Česká národní rada 1992 – 1992

40. Za § 177 se vkládá nový § 177a, který zní:

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky vydá vyhlášku podle § 6 odst. 2 a 3, § 8 odst. 1, § 9 odst. 2, § 12 odst. 2, 3 a 7, § 19 odst. 3, § 23 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41 odst. 2, § 44 odst. 2, § 48 odst. 2, § 54 odst. 9, § 59 odst. 3, § 92 odst. 2, § 93 odst. 1, § 94 odst. 1, § 100 odst. 2, § 108 odst. 2, § 120 odst. 7, § 131 odst. 3 a § 142 odst. 5.

(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví vyhláškou, kteří občané mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, bližší podmínky jejich účasti na tomto zabezpečení, které další doby se považují za doby zaměstnání a náhradní doby, co se považuje za dobu zaměstnání v cizině,které osoby se považují za blízké osoby, co se považuje za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, za zvlášť ulehčené pracovní podmínky a mimořádné podmínky pro nárok na invalidní a částečný invalidní důchod, podstatný pokles výdělku a bližší úpravu jednotlivých podmínek invalidity a částečné invalidity, úpravu srovnatelného výdělku o přepočítací koeficient, co se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, které dítě se považuje za dlouhodobě těžce zdravotně postižené, co se rozumí pobytem dítěte v zařízení, výchovou dítěte a péčí nahrazující péči rodičů, souběh nároků na výchovné a přídavky na děti a doplatek k výchovnému, způsob vzájemného zúčtování dávek při jejich souběhu nebo zpětné výplatě, kdy je občan částečně, převážně nebo úplně bezmocný, výši úhrady v ústavech sociální péče pro mládež a výši kapesného v ústavech sociální péče a podmínky poskytování úrazových důchodů, zaopatřovacích požitků vojenských a válečných poškozenců, přídavků za zranění a příspěvků přiznaných podle § 6 zákona č. 16/1947 Sb., které byly přiznány podle předpisů platných před 1. lednem 1957.".

Zákon č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů, se mění takto:

1. V § 9 se vypouštějí slova "nebo růst průměrné mzdy alespoň 5%".

2. § 10 odst. 1 se vypouští; dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

3. § 10 odst. 1 zní:

"(1) Růst životních nákladů se zjišťuje podle statistických údajů; přitom se vychází též z předpokládaného růstu v následujících šesti měsících.".

4. V § 10 odst. 2 se slova "pevné částky a procenta" nahrazují slovem "Částky" a slova "a průměrné mzdy" se vypouštějí.

Zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 88/1968 Sb., zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 72/1982 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 22/1985 Sb., zákona č. 52/1987 Sb., zákona č. 98/1987 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb., zákona č. 297/1991 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb. a zákona České národní rady č. .../1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 73 odst. 2 se za slova "Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky" vkládají slova "Kanceláře prezidenta České republiky", za slova "Úřadu vlády Slovenské republiky" slova "Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky, Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky" a za slova "Státní banky československé" slova "Státní banky České republiky".

2. § 75 odst. 3 zní:

"(3) omezení stanovené v odstavci 1 se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.".

3. § 75 odst. 4 se vypouští.

4. V § 127 odst. 1 se ve větě první slova "nebo úraz" nahrazují slovy "úraz, lázeňskou péči nebo přijetí do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení [§ 15 odst. 1 věta první zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona ČNR č. .../1992 Sb.]"

5. § 202 se doplňuje odstavcem 2, který zní:

"(2) Vláda České republiky může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravit podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející pracovníkům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.".

6. § 205d včetně nadpisu zní:

Povinné smluvní pojištění odpovědnosti organizace za škodu

(1) Zaměstnává-li organizace alespoň jednoho pracovníka, je povinna uzavřít smluvní pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou jejím pracovníkům při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, za kterou organizace odpovídá. Pojišťovna je povinna pojistnou smlouvu uzavřít [§ 26 zákona ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví]. Pojistnou smlouvu je třeba uzavřít tak, aby tato smlouva byla účinná ke dni vzniku prvního pracovního poměru. Povinné smluvní pojištění se nevztahuje na organizace, které mají podle zákona postavení státního orgánu.

