovým cizozemcem, nebo majetková účast devizového tuzemce na podnikání devizového cizozemce, jestliže s touto účastí je spojeno právo devizového tuzemce podílet se na zisku a jeho povinnost podílet se na ztrátě.
(3) Devizový tuzemec může předvádět svou majetkovou účast v zahraničí na devizového cizozemce jen s devizovým povolením Státní banky československé vydaným v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu.
(4) Prováděcí předpis federálního ministerstva financí, Státní banky československé a federálního ministerstva zahraničního obchodu může stanovit, kdy se povolení podle odstavců 1 a 3 nevyžaduje a stanovit náležitosti takového povolení. Devizová povolení podle odstavců 1 a 3 nahrazují devizová povolení vyžadovaná podle § 14 a § 23 odst. 3, popřípadě podle § 10 odst. 2 a § 16 odst. 3.
Část osmá
Účty devizových cizozemců
§ 35
(1) Devizová banka je povinna na žádost devizového cizozemce zřídit mu úročený účet v československé nebo v dohodnuté cizí měně (dále jen "cizozemský účet"). Tím není dotčen postup devizové banky podle zvláštního předpisu [§ 37 zákona č. 21/1992 Sb.].
(2) Za cizozemský účet se považuje rovněž:
a) vkladový účet u banky [Zákon č. 21/1992 Sb.] v případě, že se vlastník účtu stal devizovým cizozemcem nebo proto, že jej devizový cizozemec zdědil,
b) vkladový list vydaný bankou v případě, že jeho vlastník je devizovým cizozemcem nebo se jeho vlastník stal devizovým cizozemcem nebo jej devizový cizozemec zdědil.
§ 36
(1) Devizový cizozemec může bez omezení použít devizové prostředky, které má uloženy na svém cizozemském účtu vedeném v cizí měně, k platům do zahraničí a v tuzemsku, s výjimkou obchodování (§ 7 odst. 3).
(2) Devizový cizozemec může bez omezení použít peněžní prostředky, které má uloženy na svém cizozemském účtu vedeném v československé měně, k platům v tuzemsku.
(3) K platům do zahraničí z cizozemského účtu vedeného v československé měně se vyžaduje devizové povolení Státní banky československé. Toto povolení se nevyžaduje, jde-li o převod dědictví nebo výživného (§ 31 a § 3 2). Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení nevyžaduje.
Část devátá
Devizová kontrola a kontrola při dovozu a vývozu hodnot
Oddíl 1
Devizová kontrola
§ 37
(1) Devizovou kontrolu provádějí v rámci své působnosti Státní banka československá a ostatní devizové orgány.
(2) Devizové orgány sledují při provádění devizové kontroly, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené tímto zákonem a předpisy jej provádějícími.
(3) Osoby, které mají povinnosti podle tohoto zákona, jsou povinny poskytnout devizovému orgánu v souvislosti s devizovou kontrolou potřebnou součinnost, zejména mu podávat na výzvu hlášení, zprávy a vysvětlení k okolnostem, které mají přímý nebo nepřímý význam pro posouzení případu s možnými devizovými důsledky, a předložit k tomu potřebné doklady, jakož i umožnit orgánům provádějícím devizovou kontrolu za tím účelem nahlížet do účetních, evidenčních a jiných dokladů tak, aby nedocházelo k porušení bankovního tajemství.
§ 38
(1) Zjistí-li devizový orgán, že osoba, u níž provádí devizovou kontrolu podle § 37, porušila povinnosti, které jsou jí stanoveny tímto zákonem, uloží jí, aby zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstranila.
(2) Devizový orgán může uložit devizovému tuzemci - právnické osobě, která porušila povinnosti stanovené jí tímto zákonem, pokutu až do výše 1 miliónu Kčs. Devizový orgán přitom postupuje podle předpisů o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).].
(3) Pokuta uložená podle odstavce 2 je splatná do 30 dnů ode dne doručení pravomocného rozhodnutí devizového orgánu o uložení pokuty osobě uvedené v odstavci 2. Pokuty jsou odváděny do státního rozpočtu republiky příslušné podle sídla nebo bydliště osoby, které byla pokuta uložena.
(4) Devizový orgán může uložit pokutu podle odstavce 2 do jednoho roku ode dne zjištění porušení tohoto zákona, nejpozději však do 10 let ode dne, ve kterém byla povinnost porušena.
Oddíl 2
Kontrola dovozu a vývozu hodnot upravených tímto zákonem
§ 39
(1) Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona a prováděcích předpisů k němu o dovozu a vývozu devizových hodnot (§ 26 a 27), československé měny a jiných hodnot znějících na československou měnu (§ 30) vykonávají orgány celní správy. Tuto kontrolu uskutečňují v souladu s předpisy o ochraně osobní svobody a listovního tajemství.
(2) Orgány celní správy jsou oprávněny požadovat přihlášení a předložení dovážených a vyvážených hodnot podle tohoto zákona. Zároveň mohou od osob, které dovážejí nebo vyvážejí takové hodnoty, požadovat předložení potřebných dokladů.
(3) Je-li dovoz nebo vývoz devizových hodnot, československé měny a jiných hodnot znějících na československou měnu vázán na povolení nebo podmíněn potvrzením nebo jiným dokladem, je dovážející nebo vyvážející osoba povinna tyto doklady při dovozu nebo vývozu předložit orgánům celní správy.
§ 40
Listovní zásilky odesílané do zahraničí, které obsahují devizové hodnoty, k jejichž vývozu je třeba devizové povolení, československou měnu a jiné hodnoty znějící na československou měnu, je odesilatel povinen před podáním k poštovní přepravě předložit příslušnému orgánu celní správy ke kontrole podle tohoto zákona. Po provedení kontroly orgány celní správy opatří zásilku celní závěrou.
§ 41
(1) Orgány celní správy přijímají na hraničních přechodech do úschovy hodnoty, k jejichž vývozu se vyžaduje povolení (§ 27, 29 a 30), jestliže osoba cestující do zahraničí toto povolení nemá a vzhledem k místu nebo době přechodu hranice nemůže tyto hodnoty předat do úschovy devizové bance na hraničním přechodu nebo vrátit do tuzemska.
(2) Orgány celní správy přijímají na hraničních přechodech do úschovy rovněž československou měnu, k jejímuž dovozu se vyžaduje devizové povolení, jestliže osoba cestující do tuzemska toto povolení nemá.
(3) Úschova podle odstavců l a 2 se řídí občanským zákoníkem. Právo vydání předmětu úschovy však zaniká a tento předmět připadne státu, jestliže uschovatel nepožádá o jeho vrácení do jednoho roku ode dne, kdy orgán celní správy převzal předmět do úschovy.
§ 42
(1) V případech, kdy podle zvláštních předpisů [Celní zákon č. 44/1974 Sb., ve znění pozdějších předpisů.] platí osvobození od celní prohlídky nebo se celní prohlídka neprovádí, nevykonává se ani kontrola podle tohoto zákona.
(2) Orgány celní správy jsou povinny na požádání potvrdit dovoz devizových hodnot, jejichž vývoz bez devizového povolení je podmíněn podle § 26 odst. 2, § 27 odst. 3 a § 28 jejich předchozím dovozem.
Část desátá
Devizové přestupky a řízení o devizových přestupcích
Oddíl 1
Devizové přestupky
§ 43
Devizového přestupku se dopouští ten, kdo v rozporu s ustanovením tohoto zákona
a) devizové hodnoty neoprávněně koupí, prodá, smění nebo jinak s nimi obchoduje (§ 7),
b) platí do zahraničí a přijímá ze zahraničí platby bez prostřednictví devizové banky (§ 8),
c) nesplní ohlašovací povinnost (§ 9, 15),
d) nesplní povinnost převést do tuzemska částku zaplacenou v zahraničí na úhradu jeho pohledávek nebo prostředky na účtu u zahraničního peněžního ústavu (§ 10, 16),
e) nesplní povinnost uložit nebo nabídnout své devizové prostředky (§ 11, 17),
f) smluvně převezme závazek vůči devizovému cizozemci, nakupuje nemovitosti v zahraničí, zahraniční cenné papíry, přijímá peněžní úvěr od devizového cizozemce (§ 14, 23),
g) bezúplatně převádí nebo se vzdá ve prospěch devizového cizozemce pohledávky vůči devizovému cizozemci nebo nemovitosti v zahraničí (§ 24),
h) nabývá tuzemské nemovitosti (§ 25),
i) uskutečňuje převody do zahraničí (§ 33 odst. 2),
j) účastní se majetkově na podnikání v zahraničí nebo převede svůj majetkový podíl v zahraničí na devizového cizozemce (§ 34),
k) vyváží devizové hodnoty (§ 27, 29),
l) dováží nebo vyváží československou měnu a jiné hodnoty znějící na československou měnu (§ 30),
m) nepřihlásí nebo nepředloží hodnoty na výzvu orgánů celní správy (§ 39 odst. 2),
n) neposkytuje součinnost devizovému orgánu provádějícímu devizovou kontrolu (§ 37 odst. 3),
nejedná-li se o trestný čin.
Oddíl 2
Řízení o devizových přestupcích
§ 44
(1) Devizové přestupky podle § 43 písm. a) až j) projednávají příslušné orgány místní správy [Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Zákon Slovenské národní rady č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 524/1990 Sb. Zákon České národní rady č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících. Zákon Slovenské národní rady č. 472/1990 Sb., o organizaci místní státní správy.], přestupky podle § 43 písm. k), l), m) orgány celní správy, a jedná-li se o devizový přestupek podle § 43 písm. n), devizové orgány. Tyto orgány rozhodují o devizových přestupcích podle zvláštních předpisů [Zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Zákon Slovenské národní rady č. 372/1990 Sb., o přestupcích.], pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Přestupek podle § 43 písm. a) objasňují orgány policie [Zákon Slovenské národní rady č. 204/1991 Sb., o Policejním sboru Slovenské republiky. Zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.].
