ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1992

VII. volební období

30

Návrh

skupiny poslanců ČNR J. Jegly, J. Kryčera a D. Štambery

na vydání

zásad zákona

o vinohradnictví a vinařství

Zásada číslo 1 - Účel zákona

(1) Účelem zákona je v souladu s potřebami společnosti, zájmy a oprávněnými požadavky spotřebitelů vytvořit podmínky a stanovit povinnosti právnickým a fyzickým osobám, které k získávání zdroje peněžních příjmů pěstují révu vinnou a tím moštové hrozny révy vinné, vyrábí révové víno, skladují je a uvádí do oběhu (dále jen "výrobci") a tím zabezpečují odpovídající jakost, včetně zdravotní nezávadnosti stolních a moštových hroznů révy vinné a chránit tak spotřebitele před falšovaným, případně znehodnoceným révovým vínem.

(2) Výrobci jsou povinni jednat tak, aby byly soustavně a cílevědomě vytvářeny podmínky pro dosahování vysoké jakosti včetně zdravotní nezávadnosti stolních [ČSN 46 3041 - Stolní hrozny révy vinné] a moštových hroznů [ČSN 46 3043 - Moštové hrozny révy vinné] a révových vín [ČSN 56 7741 - Révové víno] v celém procesu výroby a oběhu.

(3) Ustanovení tohoto zákona se vztahuje na výrobce:

a) jejichž vinice, případně jimi užívané vinice mají plochu nejméně 300 m2 nebo vlastní nejméně 200 révových keřů,

b) vyrábí či uvádí do oběhu více než 300 l révového vína ročně.

Kvalitní a zdravotně nezávadný hrozen révy vinné je základním předpokladem pro výrobu kvalitního a zdravotně nezávadného révového vína. Proto se musí zákon zabývat nejen zpracováním hroznů a výrobou vína, ale již výrobou révových sazenic, zakládáním a ošetřováním vinic. Základním posláním zákona je proto vytvořit podmínky a hlavně stanovit povinnosti výrobců při pěstování stolních a moštových hroznů révy vinné, révového vína, jeho skladování a uvádění do oběhu v rozsahu vymezeném tímto zákonem.

Zásada číslo 2 - Výklad základních pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí:

Vinohradnictvím činnost, která se zabývá pěstováním révy vinné, výrobou podnoží, roubů, révových sazenic, výsadbou a ošetřováním vinic, výrobou stolních a moštových hroznů révy vinné.

Podnožovou révou vybrané a selekcí zdokonalené kultivary révy americké a jejich kříženců, které byly schváleny v uznávacím řízení, jejichž jednoleté dřevo (réví) se používá jako podnož pro pěstování révových sazenic.

Rouby révy vinné upravené jednoleté dřevo (réví) evropských kultivarů révy vinné, které po zdokonalení klonovou selekcí jsou používány k naroubování na révu podnožovou pro vypěstování révových sazenic.

Révovou sazenicí jednoletá, méně často dvouletá sazenice, vypěstovaná naroubování evropských kultivarů révy vinné na révu podnožovou.

Evropskými kultivary révy vinné všechny kultivary Vitis vinifera subspecies sativa DL, vzniklé samovolně v přírodě, záměrnou selekcí nebo vnitrodruhovým křížením.

Interspecifickými kultivary révy vinné všechny kultivary vzniklé mezidruhovým křížením evropských kultivarů révy nebo jejich kříženců s jinými druhy rodu Vitis nebo jejich kříženců k získání vyšší odolnosti proti houbovým chorobám a nepříznivým klimatickým podmínkám.

Vinicí trvalá kultura, která vzniká vysázením révových sazenic.

Hrozny plodenství evropských kultivarů révy vinné ručené pro přímou spotřebu (stolní hrozny) nebo moštové hrozny pro výrobu révového vína.

Vinařstvím výrobní činnost, která se zabývá zpracováním hroznů na révové víno, přetáčením, školením, lahvováním, skladováním, expedováním za úhradu nebo prodejem.

Cukernatostí obsah zkvasitelných cukrů v hroznech vyjádřený v kg ve 100 litrech révového moštu, dále jen "stupně cukernatosti".

