Zásada číslo 11 - evidence výroby
(1) Výrobce, který provozuje výrobní
činnost ve vinohradnictví je povinen vést
průkaznou evidenci, ze které musí být
zřejmé:
a) plocha vinic, z toho plocha vinic podnožových,
údaje o povolovacím řízení
pro nově zakládané vinice a nabytí
výsadbového materiálu,
b) údaje o průběhu a výsledku uznávacího
řízení u výrobců révových
sazenic,
c) údaje o druzích a množství chemických
přípravků pro ošetření
vinic,
d) hmotnost a cukernatost sklízených hroznů,
pro výrobu révových vín také
s členěním podle kultivaru.
(2) Výrobci, kteří vyrábí a
uvádí do oběhu révové víno
jsou povinní vést průkaznou evidenci, ze
které musí být zřejmé:
a) hmotnost a cukernatost nakoupených moštových
hroznů nebo révového moštu pro výrobu
révového vína, z toho zvlášť
ze zahraničí, s členěním podle
kultivarů a Zásady č. 5,
b) hmotnost a cukernatost prodaných moštových
hroznů nebo révového moštu pro výrobu
révového vína s členěním
podle Zásady č. 5,
c) hmotnost a cukernatost zpracovaných moštových
hroznů, vyrobeném množství révového
moštu a révového vína s členěním
podle kultivarů a Zásady č. 5,
d) hmotnost nakupovaného a zpracovaného rafinovaného
e) jména a bydliště dodavatelů, nebo
jejich číselné kódy, od kterých
byly moštové hrozny nebo révový mošt
pro výrobu révových vín nebo révová
vína nakoupeny nebo odběratelů, kterým
byly prodány.
(3) Kontrolu množství a cukernatosti sklízených
a nakoupených moštových hroznů pro výrobu
révových vín provádí orgán
odborného dozoru v součinnost s organizacemi vinařských
svazů.
(4) Veškerá evidence a související doklady
musí být uchovány po dobu pěti roků
a musí být předloženy na požádání
orgánů odborného dozoru.
Smyslem této zásady je vytvořit podmínky
pro evidenci a pro provádění zpětné
dokladové kontroly. Nové kvalitativní třídění
hroznů a révového vína je prováděno
zásadně podle dosažené cukernatosti.
Proto je nutné ověřovat množství
a cukernatost hroznů pro výrobu révových
vín, ale současně sledovat pěstitele
hroznů pro výrobu těchto révových
vín i zpracovatele, kteří hrozny pro výrobu
révových vín nakupují.
Zásada číslo 12 - Odborný dozor
(1) Dozor se provádí nad:
a) výrobou a uváděním révových
sazenic do oběhu,
b) výsadbou vinic,
c) druhy a množstvím chemických ochranných
přípravků, použitých k ošetření
vína
d) dodržováním ochranných lhůt
a opatření při používání
chemických ochranných látek,
e) sklizeným, nakoupeným, prodaným a zpracovaným
množstvím hroznů a dosaženou cukernatostí
hroznů pro výrobu révových vín,
f) dodržováním výrobních omezení,
zásad balení a označování oběhu
a skladováním révového vína.
(2) Orgány odborného dozoru
a) dozírají, zda podnikající právnické
a fyzické osoby dodržují povinnosti stanovené
tímto zákonem a na základě tohoto
zákona,
b) zjišťují příčiny nedostatků
a osoby za ně zodpovědné,
c) podle povahy zjištěných nedostatků
ukládají závaznými pokyny způsob
a lhůtu na odstranění nedostatků a
jejich příčin.
(3) Orgány odborného dozoru jsou oprávněny:
a) zakázat množení, výrobu a výsadbu
révového materiálu, která nesplňuje
požadavky obecně závazných právních
předpisů, výsadbu vinic pro výrobu
moštových hroznů na plochách, které
se nenachází v určených vinařských
tratích a výsadbu odrůd, které nebyly
pro danou vinařskou oblast povoleny [Zákon č.
61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby ve znění
pozdějších změn a doplňků].
b) zakázat zpracování hroznů, výrobu
a uvádění révového vína
do oběhu jestliže zjistí, že neodpovídá
požadavkům tohoto zákona, kladeným na
jeho jakost, včetně zdravotní nezávadnosti.