(2) Při platební neschopnosti organizace nebo pojišťovny, která s organizací uzavřela smluvní pojištění podle odstavce 1, má povinnost uspokojit nároky pracovníků na odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání stát.".

7. § 251 zní:

Ruší-li se organizace, určí orgán, který organizaci ruší, která organizace je povinna uspokojit nároky pracovníků zrušené organizace, popřípadě uplatňovat její nároky. Provádí-li se však při zrušení organizace její likvidace, má povinnost podle věty první likvidátor [například: Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání]; po ukončení likvidace má tuto povinnost u nároků z odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání stát. Neuspokojí-li likvidátor ke dni skončení likvidace nároky pracovníků organizace, která má podle zákona postavení státního orgánu, podle věty první, má tuto povinnost stát.".

8. § 275 odst. 3 zní:

"(3) V případech, kdy se pro účely výpočtu peněžitých plnění vychází podle obecně závazných právních předpisů z průměrného měsíčního čistého výdělku pracovníka, zjišťuje se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku [§ 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.] odečtením zálohy na daň z příjmů fyzických osob [zákon ČNR č. .../1992 Sb., o daních z příjmů. Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.], pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti [zákon ČNR č. .../1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.] a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění [zákon ČNR č. .../1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění], vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro pracovníka v měsíci, v němž se tento výdělek zjišťuje.".

Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona České národní rady č. .../1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 3 se slova "v členském poměru, kde součástí členství je též pracovní vztah" nahrazují slovy "jestliže není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován".

2. V § 21 se slova "členské schůze nebo v dohodě o pracovních podmínkách" nahrazují slovy "ustavující nebo členské schůze družstva".

(1) Vznikl-li nárok na nemocenské, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitou pomoc v mateřství před 1. lednem 1993 a trvá i po 31. prosinci 1992, poskytuje se po tomto dni tato dávka za kalendářní dny. Výše nemocenského a peněžité pomoci v mateřství se po 31. prosinci 1992 upraví v poměru počtu pracovních dnů, který připadá v průměru na kalendářní týden, za něž k tomuto datu dávka náležela, k počtu kalendářních dnů v týdnu; přitom se vychází z výše dávky, která by náležela od čtvrtého dne jejího poskytování. Při stanovení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství po 31. prosinci 1992 se postupuje podle tohoto zákona (čl. III),a to i pokud jde o určení denního vyměřovacího základu ke dni převedení pracovnice na jinou práci s tím, že při jeho zjišťování podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění tohoto zákona (čl. I), se do počtu kalendářních dnů, kterými se dělí vyměřovací základ, namísto dnů, za které bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, nezahrnují dny pracovní neschopnosti, mateřské dovolené a ošetřování nemocného člena rodiny nebo péče o zdravé dítě mladší než 10 let ve stanovených případech.

(2) Výše dávek uvedených v odstavci 1 a podpory při ošetřování člena rodiny, na které vznikl nárok po 31. prosinci 1992, se stanoví z rozhodného období určeného podle tohoto zákona i za dobu před 1. lednem 1993; je-li rozhodným obdobím období před 1. lednem 1993, nezahrnují se při zjišťování denního vyměřovacího základu podle § 18 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění tohoto zákona (čl. I), do počtu kalendářních dnů, kterými se dělí vyměřovací základ, namísto dnů, za které bylo poskytováno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá pomoc v mateřství, dny pracovní neschopnosti, mateřské dovolené a ošetřování nemocného člena rodiny nebo péče o zdravé dítě mladší než 10 let ve stanovených případech.

(3) Vznikl-li nárok na podporu při ošetřování člena rodiny před 1. lednem 1993 a trvá i po 31. prosinci 1992, postupuje se podle dosavadních právních předpisů.

(4) U osob, které byly ke dni 31.prosince 1992 zabezpečeny podle zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů, je rozhodným obdobím pro zjišťování vyměřovacího základu pro stanovení dávek nemocenského pojištění období po 31. prosinci 1992, pokud nárok na dávku vznikl po tomto dni.

