Česká národní rada 1992 – 1992

70. Hlava třetí včetně nadpisu nově zní:

(1) Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období, za které se daň vyměřuje, podat daňové přiznání, daň si sám vypočítat a zaplatit ji správci daně ve lhůtě pro podání přiznání.

(2) Zálohy neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 10 000 Kčs.

(3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 10 000 Kčs, avšak nepřesáhla 1 000 000 Kčs, platí čtvrtletní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. Čtvrtletní zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního čtvrtletí.

(4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 1 000 000 Kčs, platí měsíční zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/12 poslední známé daňové povinnosti. Měsíční zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního měsíce.

(5) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů, zálohy podle odstavců 3 a 4 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a tento dílčí základ činí více než 50% z celkového základu daně. Pokud dílčí základ ze závislé činnosti a funkčních požitků činí méně než 50%, zálohy vypočtené podle odstavců 3 a 4 se platí v poloviční výši; to se však nevztahuje na poplatníka, který má příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti.

(6) Poslední známou daňovou povinností se rozumí částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v posledním (dodatečném) přiznání, a po doručení posledního platebního (dodatečného) výměru částka stanovená tímto výměrem. Při změně poslední daňové povinnosti v běžném zdaňovacím období se zálohy do té doby splatné nemění. Jestliže se poslední daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období, je poplatník povinen si pro placení záloh dopočítat poslední daňovou povinnost tak, jako by se týkala celého zdaňovacího období. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost týkající se části zdaňovacího období se vydělí počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani a násobí se dvanácti.

(7) V odůvodněných případech může správce daně stanovit zálohy jinak. Proti rozhodnutí o stanovení záloh jinak lze podat odvolání.

(8) Novým poplatníkům může správce daně na základě žádosti nebo z moci úřední stanovit zálohy s přihlédnutím k očekávanému příjmu poplatníka a k ostatním poměrům rozhodným pro vyměření daně. Proti rozhodnutí o stanovení záloh, lze podat odvolání.

(9) Poplatník není povinen platit tyto zálohy na daň přestal-li vykonávat činnost nebo pobírat zdanitelné příjmy, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti oznámí poplatník podle § 33 správci daně.

(10) Je-li daň podle platebního výměru vyšší, než si jí poplatník sám vypočetl, nebo jde-li o daň vyměřenou dodatečným platebním výměrem, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do patnácti dnů po doručení platebního výměru.

(11) Placení daně a záloh podle předchozích odstavců se nevztahuje na příjmy, u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně, a na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.

Daň se zvýšením se nevyměří, nepřesáhne-li 100 Kčs. To neplatí, vybírá-li se daň srážkou.

(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů, na které se vztahuje zvláštní sazba daně [§ 36 č. 286/1992 Sb.]. Srážku je povinen provést plátce daně, který má sídlo nebo bydliště na území České republiky při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka.

(2) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést správci daně nejpozději do patnáctého dne každého měsíce za předchozí kalendářní měsíc. Srážka daně se provádí z částky úhrady nebo připsání dlužné částky ve prospěch poplatníka. Správcem daně se rozumí finanční úřad příslušný podle místa bydliště nebo sídla plátce daně.

(3) Neprovede-li plátce daně srážku daně buď vůbec, popřípadě ve správné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.

(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným provedením srážky daně.

(5) Správce daně může plátci daně stanovit jinak lhůtu pro odvod daně vybírané srážkou.

(1) Správce daně může uložit právnickým a fyzickým osobám, aby při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků srážely až 10% peněžitého plnění na zálohu daně k zajištění. Proti rozhodnutí o uložení povinnosti srážet zálohu na daň se nelze odvolat.

(2) Ministerstvo může obecně závazným právním předpisem uložit právnickým a fyzickým osobám, aby při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý druh příjmů srážely až 10% peněžitého plnění na zálohu daně k zajištění.

(3) K zajištění daně z příjmů fyzických osob ze zdanitelných příjmů, kromě příjmů z nichž se daň vybírá srážkou, jsou právnické a fyzické osoby, které mají sídlo nebo bydliště na území České republiky a které vyplácí, poukazují nebo připisují úhrady ve prospěch poplatníka, povinny srážet zálohu na daň ve výši 10% poplatníkům, kteří nemají na území České republiky bydliště (sídlo) ani se zde obvykle nezdržují, s výjimkou případů, kdy je srážena záloha podle § 83.

