o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti
Česká národní rada se usnesla na tomto
zákoně:
Tento zákon upravuje pojistné na sociální
zabezpečení, které zahrnuje pojistné
na důchodové zabezpečení a pojistné
na nemocenské pojištění, a příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti /dále
jen "pojistné"/.
Pojistné je příjmem státního
rozpočtu České republiky. Příjmem
státního rozpočtu České republiky
jsou též penále (§ 20), přirážka
k pojistnému na sociální zabezpečení
(§ 21) a pokuty (§ 22) ukládané podle
tohoto zákona.
(1) Pojistné jsou povinni platit tito poplatníci:
a) organizace, jimiž se pro účely tohoto zákona
rozumějí právnické nebo fyzické
osoby, které zaměstnávají více
než 25 zaměstnanců, anebo sice méně,
avšak evidenci mezd pro ně vede jiná organizace,
b) malé organizace, jimiž se pro účely
tohoto zákona rozumějí právnické
nebo fyzické osoby, které zaměstnávají
alespoň jednoho zaměstnance a nesplňují
podmínky uvedené pod písmenem a),
c) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto
zákona rozumějí
1. pracovníci v pracovním poměru,
2. pracovníci činní v poměru, který
má obsah pracovního poměru, avšak není
takto označen nebo nemá všechny náležitosti
předepsané pro vznik pracovního poměru,
3. pracovníci činní na základě
dohody o pracovní činnosti,
4. členové družstev, u nichž součástí
členství je též pracovní vztah,
5. poslanci zákonodárných sborů,
6. členové obecních zastupitelstev, kteří
vykonávají funkci dlouhodobě uvolněných
členů obecního zastupitelstva,
7. interní vědečtí aspiranti,
8. dobrovolní pracovníci pečovatelské
služby,
9. pěstouni, kteří vykonávají
pěstounskou péči ve zvláštních
zařízeních,
10. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody,
11. občané se změněnou pracovní
schopností připravující se na pracovní
uplatnění,
pokud jsou účastni nemocenského pojištění
(zabezpečení) podle předpisů o nemocenském
pojištění (zabezpečení) [Zákon
č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců, ve znění zákona
č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona
č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona
č. 88/1968 Sb., zákonného opatření
č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona
č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb.,
zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990
Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č.
306/1991 Sb., a zákona České národní
rady č. 582/1991 Sb. Zákon č. 103/1964 Sb.,
o zabezpečení družstevních rolníků
v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte,
ve znění zákona č. 141/1965 Sb., zákona
č. 116/1967 Sb., zákona č. 53/1968 Sb., zákona
č. 89/1968 Sb., zákona č. 143/1968 Sb., zákona
č. 207/1968 Sb., zákona č. 2/1969 Sb., zákona
č. 125/1970 Sb., zákona č. 126/1970 Sb.,
zákona č. 133/1970 Sb., zákona č.
99/1972 Sb., zákona č. 121/1975 Sb., zákonného
opatření č. 8/1982 Sb., zákona č.
148/1983 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona
č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona
č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb.,
zákona č. 51/1991 Sb., zákona č. 306/1991
Sb., zákona České národní rady
č. 582/1991 Sb., a zákona č. 235/1992 Sb.
Vyhláška Ústřední rady odborů
č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění
některých pracovníků a o poskytování
dávek nemocenského pojištění
občanům ve zvláštních případech,
ve znění vyhlášky č. 155/1983
Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky
č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987
Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky
č. 123/1990 Sb., a vyhlášky č. 263/1990
Sb. § 10 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské
péči, ve znění zákona č.
118/1992 Sb. Vyhláška Ústřední
rady odborů a Státního úřadu
sociálního zabezpečení č. 141/1958
Ú. 1., o nemocenském pojištění
a o důchodovém zabezpečení odsouzených,
ve znění vyhlášky č. 155/1983
Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., a zákona
České národní rady č. 582/1991
Sb.]
d) osoby samostatně výdělečně činné, pokud jsou podle předpisů o sociálním zabezpečení účastny nemocenského a důchodového zabezpečení, a to i za své spolupracující osoby [§ 61 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 260/1990 Sb., a zákona č. 306/1991 Sb.
§ 145b odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o
sociálním zabezpečení, ve znění
zákona č. 110/1990 Sb., zákona č.