(4) Pracovníci odborného dozoru jsou při
plnění svých úkolů oprávněni:
a) vstupovat do prostorů a výrobních objektů,
kde se réva vinná pěstuje a množí,
hrozny nakupují a zpracovávají, révové
víno vyrábí, upravuje, lahvuje, skladuje,
uvádí do oběhu a prodává,
b) požadovat od výrobců potřebné
vysvětlení, informace, údaje, jakož
i potřebné doklady a jiné písemnosti,
nahlížet do nich a pořizovat z nich potřebné
výpisy a zápisy a požadovat nezbytnou věcnou,
osobní a jinou pomoc potřebnou při těchto
úkonech,
c) odebírat bezplatně a bez náhrady v nezbytném
množství a rozsahu vzorky k ověření
jakosti, včetně zdravotní nezávadnosti,
d) požadovat odstranění zjištěných
nedostatků a příčin, které
k nim vedly.
(5) Pracovníci odborného dozoru se při výkonu
své odborné činnosti prokazují služebním
průkazem nebo pověřením.
Zákon řeší celou šíři
vinohradnické a vinařské výroby, která
se může snadno stát předmětem
spekulativních a nedovolených záměrů.
Proto je nutné, aby byla přesně vymezena
působnost orgánů odborného dozoru
a pravomoc pracovníků odborného dozoru.
Zásada číslo 13 - Pokuty
(1) Podnikateli, který
a) poruší povinnosti stanovené tímto
zákonem a jeho prováděcími předpisy,
b) ztěžuje nebo maří výkon odborného
dozoru a nebo nevykoná ve stanovené lhůtě
jeho závazný pokyn k odstranění zjištěných
nedostatků,
uloží příslušný orgán
odborného dozoru pokutu až do výše 50
000,-- Kčs.
(2) Podnikateli, který opětovně poruší
povinnosti podle odst. 1 písm. a) nebo který opětovně
ztěžuje, maří nebo nekoná podle
odst. 1 písm. b) uloží příslušný
orgán odborného dozoru:
a) pokutu až do výše 100 000,-- Kčs, nebo
b) zakáže činnost.
(3) Při prokázání hygienické
nebo zdravotní závadnosti uloží orgán
odborného dozoru propadnutí věcí.
(4) Při stanovení výše pokuty se přihlíží
zejména k závažnosti, způsobu, době
trvání a následku protiprávního
jednání.
(5) Pokutu je možné podnikateli uložit do 1 roku
ode dne, kdy orgán odborného dozoru porušení
povinnosti zjistil, nejpozději však do 3 let od doby,
kdy k porušení povinnosti došlo.
(6) Pokuta je příjmem státního rozpočtu
České republiky.
Podle ustanovení této zásady budou postihovány
právnické a fyzické osoby, které podnikají
za účelem dosahování trvalého
zdroje peněžních příjmů.
Zásada číslo 14 - Přestupky
(1) Fyzické osobě pěstující
révu vinnou a moštové hrozny révy vinné
a vyrábějícím révové
víno a zavádějící je do oběhu
nikoliv za účelem získávání
trvalého zdroje peněžních příjmů
(dále jen "ostatní osoba"), která
a) poruší povinnosti stanovené tímto
zákonem a jeho prováděcími předpisy,
b) ztěžuje nebo maří výkon odborného
dozoru nebo nevykoná v určené lhůtě
jeho závazný pokyn k odstranění nedostatků
může uložit orgán odborného dozoru
finanční postih ve výši 5000,-- Kčs.
(2) Ostatní osobě, které poruší
opětovně povinnosti stanovené tímto
zákonem a jeho prováděcími předpisy,
uloží příslušný orgán
odborného dozoru:
a) finanční postih ve výši 10 000,--
Kčs,
b) zakáže činnost.
(3) Při prokázání hygienické
nebo zdravotní závadnosti uloží orgán
odborného dozoru popadnutí věci.
(4) Pracovníci odborného dozoru mohou za méně
závažné přestupky na úseku vinohradnictví
a vinařství, které zjistili při plnění
svých úkolů, ukládat a vybírat
pokuty v blokovém řízení [§
84 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích].
