Zásada číslo 11 - evidence výroby

(1) Výrobce, který provozuje výrobní činnost ve vinohradnictví je povinen vést průkaznou evidenci, ze které musí být zřejmé:

a) plocha vinic, z toho plocha vinic podnožových, údaje o povolovacím řízení pro nově zakládané vinice a nabytí výsadbového materiálu,

b) údaje o průběhu a výsledku uznávacího řízení u výrobců révových sazenic,

c) údaje o druzích a množství chemických přípravků pro ošetření vinic,

d) hmotnost a cukernatost sklízených hroznů, pro výrobu révových vín také s členěním podle kultivaru.

(2) Výrobci, kteří vyrábí a uvádí do oběhu révové víno jsou povinní vést průkaznou evidenci, ze které musí být zřejmé:

a) hmotnost a cukernatost nakoupených moštových hroznů nebo révového moštu pro výrobu révového vína, z toho zvlášť ze zahraničí, s členěním podle kultivarů a Zásady č. 5,

b) hmotnost a cukernatost prodaných moštových hroznů nebo révového moštu pro výrobu révového vína s členěním podle Zásady č. 5,

c) hmotnost a cukernatost zpracovaných moštových hroznů, vyrobeném množství révového moštu a révového vína s členěním podle kultivarů a Zásady č. 5,

d) hmotnost nakupovaného a zpracovaného rafinovaného

e) jména a bydliště dodavatelů, nebo jejich číselné kódy, od kterých byly moštové hrozny nebo révový mošt pro výrobu révových vín nebo révová vína nakoupeny nebo odběratelů, kterým byly prodány.

(3) Kontrolu množství a cukernatosti sklízených a nakoupených moštových hroznů pro výrobu révových vín provádí orgán odborného dozoru v součinnost s organizacemi vinařských svazů.

(4) Veškerá evidence a související doklady musí být uchovány po dobu pěti roků a musí být předloženy na požádání orgánů odborného dozoru.

Smyslem této zásady je vytvořit podmínky pro evidenci a pro provádění zpětné dokladové kontroly. Nové kvalitativní třídění hroznů a révového vína je prováděno zásadně podle dosažené cukernatosti. Proto je nutné ověřovat množství a cukernatost hroznů pro výrobu révových vín, ale současně sledovat pěstitele hroznů pro výrobu těchto révových vín i zpracovatele, kteří hrozny pro výrobu révových vín nakupují.

Zásada číslo 12 - Odborný dozor

(1) Dozor se provádí nad:

a) výrobou a uváděním révových sazenic do oběhu,

b) výsadbou vinic,

c) druhy a množstvím chemických ochranných přípravků, použitých k ošetření vína

d) dodržováním ochranných lhůt a opatření při používání chemických ochranných látek,

e) sklizeným, nakoupeným, prodaným a zpracovaným množstvím hroznů a dosaženou cukernatostí hroznů pro výrobu révových vín,

f) dodržováním výrobních omezení, zásad balení a označování oběhu a skladováním révového vína.

(2) Orgány odborného dozoru

a) dozírají, zda podnikající právnické a fyzické osoby dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem a na základě tohoto zákona,

b) zjišťují příčiny nedostatků a osoby za ně zodpovědné,

c) podle povahy zjištěných nedostatků ukládají závaznými pokyny způsob a lhůtu na odstranění nedostatků a jejich příčin.

(3) Orgány odborného dozoru jsou oprávněny:

a) zakázat množení, výrobu a výsadbu révového materiálu, která nesplňuje požadavky obecně závazných právních předpisů, výsadbu vinic pro výrobu moštových hroznů na plochách, které se nenachází v určených vinařských tratích a výsadbu odrůd, které nebyly pro danou vinařskou oblast povoleny [Zákon č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby ve znění pozdějších změn a doplňků].

b) zakázat zpracování hroznů, výrobu a uvádění révového vína do oběhu jestliže zjistí, že neodpovídá požadavkům tohoto zákona, kladeným na jeho jakost, včetně zdravotní nezávadnosti.

(4) Pracovníci odborného dozoru jsou při plnění svých úkolů oprávněni:

a) vstupovat do prostorů a výrobních objektů, kde se réva vinná pěstuje a množí, hrozny nakupují a zpracovávají, révové víno vyrábí, upravuje, lahvuje, skladuje, uvádí do oběhu a prodává,

b) požadovat od výrobců potřebné vysvětlení, informace, údaje, jakož i potřebné doklady a jiné písemnosti, nahlížet do nich a pořizovat z nich potřebné výpisy a zápisy a požadovat nezbytnou věcnou, osobní a jinou pomoc potřebnou při těchto úkonech,

c) odebírat bezplatně a bez náhrady v nezbytném množství a rozsahu vzorky k ověření jakosti, včetně zdravotní nezávadnosti,

d) požadovat odstranění zjištěných nedostatků a příčin, které k nim vedly.

(5) Pracovníci odborného dozoru se při výkonu své odborné činnosti prokazují služebním průkazem nebo pověřením.

Zákon řeší celou šíři vinohradnické a vinařské výroby, která se může snadno stát předmětem spekulativních a nedovolených záměrů. Proto je nutné, aby byla přesně vymezena působnost orgánů odborného dozoru a pravomoc pracovníků odborného dozoru.

Zásada číslo 13 - Pokuty

(1) Podnikateli, který

a) poruší povinnosti stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy,

b) ztěžuje nebo maří výkon odborného dozoru a nebo nevykoná ve stanovené lhůtě jeho závazný pokyn k odstranění zjištěných nedostatků,

uloží příslušný orgán odborného dozoru pokutu až do výše 50 000,-- Kčs.

(2) Podnikateli, který opětovně poruší povinnosti podle odst. 1 písm. a) nebo který opětovně ztěžuje, maří nebo nekoná podle odst. 1 písm. b) uloží příslušný orgán odborného dozoru:

a) pokutu až do výše 100 000,-- Kčs, nebo

b) zakáže činnost.

(3) Při prokázání hygienické nebo zdravotní závadnosti uloží orgán odborného dozoru propadnutí věcí.

(4) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následku protiprávního jednání.

(5) Pokutu je možné podnikateli uložit do 1 roku ode dne, kdy orgán odborného dozoru porušení povinnosti zjistil, nejpozději však do 3 let od doby, kdy k porušení povinnosti došlo.

(6) Pokuta je příjmem státního rozpočtu České republiky.

Podle ustanovení této zásady budou postihovány právnické a fyzické osoby, které podnikají za účelem dosahování trvalého zdroje peněžních příjmů.

Zásada číslo 14 - Přestupky

(1) Fyzické osobě pěstující révu vinnou a moštové hrozny révy vinné a vyrábějícím révové víno a zavádějící je do oběhu nikoliv za účelem získávání trvalého zdroje peněžních příjmů (dále jen "ostatní osoba"), která

a) poruší povinnosti stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy,

b) ztěžuje nebo maří výkon odborného dozoru nebo nevykoná v určené lhůtě jeho závazný pokyn k odstranění nedostatků může uložit orgán odborného dozoru finanční postih ve výši 5000,-- Kčs.

(2) Ostatní osobě, které poruší opětovně povinnosti stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy, uloží příslušný orgán odborného dozoru:

a) finanční postih ve výši 10 000,-- Kčs,

b) zakáže činnost.

(3) Při prokázání hygienické nebo zdravotní závadnosti uloží orgán odborného dozoru popadnutí věci.

(4) Pracovníci odborného dozoru mohou za méně závažné přestupky na úseku vinohradnictví a vinařství, které zjistili při plnění svých úkolů, ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení [§ 84 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích].

(5) Ukládání přestupků podle odst. 1, 2 a 3 a jejich projednávání se řídí obecně závaznými právními předpisy [Zákon č. 71/1967 Sb. o správním řízení; Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích].

Podle ustanovení odst. 1, 2, a 3 budou postihovány fyzické osoby, které pěstují a uvádí do oběhu révu vinnou, moštové hrozny révy vinné a révové víno za účelem občasného získání peněžního příjmu.

Zásada číslo 15 - Orgány odborného dozoru

(1) Za účelem kontroly a dodržování tohoto zákona zřídí ministerstvo zemědělství ČR orgány odborného dozoru - vinařské inspektoráty, jeden pro český region a pět pro moravský region.

(2) Vinařští inspektoři jsou podřízeni svou činností ministerstvu zemědělství ČR, úřední přísahou jsou zavázáni k zodpovědnému výkonu své funkce a pokud zjištěné věci zákonu neodporují jsou povinni je uchovávat v tajnosti.

(3) Ve své činnosti se opírají o spolupráci s orgány státní správy a výrobními svazy.

Základním posláním orgánů odborného dozoru - vinařských inspektorátů je provádět systematickou kontrolu, ověřování výsadbového materiálu, podmínky pro založení vinohradu, výší sklizně, výší cukernatosti, způsob zpracování hroznů, vlastní výrobu vína, prodej vína jak v řadách právnických, tak hlavně u fyzických osob.

V Praze dne 11. září 1992

J. Jegla v.r.

J. Kryčer v.r.

D. Štambera v.r.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Na území České republiky byla problematika pěstování révy vinné a výroby a oběhu vína původně řešena vinařským zákonem Rakousko-Uherska z 12. dubna 1907, který řadu let dozníval i po vzniku ČSR, při průběžném doplňování předpisů a pokynů vydávaných úřady na různých stupních státní správy a řadou doporučení či uznání vinařských spolků.

Po roce 1945 a zejména přechodem na centrálně řízené hospodářství po roce 1948, hlavním nástrojem k usměrňování kvality suroviny i finálních výrobků se stala soustava technických norem. V počátečních letech technické normy v odvětví zemědělství a výživy, tedy v oblasti pěstování révy vinné a výroby vína sehrály určitou pozitivní roli v udržení kvality. Následným prohlubováním direktivního řízení hospodářství až do konce roku 1989 se však technické normy staly brzdou vývoje, neboť jejich úroveň se při tvorbě a revizích přizpůsobovala stále klesající hospodářské prosperitě, čímž celý proces ještě více prohlubovaly. V současné době dosud platné technické normy neodpovídají nastolujícím podmínkám tržního mechanismu, ani požadavkům na kvalitu, zakotvených v normách mezinárodních. Z těchto důvodů a v souladu s usnesením vlády ČSFR č. 208/1989 se přestoupilo k úplné přestavbě systému technických norem a vytvoření zákona o potravinách, jehož součástí bude potravinový kodex, nahrazující technické normy.

Z provedených analýz v rámci přípravy potravinového kodexu vyplynulo, že problematika vinařství a vína je natolik specifická, že vyžaduje oddělené řešení samostatným zákonem, obdobně jako je tomu v sousedních zemích s vyspělým vinařstvím, např. Rakousko, Itálie proto navrhuje svaz moravských vinařů vytvořit nový vinařský zákon v návaznosti na nové podmínky tržního mechanismu, nahrazující technické normy.

Zejména se jedná o nutnost zabezpečovat prostřednictvím zákonné normy problematiku vinařství v celém průřezu reprodukčního procesu, tj. regulaci vinařství ve vztahu ke geograficky daným pěstitelským oblastem až po vytvoření předpokladů pro zajišťování výroby kvalitního a zdravotně nezávadného vína vinařskými podniky, organizacemi i drobnými výrobci. Řešení vinařské problematiky samostatnou zákonnou normou navazuje na historickou minulost českých zemí a je v plném souladu se způsobem řešení v mnoha vyspělých zemích, kde dlouholeté poznatky a zkušenosti v oblasti pěstování vinné révy a zpracování hrozna i z hlediska falšování kvality vína s negativním dopadem na jeho zdravotní nezávadnost si vyžádaly uplatnění samostatných, podrobně rozpracovaných zákonů.

