Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VII. volební období
50
PŘEDSEDNICTVO FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
vyhlašuje
úplné znění devizového zákona ze dne 28. listopadu 1990 č. 528 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem ze dne 22. dubna 1992 č. 228/1992 Sb.
Devizový zákon
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Část první
Oddíl 1
Pojmy
§ 1
(1) Devizovými prostředky jsou peněžní prostředky v cizí měně ve formě valut nebo deviz.
(2) Valutami jsou peněžní prostředky v cizí měně ve formě bankovek, státovek a oběžných mincí.
(3) Devizami jsou peněžní prostředky v cizí měně, které jsou na účtech u tuzemských nebo zahraničních peněžních ústavů nebo s kterými lze nakládat na základě zahraničních platebních dokumentů (§ 2 písm. a)).
§ 2
Pro účely tohoto zákona se rozumějí:
a) zahraničními platebními dokumenty doklady, s nimiž je spojeno právo na peněžní plnění v cizí měně (směnky, šeky, akreditivy, poukázky, platební karty apod.);
b) zlatem zlaté mince a zlato ve slitcích světově obchodovatelných, jehož ryzost je zaručena k tomuto účelu světově uznávanou právnickou osobou otiskem její značky nebo připojeným osvědčením;
c) cennými papíry dokumenty, s nimiž je spojeno právo týkající se účasti na majetku (akcie, podílové listy apod.), dluhopisy (státu, veřejných institucí, bank, průmyslových a jiných podniků), jakož i dividendové a úrokové kupóny a talóny;
d) zahraničními cennými papíry cenné papíry týkající se majetku v zahraničí, jakož i znějící na plnění v zahraničí;
e) devizovými hodnotami valuty, devizy, zahraniční platební dokumenty, zlato, zahraniční cenné papíry, vkladové listy znějící na cizí měnu a vkladní knížky znějící na cizí měnu;
f) obchodem s devizovými hodnotami koupě, prodej devizových hodnot za československou měnu, jakož i vzájemná směna devizových hodnot a nakládání s devizovými hodnotami ve všech druzích obchodu (např. záruky, arbitrážní operace, úvěr);
g) peněžní pohledávkou devizového tuzemce za devizovým cizozemcem pohledávka, jejíž plnění se uskutečňuje v československé nebo v cizí měně;
h) peněžním závazkem devizového tuzemce vůči devizovému cizozemci závazek, který má být splněn v československé nebo v cizí měně.
§ 3
(1) Devizovou bankou se pro účely tohoto zákona rozumí banka se sídlem v tuzemsku a pobočka zahraniční banky, pokud z povolení působit jako banka [§ 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.] nebylo vyloučeno obchodování s devizovými hodnotami nebo provádění platebního styku se zahraničím.
(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na devizovou banku, s výjimkou pobočky zahraniční banky, ustanovení upravující právní postavení devizových tuzemců - právnických osob. Pobočka zahraniční banky není při výkonu své činnosti vyplývající z povolení působit jako banka považována za devizového cizozemce.
§ 4
Devizovým povolením je povolení udělené devizovým orgánem (§ 6) na žádost podle jednotlivých ustanovení tohoto zákona. Devizové povolení lze vydat též k opakovaným úkonům.
§ 5
(1) Devizovými tuzemci jsou fyzické osoby, které mají v tuzemsku trvalý pobyt [Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.], a právnické osoby, které mají v tuzemsku své sídlo.
(2) Ostatní fyzické a právnické osoby jsou devizovými cizozemci. Devizovými cizozemci jsou rovněž mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku, zřízené a vyvíjející činnost v České a Slovenské Federativní Republice podle zvláštních předpisů [Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění zákona č. 157/1989 Sb.].
(3) Práva a povinnosti devizových tuzemců - právnických osob se vztahují rovněž na devizové tuzemce, kteří jsou fyzickými osobami - podnikateli [§ 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.], při vykonávání jejich podnikatelské činnosti.
