Česká národní rada 1992 – 1992

Tento zákon upravuje:

a) poskytování právní pomoci a finančně ekonomických rad ve věcech dani, odvodů, poplatků a jiných podobných plateb (dále jen "daně"), jakož i ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí (dále jen "daňové poradenství"),

b) Českou komoru daňových poradců (dále jen "komora").

Tímto zákonem nejsou dotčena oprávnění advokátů, komerčních právníků, popřípadě jiných osob a orgánů, upravená zvláštními předpisy [Např. zákon České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované]. Dotčeno není ani právo fyzické nebo právnické osoby požádat o právní pomoc a finančně ekonomickou radu ve věcech daní a ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí, i jinou fyzickou osobu než je daňový poradce; tato jiná osoba však nesmí poskytovat uvedenou pomoc nebo rady soustavně za účelem dosažení zisku [§ 2 obchodního zákoníku].

(1) Daňové poradenství fyzické nebo právnické osobě (dále jen "klient") poskytuje:

a) daňový poradce,

b) právnická osoba.

(2) Daňovým poradcem je fyzická osoba, zapsaná v seznamu daňových poradců (dále jen "seznam"); seznam vede komora.

(3) Právnickou osobou, která poskytuje daňové poradenství (dále jen "oprávněná právnická osoba"), je obchodní společnost, v níž podíly daňových poradců dosahují výše stanovené komorou, pokud zvláštní právní předpis [Zákon České národní rady č. .../1992 Sb., o auditorech a České komoře auditorů] nestanoví jinak; další podíly mohou náležet zejména advokátům, komerčním právníkům a auditorům. Tato právnická osoba se zapisuje do seznamu. Jménem oprávněné právnické osoby mohou daňové poradenství vykonávat pouze daňoví poradci.

(4) Daňové poradenství se poskytuje na základě smlouvy uzavřené mezi daňovým poradcem nebo oprávněnou právnickou osobou a klientem. Za poskytnutí daňového poradenství náleží daňovému poradci nebo oprávněné právnické osobě odměna, jejíž výši si obě smluvní strany dohodnou. Způsob určení výše odměny za poskytnutí daňového poradenství upraví ministerstvo financí České republiky (dále jen "ministerstvo") vyhláškou.

(5) Činí-li daňový poradce nebo oprávněná právnická osoba právní úkony jménem klienta, má postavení zástupce podle zvláštních předpisů [Např. § 10 zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, § 24 až 28 občanského soudního řádu].

(1) Právo vykonávat daňové poradenství nabývá fyzická nebo právnická osoba dnem zápisu do seznamu. K tomuto dni se vydá daňovému poradci osvědčení o zápisu do seznamu (dále jen "osvědčení") a oprávněné právnické osobě licence k výkonu daňového poradenství (dále jen "licence").

(2) Fyzickou osobu je komora povinna zapsat do seznamu po složení kvalifikační zkoušky a právnickou osobu po rozhodnutí o udělení licence, nejpozději však do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž fyzická osoba zkoušku složila nebo v němž bylo rozhodnuto o udělení licence.

(3) Právo vykonávat daňové poradenství daňový poradce pozbývá

a) dnem vyškrtnutí ze seznamu nebo

b) dnem, od něhož mu byl výkon daňového poradenství pozastaven, a to až do dne, k němuž bylo rozhodnutí o pozastavení výkonu daňového poradenství zrušeno.

(4) Právo vykonávat daňové poradenství oprávněná právnická osoba pozbývá dnem vyškrtnutí ze seznamu.

(1) Kvalifikační zkoušku je oprávněna skládat fyzická osoba, která

a) má plnou způsobilost k právním úkonům,

b) je bezúhonná,

c) nevykonává zaměstnání, funkci nebo činnost, vedle nichž zvláštní právní předpis nepřipouští podnikání [Zákon České národní rady č. .../1992 Sb., o auditorech a České komoře auditorů].

d) nemá pracovně právní, služební nebo jiný obdobný poměr ke státnímu orgánu nebo orgánu územní samosprávy, do jehož působnosti patří kontrola a rozhodování ve věcech daní,

e) má ukončené úplné střední vzdělání.