Z uvedených důvodů byly do předkládaného návrhu zásad zákona zapracovány přesně formulované povinnosti pro výrobu sadbového materiálu pro výsadbu vinic, chemickou ochranu a ošetřování vinic.

Je specifikováno vyloučení výsadby vinic pro výrobu hroznů z ploch, které pro zakládání vinic nejsou vhodné, které neskýtají záruku kvality produkce a nesou velká pěstitelská rizika v podobě nepříznivého působení mrazů apod. Praxe a hlavně záměry do budoucna si vynucují přísněji řešit otázku vhodnosti vinařských poloh, formou orgánů odborného dozoru.

Šíře technologického prostoru výroby révového vína je velká, ale její využití častěji může být vedeno v negativním směru. To zejména platí v období demonopolizace výroby révového vína, kdy do výroby vstupuje celá řada dalších podniků, organizací a drobných výrobců. Hlavně také jde o velký počet fyzických osob, které se pěstováním révy vinné a vinařskou výrobou již zabývají a nebo se chtějí zabývat pouze výrobou vinařskou, tj. nákupem hrozná, jejich zpracováním, výrobou vína a jeho prodejem.

Proto je nutné vydat urychleně vinařský zákon, který by jasně formuloval povinnosti a zákazy jak pro oblast pěstování révy vinné, tak pro oblast zpracovatelskou. Současně by měl řešit v návaznosti na obchodní zákon i prodej vína a účinný systém kontroly.

zákon by měl zásadním způsobem vyřešit i stávající vymezení jakostních tříd hroznů moštových odrůd révy vinné a révového vína. Do budoucna není možné, aby hlavním kvalitativním ukazatelem pro určení jakostní třídy byla jen kultivar. Rozhodujícím pro kvalitu révového vína musí být stupeň vyzrálosti základních surovin vyjádřený stupni cukernatosti, tj. obsahem cukru ve sto kilogramech révového moštu. Význam kultivaru hned následuje, neboť pouze kvalitní moštové odrůdy dosahují nejvyšší cukernatosti.

Nové ručení jakostních tříd moštových hroznů a révového vína si vyžádá i provádění systematické kontroly ověřování výše sklizně a výše cukernatosti u výrobců z řad právnických osob, ale hlavně fyzických osob.

Vydání vinařského zákona si dále vynucuje neuspokojivá kvalita révových vín některých výrobců.

Nelze uvažovat s konkurenční schopností naší vinařské produkce na světových trzích pokud se nepřizpůsobíme světovým trendům, které jsou v naprostém souladu s požadavky zdravotníků. Hlavně jde o výrazné omezení používání řepného cukru pro výrobu kvalitních révových vín, u vín s přívlastkem o vyloučení. S tím souvisí snížení obsahu cukru a alkoholu ve vínech. Volit takové technologie fyzikálního ošetření révových vín, které až na oxid siřičitý by vyloučily používání dalších chemických konzervačních činidel.

S těmito vývojovými obtížemi se již evropské vinařství vyrovnalo. Pokud se chceme přiblížit, musíme to dokázat také.

Vyspělé vinařské státy v Evropě, právě pro uvedené specifické podmínky vinařství, řeší celou šíři této problematiky ucelenou, jednotnou a podrobnou právní normou. Některé státy k této úrovni dospěly na základě vývoje. Jiné, např. sousední Rakousko, ale i Itálie, byly přinuceny vinařský zákon přepracovat do nejhlubších podrobností velkými mezinárodními komerčními tlaky.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP