Česká národní rada 1992 – 1992

K § 21

Odebrání padělků nebo pozměněných bankovek a mincí je zásahem do práv jednotlivce a musí být proto stanoveno zákonem.

K § 22

Paragraf obsahuje zmocňovací ustanovení pro ČNB v oblasti měny.Jelikož ČNB odpovídá za bezporuchový peněžní oběh, je jí dána pravomoc reagovat na jeho potřeby např. zavedením nebo zrušením platidel určité hodnoty. Dále je oprávněna právním předpisem upravit postup při přijímání zákonných peněz a nakládání s nimi.Právním předpisem upravuje ČNB rovněž podrobnosti poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince a dobu a způsob výměny peněz stahovaných z oběhu. V návaznosti na § 20 je oprávněna stanovit právním předpisem podmínky reprodukce peněz a dalších hodnot, při jejichž dodržení lze vyloučit zneužití reprodukcí.

K § 23 a 24

ČNB realizuje záměry a cíle své měnové politiky stanovením diskontní sazby a dalších úrokových sazeb a rámců a dalších podmínek svých úvěrových a dalších obchodů. V autonomním stanovení těchto nástrojů spočívá funkční nezávislost ústřední banky. Zákon dává ČNB oprávnění usměrňovat úrokové sazby i rozsah úvěrů poskytovaných bankami. Toto oprávnění je nezbytné zachovat po dobu konstituování peněžního a kapitálového trhu, zařazení takového ustanovení do zákona výslovně doporučil MMF. K zajištění zdravého fungování bankovního systému a omezení rizik z provádění bankovních obchodů je ČNB oprávněna stanovit pravidla obezřetného fungování bank. Jedná se o pravidla vycházející z mezinárodně užívaných pravidel doporučovaných Výborem pro bankovní supervizi při Bance pro mezinárodní platy (BIS), která jsou zároveň součástí doporučení a direktiv ES. Obdobně má ČNB ze zákona zmocnění ovlivňovat podmínky na peněžním trhu. Všechna uvedená pravidla a podmínky vyhlašuje ČNB vzhledem k omezenému počtu adresátů opatřením ve Sbírce zákonů.

K § 25 a 26

Stanovením minimálních rezerv, které jsou banky povinny udržovat, ovlivňuje ČNB úvěrovou aktivitu a tvorbu peněz obchodními bankami. Zákon nepředurčuje techniku stanovení povinných minimálních rezerv (mohou být stanoveny v poměru k celkovým vkladům nebo k celkovým závazkům jednotně nebo diferencovaně podle skupin vkladů nebo závazků). Zákon však stanoví maximální rozsah těchto rezerv a povinnost ČNB úročit diskontní sazbou objem rezerv převyšující stanovenou hranici. Naopak nedodržení povinné rezervy bankou je výrazně úrokově postihováno.

K § 27 až 29

ČNB je bankou bank, vede jejich účty pro potřebu vzájemného zúčtování sald denních bilancí a v rozsahu a za podmínek stanovených podle části páté s nimi provádí úvěrové obchody. Refinancováním bank,prostřednictvím obchodu na peněžním trhu a stanovováním povinných minimálních rezerv ovlivňuje ČNB aktivitu a likviditu jednotlivých bank a celého bankovního systému a reguluje tak množství peněz v ekonomice. Základní formou refinancování jsou diskontní obchody, nákup směnek a jiných cenných papírů podle § 28. Zákon počítá i s možností úvěrů na zástavu cenných papírů (lombardní úvěry). V § 29 je zakotvena možnost výjimečného poskytnutí krátkodobého úvěru k zajištění likvidity ohrožené banky, kdy ČNB plní funkci "poslední záchrany"(lender of last resort). Lhůty splatnosti uvedené v § 28 a 29 jsou obvyklé v praxi zahraničních centrálních bank, kdy se centrální banky zaměřují především na krátkodobé refinancování bank.

K § 30 a 31

ČNB je bankou státu, vede účty státního rozpočtu a provádí z nich platby v rámci disponibilních prostředků na příslušných účtech. Souhrnný zůstatek na těchto účtech nelze přečerpat. Zákon připouští možnost krátkodobého úvěru od ČNB nákupem pokladničních poukázek ke krytí přechodného nedostatku v rozpočtech v limitované výši. Toto ustanovení nevylučuje, aby stát získal potřebné zdroje mimo ČNB. Stav úvěrů od ČNB poskytnutých nákupem pokladničních poukázek od ministerstva financí v průběhu běžného roku nesmí překročit 5% příjmů státního rozpočtu v uplynulém roce. ČNB ve vazbě na uvedené obchody vede registr příslušných cenných papírů.

K § 32

K usměrňování peněžního trhu,tvorby úrokové míry na něm a pro řízení likvidity bankovního systému provádí ČNB na svůj účet nákupy a prodeje cenných papírů na volném trhu. Tyto obchody budou nabývat na významu s rozvojem finančního trhu.

K § 33

K možnostem aktivního ovlivňování likvidity na peněžním trhu patří oprávnění ČNB vydávat vlastní cenné papíry a jejich prodejem a nákupem regulovat množství peněz v oběhu. Jde o nástroj, který centrální banka použije v případě, že nebude moci k uvedenému účelu využít státní cenné papíry.

K § 34

ČNB je oprávněna jak je to obvyklé u centrálních bank, vést účty svých zaměstnanců a poskytovat jim bankovní služby (např.výplaty mezd na účet). Ustanovení o vedení účtů právnických osob kryje případnou potřebu vedení účtů např. na úseku obrany, které byly dosud vedeny v SBČS jako centrální bance státu. Toto ustanovení umožňuje ČNB ve velmi omezeném rozsahu vykonávat činnosti jinak náležející obchodním bankám. Proto ČNB při jejich provádění musí respektovat zákon o bankách.

K § 35

Kromě ustanovení, která vycházejí z tradičních funkcí centrální banky (např. stanovení kursu české měny k cizím měnám) je zde upravena též zákonná možnost ČNB nejen spravovat měnové rezervy, ale s těmito rezervami i disponovat. Jedná se o praktické ustanovení umožňující ČNB pružný přístup, např. při poskytování garancí na úvěrové zdroje získané ze zahraničí.

K § 36

Upravuje se možnost ČNB provádět i běžnou komerční činnost v oblasti obchodování s devizovými hodnotami.ČNB je oprávněna stanovit opatřením podmínky pro usměrňování platební bilance, kterými může ovlivňovat její vývoj. Opatřením rovněž stanoví podmínky devizových obchodů, včetně provádění směnárenské činnosti na základě koncese udělované podle živnostenského zákona.

K § 37

V souladu s postavením ČNB a její funkcí ústřední banky státu s odpovědností za měnu a peněžní oběh předkládá vládě České republiky příslušné návrhy zákonných úprav. Společně s ministerstvem financí předkládá návrhy zákonných úprav v oblasti bankovnictví a devizového hospodářství.

K § 38

K zajištění jednotného platebního styku a zúčtování je třeba svěřit ČNB oprávnění vydávat v navrhovaném rozsahu předpisy a upravit jimi např. zúčtovací a technické náležitosti platebních instrumentů platebních karet apod.

K § 39

Zastoupení zahraničních bank a finančních institucí, která nemají povolení k podnikání na území České republiky, a která se nezapisují do obchodního rejstříku, jsou v zájmu udržení přehledu registrována v ČNB.

K § 40

ČNB musí mít zákonné zmocnění k sjednávání platebních a jiných dohod se zahraničními bankami a mezinárodními finančními institucemi v oboru své působnosti.

K § 41

S rozvojem bankovní soustavy je zapotřebí, aby ČNB koordinovala rozvoj bankovního informačního systému. Obdobně jako jiné centrální banky je ČNB oprávněna vyžadovat si od bank i od jiných osob podklady k souhrnnému anonymnímu zpracování. Jde jednak o periodická šetření, k nimž ČNB vyhlásí metodiku zpracování, jednak o šetření jednorázová nebo mimořádná. Povinnost předkládat podklady se vztahuje na banky a osoby,které podnikají v oblastech vymezených zvláštními zákony (např. zákon o pojišťovnictví) nebo provádějí operace podle devizového zákona,přičemž výkon všech těchto činností má měnové dopady.

K § 42

Oprávnění k investiční a obchodní činnosti ČNB je omezeno jen na rozsah nezbytný pro zajištění jejích funkcí a činností. Týká se např. výstavby provozních budov.

K § 43

Vydávaní cenných papírů ČNB jakož i obchodování s cennými papíry souvisí s hlavním cílem ČNB a proto musí být při této činnosti nezávislá.

K § 44 a 45

Základním úkolem bankovního dohledu je posuzování žádostí o udělení povolení působit jako banka,působit k zabezpečení likvidity bank a snižování rizik spojených s bankovními činnostmi. Kromě toho je prováděn bankovní dohled nad činností jiných osob, které mají povolení k obchodování s devizovými hodnotami, nebo k provádění platebního styku se zahraničím podle devizového zákona, nebo k provozování směnárenské činnosti podle živnostenského zákona.

