Česká národní rada 1992 – 1992

(1) Česká národní banka předkládá vládě České republiky návrhy zákonných úprav v oblasti měny, peněžního oběhu, peněžního trhu, platebního styku a zákonných úprav týkajících se působnosti a postavení ústřední banky.

(2) Česká národní banka spolu s ministerstvem financí České republiky předkládá vládě České republiky návrhy zákonných úprav devizového hospodářství a návrhy zákonných úprav v oblasti bankovnictví.

Česká národní banka stanoví k zajištění jednotného platebního styku a zúčtování v České republice právním předpisem

a) způsob provádění platebního styku mezi bankami a zúčtování na účtech u bank;

b) způsob používání platebních prostředků bankami v platebním styku.

Česká národní banka provádí registraci zastoupení zahraničních bank a finančních institucí vykonávajících bankovní činnost [§ 1 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách], působí-li tato zastoupení na území České republiky. Zahraniční banka nebo finanční instituce je povinna přihlásit své zastoupení k registraci před počátkem jeho působení. Zastoupení nepodniká a nezapisuje se do obchodního rejstříku.

Česká národní banka sjednává v rámci své působnosti podle tohoto zákona platební a jiné dohody se zahraničními bankami a mezinárodními finančními institucemi.

(1) Česká národní banka koordinuje rozvoj bankovního informačního systému v České republice. Za tím účelem právním předpisem stanoví zásady bankovního informačního systému.

(2) Česká národní banka je oprávněna vyžadovat od bank a od jiných osob, které vykonávají činnost podle zvláštních zákonů [Například devizový zákon, zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, zákon č. 48/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech] potřebné informace a podklady. Za tím účelem Česká národní banka stanoví v souladu se zvláštním zákonem [Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.] opatřením [zákon České národní rady č., o Sbírce zákonů České republiky] vyhlášeným ve Sbírce zákonů České republiky metodiku a podmínky pro předkládání požadovaných informací a podkladů, kterými vymezí zejména obsah, formu, členění, termíny a způsob předávání informací a podkladů. Pokud předložené informace a podklady neodpovídají stanovené metodice a podmínkám, nebo pokud vzniknou důvodné pochybnosti o jejich správnosti nebo úplnosti, je Česká národní banka oprávněna vyžádat si odpovídající upřesnění nebo vysvětlení. Jestliže banka nebo jiná osoba, která vykonává činnost podle zvláštních zákon [Například devizový zákon, zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, zákon č. 48/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech],požadované informace a podklady nepředloží nebo tyto informace a podklady jsou opakovaně neúplné nebo nesprávné, postupuje se vůči bankám podle zvláštního zákona [Zákon č. 1/1992 Sb.], vůči jiným osobám podle § 46.

Česká národní banka je oprávněna provádět investiční a obchodní činnost v rozsahu nezbytném pro zajištění jejích činností.

Vydávání cenných papírů Českou národní bankou podle tohoto zákona, jakož i obchodování s cennými papíry prováděné Českou národní bankou nepodléhají povolení ani výkonu státního dozoru. Veškeré cenné papíry vydané Českou národní bankou jsou veřejně obchodovatelné.

(1) Česká národní banka vykonává bankovní dohled nad

a) činností bank a nad bezpečným fungováním bankovního systému;

b) činností jiných osob než bank, které mají povolení podle zvláštních zákonů [Devizový zákon č. 28/1990 Sb., ve znění zákona č. 28/1992 Sb., zákon č. 55/1991 Sb., o živnostenském podnikání].

(2) Bankovní dohled zahrnuje

a) posuzování žádostí o udělení povolení působit jako banka podle zvláštního zákona [Zákon č. 1/1992 Sb.];

b) dohled nad dodržováním podmínek stanovených povoleními podle písmene a), jakož i povoleními podle zvláštních zákonů [Devizový zákon č. 28/1990 Sb., ve znění zákona č. 28/1992 Sb., zákon č. 55/1991 Sb., o živnostenském podnikání.];

c) kontrolu dodržování právních předpisů a opatření vydaných Českou národní bankou, jakož i kontrolu dodržování zákonů, kdy je k tomu tímto zákonem a zvláštními zákony [Například zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, devizový zákon č. 528/990 Sb., ve znění zákona č. 28/1992 Sb.] zmocněna;

d) ukládání opatření k nápravě a pokut při zjištění nedostatků podle tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona [Zákon č. 1/1992 Sb.].

Při výkonu bankovního dohledu formou kontroly na místě se vztahy mezi Českou národní bankou a kontrolovanými osobami řídí základními pravidly kontrolní činnosti, stanovenými zvláštním zákonem 10) 10) [Část třetí zákona České národní rady č. 552/1991 Sb., o státní kontrole] pro orgány státní správy s výjimkou ustanovení o spolupráci v oblasti kontroly [§ 21 až 23 zákona č. 552/1991 Sb.].

(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky při činnosti vykonávané jinými osobami než bankami na základě povolení podle zvláštních zákonů [Devizový zákon č. 28/1990 Sb., ve znění zákona č. 28/1992 Sb., zákon č. 55/1991 Sb., o živnostenském podnikání], může uložit těmto osobám

a) opatření směřující k nápravě zjištěných nedostatků, zejména přikáže upustit od nesprávného postupu nebo ukončit činnost;

b) pokutu podle závažnosti zjištěných nedostatků až do výše 1 000 000 Kč.

(2) Nedostatky podle odstavce 1 se rozumí porušení podmínek stanovených v povolení podle zvláštních zákonů [Devizový zákon č. 28/1990 Sb., ve znění zákona č. 28/1992 Sb., zákon č. 55/1991 Sb., o živnostenském podnikání], jakož i porušení tohoto zákona, zvláštního zákona [Zákon č. 1/1992 Sb.], právních předpisů a opatření vydaných Českou národní bankou.

(3) Pokutu podle odstavce 1 písm. b) uloží Česká národní banka rovněž

a) osobám, které vykonávají bez povolení činnosti, k nimž je třeba povolení podle zvláštních zákonů [Devizový zákon č. 28/1990 Sb., ve znění zákona č. 28/1992 Sb., zákon č. 55/1991 Sb., o živnostenském podnikání];

b) osobám, které vykonávají činnost podle zvláštních zákonů [Například devizový zákon, zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, zákon č. 48/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech], za porušení povinnosti vyplývající z § 41 odst. 2; c) osobám, které porušily pravidla a podmínky stanovené podle § 24 písm. b).

(4) Uložením pokuty není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.

(5) Na řízení o uložení pokuty podle odstavce 1 písm. b) se vztahují předpisy o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů]. O rozkladu proti rozhodnutí o uložení pokuty rozhoduje bankovní rada.

(6) Uložené pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

(7) Česká národní banka může uložit pokutu podle odstavce 1 písm. b) do jednoho roku ode dne zjištění nedostatků, nejpozději do deseti let ode dne,ve kterém tyto nedostatky vznikly.

(1) Česká národní banka hospodaří podle rozpočtu schváleného bankovní radou.

(2) Česká národní banka ze svých výnosů hradí nezbytné náklady na svoji činnost. Vytvořený zisk používá k doplňování rezervního fondu a dalších fondů vytvářených ze zisku a k ostatnímu použití v rozpočtované výši. Zbývající zisk odvádí do státního rozpočtu České republiky.

(3) Roční zprávu o výsledku svého hospodaření Česká národní banka předkládá nejpozději do tří měsíců po skončení kalendářního roku ke schválení předsednictvu České národní rady. Pokud ji předsednictvo neschválí, je Česká národní banka povinna do šesti týdnů předložit zprávu zpřesněnou a doplněnou podle jeho požadavku.

(1) Česká národní banka vede účetnictví podle zvláštních předpisů [Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví].

(2) Účetní závěrka České národní banky je ověřována auditory.

(3) Česká národní banka vydává za účelem zveřejnění výroční zprávu, která obsahuje základní údaje o měnovém vývoji.

(4) Česká národní banka zpracovává a poskytuje dekádně ke zveřejnění výkaz o své finanční pozici.

Na všechny bankovní operace České národní banky včetně stavů na účtech, které vede, se vztahuje bankovní tajemství.

(1) Zaměstnanci České národní banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu. Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámí při výkonu své funkce, platí i pro členy poradních orgánů a auditory.

(2) Zaměstnanci České národní banky a členové poradních orgánů mohou být zproštěni této povinnosti z důvodu veřejného zájmu guvernérem.

(3) Zaměstnanci České národní banky mohou vykonávat podnikatelskou činnost jen s předchozím souhlasem bankovní rady.

Česká národní banka vzniká rozdělením Státní banky československé [Čl. 14 ústavního zákona č. 143/ 1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů].

Pro celkový stav úvěrů poskytovaných České republice podle § 30 odst. 2 se výjimečně pro rok 1993 stanoví 7% limit příjmů státního rozpočtu v uplynulém roce.

Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů Státní banky československé s pracovníky, kteří mají pracoviště na území České republiky, přecházejí na Českou národní banku.

Na Českou národní banku přechází majetek Státní banky československé v rozsahu stanoveném podle zvláštního zákona [Ústavní zákon č. o dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a o jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republikou].