578/1991 Sb., a zákona České národní
rady č. 582/1991 Sb.].
(2) Občané, kteří vykonávají
v cizině zaměstnání uvedená
v § 8 odst. 1 písm. a) až d) a g) zákona
č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení,
a mají trvalý pobyt na území České
republiky, mohou platit za dobu takového zaměstnání
pojistné na důchodové zabezpečení
a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti; přitom však nelze platit jen
pojistné na důchodové zabezpečení
nebo jen příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti.
Výše pojistného se stanoví procentní
sazbou z vyměřovacího základu zjištěného
za rozhodné období.
(1) Vyměřovacím základem
a) zaměstnance je úhrn příjmů
zúčtovaných mu organizací nebo malou
organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání,
které zakládá účast na nemocenském
pojištění, s výjimkou nezapočitatelných
příjmů, jimiž jsou:
1. odstupné [Zákon č. 195/1991 Sb., o
odstupném poskytovaném při skončení
pracovního poměru. § 5 vyhlášky
federálního ministerstva práce a sociálních
věcí č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění
a hmotném zabezpečení pracovníků
v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých
k dosavadní práci.] poskytované při
skončení pracovního poměru a odchodné
[Např.: § 14 zákona České
národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním
poměru příslušníků Policie
České republiky],
2. plnění věrnostní, popřípadě
stabilizační povahy [Např.: Zákon
č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku
horníků. Vyhláška ministerstva práce
a sociálních věcí ČSR a ministerstva
zemědělství a výživy ČSR
č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových
příspěvků a jiných výhod
doosídlencům ve vymezeném území
pohraničí, ve znění vyhlášky
č. 69/1986 Sb.],
3. náhrady výdajů poskytované zaměstnancům
v souvislosti s výkonem zaměstnání
[§ 131 zákoníku práce],
4. náhrady škody [§ 187 až 194, 196 až
206 zákoníku práce], s výjimkou
náhrady za ztrátu na výdělku po skončení
pracovní neschopnosti,
5. odměny vyplacené podle zákona o vynálezech,
průmyslových vzorech a zlepšovacích
návrzích [Zákon č. 527/1990 Sb.,
o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích
návrzích],
6. naturální požitky, s výjimkou naturální
mzdy, a jiná obdobná plnění, popřípadě
finanční náhrady za neodebrané naturální
požitky,
7. náhrada mzdy [§ 125 zákoníku práce]
při výkonu služby v ozbrojených silách
a civilní služby,
8. stipendia poskytovaná žákům středních
škol a studentům vysokých škol [Vyhláška
ministerstva školství ČSR, ministerstva zdravotnictví
ČSR a ministerstva práce a sociálních
věcí ČSR č. 84/1984 Sb., o poskytování
stipendií a hmotného zabezpečení žákům
gymnázií a středních odborných
škol. Vyhláška ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy České
republiky č. 365/1990 Sb., o poskytování
stipendií na vysokých školách v působnosti
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
České republiky (stipendijní řád).],
9. odměny a další finanční plnění
poskytovaná žákům středních
odborných učilišť, speciálních
středních odborných učilišť,
odborných učilišť a učilišť
[§ 2 vyhlášky ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy České
republiky č. 315/1991 Sb., o finančním a
hmotném zabezpečení žáků
středních odborných učilišť,
speciálních středních odborných
učilišť, odborných učilišť
a učilišť.],
10. služné a další finanční
plnění poskytovaná podle předpisů
o civilní službě občanům vykonávajícím
civilní službu [Zákon č. 18/1992
Sb., o civilní službě. Nařízení
vlády České republiky č. 372/1992
Sb., kterým se stanoví podrobnosti výkonu
civilní služby.],
b/ organizace a malé organizace je částka
odpovídající úhrnu vyměřovacích
základů jejích zaměstnanců,
c/ osoby samostatně výdělečně
činné je částka, kterou si sama určí,
ne však méně, než polovina příjmu
ze samostatné výdělečné činnosti
po odpočtu výdajů vynaložených
na jeho dosažení, zajištění a udržení
[§ 7 odst. 3 zákona č. 286/1992 Sb., o daních
z příjmů.], připadajícího
v průměru na kalendářní měsíc;
za příjem se považuje i podíl na společných
příjmech [§ 12 zákona č. 286/1992
Sb.]. U společníka veřejné obchodní
společnosti a komplementáře komanditní
společnosti se za příjem uvedený ve
větě první považuje podíl připadající
na něj podle společenské smlouvy ze základu
daně za společnost [§ 13 odst. 1 a 3 zákona
č. 286/1992 Sb.]. Vyměřovací základ
za kalendářní měsíc nemůže
být nižší než polovina částky
minimální mzdy pracovníků v pracovním
poměru odměňovaných měsíční
mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního
měsíce, ve kterém se pojistné platí,
s výjimkou vyměřovacího základu
u osob samostatně výdělečně
činných, které jsou účastny
nemocenského pojištění již z jiného
důvodu, nebo které jsou poživateli starobního
nebo invalidního důchodu. Vyměřovací
základ může činit za kalendářní
měsíc nejvýše 45 000 Kčs,
d) spolupracující osoby je částka,
kterou určí osoba samostatně výdělečně
činná, ne však méně než
polovina podílu spolupracující osoby na společných
příjmech po odpočtu výdajů
vynaložených na jejich dosažení, zajištění
a udržení [§ 7 odst. 3 zákona č.
