(1) Místní orgány samosprávy mají
právo na odpovídající vlastní
finanční zdroje, s nimiž mohou volně
disponovat.
(2) Finanční zdroje orgánů samosprávy
musí být úměrné odpovědnosti,
kterou jim vymezuje ústava a zákon.
(3) Část finančních zdrojů
orgánů samosprávy je odvozena z místních
daní a poplatků, jejichž výši mohou
orgány samosprávy v mezích zákona
určovat.
(4) S orgány samosprávy musí být řádně
projednán způsob přidělení
přerozdělovaných zdrojů a dotací.
(5) Poskytování dotací nesmí omezovat
základní svobodu místních orgánů
provádět svoji vlastní politiku v rámci
své jurisdikce.
(1) orgány samosprávy jsou oprávněné
při výkonu svých funkcí spolupracovat,
případně se sdružovat, s jinými
orgány samosprávy za účelem zabezpečování
záležitostí společného zájmu.
(2) Orgány samosprávy mají právo spolupracovat
za podmínek stanovených zákonem s jim odpovídajícími
orgány i v jiných státech.
(3) Orgány samosprávy mají právo být
členy sdružení, které chrání
a rozvíjejí jejich společné zájmy,
popř. mezinárodního sdružení
orgánů samosprávy.
změny hranic působnosti orgánů samosprávy
nesmějí být provedeny bez předchozího
projednání s dotčenými obcemi, popřípadě
bez referenda. Podrobnosti stanoví zákon.
(1) Občané vykonávají místní
samosprávu prostřednictvím obecních
zastupitelstev.
(2) Obec je samosprávným společenstvím
občanů. Je právnickou osobou a má
vlastní majetek, s nímž samostatně hospodaří.
(3) O věcech místní samosprávy rozhodují
občané prostřednictvím svých
volených členů v orgánech samosprávy
i prostřednictvím uplatnění přímé
demokracie.
(4) Funkční období místního
zastupitelstva je čtyřleté.
(5) Zastupitelstva vydávají ve věcech místní
samosprávy a ve věcech státní správy,
k jejichž výkonu byla zmocněna zákonem,
obecně závazné vyhlášky.
(6) Obce se mohou ustavovat, zanikat, rozdělovat se nebo
se slučovat případně sdružovat
své prostředky.
(7) podrobnosti obsahu a výkonu působnosti obcí
a jejich zastupitelstev a voleb do nich stanoví zákon.
Zákon stanoví zejména:
a) které daně a poplatky jsou příjmem
obce
b) prostředky ochrany práva obcí na místní
samosprávu.
(1) Česká republika je tvořena samosprávnými
zeměmi nebo kraji dle čl. 2 této ústavy.
Změna počtu samosprávných zemí
nebo krajů v rámci České republiky
je možná pouze ústavním zákonem.
(2) Samosprávné země nebo kraje mohou být
tvořeny z nižších samosprávných
celků. Počet a velikost samosprávných
celků navrhují příslušné
zemské (krajské) sněmy a jsou stanoveny zákonem.
(1) Orgánem samosprávy země (kraje) sněm.
(2) Členové Zemského (krajského) sněmu
jsou voleni na území příslušné
země (kraje) na základě a v intencích
touto ústavou zaručeného volebního
práva a to podle zásady poměrného
zastoupení. Počet členů Zemského
(krajského) sněmu určí zákon.
(3) Volební období členů Zemského
(krajského) sněmu je čtyřleté.
(4) Volby do Zemského (krajského) sněmu se
konají ve lhůtě počínající
patnáctým dnem před uplynutím volebního
období a končící patnáctým
dnem po jeho uplynutí, vyjímaje případ,
kdy volební období končí v souladu
se zákonem předčasně.
(5) Podrobnosti a způsob předčasného
ukončení volebního období Zemského
(krajského) sněmu určí zákon.
