Česká národní rada 1992 – 1992

Příloha k zákonu č. 286/1992

I. Obecná část

Zásadní úprava daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob byla provedena zákonem č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů. V návaznosti na souběžně připravované návrhy zákonů o cenných papírech, zákony národních rad upravující pojistné sociálního pojištění, pojištění zaměstnanosti, zdravotní pojištění a zákony národních rad o správě daní a poplatků, respektive jejich novelizace je potřebné schválenou právní úpravu změnit a doplnit ještě před účinností předmětného zákona, tj. před 1. lednem 1993.

Kromě toho se navrhují převážně technická opatření v přijatém zákoně o daních z příjmů tak, aby se dosáhlo jeho plynulého zavedení k 1. lednu 1993. Tím se vyřeší i problém současné legislativní praxe, která na rozdíl od praxe v zahraničí neumožňuje vydávat k provedení zákonů v širším rozsahu prováděcí předpisy formou vyhlášek a nařízení a řešit tak postupně vznikající dílčí problémy.

Finanční dosah

Navrhované úpravy nemají významnější dopad na předpokládaný výnos daně a sledují, aby předpokládaného výnosu bylo dosaženo.

II. Zvláštní část

K čl. I

K bodu 1, 5 a 17

Účast v obchodní společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti nebude spojena s vydáním cenného papíru ve smyslu připravovaného zákona o cenných papírech. Kromě toho se navrhuje pětiletá lhůta mezi nabytím a prodejem v jejímž rámci by zisk z prodeje (pří jem snížený o vklad) byl zdaňován stejně jako je tomu při prodeji ne movitostí nevložených do podnikání, a i obdobný způsob zjišťování zisku z prodeje účastí (obchodních podílů).

K bodu 2 až 4

Navrhovaná úprava má zajistit jednotné podmínky jak pro ozbrojené síly, tak i pro bezpečnostní sbory.

K bodu 6

Navrhovaná úprava stanoví, že příjmy ze závislé činnosti vyplácené za uplynulé zdaňovací období (kalendářní rok) se zahrnují ještě do příjmu zaměstnance za minulý rok s nímž souvisí, ale jen za podmínky, že bude vyplacen do 25. ledna následujícího roku.

K bodu 7

Jedná se o upřesnění tohoto ustanovení.

K bodu 8 a 9

Navrhované doplnění upřesňuje ocenění nepeněžitého příjmu i v případě nájmu vozidla. Dále se upřesňuje osvobození poskytovaného stravování zaměstnavatelem svému zaměstnanci.

K bodu 10

Navrhuje se osvobození příjmů od daně, které poskytuje zaměstnavatel svému zaměstnanci umožněním nákupu akcií za nižší než jmenovitou hodnotu.

K bodu 11, 14 a 18

Navrhovaná úprava nepředstavuje věcnou změnu, ale pouze se zdůrazňuje v textu, že uvedené příjmy tvoří samostatný základ daně.

K bodu 12

Návrh sleduje jednotné zdanění úroků ze všech vkladů, které neslouží k podnikání sazbou 15%, a jeho účelem je snížení administrativní náročnosti. Jde především o velký počet sporožirových účtů nebo devizových účtů, z nichž by úroky jinak byly zdaňovány na základě daňového přiznání. Dále se doplňují jako pří z kapitálového majetku i úroky plynoucí společníkům veřejných obchodních společností podle § 82 obchodního zákoníku.

K bodu 13

Jde o upřesnění příjmů, které se považují za příjmy ze závislé činnosti.

K bodu 15 a 16

Upřesnění, že tato ustanovení se vztahují i na drobné pěstitele a chovatele.

K bodu 19

Navrhuje se stanovení podílu spolupracujících osob na společném podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti.

K bodu 20

Navrhovaná úprava dává ustanovení zákona do souladu s právními předpisy v oblasti sociálního zabezpečení.

K bodu 21

Účelem navrhované úpravy je umožnit poplatníkům se změněnou pracovní schopností využít nezdanitelných částek z důvodu invalidity i v případě, že se rozhodnou pro pobírání starobního důchodu.

K bodu 22

Záměrem návrhu je, aby k okolnosti, že poplatník se stal poživatelem starobního důchodu, se přihlédlo až v roce následujícím po roce, v jehož průběhu byl důchod přiznán. Jinak by se zvýšené zdanění vztahovalo i na příjmy zaměstnance nebo jiného poplatníka dosažené v průběhu kalendářního roku před odchodem do starobního důchodu.

K bodu 23 a 24

Jde o upřesnění sledující soulad s právní úpravou nemocenského pojištění zaměstnanců.

K bodu 25

V odstavci 4 jsou definovány pro účely zvláštního způsobu zdanění tzv. "neziskové organizace". Vzhledem k tomu, že i tyto organizace mohou podnikat na základě živnostenského oprávnění, upravuje se formulace tak, aby bylo zřejmé, že i tyto organizace podléhají dani z příjmů právnických osob z podnikatelské činnosti vykonávané na základě živnostenského oprávnění.

K bodu 26 a 27

§ 22 slouží k vyjádření zdroje příjmů na území ČSFR, ze kterých podléhají nonresidenti - osoby se sídlem nebo bydlištěm mimo území ČSFR - dani z příjmů. Upřesnění v bodě 31 umožňuje zdaňovat i příjmy managerů působících na území ČSFR návazně srážkovou daní podle § 36 odst. 1 písm. a). Z obdobných důvodů dochází v bodě 32 k upřesnění pojmu "stálá provozovna".

K bodu 28

Za účelem zamezení vzniku daňových úniků je třeba zajistit možnost stanovit základ daně poplatníkům se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí.

K bodu 29

V tomto bodě je jasně definována z hlediska zabezpečení stravování vlastních zaměstnanců další varianta vedle vlastního zařízení závodního stravování a závodního stravování zabezpečovaného jinými subjekty - jak pohlížet z hlediska daňového na závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů.

K bodu 30

Pronajaté motorové vozidlo je odpisováno pronajímatelem, proto u nájemce nelze do nákladů zahrnovat amortizaci prostřednictvím základní sazby podle zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. Při používání pronajatého motorového vozidla nájemcem může nájemce do nákladů pro vymezení základu daně zahrnovat pouze náhradu za spotřebované pohonné hmoty.

K bodu 31

U hmotného majetku, který je podle zvláštních zákonů bezplatně předáván, je poplatníkovi, který je k tomu ze zákonu povinen, umožněno zahrnout do nákladů zůstatkovou cenu tohoto hmotného majetku, sníženou o dotace na jeho pořízení.

K bodu 32

Do nákladů bude možno zahrnout výdaje, k jejichž úhradě je poplatník povinen na základě zvláštního zákona.

K bodu 33

Záměrem úpravy je podpořit finanční pronájem nemovitostí jako jednu z možných forem privatizace a jako stimulační podnět k oživení čs. hospodářství.

Poplatník má možnost volby mezi dvěma způsoby odpisování - rovnoměrným a zrychleným. V § 24 odst. 4 jsou definovány podmínky, za kterých je možno zahrnout nájemné do nákladů pro vymezení základu daně u finančního leasingu. Pro jednoznačnost podmínky je obecná formulace "odpisování" nahrazena zpřesněnou formulací "při rovnoměrném odpisování".

K bodu 34

V souladu se směrnicemi k účtové osnově se doplňuje vymezení výdajů (nákladů), které se neuznávají pro daňové účely, o úroky z úvěru zvyšující vstupní cenu hmotného majetku pro odpisování, příp. se formulace upřesňuje dále o splátky na pořízení hmotného majetku.

K bodu 35

U poplatníka, který neuhradí podle zvláštních zákonů ve stanovených lhůtách platbu pojistného placeného do fondů sociálního pojištění, fondu zaměstnanosti a fondu zdravotního pojištění, bude přirážka k pojistnému považována za platbu sankčního charakteru - nebude vcházet do nákladů poplatníka pro vymezení daňového základu, protože v opačném případě by tuto přirážku z 45% nesl státní rozpočet prostřednictvím snížení daňové povinnosti.