286/1992 Sb., o daních z příjmů.],
připadajícího v průměru na
kalendářní měsíc. Vyměřovací
základ za kalendářní měsíc
nemůže být nižší než
polovina částky minimální mzdy pracovníků
v pracovním poměru odměňovaných
měsíční mzdou, která platí
k prvnímu dni kalendářního měsíce,
ve kterém se pojistné platí, s výjimkou
vyměřovacího základu u spolupracujících
osob, které jsou účastny nemocenského
pojištění již z jiného důvodu,
nebo které jsou poživateli starobního nebo
invalidního důchodu. Vyměřovací
základ může činit za kalendářní
měsíc nejvýše 45 000 Kčs,
e) občana uvedeného v § 3 odst. 2 je částka,
kterou si sám určí, nejméně
však měsíčně dvojnásobek
částky minimální mzdy pracovníků
v pracovním poměru odměňovaných
měsíční mzdou, která platí
k prvnímu dni kalendářního měsíce,
ve kterém se pojistné platí.
(2) Při stanovení vyměřovacího
základu z příjmu ze samostatné výdělečné
činnosti podle odstavce 1 písm. c) a d) se nepřihlíží
ke kalendářním měsícům,
v nichž v rozhodném období po celý měsíc
netrvalo nemocenské a důchodové zabezpečení
osoby samostatně výdělečně
činné nebo spolupracující osoby.
(3) V kalendářním roce, v němž
vznikla účast osoby samostatně výdělečně
činné nebo spolupracující osoby na
nemocenském a důchodovém zabezpečení,
a v následujícím kalendářním
roce ještě pro pojistné na červenec
je vyměřovacím základem za kalendářní
měsíc částka, kterou osoba samostatně
výdělečně činná určí,
nejméně však polovina částky
minimální mzdy pracovníků v pracovním
poměru odměňovaných měsíční
mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního
měsíce, ve kterém se pojistné platí;
toto omezení vyměřovacího základu
se netýká osob samostatně výdělečně
činných, které jsou účastny
nemocenského pojištění již z jiného
důvodu, nebo které jsou poživateli starobního
nebo invalidního důchodu.
(4) Byla-li osoba samostatně výdělečně
činná nebo spolupracující osoba vyňata
z nemocenského a důchodového zabezpečení
a poté znovu zahájila samostatnou výdělečnou
činnost nebo spolupráci na samostatné výdělečné
činnosti, nesmí být vyměřovací
základ nižší než by činil
vyměřovací základ stanovený
způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. c) nebo
d) před vynětím z nemocenského a důchodového
zabezpečení.
(5) Vyměřovací základ, který
si osoba samostatně výdělečně
činná stanovila v souladu s tímto zákonem
a odvedla z něho pojistné, nelze dodatečně
měnit, s výjimkou případů uvedených
v § 15 odst. 2.
(1) Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje
vyměřovací základ, je kalendářní
měsíc, pokud se dále nestanoví jinak.
