Federální shromáždění ČSFR, 1992 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci Sněmovny lidu:

V. Klaus, J. Klimecký, J. Kovář, J. Borák, I. Čarnogurský, H. Entlerová, I. Foltýn, S. Gawlik, J. Lux, L. M. Molnár, P. Michálek, J. Moravčík, I. Němec, P. Pázmány, M. Sládek, D. Slobodník, M. Šidík, J. Švejda, V. Zeman

Sněmovny národů zvolení v České republice:

F. Čupr, K. Dyba, M. Freiová, I. Kočárník, P. Kučera, M. Macek, Z. Masopust, V. Peřich, J. Ruml, J. Vodička, J. Zvěřina

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice:

P. Baco, I. Bajnok, P. Bábi, P. Bohunický, Ĺ. Bystrický, J. Cuper, A. Dubček, M. Duray, I. Hamarčák, R. Kováč, A. Kráľ, P. Mercell, J. Minka, I. Mjartan, Š. Nižňanský, J. Petrík, E. Spišák

Schůze pokračuje: 9.11 hodin.

Předsedající místopředseda FS P. Jajtner: Vážené poslankyně, vážení poslanci, přeji vám všem dobré jitro a vítám vás srdečně na čtvrtém pracovním dni této společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Dovolte mi, abych přivítal i přítomné členy federální vlády a ostatní hosty našeho jednání.

Dnes máme na programu podle schváleného postupu čtvrté společné schůze sněmoven:

Za prvé. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 384/1990 Sb. o vymezení působnosti ČSFR ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti ve znění zákona č. 127/1992 Sb. a zákona č. 136/1991 Sb. o rozdělení působnosti mezi ČSFR, Českou republikou a Slovenskou republiku ve věcech tisku a jiných informačních prostředků. Je to parlamentní tisk číslo 71.

Za druhé máme dnes na programu vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o československé federaci ve znění pozdějších ústavních zákonů a některé další ústavní zákony tisk 73.

Můžeme přistoupit k prvnímu bodu jednání, kterým je:

Bod programu 11: Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 384/1990 Sb. o vymezení působnosti České a Slovenské Federativní Republiky ve věcech

vnitřního pořádku a bezpečnosti, ve znění zákona č. 127/1992 Sb. a zákona č. 136/1991 Sb. o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků (tisk 71) a návrh výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 95)

Návrh odůvodní za vládu ČSFR místopředseda vlády pan Antonín Baudyš. Prosím pana místopředsedu, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČSFR A. Baudyš: Pane předsedající, paní a pánové poslanci, návrh zákona je věcně rozdělen do dvou samostatných částí. V první části jsou úpravy v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, v druhé pak úpravy dotýkající se tisku a jiných sdělovacích prostředků, zejména rozhlasu a televize.

Novelou zákona č. 384/1990 Sb. se vypouští z působnosti federace konání vyšetřování o trestných činech proti bezpečnosti státu. Nadále by měly tato šetření konat pouze republikové orgány. Pro kompetenci federace v této oblasti není nadále opodstatnění.

Dále ustanovení § 1 písmena a) je nově formulováno a umožňuje federaci sběr informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení a bezpečnosti státu ve vztahu k zahraničí. Působnost zde vykonává Úřad pro zahraniční informace při federálním ministerstvu vnitra. Je třeba mít na zřeteli, že s touto rozvědnou činností nejsou spojeny bezprostřední policejní výkony a zásahy do svobod a práv občanů ČSFR.

V nově formulovaném ustanovení § 1 písmena b) se zužuje dosavadní kompetence federace na úseku boje proti terorismu na boj proti terorismu organizovanému ve spojení s cizinou. To souvisí částečně i s předchozím ustanovením. Předpokládá se, že na úrovni republik budou zřízeny bezpečnostní složky specializované na boj s terorismem.

Změna ustanovení písmene i) znamená zúžení kompetence federace při ochraně státních hranic. Federaci nadále zůstává právní úprava ochrany státních hranic a samotná jejich ostraha se zužuje na vymezený rozsah. Tato dikce předpokládá přijetí dalšího zákona, který rozsah kompetence federace v této oblasti vymezí.