Révovým rmutem rozdrcené zdravé, nezapařené, dále jen "čerstvé hrozny" révy vinné.

Révovým moštem šťáva získaná z révového rmutu jako samotok nebo lisováním určeným pro výrobu révového vína a burčáku.

Burčákem nápoj získaný kvašením révového moštu, pokud je ve stavu kvašení.

Zahuštěným révovým moštem koncentrát získaný z révového moštu zahuštěním teplem nebo vymrazováním. Pro výrobu stolních a jakostních vín také rafinovaným cukrem nebo kombinací uvedených způsobů.

Révovým vínem nápoj vyrobený alkoholickým kvašením, a to buď úplným nebo částečným, révového moštu u vín bílých nebo révových rmutů z čerstvých hroznů u vín červených.

Matolinami pevné zbytky po vylisování révového rmutu nebo čerstvých hroznů révy vinné.

Falšovaným révovým vínem víno, které nebylo vyrobeno z révového moštu nebo révového rmutu, u kterého vhled, složení a jakost byly nedovoleně upraveny a bylo nabízeno jako plnohodnotné pod obvyklým obchodním názvem.

Přísadami látky, které jsou určeny k přidání do vína za účelem ovlivnění jeho jakosti a docílení určitých vlastností.

Přídatnými látkami, látky, které nejsou předmětem konzumu, používají se pouze pro technologické účely.

Kontaminanty (cizorodými látkami) látky organického a anorganického původu, které nejsou úmyslně přidávány do vína, ale mohou být důsledkem výroby, zpracování, ošetření ve víně obsaženy a mohou mít nepříznivý vliv na zdraví člověka.

Výrobce (pro účely tohoto zákona) je právnická nebo fyzická osoba, která k získávání zdroje peněžních příjmů pěstuje révu vinnou i moštové hrozny révy vinné, vyrábí víno, skladuje ho a uvádí do oběhu. Za výrobce se považuje též právnická nebo fyzická osoba, která za účelem získání zdroje peněžních příjmů vykonává pouze některou z uvedených činností.

Zásada číslo 3 - Vinohradnictví

a) Vinice pro pěstování podnožové révy smí být vysázeny jen kultivary, které byly schváleny v uznávacím řízení [zákon č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby ve znění pozdějších změn a doplňků]

b) Révové sazenice pro uvádění do oběhu mohou být pěstovány (vyráběny) pouze z uznaného podnožového a roubového materiálu [zákon č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby ve znění pozdějších změn a doplňků]

c) Vinice pro výrobu hroznů může zakládat každý vlastník nebo nájemce půdy, která se nachází ve vymezené části katastrálního území pro pěstování révy vinné, svůj úmysl musí sdělit orgánům odborného dozoru formou žádosti o výsadbě nové vinice rozhodne orgán odborného dozoru.

d) Vinice pro pěstování hroznů smí být vysázeny jen révovými sazenicemi, které byly schváleny v uznávacím řízení [zákon č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby ve znění pozdějších změn a doplňků]

e) Pro chemickou ochranu vinic smí být používány pouze chemické přípravky, které byly povoleny orgánem odborného dozoru [zákon č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby ve znění pozdějších změn a doplňků]

f) Přípravky chemické ochrany smí být používány jen v povolených koncentracích a při dodržení ochranných lhůt a opatření [zákon č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby ve znění pozdějších změn a doplňků]

g) Interspecifické kultivary mohou být pěstovány jen po předchozím uznávacím řízení orgánu odborného dozoru [zákon č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby ve znění pozdějších změn a doplňků]. Pokud hrozny těchto kultivarů budou sloužit pro výrobu révového vína musí být výrobek uváděn do oběhu pouze s přesným označením, že jde o víno interspecifické jak. kultivarů.

h) Výrobce je povinen udržovat vinice v dobrém pěstitelském a zdravotním stavu.

ch) Výrobce, který pěstuje révu vinnou je povinen oznámit orgánu odborného dozoru podezření z výskytu virových chorob a karanténních škůdců a všechny změny výměry a kultivarové skladby.

i) Výrobce při zakládání vinice s cílem vyrábět révová vína nebo prodávat moštové hrozny z těchto vinic na jejich výrobu, smí vysazovat pouze révové sazenice evropských kultivarů pro danou vinařskou oblast povolené, které orgány odborného dozoru doporučí.