(2) U osoby samostatně výdělečně
činné a u spolupracující osoby je
rozhodným obdobím kalendářní
rok. Provozuje-li tato osoba zemědělskou výrobu,
hospodaření v lesích a na vodních
plochách, anebo vykonává-li uměleckou
nebo jinou tvůrčí činnost na základě
zákona o dílech literárních, vědeckých
a uměleckých (autorský zákon) [Zákon
č. 35/1965 Sb., o dílech literárních,
vědeckých a uměleckých (autorský
zákon), ve znění zákona č.
89/1990 Sb., a zákona č. 468/1991 Sb.] nebo
vykonává-li činnost restaurátora kulturních
památek a sbírkových předmětů,
je rozhodným obdobím období, po které
takovou činnost vykonávala, nejvýše
však období tří kalendářních
roků po sobě jdoucích. Podmínkou je,
že o to požádá nejpozději při
předložení výpisu z daňového
přiznání za předcházející
kalendářní rok.
(3) U osoby samostatně výdělečně
činné a spolupracující osoby se z
rozhodného období podle odstavce 2 vychází
při stanovení pojistného na jednotlivé
kalendářní měsíce připadající
na období od 1. srpna následujícího
kalendářního roku do 31. července
dalšího kalendářního roku.
(1) Sazby pojistného z vyměřovacího
základu činí:
a) u organizace a malé organizace 27%, z toho 3,6% na nemocenské
pojištění, 20,4% na důchodové
zabezpečení a 3% na státní politiku
zaměstnanosti,
b) u zaměstnanců 9%, z toho 1,2% na nemocenské
pojištění, 6,8% na důchodové
zabezpečení a 1% na státní politiku
zaměstnanosti,
c) u osob samostatně výdělečně
činných a spolupracujících osob 36%,
z toho 4,8% na nemocenské pojištění,
27,2% na důchodové zabezpečení a 4%
na státní politiku zaměstnanosti,
d) u občanů uvedených v § 3 odst. 2
31,2%, z toho 27,2% na důchodové zabezpečení
a 4% na státní politiku zaměstnanosti.
(2) Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem
nahoru.
(1) organizace a malá organizace je povinna odvádět
i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec.
Pojistné odvedené za zaměstnance srazí
organizace nebo malá organizace z jeho příjmů
zúčtovaných mu v souvislosti s výkonem
zaměstnání.
(2) Organizace a malá organizace je povinna sama vypočítat
pojistné, které je povinna odvádět.
(1) Organizace odečte úhrn zúčtovaných
dávek nemocenského pojištění
a rodičovského příspěvku od
pojistného, které je povinna odvádět,
a rozdíl odvede na účet České
správy sociálního zabezpečení.
(2) Částka pojistného podle odstavce 1 se
platí za jednotlivé kalendářní
měsíce a je splatná v den, který je
v organizaci určen pro výplatu mezd a platů
za příslušný měsíc. V
organizacích, kde je výplata mezd a platů
rozložena na různé dny, je dnem splatnosti
pojistného poslední den této výplaty
za uplynulý kalendářní měsíc.
Není-li tento den určen, je pojistné splatné
nejpozději do osmi dnů po uplynutí kalendářního
měsíce, za nějž se odvádí.
(3) Ve lhůtě uvedené v odstavci 2 předloží
organizace České správě sociálního
zabezpečení přehled o zúčtovaných
dávkách nemocenského pojištění
a rodičovském příspěvku, o
výši vyměřovacího základu,
o výši pojistného, které je povinna
odvádět a o rozdílu mezi pojistným
a zúčtovanými dávkami nemocenského
pojištění a rodičovským příspěvkem.
(4) Je-li úhrn zúčtovaných dávek
nemocenského pojištění a rodičovského
příspěvku vyšší než
pojistné, které je organizace povinna odvést,
požádá organizace Českou správu
sociálního zabezpečení o úhradu
rozdílu. Česká správa sociálního
zabezpečení je povinna uhradit rozdíl do
osmi dnů od obdržení žádosti o
úhradu a přehledu údajů podle odstavce
3.
Malá organizace je povinna odvést pojistné
za kalendářní měsíc na účet
České správy sociálního zabezpečení
v den, který určila pro výplatu mezd a platů
za příslušný měsíc. V
malé organizaci, kde je výplata mezd a platů
rozložena na různé dny, je dnem splatnosti
pojistného poslední den této výplaty
za uplynulý kalendářní měsíc.
Není-li tento den určen, je pojistné splatné
nejpozději do osmi dnů po uplynutí kalendářního
měsíce, za nějž se odvádí.
Ve lhůtě uvedené v předchozích
větách předloží malá organizace
příslušné okresní správě
sociálního zabezpečení [§
7 písm. c) zákona České národní
rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění
sociálního zabezpečení, ve znění
zákona České národní rady č.
.../1992 Sb.] přehled o vyměřovacích
základech u jednotlivých zaměstnanců
za rozhodné období a údaj o úhrnné
výši pojistného.
Organizace nebo malá organizace, ve které je odsouzený
zařazen k výkonu prací, je povinna odvádět
za každý kalendářní měsíc
příslušnému nápravně výchovnému
ústavu spolu se mzdou za práci odsouzeného
i pojistné, které je povinna platit (§ 7 odst.
1 písm. a)). Nápravně výchovný
ústav odečte úhrn dávek nemocenského
pojištění vyplacených odsouzeným
od pojistného, které je povinen za odsouzené
odvádět (§ 8 odst. 1) a ve lhůtě
uvedené v § 9 odst. 2 odvede částku
pojistného na účet České správy
sociálního zabezpečení. Ustanovení
§ 9 odst. 3 a 4 platí obdobně.
Na právního nástupce organizace nebo malé
organizace přechází povinnost platit pojistné
za dobu nejvýše 10 roků nazpět ode dne,
kdy se stal právním nástupcem. Příslušná
okresní správa sociálního zabezpečení
[§ 7 písm. c) a d) zákona České
národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění
zákona České národní rady č.
.../1992 Sb.] je povinna na žádost takového
právního nástupce vykázat evidovanou
výši dlužného pojistného.
Osoba samostatně výdělečně
činná je povinna platit pojistné za sebe
a své spolupracující osoby a odvádět
je odděleně na účet příslušné
okresní správy sociálního zabezpečení
[§ 7 písm. b) zákona České
národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění
zákona České národní rady č.
.../1992 Sb.].
(1) Osoba samostatně výdělečně
činná platí pojistné za celý
kalendářní měsíc, a to do 20.
dne předcházejícího kalendářního
měsíce. V měsíci, v němž
vzniklo nemocenské pojištění osoby samostatně
výdělečně činné, je
pojistné na tento měsíc splatní do
osmi dnů od zahájení samostatné výdělečné
činnosti. Do osmi dnů od zahájení
samostatné výdělečné činnosti
je pojistné splatné i na následující
kalendářní měsíc, jestliže
poslední den splatnosti pojistného na kalendářní
měsíc, v němž vzniklo nemocenské
pojištění, připadá na 21. den
anebo na následující dny tohoto měsíce.
Obdobně se postupuje při placení pojistného
za spolupracující osoby.
(2) Příslušná okresní správa
sociálního zabezpečení [§
7 písm. b) zákona České národní
rady č. 582/1991 Sb., ve znění zákona
České národní rady č. .../1992
Sb.] může na žádost osoby samostatně
výdělečně činné povolit
placení pojistného za delší než
měsíční období, avšak
vždy jen dopředu.
(3) Příslušná okresní správa
sociálního zabezpečení může
předepsat k úhradě dlužné pojistné
jen ve výši odpovídající vyměřovacímu
základu stanovenému z příjmu ze samostatné
výdělečné činnosti podle §
5 odst. 1 písm. c) a d) a u osob samostatně výdělečně
činných uvedených v § 5 odst. 3 jen
ve výši poloviny částky minimální
mzdy pracovníků v pracovním poměru
odměňovaných měsíční
mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního
měsíce, ve kterém se pojistné platí.
(1) Osoba samostatně výdělečně
činná je povinna předložit příslušné
okresní správě sociálního zabezpečení
[§ 7 písm. b) zákona České
národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění
zákona České národní rady č.
.../1992 Sb.] vždy do 30. června výpis
z daňového přiznání za předchozí
kalendářní rok, zvlášť za
sebe a zvlášť za spolupracující
osoby; v něm uvede příjmy ze samostatné
výdělečné činnosti a výdaje
vynaložené na jejich dosažení, zajištění
a udržení. Dále uvede nejnižší
vyměřovací základ, stanovený
z příjmu ze samostatné výdělečné
činnosti podle § 5 odst. 1 písm. c) a d) a
pojistné vypočtené z tohoto vyměřovacího
základu.
