Zásada číslo 1 - Účel
zákona
(1) Účelem zákona je v souladu s potřebami
společnosti, zájmy a oprávněnými
požadavky spotřebitelů vytvořit podmínky
a stanovit povinnosti právnickým a fyzickým
osobám, které k získávání
zdroje peněžních příjmů
pěstují révu vinnou a tím moštové
hrozny révy vinné, vyrábí révové
víno, skladují je a uvádí do oběhu
(dále jen "výrobci") a tím zabezpečují
odpovídající jakost, včetně
zdravotní nezávadnosti stolních a moštových
hroznů révy vinné a chránit tak spotřebitele
před falšovaným, případně
znehodnoceným révovým vínem.
(2) Výrobci jsou povinni jednat tak, aby byly soustavně
a cílevědomě vytvářeny podmínky
pro dosahování vysoké jakosti včetně
zdravotní nezávadnosti stolních [ČSN
46 3041 - Stolní hrozny révy vinné] a
moštových hroznů [ČSN 46 3043 - Moštové
hrozny révy vinné] a révových
vín [ČSN 56 7741 - Révové víno]
v celém procesu výroby a oběhu.
(3) Ustanovení tohoto zákona se vztahuje na výrobce:
a) jejichž vinice, případně jimi užívané
vinice mají plochu nejméně 300 m2 nebo
vlastní nejméně 200 révových
keřů,
b) vyrábí či uvádí do oběhu
více než 300 l révového vína
ročně.
Kvalitní a zdravotně nezávadný hrozen
révy vinné je základním předpokladem
pro výrobu kvalitního a zdravotně nezávadného
révového vína. Proto se musí zákon
zabývat nejen zpracováním hroznů a
výrobou vína, ale již výrobou révových
sazenic, zakládáním a ošetřováním
vinic. Základním posláním zákona
je proto vytvořit podmínky a hlavně stanovit
povinnosti výrobců při pěstování
stolních a moštových hroznů révy
vinné, révového vína, jeho skladování
a uvádění do oběhu v rozsahu vymezeném
tímto zákonem.
Zásada číslo 2 - Výklad základních
pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
Vinohradnictvím činnost, která se
zabývá pěstováním révy
vinné, výrobou podnoží, roubů,
révových sazenic, výsadbou a ošetřováním
vinic, výrobou stolních a moštových
hroznů révy vinné.
Podnožovou révou vybrané a selekcí
zdokonalené kultivary révy americké a jejich
kříženců, které byly schváleny
v uznávacím řízení, jejichž
jednoleté dřevo (réví) se používá
jako podnož pro pěstování révových
sazenic.
Rouby révy vinné upravené jednoleté
dřevo (réví) evropských kultivarů
révy vinné, které po zdokonalení klonovou
selekcí jsou používány k naroubování
na révu podnožovou pro vypěstování
révových sazenic.
Révovou sazenicí jednoletá, méně
často dvouletá sazenice, vypěstovaná
naroubování evropských kultivarů révy
vinné na révu podnožovou.
Evropskými kultivary révy vinné všechny
kultivary Vitis vinifera subspecies sativa DL, vzniklé
samovolně v přírodě, záměrnou
selekcí nebo vnitrodruhovým křížením.
Interspecifickými kultivary révy vinné
všechny kultivary vzniklé mezidruhovým křížením
evropských kultivarů révy nebo jejich kříženců
s jinými druhy rodu Vitis nebo jejich kříženců
k získání vyšší odolnosti
proti houbovým chorobám a nepříznivým
klimatickým podmínkám.
Vinicí trvalá kultura, která vzniká
vysázením révových sazenic.
Hrozny plodenství evropských kultivarů
révy vinné ručené pro přímou
spotřebu (stolní hrozny) nebo moštové
hrozny pro výrobu révového vína.
Vinařstvím výrobní činnost,
která se zabývá zpracováním
hroznů na révové víno, přetáčením,
školením, lahvováním, skladováním,
expedováním za úhradu nebo prodejem.
Cukernatostí obsah zkvasitelných cukrů
v hroznech vyjádřený v kg ve 100 litrech
révového moštu, dále jen "stupně
cukernatosti".
Révovým rmutem rozdrcené zdravé,
nezapařené, dále jen "čerstvé
hrozny" révy vinné.
Révovým moštem šťáva
získaná z révového rmutu jako samotok
nebo lisováním určeným pro výrobu
révového vína a burčáku.
