5. I 06 Interpelace Hany Orgoníkové na předsedu
vlády ČR Václava Klause ve věci privatizace
podniků, které jsou přímo svázány
s každodenním chodem městských aglomerací
Vážený pane předsedo, dne 7. října
1992 se na mne písemně obrátilo Městské
zastupitelstvo v Havlíčkově Brodě
jako na poslankyni ČNR, která by měla v tomto
orgánu zastupovat svůj volební kraj - Východočeský.
Problematika, které se žádost městského
úřadu týká, má podle mého
názoru podstatně širší dosah a
týká se daleko většího počtu
měst než pouze Havlíčkova Brodu. Proto
volím k vyřešení této záležitosti
vyšší formu interpelace.
Nejen v Havlíčkově Brodě, ale asi
i jinde, zapůsobí usnesení vlády České
republiky č. 518 ze dne 19. 8. 1992, ve kterém se
zařazují do druhé vlny privatizace i takové
typy podniků, které jsou přímo svázány
s každodenním chodem městských aglomerací.
Jedná se např. o bytové podniky, technické
služby, drobné provozovny. Nepochybuji o nutnosti
privatizace takových zařízení a podniků,
nelze však pominout fakt, že převažující
část majetku těchto organizací byla
přímo vázána na rozpočty městských
národních výborů a následně
městských úřadů a to i tak,
že byla z jejich prostředků pořízena.
Nejpodstatnější je však skutečnost,
že v případě realizace zamýšlené
privatizace hrozí faktické ochromení činnosti
těchto podniků, které může vyústit
např. i do ochromení dodávek tepelné
energie. S ohledem na tyto skutečnosti lze považovat
za jedinou - z praktického i z pragmatického hlediska
- možnou formu privatizace formu přechodu takových
podniků a zařízení do vlastnictví
města, případně obcí.
Z blíže uvedených důvodů vás
žádám o sdělení, jaká
opatření přijmete, aby při privatizaci
uvedených zařízení nenastaly důsledky,
o nichž jsem hovořila. S ohledem na nezbytnost nutného
řešení žádám, aby tuto interpelaci
prohlásila Česká národní rada
za naléhavou ve smyslu § 89 odst. 2/ zákona
o jednacím řádu a jako lhůtu k odpovědi
navrhuji lhůtu 10 dnů.
5. I 07 Interpelace Pavla Hirše na ministra práce
a sociálních věcí Jindřicha
Vodičku ve věci přiznání důchodu
těm občanům, kteří pracovali
u svých rodičů
Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl
interpelaci na ministra práce a sociálních
věcí pana ing. Vodičku ve věci přiznání
důchodů těm občanům, kteří
pracovali u svých rodičů.
Vážený pane ministře, v poslední
době se na mne obrátilo mnoho lidí, kteří
jsou postiženi dosavadní velmi problematickou právní
úpravou v podobě nemožnosti zápočtu
odpracované doby v případě, kdy rodiče
pracovali jako osoby samostatně výdělečně
činné, v době rozhodné pro určení
nároků výše starobního důchodu.
Bývalí rolníci a živnostníci
jsou v současné době z tohoto důvodu
v nemalé míře poškozeni ve výši
důchodů, neboť právní předpisy
neumožňovaly a neumožňují, aby
jim byly započítány do odpracované
doby samostatné výdělečné činnosti
před i po r. 1948. Obdobná situace existuje i v
případech, kdy rodinný příslušník
pracoval v hospodářství svých rodičů
či jiných příbuzných. Zemědělská
hospodářství a podniky byly státem
zlikvidovány a je nutné tedy považovat za křivdu
porovnání výše důchodů
takových osob a jiných důvodů, kterých
se tento problém týká.
Z výše uvedených důvodů podávám
tuto interpelaci a požaduji: 1. informaci o tom, jakým
způsobem budou tyto evidentně diskriminační
případy řešeny, 2. aby vláda
ČR zpracovala a předložila návrh zákona,
který tuto problematiku humánním způsobem
vyřeší.
5. I 08 Interpelace Jozefa Wagnera na ministra státní
kontroly ČR Igora Němce ve věci kontrolní
působnosti ministerstva státní kontroly
Pane ministře, v MF Dnes ze 13. 6. 1991, tedy těsně
před Vaším nástupem do funkce ministra,
jste se kromě jiného zabýval nekalým
pohybem státního majetku. Uvedl jste, že máte
dost informací o určitých skupinách
osob, které se státním majetkem nezákonně
podnikají jako se svým, a dále jste řekl,
cituji doslovně: "že je nutné zpracovat
exemplární případ, precedens, podle
kterého by mohly arbitráže postupovat tam,
kde se neoprávněně nakládá
se státním majetkem. Jistou strategii mám,
konzultoval jsem ji se svými experty." Konec citátu.
Žádám Vás tedy, abyste podal o tom informaci,
jaký exemplární případ jste
za tím účelem po dobu svého působení
ve funkci ministra zpracoval a k jakým výsledkům
to vedlo.
Kromě toho bylo Vaše ministerstvo na základě
usnesení ČNR č. 270 ze dne 6. 11. 1991 pověřeno
kontrolou velké privatizace s tím, že budete
průběžně informovat ČNR o výsledcích
Vašeho šetření. Žádám
Vás o předložení těchto průběžných
zpráv, které jste od listopadu loňského
roku ČNR předložil. A dále Vás
žádám, abyste podal zprávu o hlavních
Vašich zjištěních v této věci.
Ve Večerníku Praha z 27. 6. 1992 v rozhovoru pod
nadpisem Hlídáme české koruny jste
řekl, že se věnujete privatizaci a tvrdil jste,
že pokud se dozvíte o nějakých nedostatcích,
máte jako ministr právo žádat ve vládě
do 2 týdnů po schválení každého
privatizačního projektu, aby byla učiněna
náprava. Vzhledem k tomu, že právo žádat
ve vládě nápravu, a to do 2 týdnů,
nevyplývá pro Vás ze zákona č.
552/91 Sb. o státní kontrole, ptám se Vás,
jestli toto právo Vám bylo přiznáno
usnesením vlády, nebo snad jiným způsobem.
Ve svém rozhovoru pro Zemědělské noviny
z 25. září letošního roku sice
o takovémto Vašem právu už nehovoříte,
ale obdobně tvrdíte - cituji doslovně: "Při
transformaci majetku do soukromé sféry potřebuje
mít vláda zpětnou vazbu, schopnost okamžitě
zasáhnout, dějí-li se v procesu privatizace
nepravosti. Naše ministerstvo sice může daný
stav pouze kontrolovat, ale já mohu ve vládě
o zjištěných nedostatcích ihned informovat,
takže ministři resortů, jichž se zjištěné
poznatky týkají, hned přijímají
opatření." Ptám se Vás tedy:
1. ve kterých konkrétních případech
jste uplatnil toto své právo a žádal
ve vládě do 2 týdnů po schválení
privatizačního projektu, aby byla učiněna
náprava, 2. ve kterých konkrétních
případech jste vládu informoval o nedostatcích,
3. kteří ministři resortů, jichž
se zjištěné poznatky týkají,
přijali opatření a jaká konkrétní
opatření to byla, 4. jaká byla skutečná
realizace těchto opatření a co konkrétně
přinesla, např. do Fondu národního
majetku. Žádám Vás také o vysvětlení,
jak je možné při této Vaší
kompetenci a obsazení Vašeho ministerstva více
než 400 pracovníky, že o různých
aférách se ČNR nedozvěděla
z Vašich kontrolních zpráv. Žádám
Vás o vysvětlení této věci
důrazně proto, že právě kontrola
privatizačních projektů je jedním
z Vašich hlavních úkolů, jak jste zdůraznil
ve svém rozhovoru uveřejněném ve Svobodném
slově dne 30. 7. t. r. pod nadpisem - mimochodem také
kuriózním - Kontrola, čtvrtá moc ve
státě.
Usiloval jste před Vaším jmenováním
o exemplární potrestání těch,
kteří neoprávněně pouze nakládali
se státním majetkem. Jak se nyní jako ministr
kontroly vypořádáte s těmi, kteří
si státní majetek dokonce přivlastňují
za neadekvátně malé ceny, které jsou
hluboce pod tržní hodnotou. Nemůže nám
být lhostejné, že místo aby tyto prostředky
zvyšovaly objem národního majetku, slouží
k obohacování některých jednotlivců
a navíc zpravidla těch, kteří mají
přístup k informacím o privatizovaných
podnicích. Očekávám i na tuto moji
otázku odpověď, a to včetně návrhu
na vyvození důsledků vůči těm,
kteří byli účastníky této
transformace.
5. I 09 Naléhavá interpelace Jozefa Wagnera na předsedu
vlády ČR Václava Klause ve věci názoru
vlády na některé aspekty problému
dělení Československa
Nyní bych si dovolil ještě jednu otázku
pro pana premiéra. A zde budu požadovat zkrácenou
lhůtu. Žel, v jednom z dnešních hlasování
jsme nejen nepřijali návrh, což mne tolik nemrzí,
ale nepřijali jsme ani procedurální návrh,
aby zde byla rozprava o československých problémech.
