Zákon České národní rady č.
91/1991 Sb., o platových poměrech soudců,
státních notářů, justičních
a notářských čekatelů, se mění
a doplňuje takto:
1. § 1 včetně nadpisu zní:
Tento zákon upravuje platové poměry soudců
okresních a krajských soudů, vojenských
obvodových soudů, vyšších vojenských
soudů, vrchních soudů, Nejvyššího
soudu České republiky a justičních
čekatelů (dále jen "čekatel")."
2. Nadpis nad § 2 zní: "Plat soudců".
3. V § 2 odst. 1 se vypouštějí slova "a
státním notářům" a za
slovy "platového stupně" se doplňují
slova "nestanoví-li tento zákon jinak,".
4. § 2 odst. 2 zní:
"(2) Předsedům a místopředsedům
okresních,vojenských obvodových, krajských,
vyšších vojenských a vrchních soudů,
předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího
soudu České republiky, předsedům senátů
a soudcům krajských soudů a vyšších
vojenských soudů, kteří rozhodují
jako samosoudci, předsedům kolegií a senátů
vrchních soudů a Nejvyššího soudu
České republiky náleží též
funkční příplatek."
5. § 2 odst. 3 zní:
"(3) Předseda Nejvyššího soudu České
republiky má právo na
a) bezplatné používání služebního
vozidla,
b) bezplatné používání služební
bytové telefonní stanice.".
6. § 3 odst. 1 zní: "(1) Soudci okresních
soudů a vojenských obvodových soudů
se zařazují do platové skupiny I, soudci
krajských soudů a vyšších vojenských
soudů do platové skupiny II a soudci vrchních
soudů do platové skupiny III; soudcům Nejvyššího
soudu České republiky náleží
pevný základní plat.".
7. V § 3 odst. 2 se slova "a státní notáři"
nahrazují slovy "okresních, vojenských
obvodových, krajských, vyšších
vojenských a vrchních soudů"; slovo
"dvanácti" se nahrazuje slovem "osmi".
8. § 4 včetně nadpisu zní:
(1) Základní plat v jednotlivých platových
skupinách a platových stupních činí
měsíčně Kčs:
1. do ukončení | 5. roku praxe | 9.500 | 9.500 | 9.500 |
2. od počátku | 6. roku praxe | 11.000 | 11.000 | 11.000 |
3. od počátku | 9. roku praxe | 12.6000 | 13.000 | 13.000 |
4. od počátku | 12. roku praxe | 13.600 | 14.200 | 14.600 |
5. od počátku | 15. roku praxe | 14.600 | 15.200 | 16.200 |
6. od počátku | 18. roku praxe | 15.200 | 16.200 | 17.200 |
7. od počátku | 21. roku praxe | 15.600 | 16.600 | 17.600 |
8. od počátku | 24. roku praxe | 16.000 | 17.000 | 18.000 |
(2) Soudci Nejvyššího soudu České
republiky náleží pevný základní
plat ve výši 22.000 Kčs měsíčně.".
9. V § 5 odst. 1 písm. c) se vypouštějí
slova "nebo státním notářem".
10. V § 5 odst. 2 se vypouštějí slova
"nebo státní notář".
11. V § 5 odst. 3 se za slova "České republiky"
doplňují slova "a u soudců vojenských
soudů ministr obrany České republiky".
12. § 5 odst. 4 zní:
"(4) Do doby započitatelné praxe podle odstavce
l se započítávají také
a) doba výkonu vojenské základní (náhradní)
služby v rozsahu zvláštním zákonem
stanovené doby a civilní služby v rozsahu nejvýše
osmnácti měsíců, jakož i doba
mateřské a další mateřské
dovolené, nejvýše však v celkovém
rozsahu šesti let,
b) doba jiné omluvené nepřítomnosti
v práci nepřesahující tři měsíce
v kalendářním roce,
c) u soudců vojenských soudů též
všechny doby vykonané ve služebním poměru
vojáka z povolání nebo v obdobném
služebním poměru,pokud již nebyly započteny
podle odstavce 1.".
13. § 5 odst. 5 zní:
"(5) Soudce může postoupit do třetího
platového stupně, jen vykonával-li skutečně
funkci podle odstavce 1 písm. b) nejméně
po dobu tří let, do níž se nezapočítávají
doby uvedené v odstavci 4.".
14. § 6 včetně nadpisu zní:
(1) Funkční příplatek náleží:
a) předsedovi okresního soudu a předsedovi
vojenského obvodového soudu s nejvýše
14 senáty ve výši 2.000 Kčs měsíčně,
s 15 až 310 senáty ve výši 2.500 Kčs
měsíčně a s více než 30
senáty ve výši 3.000 Kčs měsíčně,
b) místopředsedovi okresního soudu a místopředsedovi
vojenského obvodového soudu s nejvýše
14 senáty ve výši 1.000 Kčs měsíčně,
s 15 až 30 senáty ve výši 1.400 Kčs
měsíčně a s více než 30
senáty ve výši 1.600 Kčs měsíčně
c) předsedovi krajského soudu a předsedovi
vyššího vojenského soudu ve výši
4.000 Kčs měsíčně,
d) místopředsedovi krajského soudu a místopředsedovi
vyššího vojenského soudu ve výši
2.500 Kčs měsíčně,
e) předsedovi senátu krajského soudu a předsedovi
senátu vyššího vojenského soudu
ve výši 1.200 Kčs měsíčně,
f) soudci krajského soudu a soudci vyššího
vojenského soudu, který rozhoduje jako samosoudce,
ve výši 800 Kčs měsíčně,
g) předsedovi vrchního soudu ve výši
5.000 Kčs měsíčně,
h) místopředsedovi vrchního soudu ve výši
3.500 Kčs měsíčně,
i) předsedovi kolegia vrchního soudu ve výši
2.500 Kčs měsíčně,
j) předsedovi senátu vrchního soudu ve výši
1.600 Kčs měsíčně,
k) předsedovi Nejvyššího soudu České
republiky ve výši 6.000 Kčs měsíčně,
l) místopředsedovi Nejvyššího soudu
České republiky ve výši 4.000 Kčs
měsíčně,
m) předsedovi kolegia Nejvyššího soudu
České republiky ve výši 3.000 Kčs
měsíčně,
n) předsedovi senátu Nejvyššího
soudu České republiky ve výši 2.000
Kčs měsíčně.
(2) V případě souběhu náleží
soudci pouze ten funkční příplatek,
který je pro něho výhodnější.".
15. V § 7 se vypouštějí slova "a
státním notářům státních
notářství".
16. V § 8 se vypouštějí slova "a
státním notářům" a slova
"nebo státní notář"; v první
větě se za slovo "dobu" vkládá
slovo "skutečného".
17.§ 9 včetně nadpisu zní:
(1) Soudci mají v každém pololetí kalendářního
roku, v němž skutečně vykonávali
práci v této funkci nejméně po dobu
tří měsíců, nárok na
další plat, a to ve výši platu stanoveného
podle § 3, 4, 6 až 8 a § 10 odst. 3 za měsíc
červen a listopad, popřípadě prosinec
(odstavec 4), a zanikne-li jejich funkce soudce dříve,
ve výši platu za poslední kalendářní
měsíc před zánikem funkce.
(2) Do doby skutečného výkonu funkce podle
odstavce 1 se započítává doba dočasného
přidělení soudce podle zvláštních
předpisů [§ 41
odst. 2 písm. a) zákona č. 35/1991 Sb., o
soudech a soudcích, ve znění pozdějších
předpisů] a doba dovolené na zotavenou.
(3) Další plat podle odstavce 1 je splatný
ve výplatním termínu stanoveném pro
výplatu platu za měsíc červen a listopad.
(4) Vznikne-li nárok na další plat podle odstavce
l ve druhém pololetí roku až v prosinci, je
tento plat splatný ve výplatním termínu
stanoveném pro výplatu platu za měsíc
prosinec.".
18. V § 10 odst. 2 se vypouštějí slova
"nebo státní notář přeložen"
a slova "nebo státního notáře".
19. § 10 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Soudci, který je dočasně přidělen
k jinému soudu, než ke kterému byl přidělen
k výkonu funkce, náleží vedle náhrad
stanovených zvláštním předpisem
[Zákon č. 19/1992 Sb., o cestovních náhradách.]
příplatek ve výši
a) 2.000 Kčs měsíčně, je-li
soudce v souvislosti s dočasným přidělením
ubytován v místě sídla soudu dočasného
přidělení;
b) 1.000 Kčs měsíčně v ostatních
případech.".
20. V § 11 odst. 1 se vypouštějí slova
"nebo státní notář na příkaz
předsedy krajského soudu" a slova "nebo
státního notáře".
21. V § 11 se vypouští odstavec 2; dosavadní
odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
22. V § 11 odst. 2 se vypouštějí slova
"nebo státního notáře"
23. Za § 11 se vkládá nový § 11a,
který včetně nadpisu zní:
Soudcům lze poskytovat odměny
a) za úspěšné splnění
mimořádných úkolů, které
nejsou spojeny s jejich rozhodovací činností
[Např.§ 20 odst. 3 zákona ČNR č.
36/1991 Sb., o některých opatřeních
v soudnictví, o volbách přísedících,
jejich zproštění a odvolání z
funkce a o státní správě soudů
České republiky, ve znění pozdějších
předpisů],
b) k ocenění pracovních zásluh při
dovršení padesáti let věku nebo při
prvním skončení pracovního poměru
po přiznání invalidního důchodu
nebo po nabytí nároku na starobní důchod.".
24.V § 12 se vypouštějí slova "a
státních notářů".
25. V § 14 odst. 1, poslední větě, se
tečka nahrazuje čárkou a doplňují
se slova "u soudců vojenských soudů
též i o peněžité dávky,
na které má v tomto období nárok podle
zvláštního předpisu [Díl VIII,
§ 33 zákona č. 6/1959 Sb., o některých
služebních poměrech vojáků, ve
znění pozdějších předpisů]
při propuštění ze služebního
poměru vojáka z povolání.".
26. V § 14 odst. 2 se vypouštějí slova
"anebo v níž mu náležel pevný
plat (§ 2 odst. 3),".
27. Za § 14 se vkládá nový § 14a,
který zní:
Soudci vojenského kolegia Nejvyššího soudu
České republiky a soudci a justiční
čekatelé vojenských soudů mají
nárok též na peněžní a naturální
náležitosti podle zvláštního předpisu.[Část
první zákona č. 80/1992 Sb., o hmotném
zabezpečení vojáků a žáků
škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti
za škodu]".
28. V § 15 odst. 1 písm. a) se částka
"3.500 Kčs" nahrazuje částkou "5.000
Kčs".
29. V § 15 odst. 1 písm. b) se částka
"4.500 Kčs" nahrazuje částkou "6.000
Kčs" a vypouštějí se slova "nebo
státního notáře".
30.§ 15 odst. 3 zní:
"(3) Ustanovení § 7, 11a, 12 a 13 platí
pro čekatele obdobně.".
31. V § 16 odst. 1 se vypouštějí slova
"nebo státnímu notáři".
32. V § 16 odst. 2 se slova "podle § 6, 7 a 8"
nahrazují slovy "podle § 6 a 7".
33. § 16 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Příplatky podle § 8 a 10 odst. 3
náležejí ode dne, ve kterém došlo
ke skutečnosti, která zakládá na tyto
příplatky nárok. Pokud tímto dnem
není první pracovní den v kalendářním
měsíci, přísluší v tomto
měsíci poměrná část
příplatku.".
Pokud státní notář vysloví
souhlas s tím, aby se stal notářem [§
110 odst. 1 zákona ČNR č. 58/1992 Sb., o
notářích a jejich činnosti (notářský
řád)], jeho pracovní poměr zanikne
uplynutím dne 1. ledna 1993.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1993.
1. Obecná část:
Jednou ze stěžejních příčin,
jež narušují proces upevňování
soudní moci a její nezávislost i její
schopnost úspěšně vykonávat ústavní
funkce soudnictví, je zcela nedostatečné
personální obsazení soudů. Stále
více se prohlubuje rozpor mezi objektivní potřebou
soudců, odpovídající značnému
rozšiřování pravomoci soudů a
rychlému růstu některých tradičních
a hlavně nových soudních agend, a skutečnými
počty soudců, klesajícími v důsledku
jejich pokračujícího odchodu z justice převážně
do soukromopodnikatelské sféry. Vzniká kritický
stav, kdy soudy nemohou dát účastníkům
řízení v rozumné době (bez
průtahů) odpověď na jimi uplatněné
nároky, garantovat práva a svobody občanů
a chránit je před negativními společenskými
jevy. Nepříznivé důsledky tohoto stavu
dopadají na občany, na celou společnost i
na soudy samotné, když podlamují jejich úsilí
o obnovu a posílení důvěry veřejnosti
v jejich činnost.
Pro ilustraci lze uvést, že v současné
době pracuje u soudů České republiky
jen 1.519 soudců. Přitom jejich minimální
potřeba, stanovená pro rok 1992, činí
2.209 (takže chybí 690, tj. cca 30% soudců:
u okresních a obvodních soudů 383, u krajských
a krajských obchodních soudů 273 a u Nejvyššího
soudu České republiky 34); v roce 1993 bude potřeba
soudců ještě vyšší.U některých
soudů již klesl počet soudců natolik,
že je reálně ohrožen chod soudu; zvlášť
citelně se to projevuje na trestním a obchodním
úseku soudnictví.
Tato situace ve výkonu soudnictví vyžaduje
realizaci rozhodných a účinných opatření
v oblasti personální, legislativní a materiálně
technické, mezi nimi i zvýšení úrovně
odměňování soudců a justičních
čekatelů cestou novelizace zákona České
národní rady č. 91/1991 Sb., o platových
poměrech soudců, státních notářů,
justičních a notářských čekatelů.
Jakkoli byla cit. platová úprava v době svého
přijetí přínosem (na jejím
základě došlo k zvýšení
průměrného platu soudců okresních
a obvodních soudů na 7.843 Kčs a soudců
krajských soudů na 8.931 Kčs), nezabránila
odchodu dalších soudců z jejich funkcí
(jen v době od 1. 10. 1991 do 31. 7. 1992 se vzdalo svých
funkcí 161 soudců). Navíc v důsledku
pozdějších změn mzdových a cenových
relací přestala být motivační
a platové ohodnocení práce soudce se v kontextu
uvedených změn znovu ukazuje jako výrazně
nedostatečné. Nevyjadřuje náročnost
práce soudce a přípravy na ni, ani vysokou
osobní odpovědnost soudce za jeho rozhodnutí
a nekoresponduje v potřebné míře s
právem občana na nezávislého soudce,
soustředěného pouze na výkon jeho
funkce, jemuž je a musí být plat jediným
zdrojem jeho příjmu. Nereaguje také na vysokou
nabídku právnických míst s možností
dosažení podstatně vyšších
a snazších výdělků a nezvyšuje
zájem absolventů vysokoškolského právnického
studia o soudcovskou profesi.