Česká národní rada 1992 – 1992

K § 17 a 18

V těchto ustanoveních se řeší případy, kdy pojistné nebylo zaplaceno včas nebo ve správné výši, a to tím, že se jednak stanoví desetiletá promlčecí doba pro pojistné a jednak se stanoví možnost vymáhat dlužné pojistné až 10 let nazpět ode dne, kdy bylo vyměřeno. Naopak se správám sociálního zabezpečení stanoví povinnost vracet přeplatky na pojistném.

K § 19

V souvislosti s placením pojistného je třeba přesně vymezit, kdy je splněna podmínka včasného zaplacení pojistného, aby bylo zřejmé, od kdy je možno plátce pojistného penalizovat. Proto se stanoví, co se považuje za den platby pojistného. Pokud jde o povinnosti banky a pošty, týkající se převodu plateb pojistného a jejich potvrzování, přebírá se právní úprava stanovená již v zákoně ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

K § 20 až 22

Tato ustanovení upravují různé druhy sankcí.

Povinnost platit penále ve stanovených případech se rozšiřuje i na osoby samostatně výdělečně činné, kterým dosud mohly být v těchto případech ukládány pokuty. Důvodem je sjednocení právní úpravy pro všechny plátce pojistného.

Zachovává se dosavadní možnost, aby okresní správa sociálního zabezpečení uložila organizaci přirážku k pojistnému, jestliže podle rozhodnutí příslušného zdravotnického orgánu nebo orgánu odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci organizace neplní úkoly na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny apod. Stejně se zachovává i dosavadní povinnost plátce pojistného platit penále z dlužné částky na pojistném, která se však rozšiřuje i na osoby samostatně výdělečně činné.

U pokut se v zásadě přebírá dosavadní úprava. Zvyšuje se pouze horní hranice částky, do níž lze uložit pokutu organizacím (malým organizacím), které porušily povinnosti stanovené jim v nemocenském pojištění, a to s ohledem na výši pokut, které jsou již stanoveny pro osoby samostatně výdělečně činné a zároveň se upouští od dosud stanovené výše minimální pokuty pro takové organizace (malé organizace).

K § 23

Stejně jako jiné právní úpravy, si i úprava pojistného vyžaduje přesné stanovení způsobu počítání času, neboť obsahuje celou řadu lhůt, které nejsou procesní povahy.

K § 25

Příslušníci Sboru nápravné výchovy ČR a příslušníci Policie ČR jsou nemocensky pojištěni nikoliv jako zaměstnanci, ale na základě zvláštní právní úpravy zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů. Proto i orgány provádějící jejich nemocenskou péči, nejsou tytéž, jako u zaměstnanců. S ohledem na novu daňovou úpravu od 1. 1. 1993 je potřebné, aby i příslušníci SNV ČR a Policie ČR, platili pojistné na své sociální zabezpečení, obdobně jako zaměstnanci. Navrhovaným ustanovením se zajistí stejná úprava výše i výběru pojistného i pro tyto příslušníky.

Navržená úprava se bude vztahovat i na příslušníky ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a příslušníky bezpečnostních služeb a ozbrojených sil, jejichž místo služebního působiště /zařazení/ je na území České republiky, pokud pro tyto sbory v působnosti federace nebude přijata zvláštní právní úprava.

K § 26 až 30

Pojistné nemocenského pojištění a příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení, které po 31. 12. 1992 budou odváděny ještě za rok 1992, event. předchozí léta se doplatí podle předpisů platných před 1. 1. 1993.

Vzhledem k tomu, že osoby samostatně výdělečně činné dosud platily pojistné z vyměřovacího základu, který si samy stanovily, a nesledoval se u nich pro účely jejich sociálního zabezpečení příjem, kterého skutečně dosáhly, stanoví se na přechodné období do podání daňového přiznání za rok 1992 odchylný způsob stanovení jejich "prozatímního" vyměřovacího základu. Pro stanovení vyměřovacího základu v tomto období budou rozhodné předpokládané příjmy za rok 1992, příp. i za předcházející roky u vybraných skupin osob samostatně výdělečně činných, u nichž to vyžaduje zvláštní forma jejich činnosti. Osoba samostatně výdělečně činná je povinna po podání daňového přiznání za rok 1992 porovnat výši svého prozatímního vyměřovacího základu s výši, kterou by měl mít podle skutečných jejích příjmů, a provést vyúčtování případného dlužného pojistného a doplatit je. Termín pro doplacení pojistného je stanoven do 31. 7. 1993.

Rovněž je řešeno doplácení pojistného v případech, kdy osoba samostatně výdělečně činná zaplatila pojistné dopředu i na rok 1993, a to v nižší částce, než by podle předkládaného návrhu měla a výše pojistného u občanů pracujících v cizině i za dobu před účinnosti předkládaného zákona.

Návrh řeší časový nesoulad mezi potřebou finančních prostředků na dávky sociálního zabezpečení a hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti a zdroji pro krytí těchto výdajů na počátku roku 1993. Organizace, které dosud byly plátci odvodu nebo daně z objemu mezd, hradily tento odvod (daně) vždy do 28. dne běžného měsíce, zatímco pojistné se hradí až v následujícím měsíci. To znamená, ze v měsíci lednu 1993 již nebude tento odvod (daně) odveden a pojistné bude placeno až v únoru. Organizace by tedy odvedly v roce 1993 pouze 11 plateb do státního rozpočtu, avšak ostatní poplatníci 12 plateb. K odstranění tohoto nesouladu se proto navrhuje uložit těmto organizacím placení pojistného již v měsíci lednu.

Česká správa sociálního zabezpečení se zmocňuje k tomu, aby mohla určit, že pojistné, které má být zasíláno na její účet, bude zasíláno na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. V současné době se vytváří podmínky materiálně. technické a personální pro to, aby okresní správy sociálního zabezpečení mohly vybírat pojistné i od organizací.

III. Vliv zákona na státní rozpočet.

Realizace zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, si vyžádá zvýšení počtu pracovníků a zvýšení správních výdajů České správy sociálního zabezpečení. Současně dojde i k podstatnému nárůstu příjmů z pojistného.

K zajištění výběru, kontroly a vymáhání pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je nezbytné posílit počet pracovníků převážně okresních správ sociálního zabezpečení o 9Oo osob. Současně bude třeba zajistit prostředky na věcné a osobní výdaje pro tyto pracovníky a investiční prostředky na výpočetní a kancelářskou techniku, pořízení a rekonstrukci budov a vybavení kanceláří.

Z počtu 900 pracovníků, nezbytných pro výběr pojistného na sociální zabezpečení a příspěvků na státní politiku zaměstnanosti je nutno 400 pracovníků přijmout již v letošním roce, od 1. 9. 1992, tak, aby bylo možno včas zabezpečit výběr pojistného (příspěvku) již k 1. 1. 1993. Přijetí dalších 500 pracovníků se předpokládá k 1. 1. 1993. Vzhledem k tomu bude třeba zabezpečit pro Českou správu sociálního zabezpečení finanční prostředky ve výši 149,3 mil. Kčs, z toho 108,2 mil. Kčs na investice a 41,1 mil. Kčs na neinvestiční výdaje (v tom 10,1 mil. Kčs na mzdy). Podrobnější přehled zvýšených správních výdajů ČSSZ souvisejících s výběrem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je uveden, včetně předpokládaného zvýšení příjmů, v tabulce č. 14.

Zvýšené správní výdaje České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení budou, počínaje rokem 1993, plně kryty pojistným na sociální zabezpečení, takže nebudou znamenat zatížení jiných zdrojů státního rozpočtu. Je třeba vzít v úvahu, že zvýšení výdajů státního rozpočtu by si vyžádal i výběr pojistného jinými orgány státní správy. Výběr pojistného a příspěvku Českou správou sociálního zabezpečení představuje nejracionálnější a nejefektivnější řešení i z hlediska dopadů na státní rozpočet.

Další finanční dopad na výdaje státního rozpočtu bude znamenat zavedení pojistného z vyměřovacího základu zaměstnavatelů, kteří jsou rozpočtovou nebo příspěvkovou organizací a jejich výdaje jsou hrazeny ze státního rozpočtu ČR. Mzdové výdaje těchto organizací předpokládané ve výši cca 45 mld Kčs bude třeba v rozpočtu na rok 1993 zvýšit o 27% objemu mzdových prostředků, t. j. asi o 12,2 mld Kčs. Lze však očekávat, že pojistné od rozpočtových a příspěvkových organizací a tím i zatížení státního rozpočtu bude citelně nižší, protože v odhadu objemu mezd pro rok 1993 není uvažováno s poklesem počtu pracovníků na základě privatizace zejména zdravotnictví a výzkumné a vývojové základny.

Současně s uvedeným zvýšením výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací o pojistné však dojde i k recipročnímu zvýšení příjmů státního rozpočtu, neboť pojistné odvede Česká správa sociálního zabezpečení do státního rozpočtu. V roce 1993 je tedy toto opatření rozpočtově neutrální.

Přílohy: Tabulková část (tabulky č. 2 - 14)

Tabulka č. 2

Výdaje na dávky sociálního zabezpečení, na státní vyrovnávací příspěvek a na správní výdaje

Tabulka č. 4

Srovnání zatížení poplatníka dosavadní daní ze mzdy a souhrnu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na politiku zaměstnanosti, pojistného na zdravotní pojištění a daně z příjmu fyzických osob (v Kčs)

TYP POPLATNÍKA: Svobodný nebo ženatý bezdětný ve věku přes 25 let do 50 let

TYP POPLATNÍKA: Vdaná žena ve věku přes 25 let do 45 let

TYP POPLATNÍKA: Poplatník s jedním dítětem ve společné domácnosti

TYP POPLATNÍKA: Poplatní se dvěma dětmi ve společné domácnosti

TYP POPLATNÍKA: Ženatý poplatník platící výživné na jedno dítě z předchozího manželství, rozvedený poplatník platící výživné na 2 děti

TYP POPLATNÍKA: Poplatník s jedním dítětem ve společné domácnosti platící výživné na 1 dítě z předchozího manželství

Odvodové zatížení zaměstnance

Tabulka č. 5

Zaměstnanec svobodný bezdětný ve věku od 25 do 50 let

Tabulka č. 6

Zaměstnanec svobodný bezdětný ve věku od 25 do 50 let

Vysvětlivky:

Roční příjem = příjem zaměstnance před splněním daňové resp. odvodové povinnosti

Daň ze mzdy je uvedena v sazbě 3 z tabulky daně ze mzdy

Roční odvod je součet pojistného a daně z příjmů (v r. 1992 pouze daň ze mzdy)

Pojistné ve výši 14%, tj.

1,2% na nemocenské pojištění

6,8% na důchodové pojištění

1,0% příspěvek do fondu nezaměstnanosti

5,0% zdravotního pojištění

Nezdaněné a osvobozené části příjmů se uvádějí podle § 6 odst. 12b a § 15 odst. 1a zákona 286/1992 Sb., o daních z příjmů

Odvodové zatížení osoby samostatně výdělečně činné

Tabulka č. 7

Osoba samostatně výdělečně činná (se dvěma dětmi)

Tabulka č. 8

Osoba samostatně výdělečně činná (se dvěma dětmi)

Tabulka č. 9

Osoba samostatně výdělečně činná (se dvěma dětmi)

Vysvětlivky k tabulkám č. 7 až 9

Roční příjem = příjem ze samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, vyjma výdajů na pojistné sociálního zabezpečení

Odpočitatelné položky v r. 1992 - podle zákona 389/1990 Sb., zákon o dani z příjmu obyvatelstva (§ 10 odst. 1a, 1d) ve znění pozdějších předpisů

Roční odvod je součet pojistného a daně z příjmů

Pojistné se navrhuje ve výši 50% a zahrnuje nemocenské pojištění, důchodové pojištění, příspěvek do fondu nezaměstnanosti a zdravotní pojištění

Nezdaněné a osvobozené části příjmů se uvádějí podle § 6 odst. 12b a § 15 odst. 1a, 1b zákona 286/1992 Sb., o daních z příjmů

Pro odvod pojistného v roce 1992 byl v tab. č. 5 zvolen minimální vyměřovací základ ve výši 2000 Kčs měsíčně (zák. č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších změn). V tabulce č. 6 byl v roce 1992 zvolen vyměřovací základ:

u kategorie ročních příjmů 12000 Kčs 2000 Kčs měsíčně (minimální výměř. základ)

u kategorie ročních příjmů 30000 Kčs 2500 Kčs měsíčně (průměrný příjem)

u kategorie ročních příjmů 50000 Kčs a 100000 Kčs 4000 Kčs měsíčně

Měsíční pojistné činí 25% z vyměřovacího základu.