Vypuštění § 1 písmena k) se váže úzce na změnu kompetenčního zákona č. 143/1968 Sb. ve znění pozdějších předpisů, která předpokládá, že státní organizace ČSD bude rozdělena na dva národní subjekty - českou železnici a slovenskou železnici.

V části druhé dochází k závažné změně v rozdělení působnosti mezi federaci a republiky ve věcech hromadných sdělovacích prostředků, tisku, rozhlasu a televize.

Vypuštěním ustanovení § 1 písmena d) se odebírá federaci právo zřizovat a spravovat vydavatelské podniky, jakož i rozhlasové a televizní organizace, jakož i organizace k šíření audiovizuálních programů a zpravodajství, pokud jde o subjekty působící na území České republiky a Slovenské republiky a přijímat právní úpravu jejich postavení.

Toto v praxi znamená, že federace se zříká práva například zřizovat své federální televizní vysílání. Pokud by federace trvala i po 31. 12. tohoto roku, mohlo by takové vysílání vzniknout pouze na základě dohody národních subjektů.

Novelizované znění § 3 je logickým vyústěním výše uvedené změny. Náš právní řád rozlišuje dva typy provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání. Je to zákon č. 468/1991 Sb. Jde o provozovatele ze zákona a provozovatele na základě licence.

Provozovatelé na základě licence jsou motivováni čistě komerčními zřeteli, vedle nich provozovatelé ze zákona, pro které platí řada omezení, například co se týče reklamy, mají mít na zřeteli hlavně veřejný zájem.

Navrhovaná úprava vlastně připravuje cestu pro zrušení Československé televize, Československého rozhlasu a Československé tiskové kanceláře. Na předchozí úpravy navazuje i článek třetí, který řeší přechod majetku, práv a povinností na Českou, respektive Slovenskou republiku. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS P. Jajtner: Děkuji panu místopředsedovi vlády Baudyšovi a prosím zpravodaje k tomuto tisku. Návrh byl přikázán výborům ústavním, sociálním a branně bezpečnostním obou sněmoven. Po projednání ve výborech připravily písemné podklady výbory ústavně-právní, tisk 95. Pověřily poslance Karola Stomeho a Petra Porubského přednesením zpravodajských zpráv. Prosím jmenované poslance, aby si vzali svůj hlasovací aparát a usadili se na svá místa.

Jako první bude hovořit pan doktor Stome. Uděluji mu slovo.

Společný zpravodaj výborů SN K. Stome: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, od zástupce zakladatele jsme se dověděli, že tisk 71 novelizující zákon č. 384/1990 Sb. ve znění zákona č. 127/1992 Sb. a zákona č. 136/1991 Sb. je rozdělen do dvou částí.

Z důvodů praktického sledování bych vás poprosil, abyste obrátili svou pozornost jak na tisk 71, tak na tisk 95, kde v posléze jmenovaném tisku ústavně-právní výbory tohoto Federálního shromáždění navrhly plénu schválit předložený návrh zákona s určitými změnami a doplňky. Především se jedná o článek I bod 1, kde se přidává slovo "chránit" u těch informací, čili chránit zahraniční informace, kde se odstraňuje nejednoznačnost výrazu "chránit ústavní zřízení a bezpečnost v ČSFR" vložením výrazu "a pro", čili "pro ochranu ústavního zřízení a pro bezpečnost v ČSFR".

V článku II bod 1 v § 1 písmeno d) se umožňuje pouze spravovat vydavatelské podniky, ale už je nezřizovat. To souvisí s tím, že má vzniknout určitý časový tříměsíční prostor pro to, aby došlo k možnosti přechodu této správy a nedošlo k výpadku správy nebo k zachování současného stavu, kdy by teoreticky mohly stále vznikat nové a nové podniky tohoto druhu.

Chtěl bych upozornit na jistou souvislost s návrhem, který máme před sebou v článku III a s tím, co jsme projednávali včera a co je předmětem dalšího jednání, totiž pokud by prošel tisk 72 ve znění tisku 99, bylo by asi vhodné v článku III vložit slova "který určí ústavní zákon FS" a další výraz následující, jímž se upraví převod majetku na slovo "přechod". Protože se tak dosud nestalo, můžeme vycházet z tisku 95.

Mou povinností je, abych vám také sdělil, jak se k tomu stavěly jiné orgány, které mají za úkol a právo se vyjadřovat. Čili mohli bychom začít Slovenskou národní radou, kde výbor pro petice, právní ochranu a bezpečnost neprojednal tento návrh z technických příčin a navrhl, aby byla tato zpráva předložena jako součást společné zprávy.

Druhý výbor SNR, který projednával tento návrh, byl výbor pro vzdělání, vědu a kulturu. Výbor vyslovil souhlas s legislativním doplňkem, že v § 1, v té první části, se vypouští písmeno a), oprávnění se přesouvá do § 2 jako nové písmeno a), což nebylo přijato ústavně-právním výborem jako vhodná technická úprava, a do článku 3 navrhovali doplnit časový limit, kterýžto návrh nebyl nikým osvojen, takže nebylo možné ho zapracovat.

Nicméně pro nás bude důležité usnesení ústavně-právního výboru SNR, které konstatuje, že po projednání souhlasí s vládním návrhem zákona a ukládá předsedovi výboru předložit předsednictvu Slovenské národní rady společnou zprávu. Čili měli bychom zprávy ze SNR.

Česká národní rada disponovala společnou zprávou, kde se říká, že výbor petiční, pro lidská práva a národnosti k předloženému návrhu pro rovnost hlasů nepřijal žádné usnesení. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu vzal návrh na vědomí, hospodářský výbor ho v daném termínu neprojednával a ústavně-právní výbor, od kterého mám přímou zprávu, vyjádřil souhlas s tím, že chtěl vypustit z článku I, bod 3, vypustit článek II, vypustit článek III, což nebylo akceptováno z části pro nesouhlas, z části pro neosvojení.

A pak tady upozorňují na článek I bod 1, to je k § 1 písm. a), o tom pro ochranu apod.; to je jiná záležitost, která byla už zapracováno do zprávy ústavně-právního výboru, tisk 95, který máte před sebou.

V podstatě kdybychom chtěli hovořit o významu této předkládané novely, je to součást konvolutu předpisů, které pro případ rozdělení státu mají toto umožnit tak, abychom mohli:

Za prvé nesporně vyjádřit i vůči vnějšku právní nástupnictví, za druhé abychom získali dostatečný časový prostor pro technické zvládnutí tohoto problému, za třetí, ovšem v neposlední řadě, abychom získali právní podklad pro takové rozdělení, to znamená nejen v hodnotách majetkových, ale zejména v kompetencích a ve výkonu administrativy.

Z hlediska zpravodaje Sněmovny národů já doporučuji, aby Federální shromáždění ve svém plénu, svými sněmovnami předkládanou novelu schválilo. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS P. Jajtner: Děkuji panu poslanci Stomemu a prosím pana poslance Porubského, aby se ujal slova.

Společný zpravodaj výborů SL P. Porubský: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážení predstavitelia federálnej vlády, vážené panie poslankyne, vážení páni poslanci! Nakoľko ste mali možnosť zoznámiť sa s návrhmi predkladateľov vládneho návrhu zákona, ktorým sa mení zákon číslo 384/1990 Zb., o vymedzení pôsobností ČSFR v veciach vnútorného poriadku a bezpečnosti, v znení zákona číslo 127/1992 Zb., a zákona číslo 136/1991 Zb., o rozdelení pôsobností medzi ČSFR, Českú republiku a Slovenskú republiku vo veciach tlače a iných oznamovacích prostriedkov ako i so stanoviskami, ktoré predložili parlamentné výbory Českej národnej rady a Slovenskej národnej rady a tiež výbory Federálneho zhromaždenia, dovoľujem si upriamiť vašu pozornosť práve na spomínanú tlač 95, s ktorou sa ako predstaviteľ ústavnoprávneho výboru celkom stotožňujem a to v súvislosti s tým, že predstavuje ďalšie významné skvalitnenie vládneho návrhu zákona ako tlač 71.

