k vládnímu návrhu státního
rozpočtu České republiky na rok 1993
k vládnímu návrhu zákona České
národní rady o státním rozpočtu
České republiky na rok 1993, o změně
a doplnění některých zákonů
České národní rady a zákona
č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní
pohotovost a o průměrném výdělku
(tisk 171)
Všechny výbory České národní
rady, kromě výboru mandátového a imunitního
projednaly na svých schůzích v prosinci 1992
jim příslušné kapitoly návrhu
státního rozpočtu České republiky
na rok 1993 a vládní návrh státního
rozpočtu na rok 1993 a doporučují České
národní radě, aby přijala následující
usnesení:
Česká národní rada
doporučuje vládě České
republiky, aby
A. provedla změnu státního rozpočtu
České republiky na rok 1993 (SR) podle následujících
připomínek:
- přesunula z rozpočtovaných prostředků
kapitoly SR ČR na rok 1993 ministerstvo obrany, položka
civilní obrana - do kapitoly VPS z neinvestičních
výdajů 150 000 tis. Kčs a z investičních
výdajů 50 000 tis. Kčs (celkem 200 000 tis.
Kčs);
- přesunula z rozpočtovaných prostředků
kapitoly SR ČR na rok 1993 ministerstvo zdravotnictví,
položka Hygienická služba - do kapitoly VPS z
neinvestičních výdajů 350 000 tis.
Kčs a z investičních výdajů
100 000 tis. Kčs (celkem 450 000 tis. Kčs);
- převedla na vrub navýšení prostředků,
které se získají převodem z kapitoly
ministerstvo obrany do kapitoly VPS, do kapitoly Bezpečnostní
a informační služba 20 000 tis. Kčs;
- vázala v kapitole Všeobecná pokladní
správa jako rezervu 50 000 tis. Kčs, převedených
z prostředků kapitoly ministerstvo obrany, pro dotace
občanským sdružením poskytující
humanitární pomoc v souladu s usn. vlády
ČR č. 663/1992;
- vázala v kapitole Všeobecná pokladní
správa jako rezervu 50 000 tis. Kčs, převedených
z prostředků kapitoly ministerstvo obrany, pro dotace
občanským sdružením poskytující
humanitární terapeutickou a poradenskou pomoc v
souladu s usn. vlády ČR č. 663/1992;
- zvýšila na vrub navýšení prostředků
VPS, které byly získány převodem z
kapitol ministerstvo obrany a ministerstvo zdravotnictví
celkovou rozpočtovanou částku kapitol kontrolní
úřady na 11 0 000 tis. Kčs, kapitolu rozdělila
na dvě ministerstvo státní kontroly s výší
výdajů 64 000 tis. Kčs a Nejvyšší
kontrolní úřad ČR s výší
výdajů 46 000 tis. Kčs s tím, že
se odpovídajícím způsobem upraví
další údaje státního rozpočtu;
- převedla z kapitoly Všeobecná pokladní
správa částku 260 000 tis. Kčs do
kapitoly ministerstvo mezinárodních vztahů
ČR s tím, že ministerstvo mezinárodních
vztahů předloží ministerstvu financí
ČR do 31. 12. věcnou náplň investičních
výdajů MMV ČR v roce 1993;
- zařadila do státního rozpočtu kapitolu
Grantová agentura a z kapitoly Všeobecná pokladní
správa do ní převedla 10 600 tis. Kčs;
- zvýšila rozpočet Českého báňského
úřadu o 1000 tis. Kčs z prostředků
kapitoly Všeobecná pokladní správa;.
- převedla z kapitoly Všeobecná pokladní
správa částku 53 691 tis. Kčs do kapitoly
Česká národní rada na neinvestiční
výdaje;
- vázala v kapitole Všeobecná pokladní
správa 80 000 tis. Kčs jako účelovou
rezervu na program obnovy historických měst;
- vyčlenila v kapitole Všeobecná pokladní
správa 100 000 tis. Kčs z rezervy na financování
projektů RVT jako samostatnou rezervu na program podpory
péče o životní prostředí;
- vyčlenila v kapitole Všeobecná pokladní
správa 22 200 tis. Kčs jako účelově
vázanou rezervu pro obchodní organizace ministerstva
obrany s tím, že uvolnění těchto
prostředků bude podléhat schválení
ministerstvem financí na základě doporučení
příslušného výboru ČNR;
- zajistila z kapitoly Všeobecná pokladní správa,
položka "Rezerva na řešení sociálních
problémů a výkyvů v nezaměstnanosti"
krytí příspěvku poživatelům
důchodu z důchodového zabezpečení,
pokud jejich příjem ze závislé činnosti
a funkční požitky z podnikání
nebo jiné samostatné výdělečné
činnosti nedosahuje aspoň výše minimální
mzdy (viz § 15 bod 1 návrhu zákona o SR na
rok 1993 ve znění společné zprávy);
- provedla v Kapitole Všeobecná pokladní správa
změnu rozpočtového určení "dotace
VDI a podnikům META" (tab. č. 9) na "dotace
výrobním organizacím zaměstnávajícím
více než 60% zdravotně postižených
občanů";
- provedla v kapitole Český statistický úřad
(tab. č. 10) změnu ve sloupci 1 z 382 pracovníků
na 452 pracovníků a ve sloupci 2 z 39 732 tis. Kčs
mzdových prostředků na 46 876 tis. Kčs
mzdových prostředků bez nároku na
změnu úhrnu rozpočtu Českého
statistického úřadu na rok 1993;
- změnila v kapitole Kancelář prezidenta
republiky (tab. č. 10) vládního návrhu
položku ve sloupci 1 ze 400 pracovníků na 500
pracovníků a ve sloupci 2 ze 40 047 tis. na 49 200
tis. Kčs mzdových prostředků;
- zařadila do státního rozpočtu kapitolu
ministerstvo dopravy prozatím s nulovou výší
výdajů;
- přesunula uvnitř kapitoly ministerstva pro správu
národního majetku 3.000 tis. Kčs z věcných
výdajů do mzdových prostředků;
- nestanovovala pro Komisi pro atomovou energii v rozpočtu
závazný počet pracovníků a
limit mzdových prostředků. Počet zaměstnanců
řešila v návaznosti na celkovou koncepci státního
dozoru nad jadernou bezpečností;
- nestanovovala pro Úřad pro normalizaci a měření
v rozpočtu závazný počet pracovníků
a limit mzdových prostředků;
- nestanovovala pro Úřad pro vynálezy v rozpočtu
závazný počet pracovníků a
limit mzdových prostředků a zajistila změnu
názvu úřadu na Úřad průmyslového
vlastnictví ČR;
- sloučila kapitolu SR ministerstvo spravedlnosti s kapitolou
SR Nejvyšší soud;
B. předložila vládní návrh státního
rozpočtu České republiky na rok 1994 členěný
po kapitolách a vládní návrh zákona
o státním rozpočtu České republiky
na rok 1994 nejpozději dva měsíce před
koncem rozpočtového roku 1993;
Všechny výbory České národní
rady, kromě výboru mandátového a imunitního
projednaly na svých schůzích v prosinci 1992
vládní návrh zákona České
národní rady o státním rozpočtu
České republiky na rok 1993, o změně
a doplnění některých zákonů
České národní rady a zákona
č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní
pohotovost a o průměrném výdělku
(tisk 171) a doporučují České národní
radě, aby jej schválila v následujícím
znění:
(1) Celkové příjmy státního
rozpočtu České republiky na rok 1993 (dále
jen "státní rozpočet republiky")
se stanoví částkou 342 200 000 000 Kčs,
celkové výdaje státního rozpočtu
republiky se stanoví částkou 342 200 000
000 Kčs (příloha č. 1).".
(2) Ve státním rozpočtu republiky jsou obsaženy
finanční vztahy k rozpočtům okresních
úřadů pro vyrovnání rozpočtů
okresních úřadů a rozpočtů
obcí, a to dotacemi v celkové výši 17
000 000 000 Kčs (příloha č. 2).
(3) Ve státním rozpočtu republiky je obsažena
dotace do Státního fondu tržní regulace
zemědělství ve výši 3 000 000
000 Kčs.
(4) Rozdělení stanovených rozpočtových
výdajů do jednotlivých kapitol státního
rozpočtu republiky je uvedeno v příloze č.
3.
Součástí celkové dotace ze státního
rozpočtu republiky, jejíž výše
je uvedena v příloze č. 2 tohoto zákona,
jsou příspěvky ze státního
rozpočtu republiky k částečné
úhradě výdajů spojených s výkonem
státní správy obce. Výše těchto
příspěvků je pro rok 1993 uvedena
v příloze č. 4 tohoto zákona, a to
v propočtu na 100 obyvatel s trvalým pobytem na
území, v němž obecní úřad
vykonává státní správu. O výši
příspěvku přiznaného jednotlivé
obci rozhoduje přednosta okresního úřadu,
přičemž se může od částek
uvedených v příloze č. 4 tohoto
zákona v odůvodněných případech
odchýlit až o 25%.
Vláda České republiky nebo na základě
jejího zmocnění ministr financí může
upravit ukazatele státního rozpočtu republiky
v souladu s cenovými, organizačními a metodickými
změnami. Těmito opatřeními nesmí
dojít ke zhoršení výsledného
salda příjmů a výdajů státního
rozpočtu republiky.
Ministerstvo financí může vydat v průběhu
roku 1993 státní dluhopisy do 8 000 000 000 Kčs
na úhradu očekávaného schodku státního
rozpočtu federace za rok 1992 připadajícího
na Českou republiku, nebo na úhradu případného
schodku státního rozpočtu České
republiky za rok 1992. Dluhopisy budou splatné do 6 let
ode dne jejich vydání.
(1) Část závazků České
a Slovenské Federativní republiky z minulých
let ve vztahu k zahraničí spravovaná Československou
obchodní bankou ve výši 6 500 000 000 Kčs,
která odpovídá výši závazků
splatných v roce 1993, se v roce 1993 v souvislosti se
zánikem České a Slovenské Federativní
Republiky a vznikem České republiky mimořádně
uhradí z Fondu národního majetku České
republiky.
(2) Fond národního majetku České
republiky mimořádně poskytne v roce 1993
na podporu podnikání Českomoravské
záruční a rozvojové bance a.s. 1000
000 000 Kčs a na majetkovou újmu peněžních
ústavů České spořitelně
a.s. a Investiční bance a.s. celkem 2 000 000 000
Kčs.
Tato část zákona se vztahuje na poslance
České národní rady, prezidenta České
republiky a členy vlády České republiky,
členy prezidiální rady Nejvyššího
kontrolního úřadu České republiky,
náměstky ministrů, vedoucí ústředních
orgánů státní správy, v jejichž
čele není člen vlády, vedoucího
Kanceláře prezidenta České republiky
a vedoucího Úřadu vlády České
republiky a jejich náměstky a na pracovníky
Kanceláře prezidenta České republiky,
Nejvyššího kontrolního úřadu
České republiky a Úřadu pro legislativu
a veřejnou správu České republiky.
Zákon České národní rady
č. 3 71/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů
poslanců České národní rady,
ve znění zákona České národní
rady č. 26 7/1991 Sb., se mění a doplňuje
takto:
1. V § 1 se částka 7000 Kčs nahrazuje
částkou 13000 Kčs.
2. V § 2 odst. 1 se částka 9000 Kčs nahrazuje částkou 18000 Kčs.
V § 2 odst. 2 se částka 5000 Kčs nahrazuje částko.u 15000 Kčs.
V § 2 odst. 3 se částka 4000 Kčs
nahrazuje částkou 14000 Kčs.
3. V § 3 odst. 1 se částka 2000 Kčs nahrazuje částkou 5000 Kčs.
V § 3 odst. 2 se částka 1000 Kčs nahrazuje částkou 2000 Kčs.
V § 3 odst. 3 se částka 500 Kčs nahrazuje
částkou 1000 Kčs.
V § 3 odstavec 4 zní:
"(4) Předsedovi poslaneckého klubu České
národní rady náleží vedle platu
podle § 1 funkční příplatek ve
výši 2000 Kčs zvýšený o
150 Kčs za každých 10 členů klubu.".
4. Za § 3 se vkládá nový § 3a,
který zní:
(1) Poslanci náleží v kalendářním
roce, v němž skutečně vykonával
funkci nejméně po dobu devíti měsíců,
další plat, který se rovná měsíčnímu
poslaneckému platu včetně funkčního
příplatku (dále len "další
plat").
(2) Další plat je splatný spolu s platem
za měsíc prosinec. Vznikne-li nárok na další
plat až později, je splatný poslední
den v prosinci.
(3) Poslanci, který se v kalendářním
roce bez řádné omluvy nezúčastnil
jednání České národní
rady nebo jejích orgánů, do nichž byl
zvolen, se další plat krátí. Při
krácení se použije přiměřeně
ustanovení § 8.".