(3) Způsob evidence postihu devizových přestupků podle § 43 písm. a) upraví vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením.
§ 45
(1) Orgány uvedené v § 44 odst. 1 uloží s přihlédnutím ke společenské nebezpečnosti:
a) napomenutí za devizové přestupky uvedené v § 43,
b) pokutu až do výše 20 000 Kčs za devizové přestupky uvedené v § 43 písm. b) až n),
c) pokutu až do výše 50 000 Kčs za devizový přestupek uvedený v § 43 písm. a),
d) propadnutí věci za devizové přestupky uvedené v § 43 písm. a), k), l), m).
(2) Trest propadnutí věci lze za devizový přestupek uložit samostatně nebo s jiným trestem. Tento trest může být uložen jen tehdy, náleží-li věc pachateli a věc
a) byla ke spáchání přestupku použita nebo určena nebo
b) byla přestupkem získána nebo nabyta za věc přestupkem získanou.
(3) Trest propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
§ 46
(1) Nebyl-li uložen trest propadnutí věci podle § 45 odst. 2, lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže
a) náleží pachateli, kterého nelze za přestupek stíhat nebo
b) nenáleží pachateli přestupku nebo
c) pachatel přestupku není znám.
(2) Zabrat nelze věc, je-li její hodnota v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
Oddíl 3
§ 46a
Blokové řízení
Devizový přestupek, který byl spolehlivě zjištěn, a nestačí-li domluva osobě, která se přestupku dopustila, mohou orgány uvedené v § 44 se souhlasem této osoby projednat v blokovém řízení a uložit blokovou pokutu až do výše 5 000 Kčs.
Část jedenáctá
Obecná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 47
Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána a která byla uveřejněna ve Sbírce zákonů.
§ 48
(1) Na rozhodování o devizovém povolení podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).], s výjimkou uvedenou v odstavci 2.
(2) Rozhodnutí devizového orgánu je konečné a nelze proti němu podat odvolání.
§ 49
Prováděcí předpisy k tomuto zákonu vydávají v rámci jeho jednotlivých ustanovení společně federální ministerstvo financí a Státní banka československá po dohodě s ministerstvy financí republik, pokud tato ustanovení nestanoví jinak.
§ 49a
(1) Federální ministerstvo financí v dohodě se Státní bankou československou a federálním ministerstvem zahraničního obchodu upraví prováděcím předpisem způsob vypořádání nároků z odběrních poukazů podniku zahraničního obchodu Tuzex a ze zůstatků účtů v nich vedených.
(2) Nároky podle odstavce 1 lze uplatnit do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.
§ 49b
Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí stanoví opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů postup devizových tuzemců - právnických osob v případě přijetí platby v devizových prostředcích v hotovosti v oblasti operativní evidence a výkaznictví.
§ 50
Devizové povolení udělené devizovému tuzemci nebo devizovému cizozemci podle dosavadních devizových předpisů se považuje za devizové povolení podle tohoto zákona, jestliže se i podle jeho ustanovení nadále vyžaduje.
§ 51
(1) Devizové účty devizových tuzemců - fyzických osob zřízené podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány a po nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí jeho ustanoveními.
(2) Devizové účty devizových tuzemců - právnických osob (§ 5 odst. 1 a 3) zřízené podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány, a to s výjimkou devizových účtů zřízených podle § 11 odst. 3, do jejich vyčerpání. Pro použití zůstatků na devizových účtech platí ustanovení § 11 odst. 6. Devizové účty devizových tuzemců - právnických osob zřízené na základě devizového povolení se řídí podmínkami stanovenými v tomto povolení.
§ 52
(1) Zrušují se
a) devizový zákon č. 162/1989 Sb., ve znění zákona č. 109/1990 Sb.,
b) ustanovení § 24 č. 1 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd,
c) ustanovení § 26 zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby,
d) vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 169/1989 Sb., kterou se provádí devizový zákon, ve znění vyhlášky č. 234/1990 Sb.
§ 53
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Čl. III.
zákona č. 228/1992 Sb.
(1) Zrušují se
1. § 17 odst. 2 písm. c), § 18 odst. 1, § 19 odst. 1 písm. i) a § 22 písm. j) zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů,
2. vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu a federálního ministerstva financí č. 8/1981 Sb., o odběrních poukazech PZO Tuzex,
3. vyhláška federálního ministerstva financí č. 370/1990 Sb., o oprávnění k prodeji zboží a poskytování služeb na území České a Slovenské Federativní Republiky za devizové prostředky,
4. vyhláška federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 583/1990 Sb., kterou se provádí devizový zákon.
(2) Povolení k prodeji zboží a poskytování služeb za devizové prostředky na území České a Slovenské Federativní Republiky vydaná podle zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 228/1992 Sb.
Zákon č. 228/1992 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. července 1992.
Zpracovala: 