Burčákem nápoj získaný
kvašením révového moštu, pokud
je ve stavu kvašení.
Zahuštěným révovým moštem
koncentrát získaný z révového
moštu zahuštěním teplem nebo vymrazováním.
Pro výrobu stolních a jakostních vín
také rafinovaným cukrem nebo kombinací uvedených
způsobů.
Révovým vínem nápoj vyrobený
alkoholickým kvašením, a to buď úplným
nebo částečným, révového
moštu u vín bílých nebo révových
rmutů z čerstvých hroznů u vín
červených.
Matolinami pevné zbytky po vylisování
révového rmutu nebo čerstvých hroznů
révy vinné.
Falšovaným révovým vínem
víno, které nebylo vyrobeno z révového
moštu nebo révového rmutu, u kterého
vhled, složení a jakost byly nedovoleně upraveny
a bylo nabízeno jako plnohodnotné pod obvyklým
obchodním názvem.
Přísadami látky, které jsou
určeny k přidání do vína za
účelem ovlivnění jeho jakosti a docílení
určitých vlastností.
Přídatnými látkami, látky,
které nejsou předmětem konzumu, používají
se pouze pro technologické účely.
Kontaminanty (cizorodými látkami) látky
organického a anorganického původu, které
nejsou úmyslně přidávány do
vína, ale mohou být důsledkem výroby,
zpracování, ošetření ve víně
obsaženy a mohou mít nepříznivý
vliv na zdraví člověka.
Výrobce (pro účely tohoto zákona)
je právnická nebo fyzická osoba, která
k získávání zdroje peněžních
příjmů pěstuje révu vinnou
i moštové hrozny révy vinné, vyrábí
víno, skladuje ho a uvádí do oběhu.
Za výrobce se považuje též právnická
nebo fyzická osoba, která za účelem
získání zdroje peněžních
příjmů vykonává pouze některou
z uvedených činností.
Zásada číslo 3 - Vinohradnictví
a) Vinice pro pěstování podnožové
révy smí být vysázeny jen kultivary,
které byly schváleny v uznávacím řízení
[zákon č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné
výroby ve znění pozdějších
změn a doplňků]
b) Révové sazenice pro uvádění
do oběhu mohou být pěstovány (vyráběny)
pouze z uznaného podnožového a roubového
materiálu [zákon č. 61/1964 Sb. o rozvoji
rostlinné výroby ve znění pozdějších
změn a doplňků]
c) Vinice pro výrobu hroznů může zakládat
každý vlastník nebo nájemce půdy,
která se nachází ve vymezené části
katastrálního území pro pěstování
révy vinné, svůj úmysl musí
sdělit orgánům odborného dozoru formou
žádosti o výsadbě nové vinice
rozhodne orgán odborného dozoru.
d) Vinice pro pěstování hroznů smí
být vysázeny jen révovými sazenicemi,
které byly schváleny v uznávacím řízení
[zákon č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné
výroby ve znění pozdějších
změn a doplňků]
e) Pro chemickou ochranu vinic smí být používány
pouze chemické přípravky, které byly
povoleny orgánem odborného dozoru [zákon
č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby
ve znění pozdějších změn
a doplňků]
f) Přípravky chemické ochrany smí
být používány jen v povolených
koncentracích a při dodržení ochranných
lhůt a opatření [zákon č. 61/1964
Sb. o rozvoji rostlinné výroby ve znění
pozdějších změn a doplňků]
g) Interspecifické kultivary mohou být pěstovány
jen po předchozím uznávacím řízení
orgánu odborného dozoru [zákon č.
61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby ve znění
pozdějších změn a doplňků].
Pokud hrozny těchto kultivarů budou sloužit
pro výrobu révového vína musí
být výrobek uváděn do oběhu
pouze s přesným označením, že
jde o víno interspecifické jak. kultivarů.
h) Výrobce je povinen udržovat vinice v dobrém
pěstitelském a zdravotním stavu.
ch) Výrobce, který pěstuje révu vinnou
je povinen oznámit orgánu odborného dozoru
podezření z výskytu virových chorob
a karanténních škůdců a všechny
změny výměry a kultivarové skladby.
i) Výrobce při zakládání vinice
s cílem vyrábět révová vína
nebo prodávat moštové hrozny z těchto
vinic na jejich výrobu, smí vysazovat pouze révové
sazenice evropských kultivarů pro danou vinařskou
oblast povolené, které orgány odborného
dozoru doporučí.
Vinohradnictví je velmi široká oblast, ve které
vyvíjí pěstitelskou a výrobní
činnost velký počet výrobců.
Časová náročnost šlechtění
a množení révového materiálu,
budování a živnost plodných vinic je
velká. Proto je nutné zákonnou formou zabezpečit
využití dosud získaných praktických
zkušeností, ale hlavně exaktně ověřených
vědeckých poznatků, aby stávající
úroveň byla trvale rozvíjena pro zabezpečení
růstu kvality, včetně zdravotní nezávadnosti,
ve prospěch a užitek spotřebitele.
Zásada číslo 4 - Územní
rozdělení vinohradnictví v České
republice
(1) Územně se pěstování révy
vinné v ČR rozděluje na vinařské
regiony, vinařské oblasti, vinařské
obce a viniční hory.
a) Vinařské regiony jsou český a moravský.
b) Vinařské oblasti v regionu českém
jsou Pražská, Mělnická, Roudnická,
Žernosecká, Mostecká a Čáslavská.
c) Vinařské oblasti regionu moravského jsou
Brněnská, Bzenecká, Mikulovská, Mutěnická,
Velkopavlovická, Znojemská, Strážnická,
Kyjovská, Uherskohradišťská, Podluží.
d) Vinařské obce jsou obce ve vinařských
oblastech s vhodnými viničními plochami osázenými
vinicemi.
e) Viniční hory jsou části katastrálního
území vinařských obcí s přibližně
stejnými ekologickými podmínkami, tvořící
souvislý územní celek, jejichž názvy
jsou zaneseny v katastrálních mapách.
(2) O zařazení vinařských obcí
do vinařských oblastí a soupis viničních
hor rozhoduje ministerstvo zemědělství České
republiky (dále jen MZe ČR) na návrh orgánů
odborného dozoru.
(3) Povolování výsadeb vinic pro výrobu
hroznů a jejich registraci provádí obecní
úřady vinařských obcí.
(4) Obecně závazný právní předpis
stanoví kultivary pro výrobu révových
vín v jednotlivých vinařských oblastech.
Zásada číslo 5 - Jakostní třídění
révového vína
Třídění přírodních
révových vín podle kvality základní
suroviny!
(1) Révové víno stolní
Vyrábí se z hroznů révy vinné
domácí produkce, které dosáhly nejméně
13 stupňů cukernatosti nebo z dovezených
hroznů stejného stupně cukernatosti či
révového vína z dovozu.
Pokud je vyrobeno z hroznů domácí produkce
může se označovat jako české
nebo moravské stolní révové víno,
avšak musí být uvedena vinařská
oblast, kde byly hrozny vypěstovány.
U takto označených stolních révových
vín nesmí přídavek jiných révových
vín překročit 15% objemu. Stolní révová
vína nesmí být označena kultivarem.
(2) Révové víno jakostní
Vyrábí se z hroznů domácí produkce,
které dosáhly nejméně 15 stupňů
cukernatosti nebo z hroznů dovezených stejné
nebo vyšší cukernatosti nebo z jakostních
révových vín dovezených. Vyrábí
se ve dvou druzích:
a) Známkové révové víno
jakostní je vyráběno se stálou
jakostí a charakterem.
b) Odrůdové révové víno
jakostní je vyráběno z hroznů
domácí produkce nebo hroznů či révového
vína dovezeného.
Pokud je vyrobeno z hroznů domácí produkce
musí být uvedena vinařská oblast,
kde byly vypěstovány hrozny. U révových
vín dovážených musí být
uveden stát odkud byly dovezeny hrozny nebo révové
víno. U kultivarových jakostních révových
vín smí příměs jiného
kultivaru dosáhnout maximálně 15%.
(3) Révové víno s přívlastkem
je vyráběno z hroznů domácí
produkce. Musí obsahovat nejméně 90% označeného
kultivaru a musí nést přesné označení
vinařské oblasti a vinařské obce,
kde byly vypěstovány hrozny. Vyrábí
se ve třech druzích:
a) Kabinet je vyráběn z hroznů, které
dosáhly nejméně 18 stupňů cukernatosti.
b) Pozdní sběr je vyráběn z
hroznů, které dosáhly nejméně
24 stupňů cukernatosti.
c) Výběr z hroznů je vyráběn
z hroznů, které dosáhly nejméně
24 stupňů cukernatosti.
Základním kvalitativním ukazatelem pro většinu
zemědělských výrobků a surovin
pro potravinářský průmysl musí
být zralost hroznů. V případě
hroznů révy vinné je charakterizována
vysokým obsahem zkvasitelných cukrů, příznivým
poměrem organických kyselin, vysokým obsahem
aromatických a chuťových látek, které
v celkovém harmonickém souladu vytváří
předpoklad pro dosažení vysoké jakosti,
nutričních a dietických hodnot. Proto je
při zachování odrůdovosti základním
kriteriem pro určení jakostních stupňů
révového vína vzata cukernatost, tj. obsah
cukru v kg ve 100 litrech moštu. Vedle tohoto základního
hlediska provedené kategorizace výrazně omezuje
použití rafinovaného cukru k doslazování
moštů, jak je dále uvedeno v Zásadě
7. Zakotvení uvedené kategorizace révových
vín v zákoně je dále velmi důležité
z toho důvodu, že bude mít přímou
vazbu na cenu hroznů, vína a provedená úprava
musí být pro všechny závazná
a kontrolovatelná.
Zásada číslo 6 - Výroba révového
vína
(1) Révové víno smí být vyráběno
jen z čerstvých hroznů révy vinné,
přísad a přídatných látek,
které odpovídají jakostním a hygienickým
požadavkům podle tohoto zákona a dalším
obecně závazným právním předpisům
[Zákon č. 20/1964 Sb. o péči o
zdraví lidu]
(2) Révové víno určené pro
uvádění do oběhu mohou vyrábět
všichni výrobci, kteří zaručí
sledování jakosti, včetně zdravotní
nezávadnosti révového vína a kteří
prokáží svoji odbornou způsobilost dokladem
o ukončeném odborném vzdělání
nebo praxi v oboru delší jak 10 let.
(3) Při výrobě révového vína
smí být používáno jen takové
zařízení, stroje a výrobní
prostory, které zajišťují hygienu výroby
a negativně neovlivňují výslednou
jakost, mikrobielní a chemickou kontaminaci finálního
výrobku.
(4) Podle barvy révového vína je vyráběno:
a) Révové víno bílé
- z bílých, růžových a červených
hroznů révy vinné.
b) Révové víno růžové
- z červených nebo modrých hroznů
bez nakvašení, u známkových a jakostních
révových vín i směsí bílého
a červeného vína.
c) Révové víno červené
- z modrých hroznů nakvášením
nebo tepelným zpracováním.
(5) Podle obsahu cukru u přírodních révových
vín je vyráběno:
a) Révové víno suché - obsah
cukru do 4 g.1-1
b) Révové víno polosuché -
obsah cukru 4 - 8 g.1-1
c) Révové víno polosladké -
obsah cukru 8 - 16 g.1-1
d) Révové víno sladké - obsah
cukru více než 16 g.1-1
(6) Podle technologie výroby může být
z přírodního vína vyráběno:
a) Révové víno šumivé
- řízeným druhotným kvašením
vína v lahvích nebo tancích a vykazuje přetlak
nejméně 0,3 MPa.
b) Révové víno perlivé - umělým
sycením révového vína oxidem uhličitým
a vykazuje přetlak od 0,1 do 0,3 MPa.
c) Révové víno dezertní - z
přírodního révového vína
přidáním rafinovaného cukru nebo zahuštěného
moštu, jemného rafinovaného lihu nebo vinného
destilátu.
d) Révové víno dezertní kořeněné
- podobně jako révové víno dezertní
a dále se přidává koření
schválené hlavním hygienikem České
republiky nebo výluhů vyrobených z tohoto
koření.
Zásada zdůrazňuje přímou souvislost
kvalitní a zdravotně nezávadné suroviny
s kvalitou a zdravotní nezávadností hotového
potravinářského výrobku. Zdůrazňuje
nutnou povinnost výrobců, kterých stále
přibývá, sledovat jakost a zdravotní
nezávadnost v procesu výroby. Současně
stanoví i základní třídění
vína, vymezuje základní omezení a
způsobu výroby jednotlivých druhů
vín. Stručně uvedená vymezení
mají za účelem zabránit zneužití
technologie výroby a poškození spotřebitele.
Zásada číslo 7 - Výrobní
omezení
(1) Ve výrobě révového vína
je povoleno postupovat jen tak, aby se nic nezměnilo na
charakteru přírodního výrobku, který
je dán látkovým složením čerstvého
hroznu.
(2) Do révového vína je dovoleno přidávat
jen takové přísady a přídatné
látky a v množství, které neohrozí
nebo nepoškodí zdraví lidí, jejichž
použití odpovídá současnému
stavu poznání vědy a jsou schváleny
hlavním hygienikem. Přísady a přídatné
látky je povoleno k révovému vínu
přidávat, musí být vždy bezvadné
jakosti.
(3) Mošty na stolní a jakostní révová
vína bílá se smí doslazovat rafinovaným
cukrem nebo zahuštěným moštem do 20 stupňů
cukernatosti, červená do 22 stupňů
cukernatosti.
(4) Mošty pro výrobu révových vín
s přívlastkem nesmí být přislazovány
ani nesmí být vylepšovány moštem
nebo zahuštěným moštem k vytváření
zbytků nezkvašeného cukru.
(5) Je zakázáno užívání
takových látek, které jsou svou povahou schopné:
a) révové víno rozmnožovat, zvláště
přidávat vodu,
b) klamat v základních vlastnostech révového
vína, jako je přirozený extrakt, buketní
a aromatické látky, původní zastoupení
organických kyselin, barviva,
c) chemické složení révového
vína změnit tak, že se ztěžuje
nebo znemožňuje zjištění, že
révové víno bylo vyrobeno výlučně
kvašením révového moštu.
(6) Ve skladovacích prostorách, kde je skladováno
révové víno, nesmí být skladováno
víno ovocné nebo směsi ovocných vín
s výjimkou vín v lahvích.
(7) Zakazuje se pod označením révové
víno vyrábět, skladovat nebo uvádět
do oběhu:
a) nápoje připravené ze zředěného
révového moštu,
b) révový mošt a révové víno
připravené nedovolenými postupy, nedovolenými
přísadami a přídatnými látkami.
c) alkoholický nápoj vyrobený alkoholickým
kvašením výluhů z matolin (druhák),
d) alkoholický nápoj vyrobený kvašením
zředěných a doslazených kvasničních
kalů (kvasničák),
e) směsi révového vína s alkoholickými
nápoji vyrobenými z ovoce, sladu, medu, rostlin
nebo jejich výluhů.
f) révové víno vyrobené z hroznů
amerických plodných hybridů nebo tato révová
vína zcelovat s révovým vínem vyrobeným
z hroznů evropských kultivarů révy
vinné,
g) směsi révového vína evropských
odrůd s odrůdami interspecifickými.
V minulosti bývala výroba révového
vína často cílem spekulativních snah
a dosud někde tyto snahy přetrvávají.
Vždy se jednalo o různé formy falšování.
Proto je nutné, aby zákon a prováděcí
předpis přesně stanovil operace, které
v technologii vína, skladování a oběhu
vína jsou nedovolené a co nelze slučovat
s termínem víno.
Zásada číslo 8 - Balení a označování
(1) Révové víno smí být baleno
pouze do obalů a obalových materiálů,
které je chrání před znečištěním,
kontaminací, znehodnocením nebo zkažením.
Obal nesmí nepříznivě ovlivňovat
jakost a zdravotní nezávadnost révového
vína.
Révové víno stolní se smí plnit
jen do obalů o obsahu 1 l a více.
Révová vína s přívlastkem se
smí plnit pouze do lahví o obsahu 0,5 a 0,75 l.
(2) Každý, kdo uvádí do oběhu
révové víno ve spotřebitelském
balení je povinen v zájmu ochrany spotřebitele
před jeho klamáním označit svůj
výrobek etiketou s údaji:
a) jméno a sídlo výrobce, který révové
víno plnil,
b) obchodní název výrobku s uvedením
jakostního stupně, u kultivarových révových
vín také název kultivaru,
c) u révových vín dovážených
název státu, odkud byly hrozny nebo révové
víno dovezeny, u kultivarových révových
vín také název kultivaru,
d) obsah spotřebitelského balení v mililitrech,
e) výrobní údaje /pořadí měsíc
a rok lahvování/ výrobní číslo,
u révových vín s přívlastkem
také rok sklizně hroznů,
f) informace o zařazení révového vína
podle obsahu cukru,
g) obsah alkoholu, podle požadavku orgánu hygienické
služby také použité konzervační
prostředky a jejich množství.
(3) Výrobce může opatřit láhev
zadní etiketou, na které uvede údaje, které
považuje za vhodné.
(4) Révová vína s přívlastkem
musí mít na lahvi zadní etiketu, na které
musí být uveden výrobce hroznů, vinařská
oblast a vinařská obec, popřípadě
viniční horu.
V současné době je označování
potravinářských výrobků řešeno
technickou normou ČSN 56 0005. U révového
vína dále starší normou ČSN 56
7741. Některé povinnosti v označování
nejsou v citovaných normách shodné a ve svém
důsledku mohou vést až k poškozování
spotřebitelů. Zákon ČNR č.
37/1989 Sb. o ochraně před alkoholismem a jinými
toxikomániemi nepovoluje reklamu a propagaci révového
vína. Proto je nutné v rámci povinného
označování potravinářských
výrobků poskytnout spotřebiteli na etiketách
co nejvíce informací o jakosti révového
vína, původu hroznů, ze kterých bylo
vyrobeno, použité technologii výroby, chemickém
ošetření, jakož i historii a tradici výrobce
aj.
Zásada číslo 9 - Oběh révového
vína
(1) Je zakázáno uvádět do oběhu
révové víno jestliže:
a) jsou překročeny stanovené hodnoty obsahu
zdraví škodlivých (cizorodých) látek,
nebo u kterého je zdravotní nezávadnost jinak
porušena,
b) je falšované, napodobené, falešné
deklarované,
c) neodpovídá označené jakosti,
d) je neoznačené nebo nesprávně označené.
(2) Za účelem zajištění jakostí
je nutné občas vykonati úřední
odbornou kontrolu jakosti révového vína u
výrobců, obchodníků, výčepních
a pohostinských zařízení.
(3) V prodejnách a v provozovnách veřejného
stravování je zakázáno zcelovat révové
víno z načatých lahví. Mísení
révového vína s vodou, sodovkou či
minerálkou (vinný střik) je dovoleno pouze
na přání zákazníka a v jeho
přítomnosti. Při podávání
révového vína v originální
lahvi smí být tato otvírána jen před
zákazníkem.
Zákonem je nutné jasně vymezit, kdy révové
víno ze zdravotních nebo jakostních důvodů
nesmí být uváděno do oběhu
a současně také jaké podmínky
musí výrobci splnit. Ustanovení se týká
všech výrobců ve smyslu tohoto zákona.
Cílem zásady je chránit zdraví občanů,
za´jistit, aby za peníze vydané dostali výrobek
v odpovídající jakosti a množství.
Charakter révového vína si vynucuje provedení
kontroly jakosti, aby se předešlo uvádění
do oběhu révových vín, které
jsou nekvalitní, vadné. Kulturnost a poctivost při
podávání révového vína
má klesající úroveň a proto
je nutné přesně stanovit alespoň základní
povinnosti při podávání a prodeji
révového vína.
Zásada číslo 10 - Skladování
révového vína
(1) Révové víno v době výroby
se skladuje ve vhodných nádobách a skladovacích
prostorách, které musí být čisté,
temné, bez zápachu. Skladů (sklepů)
nesmí být současně užíváno
pro skladování jiných materiálů,
surovin či výrobků. Teplota skladů
se může pohybovat pouze v rozmezí 6 až
15 °C.
(2) Skladování révového vína
smí být prováděno jen v čistých
temných skladech bez přímého denního
světla a pachů cizích pro révové
víno při teplotách od 8 do 15 °C.
(3) Pro skladování révového vína
v označených lahvích musí být
skladovací prostory suché (relativní vlhkost
do 75%). Lahve s vínem, uzavřené korkovými
zátkami musí být opatřeny vhodnou
ochrannou záklopkou (např. TERMOKAPSLÍ),
podle podmínek, které umožňuje obchodní
balení.
Snahou výrobců a hlavně podnikatelů,
zabývajících se obchodem s vínem musí
být, aby při skladování révového
vína nedocházelo ke změnám v jeho
chemickém a biologickém složení, ke
snížení jakosti, zdravotní nezávadnosti,
ale ani ke snížení estetické úrovně
obalové úpravy a označení. Révové
víno velmi výrazně reaguje na nevhodné
skladovací podmínky. Je proto nutné základní
požadavky na jejich kvalitu přesně stanovit.
Nejde jen o skladování hotových výrobků
(vína v lahvích, transportních nádobách).
Je důležité vytvořit podmínky
pro vhodné skladování révového
vína již v dob kvašení, zrání
a skladování v ležáckých sklepích.