(5) Ukládání přestupků podle
odst. 1, 2 a 3 a jejich projednávání se řídí
obecně závaznými právními předpisy
[Zákon č. 71/1967 Sb. o správním
řízení; Zákon č. 200/1990 Sb.
o přestupcích].
Podle ustanovení odst. 1, 2, a 3 budou postihovány
fyzické osoby, které pěstují a uvádí
do oběhu révu vinnou, moštové hrozny
révy vinné a révové víno za
účelem občasného získání
peněžního příjmu.
Zásada číslo 15 - Orgány odborného
dozoru
(1) Za účelem kontroly a dodržování
tohoto zákona zřídí ministerstvo zemědělství
ČR orgány odborného dozoru - vinařské
inspektoráty, jeden pro český region a pět
pro moravský region.
(2) Vinařští inspektoři jsou podřízeni
svou činností ministerstvu zemědělství
ČR, úřední přísahou
jsou zavázáni k zodpovědnému výkonu
své funkce a pokud zjištěné věci
zákonu neodporují jsou povinni je uchovávat
v tajnosti.
(3) Ve své činnosti se opírají o spolupráci
s orgány státní správy a výrobními
svazy.
Základním posláním orgánů
odborného dozoru - vinařských inspektorátů
je provádět systematickou kontrolu, ověřování
výsadbového materiálu, podmínky pro
založení vinohradu, výší sklizně,
výší cukernatosti, způsob zpracování
hroznů, vlastní výrobu vína, prodej
vína jak v řadách právnických,
tak hlavně u fyzických osob.
V Praze dne 11. září 1992
Na území České republiky byla problematika
pěstování révy vinné a výroby
a oběhu vína původně řešena
vinařským zákonem Rakousko-Uherska z 12.
dubna 1907, který řadu let dozníval i po
vzniku ČSR, při průběžném
doplňování předpisů a pokynů
vydávaných úřady na různých
stupních státní správy a řadou
doporučení či uznání vinařských
spolků.
Po roce 1945 a zejména přechodem na centrálně
řízené hospodářství
po roce 1948, hlavním nástrojem k usměrňování
kvality suroviny i finálních výrobků
se stala soustava technických norem. V počátečních
letech technické normy v odvětví zemědělství
a výživy, tedy v oblasti pěstování
révy vinné a výroby vína sehrály
určitou pozitivní roli v udržení kvality.
Následným prohlubováním direktivního
řízení hospodářství
až do konce roku 1989 se však technické normy
staly brzdou vývoje, neboť jejich úroveň
se při tvorbě a revizích přizpůsobovala
stále klesající hospodářské
prosperitě, čímž celý proces
ještě více prohlubovaly. V současné
době dosud platné technické normy neodpovídají
nastolujícím podmínkám tržního
mechanismu, ani požadavkům na kvalitu, zakotvených
v normách mezinárodních. Z těchto
důvodů a v souladu s usnesením vlády
ČSFR č. 208/1989 se přestoupilo k úplné
přestavbě systému technických norem
a vytvoření zákona o potravinách,
jehož součástí bude potravinový
kodex, nahrazující technické normy.
Z provedených analýz v rámci přípravy
potravinového kodexu vyplynulo, že problematika vinařství
a vína je natolik specifická, že vyžaduje
oddělené řešení samostatným
zákonem, obdobně jako je tomu v sousedních
zemích s vyspělým vinařstvím,
např. Rakousko, Itálie proto navrhuje svaz moravských
vinařů vytvořit nový vinařský
zákon v návaznosti na nové podmínky
tržního mechanismu, nahrazující technické
normy.
Zejména se jedná o nutnost zabezpečovat prostřednictvím
zákonné normy problematiku vinařství
v celém průřezu reprodukčního
procesu, tj. regulaci vinařství ve vztahu ke geograficky
daným pěstitelským oblastem až po vytvoření
předpokladů pro zajišťování
výroby kvalitního a zdravotně nezávadného
vína vinařskými podniky, organizacemi i drobnými
výrobci. Řešení vinařské
problematiky samostatnou zákonnou normou navazuje na historickou
minulost českých zemí a je v plném
souladu se způsobem řešení v mnoha vyspělých
zemích, kde dlouholeté poznatky a zkušenosti
v oblasti pěstování vinné révy
a zpracování hrozna i z hlediska falšování
kvality vína s negativním dopadem na jeho zdravotní
nezávadnost si vyžádaly uplatnění
samostatných, podrobně rozpracovaných zákonů.
Z uvedených důvodů byly do předkládaného
návrhu zásad zákona zapracovány přesně
formulované povinnosti pro výrobu sadbového
materiálu pro výsadbu vinic, chemickou ochranu a
ošetřování vinic.
Je specifikováno vyloučení výsadby
vinic pro výrobu hroznů z ploch, které pro
zakládání vinic nejsou vhodné, které
neskýtají záruku kvality produkce a nesou
velká pěstitelská rizika v podobě
nepříznivého působení mrazů
apod. Praxe a hlavně záměry do budoucna si
vynucují přísněji řešit
otázku vhodnosti vinařských poloh, formou
orgánů odborného dozoru.
Šíře technologického prostoru výroby
révového vína je velká, ale její
využití častěji může být
vedeno v negativním směru. To zejména platí
v období demonopolizace výroby révového
vína, kdy do výroby vstupuje celá řada
dalších podniků, organizací a drobných
výrobců. Hlavně také jde o velký
počet fyzických osob, které se pěstováním
révy vinné a vinařskou výrobou již
zabývají a nebo se chtějí zabývat
pouze výrobou vinařskou, tj. nákupem hrozná,
jejich zpracováním, výrobou vína a
jeho prodejem.
Proto je nutné vydat urychleně vinařský
zákon, který by jasně formuloval povinnosti
a zákazy jak pro oblast pěstování
révy vinné, tak pro oblast zpracovatelskou. Současně
by měl řešit v návaznosti na obchodní
zákon i prodej vína a účinný
systém kontroly.
zákon by měl zásadním způsobem
vyřešit i stávající vymezení
jakostních tříd hroznů moštových
odrůd révy vinné a révového
vína. Do budoucna není možné, aby hlavním
kvalitativním ukazatelem pro určení jakostní
třídy byla jen kultivar. Rozhodujícím
pro kvalitu révového vína musí být
stupeň vyzrálosti základních surovin
vyjádřený stupni cukernatosti, tj. obsahem
cukru ve sto kilogramech révového moštu. Význam
kultivaru hned následuje, neboť pouze kvalitní
moštové odrůdy dosahují nejvyšší
cukernatosti.
Nové ručení jakostních tříd
moštových hroznů a révového vína
si vyžádá i provádění
systematické kontroly ověřování
výše sklizně a výše cukernatosti
u výrobců z řad právnických
osob, ale hlavně fyzických osob.
Vydání vinařského zákona si
dále vynucuje neuspokojivá kvalita révových
vín některých výrobců.
Nelze uvažovat s konkurenční schopností
naší vinařské produkce na světových
trzích pokud se nepřizpůsobíme světovým
trendům, které jsou v naprostém souladu s
požadavky zdravotníků. Hlavně jde o
výrazné omezení používání
řepného cukru pro výrobu kvalitních
révových vín, u vín s přívlastkem
o vyloučení. S tím souvisí snížení
obsahu cukru a alkoholu ve vínech. Volit takové
technologie fyzikálního ošetření
révových vín, které až na oxid
siřičitý by vyloučily používání
dalších chemických konzervačních
činidel.
S těmito vývojovými obtížemi
se již evropské vinařství vyrovnalo.
Pokud se chceme přiblížit, musíme to
dokázat také.
Vyspělé vinařské státy v Evropě,
právě pro uvedené specifické podmínky
vinařství, řeší celou šíři
této problematiky ucelenou, jednotnou a podrobnou právní
normou. Některé státy k této úrovni
dospěly na základě vývoje. Jiné,
např. sousední Rakousko, ale i Itálie, byly
přinuceny vinařský zákon přepracovat
do nejhlubších podrobností velkými mezinárodními
komerčními tlaky.