(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen

a) pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem daňového poradenství,

b) pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze daňového poradenství a osobě, která se tohoto činu dopustila, je obava, že se dopustí stejného nebo obdobného činu při výkonu daňového poradenství.

(3) Řízení ve věci kvalifikační zkoušky je zahájeno dnem, v němž byla žádost o vykonání kvalifikační zkoušky doručena komoře. V žádosti se uvede jméno a příjmení, rodné číslo, bydliště a vlastnoruční podpis žadatele. K žádosti se připojí výpis z rejstříku trestů ne starší šesti měsíců a doklady nebo jejich úředně ověřené opisy či kopie prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c) až e). Je-li žádost neúplná, vrátí ji komora k doplnění. Vzniknou-li při posuzování žádosti pochybnosti o splnění podmínek uvedených v odstavci 1, vyzve komora žadatele, aby se v určené lhůtě k těmto pochybnostem vyjádřil.

(4) Komora po posouzení žádosti

a) rozhodne o jejím zamítnutí, pokud žadatel nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1; v rozhodnutí výrok o zamítnutí žádosti řádně zdůvodní a uvede poučení o právu podat opravný prostředek soudu proti tomuto rozhodnutí, nebo

b) uvědomí žadatele v dostatečném časovém předstihu o místu a čase konání zkoušky.

(5) Kvalifikační zkouška se koná před zkušební komisí. Zkušební komise je složena z poloviny ze zástupců státních finančních orgánů navržených ministerstvem a z poloviny zejména z daňových poradců a dalších odborníků z ekonomické, daňové či právní teorie a praxe. Zkušební komise rozhoduje ve sboru; komise je schopná se usnášet, jsou-li přítomny po celou dobu kvalifikační zkoušky nejméně tři pětiny všech jejich členů.

(6) Obsah kvalifikační zkoušky, jakož i složení zkušební komise, musí odpovídat účelu zkoušky, kterým je zjistit úroveň znalosti žadatele, potřebných k výkonu daňového poradenství, zejména úroveň znalostí z oboru finančního, správního, občanského a obchodního práva, financí a ekonomiky, účetnictví, popřípadě úroveň jazykových znalostí. Kvalifikační zkouška se koná v jazyce českém nebo slovenském.

(7) O výsledku kvalifikační zkoušky rozhoduje zkušební komise usnesením. V případě, že žadatel kvalifikační zkoušku složil, je usnesení podkladem pro zápis do seznamu. Usnesení zkušební komise je konečné.

(8) Za vykonání kvalifikační zkoušky se platí poplatek, který je příjmem komory. Poplatek je splatný předem, nejpozději před začátkem kvalifikační zkoušky. Nezaplatí-li žadatel poplatek ve lhůtě splatnosti, kvalifikační zkoušku nekoná; jakmile poplatek zaplatí, komora jej uvědomí o novém termínu kvalifikační zkoušky.

(9) Obsah a průběh kvalifikační zkoušky, způsob rozhodování zkušební komise, obsah usnesení a způsob jeho vyhlášení a doručení upraví komora podrobněji ve zkušebním řádu. Ve zkušebním řádu se stanoví rovněž výše poplatku za vykonání kvalifikační zkoušky.

(10) Rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o vykonání kvalifikační zkoušky, je komora povinna vydat nejpozději do tří měsíců počítaných od konce měsíce, v němž bylo řízení ve věci kvalifikační zkoušky zahájeno. Kvalifikační zkouška se ukončí usnesením zkušební komise nejpozději do osmi měsíců počítaných od konce měsíce, v němž bylo řízení ve věci kvalifikační zkoušky zahájeno. Do uvedených lhůt se nezapočítává doba, po kterou je žádost o vykonání kvalifikační zkoušky vrácena k doplnění, a doba, po kterou žadatel od termínu určeného komorou k vykonání kvalifikační zkoušky nezaplatil poplatek za její vykonání.

(11) Pokud podle usnesení zkušební komise žadatel kvalifikační zkoušku nesloží, může kvalifikační zkoušku konat znovu, nejdříve však po šesti měsících počítaných od konce měsíce, v němž byla zkouška ukončena. V tomto případě se v žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky uvede pouze jméno a příjmení, rodné číslo a datum ukončení předchozí zkoušky; další údaje upravené v odstavci 3 se v žádosti uvedou jen tehdy, došlo-li oproti předchozí žádosti k jejich změně. V ostatním platí ustanovení předchozích odstavců o řízení ve věci kvalifikační zkoušky.

(12) Náklady řízení ve věci kvalifikační zkoušky, které vznikly komoře, hradí komora a náklady vzniklé žadateli hradí žadatel.

(1) Daňový poradce je oprávněn a povinen chránit práva a oprávněné zájmy svého klienta. Jedná čestně a svědomitě, důsledně využívá všechny zákonné prostředky a uplatňuje vše, co podle svého přesvědčení a příkazu klienta pokládá za prospěšné. Je přitom vázán pouze zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta.

(2) Daňový poradce je oprávněn odmítnout uzavření smlouvy o poskytnutí daňového poradenství.

(3) Daňový poradce je oprávněn odstoupit od uzavřené smlouvy o poskytnutí daňového poradenství, dojde-li k narušení důvěry mezi ním a klientem, neposkytuje-li klient potřebnou součinnost nebo nesložil-li klient bez závažného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí daňového poradenství. Daňový poradce je povinen do patnácti dnů ode dne, kdy oznámil klientovi odstoupení od smlouvy o poskytnutí daňového poradenství.

a) učinit všechny neodkladné úkony, pokud klient neučinil jiné opatření,

b) zúčtovat s klientem zálohu na odměnu a výdaje, pokud ji klient zaplatil.

(4) Daňový poradce má právo, aby mu klient ve smluvených lhůtách zaplatil

a) přiměřenou zálohu na odměnu a výdaje,

b) smluvenou výši odměny za poskytnutí daňového poradenství nebo její odpovídající část, pokud daňový poradce odstoupil od smlouvy za podmínek upravených v odstavci 3 nebo pokud od smlouvy o poskytnutí daňového poradenství odstoupil klient.

c) výdaje účelně vynaložené při poskytování daňového poradenství nebo v souvislosti sním.

(5) Daňoví poradci mohou vykonávat daňové poradenství též společně. Právní vztahy vyplývající ze společného výkonu daňového poradenství si daňoví poradci upraví písemnou smlouvou. Při společném výkonu daňového poradenství však klientům odpovídá každý daňový poradce samostatně; jde-li o společného klienta a není-li dohodnuto jinak, odpovídají daňoví poradci tomuto klientovi společně a nerozdílně.

(6) Na základě smlouvy uzavřené podle odstavce 5 nevzniká právnická osoba.

(7) Daňový poradce se při poskytování daňového poradenství podle smlouvy může dát zastoupit jiným daňovým poradcem. Při jednotlivých úkonech může daňového poradce zastoupit i jeho pracovník. Zastoupení v těchto případech není možné, pokud klient se zastoupením vyjádří nesouhlas.

(8) Daňový poradce odpovídá klientovi za škodu, která mu v souvislosti s výkonem daňového poradenství vznikla, pokud ji způsobil daňový poradce, jeho zástupce nebo pracovník. Daňový poradce se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

(9) Daňový poradce, jeho pracovník nebo zástupce, jakož i osoba, která pozbyla oprávnění k výkonu daňového poradenství, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem daňového poradenství. Této povinnosti je může zprostit pouze klient svým prohlášením, avšak i v tomto případě je daňový poradce nebo jeho zástupce povinen zachovat mlčenlivost, pokud je to v zájmu klienta. Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na případy zákonem uložené povinnosti překazit a oznámit spáchání trestného činu.

(10) Daňový poradce je dále povinen

a) před zahájením výkonu daňového poradenství uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem daňového poradenství, a být takto pojištěn po celou dobu, po kterou vykonává daňové poradenství,

b) ke dni vzniku pracovního poměru pracovníka k daňovému poradci uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout pracovníku při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi a za kterou daňový poradce odpovídá podle zvláštního předpisu⁵⁾, a být takto pojištěn po celou dobu, po kterou daňový poradce pracovníka zaměstnává,

c) umístit osvědčení nebo jeho úředně ověřený opis či kopii na viditelném místě ve své kanceláři nebo v pobočce své kanceláře anebo osvědčení na požádání klienta předložit,

d) ke dni, k němuž byl daňový poradce vyškrtnut ze seznamu nebo k němuž mu byl pozastaven výkon daňového poradenství, odevzdat osvědčení komoře,

e) uvádět název, pod nímž vykonává daňové poradenství, evidenční číslo osvědčení a své sídlo na všech písemnostech, jimiž činí úkony při výkonu daňového poradenství nebo v souvislosti s ním,

f) neprodleně oznámit komoře zejména sídlo kanceláře a jejich poboček, den zahájení výkonu daňového poradenství, uzavření smlouvy o společném výkonu daňového poradenství, skutečnosti rozhodné pro pozastavení výkonu daňového poradenství nebo pro vyškrtnutí daňového poradce ze seznamu, jakož i další změny v údajích uvedených daňovým poradcem v žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo uvedených v seznamu,

g) platit komoře, je-li jejím členem, členský příspěvek, a to ve výši a lhůtě stanovené ve stanovách komory,

h) umožnit komoře výkon dohledu nad dodržováním tohoto zákona daňovým poradcem.

(11) Název, pod nímž daňový poradce vykonává daňové poradenství, tvoří jméno a příjmení, popřípadě vysokoškolský titul a vědecká hodnost, jakož i slova "daňový poradce". Odkazy na bývalou úřední, vědeckopedagogickou a obdobnou funkci, hodnost nebo činnost nelze v tomto názvu používat.

(12) Sídlem daňového poradce je místo, v němž má daňový poradce kancelář. Nemá-li daňový poradce kancelář mimo byt, v němž trvale bydlí, považuje se za kancelář tento byt. Daňový poradce nebo daňoví poradci, kteří vykonávají daňové poradenství společně, mohou mít jen jedno sídlo. Pobočkou kanceláře je místnost mimo sídlo daňového poradce, v níž daňový poradce rovněž vykonává daňové poradenství. Daňový poradce je oprávněn na dveřích vchodu do kanceláře nebo její pobočky anebo na jiném vhodném a viditelném místě umístit název, pod nímž daňové poradenství vykonává.

(1) Licenci vydá komora právnické osobě na její žádost, splňuje-li tato právnická osoba podmínky pro výkon daňového poradenství upravené v § 3 odst. 3 tohoto zákona.

(2) Pro řízení ve věci žádosti o vydání licence platí přiměřeně § 5 odst. 3, 4, 10 a 12. Za řízení o této žádosti se platí poplatek. Podrobnosti řízení o této žádosti, výši poplatku a jeho splatnosti a další potřebné náležitosti upraví komora ve zvláštním řádu.

(3) Ustanovení § 6 odst. 1 až 6, 8 až 10 platí pro oprávněnou právnickou osobu přiměřeně.

(1) Do seznamu komora zapisuje jméno a příjmení, popřípadě vysokoškolský titul a vědeckou hodnost daňového poradce, jeho sídlo a bydliště, obchodní jméno a sídlo oprávněné právnické osoby, uložené disciplinární opatření, pozastavení výkonu daňového poradenství vyškrtnutí ze seznamu, a to i když nejde o disciplinární opatření. Komora může stanovit, že do seznamu se zapisují i další potřebné údaje. Komora rovněž stanoví, v jakém rozsahu se uvedou údaje ze seznamu při zveřejňování seznamu.

(2) Komora vyškrtne ze seznamu daňového poradce, jestliže

a) u něho pominuly skutečnosti uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d),

b) mu bylo uloženo disciplinární opatření vyškrtnutí ze seznamu,

c) písemně požádal o vyškrtnutí ze seznamu,

d) nevykonává-li déle než tři roky daňové poradenství,

e) zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.

(3) Komora vyškrtne ze seznamu oprávněnou právnickou osobu, jestliže

a) přestala splňovat podmínky, za nichž může podle tohoto zákona nabýt oprávnění k výkonu daňového poradenství,

b) je zrušena,

c) je v likvidaci,

d) písemně požádala o vyškrtnutí ze seznamu.

(4) Komora může vyškrtnout ze seznamu daňového poradce, jestliže byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než který je uveden v § 5 odst. 2 písm. b).

(5) Rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu musí být řádně zdůvodněno a doručeno daňovému poradci nebo oprávněné právnické osobě a musí obsahovat poučení o právu podat opravný prostředek soudu proti tomuto rozhodnutí.

(1) Komora může pozastavit daňovému poradci výkon daňového poradenství, jestliže

a) bylo zahájeno řízení o omezení nebo zbavení jeho způsobilosti k právním úkonům,

b) byla proti němu podána žaloba pro trestný čin,

c) nesplnil povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu podle § 6 odst. 10 písm. a) a b).

(2) Komora daňovému poradci výkon daňového poradenství pozastaví, jestliže mu bylo uloženo disciplinární opatření pozastavení výkonu daňového poradenství.

(3) Pro rozhodnutí o pozastavení výkonu daňového poradenství platí obdobně ustanovení § 8 odst. 5.

(4) Výkon daňového poradenství je pozastaven

a) v případech podle odstavce 1 písm. a) a b) do doby pravomocného ukončení řízení,

b) v případě podle odstavce 1 písm. c) do doby uzavření pojistné smlouvy,

c) v případě podle odstavce 2 do doby uvedené v rozhodnutí komory.

(1) Za závažné nebo opětovné porušení povinnosti podle tohoto zákona daňovým poradcem (dále jen "disciplinární provinění") může komora daňovému poradci uložit, nejde-li přitom o trestný čin, některé z těchto disciplinárních opatření:

a) písemné napomenutí,

b) pokutu až do výše 10 000 Kčs,

c) pozastavení výkonu daňového poradenství,

d) vyškrtnutí ze seznamu.

(2) Za závažné porušení povinnosti se považuje rovněž, uvedl-li daňový poradce v žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky vědomě nepravdivé nebo neúplné údaje, na základě nichž byl ke kvalifikační zkoušce připuštěn.

(3) Komora může uložit disciplinární opatření každému daňovému poradci za disciplinární provinění, kterého se dopustil. Rozhodné přitom není, zda daňový poradce je nebo není členem komory.

(4) Za disciplinární provinění lze uložit pouze jedno disciplinární opatření.

(5) Výnos z pokut připadá komoře.

(1) Za porušení povinnosti podle tohoto zákona oprávněnou právnickou osobou může komora této oprávněné právnické osobě uložit pokutu až do výše 100 000 Kčs.

(2) Porušením povinnosti oprávněné právnické osoby se rozumí též, uvedla-li právnická osoba nepravdivé nebo neúplné údaje v žádosti o vydání licence, a o žádosti bylo na základě těchto údajů rozhodnuto kladně.

(3) Výnos z pokut připadá komoře.

(1) O uložení disciplinárního opatření nebo pokuty podle § 11 rozhoduje disciplinární komise komory v řízení zahájeném na návrh předsedy dozorčí rady komory. Návrh na zahájení řízení může být podán do dvou měsíců ode dne, kdy se předseda dozorčí rady komory o disciplinárním provinění nebo porušení povinnosti oprávněné právnické osoby dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění nebo porušení povinnosti oprávněné právnické osoby došlo.

(2) V řízení musí být daňový poradce nebo oprávněná právnická osoba vždy slyšení a musí jim být poskytnuta možnost se hájit.

(3) Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření nebo pokuty podle § 11 musí být písemné a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Pro jeho doručování se použijí přiměřeně ustanovení správního řádu o doručování [§ 24 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)].

(4)Podrobnosti o řízení o sankcích stanoví disciplinární řád.

(1) Proti rozhodnutí disciplinární komise komory, jímž bylo uloženo disciplinární opatření podle § 10 odst. 1 písm. a) a b) nebo pokuta podle § 11, může daňový poradce nebo oprávněná právnická osoba nebo předseda dozorčí rady komory podat do patnácti dnů od jeho doručení odvolání; odvolání má odkladný účinek.

(2) O odvolání rozhoduje presidium komory, které přezkoumávané rozhodnutí potvrdí, změní nebo zruší. Zruší-li presidium komory napadené rozhodnutí, vrátí je disciplinární komisi komory zpět k novému projednání a rozhodnutí; při novém rozhodování je disciplinární komise komory vázána právním názorem presidia komory.