K § 46

Uplatňování postihů při zjištění nedostatků bankovním dohledem vůči bankám je vyjádřeno v zákoně o bankách. Analogicky se stanoví postup vůči jiným osobám než bankám, vykonávajícím některé činnosti na základě povolení podle devizového nebo živnostenského zákona,např. směnárenskou činnost. Výše pokuty je stanovena až do výše jednoho milionu Kč. Pokuta bude rovněž ukládána osobám, které vykonávají bez povolení činnosti, ke kterým je třeba povolení podle zvláštních zákonů a dále osobám podnikajícím na peněžním trhu, jestliže porušily pravidla nebo podmínky stanovené ČNB.Uložením pokuty může být postižena i osoba, která neplní informační povinnost vyplývající z § 41.

K § 47

Hospodaření ČNB musí odpovídat nezávislému postavení centrální banky a nelze je vázat na zainteresovanost na zisku, neboť by tím bylo narušeno sledování hlavního cíle banky, ČNB hospodaří podle rozpočtu schváleného bankovní radou. Součástí rozpočtu je zejména plán nákladů a výnosů, rozdělení hospodářského výsledku a jeho použití a plán investic. Po skončení hospodářského roku je zpracována účetní závěrka ČNB, kterou ověřují auditoři. Z účetní závěrky vychází roční zpráva o výsledku hospodaření, kterou ČNB předkládá ke schválení předsednictvu České národní rady. Roční zpráva o výsledku hospodaření obsahuje zejména plnění rozpočtu ČNB,včetně mzdové oblasti. Pokud předsednictvo České národní rady tuto zprávu neschválí bude mít ČNB povinnost ji zpřesnit a doplnit podle požadavků předsednictva České národní rady.

K § 48

Účetní závěrka ČNB musí být ověřena auditory.ČNB informuje o svém hospodaření i veřejnost. Zveřejňovaná výroční zpráva obsahuje i základní údaje o měnovém vývoji. Závažným ustanovením sledujícím průběžnou informovanost veřejnosti je povinnost pravidelného zveřejňování dekádních výkazů o finanční pozici ČNB.

K § 49 a 50

Okruh subjektů povinných zachovávat mlčenlivost zahrnuje zaměstnance ČNB a členy poradních orgánů. Osobou oprávněnou zprostit tyto osoby mlčenlivosti je guvernér. Ustanovení týkající se podnikatelské činnosti koresponduje s úpravou obsaženou v zákoníku práce.

K § 51

Konstatuje se způsob vzniku ČNB rozdělením SBČS tak, jak vyplývá z článku 14 ústavního zákona o čs. federaci. Dnem rozdělení SBČS je den jejího zániku podle ústavního zákona o zániku čs. federace. Ve smyslu ústavního zákona o dělení majetku čs. federace přechází veškerý její majetek (tím se rozumí též práva a závazky) na ústřední banky republik a to ve stejný okamžik, ke kterému SBČS zanikne.

K § 52

Pro rok 1993 se zvyšuje výjimečně pětiprocentní hranice pro úvěrování státního rozpočtu přímým nákupem pokladničních poukázek na 7%. Důvodem přechodného opatření je očekávaný dopad rozdělení federace současně se zavedením nové daňové soustavy.

K § 53

Navrhované ustanovení řeší otázku přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů ze Státní banky československé na nástupnickou ČNB, nově vzniklou rozdělením Státní banky československé podle čl. 14 odst. 4 ústavního zákona o čs. federaci ve znění ústavního zákona č. 93/1992 Sb. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na ČNB je v souladu s § 249 odst. 2 zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že Státní banka československá jako ústřední banka státu byla zřízena samostatným zákonem, obsahuje zákon o ČNB ustanovení o přechodu těchto pracovněprávních vztahů.

K § 54 až 58

Přechodná a závěrečná ustanovení řeší otázku přechodu práv a povinností v souvislosti s novým státoprávním uspořádáním ze Státní banky československé na ČNB. Řeší zároveň řízení ČNB do doby jmenování bankovní rady podle tohoto zákona.

K § 59

Na zvláštní režim hospodaření ČNB navazuje ustanovení zákona o dani z příjmů, podle kterého bude ČNB od 1. 1. 1993 od této daně osvobozena. V souvislosti s tímto zvláštním režimem je třeba upravit vztah ČNB k rozpočtovým pravidlům

K § 60

V souvislosti s přijetím zákona o ČNB je třeba v právním řádu České republiky zrušit zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.

K § 61

V návaznosti na zánik Státní banky československé podle zvláštního zákona k 31. 12. 1992 se stanoví účinnost zákona o ČNB.