(2) Změní-li se dodatečně údaje
uvedené v odstavci 1, je osoba samostatně výdělečně
činná povinna tyto změny ohlásit do
osmi dnů a případné dlužné
pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o těchto
změnách dověděla.
Občan uvedený v § 3 odst. 2 odvádí
pojistné na důchodové zabezpečení
a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti na účet příslušné
okresní správy sociálního zabezpečení
[§ 7 písm. b) zákona České
národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění
zákona České národní rady č.
.../1992 Sb.]. Pojistné je splatné po kdykoliv
podané přihlášce a hradí se vždy
za celé kalendářní měsíce.
(1) Přeplatek na pojistném se vrací plátci
pojistného nebo jeho právnímu nástupci
do pěti let po uplynutí kalendářního
roku, v němž vznikl, pokud není jiného
splatného závazku vůči okresní
správě sociálního zabezpečení
nebo České správě sociálního
zabezpečení. Je-li takový závazek,
použije se přeplatku na pojistném k jeho úhradě.
(2) Česká správa sociálního
zabezpečení nebo příslušná
okresní správa sociálního zabezpečení
[§ 7 písm. b) zákona České
národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění
zákona České národní rady č.
.../1992 Sb.] je povinna vrátit přeplatek na
pojistném do jednoho měsíce od obdržení
žádosti o jeho vrácení nebo ode dne,
kdy tento přeplatek zjistila.
(1) Právo předepsat dlužné pojistné
se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti. Byl-li proveden
úkon ke zjištění výše pojistného
nebo jeho vyměření, plyne nová promlčecí
lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného
dozvěděl.
(2) Právo vymáhat pojistné se promlčuje
za 10 let od právní moci platebního výměru,
jímž bylo vyměřeno.
(1) Pojistné se platí v československé
měně
a) bezhotovostním převodem z účtu
vedeného u banky na příslušný
účet příslušné správy
sociálního zabezpečení (§ 9,
10), nebo
b) v hotovosti poštovní poukázkou na příslušný
účet podle písmene a).
(2) Za den platby pojistného se považuje
a) u bezhotovostních převodů z účtu
u banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání
z účtu plátce pojistného,
b) u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná
oprávněná osoba hotovost přijala nebo
převzala.
(3) Banky a pošty jsou povinny převést platby
na příslušné účty příslušných
správ sociálního zabezpečení
(§ 9, 10) vždy nejpozději následující
pracovní den poté, kdy platba z účtu
plátce pojistného byla uskutečněna
nebo kdy byla ve prospěch účtu příslušné
správy sociálního zabezpečení
v hotovosti přijata. Pokud je účet příslušné
správy sociálního zabezpečení
u jiné banky než účet plátce
pojistného, z něhož je platba převedena,
je banka, která platbu uskutečňuje, povinna
převést uhrazovanou částku té
bance, u které je veden účet příslušné
správy sociálního zabezpečení,
ve lhůtě uvedené v předchozí
větě. Stejným způsobem se postupuje
u plateb přijímaných ve prospěch účtu
příslušné správy sociálního
zabezpečení v hotovosti. Banka, u které je
veden účet příslušné správy
sociálního zabezpečení, připíše
v jeho prospěch takto převedené platby nejdéle
následující pracovní den poté,
co k těmto peněžním prostředkům
získala dispoziční právo. Současně
jsou banky a pošty povinny sdělit příslušným
správám sociálního zabezpečení
den, kdy došlo k odepsání platby z účtu
plátce pojistného. V případě
nedodržení těchto lhůt jsou povinny
uhradit příslušné správě
sociálního zabezpečení úrok
ve výši běžné diskontní
sazby Státní banky československé
z částky včas nepřevedené.
(1) Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě,
anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce,
než ve které mělo být zaplaceno, je
plátce pojistného povinen platit penále od
následujícího kalendářního
měsíce ve výši 3% dlužné
částky za každý i započatý
kalendářní měsíc, v němž
některá tato skutečnost trvá.
(2) Pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení,
jeho vymáhání, promlčení a
vracení přeplatku na penále, postupuje se
stejně jako u pojistného.