Vinohradnictví je velmi široká oblast, ve které vyvíjí pěstitelskou a výrobní činnost velký počet výrobců. Časová náročnost šlechtění a množení révového materiálu, budování a živnost plodných vinic je velká. Proto je nutné zákonnou formou zabezpečit využití dosud získaných praktických zkušeností, ale hlavně exaktně ověřených vědeckých poznatků, aby stávající úroveň byla trvale rozvíjena pro zabezpečení růstu kvality, včetně zdravotní nezávadnosti, ve prospěch a užitek spotřebitele.

Zásada číslo 4 - Územní rozdělení vinohradnictví v České republice

(1) Územně se pěstování révy vinné v ČR rozděluje na vinařské regiony, vinařské oblasti, vinařské obce a viniční hory.

a) Vinařské regiony jsou český a moravský.

b) Vinařské oblasti v regionu českém jsou Pražská, Mělnická, Roudnická, Žernosecká, Mostecká a Čáslavská.

c) Vinařské oblasti regionu moravského jsou Brněnská, Bzenecká, Mikulovská, Mutěnická, Velkopavlovická, Znojemská, Strážnická, Kyjovská, Uherskohradišťská, Podluží.

d) Vinařské obce jsou obce ve vinařských oblastech s vhodnými viničními plochami osázenými vinicemi.

e) Viniční hory jsou části katastrálního území vinařských obcí s přibližně stejnými ekologickými podmínkami, tvořící souvislý územní celek, jejichž názvy jsou zaneseny v katastrálních mapách.

(2) O zařazení vinařských obcí do vinařských oblastí a soupis viničních hor rozhoduje ministerstvo zemědělství České republiky (dále jen MZe ČR) na návrh orgánů odborného dozoru.

(3) Povolování výsadeb vinic pro výrobu hroznů a jejich registraci provádí obecní úřady vinařských obcí.

(4) Obecně závazný právní předpis stanoví kultivary pro výrobu révových vín v jednotlivých vinařských oblastech.

Zásada číslo 5 - Jakostní třídění révového vína

Třídění přírodních révových vín podle kvality základní suroviny!

(1) Révové víno stolní

Vyrábí se z hroznů révy vinné domácí produkce, které dosáhly nejméně 13 stupňů cukernatosti nebo z dovezených hroznů stejného stupně cukernatosti či révového vína z dovozu.

Pokud je vyrobeno z hroznů domácí produkce může se označovat jako české nebo moravské stolní révové víno, avšak musí být uvedena vinařská oblast, kde byly hrozny vypěstovány.

U takto označených stolních révových vín nesmí přídavek jiných révových vín překročit 15% objemu. Stolní révová vína nesmí být označena kultivarem.

(2) Révové víno jakostní

Vyrábí se z hroznů domácí produkce, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti nebo z hroznů dovezených stejné nebo vyšší cukernatosti nebo z jakostních révových vín dovezených. Vyrábí se ve dvou druzích:

a) Známkové révové víno jakostní je vyráběno se stálou jakostí a charakterem.

b) Odrůdové révové víno jakostní je vyráběno z hroznů domácí produkce nebo hroznů či révového vína dovezeného.

Pokud je vyrobeno z hroznů domácí produkce musí být uvedena vinařská oblast, kde byly vypěstovány hrozny. U révových vín dovážených musí být uveden stát odkud byly dovezeny hrozny nebo révové víno. U kultivarových jakostních révových vín smí příměs jiného kultivaru dosáhnout maximálně 15%.

(3) Révové víno s přívlastkem je vyráběno z hroznů domácí produkce. Musí obsahovat nejméně 90% označeného kultivaru a musí nést přesné označení vinařské oblasti a vinařské obce, kde byly vypěstovány hrozny. Vyrábí se ve třech druzích:

a) Kabinet je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 18 stupňů cukernatosti.

b) Pozdní sběr je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů cukernatosti.

c) Výběr z hroznů je vyráběn z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů cukernatosti.