Předsedající místopředseda FS P. Jajtner: Děkuji panu poslanci Porubskému a zahajuji rozpravu k tomuto bodu. Zatím jsem dostal jedinou přihlášku, nevím zda je to za poslanecký klub? Ano. Takže za poslanecký klub ČSSD vystoupí poslanec Dostál. Uděluji mu slovo.

Poslanec SN P. Dostál: Vážený pane předsedo, pane předsedající, kolegyně a kolegové, milí hosté, jeden z dekretů prezidenta Beneše o znárodnění československé kinematografie zajistil státu výhradní monopol na výboru a distribuci filmů. Tento stav trvá fakticky až do dnešních dnů a ačkoliv

Československý státní film po privatizaci Barrandova de facto už neexistuje, přesto de jure i nadále trvá vzhledem k dekretu prezidenta Československa č. 50/1945 Sb., státní filmový monopol, v jehož důsledku nemohou v této oblasti podnikat fyzické a právnické osoby, což je také ostatně výslovně zmíněno v živnostenském zákonu.

posl. Dostál

Z uvedeného vyplývá, že filmy, které byly natočeny v poslední době v soukromé produkci, byly s ohledem k výše zmíněnému dekretu natočeny naprosto, ale naprosto nelegálně. Myslím, že bychom měli mít všichni zájem na tom, aby i v této oblasti šlo podnikat legálně, a aby i v soukromých firmách vznikaly nové české filmy.

Jelikož podle posledních zpráv, to čerpám z dnešních novin, stáhla federální vláda z pořadu jednání našeho parlamentu svůj návrh zákona o sdělovacích prostředcích, ve kterém byla tato situace řešena zvláštním ustanovením, je zde reálné nebezpečí, že by tato situace v Československé kinematografii nebyla opět vyjasněna.

Z toho důvodu navrhuji v novele zákona č. 136/1991 Sb. o rozdělení působnosti mezi ČSFR a Českou republiku a Slovenskou republiku ve věcech tisku a jiných informačních prostředků v ustanoveních § 1 písmenu b) a písmenu c) vypustit slova "audiovizuálních programů".

Navrhovaná úprava umožní republikám přijmout opatření odstraňující tento dále neudržitelný stav.

Chtěl bych, vážené kolegyně a vážení kolegové, dodat, že tento můj pozměňovací návrh jsem projednal s ministerstvem kultury České republiky a ministerstvo kultury doporučuje tento můj pozměňovací návrh. Před chvílí jsem mluvil s panem místopředsedou vlády, který se vyjádřil k tomuto návrhu také kladně. Prosil bych vás o podporu tohoto návrhu, protože opravdu řeší problém, který je velmi závažný. Děkuji vám.

Předsedající místopředseda FS P. Jajtner: Děkuji poslanci Dostálovi. Prosím o předání návrhu zpravodajům.

Dalším přihlášeným do rozpravy je poslanec Jiří Svoboda. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec SL J. Svoboda: Pane předsedo, pane předsedající, československý film produkoval ročně ve Filmovém studiu Barrandov a Filmovém studiu Zlín mezi dvaceti šesti až třiceti šesti celovečerními hranými filmy. V současné době poklesla výroba v oblasti celovečerní hrané tvorby na dva až tři filmy ročně.

Naše kinematografie měla vysoký kredit ve filmovém světě, o čemž svědčí tři ceny americké Akademie, tak zvaný americký Oskar, za nejlepší neanglicky mluvený film a dvě další nominace v posledních pěti filmech.

Naše filmy získaly ceny na mnoha prestižních festivalech a obohatily naším nezaměnitelným vkladem světovou kulturu. Pokud neotevřeme šanci odstranění filmového monopolu, jak o tom hovořil kolega Dostál, ztratíme především velký lidský tvůrčí potenciál, který má podle mého přesvědčení nenahraditelnou hodnotu. Proto plně podporuji návrh kolegy Dostála.

Předsedající místopředseda FS P. Jajtner: Děkuji.

Dalším přihlášeným je pan poslanec Kobes.

Poslanec SL K. Kobes: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, vážení hosté, dovoluji si předložit pozměňovací návrh k vládnímu návrhu ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci ve znění pozdějších ústavních zákonů a některé další ústavní zákony.