Právo volit a být volen do Zemského (krajského)
sněmu je v souladu s čl. 61 s volbou do Poslanecké
sněmovny.
(1) Výkon funkce člena Zemského (krajského)
sněmu je neslučitelný s výkonem funkce
člena Národního shromáždění,
člena vlády, člena státní správy
nebo člena soudní moci.
(2) Další podrobnosti stanoví zákon.
(1) Zemský (krajský) sněm zasedá trvale.
(2) Přerušit zasedání Zemského
(krajského) sněmu lze pouze na dobu jednoho měsíce.
Podrobnosti stanoví zákon.
(3) První schůzi zemského (krajského)
sněmu svolává stávající
předseda Zemského (krajského) sněmu.
Neučiní-li tak, sejde se sněm do 30 dnů
po své zvolení.
(1) Zemský (krajský) sněm volí na
svém prvním zasedání předsedu
Zemského (krajského) sněmu, místopředsedy
a Výbor Zemského (krajského) sněmu
podle zásady poměrného zastoupení.
(2) Počet členů výboru určí
zákon.
(3) Výbor přebírá funkci Zemského
(krajského) sněmu v době přerušení
zasedání sněmu a v době od rozpuštění
sněmu do ustavení funkce nově zvoleného
sněmu.
(4) Důvod a způsob rozpuštění
sněmu stanoví zákon.
(1) v pravomoci Zemského (krajského) sněmu
je zejména:
a) vydávat vyhlášky a nařízení
v souladu se zákony
b) vykonávat funkci samosprávy na svém území
c) hospodařit se svěřeným majetkem
podle zákona
d) rozhodovat o vytvořeném produktu v rámci
země (kraje) a hospodařit s ním podle zákona
e) navrhovat do funkce přednosty úřadů
státní správy
(2) Pravomoce Zemského (krajského) sněmu
upravuje zákon.
(1) Orgánem výkonné moci a státní
správy země (kraje) je zemská (krajská)
vláda - alt. název "úřad".
(2) Přednostu zemské (krajské) vlády
jmenuje prezident republiky na návrh předsedy vlády
České republiky.
(3) členy zemské (krajské) vlády jmenuje
předseda zemského (krajského) sněmu
na návrh přednosty zemské (krajské)
vlády.
(4) Zemská (krajská) vláda rozhoduje jako
celek. Přednosta zemské (krajské) vlády
určí, které odbory svěří
jednotlivým členům zemské (krajské)
vlády. Podrobnosti určí zákon.
(5) Odvolat zemskou (krajskou) vládu může předseda
vlády České republiky jako celek.
(6) Pravomoce zemské (krajské) vlády určí
zákon.
(1) Stav ohrožení státu lze vyhlásit:
a) za války nebo v jiných případech
branné pohotovosti státu,
b) je-li uvnitř státu bezprostředně,
zjevně a násilně narušeno jeho ústavní
zařízení,
c) jsou-li v mimořádné míře
ohroženy lidské životy a lidské zdraví
nebo je-li rozsáhle ochromen chod hospodářství.
(2) Stav ohrožení státu může být
vyhlášen na dobu nejdéle devadesáti
dnů, a to s vyjímkou doby války a branné
pohotovosti státu.
(3) Vyhlášením stavu ohrožení státu
je svolána schůze Poslanecké sněmovny.
(1) Stav ohrožení státu vyhlašuje a odvolává
prezident republiky na návrh nebo se souhlasem vlády.
(2) K vyhlášení stavu ohrožení
státu na území pouze jedné samosprávné
země je potřeba též souhlasu její
vlády. To neplatí, pokud tato nemůže
plnit svou funkci.
Jestliže nebude stav ohrožení státu do
čtyřicetiosmi hodin od jeho vyhlášení
potvrzen Poslaneckou sněmovnou, pozbývá vyhlášení
platnosti. Není-li možné uskutečnit
zasedání Poslanecké sněmovny, rozhoduje
Stálý výbor Poslanecké sněmovny.
(1) Je-li vyhlášen stav ohrožení státu:
a) prezident republiky je oprávněn:
1) uložit ministru vnitra provedení všech opatření
potřebných k tomu, aby pomocí jim řízených
ozbrojených sborů bylo chráněno ústavní
zřízení státu a ostatní hodnoty
uvedené čl. 166,
2) rozkázat, aby ozbrojené síly spolupůsobily
při zajišťování telekomunikačních,
dopravních, energetických a zdravotních systémů
a zásobování,
b) vláda může vyhlásit mimořádná
opatření, jimiž stanoví úkoly
orgánům státní správy České
republiky a samosprávných zemí i orgánům
územní samosprávy a stanovit povinnosti fyzickým
a právnickým osobám odchylně od platných
právních předpisů.
(2) Mimořádnými opatřeními
podle předchozího odstavce mohou být omezena
práva a svobody. Nemohou však být omezena práva
uvedená v čl. 18 a 19 s výhradou dovolených
válečných činů, čl.
20 odst. 2, čl. 24, čl. 28 odst. 1 a 2 a čl.
54 odst. 6. Práva zaručená v čl. 21
mohou být omezena tím, že lhůty stanovené
v odstavci 3 mohou být prodlouženy na celkovou dobu
až osmi dnů.
(1) Opatření podle čl. 166 mohou být
vyhlášena jen v míře nezbytné
k obraně státu a ochraně ostatních
hodnot uvedených v čl. 166 odst. 1. Tato opatření
nesmějí narušovat nebo omezovat činnost
zákonodárných orgánů.
(2) Opatření podle čl. 166 odst. 1 písm.
b) vyhlašuje vláda po dohodě se zemskými
vládami, pokud není nebezpečí prodlení.
(1) Rozhodnutí o vyhlášení stavu ohrožení
státu, jakož i rozhodnutí o vyhlášení
mimořádných opatření jsou účinná
dnem jejich přijetí. vyhlašují se veřejně
a bezodkladně všemi dostupnými prostředky.
Rozhodnutí o vyhlášení stavu ohrožení
státu a rozhodnutí o vyhlášení
mimořádných opatření se oznamují
ve sbírce zákonů.
(2) poslanecká sněmovna může vyhlášení
stavu ohrožení státu kdykoliv odvolat.
Mimořádná opatření musí
být odvolána, jakmile pominou skutečnosti
odůvodňující jejich vyhlášení.
(1) Nejvyšší kontrolní úřad
je nezávislý orgán. Vykonává
kontrolu hospodaření se státním majetkem
a plnění státního rozpočtu.
(2) Nejvyšší kontrolní úřad
je řízen radou. Počet členů
rady Nejvyššího kontrolního úřadu
určí zákon.
(3) Členové rady Nejvyššího kontrolního
úřadu jsou jmenováni prezidentem republiky
na základě dvojnásobného počtu
kandidátů než činí počet
členů rady Nejvyššího kontrolního
úřadu. Návrhy podává senát.
(4) Postavení, působnost, organizační
strukturu a další podrobnosti stanoví zákon.
(1) Česká národní banka je ústřední
emisní bankou státu. Její postavení
a další podrobnosti stanoví zákon.
(2) Hlavním posláním České
národní banky je ochrana stability měny.
(3) Česká národní banka je řízena
bankovní radou. počet její členů
stanoví zákon. její členy jmenuje
prezident republiky na základě volby Poslanecké
sněmovny.
Ústava České republiky může být
měněna pouze ústavním zákonem.
Totéž platí o jednotlivých částech
ústavy.
(1) Dnem vyhlášení platnosti této ústavy
se Česká národní rada mění
na Poslaneckou sněmovnu Národního shromáždění
a poslanci ČNR zvoleni podle ústavního zákona
č. 143/1968 Sb. o československé federaci
a ve smyslu znění pozdějších
zákonů a předpisů se stávají
poslanci Poslanecké sněmovny Národního
shromáždění.