Základním kvalitativním ukazatelem pro většinu zemědělských výrobků a surovin pro potravinářský průmysl musí být zralost hroznů. V případě hroznů révy vinné je charakterizována vysokým obsahem zkvasitelných cukrů, příznivým poměrem organických kyselin, vysokým obsahem aromatických a chuťových látek, které v celkovém harmonickém souladu vytváří předpoklad pro dosažení vysoké jakosti, nutričních a dietických hodnot. Proto je při zachování odrůdovosti základním kriteriem pro určení jakostních stupňů révového vína vzata cukernatost, tj. obsah cukru v kg ve 100 litrech moštu. Vedle tohoto základního hlediska provedené kategorizace výrazně omezuje použití rafinovaného cukru k doslazování moštů, jak je dále uvedeno v Zásadě 7. Zakotvení uvedené kategorizace révových vín v zákoně je dále velmi důležité z toho důvodu, že bude mít přímou vazbu na cenu hroznů, vína a provedená úprava musí být pro všechny závazná a kontrolovatelná.

Zásada číslo 6 - Výroba révového vína

(1) Révové víno smí být vyráběno jen z čerstvých hroznů révy vinné, přísad a přídatných látek, které odpovídají jakostním a hygienickým požadavkům podle tohoto zákona a dalším obecně závazným právním předpisům [Zákon č. 20/1964 Sb. o péči o zdraví lidu]

(2) Révové víno určené pro uvádění do oběhu mohou vyrábět všichni výrobci, kteří zaručí sledování jakosti, včetně zdravotní nezávadnosti révového vína a kteří prokáží svoji odbornou způsobilost dokladem o ukončeném odborném vzdělání nebo praxi v oboru delší jak 10 let.

(3) Při výrobě révového vína smí být používáno jen takové zařízení, stroje a výrobní prostory, které zajišťují hygienu výroby a negativně neovlivňují výslednou jakost, mikrobielní a chemickou kontaminaci finálního výrobku.

(4) Podle barvy révového vína je vyráběno:

a) Révové víno bílé - z bílých, růžových a červených hroznů révy vinné.

b) Révové víno růžové - z červených nebo modrých hroznů bez nakvašení, u známkových a jakostních révových vín i směsí bílého a červeného vína.

c) Révové víno červené - z modrých hroznů nakvášením nebo tepelným zpracováním.

(5) Podle obsahu cukru u přírodních révových vín je vyráběno:

a) Révové víno suché - obsah cukru do 4 g.1-1

b) Révové víno polosuché - obsah cukru 4 - 8 g.1-1

c) Révové víno polosladké - obsah cukru 8 - 16 g.1-1

d) Révové víno sladké - obsah cukru více než 16 g.1-1

(6) Podle technologie výroby může být z přírodního vína vyráběno:

a) Révové víno šumivé - řízeným druhotným kvašením vína v lahvích nebo tancích a vykazuje přetlak nejméně 0,3 MPa.

b) Révové víno perlivé - umělým sycením révového vína oxidem uhličitým a vykazuje přetlak od 0,1 do 0,3 MPa.

c) Révové víno dezertní - z přírodního révového vína přidáním rafinovaného cukru nebo zahuštěného moštu, jemného rafinovaného lihu nebo vinného destilátu.

d) Révové víno dezertní kořeněné - podobně jako révové víno dezertní a dále se přidává koření schválené hlavním hygienikem České republiky nebo výluhů vyrobených z tohoto koření.

Zásada zdůrazňuje přímou souvislost kvalitní a zdravotně nezávadné suroviny s kvalitou a zdravotní nezávadností hotového potravinářského výrobku. Zdůrazňuje nutnou povinnost výrobců, kterých stále přibývá, sledovat jakost a zdravotní nezávadnost v procesu výroby. Současně stanoví i základní třídění vína, vymezuje základní omezení a způsobu výroby jednotlivých druhů vín. Stručně uvedená vymezení mají za účelem zabránit zneužití technologie výroby a poškození spotřebitele.

Zásada číslo 7 - Výrobní omezení

(1) Ve výrobě révového vína je povoleno postupovat jen tak, aby se nic nezměnilo na charakteru přírodního výrobku, který je dán látkovým složením čerstvého hroznu.

(2) Do révového vína je dovoleno přidávat jen takové přísady a přídatné látky a v množství, které neohrozí nebo nepoškodí zdraví lidí, jejichž použití odpovídá současnému stavu poznání vědy a jsou schváleny hlavním hygienikem. Přísady a přídatné látky je povoleno k révovému vínu přidávat, musí být vždy bezvadné jakosti.

(3) Mošty na stolní a jakostní révová vína bílá se smí doslazovat rafinovaným cukrem nebo zahuštěným moštem do 20 stupňů cukernatosti, červená do 22 stupňů cukernatosti.

(4) Mošty pro výrobu révových vín s přívlastkem nesmí být přislazovány ani nesmí být vylepšovány moštem nebo zahuštěným moštem k vytváření zbytků nezkvašeného cukru.

(5) Je zakázáno užívání takových látek, které jsou svou povahou schopné:

a) révové víno rozmnožovat, zvláště přidávat vodu,

b) klamat v základních vlastnostech révového vína, jako je přirozený extrakt, buketní a aromatické látky, původní zastoupení organických kyselin, barviva,

c) chemické složení révového vína změnit tak, že se ztěžuje nebo znemožňuje zjištění, že révové víno bylo vyrobeno výlučně kvašením révového moštu.

(6) Ve skladovacích prostorách, kde je skladováno révové víno, nesmí být skladováno víno ovocné nebo směsi ovocných vín s výjimkou vín v lahvích.

(7) Zakazuje se pod označením révové víno vyrábět, skladovat nebo uvádět do oběhu:

a) nápoje připravené ze zředěného révového moštu,

b) révový mošt a révové víno připravené nedovolenými postupy, nedovolenými přísadami a přídatnými látkami.

c) alkoholický nápoj vyrobený alkoholickým kvašením výluhů z matolin (druhák),

d) alkoholický nápoj vyrobený kvašením zředěných a doslazených kvasničních kalů (kvasničák),

e) směsi révového vína s alkoholickými nápoji vyrobenými z ovoce, sladu, medu, rostlin nebo jejich výluhů.

f) révové víno vyrobené z hroznů amerických plodných hybridů nebo tato révová vína zcelovat s révovým vínem vyrobeným z hroznů evropských kultivarů révy vinné,

g) směsi révového vína evropských odrůd s odrůdami interspecifickými.

V minulosti bývala výroba révového vína často cílem spekulativních snah a dosud někde tyto snahy přetrvávají. Vždy se jednalo o různé formy falšování. Proto je nutné, aby zákon a prováděcí předpis přesně stanovil operace, které v technologii vína, skladování a oběhu vína jsou nedovolené a co nelze slučovat s termínem víno.

Zásada číslo 8 - Balení a označování

(1) Révové víno smí být baleno pouze do obalů a obalových materiálů, které je chrání před znečištěním, kontaminací, znehodnocením nebo zkažením. Obal nesmí nepříznivě ovlivňovat jakost a zdravotní nezávadnost révového vína.

Révové víno stolní se smí plnit jen do obalů o obsahu 1 l a více.

Révová vína s přívlastkem se smí plnit pouze do lahví o obsahu 0,5 a 0,75 l.

(2) Každý, kdo uvádí do oběhu révové víno ve spotřebitelském balení je povinen v zájmu ochrany spotřebitele před jeho klamáním označit svůj výrobek etiketou s údaji:

a) jméno a sídlo výrobce, který révové víno plnil,

b) obchodní název výrobku s uvedením jakostního stupně, u kultivarových révových vín také název kultivaru,

c) u révových vín dovážených název státu, odkud byly hrozny nebo révové víno dovezeny, u kultivarových révových vín také název kultivaru,

d) obsah spotřebitelského balení v mililitrech,

e) výrobní údaje /pořadí měsíc a rok lahvování/ výrobní číslo, u révových vín s přívlastkem také rok sklizně hroznů,

f) informace o zařazení révového vína podle obsahu cukru,

g) obsah alkoholu, podle požadavku orgánu hygienické služby také použité konzervační prostředky a jejich množství.

(3) Výrobce může opatřit láhev zadní etiketou, na které uvede údaje, které považuje za vhodné.

