Česká národní rada 1992 – 1992

Platy a další požitky členů vlády České republiky a prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky se stanoví takto:

(1) Měsíční plat činí u

(2) Vedle platu podle odstavce 1 náleží paušální náhrada věcných nákladů spojených s výkonem funkce těmto funkcionářům v této měsíční výši:

(3) Plat podle odstavce 1 podléhá dani z příjmů. Paušální náhrada podle odstavce 2 dani nepodléhá.

(4) Požitky podle odstavců 1 a 2 jsou splatné pozadu za měsíční období.

(5) Členové vlády České republiky a prezident Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky mají právo na

a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,

b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době,

c) paušální náhradu výdajů za ubytování ve výši 2000 Kčs měsíčně v případě, že funkcionář vykonává funkci v místě, které není totožné s místem jeho trvalého pobytu; paušální náhrada nepodléhá dani.

(6) Funkcionářům uvedeným v tomto článku nenáleží po dobu výkonu jejich funkce poslanecké náhrady, cestovní náhrady, s výjimkou nákladů na ubytování a náhrad při zahraničních služebních cestách, a příjmy z výkonu jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti; takováto činnost nesmí ohrožovat důvěryhodnost tohoto funkcionáře.

(7) Nárok na plat podle odstavce 1 vzniká funkcionářům uvedeným v tomto článku dnem, kdy byl funkcionář zvolen či jmenován, a trvá ještě tři měsíce po skončení výkonu funkce. Nárok na ostatní požitky podle odstavců 2 a 5 náleží ode dne zvolení či jmenování do skončení výkonu funkce.

(8) Funkcionářům uvedeným v tomto článku náleží v kalendářním roce, v němž skutečně vykonávali funkci nejméně po dobu devíti měsíců, další plat, který se rovná měsíčnímu platu podle odstavce 1. Další plat je splatný spolu s měsíčním platem za měsíc listopad. Vznikne-li nárok až v prosinci, je další plat splatný spolu s měsíčním platem za tento měsíc.

(9) Za dobu, kdy funkcionář uvedený v tomto článku dočasně nevykonává funkci, se krátí jeho požitky podle odstavců 1 a 2 v poměru k délce této doby.

(10) V době, kdy člen vlády České republiky a prezident Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky nevykonává funkci pro nemoc, náleží mu plat podle odstavce 1, nejdéle však po dobu šesti měsíců; po tuto dobu mu nenáleží dávky nemocenského pojištění. Ženě, která nevykonává některou z uvedených funkcí z důvodu mateřské dovolené [§ 157 odst. 1 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů], náleží plat podle odstavce 1, nejdéle však po dobu šesti měsíců; po tuto dobu jí nenáleží peněžitá pomoc v mateřství. Obdobně se postupuje, pokud by některému z uvedených funkcionářů vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zvláštních předpisů.

Platy a další požitky členů prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky, s výjimkou prezidenta a viceprezidenta, se stanoví takto:

(1) Měsíční plat činí 13000 Kčs.

(2) Vedle platu podle odstavce 1 náleží paušální náhrada věcných nákladů spojených s výkonem funkce v měsíční výši 6000 Kčs.

(3) Plat podle odstavce 1 podléhá dani z příjmů. Paušální náhrada podle odstavce 2 dani nepodléhá.

(4) Požitky podle odstavců 1 a 2 jsou splatné pozadu za měsíční období.

(5) Členům prezidiální rady náleží po dobu výkonu jejich funkce cestovní náhrady včetně náhrady za ubytování a náhrad při zahraničních služebních cestách.

(6) Nárok na plat podle odstavce 1 členům prezidiální rady vzniká dnem, kdy byl člen zvolen, a trvá ještě tři měsíce po skončení výkonu funkce. Nárok na ostatní požitky podle odstavců 2 a 5 náleží ode dne zvolení do skončení výkonu funkce.

(7) Členům prezidiální rady náleží v kalendářním roce, v němž skutečně vykonávali funkci nejméně po dobu devíti měsíců, další plat, který se rovná měsíčnímu platu podle odstavce 1. Další plat je splatný spolu s měsíčním platem za měsíc listopad. Vznikne-li nárok až v prosinci, je další plat splatný spolu s měsíčním platem za tento měsíc.

(8) Za dobu, kdy člen prezidiální rady dočasně nevykonává funkci, se krátí jeho požitky podle odstavců 1 a 2 v poměru k délce této doby.

(9) V době, kdy člen prezidiální rady nevykonává funkci pro nemoc, náleží mu plat podle odstavce 1, nejdéle však po dobu šesti měsíců; po tuto dobu mu nenáleží dávky nemocenského pojištění. Ženě, která nevykonává tuto funkci z důvodu mateřské dovolené [Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. Nařízení vlády ČR č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.], náleží plat podle odstavce 1, nejdéle však po dobu šesti měsíců; po tuto dobu jí nenáleží peněžitá pomoc v mateřství. Obdobně se postupuje pokud by členu prezidiální rady vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zvláštních předpisů.

(1) Vedoucím ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele není člen vlády, vedoucímu Kanceláře prezidenta České republiky, vedoucímu Úřadu vlády České republiky (dále len "vedoucí ústředního orgánu,), náměstkům ministrů a vedoucích ústředních orgánů, pracovníkům Kanceláře prezidenta České republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky a Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky se stanoví plat a odměna za pracovní pohotovost podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech a podle nařízení vlády České republiky o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí [Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. Nařízení vlády ČR č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.]

(2) Vedoucí ústředních orgánů, náměstci ministrů a vedoucích ústředních orgánů (odstavec 1) mají právo na

a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou,

b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v pracovní i mimopracovní době.

(3) Po dobu výkonu funkce vedoucím ústředních orgánů nepřísluší příjmy z výkonu jiných funkcí a činností s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti; takováto činnost nesmí ohrožovat důvěryhodnost vedoucího ústředního orgánu.

(4) Nárok vedoucích ústředních orgánů na plat ve výši zvýšeného platového tarifu včetně osobního příplatku a příplatku za vedení [§ 6 až 8 nařízení vlády ČR č. 253/1992 Sb. § 5 a 12 zákona č. 143/1992 Sb.] trvá ještě tři měsíce po skončení výkonu funkce.

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, se s působností pro Českou republiku doplňuje takto:

1. V § 5 odst. 1 se před slova "(dále jen "úřad")," vkládají slova "a Úřad pro legislativu a veřejnou správu České republiky, Kancelář prezidenta České republiky a Nejvyšší kontrolní úřad České republiky"."

2. Zrušuje se:

- zákon č. 93/1918 Sb., o platu presidenta Československé republiky, ve znění zákona č. 290/1921 Sb.,

- dekret presidenta republiky č. 56/1945 Sb., o úpravě platu presidenta Československé republiky.

Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb., zákona České národní rady č. 166/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 321/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 4 zní:

(1) Příjmy státního rozpočtu republiky zahrnují, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak:

a) daně, odvody, clo a jiné obdobné státní příjmy vybírané v České republice,

b) poplatky vybírané orgány České republiky,

c) příjmy ústředních orgánů České republiky (dále jen "ústřední orgány"), jakož i příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací v jejich působnosti,

d) splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu republiky v minulých letech,

e) splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu federace v minulých letech subjektům, jejichž sídlo je na území České republiky,

f) výnosy ze státního majetku,

g) další příjmy stanovené zvláštním zákonem.

(2) Státní rozpočet republiky může ke krytí nezbytných potřeb použít prostředků z minulých let, popřípadě prostředků získaných úvěrem nebo prodejem státních cenných papírů. Použití těchto prostředků je možno uskutečnit jen se souhlasem České národní rady.".

2. V § 6 odstavci 1 druhá věta zní: "Při vypracování návrhu státního rozpočtu republiky se přihlíží k potřebám obcí. Dále se přihlíží ke stanovisku příslušného orgánu České národní rady k rozpočtům kapitol České národní rady a Nejvyššího kontrolního úřadu.".

3. V § 10 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

"(4) Ústřední orgány, okresní úřady, obce, státní fondy republiky, rozpočtové a příspěvkové organizace, příjemci prostředků státního rozpočtu republiky s výjimkou politických stran a hnutí a subjekty, za které státní rozpočet republiky přebírá záruky za úvěry, jsou povinny předkládat údaje účetní závěrky a další údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu republiky podle opatření ministerstva financí nebo podle opatření příslušného ústředního orgánu za jeho rozpočtovou kapitolu, vyhlášeného oznámením o jeho vydání ve Sbírce zákonů České republiky.".

Poznámka č. 7a zní:

"7a) § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.".

4. V § 13 odst. 4 se za poslední větu doplňuje věta: "Rozpočtové opatření podle odstavce 1 písm. c) lze provést u rozpočtu kapitol Česká národní rada a Nejvyšší kontrolní úřad pouze se souhlasem České národní rady."

5. § 17 odst. 4 zní:

"(4) Návrh státního závěrečného účtu republiky včetně návrhu o použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo o způsobu náhrad jeho schodku, předkládá vláda ke schválení České národní radě nejpozději do 30. dubna kalendářního roku bezprostředně navazujícího na rozpočtový rok.".

6. V § 20 odst. 2 se v první větě za slova "a organizacím v jejich působnosti" vkládají slova ", občanským sdružením".

7. § 23 zní:

Příjmy rozpočtu obce tvoří

a) výnos majetku obce a převody prostředků z vlastních peněžních fondů,

b) příjmy z činnosti právnických osob a zařízení založených a zřízených obcí v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a příjmy z vlastní podnikatelské činnosti obce,

c) daň z nemovitostí nacházejících se na území obce,

d) daň z příjmů fyzických osob od osob, které mají na území obce bydliště, s výjimkou daně uplatněné zvláštní sazbou podle § 36 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně podle § 6 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb.,

e) 40% celookresního výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně ve smyslu § 6 zákona č. 586/1992 Sb., s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., kde je daň vybrána zvláštní sazbou. Každá obec se na uvedené části celookresního výnosu podílí procentem, stanoveným příslušným okresním úřadem, a to ve výši odpovídající poměru počtu jejího obyvatelstva k celkovému počtu obyvatelstva daného okresu. Hlavnímu městu Praha a městům Brno, Ostrava a Plzeň plyne uvedená daň ve výši 100%,

f) místní poplatky a správní poplatky za úkony prováděné obcí,

g) úvěry, půjčky a návratné finanční výpomoci,

h) sdružené prostředky, dary, výnosy z cenných papírů, sbírek a loterií a jiné nahodilé příjmy,

i) dotace ze státního rozpočtu republiky a státních fondů republiky,

j) dotace z rozpočtu okresního úřadu,

k) pokuty ukládané obcí, popřípadě další pokuty patřící podle zvláštních předpisů do příjmů obce a jiné příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy.".

8. V § 27 se dosavadní ustanovení označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Obsah rozpočtů městských částí, tj. strukturu jejich příjmů a výdajů, stanoví město ve svém statutu.".

9. § 28 odst. 4 písm. a) zní:

"a) 60% celookresního výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků ve smyslu § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 téhož zákona, kde je daň vybrána zvláštní sazbou,".

7. V § 31 odst. 1 se na konci první věty připojují slova "jako právnické osoby".

8. V § 35 odst. 2 za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní:

"c) stanoví způsob převodu a lhůty, ve kterých správce daně spravující daně, které nejsou příjmem státního rozpočtu republiky, je povinen převést jejich výnos podle zákonného rozpočtového určení.".

Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, se mění a doplňuje takto:

1. V § 23 odst. 2 se za slova "§ 12 odst. 4" vkládají slova "anebo § 14".

2. V § 23 odst. 3 se slova "zůstává tato povinnost nedotčena" nahrazují slovy "se tato povinnost rovněž nevykoná".

Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se doplňuje takto:

1. V § 8 odst. 2 se na konci připojují slova "ve formě návratné finanční výpomoci.".

2. V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

"(3) Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu republiky činí nejvýše 50% prokázaného nedostatku finančních prostředků, způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných zdravotnických služeb, vzniklých nárůstem nemocnosti, nebo způsobeného nevybráním pojistného. Základem pro výpočet platební neschopnosti Pojišťovny je pojistný plán, který je před předložením České národní radě schválen ministerstvem financí České republiky.".

§ 32a odst. 4 zní:

"(4) Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 50% do státního rozpočtu České republiky, z něhož budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních ložisek. Zbývajících 50% převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle podílu těžby, který připadá na území jednotlivých obcí v příslušném roce.".