(1) Je-li v právních předpisech vydaných před účinností tohoto zákona a recipovaných do právního řádu České republiky a v opatřeních uvedena Státní banka československá, rozumí se tím ode dne účinnosti tohoto zákona Česká národní banka.

(2) Opatření vydaná Státní bankou československou, platná ke dni účinnosti tohoto zákona, se považují za opatření vydaná Českou národní bankou.

(3) Právní úkony učiněné Státní bankou československou vůči osobám se sídlem nebo trvalým pobytem na území České republiky se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za právní úkony učiněné Českou národní bankou.

(1) Bankovky a mince vydané Státní bankou československou, které jsou zákonnými penězi ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za zákonné peníze ve smyslu § 16.

(2) Možnost výměny neplatných bankovek Státní banky československé, stanovená zvláštními předpisy [Vyhláška federálního ministerstva financí č. 8/1988 Sb., o stažení bankovek po 10 Kčs vzoru 1960, vyhláška Státní banky československé č. 12/1990., o stažení bankovek po 100 Kčs vzoru 1989, vyhláška Státní banky československé č. 413/1990 Sb., o stažení bankovek po 50 Kčs vzoru 1964 a po 20 Kčs vzoru 1970 a o dodatečné výměně bankovek po 10 Kčs vzoru 1960], není tímto zákonem dotčena.

Účty, které vedla ke dni svého zániku Státní banka československá na území České republiky, se považují za účty vedené Českou národní bankou v souladu s tímto zákonem.

Do dne jmenování členů bankovní rady České národní banky podle § 6 odst. 2 až 4 vykonávají jejich funkci dosavadní vedoucí pracovníci Státní banky československé, kteří byli do svých funkcí jmenováni prezidentem České a Slovenské Federativní Republiky z řad občanů České republiky podle § 6 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.

Na Českou národní banku se vztahují rozpočtová pravidla republiky [Zákon ČNR č. 76/1990 Sb., o pravidlech hospodaření a rozpočtových prostředcích České republiky a obcí(rozpočtová pravidla republiky) ve znění pozdějších předpisů] s výjimkou ustanovení upravujících povinnosti ústředních orgánů státní správy.

Tímto zákonem se ruší zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31.prosince 1992.

V souvislosti se vznikem samostatné České republiky je třeba, aby Česká národní rada přijala mj. i zákon o ústřední bance České republiky. Východiskem pro přijetí tohoto zákona je již přijatá novela ústavního zákona o československé federaci,která stanoví,že obě republiky mohou zřizovat své ústřední banky, které vzniknou rozdělením Státní banky československé. Při koncipování zákona o České národní bance se v nejvyšší možné míře vycházelo ze zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé. Tento zákon vytvořil právní podklad pro činnost standardní centrální banky, tj. zvláštní státní instituce pro měnu, relativně nezávislé na výkonné i zákonodárné moci státu.Koncepce tohoto zákona byla konzultována s misemi MMF i Světové banky a s řadou expertů těchto mezinárodních institucí a některých centrálních bank. Tím je zajištěno, že navrhovaná právní úprava přihlíží v potřebném rozsahu jak k právním úpravám centrálních bank ve vyspělých evropských státech, tak i k návrhu evropského systému ústředních bank a Evropské centrální banky.Praxe odrážející příznivý měnový vývoj v roce 1992 potvrdila oprávněnost tohoto pojetí ústřední banky. Není proto žádný důvod pro koncepční změny ve vymezení postavení a činnosti ústřední banky oproti citovanému zákonu. V textu zákona o Státní bance československé, který sloužil jako podklad pro zpracování návrhu zákona o České národní bance byly provedeny převážně nezbytné úpravy vyplývající ze změny státoprávního uspořádání. Zvláštního významu nabývají ustanovení přechodná a závěrečná, která umožňují plynulý přechod všech činností zabezpečovaných ústřední bankou státu,jakož i přechod příslušných práv a závazků ze Státní banky československé na Českou národní banku. Přijetí tohoto zákona bude znamenat pro státní rozpočet České republiky posílení příjmové stránky v důsledku odvodu zůstatku zisku České národní banky.

K § 1

Vymezuje se postavení ČNB jako ústřední banky státu,která působí ve stanoveném rozsahu i jako ústřední orgán státní správy s oprávněním vydávat obecně závazné právní předpisy a opatření vyhlašovaná ve Sbírce zákonů.

K § 2

Hlavním cílem ČNB je zabezpečování stability české měny,a její kupní síly založené na cenové stabilitě. Podobný hlavní cíl je definován ve všech moderních zákonech o centrálních bankách i v připravovaném statutu Evropské centrální banky. Další důležitou činností je řízení peněžního oběhu a platebního styku. O emisi bankovek a mincí pojednává podrobně část čtvrtá. ČNB má i úkol pečovat o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému.O bankovním dohledu pojednává podrobně část devátá.

K § 3

ČNB je povinna periodicky předkládat České národní radě zprávu o měnovém vývoji a informovat o něm i veřejnost. Tato otevřenost vůči parlamentu a veřejnosti je protipólem a vyvážením nezávislosti ČNB.

K části druhé Organizace České národní banky

K § 4

Organizace ČNB vychází z potřeby zajistit veškeré úkoly svěřené ČNB. Za tím účelem se vytváří ústředí, pobočky a účelové organizační jednotky.

K § 5 až 7

Jako nejvyšší řídící orgán ústřední banky bude působit sedmičlenná bankovní rada. Členy bankovní rady jmenuje na dobu šesti let prezident republiky. Bankovní radě přísluší zejména stanovení koncepce měnové politiky a nástrojů pro její uskutečňování. Zákonem je stanovena neslučitelnost členství v bankovní radě s funkcí poslance a dále s členstvím ve vládě nebo členstvím v řídících, dozorčích a kontrolních orgánech jiných bank a obchodních společností. Opětovné jmenování do bankovní rady zákon nevylučuje. Zákonem stanovený způsob rozhodování bankovní rady bude podrobně rozveden v jednacím řádu bankovní rady.

K § 8

Jednání jménem ČNB navenek je svěřeno guvernérovi, který je po dobu své nepřítomnosti zastupován pověřeným viceguvernérem.

K § 9 až 11

Nezbytným předpokladem při zabezpečování jejího hlavního cíle ČNB stability měny, je její nezávislost na pokynech vlády. Těžiště vztahu ČNB k vládě spočívá v činnosti konzultační a v zaujímání stanovisek k materiálům, projednávaným vládou,které se dotýkají působnosti ČNB. Proto zákon umožňuje také účast guvernéra na jednání vlády.Naproti tomu zákon umožňuje i účast pověřeného člena vlády na jednání bankovní rady.

K § 12

ČNB se tímto ustanovením zmocňuje k vydávání bankovek a mincí, včetně mincí pamětních.

K § 13

Stanoví se zákonná peněžní jednotka - koruna česká.

K § 14 a 15

Jednou ze základních funkcí ústřední emisní banky je péče o dostatečné zásoby oběživa, obstarávání výroby bankovek a mincí včetně uzavírání smluv s výrobci, a to vše v zájmu bezporuchového peněžního oběhu. S tím souvisí i dohled nad výrobou bankovek a mincí a jejich ochrana ještě před tím, než jsou vydány do oběhu.

K § 16

V odstavci prvním je upraven pojem zákonných peněz a jejich používaní jako platidla při všech platbách na území ČR. Z tohoto ustanovení vyplývá i povinnost všech subjektů na území České republiky přijímat peníze vydané ČNB. Druhý odstavec upravuje to, co je obvyklé v právních řádech jiných zemí např. SRN nebo Rakouska, kde je silně rozvinutý trh s numismatickým materiálem. Pro sběratele jsou raženy mince v různých úpravách (leštěná razidla, dvojnásobná hmotnost, exklusivní balení apod.). Mince v takovém provedení zůstávají sice zákonným platidlem a každý je povinen je přijímat při placení v jejich nominální hodnotě, avšak vzhledem k jejich speciální úpravě se stávají zbožím, jehož cena se řídí nabídkou a poptávkou.

K § 17

Zákonem je zavedena možnost odmítnout výměnu bankovky a mince poškozené zvlášť hrubým způsobem.Taxativní uvedení způsobů poškození v zákoně předchází sporům o to, zda bankovka či mince byla poškozena úmyslně či nikoli.

K § 18

V tomto ustanovení je souhrnně vyjádřena povinnost ČNB pečovat o kvalitu obíhajících peněz.

K § 19

V souladu s úpravou obvyklou v jiných evropských státech je stanovena povinnost ČNB vyměňovat po určitou dobu bankovky a mince stahované z oběhu a nahrazované bankovkami a mincemi jinými. Stanovená minimální pětiletá lhůta pro výměnu může být zkrácena zvláštním zákonem.

K § 20

V § 27 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, je stanovena sankce za neoprávněné reprodukování peněz a dalších hodnot. V právním řádu musí proto být adekvátně tomuto ustanovení upraveny i podmínky, za kterých lze tyto reprodukce zhotovovat. Ke stanovení podmínek právním předpisem je zmocněna ČNB. Tato právní úprava je nezbytně nutná. Při současném rozšíření dokonalých reprodukčních zařízení je nutno upevnit u uživatelů těchto zařízení vědomí, že reprodukování peněz a jiných hodnot,které je v rozporu se stanovenými podmínkami je trestné.