Oddíl 2
Devizové orgány a jejich působnost
§ 6
(1) Devizovými orgány podle tohoto zákona jsou Státní banka československá, federální ministerstvo financí, ministerstva financí republik a federální ministerstvo zahraničního obchodu.
(2) Působnost podle tohoto zákona vykonává, pokud není stanoveno jinak,
a) federální ministerstvo financí pro oblast vládních úvěrů a ve vztahu k rozpočtovým nebo příspěvkovým organizacím, sdružením občanů a nadacím, jakož i jiným právnickým osobám v působnosti federace, které se nezabývají podnikatelskou činností;
b) ministerstvo financí republiky ve vztahu k rozpočtovým nebo příspěvkovým organizacím a sdružením občanů v působnosti republiky, církvím, náboženským společnostem [Zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.] a nadacím, jakož i jiným právnickým osobám v působnosti republiky, které se nezabývají podnikatelskou činností, a ve vztahu k fyzickým osobám, které mají bydliště na území této republiky, pokud se nejedná o jejich podnikatelskou činnost;
c) Státní banka československá ve vztahu k ostatním právnickým osobám a fyzickým osobám - podnikatelům při vykonávání jejich podnikatelské činnosti.
(3) Ministerstva financí republik zabezpečují devizové soupisy a podklady pro mezistátní jednání o majetkoprávních nárocích a zajišťují vnitrostátní provedení výsledků těchto jednání.
Část druhá
Obchod s devizovými hodnotami a platební styk
§ 7
(1) Devizové banky mohou obchodovat s devizovými hodnotami (§ 2 písm. f)) v rozsahu stanoveném Státní bankou československou.
(2) Devizoví tuzemci, kteří nejsou devizovou bankou, mohou obchodovat bez devizového povolení:
a) s devizovými hodnotami, které podléhají nabídkové povinnosti (§ 11 odst. 1, § 17 odst. 1) a které devizová banka odmítla koupit (§ 12 odst. 3, § 17 odst. 7) a vydala jim o tom potvrzení,
b) se zlatými mincemi.
(3) V případech, na něž se nevztahují ustanovení odstavce 2 mohou devizoví tuzemci, kteří nejsou devizovou bankou, obchodovat s devizovými hodnotami, pokud jedním z účastníků těchto obchodů není devizová banka, jen s devizovým povolením Státní banky československé.
(4) Devizoví cizozemci mohou navzájem obchodovat s devizovými hodnotami za československou měnu, jakož i uskutečňovat tyto obchody s devizovými tuzemci jen s devizovým povolením Státní banky československé.
(5) Jiné osoby, kterým Státní banka československá udělila povolení k obchodování s devizovými hodnotami a k provádění platebního styku se zahraničím, mají v rozsahu tohoto povolení práva a povinnosti stanovené tímto zákonem devizové bance. Státní banka československá stanoví opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů podmínky pro provádění směnárenské činnosti těmito osobami.
(6) Banky mohou nakupovat a prodávat devizové hodnoty za československou měnu bez devizového povolení. Při této činnosti mají postavení devizové banky.
§ 8
(1) Devizový tuzemec může platit do zahraničí a přejímat platby ze zahraničí, pokud z prováděcího předpisu nebo z povolení Státní banky československé nebo z povolení jiného devizového orgánu učiněného v dohodě se Státní bankou československou nevyplývá jinak, výhradně prostřednictvím devizové banky, pokud se platební styk uskutečňuje bezhotovostně.
(2) Povolení podle odstavce 1 není třeba k poskytování peněžních služeb pošty v mezinárodním styku. [Zákon č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon).]
Část třetí
Práva a povinnosti devizových tuzemců - právnických osob
Oddíl 1
§ 9
Ohlašovací povinnost
(1) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna Státní bance československé ohlásit do evidence:
a) své peněžní pohledávky a peněžní závazky vůči devizovému cizozemci,
b) své nemovitosti v zahraničí, jakož i přehled o svých příjmech a výdajích spojených s těmito nemovitostmi,
c) své majetkové účasti v zahraničí,
d) své zahraniční cenné papíry.
(2) Prováděcí předpis stanoví lhůtu pro splnění ohlašovací povinnosti podle odstavce 1 a může stanovit, na které případy se tato povinnost nevztahuje. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna ohlašovací povinnosti zcela nebo zčásti udělením devizového povolení.
Oddíl 2
Převod pohledávek devizového tuzemce - právnické osoby do tuzemska
§ 10
(1) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna učinit bez odkladu všechny úkony potřebné k tomu, aby částka zaplacená v zahraničí na úhradu její pohledávky a devizové prostředky na účtech u zahraničních peněžních ústavů byly převedeny do tuzemska nebo dovezeny do tuzemska.
(2) Prováděcí předpis může stanovit, kdy devizový tuzemec - právnická osoba nemá povinnost uvedenou v odstavci 1. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna této povinnosti udělením devizového povolení.
Oddíl 3
Nabídková povinnost a právo úhrady
§ 11
(1) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna nabídnout devizové bance (§ 3) ke koupi devizové prostředky a zlato s výjimkou zlatých mincí za československou měnu v celkovém rozsahu nabytých devizových prostředků a zlata.
(2) Devizová banka je povinna nabídnout Státní bance československé ke koupi za československou měnu devizové prostředky a zlato, jež koupila od devizových tuzemců a devizových cizozemců za československou měnu, a to v rozsahu a způsobem, který stanoví Státní banka československá.
(3) Nabídkové povinnosti nepodléhají devizové prostředky a zlato, kterými se devizový cizozemec podílí vkladem do základního jmění na podniku v tuzemsku podle zvláštních předpisů [Obchodní zákoník.].
(4) Prováděcí předpis může stanovit, kdy devizový tuzemec - právnická osoba nemá povinnost stanovenou v odstavcích 1 a 2 nebo prodloužit lhůtu k jejímu plnění podle § 12. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - právnická osoba zproštěna této povinnosti udělením devizového povolení.
(5) Devizový tuzemec - právnická osoba je povinna devizové prostředky a protihodnotu zlata v cizí měně, které nepodléhají nabídkové povinnosti (odstavce 3 a 4), uložit na devizový účet u devizové banky, pokud prováděcí předpis nebo devizové povolení nestanoví jinak.
(6) Devizové prostředky uložené na devizovém účtu nepodléhají nabídkové povinnosti podle odstavců 1 a 2 a vlastník je může použít bez omezení, s výjimkou případů uvedených v § 7 odst. 3 a § 14 odst. 1, a pokud nebylo vydáno devizové povolení podle odstavce 4 s účelovým určením použití těchto devizových prostředků.
§ 12
(1) Povinnost stanovenou v § 11 je devizový tuzemec - právnická osoba povinna splnit u valut a zlata do 30 dnů po jejich nabytí nebo poté, co se o jejich nabytí dověděla, popřípadě, kdy se stala devizovým tuzemcem. U deviz je nabídková povinnost splněna převodem protihodnoty nabytých devizových prostředků na účet devizového tuzemce - právnické osoby, vedeny v československé měně devizovou bankou.
(2) Koupě valut a zlata se uskutečňuje podle kursu platného pro nákup valut nebo podle tržní ceny zlata platných v den, kdy byly valuty a zlato devizové bance nabídnuty ke koupi. Koupě deviz se uskutečňuje podle kursu platného v den uvedeny v platebním příkazu zahraniční banky. Není-li den uveden, uskutečňuje se koupě deviz podle kursu platného v den, kdy devizová banka obdržela platební příkaz zahraniční banky ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby. Pouze v případě, kdy devizová banka nemůže zjistit částku poukazovanou zahraniční bankou ve prospěch devizového tuzemce - právnické osoby jinak, než na základě výpisu z příslušného účtu, přepočte se tato částka podle kursu platného v den uvedeny ve výpisu z účtu zahraniční banky.
(3) Odmítne-li devizová banka devizové prostředky od devizového tuzemce - právnické osoby koupit, vydá mu o tom potvrzení. Devizový tuzemec - právnická osoba může s těmito devizovými prostředky nakládat v tuzemsku i v zahraničí bez omezení.
§ 13
(1) Ke splnění peněžního závazku devizového tuzemce - právnické osoby vůči devizovému cizozemci, vzniklého v souladu s tímto zákonem nebo na základě jiného obecně závazného právního předpisu, je devizová banka povinna uhradit na žádost devizového tuzemce - právnické osoby za československou měnu devizovému cizozemci devizové prostředky. To neplatí, pokud jde o peněžní závazek devizového tuzemce - právnické osoby vyplývající z dluhopisů znějících na československou měnu se splatností do jednoho roku.
(2) Úhrada devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného v den provedení úhrady, který je nezbytný pro dodržení splatnosti peněžního závazku. Není-li den splatnosti uveden, uskutečňuje se úhrada devizových prostředků podle kursu dohodnutého mezi devizovou bankou a devizovým tuzemcem - právnickou osobou. V ostatních případech se úhrada uskutečňuje podle kursu platného v den přijetí příkazu devizového tuzemce - právnické osoby k úhradě devizovou bankou.
(3) Státní banka československá určuje postup devizových bank při uskutečňování úhrad podle odstavce 1 a vyhlašuje jej opatřením ve Sbírce zákonů.
§ 13a
(1) Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě za československou měnu devizové prostředky k úhradě výloh fyzické osoby spojených s jejím vysláním na zahraniční pracovní cestu touto právnickou osobou v rozsahu stanoveném ve zvláštním předpise [Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.].
(2) Devizová banka je povinna převést do zahraničí úhradu v devizových prostředcích, odpovídající protihodnotě československé měny složené devizovým tuzemcem - právnickou osobou, určenou na krytí nákladů činnosti její organizační složky v zahraničí.
(3) Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě na její žádost devizové prostředky nebo provést úhradu devizových prostředků devizovému cizozemci v rozsahu nezbytném
a) k zajištění obrany a bezpečnosti státu,
b) k úhradě výloh spojených s poskytováním služeb v oblasti zahraničního cestovního ruchu a placených v zahraničí.
(4) Prováděcí předpis stanoví, kterým devizovým tuzemcům - právnickým osobám je devizová banka povinna prodat devizové prostředky nebo které mají právo úhrady devizových prostředků podle odst. 3 písm. a).
§ 13b
Devizový orgán příslušný podle § 6 odst. 2 může v odůvodněných případech udělit devizovému tuzemci - právnické osobě devizové povolení k výjimečnému nákupu devizových prostředků nad rámec případů uvedených v § 13 odst. 1 nebo v § 13a odst. 1 až 3.
§ 13c
Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - právnické osobě devizové prostředky nezbytné ke splnění peněžního závazku vyplývajícího z emise tuzemských cenných papírů znějících na cizí měnu [Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.].
Oddíl 4
Smluvní převzetí peněžních závazků vůči devizovým cizozemcům a jejich placení
§ 14
(1) Devizový tuzemec - právnická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci, může-li ke splnění tohoto závazku použít své peněžní prostředky, s výjimkou:
a) nákupu nemovitostí v zahraničí,
b) nákupu zahraničních cenných papírů,
c) přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce.
(2) V případech, na které se nevztahuje odstavec 1, se může devizový tuzemec - právnická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, k nimž se toto povolení nevyžaduje.
Část čtvrtá
Práva a povinnosti devizových tuzemců - fyzických osob
Oddíl 1
Ohlašovací povinnost
§ 15
(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna na výzvu ministerstva financí republiky, na jejímž území má bydliště, ohlásit mu ve stanovené lhůtě do evidence
a) své peněžní pohledávky a peněžní závazky vůči devizovému cizozemci,
b) své nemovitosti v zahraničí a přehled o svých příjmech a výdajích, které jí vznikly v daném období v souvislosti s touto nemovitostí,
c) majetkové účasti v zahraničí,
d) své zahraničí cenné papíry.
(2) Jestliže se splnění peněžní pohledávky devizového tuzemce - fyzické osoby uskutečňuje prostřednictvím k tomu určené právnické osoby, ohlásí pohledávku do devizové evidence tato právnická osoba.
Oddíl 2
Převod plnění z pohledávek do tuzemska
§ 16
(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna učinit bez odkladu všechny úkony potřebné k tomu, aby částka uhrazená v zahraničí ke splnění její pohledávky a devizové prostředky na účtech u zahraničních peněžních ústavů byly převedeny do tuzemska nebo dovezeny do tuzemska.
(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba zaměstnaná v zahraničí musí povinnost stanovenou v odstavci 1 splnit bez odkladu po návratu do tuzemska po skončení této nepřetržité pracovní činnosti v zahraničí.
(3) Prováděcí předpis může stanovit, kdy devizový tuzemec - fyzická osoba nemá povinnost uvedenou v odstavci 1. V odůvodněných případech může být devizový tuzemec - fyzická osoba této povinnosti zproštěna udělením devizového povolení.
Oddíl 3
Povinnost uložit nebo nabídnout devizové prostředky a právo na koupi devizových prostředků
§ 17
(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna ve lhůtě stanovené v odstavci 3 své devizové prostředky, které přesahují protihodnotu částky 5000 Kčs,
a) uložit na devizový účet u devizové banky, nebo
b) nabídnout devizové bance ke koupi za československou měnu.
Devizová banka je povinna sdělit devizovému tuzemci na požádání, jaká částka v příslušné cizí měně odpovídá částce 5000 Kčs.
(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba je povinna ve lhůtě stanovené v odstavci 3 nabídnout devizové bance ke koupi zlato (§ 2 písm. b)) za československou měnu nebo za devizové prostředky. Nabídková povinnost se nevztahuje na zlaté mince.
(3) Povinnost podle odstavců 1 a 2 je devizový tuzemec - fyzická osoba povinna splnit do 30 dnů po nabytí devizových prostředků a zlata nebo poté, kdy se o jejich nabytí dověděla nebo kdy se stala devizovým tuzemcem. Devizové prostředky a zlato, které devizový tuzemec - fyzická osoba nabyla během svého pobytu v zahraničí a dovezla je do tuzemska, je povinna složit na devizový účet nebo nabídnout devizové bance ke koupi do 30 dnů po svém návratu ze zahraničí.
(4) Devizové prostředky, které nepřevyšují protihodnotu 5000 Kčs, může devizový tuzemec - fyzická osoba použít, s výjimkou případů uvedených v § 7 odst. 3 a § 23.
(5) Pro výpočet protihodnoty částky 5000 Kčs je rozhodný kurs platný pro nákup valut nebo deviz v den, kdy začíná běžet lhůta pro splnění povinností podle odstavců 1 a 2.
(6) Povinnosti podle odstavce 1 nepodléhají devizové prostředky prodané nebo vydané devizovou bankou do šesti měsíců ode dne jejich koupě nebo vydání uvedeném v potvrzení devizové banky. V uvedené lhůtě může devizový tuzemec - fyzická osoba s těmito devizovými prostředky nakládat, s výjimkou případů uvedených v § 7 odst. 3 a v § 23.
(7) Odmítne-li devizová banka devizové prostředky od devizového tuzemce - fyzické osoby koupit, je povinna vydat mu o tom potvrzení. Devizový tuzemec - fyzická osoba může s těmito devizovými prostředky nakládat v tuzemsku i v zahraničí bez omezení.
§ 18
Devizová banka nezkoumá, zda při plnění povinnosti podle § 17 byla dodržena lhůta stanovená v § 17 odst. 3 a nezjišťuje původ nabytí nabízených nebo ukládaných devizových prostředků.
§ 19
(1) Prováděcí předpis může stanovit úlevy z povinností, které má devizový tuzemec - fyzická osoba podle § 17.
(2) Udělením devizového povolení může být devizový tuzemec - fyzická osoba zproštěna povinností stanovených v § 17 nebo jí může být prodloužena lhůta k jejich splnění.
§ 20
(1) Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - fyzické osobě a devizovému cizozemci za československou měnu devizové prostředky v případech uvedených v tomto zákoně, prováděcím předpisu k němu nebo v devizovém povolení, které v odůvodněných případech může vydat devizový orgán příslušný podle § 6 odst. 2 písm. b).
(2) Prodej devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného pro prodej valut nebo deviz devizovou bankou v den prodeje.
§ 21
(1) Devizová banka je povinna prodat devizovému tuzemci - fyzické osobě za československou měnu devizové prostředky za účelem placení výloh spojených se zahraniční cestou v rozsahu vyhlášeném Státní bankou československou pro stanovené období a vydat jí o tom potvrzení.
(2) Prodej devizových prostředků podle odstavce 1 se uskutečňuje podle kursu platného pro prodej valut nebo deviz devizovou bankou v den, kdy složí devizový tuzemec - fyzická osoba protihodnotu kupovaných devizových prostředků v československé měně u devizové banky.
Oddíl 4
Devizové účty
§ 22
(1) Devizová banka je povinna devizovému tuzemci - fyzické osobě na její žádost zřídit úročený devizový účet k uložení devizových prostředků v dohodnuté cizí měně. Tím není dotčen postup devizové banky podle zvláštního předpisu [§ 37 zákona č. 21/1992 Sb.].
(2) Devizové prostředky na devizovém účtu zřízeném podle odstavce 1 může jeho vlastník nebo v rozsahu jeho zmocnění jiný devizový tuzemec - fyzická osoba používat, s výjimkou případů uvedených v § 7 odst. 3 a § 23.
(3) Devizové účty zřízené podle odstavce 1 se úročí ve měně, ve které jsou vedeny.
Oddíl 5
Smluvní převzetí peněžních závazků a jejich plnění
§ 23
(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci v cizí měně, s výjimkou nákupu nemovitostí v zahraničí, nákupu zahraničních cenných papírů a přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce, jestliže ke splnění tohoto závazku může použít v souladu s tímto zákonem
a) devizové prostředky uložené na devizovém účtu u devizové banky,
b) devizové prostředky, které jí devizová banka je povinna prodat podle § 20 a 21,
c) devizové prostředky, které devizová banka odmítla od ní koupit a vydala jí o tom potvrzení,
d) devizové prostředky, které získá během svého pobytu v zahraničí,
e) devizové prostředky, na které se nevztahují povinnosti podle § 17.
(2) Devizový tuzemec - fyzická osoba se může bez devizového povolení smluvně zavázat k peněžitému plnění v československé měně vůči devizovému cizozemci, s výjimkou
a) nákupu nemovitostí v zahraničí,
b) nákupu zahraničních cenných papírů a
c) přijetí peněžního úvěru od devizového cizozemce.
(3) V případech, na které se nevztahují odstavce 1 a 2, se může devizový tuzemec - fyzická osoba smluvně zavázat k peněžitému plnění vůči devizovému cizozemci pouze po udělení devizového povolení. Prováděcí předpis může stanovit další případy, v nichž se toto povolení nevyžaduje.
Oddíl 6
Nakládání s některými hodnotami
§ 24
(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může jen s devizovým povolením bezúplatně převádět na devizového cizozemce nebo se vzdát ve prospěch devizového cizozemce svých
a) peněžních pohledávek vůči devizovému cizozemci,
b) nemovitostí v zahraničí.
(2) Devizové povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje k nakládání s hodnotami uvedenými v odstavci 1 pro případ smrti.
(3) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení podle odstavce 1 nevyžaduje.
§ 25
Devizový cizozemec může nabývat vlastnické právo k nemovitostem v České a Slovenské Federativní Republice pouze: a) děděním,
b) pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti,
c) jde-li o nemovitost nabývanou do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, z nichž pouze jeden je devizovým cizozemcem, nebo má-li nabýt nemovitost devizový cizozemec - fyzická osoba od manžela, rodičů nebo prarodičů,
d) výměnou tuzemské nemovitosti, kterou vlastní, za jinou tuzemskou nemovitost, jejíž hodnota nepřevyšuje hodnotu původní nemovitosti,
e) pokud má předkupní právo z titulu podílového spoluvlastnictví nemovitosti [Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 47/1992 Sb.).],
f) pokud jde o stavbu, kterou devizový cizozemec vystavěl na vlastním pozemku,
g) pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon [Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb.].
Část pátá
Oddíl 1
Dovoz a vývoz devizových a jiných hodnot
§ 26
(1) K dovozu devizových hodnot (§ 1 a 2) do tuzemska není třeba devizové povolení.
(2) Dovoz zlata je devizový cizozemec povinen si nechat potvrdit orgány celní správy.
§ 27
(1) Devizový tuzemec - fyzická osoba může bez devizového povolení při své cestě do zahraničí vyvézt
a) devizové prostředky uvedené v potvrzení devizové banky ne starším šesti měsíců, že jí je prodala nebo vydala,
b) devizové prostředky nepřevyšující protihodnotu 5000 Kčs podle kursu platného pro nákup valut a deviz devizovou bankou v den, kdy se tyto devizové prostředky vyvážejí,
c) devizové prostředky uvedené v potvrzení devizové banky, že je od ní odmítla koupit,
d) platební karty znějící na jméno devizového tuzemce vydané devizovou bankou.
(2) Devizový cizozemec může vyvážet nebo převádět do zahraničí bez devizového povolení devizové prostředky, zahraniční platební dokumenty, zahraniční cenné papíry a vkladní knížky znějící na cizí měnu, s výjimkou případu, kdy je získal v tuzemsku v rozporu s československým právním řádem.
(3) Devizový cizozemec může bez devizového povolení vyvézt zlato (§ 2, odst. 1 písm. b), které do tuzemska dovezl a nechal si jeho dovoz potvrdit orgány celní správy, a zlaté mince rovněž v případě, že prokáže, že je v tuzemsku nabyl nákupem od osoby, jež je oprávněna k jejich prodeji. Vývoz zděděných zlatých mincí upravuje § 31 odst. 3 a § 31 odst. 4.
§ 28
Devizový tuzemec zdržující se v zahraničí za účelem pracovní činnosti nebo výkonu povolání, jakož i jeho rodinní příslušníci, mohou po dobu tohoto pobytu bez devizového povolení vyvážet do zahraničí valuty, zahraniční platební dokumenty, vkladní knížky znějící na cizí měnu a zahraniční cenné papíry, které do tuzemska dovezli během tohoto pobytu. Tyto hodnoty jsou povinni si nechat potvrdit při dovozu orgány celní správy.
§ 29
(1) K vývozu devizových hodnot, na něž se nevztahují ustanovení § 27 a 28, se vyžaduje devizové povolení Státní banky československé.
(2) Prováděcí předpis může stanovit další případy, kdy se devizové povolení podle odstavce 1 nevyžaduje.
(3) Státní banka československá může stanovit opatřením ve Sbírce zákonů maximální částky devizových prostředků, které lze vyvézt do zahraničí v hotovosti.
Oddíl 2
Vývoz a dovoz československé měny a jiných hodnot znějících na československou měnu
§ 30
(1) Vývoz a dovoz platných československých bankovek a mincí, jejich převod ze zahraničí a do zahraničí, platebních dokumentů znějících na československou měnu, jakož i cenných papírů znějících na československou měnu, je dovolen jen s devizovým povolením Státní banky československé.
(2) Bez devizového povolení lze dovézt hodnoty uvedené v odstavci 1, jež byly v souladu s tímto zákonem z tuzemska vyvezeny.
(3) Bez devizového povolení může devizový tuzemec a devizový cizozemec vyvézt do zahraničí československou měnu v částkách stanovených v prováděcím předpisu.