(4) K zajištění daně právnických osob ze zdanitelných příjmů, kromě příjmů z nichž se daň vybírá srážkou, jsou právnické a fyzické osoby, které mají sídlo nebo bydliště na území České republiky a které vyplácejí, poukazují nebo připisují úhrady ve prospěch poplatníka, povinny srážet zálohu na daň ve výši 10% poplatníkovi se sídlem v cizině, majícího příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky. Tato povinnost se nevztahuje na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank.

(5) Částky daně (záloh) sražené fyzickým nebo právnickým osobám podle předchozích odstavců se odvádějí do patnáctého každého měsíce za předchozí kalendářní měsíc příslušnému správci daně těchto osob.

(6) Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod částek daně sražené podle předchozích odstavců odchylně.

(7) Správce daně může rozhodnout o tom, že záloha podle předchozích odstavců bude nižší nebo nebude srážena. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Sraženou zálohou podle předchozích odstavců může správce daně považovat daňovou povinnost poplatníka za splněnou.

(8) Neprovede-li plátce daně srážku zálohy na daň podle předchozích odstavců buď vůbec, popřípadě v nesprávné výši nebo sraženou částku včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh.

(1) Pokud plynou poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob příjmy ze zahraničí, může si od této daně odečíst obdobnou daň zaplacenou v cizině, nejvýše však do částky daně z příjmů připadající na příjmy plynoucí z ciziny. Stejně se postupuje u poplatníka daně z příjmů právnických osob se sídlem na území České republiky.

(2) Plynou-li poplatníkovi příjmy ze státu, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však započte na úhradu daně nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybírána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

(1) Přiznání k dani je povinen podat každý, jehož roční příjmy zdanitelné daní z příjmů fyzických osob přesáhly 6 000 Kčs pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené a o příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou.

(2) Přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků [§ 6 zákona č. 286/1992 Sb.] a není povinen podat přiznání podle odstavce 3 a případné jeho jiné příjmy, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou, nejsou vyšší než 2 000 Kčs.

(3) Plynou-li poplatníkovi příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, je povinen podat přiznání z těchto příjmů, pokud plátce nemá v České republice stálou provozovnu nebo má-li poplatník i jiné dani podrobené příjmy.

(4) V přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je plátce daně potvrzením vystaveným podle § 86 odst. 3.

Odkaz pod čarou č. 7) zní:

7) § 6 zákona č. 286/1992 Sb.

(1) Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (dále jen "záloha") ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnost a funkčních požitků (dále jen "mzda") zúčtovaný a vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za kalendářní rok, vyjma příjmů zdanitelných zvláštní sazbou a snížený o

a) částky, které jsou od daně osvobozeny,

b) částky sražené na pojistné sociálního pojištění, pojistné zaměstnanosti, zdravotní pojištění (dále jen "pojistné"),

c) částky na částečnou úhradu nákladů zaměstnance na dopravu mezi bydlištěm a pracovištěm (dále jen "dopravné"),

d) nezdanitelné částky základu daně; základ daně pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o 1/12 nezdanitelné částky ze základu daně. Záloha na daň se sráží sazbou přepočtenou na měsíční období z roční sazby daně podle tabulek vydaných ministerstvem obecně závazným předpisem.

(2) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku [§ 15 odst. 1 písm. c) zákona č. 286/1992 Sb.] a k nezdanitelné částce ze základu daně, o níž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu [§ 15 odst. 2 zákona č. 286/1992 Sb.], jakož i k hodnotě darů [§ 15 odst. 8 zákona č. 286/1992 Sb.] přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období.

(3) Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce vyúčtování mezd měsíčně, srazí zálohu při vyúčtování mzdy za uplynulý měsíc. Mzdy zaúčtované v lednu do uplynulého zdaňovacího období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období.

(4) Plátce daně, který vyplácí zdanitelnou mzdu najednou za více kalendářních měsíců, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější.

(5) Plátce daně, který vyplácí jednorázovou mzdu nebo doplatek mzdy za minulá léta, vypočte a srazí zálohu odděleně od ostatní mzdy roční sazbou daně ze zdanitelné mzdy, t.j. z úhrnu jednorázových mezd a doplatků mezd za minulá léta zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi v témže zdaňovacím období sníženého o částky, které jsou od daně osvobozeny a o částky sraženého pojistného bez odečtení nezdanitelných částek ze základu daně a dopravného. Vypočtená záloha se sníží o úhrn sražených záloh z jednorázových mezd a doplatků mezd za minulá léta od počátku zdaňovacího období. Za jednorázovou mzdu se považují nepravidelně vyplácené mzdy nebo mzdy vyplácené jednorázově za celé zdaňovací období. Za jednorázovou mzdu se nepovažují mzdy vyplácené najednou za více kalendářních měsíců v témže zdaňovacím období.

(6) Pobírá-li poplatník mzdu současně od více plátců za stejný kalendářní měsíc, srazí plátci daně, u nichž poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně a dopravné, zálohy ze mzdy snížené pouze o částky, které jsou od daně osvobozeny, a pojistné.

(7) Sraženou zálohou ze mzdy poplatníka, který za totéž zdaňovací období neměl kromě mzdy od plátců, u nichž podepsal prohlášení podle § 87 odst. 5 písm. c), že v uplynulém zdaňovacím období nepobíral kromě mezd a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy vyšší než 2 000 Kčs podléhající zdanění, je daňová povinnost splněna, nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh.

(8) Provádí-li plátce daně zúčtování mezd měsíčně a nebo pravidelně v delších časových obdobích, odvede zálohy za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pěti dnů po provedeném zúčtování mezd. Ostatní plátci daně odvedou zálohy do pěti dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla.

(9) Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod zálohy jinak.

Odkazy pod čarou č. 8), 9) a 10) zní:

8) § 15 odst. 1 písm. c) zákona č. 286/1992 Sb.

9) § 15 odst. 2 č. 286/1992 Sb.

10) § 15 odst. 8 zákona č. 286/1992 Sb.

(1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně, může požádat písemně nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období plátce daně o provedení ročního zúčtování záloh.

(2) U poplatníka, který pobíral ve zdaňovacím období zdanitelnou mzdu současně od více plátců, je plátce daně povinen provést roční zúčtování záloh z úhrnu mezd od všech plátců daně, aniž o jeho provedení poplatník požádá, mezd od všech plátců daně.

(3) O provedení ročního zúčtování záloh může poplatník požádat a nebo je i bez žádosti poplatníka provede poslední plátce daně, u něhož poplatník v uplynulém zdaňovacím období uplatňoval nárok na nezdanitelné částky ze základu daně a dopravné. Neuplatňoval-li poplatník ve zdaňovacím období nárok na nezdanitelné částky ze základu daně a dopravné u žádného plátce daně, provede poplatníkovi roční zúčtování záloh poslední plátce daně ve zdaňovacím období, za které se roční zúčtování záloh provádí.

(4) Plátce daně provede roční zúčtování záloh pouze u poplatníka, který není povinen podat přiznání podle § 82 odstavce 2.

(5) Plátce daně provede roční zúčtování záloh podle odstavce 1 a 2 jen na základě dokladů o vyplacené mzdě, sraženém pojistném, o nezdanitelných částkách ze základu daně, dopravném a o srážených zálohách. Poplatník je povinen uvedené doklady za uplynulé zdaňovací období předložit plátci daně nejpozději do 15. února následujícího roku od všech plátců daně. Plátce daně je povinen poplatníkovi provést roční zúčtování záloh podle odstavce 2 i bez jeho žádosti, a to pouze na základě jím předložených dokladů od všech plátců daně. Pokud poplatník uvedený v odstavci 2 nepředloží plátci daně ani na výzvu ve lhůtě jím stanovené uvedené doklady, plátce daně sdělí správci daně příslušnému podle místa bydliště poplatníka tuto skutečnost do třiceti dnů a současně mu předloží podklady pro roční zúčtování záloh. Správce daně vyrozumí poplatníka o výši daně rozhodnutím. Nepředloží-li poplatník uvedený v odstavci 1 do 15. února doklady o vyplacené mzdě, sraženém pojistném, o nezdanitelných částkách ze základu daně, dopravném a sražených zálohách od předchozích plátců daně, roční zúčtování záloh plátce daně neprovede.

(6) Výpočet daně a roční zúčtování záloh provede plátce daně nejpozději do 31. března. Rozdíl zálohově sražené daně a vypočtené daně ve prospěch poplatníka, se poplatníkovi vrátí nejpozději při zúčtování mzdy za březen, je-li částka vyšší než 20 Kčs.

(7) Nedoplatek daně vyšší než 20 Kčs vyplývající z ročního zúčtování záloh poplatníkovi uvedenému v odstavci 2 srazí plátce daně ze mzdy nejpozději do konce zdaňovacího období, v němž bylo provedeno roční zúčtování záloh. Nemůže-li plátce daně nedoplatek srazit z poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu nevyplácí, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle obecně závazných předpisů srážku provést, vybere nedoplatek správce daně příslušný podle bydliště poplatníka, kterému zašle plátce daně do třiceti dnů doklady o jeho výši k dalšímu řízení pokud výše nedoplatku přesáhne 100 Kčs. Správce daně vyrozumí poplatníka o výši nedoplatku na dani rozhodnutím. Poplatníkovi uvedenému v odstavci 1 se případný nedoplatek nesráží.

(1) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. Zjistí-li se, že plátce daně, že srazil poplatníkovi zálohy v běžném zdaňovacím období vyšší než měl, vrátí poplatníkovi vzniklý přeplatek na zálohách v následujícím měsíci, nejpozději do 31. března následujícího roku. O vrácený přeplatek daně nebo zálohy sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.

(2) Plátce daně, který nesrazil u poplatníka daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit jen, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena dvanáct měsíců. Plátce daně, který nesrazil u poplatníka zálohu ve stanovené výši, může ji dodatečně za uplynulé zdaňovací období srazit nejpozději do 31. března následujícího roku. Daň která nebyla sražena vinou poplatníka, může být včetně příslušenství plátcem daně sražena do tří let od konce zdaňovacího období, v němž k nesprávné srážce došlo.

(3) Dodatečně sraženou daň nebo zálohu plátce daně odvede správci daně v nejbližším termínu pro odvod záloh.

(4) Dodatečně předepsanou daň a zálohy je plátce daně povinen odvést správci daně do pěti dnů po doručení platebního výměru.

(1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky mzdové listy a rekapitulace sražených záloh na daň za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.

(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat

a) poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější,

b) rodné číslo,

c) bydliště,

d) jména a rodná čísla osob, které poplatník uplatňuje pro snížení základu daně, výši jednotlivých nezdanitelných částek s uvedením důvodu jejich uznání,

e) za každý kalendářní měsíc,

1. počet dní výkonu práce,

2. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo naturáliích,

3. částky osvobozené od daně,

4. pojistné,

5. dopravné,

6. podle způsobu zdanění roční sazbou daně nebo sazbou daně přepočtenou z ročních sazeb na měsíční období

- základ pro výpočet zálohy na daň,

- nezdanitelné částky základu daně,

- zdanitelnou mzdu,

- zálohu na daň,

7. součet údajů uvedených pod body 2. až 6. za celé zdaňovací období.

(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených na mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh.

(1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně okolnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně a dopravného při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do třiceti dnů ode dne nástupu do zaměstnání.

(2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k němu přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do třiceti dnů po narození dítěte.

(3) Pobírá-li poplatník v kalendářním měsíci mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně a dopravnému pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1.

(4) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně a dopravného ve stanovené lhůtě, přihlédne plátce daně k těmto skutečnostem dodatečně při ročním zúčtování záloh, prokáže-li je poplatník nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.

(5) Plátce daně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně a k dopravnému, podepíše-li poplatník do třiceti dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února prohlášení o tom,

a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání nezdanitelných částek ze základu daně, popř. kdy a jak se změnily,

b) že současně za stejné zdaňovací období neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně či dopravné u jiného plátce daně, a že nárok na nezdanitelné částky ze základu daně na tytéž osoby současně za stejné zdaňovací období neuplatňuje jiný poplatník,

c) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků vyplacených plátcem, příjmů zdanitelných zvláštní sazbou a příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající zdanění, vyšší než 2 000 Kčs,

d) zda je poživatelem starobního důchodu.

(6) Plátce daně provede výpočet daně a zúčtování záloh a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně na manželku a k nezdanitelné částce u poživatele starobního důchodu [§ 15 odst. 1 písm. c) zákona č. 286/1992 Sb.] za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. února písemné prohlášení o tom

a) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy, příjmů zdanitelných zvláštní sazbou a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 2 000 Kčs,

b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období současně nebo postupně od dalších plátců daně kromě příjmů zdanitelných zvláštní sazbou a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků,

c) že manželka (manžel) žijící ve společné domácnosti neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici stanovenou zvláštním zákonem [§ 15 odst. 1 písm. c) zákona č. 286/1992 Sb.],

d) o výši starobního důchodu, pokud jeho výše v uplynulém zdaňovacím období nepřesáhla 20 400 Kčs.

(7) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně a dopravného, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu na mzdovém listě.