(5) Pro účely podpůrčí doby stanovené v § 21 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění tohoto zákona (čl. I), se počet pracovních dnů podpůrčí doby nevyčerpané ke dni 1. ledna 1993 převede na kalendářní dny tak, že se vynásobí koeficientem 1,4.

(1) Nároky na dávky nemocenského zabezpečení osob samostatně výdělečně činných před 1. lednem 1993 se posuzují podle předpisů platných před tímto dnem; nebylo-li před tímto dnem včas zaplaceno pojistné a nárok na dávku proto nevznikl, nevznikne tento nárok ani doplacením dlužného pojistného po 31. prosinci 1992.

(2) Vznikl-li osobě samostatně výdělečně činné nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství po 31. prosinci 1992, je rozhodným obdobím pro stanovení této dávky období po tomto dni.

(3) osoby samostatně výdělečně činné, které vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost ke dni 31. prosince 1992, nebyly podle předpisů platných před 1. lednem 1993 povinny podávat přihlášku k sociálnímu zabezpečení a jsou podle předpisů platných od 1. ledna 1993 účastny nemocenského pojištění, jsou povinny podat přihlášku k nemocenskému pojištění a zaplatit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nejpozději do 30. června 1993. Výše tohoto pojistného a příspěvku se přitom stanoví z příjmů dosažených v roce 1992; pokud však samostatná výdělečná činnost byla zahájena po 30. září 1992, postupuje se tak, jako by byla zahájena 1. ledna 1993. K přihlášce k nemocenskému pojištění je osoba samostatně výdělečně činná povinna přiložit výpis z daňového přiznání za rok 1992.

(4) Společníci společností s ručením omezeným a komanditisté komanditních společností, kteří byli dne 31. prosince 1992 účastni nemocenského a důchodového zabezpečená osob samostatně výdělečně činných jen na základě výkonu práce pro tuto společnost, za kterou byli touto společností odměňováni, jsou povinni podat odhlášku z tohoto zabezpečení nejpozději do 31. ledna 1993.

(5) občanům umístěným v ústavech sociální péče, v psychiatrických léčebnách a v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, kterým se ke dni 28. února 1993 z důvodu tohoto umístění důchod nevyplácel nebo vyplácel ve snížené výši, náleží výplata důchodu v plné výši od splátky důchodu splatné v březnu 1993; to platí obdobně pro výplatu zvýšení důchodu pro bezmocnost s tím, že toto zvýšení se začne vyplácet na žádost oprávněného.

(1) Pro účely zjištění průměrného měsíčního čistého výdělku za poslední kalendářní čtvrtletí roku 1992 se od průměrného měsíčního hrubého výdělku odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,vypočtené podle podmínek a sazeb platných pro pracovníka v měsíci, v němž se tento výdělek zjišťuje. Podle věty první se postupuje i v případě, zjišťuje-li se pravděpodobný výdělek [§ 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku].

(2) Průměrný výdělek člena družstva,jehož odměna nepodléhala v roce 1992 dani ze mzdy, zjištěný podle zákona č. .../1992 Sb. Pro první čtvrtletí 1993, se zvýší o zálohu na daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro člena v měsíci, v němž se jeho průměrný výdělek zjišťuje.

(3) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při vzniku invalidity (částečné invalidity) náležející podle zákoníku práce nebo podle občanského zákoníku před 1. lednem 1993, o jejíž výši bylo rozhodnuto nebo jejíž výše byla dohodnuta, nebo příslušela, se od 1. ledna 1993 zvyšuje o 35%; nebyla-li po vzniku ztráty na výdělku výše této náhrady určena pevnou částkou, vychází se z čistého měsíčního výdělku před vznikem škody a čistý měsíční výdělek po vzniku škody se od 1. ledna 1993 zjistí podle § 275 odst. 3 zákoníku práce.

Zrušují se:

1. zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 141/1965 Sb., zákona č. 16/1967 Sb., zákona č. 89/1968 Sb., zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 121/1975 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.,

2. § 2 odst. 3 písm. b) a c) zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku,

3. zákon č. 134/1991 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení,

4. § 4 odst. 3 část věty za středníkem zákona č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru,

5. § 47 odst. 1 až 4, § 48 odst. 3 a § 119 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,

6. čl. III bod 7 zákona č. 231/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti,

7. vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění vyhlášky č. 142/1965 Sb., vyhlášky č. 117/1967 Sb., vyhlášky č. 92/1968 Sb., vyhlášky č. 180/1968 Sb., vyhlášky č. 76/1970 Sb., vyhlášky č. 128/1975 Sb., vyhlášky č. 54/1976 Sb., vyhlášky č. 164/1979 Sb., vyhlášky č. 80/1982 Sb., vyhlášky č. 153/1983 Sb., vyhlášky č. 74/1984 Sb., vyhlášky č. 133/1984 Sb., vyhlášky č. 58/1987 Sb., vyhlášky č. 150/1988 Sb., vyhlášky č. 237/1988 Sb., vyhlášky č. 261/1990 Sb. a zákona č. 582/1991 Sb.,

8. § 10 až 17, § 28 až 33, § 40 až 45, § 50 a § 50 a vyhlášky Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb. a zákona č. 306/1991 Sb.,

9. § 4 odst. 1 a 2 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993, s výjimkou ustanovení čl. IV č. 27 až 29, 32, 35 a 36, čl. V a čl. XI č. 2 a 9 která nabývají účinnosti dnem 1. března 1993.

I. Obecná část

Podle Programového prohlášení vlády České republiky patří mezi základní úkoly vlády též transformace dosavadního systému sociálního zabezpečení na systém všeobecného sociálního pojištění, jako veřejnoprávní systém, garantovaný státem.

Právní úprava, zavádějící tento systém sociálního pojištění, by měla nabýt účinnosti

1. 1. 1994.

K 1. 1.1993 dochází ke změnám právních vztahů v celé řadě oblastí, přičemž tyto změny budou mít dopad i na oblast sociálního zabezpečení. Proto je nezbytné již k tomuto datu provést odpovídající změny i v oblasti sociálního zabezpečení; pojistné na sociální zabezpečení zaváděné v návaznosti na daňovou reformu bude přitom upravovat zvláštní zákon. Změny se přitom dotýkají všech základních předpisů nemocenského a důchodového zabezpečení.

Pokud jde o nemocenské pojištění, jedná se o následující zásadní změny:

1) Zákonem o daních z příjmů se s účinností od 1. 1. 1993 zrušuje i zákon o dani ze mzdy. Dosud se v nemocenském pojištění zaměstnanců zásadně přihlíží jen k výdělkům, které podléhají dani ze mzdy, třebaže ne ke všem, neboť úprava v nemocenském pojištění musí vycházet z účelu, kterému slouží dávky nemocenského pojištění, t. j. nahrazovat zaměstnanci příjem, který mu uchází z důvodu sociální události (t. j. nemoci, mateřství apod.). Proto se nepřihlíží k těm příjmům, které zaměstnanci náležely i v době nemoci, resp. dalších sociálních událostí. Započítávání těchto příjmů pro účely nemocenského pojištění by mělo negativní dopad na nárok zaměstnanců na dávky nemocenského pojištění, neboť pokud by jim takový příjem byl poskytnut v době sociální události, ztratili by nárok na dávku nemocenského pojištění, která by jim jinak náležela. Z toho důvodu je vyloučeno pro účely nemocenského pojištění automaticky započítávat všechny příjmy, které budou podléhat od 1. 1. 1993 dani z příjmů fyzických osob, a je nutno přijmout speciální úpravu. Přitom úprava příjmů započitatelných pro účely nemocenského pojištění by měla být totožná s úpravou příjmů, z nichž se odvádí pojistné na sociální pojištění, což se navrhuje.

2) Jednotlivé peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu se nyní u zaměstnanců stanoví z čisté mzdy. Pro její zjištění se od hrubé mzdy odečítá daň ze mzdy, která pro zaměstnance platí v měsíci, v němž nastal důvod pro poskytnutí takové dávky nemocenského pojištění. S ohledem na novou daňovou úpravu, podle níž je zdaňovacím obdobím daně z příjmu fyzických osob kalendářní rok, a měsíčně se sráží jen záloha na daň, není možné používat jako výchozího ukazatele pro stanovení dávek nemocenského pojištění čistou mzdu, neboť to by znamenalo vyplácet tyto dávky jen zálohově a po zúčtování daně z příjmu zúčtovat i jednotlivé dávky nemocenského pojištění, což je v praxi neproveditelné. Proto se navrhuje vycházet při stanovení peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu i u zaměstnanců z hrubého příjmu. Tím dojde i ke sjednocení právní úpravy na všechny pojištěnce, neboť u osob samostatně výdělečně činných taková úprava již nyní platí a u členů zemědělských družstev, jejichž příjmy nejsou zatím zdaňovány, se vychází rovněž de facto z hrubých příjmů.

3) Rozhodné období, t. j. období, z něhož se zjišťuje započitatelný příjem pro stanovení dávek nemocenského pojištění, kterým je dosud ve většině případů kalendářní rok bezprostředně předcházející roku, v němž vznikl nárok na dávku, se navrhuje zkrátit na období kalendářního čtvrtletí. Důvodem je sjednocení doby rozhodného období pro účely nemocenského pojištění s dobou tohoto období pro účely pracovněprávní a tím zjednodušení administrativních prací. Zkrácením rozhodného období se i do výše dávek nemocenského pojištění budou bezprostředně promítat změny mezd a platů.

4) Navrhuje se poskytovat dávky nemocenského pojištění všem pojištěncům za kalendářní dny a nikoliv za pracovní dny. Důvodem je jednak snížení pracnosti při provádění agendy nemocenského pojištění jednak sjednocení postupu pro všechny skupiny nemocensky pojištěných osob, neboť některým se dávky poskytovaly za pracovní dny a jiným za kalendářní dny. Aby se omezilo zneužívání nemocenského při krátkodobých pracovních neschopnostech a prostředků určených na nemocenské pojištění, navrhuje se poskytovat nemocenské, jak tomu bylo i v dosavadní právní úpravě, za první tři dny pracovní neschopnosti v nižší výměře. Peněžitá pomoc v mateřství a podpora při ošetřování člena rodiny by se však poskytovaly ve vyšší výměře náležející u nemocenského od čtvrtého dne již od počátku výplaty dávky.

5) Pro stanovení denní výše nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, podpory při ošetřování člena rodiny a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství platí maximální hranice denní mzdy, která znamená, že k příjmu přesahujícímu tuto hranici se nepřihlíží. K poslední úpravě této hranice (ze 150 Kčs na 180 Kčs čisté denní mzdy) došlo k 1. 5. 1991 a k tomuto datu omezovala tato maximální hranice cca 22% pojištěnců. V souvislosti s růstem mezd však současná výše maximální hranice čisté denní mzdy (180 Kčs) postihuje stále větší počet pojištěnců. V roce 1992 se omezení maximální hranice týká cca 38% pojištěnců a v roce 1993 by to bylo již 48% pojištěnců. V nové koncepci sociálního pojištění se počítá s tím, že výše dávek nemocenského pojištění by neměla být omezována u více než 20% pojištěnců. Proto se navrhuje upravit hranici denního hrubého příjmu tak, aby počet pojištěnců, jejichž příjem bude vyšší než maximální hranice, nepřesáhl v roce 1993 25%. Dále se stanoví nová procentní sazba peněžitých dávek, a to v návaznosti na nový vyměřovací základ a přechod na kalendářní dny výplaty.

6) S ohledem na zavedení určité formy pojistného principu do oblasti financování nemocenského pojištění, která znamená, že i při výkonu tzv. souběžných zaměstnání se platí pojistné z každého zaměstnání bez jakéhokoliv omezení, je třeba tento princip promítnout i do úpravy stanovení dávek nemocenského pojištění. Proto se navrhuje upustit při stanovení výše dávek nemocenského pojištění, které náleží z těchto souběžných zaměstnání, od dosavadní zásady, podle níž stanovená maximální hranice denní mzdy platila pro součet mezd ve všech souběžných zaměstnáních, tzn. že tato hranice bude platit pro příjmy v každém zaměstnání samostatně.

7) Mezi dávky nemocenského pojištění již nebude patřit lázeňská péče, neboť od 1. 1. 1993 bude poskytována v rámci potřebné zdravotní péče na základě zákona č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

8) Na základě zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, se mají zemědělská družstva transformovat nejpozději do 28. 1. 1993 na družstva, popř. jiné podnikatelské formy podle obchodního zákoníku, jinak dojde k jejich likvidaci. Po uvedeném datu tedy již nebudou zemědělská družstva, zřízená na základě zákona č. 162/1990 Sb., jakožto speciální formy družstev, existovat. Proto také není odůvodněné, aby nadále existovala speciální úprava nemocenského zabezpečení pro tzv. družstevní rolníky, která je obsažena v zákoně č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte. Z tohoto důvodu se navrhuje vztáhnout i na členy bývalých zemědělských družstev obecnou úpravu nemocenského pojištění a jejich zvláštní úpravu zrušit.

9) V souvislosti s přijetím obchodního zákoníku vznikají nové obchodní vztahy a vztahy s podnikáním související, na základě kterých vykonávají občané činnost, která má charakter závislé činnosti, třebaže nejde o pracovněprávní vztah, ani o členský či obdobný poměr. Jedná se o společníky společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti.Dosud jsou tito občané účastni nemocenského pojištění jen jako osoby samostatně výdělečně činné. Vzhledem k charakteru jejich činnosti by však měli být nemocensky pojištěni jako zaměstnanci, což se v návrhu zákona předpokládá.

10) V návaznosti na obchodní zákoník, živnostenský zákon a zákon o daních z příjmů je třeba pro účely nemocenského pojištění (a také důchodového zabezpečení) zpřesnit vymezení pojmu osoba samostatně výdělečně činná a dále upravit podmínky účasti na pojištění. Pojištěny nebudou osoby, které nemají trvalý pobyt na území České republiky, a dále osoby, jejichž příjem z výdělečné činnosti po odpočtu výdajů nedosáhne stanovenou hranici, navrhuje se, aby touto hranicí byla částka dvanáctinásobku minimální mzdy za předchozí kalendářní rok. V návaznosti na daňové předpisy se upravuje způsob výpočtu peněžitých dávek nahrazujících ušlý příjem. Vzhledem k nutnosti provést rozsáhlejší změny v dosavadní právní úpravě, která byla obsažena jednak v zákoně o sociálním zabezpečení, jednak v prováděcí vyhlášce, navrhuje se komplexní úprava v zákoně o sociálním zabezpečení.

Pokud jde o důchodové zabezpečení, navrhuje se provést tyto zásadní změny:

1) V návaznosti na podmínky účasti na nemocenském pojištění členů družstev a společníků společností s ručením omezeným a komanditisty komanditních společností se vymezují podmínky účasti na důchodovém zabezpečení těchto osob.

2) V souvislosti s novou daní z příjmu, která nahrazuje dosavadní daň ze mzdy, se vymezují hrubé výdělky pro stanovení průměrného měsíčního výdělku, který slouží pro vyměření důchodů.

3) Vytvářejí se předpoklady pro novou koncepci úhrad nákladů za pobyt v ústavech sociální péče. Za tím účelem se ruší ustanovení, která omezovala výplatu důchodů do těchto ústavů. Dosud se úhrada nákladů prováděla snížením částky důchodu, zatímco do budoucna (od 1. 3. 1993) se počítá s tím, že úhradu budou provádět jednotliví občané přímou platbou, jejíž výše bude diferencována v závislosti na druhu ústavu a rozsahu poskytovaných služeb.

4) Upravuje se definice částečné invalidity, a to tak, že se navrhuje upustit od dnes již velmi problematického kritéria kvalifikace, která zejména s rozvojem podnikání a novou právní úpravou mezd pozbývá na významu a naopak ztěžuje posudkovou činnost.

5) Navrhuje se upravit kriteria pro zvyšování důchodů obsažená v zákoně č. 46/1991 Sb., a to vypustit růst průměrné mzdy a zvyšování důchodů napříště důsledně vázat na růst životních nákladů. Dosavadní právní úprava ve vztahu k růstu mezd byla navíc značně nepřesná, neboť nevymezovala období, ve kterém se růst mezd měl sledovat.