Domnívám se, že by bylo na místě,
aby ČNR byla informována o názoru vlády
na některé aspekty problému dělení
Československa. Pokládám proto předsedovi
české vlády tuto otázku:
Domníváte se osobně, nebo domnívá
se česká vláda, že geopolitické
a globální problémy, které mohou nastat
po dělení Československa, jsou tak zanedbatelné,
že není nutná o nich vážná
rozprava v ČNR a že není nutné jejich
velmi důkladné a zevrubné posouzení
předtím, než přistoupíme k jakýmkoliv
rozhodnutím v této otázce?
5. O 01 Otázka Jiřího Šolera na předsedu
vlády ČR Václava Klause ve věci majetku
Socialistického svazu mládeže a majetku KSČ,
který podle zákona č. 497/1990 měl
být předán československému
lidu
Vážený pane předsedající,
vážené torzo české vlády,
vážení poslanci, na naši stranu se obrátilo
větší množství různých
společenských organizací i občanů
na různých mítincích, kteří
se dotazovali, jak to vypadá s majetkem Socialistického
svazu mládeže a s majetkem KSČ, který
podle zákona č. 497/1990 měl být předán
lidu československému. Proto vznáším
dotaz na vládu ČR a jejího předsedu
- nevím konkrétně, na kterého ministra,
protože bohužel neznám v tomto směru přesné
kompetence - jakým způsobem postupuje řešení
tohoto problému.
5. P 01 Podnět Marie Stiborové na ministra vnitra
Jana Rumla ve věci zákonnosti postupu zainteresovaných
orgánů státní správy a samosprávy
při návrhu na obnovu městských bytů
mezi městskou částí Prahy 7 a firmou
Jack Miller corporation
Pane předsedající, dámy a pánové,
je velmi zneklidňující, když občané
tohoto státu začínají být znepokojeni
postupy některých orgánů státní
správy a samosprávy. Je nasnadě tato znepokojení
v pokud možné míře rozptylovat. Aby
k tomu mohlo dojít, je však třeba, aby jak
nadřízené orgány státní
správy, tak i zákonodárné sbory byly
o tomto informovány.
Vzhledem k tomu, že prostřednictvím občanů
jsem byla informována o tom, že je připravován
projekt, který by měl řešit situaci
v bytovém fondu jedné z částí
Prahy, konkrétně Prahy 7, a to cestou, o které
není jisté, zda je v souladu s právními
normami našeho státu, obracím se s podnětem
na ministra vnitra ČR pana Rumla. Nebudu dlouze rozvádět
situaci. Pouze krátce. Někteří pracovníci
Obvodního úřadu Prahy 7, konkrétně
manažer tohoto úřadu pan ing. Jaroslav Němec
a další, v srpnu t. r. připravili návrh
na Společný podnik pro obnovu městských
bytů mezi městskou částí Prahy
7 a firmou Jack Miller corporation. Tato příprava
byla donedávna vypracovávána bez vědomí
členů zastupitelstva i občanů, kterých
se důsledky tohoto návrhu týkají,
jejichž bydlení v bytech by bylo ohroženo. Žádám
tedy laskavě pana ministra Rumla, aby byl případ
prošetřen a byla podána zpráva o konkrétní
situaci a zákonnosti postupu zainteresovaných orgánů
státní správy a samosprávy.
5. P 02 Podnět Dalibora Matulky na předsedu vlády
ČR Václava Klause ve věci vydávání
bulletinu pro poslance ČNR
Vážený pane předsedající,
vážený pane předsedo, dámy a
pánové, mám jen takovou maličkost,
která nestála ani za písemnou přípravu.
Všichni dostáváme pravidelně v poště
bulletin pro poslance, který vydává ministerstvo
státní kontroly. Mnoho z vás to jistě
hodí do šuplíku nebo do sběru, někdo
z vás si to třeba přečte, já
se přiznám, že si to čtu, protože
jsem bývalý kontrolor a mám takový
podnět nebo osobní prosbu, kdyby se tímto
příkladem mohli zabývat i ostatní
ministři a zamyslet se nad tím, zda by i u nich
nebylo užitečné, kdyby pro potřeby nás,
poslanců, podobný bulletin vydávali. Možná,
že se vám to zdá být maličkostí,
nepotřebnou věcí, myslím, že
může být nepotřebná, ale pro
někoho může být potřebná.
Chápu tedy toto vystoupení jako podnět, neoznačuji
to za naléhavou interpelaci, nepožaduji na to odpověď
- je to prostě jenom prosba na pány ministry, aby
uvážili, jestli by nebylo vhodné i v jejich
ministerstvech něco podobného pro nás vydávat.