(2) Vláda jmenovaná podle čl. 122 odst. 1
písm. a) ústavního zákona č.
143/1968 Sb. v znění pozdějších
zákonů a předpisů se považuje
za vládu České republiky jmenovanou podle
této ústavy.
(1) Volby do senátu se musí uskutečnit do
dvou let ode dne vyhlášení platnosti této
ústavy. Podrobnosti stanoví zákon.
(2) V prvních volbách se zvolí všech
osmdesát senátorů.
(3) Pro první volbu senátu platí, že
se losem předem určí volební obvody
v příslušných zemích (krajích),
které zvolí třetinu senátu po dvou,
čtyřech nebo šesti letech. Podrobnosti stanoví
zákon.
(4) Do doby zvolení Senátu vykonává
pravomoce Senátu prezident republiky.
(1) První volba prezidenta republiky se provede přímou
volbou, nebo způsobem, který stanoví zákon.
(2) Návrhy podávají poslanci České
národní rady.
(3) Zvolen v přímé volbě je ten, kdo
získá nadpoloviční většinu
všech odevzdaných hlasů. Nezíská-li
žádný kandidát nadpoloviční
většinu, koná se druhé kolo voleb do
kterého postupují dva nejúspěšnější
kandidáti.
(4) V případě jiného způsobu
voleb, než přímého, se postupuje dle
čl. 96.
(1) Všechny orgány a instituce ČSFR dnem vyhlášení
platnosti této ústavy zanikají. Zákon
určí, které instituce a orgány budou
pokračovat ve své činnosti v rámci
České republiky.
(2) Všechny instituce České republiky vzniklé
před vyhlášením platnosti této
Ústavy pokračují v činnosti a jmenováni
funkcionáři zůstávají po vyhlášení
této Ústavy v úřadě.
(3) V platnosti zůstávají všechny zákony
přijaté Federálním shromážděním
ČSFR, pokud nejsou v rozporu s touto Ústavou. Podrobnosti
a další postup stanoví zákon.
(1) Česká republika je nástupnickým
státem ČSFR z hlediska mezinárodního
práva.
(2) Na Českou republiku přecházejí
práva a povinnosti z uzavřených mezinárodních
smluv a dohod Českou a Slovenskou Federativní Republikou,
kterými je ČSFR vázána v rozsahu daným
ústavním zákonem ČSFR.
(1) Tato Ústava vstupuje v platnost okamžikem zániku
České a Slovenské Federativní Republiky
a její dosavadní ústavy. Do této doby
platí na území České republiky
stávající ústava ČSFR a zákony
přijaté Federálním shromážděním.
(2) dnem účinnosti této Ústavy pozbývají
platnosti dosavadní ústava ČSFR i ostatní
ústavní zákony, které ji měnily
a doplňovali.
(1) Tato Ústava se vyhlašuje ve sbírce zákonů
České republiky.
(2) tato Ústava nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1993.
Poznámka:
Nebude-li do Ústavy začleněna Listina
lidských práv a svobod, tj. čl. 15 - 58,
zařadí se do čl. 16 následující
odstavec:
(4) Základní práva a svobody podrobně
stanoví Listina základních práv a
svobod, která je ústavním zákonem
České republiky.
odstavec 2 čl. 16 se upraví:
(2) Meze základních práv a svobod mohou
být za podmínek stanovených Listinou základních
práv a svobod upraveny pouze zákonem a nesmí
být uplatňovány v rozporu s výkonem
práv a svobod jiných občanů.
do čl. 17 se doplní odstavec
(5) Základní práva a svobody jsou pod
ochranou soudní moci.
upraven rovněž musí být čl.
166 odst. 2
Čl. 15 - 58 se vypustí.