K bodu 36

Tento bod řeší závažný problém mezinárodního daňového úniku - tzv. nízké kapitalizace (thin capitalisation). Pokud souhrn půjček a úvěru převyšuje stanovený poměr k základnímu jmění organizace, pak poměrná část úroků převyšující stanovenou hranici nebude uznána do nákladů pro vymezení daňového základu. Dané opatření má zabránit těm modelovým situacím, kdy v ČSFR je založena např. společnost s ručením omezeným se základním vkladem 100 000,- Kč, která získá ze zahraniční půjčku ve výši např. 5 mil. USD. Tyto prostředky investuje do nákupu nemovitostí např. v centru Prahy, nakoupené nemovitosti bude pronajímat zahraničním firmám. V ČSFR však nevykáže zisk a tedy základ daně z příjmů právnických osob, neboť do nákladů zahrne úroky ze zahraniční půjčky. Jinými slovy nájemné z budov v ČSFR bude hrazeno do státního rozpočtu země, ze které byla poskytnuta půjčka. Navrhované ustanovení neřeší otázku "příbuznosti", neboť zásada prospěchu je prakticky definována stanoveným poměrem mezi základním kapitálem a půjčkou (úvěrem). Nedomníváme se, že by toto ustanovení mělo podvazovat investiční aktivitu solidních zahraničních investorů, neboť toto ustanovení je nijak neomezuje z hlediska jejich záměrů. Pokud zde hodlají podnikat seriozně, je nutné, aby také vložili odpovídající kapitál. Obdobné ustanovení nacházíme v legislativě prakticky všech států s ustálenou legislativou pro funkci tržní ekonomiky. Jde tedy o ustanovení, které má za cíl chránit příjmy státního rozpočtu, protože pokud by toto ustanovení nevstoupilo v platnost, tak investor bude platit daně stejně, pouze do státního rozpočtu jiné země.

K bodu 37

Upřesnění definice odpisovatelného hmotného majetku i o soubory předmětů se samostatným technicko-ekonomickým určením - např. pojízdná opravna dodávaná jako celek včetně vnitřního vybavení.

K bodu 38

Provozní důlní díla se financují z provozních prostředků.

K bodu 39

Upřesnění definice odpisovatelného nehmotného majetku o jeho využitelnost - provozně technickou funkci delší než 1 rok. Další upřesnění rozlišuje mezi nehmotným majetkem pouze pro vlast ní spotřebu, u něhož jeho aktivace (prakticky režie a mzdy) není odůvodněná na rozdíl od nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností za účelem obchodování.

K bodu 40

Upřesnění okamžiku nároku na provedení ročních odpisů - evidence majetku u poplatníka k 31. 12. běžného roku. V případě, že prodá majetek v průběhu roku, může odepsat zůstatkovou cenu do výše realizované prodejní ceny.

K bodu 41

V návaznosti na bod 29 - poplatník, který daný hmotný majetek pořídil, zahrne do nákladů zůstatkovou cenu. Není tedy možné, aby ten samý majetek odpisoval nový vlastník, který jej ze zákona bezplatně převzal.

K bodu 42

Upřesnění momentu odpisování technického zhodnocení - částečné sjednocení podmínek vlastníka a nájemce - okamžik evidence k 31. 12. běžného roku.

K bodu 43

Při přechodu majetku právnímu nástupci poplatníka se pokračuje v odpisování jakoby ke změně vlastnictví nedošlo. Jiný přístup by velmi zkomplikoval situaci právního nástupce v tom případě, kdy hmotný majetek nový vlastník nepořizuje úplatně.

K bodu 44

Za dobu trvání nájemní smlouvy s právem následné koupě najaté věci (§ 24 odst. 4) se umožňuje leasingové společnosti za dobu trvání nájemní smlouvy odepsat až 90% vstupní ceny v rovnoměrných ročních částkách.

K bodu 45

Navrhuje se zdaňovat např. úroky z vkladů např. z vkladních knížek nonresidentů 15% stejně jako pro čs. občany.

K bodu 46

Navrhovaná úprava upřesňuje použití zvláštní sazby daně uvedené v odst. 1 a odst. 2 § 36.

K bodu 47

Písmeno a) odst. 2 § 36 je zpřehledněno rozčleněním jednotlivých titulů do zvláštních bodů. Dále v návaznosti na připravovaný zákon o cenných papírech bylo nutno upřesnit způsob zdanění těch cenných papírů, které mohou přinášet výnos. Zvláštní způsob zdanění je nutno volit pro nekupónové dluhopisy prodávané pod jmenovitou hodnotu. Dani u nekupónových cenných papírů prodávaných za cenu pod jmenovitou hodnotu bude podléhat rozdíl mezi prodejní a kupní cenou u každého držitele dluhopisu, tedy daň není srážena u zdroje, ale odváděna poplatníkem, který realizuje dílčí výnos. U bank a pojišťoven je prakticky obchod s dluhopisy součástí hlavního předmětu podnikání, proto se navrhuje, aby tyto výnosy byly zdaňovány obecnou sazbou.

K bodu 48

Úprava je navrhována rovněž jako zpřesnění a rozšiřuje použití sazby i pro obdobné příjmy právnických osob.

K bodu 49

Navrhovaná úprava přebírá opatření obvyklé v zahraničních předpisech umožňující operativně řešit problémy, k nimž může docházet při zdaňování zahraničních platů státních zaměstnanců a naopak při zdaňování zahraničních příjmů občanů, kteří své trvalé bydliště přenesou do tuzemska.

K bodu 50

Navrhovaná úprava zakládá možnost přechodného operativního řešení problémů při zdaňování mezd a odměn v zájmu plynulého přechodu na novou daňovou soustavu, který vedle návaznosti na nezbytné změny v dosavadním zákoníku práce může být komplikován i změnami ve státoprávním uspořádání.

K bodu 51

Doplnění § 41 odst. 4 sleduje, aby obdobná úprava jako u úroků z úsporných vkladů byla realizována při zdanění úrokové části z pojistného plnění důchodového pojištění na komerčním principu.

K bodu 52

Dochází k upřesnění postupu přechodu ze současného systému odpisování na nový systém odpisování. Zrychlený způsob odpisování bude umožněn až u nově pořízeného hmotného majetku, neboť by mohlo dojít k podstatnému zhoršení příjmů státních rozpočtů v roce 1993 a prostřednictvím možnosti umoření ztráty ještě v následujících letech, stejně jako k podstatnému dopadu do hospodářského výsledku podnikatelských subjektů, nehledě na to, že pro hmotný majetek odpisovaný byť o 2 roky déle než je nově stanovená doba odpisování, by tato metoda nebyla matematicky využitelná, kdežto při odpisování po nově stanovenou dobu odpisování by bylo možno zahrnout do nákladů jednorázově celou zůstatkovou cenu ve výši např. poloviny původní pořizovací ceny. Z matematického hlediska je tedy přechod na zrychlený způsob nekorektní, z ekonomického hlediska by mohl přinést řadu velmi závažných dopadů včetně nezanedbatelného inflačního impulsu.

K bodu 53

Prolonguje se systém odpisování investičních prací zaplacených nájemcem v najatém stavebním objektu podle podmínek platných v okamžiku uzavření smlouvy.

K bodu 54

Pojem hmotný majetek se liší od pojmu základní prostředky zejména stanovenou hranicí pro odpisování, která byla zvýšena z 5000,- Kč na 10 000,- Kč. Pro zamezení nejednotného výkladu se jeví jako vhodné v předchozích ustanoveních stanovit postup pro neodepsané základní prostředky pořízené před rokem 1993, jejichž pořizovací cena činila 10 000,- Kč a méně. Přechodná ustanovení umožňují volbu poplatníka mezi jednorázovým odepsáním v roce 1993 a pokračováním v odpisování podle zákona o daních z příjmů.

K bodu 55

Návrh řeší přechodná ustanovení u leasingových smluv uzavřených do 31. 12. 1992 pro nájemce možnost zahrnutí nájemného do nákladů podle podmínek před účinností zákona č. 286/1992 Sb. k 1. 1. 1993.

K bodu 56 a 58

V příloze k zákonu se navrhuje zařadit výpočetní a reprodukční techniku zařazenou do odpisové skupiny 1 se stanovenou dobou odpisování 4 roky, dále se zpřesňuje doba odpisování u vybraných položek v hornictví a upravuje se odpisování přípojných vozidel shodně s nákladními vozidly.

K bodu 59 a 60

Specifika dočasných staveb a důlních děl pro odpisování jsou řešena poměrným odpisováním vzhledem k době trvání stavby zákonně stanovené příslušným orgánem. Důlní díla provozovaná před účinností zákona lze dále odpisovat podle stávajících předpisů.

K článku II

Navrhuje se zmocnit předsednictvo Federálního shromáždění k vydání úplného znění zákona pro jeho větší přehlednost.

K článku III

Účinnost zákona se navrhuje k 1. 1. 1993.