Navrhuji v článku I zařadit pod výčet federálních ministerstvech Federální ministerstvo kontroly.

V článku II vypustit "Federální ministerstvo kontroly". V článku III písm. b) vypustit "nebo Federálnímu ministerstvu kontroly". V článku IV písm. c) vypustit "a Federálního ministerstva kontroly".

Předsedající místopředseda FS P. Jajtner: Pane poslanče, obávám se, že hovoříte k jiné věci. Je to k tisku 71 popřípadě k tisku 95?

Poslanec SL K. Kobes: Je to k tisku ... Omlouvám se.

Předsedající místopředseda FS P. Jajtner: To budeme projednávat dnes, ale později.

Nemám již další písemnou přihlášku do rozpravy.

Ptám se ještě poslanců, zda někdo ještě chce vystoupit v rozpravě nebo s faktickou poznámkou? Není tomu tak.

Ještě se zeptám, zda za navrhovatele chce se závěrečným slovem vystoupit pan místopředseda Baudyš? Není tomu tak.

Chce vystoupit ještě někdo ze zpravodajů se závěrečným slovem? Pan poslanec Stome.

Společný zpravodaj výborů SN K. Stome: Zmínil bych se prakticky o tom jediném písemně předloženém a fungujícím návrhu, který podporoval pan poslanec Svoboda, a který přednesl pan poslanec Dostál.

Text zákona č. 136 v § 1 písm. d) zní s návětím:

"Do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky ve věcech tisku a jiných hromadných informačních prostředků patří spravovat podle našeho nového tisku vydavatelské podniky, jakož i rozhlasové a televizní organizace, organizace k šíření audiovizuálních programů, agenturního zpravodajství atd." "Audiovizuálních programů" se má vypustit z písmen b) a c)

Nám ale zůstává v platnosti prezidentský dekret, u kterého to činí státní monopol. Zatím zde monopol stále je. V zákonu o hromadných sdělovacích prostředcích se hovořilo o tom, že tento dekret je dále nepoužitelný nebo neúčinný. Něco v tomto smyslu. Ale to zatím nemáme. Domnívám se, že nám začne vznikat otázka, kdo v mezidobí by eventuálně správu vykonával, pokud by se to okamžitě nepřeneslo na národní rady.

V tomto směru bych prosil pana poslance Dostála, aby v tomto bodu doplnil svůj návrh, zda taková úprava už existuje a toto připouští, a nebo zda je to očekávaná úprava. Jinak bychom museli téhož dosáhnout jinak.

Předsedající místopředseda FS P. Jajtner: Děkuji panu poslanci Stomemu.

S faktickou poznámkou se hlásí poslanec Stome.

Společný zpravodaj výborů SN K. Stome: Po poradě, která zde proběhla nikoli do mikrofonu, je taková představa, že bude-li to vyňato z federální kompetence, stane se to jakožto federální věc federací nespravovanou věcí; spravovanou národními radami, a ty budou postaveny před problém, jak se vypořádat s prezidentským dekretem, o kterém hovořil kolega Dostál. To je jediná možnost, jak bychom s tím mohli zatím naložit.

To je moje připomínka. Domnívám se, že pokud by to bylo takto vykládáno a bylo by to takto přijatelné, tak bychom toto vypuštění mohli akceptovat.

Předsedající místopředseda FS P. Jajtner: Děkuji.

Prosím pana poslance Plevu.

Poslanec SL P. Pleva: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolil bych si vystoupit s pozměňovacím návrhem, a to v článku III.

Jak již tady trochu ukázala včerejší rozprava o tom, zda tady televize má být, nebo nemá být, a zda jí máme něco nařizovat, nebo nenařizovat, domnívám se, že otázka sdělovacích prostředků je velice žhavá a měli bychom zajistit opravdu nezávislost sdělovacích prostředků tak, aby byly opravdovým hlídacím psem demokracie, ať se to líbí vládnoucí straně, opozici či komukoli v parlamentě.

posl. Pleva

Proto se domnívám, že článek 3 řeší převod majetkových práv z federace na republiky velmi laxně, a že zde je tedy možnost dalších sporů. Proto bych si dovolil navrhnout toto nové znění článku 3: