Československa. Vážený pane předsedající,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, vážení hosté, budu
velmi stručný. Náš poslanecký
klub vládní návrh ústavního
zákona, kterým se mění a doplňuje
ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé
federaci podpoří. Jde sice zcela jednoznačně
o okleštění práv federálních
orgánů, ale není v rozporu se zachováním
společného státu; a o to nám jde.
Žádám ovšem o písemné předložení
všech pozměňovacích návrhů,
které tady padly poslancům, a to ještě
během dnešního programu, abychom měli
možnost je prodiskutovat.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Krejsovi. Teraz vystúpi
v rozprave Jozef Mikloško. Prosím, aby sa ujal slova.
Po ňom sa pripraví pán poslanec Ján
Repaský.
Poslanec SL J. Mikloško: Vážené Federálne
zhromaždenie! Platnosť Listiny základných
práv a slobôd a Dohody o právach dieťaťa
a tiež platnosť mnohých medzinárodných
dokumentov ľudských práv je rovnaká
v obidvoch republikách, dnes už iba na úrovni
federálnej vlády je odbor ľudských práv
a humanitárnych otázok, na úrovni Federálneho
zhromaždenia je komisia pre ľudské práva
atď., a preto navrhujem do článku 37 ods. 3
na str. 7 doplniť: "Pokiaľ to vyžaduje jednota
právneho poriadku, uskutočňuje Federálne
zhromaždenie zákonnú úpravu vo veci
ľudských práv" a pokračovať:
"národnostných, etnických menšín",
atď. To je jedna zmena.
Druhá zmena, reč tu už o tom bola, nesúlasím
s tým, aby Federálne ministerstvo práce a
sociálnych vecí a Federálne ministerstvo
kontroly patrili pod Federálne ministerstvo financií.
Federálne ministerstvo práce a sociálnych
vecí obyčajne peniaze požaduje, ministerstvo
financií je obyčajne nechce vydávať,
čiže môžu tu nastať určité
záujmové stretnutia. A ďalej: Federálne
ministerstvo kontroly v čase delenia federálneho
majetku bude veľmi dôležitým orgánom
a preto keby vtedy patrilo pod ministerstvo financií, pod
ktoré patrí delenie federálneho majetku,
myslím, že by to bol ďalší konflikt.
Preto navrhujem, aby článok 4 písmeno c)
znelo takto: Z Federálneho ministerstva práce a
sociálnych vecí a Federálneho ministerstva
kontroly na Úrad vlády ČSFR. Tým pádom
by to vlastne patrilo pod federálnu vládu, pod Úrad
vlády ČSFR.
Zároveň mám takúto poznámku.
Keby bol tento zákon, ktorý presúva ďalšie
kompetencie do republík a zoštíhluje federálnu
vládu prijatý pred rokom, kedy takéto návrhy
česká strana, bohužiaľ, odmietala, mohol
byť dnes v štátoprávnych diskusiách
väčší pokoj. Neviem prečo by štát,
ktorý má päť ministerstiev, paritné
zastúpenie v desaťčlennej vláde, má
napríklad ministerstvá rozdelené v Prahe,
v Brne a v Bratislave a podstatne rovnomernejšie sú
v nich zastúpení Slováci i Moravania, nemohol
byť funkčný. Pripomínam preto návrh
poslanca Petríka z KDH, ktorý povedal v diskusii
o štátoprávnom usporiadaní, aby bol
tento zákon, ktorý prrokovávame, vzatý
ako základ otázky pre budúce referendum,
o budúcej forme nášho štátu.
Veľmi podobnú vládu majú napr. vo Švajčiarsku,
s rotujúcimi funkciami a zohľadňujúcimi
i národy, ktoré tam žijú. Tam to už
roky takto funguje. Hlavné práva a kompetencie sú
na kantónoch a ústredná vláda má
skôr koordinačný charakter. Táto poznámka
nepatrí do pozmeňovacích návrhov,
podal som iba dva, dám ich oba písomne.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem Jozefovi Mikloškovi, dáte
písemne pán poslanec, áno? Teraz s doplňovacími
návrhmi vystúpi v rozprave pán poslanec Ján
Repaský. Udeľujem mu slovo. Po ňom sa pripraví
pán poslanec Petr Štěpánek.
Poslanec SN J. Repaský: Vážený pán
predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie! Na minulom rokovaní pred týždňom
som hovoril o deravosti a neúplnosti parlamentnej kontroly
ozbrojených síl, armády a celkových
otázok obrany. Vo vyspelých demokraciách
parlamenty nezužujú svoju kontrolu iba na tvorbu zákonov,
na kontrolu a schvaľovanie rozpočtu a nespoliehajú
sa na informácie predstaviteľov vlády a ďalších
funkcionárov. Konkrétne v rakúskom parlamente
je deväť členov branných výborov
i členmi Národnej rady obrany. Na spolkovom ministerstve
obrany Spolkovej republiky Nemecko sú traja parlamentní
tajomníci, z ktorých jeden, tzv. obranou poverený
poslanec, je tajomníkom ministra a súčasne
je členom parlamentu. On priamo na ministerstve v Rade
obrany vidí, čo sa tam deje a potom toto dokladá
parlamentu. Podobná situácia je i v ďalších
armádach i v niektorých armádach postkomunistických
štátoch, napríklad v maďarskom parlamente.
Zastávam ten názor, že i u nás je potrebné
budovať postupne celkom iný systém kontroly
otázok obrany, ozbrojených síl a preto dávam
doplňovací návrh k ústavnému
zákonu č. 10 - zaradiť za § 5 toto znenie:
"Zasadania Rady obrany štátu sa zúčastňujú
predsedovia brannobezpečnostných výborov
Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho
zhromaždenia.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánovi poslancovi Repaskému.
Myslím, že podobné uznesenie už bolo prijaté,
resp. bol daný prísľub predsedom vlády
v tomto smere, ale netýka sa to bezprostredne tohto zákona.
Ďalej vystúpi v rozprave pán poslanec Petr
Štěpánek a po ňom ešte s drobnou
úpravou navrhnutého pozmeňovacieho návrhu
pán poslanec Jiří Čejka.
Poslanec SN P. Štěpánek: Vážený
pane předsedající, vážení
poslanci, poslankyně, dámy a pánové,
rád bych se zde vyjádřil k vládnímu
návrhu, tisk 73, který právě projednáváme,
který představuje a navrhuje nám změny
a doplňky k ústavnímu zákonu č.
143/1968 Sb. ve znění pozdějších
předpisů. Dovolte mi, prosím, abych se nejprve
dotkl logiky věci.
Vládní návrh v tisku 73 upravuje kompetence
stanovené ústavním zákonem č.
143/1968 Sb. v přechodném období od účinnosti
ústavního zákona o způsobech zániku
ČSFR. Připadá mi proto nepraktické
žádat, aby tento vládní návrh
byl předřazen schvalování ústavního
zákona o způsobu zániku České
a Slovenské Federativní Republiky. Schválíme-li
vládní předlohu (tisk 73), které říkáme
také velký kompetenční zákon,
a následně bychom neschválili vládní
návrh ústavního zákona o způsobu
zániku České a Slovenské Federativní
Republiky, vytvoříme právní stav,
který nikdo z nás nechtěl.
posl. Štěpánek
Jsem členem ústavně-právního
výboru Sněmovny národů a dovolte mi,
vážené poslankyně a poslanci, abych
konstatoval, že při jednáních o vládním
návrhu (tisk 73), který právě projednáváme,
v tomto bodu na ústavně-právních výborů
panovala dokonalá shoda bez ohledu na příslušnost
k té či oné straně nebo stranickému
uskupení.
Dovolte mi také, abych konstatoval, že navrhované
úpravy jsou ve zřejmém smyslu optimální.
Zákon č. 143/1968 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, i po úpravách, které
jsou navrhovány ve vládním návrhu
(tisk 73), bude i nadále obsahovat řadu komických
ustanovení.
Vážení poslanci, vážené
poslankyně, prosím, porovnejte si vládní
předlohu s textem dosud platné verze zákona
164. Pokud bychom měli brát vážně
návrhy, které předřazují vládní
návrh (tisk 73) před vládní návrh
zákona o způsobu zániku České
a Slovenské Federativní Republiky, navrhuji, abychom
přistoupili k této věci zcela důsledně.
Tisk 73 nutně musíme vrátit k přepracování.
Děkuji vám.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Mám to chápať, pán
poslanec, ako váš procedurálny návrh?
(Ano.) Prosím, aby tento procedurálny návrh
bol zaznamenaný.
To znamená, že v prípade, keby prešiel
návrh, ktorý tu predniesol pán poslanec Jedinák,
poslanec Štěpánek žiada, aby sa o tomto
vládnom návrhu zákona nerokovalo alebo aspoň
nehlasovalo.
V tejto súvislosti by som chcel len upozorniť, že
Federálne zhromaždenie nemá právo vracať
vláde predlohy a vládne návrhy. Má
možnosť ich samozrejme zamietnúť, pokiaľ
sa vo výbore zistí, že predloha nespĺňa
predpoklady, má možnosť požiadať prostredníctvom
predsedu parlamentu, predsedu vlády, aby návrh stiahol,
ale nemá možnosť vrátiť. To je §
43. V danom prípade sa to ale nestalo.
Váš návrh teda chápem tak, že navrhujete,
aby sa, v prípade, že by prešiel návrh
pána poslanca Jedináka, potom o tomto návrhu
nehlasovalo.
Ďalej v rozprave vystúpi pán poslanec Jiří
Čejka. Hoci už v rozprave vystúpil, ale prihlásil
sa ešte raz, že chce jeden zo svojich návrhov,
ktoré predložil, drobne upraviť. To samozrejme
nemôže inak, ako počas rozpravy. Takže
teraz by mal túto príležitosť.
Pretože tu ale nie je, musím vyzvať do rozpravy
ďalšieho a to posledného, šestnásteho
písomne prihláseného, pána poslanca
Miroslava Faldýna. Pán poslanec Faldýn, ako
vidím, tu rovnako nie je.
Žiadam pána poslanca Čejku a pána poslanca
Faldýna, aby predniesli svoje príspevky do rozpravy.
Vidím, že pán poslanec Čejka už
prichádza. Prosím kolegov pána poslanca Faldýna,
aby ho upozornili, že je na rade v rozprave. Slovo má
poslanec Čejka.
Poslanec SL J. Čejka: Děkuji. Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně, vážení kolegové, milí
hosté, omlouvám se za časovou prodlevu, kterou
jsem způsobil svojí momentální nepřítomností.
Nicméně nebudu vás dlouho zdržovat,
jen bych si dovolil upřesnit již předložený
pozměňovací návrh, a to tak, aby v
navrhované verzi znění článku
21 bylo vypuštěno slovo "mírového"
z kontextu "... v oblasti mírového využívání
jaderné energie, zákonná úprava ...",
aby ve všech navrhovaných - jak vládou navrhovaných
statích, tak navrhovaných statích mého
pozměňovacího návrhu - bylo slovo
"mírového" vypuštěno. Jedná
se zde vlastně o rozšíření platnosti
tohoto znění.
Dále bych ještě prosil, aby bylo zaregistrováno,
aby o každé variantě navrhovaných úprav
článku 21 bylo hlasováno zvlášť.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Pán poslanec Faldýn sa
zatiaľ nedostavil do snemovne. Vyzývam do rozpravy
ďalšieho prihláseného a tým je
poslanec Jaroslav Orel. Kto chce ešte vystúpiť
v rozprave, nech sa prihlási písomne.
Poslanec SL J. Orel: Vážený pane předsedající,
vážení kolegové, můj návrh
je velice krátký a týká se posledního
článku ústavního zákona, článku
9, totiž otázky nabytí účinnosti
tohoto ústavního zákona.
Vzhledem k tomu, že tímto ústavním zákonem
rušíme některé ústřední
orgány státní správy, navrhuji, aby
účinnost tohoto zákona nebyla stanovena,
jak je v návrhu, dnem vyhlášení, ale
buď patnáctým dnem měsíce října
nebo posledním dnem měsíce října.
Jak jsem byl informován, takto fixně stanovený
termín účinnosti ústavního
zákona by byl velice důležitým a vítaným
pro tyto ústřední orgány státní
správy vzhledem k dopadům v oblasti nárokování
mzdových prostředků, ale i delimitace, předávání
agendy apod.
Můj návrh je, aby účinnost byla stanovena
buď 15. říjnem, nebo alternativně 31.
říjnem. Děkuji vám.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánovi poslancovi Orlovi. Pán
poslanec, odovzdajte svoj návrh písomne spravodajcom!
Chce ešte niekto vystúpiť v rozprave? Žiada
niekto o slovo? Áno, pán poslanec Mihalik.
Poslanec SN M. Mihalik: Vážený pán predsedajúci,
vážené zhromaždenie! Zazneli tu najrôznejšie
stanoviská, najrôznejšie pozmeňovacie
návrhy. Nechcem sa vyjadrovať o jednotlivých
článkoch, chcem tu ale prečítať
stanovisko legislatívneho odboru Kancelárie Slovenskej
národnej rady. Stanovisko, ktoré prirodzene nemá
právnu záväznosť voči nášmu
zhromaždeniu, ale ktoré, myslím si, pre úvahu,
tak povediac preosiatie novelizácie kompetenčného
zákona nám môže v mnohom poslúžiť
ako orientácia. Dovoľte teda, aby som z tohto hľadiska
toto stanovisko prečítal.
" Návrh ústavného zákona, ktorým
sa mení a dopĺňa ústavný zákon
č. 143/1968 Zb., o česko-slovenskej federácii,
v znení neskorších ústavných
zákonov, a niektoré ďalšie ústavné
zákony, ako vyplýva zo všeobecnej časti
dôvodovej správy, vychádza z programového
vyhlásenia vlády ČSFR."
Jeho hlavným zámerom je vymedzenie pôsobnosti
medzi Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou,
Českou republikou a Slovenskou republikou tak, aby sa právomoci,
ktoré nie sú nevyhnutné vykonajú centrálne
na úrovni federácie, previedli na republiky.
(posl. Mihalik)
Vláda ČSFR zaslala návrh ústavného
zákona pod číslom 3316/92 na zaujatie stanoviska
vláde Slovenskej republiky. K tomuto návrhu bolo
stanovisko vlády Slovenskej republiky vyjadrené
listom predsedu vlády Slovenskej republiky zo dňa
2. 9. 1992, v ktorom bol vyslovená požiadavka návrh
prepracovať vzhľadom k tomu, že je veľmi centralistický.
Šlo najmä o oblasť financií, daní,
bankovníctva, colníctva a životného
prostredia, miezd a sociálnej politiky, dopravy a spojov,
štátnej štatistiky, hospodárskych vzťahov
so zahraničím.
Vzhľadom na rozdiel medzi pôvodným návrhom
ústavného zákona a terajším návrhom
ústavného zákona (tlač FZ č.
73) je možné predpokladať, že niektorým
pripomienkam vlády Slovenskej republiky bolo vyhovené.
Ide napríklad o článok 14 ods. 3 o zriadení
emisných bánk v republikách, vypustenie článku
22, oblasť práce, miezd a sociálnej politiky,
článok 21, prenesenie pôsobnosti na republiky
v oblasti životného prostredia a pod.
Tu by som prosil, aby ste venovali pozornosť: "Vcelku
je treba uvážiť, že federálnym orgánom
zostáva veľká zákonodarná pôsobnosť,
ktorá môže vyvolať nároky na štátny
rozpočet Slovenskej republiky, ktorý sa má
však stať samostatným, bez federálneho
prerozdeľovania." V podstate ide o to, aby prostredníctvom
zákonodarnej pôsobnosti Federálneho zhromaždenia
sa nezasahovalo do rozpočtovej suverenity Slovenskej republiky.
"Pretože článok 28 b) a v tejto súvislosti
článok 84 (myslí sa, prirodzene, zákon
143/68) zostávajú nedotknuté, zdá
sa, že nie je dostatočne vyjadrená požiadavka
zvýšenej decentralizácie na republiky vo výkone
štátnej správy, resp. vo výkone odvodenej
normotvorby. Z hľadiska časového horizontu
je možné upozorniť na to, že v krátkom
časovom odstupe (keď uvážime predpokladaný
zánik federácie 31. 12. 1992). Bude potrebné
na urobiť jednotlivých ústavnych zmien vydať
potrebné vykonávacie predpisy." To je koniec
stanoviska legislatívneho odboru Kancelárie Slovenské
národnej rady.
Na záver chcem povedať iba toto: Ešte minulý
týždeň podpredseda federálnej vlády,
pán Filkus, hovoril o tom, že v súvislosti
s rokom 1993 sa nepredpokladá tvorba rozpočtu federácie.
V tomto smere, i vzhľadom k tomu, čo som tu prečítal,
vyjadrujem vážne pochybnosti. Pamätajte si, že
minulý týždeň na konci rozpravy pán
podpredseda vlády Filkus priznal, že istý rozpočet
federácie, i keď provizórny, by zrejme bol
potrebný, skrátka to nevylúčil.
Akokoľvek by sme tu pracovali so slovami, pokiaľ ide
o provizórny rozpočet, ak bude v globále
prijatá novelizácia tohto kompetenčného
zákona, domnievam sa, že práve tento zákon
paradoxne upevní federáciu i na rok 1993, pretože
si vynúti tvorbu podstatného rozpočtu voči
republikám. Jednoducho nebude možné konať
inak.
V tomto smere mám pochybnosti, či vlastne tento
predložený zákon nie je stmeľovaním
toho, čo by sa malo v konečnom dôsledku rozdeľovať,
napriek istým kozmetickým úpravám,
ktoré predpokladá. Toľko z mojej strany.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem kolegovi Mihalikovi. Teraz má
slovo pán poslanec Faldýn ako posledný prihlásený
do diskusie.
Poslanec SL M. Faldýn: Vážený pane předsedající,
vážené dámy, vážení
pánové, krátce bych chtěl pouze reagovat
na vystoupení pana poslance Čejky, ve kterém
kritizoval delimitaci Federálního výboru
pro životní prostředí a vyslovil se
zde za potřebu vybudování určitých
institucí, které by se touto problematikou měly
zabývat.
Je všeobecně známo, že například
v USA neexistuje ani samostatné ministerstvo životního
prostředí, a přesto si v centru měst,
v parcích, mohou zájemci klidně zasportovat
bez úhony na zdraví.
K Federálnímu výboru pro životní
prostředí jsem získal informace od kolegů,
kteří pracovali v minulém parlamentě
ve výboru pro životní prostředí.
Federální výbor pro životní prostředí
neměl finanční prostředky na konkrétní
akce v oblasti životního prostředí.
Měl finance pouze určené pro výzkum
a projektování, u kterých nebyla zaručena
využitelnost v praxi. Dále Federální
výbor pro životní prostředí měl
pouze koordinační funkci bez výkonného
účelu a bez působnosti do republik.
Zde by se dala porovnat instituce, zabývající
se touto problematikou na federální úrovni
v USA, kde se jedná o organizaci EPA (Environmental Protect
Agency), která na rozdíl od našeho Federálního
výboru pro životní prostředí
má i výkonnou funkci právě v republikách.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Faldýnovi. Hlási
sa pán poslanec Čejka.
Poslanec SL J. Čejka: Vážený pane předsedající,
já bych si dovolil krátce odpovědět
panu kolegovi Faldýnovi. Pokud mu z námi předloženého
pozměňovacího návrhu ušlo, navrhujeme
právě zřízení úřadu,
který by měl podobné pravomoci jako například
EPA v USA, takže není možné tvrdit, že
takové úřady například v USA
nejsou. Zajisté je vám známo, pane kolego,
že existuje organizace na úrovni Evropských
společenství, která se zabývá
rámcovým předkládáním
předpisů a norem či zákonů
pro otázky životního prostředí.
A že ostatní státy, ať mají jakkoliv
rozdílné zákonodárství, tuto
věc respektují vzhledem k tomu, že jsou kulturně
vyspělé.
Ještě poslední poznámka. Samozřejmě
vůči funkčnosti Federálního
výboru pro životní prostředí
jsme měli připomínky i my, ale jedná
se o to, aby se zde ustavilo něco, co bude fungovat, co
bude racionální. Nechceme jít cestou - jestliže
něco dělá problémy, tak to prostě
zrušíme. To byla cesta minulých let právě
v oblasti ekologie.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Ešte chce reagovať pán
poslanec Faldýn. Návrhy boli podané. Myslím,
že toto má len charakter vysvetľovania.
Poslanec SL M. Faldýn: Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
jak jsem pochopil vámi navrhovanou novelu, jedná
se o určitou organizaci, která by měla mít
charakter federativní. Ovšem, jak víme, my
tady jednáme o způsobech zániku federace.
Z toho nám možná vyplyne, že od příštího
roku budou dvě samostatné republiky, takže
tuto problematiku bude třeba řešit úplně
jiným způsobem.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Do rozpravy sa ešte prihlásil pán
poslanec Hrivík, ktorý chce predniesť pozmeňovací
návrh, zrejme, v duchu vystúpenia poslanca Mihalika.
Poslanec SN P. Hrivík: Vážený pán
predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, vážení hostia! Za klub Slovenskej
národnej strany by som chcel povedať, že sa nám
nepodarilo do konečnej podoby spracovať naše
pozmeňovacie a doplňovacie návrhy. Boli sme
zaskočení rýchlosťou rozpravy proti
včerajšku. Svoje pozmeňovacie a doplňovacie
návrhy podáme písomne spravodajcom v priebehu
asi 15 - 20 minút. Myslím, že to neodporuje
Rokovaciemu poriadku.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Pán poslanec, je to prinajmenšom neobyčajné.
Chápem to tak, že ste predniesli podstatu pozmeňovacích
návrhov (návrhov k vystúpeniu poslanca Mihalika),
že ide o precízne formulovanie.
Paragraf 24 presne hovorí o tom, že poslanec môže
v rozprave predniesť k prerokovávanej veci pozmeňovacie
a doplňovacie návrhy, potom ale musia byť dané
písomne musia sa vzťahovať k určitej veci
atď. Chápem vaše vyjadrenie, že bol ich
obsah v podstate predložený s tým, že
pôjde teraz o precíznu formuláciu, ktorú
nám dodáte v priebehu 20 minút. Prosím,
domnievam sa, že v tomto zmysle by sme mohli akceptovať
vystúpenie pána kolegu Hrivíka.
Kto sa chce ešte vyjadriť k predloženému
vládnemu návrhu ústavného zákona?
(Nikdo.) Nikto sa nechce vyjadriť. Vyhlasujem rozpravu za
skončenú.
Teraz by mali vystúpiť so záverečnými
slovami navrhovateľ a obaja spravodajcovia, pokiaľ by
si to priali. Pán podpredseda vlády si to isto praje,
ale vzhľadom k tomu, pán podpredseda, že už
je zvolané Predsedníctvo Federálneho zhromaždenia
na dvanástu hodinu a ohlásená prestávka,
odporúčam vám, vážené
kolegyne a kolegovia, nasledujúci postup: Hodinu bude popoludňajšia
prestávka a bude sa konať Predsedníctvo FZ.
Pretože už sme vlastne skončili obidva kompetenčné
zákony, rozpravu, vypočujeme už iba záverečné
slová, dovolil by som si potom, i na základe návrhov
niektorých kolegov z jednotlivých poslaneckých
klubov, navrhnúť prestávku na rokovanie politických
klubov vo vnútri, poprípade vzájomne medzi
sebou, predovšetkým o pozmeňovacích
návrhoch o spôsobu zániku federácie.
Myslím, že dostatočný čas na
takéto rokovania by bola jedna hodina.
Čiže ďalšia hodina a začali by som
ďalej rokovať o štrnástej hodine. Vypočuli
by sme si záverečné slovo podpredsedu vlády
k tomuto zákonu a pokračovali by sme v rozprave,
pokiaľ z vašej strany taký záujem bude,
k zákonu o spôsobe zániku federácie,
ktorá by týmto vlastne dnes mohla byť ukončená.
Má niekto nejaké výhrady voči takémuto
postupu?
(Nikdo.)
Prerušujem rokovanie Federálneho zhromaždenia
do štrnástej hodiny.