Vystoupení Ladislava Bodyho v bodu pořadu "Interpelace,
otázky a podněty poslanců ČNR
V minulých dnech, jak víte, proběhly tiskem
zprávy o chystaných pogromech různých
skupin občanů proti Romům žijícím
v Severočeském kraji.
Jako poslanec Rom jsem považoval, a jsem přesvědčen,
že zcela správně, za svou povinnost požádat
o účinnou pomoc a ochranu Policii České
republiky k zajištění pořádku
v tomto regionu. Se žádostí o pomoc k ochraně
občanů v inkriminovaných místech jsem
se obrátil na ministra vnitra pana Rumla hned v den, kdy
mě Romové ze severních Čech informovali
o situaci v místech bydliště.
Mimo jiné mi předali výhrůžný
anonym, který sděloval, že 15. října
začnou výbuchy, požáry a vraždy
páchané na občanech romské národnosti.
Podepsána byla Eskadra smrti. Dále mi poskytli dva
výtisky regionálního tisku severních
Čech ze dne 12. a 13. října, kde vlastně
již z titulní stránky bylo cítit i vidět,
že jde o záměr vyvolání hysterie
strachu a to směrem k Romům. Titulky jako - cituji
- "Tak co, páni poslanci, bude na severu rasová
válka?", nebo "Chceme bílé Čechy,
bílou Evropu" nebo "Čechy Čechům"
atd. jsou jednoznačné.
Je pochopitelné, že takto prezentovaná informovanost
občanů tzv. nezávislými tiskovinami
typu Nástupu či Severočeského deníku
negativním způsobem zasáhla citlivou oblast
soužití občanů v tomto regionu. Jaký
byl záměr této hysterie, která vedla
Romy k tomu, že začali podnikat vlastní kroky
k zajištění ochrany svých rodin? Musím
podotknout, že to bylo na hranici únosnosti zákona.
Přesvědčoval jsem romské představitele
z uvedených oblastí, že jedinou správnou
cestou k zajištění ochrany jejich rodin je
součinnost s orgány Policie České
republiky. Společně jsme přijali rozhodnutí,
že nedopustíme, aby se Romové stali záminkou
k vyvolávání dalších střetů
mezi Romy a neromy.
S tímto ujištěním romských představitelů
jsem celou situaci projednal s ředitelem Policie České
republiky panem Vyletou, se kterým jsme se dohodli, že
ze strany Policie budou učiněna taková opatření,
aby k dalším střetům nemohlo dojít.
Stejného ujištění se mi dostalo od ministra
vnitra pana Rumla.
Musím objektivně konstatovat, že Policie České
republiky svůj úkol v rámci možností,
které má, plní.
Zajímavé ovšem na celé situaci je zjištění,
že konkrétně v Jirkově na Chomutovsku,
tedy tam, kde se tyto pogromy, požáry a vraždy
měly realizovat, nikdo nepřipustil, ba dokonce odmítala
se tam verze, že toto všechno je dílem skinů.
Přesvědčovali nás, že jde o místní
obyvatele, což je zajímavý fakt, protože
šlo o anonymní výhrůžky.
Hovořím o tom v množném čísle,
protože na můj podnět výbor petiční,
pro lidská práva a národnosti přijal
usnesení, že se provede poslanecký průzkum
v některých městech Severočeského
kraje. Tohoto průzkumu se zúčastnil společně
se mnou kolega poslanec stejného výboru pan Trojan.
Cílem průzkumu bylo navštívit města,
kde se v minulosti vlastně nepokoje kolem soužití
Romů a neromů začaly. Navštívili
jsme města Děčín, Teplice a Jirkov
na Chomutovsku.
Nechci vás zdržovat průběhem průzkumu,
nicméně zajímavé bylo konstatování
ředitelů Policie v Děčíně
a Teplicích, kteří potvrdili, že rasové
útoky vůči Romům jsou společnou
akcí skupin propojených se zahraničím,
hlavně s Německem. Slova policejního ředitele,
že jde o ostré hochy - myslel tím skiny z Německa
- nás nutí a nabádají k přijetí
opatření, účinných opatření,
která zabrání tomu, aby docházelo
k vyvolávání histerie strachu a obav o vlastní
rodiny, životy a zdraví.
Mohu vás ujistit, kolegyně a kolegové, že
pokud budu v tomto parlamentě, nedopustím, aby Romové
se stali nástrojem k vyvolávání destabilizace
v Československu, tím méně v České
republice. Domnívám se, že jde o nebezpečnou
hru ze strany různých rasistických skupin
obyvatel České republiky, ale i zahraničních.
Naše občany, představitele, novináře
a všechny ty, kteří tleskají těmto
skupinám prosím, aby se zamysleli nejen nad tím,
čemu tleskají, ale především
nad tím, komu tleskají.