5. § 4 odst. 1 zní:
"(1) Poslanci náleží diety měsíčně
v paušální výši odstupňované
podle vzdálenosti místa jeho trvalého pobytu
od sídla České národní rady,
a to počínaje prvním dnem měsíce,
v němž složil ústavním zákonem
předepsaný slib.".
Za odstavec 1 se vkládají nové odstavce
2 a 3, které znělí:
"(2) Poslanci, který má trvalý pobyt
na území hl. města Prahy, náleží
diety podle odstavce 1 ve výši 2000 Kčs.
(3) Poslanci, který má trvalý pobyt mimo
území hl. města Prahy, náleží
diety podle vzdálenosti místa jeho trvalého
pobytu od sídla České národní
rady vzdušnou čarou ve výši:
do 100 km včetně | 2500 Kčs, |
do 200 km včetně | 3000 Kčs, |
do 300 km včetně | 3500 Kčs, |
nad 300 km | 4000 Kčs." |
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako
odstavce 4 a 5.
6. V § 6 se slovo "potřebných"
nahrazuje slovem "potřebné" a částka
4000 Kčs se nahrazuje částkou 7000 Kčs.
7. § 7 odst. 3 zní:
"(3) Funkcionáři uvedení v odstavcích
1 a 2 mají právo na
a) bezplatné používání služebního
vozidla s přiděleným řidičem
i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s
ním a k osobní dispozici,
b) bezplatné zřízení a používání
jedné účastnické telefonní
stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti
v kterékoliv době.".
V § 7 se za odstavec 3 vkládá nový
odstavec 4, který zní:
"(4) Předsedové výborů České
národní rady s výjimkou předsedy mandátového
a imunitního výboru mají právo na
a) bezplatné používání služebního
vozidla bez přiděleného řidiče
k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění
styku s rodinou; rozsah jejich nároku na náhradu
za spotřebované pohonné hmoty v příslušném
kalendářním roce stanoví vnitřním
předpisem orgán České národní
rady pověřený k tomu Českou národní
radou,
b) bezplatné zřízení a používání
jedné účastnické telefonní
stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti
v kterékoliv době.".
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec
5.
8. Za § 9 se vkládá § 9a, který
zní:
Za dobu, kdy poslanec dočasně nevykonává
svoji funkci, se krátí jeho požitky stanovené
v § 1 až 3, v § 4 odst. 1, v § 6 a náhrada
za spotřebované pohonné hmoty podle §
7 odst. 4 písm. a) v poměru k délce této
doby.".
9. § 11 a 12 znějí:
(1) Poslanecký plat (§ 1) a funkční
příplatek (§ 2 a 3) podléhají
dani z příjmů.
(2) Diety a paušální náhrada (§
4 a 6) dani nepodléhají.
(3) Požitky podle odstavců 1 a 2 jsou splatné
15. dne měsíce, za který náleží.
Poslanci nenáleží nároky podle tohoto
zákona po dobu, po kterou je členem vlády
České republiky. Totéž platí,
jestliže vykonává funkci vedoucího ústředního
orgánu státní správy, náměstka
ministra nebo náměstka vedoucího ústředního
orgánu, pracovníka Kanceláře prezidenta
České republiky nebo pracovníka Nejvyššího
kontrolního úřadu České republiky.".
Plat a další požitky prezidenta České
republiky se stanoví takto:
(1) Měsíční plat činí
85000 Kčs.
(2) Vedle platu podle odstavce 1 náleží
paušální náhrada věcných
nákladů spojených s výkonem funkce
v měsíční výši 90000 Kčs.
(3) Prezident České republiky má právo
na
a) bezplatné používání služebního
vozidla s přiděleným řidičem
i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s
ním a k osobní dispozici,
b) bezplatné zřízení a používání
dvou účastnických telefonních stanic
k zajištění okamžité dosažitelnosti
v kterékoliv době,
c) bezplatné užívání rezidence
na Pražském hradě.
(4) Plat a paušální náhrada podle
odstavců 1 a 2 nepodléhají daním a
poplatkům.
(5) Nárok na plat podle odstavce 1 vzniká dnem,
kdy byl prezident zvolen, a trvá ještě tři
měsíce po skončení výkonu funkce.
Nárok na paušální náhradu podle
odstavce 2 a požitky podle odstavce 3 náleží
ode dne zvolení do skončení výkonu
funkce.