(4) Révová vína s přívlastkem musí mít na lahvi zadní etiketu, na které musí být uveden výrobce hroznů, vinařská oblast a vinařská obec, popřípadě viniční horu.

V současné době je označování potravinářských výrobků řešeno technickou normou ČSN 56 0005. U révového vína dále starší normou ČSN 56 7741. Některé povinnosti v označování nejsou v citovaných normách shodné a ve svém důsledku mohou vést až k poškozování spotřebitelů. Zákon ČNR č. 37/1989 Sb. o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi nepovoluje reklamu a propagaci révového vína. Proto je nutné v rámci povinného označování potravinářských výrobků poskytnout spotřebiteli na etiketách co nejvíce informací o jakosti révového vína, původu hroznů, ze kterých bylo vyrobeno, použité technologii výroby, chemickém ošetření, jakož i historii a tradici výrobce aj.

Zásada číslo 9 - Oběh révového vína

(1) Je zakázáno uvádět do oběhu révové víno jestliže:

a) jsou překročeny stanovené hodnoty obsahu zdraví škodlivých (cizorodých) látek, nebo u kterého je zdravotní nezávadnost jinak porušena,

b) je falšované, napodobené, falešné deklarované,

c) neodpovídá označené jakosti,

d) je neoznačené nebo nesprávně označené.

(2) Za účelem zajištění jakostí je nutné občas vykonati úřední odbornou kontrolu jakosti révového vína u výrobců, obchodníků, výčepních a pohostinských zařízení.

(3) V prodejnách a v provozovnách veřejného stravování je zakázáno zcelovat révové víno z načatých lahví. Mísení révového vína s vodou, sodovkou či minerálkou (vinný střik) je dovoleno pouze na přání zákazníka a v jeho přítomnosti. Při podávání révového vína v originální lahvi smí být tato otvírána jen před zákazníkem.

Zákonem je nutné jasně vymezit, kdy révové víno ze zdravotních nebo jakostních důvodů nesmí být uváděno do oběhu a současně také jaké podmínky musí výrobci splnit. Ustanovení se týká všech výrobců ve smyslu tohoto zákona. Cílem zásady je chránit zdraví občanů, za´jistit, aby za peníze vydané dostali výrobek v odpovídající jakosti a množství. Charakter révového vína si vynucuje provedení kontroly jakosti, aby se předešlo uvádění do oběhu révových vín, které jsou nekvalitní, vadné. Kulturnost a poctivost při podávání révového vína má klesající úroveň a proto je nutné přesně stanovit alespoň základní povinnosti při podávání a prodeji révového vína.

Zásada číslo 10 - Skladování révového vína

(1) Révové víno v době výroby se skladuje ve vhodných nádobách a skladovacích prostorách, které musí být čisté, temné, bez zápachu. Skladů (sklepů) nesmí být současně užíváno pro skladování jiných materiálů, surovin či výrobků. Teplota skladů se může pohybovat pouze v rozmezí 6 až 15 °C.

(2) Skladování révového vína smí být prováděno jen v čistých temných skladech bez přímého denního světla a pachů cizích pro révové víno při teplotách od 8 do 15 °C.

(3) Pro skladování révového vína v označených lahvích musí být skladovací prostory suché (relativní vlhkost do 75%). Lahve s vínem, uzavřené korkovými zátkami musí být opatřeny vhodnou ochrannou záklopkou (např. TERMOKAPSLÍ), podle podmínek, které umožňuje obchodní balení.

Snahou výrobců a hlavně podnikatelů, zabývajících se obchodem s vínem musí být, aby při skladování révového vína nedocházelo ke změnám v jeho chemickém a biologickém složení, ke snížení jakosti, zdravotní nezávadnosti, ale ani ke snížení estetické úrovně obalové úpravy a označení. Révové víno velmi výrazně reaguje na nevhodné skladovací podmínky. Je proto nutné základní požadavky na jejich kvalitu přesně stanovit. Nejde jen o skladování hotových výrobků (vína v lahvích, transportních nádobách). Je důležité vytvořit podmínky pro vhodné skladování révového vína již v dob kvašení, zrání a skladování v ležáckých sklepích.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP