Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, vážené dámy, vážení
pánové, předstupuji před vás
s návrhem zákona ČNR o některých
opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního
vysílání. Jsem si přitom vědom
toho, že problematika, kterou by bylo potřeba v této
oblasti řešit, je velmi široká, a že
je více než obtížně ji beze zbytku
vyřešit tři dny před vánoci.
Nicméně jsou některé okolnosti, které
nás nutí i v této vypjaté době
se otázkou televize zabývat, a to proto, protože
podle federálního zákona ze 2. prosince letošního
roku uplynutím 31. prosince zaniká mimo jiné
Československý rozhlas a Československá
televize.
S tím je spojeno několik problémů,
které je zcela bezpodmínečně nutno
řešit. Je to otázka jednak toho, kdo převezme
majetek těchto institucí, poněvadž zákon
praví, že jej převezme Česká
republika, pokud náš zákon, naše grémium
nerozhodne jinak.
Je to potom otázka autorských práv, u kterých,
pokud nebude před zánikem jejich stávajících
nositelů, Československého rozhlasu a Československé
televize, stanoven nějaký nástupce, nový
nositel, tak tato práva se ztratí, přesně
řečeno vrátí se zpět k jednotlivým
autorům a nedovedu si představit proces, kterým
bychom tato autorská práva dobývali zpět.
Znamenalo by to v podstatě zablokování sedmdesáti
procent archivů Československé televize.
To jen pro ilustraci. Jsou tam ještě některé
další problémy, které s tím souvisí.
Nechtěl bych vás zdržovat dlouhým výkladem,
protože toho máme na pořadu ještě
mnoho. Věcně se pokusím vám naznačit
některé problémy, které se tento zákon
pokouší řešit. A současně
zdůrazňuji, že jsem si vědom, že
se jedná o minimální opatření
se snahou řešit co nejméně věcí
a vše, co je možné odložit na souhrnný
balík zákonů o médiích, o audiovizích,
tiskový zákon. Domnívám se, že
všechny tyto další věci dokáže
naše sněmovna vyřešit v průběhu
příštího roku, doufám, že
v průběhu prvního pololetí. Čili
tady řešíme jenom to nejnutnější.
Čl. 1 řeší otázku, co se stane
s majetkem Československé televize a Československého
rozhlasu. Tuto otázku řešíme proto,
poněvadž jsme přesvědčeni o tom,
že základním aspektem demokratického
státu je nezávislost médií a objektivita
z toho plynoucí. Nezávislost na jednotlivých
nátlakových skupinách, ale také nezávislost
na vládní politice, protože média mají
širší poslání. Z tohoto důvodu
považujeme za nutné nenechávat úpravu
některých majetkových vztahů až
na rozhodnutí vlády, ale vyřešit je
již nyní, aby tato média již nyní
věděla, čím budou nebo nebudou od
1. ledna limitována ve svém vysílání.
Z tohoto důvodu se převádí do vlastnictví
České televize některé nemovitosti
a i některé movité věci, které
dosud vlastnila Československá televize. Jejich
výčet najdete v příloze 1 tohoto zákona.
V § 3 se potom řeší problematika autorských
práv, kdy je potřebné stanovit zcela výslovně,
že nositelem autorských práv je Česká
televize. Nemůže to být žádný
jiný subjekt, neboť nositelem autorských práv
může být pouze ten, kdo je schopen tato práva
nějakým způsobem zužitkovat formou vysílání.
A zatím nemám povědomost, ani nikdo z nás,
o jiné televizi, která by již od 1. ledna mohla
vysílat na území celé České
republiky.
Současně ale vzhledem k různým okolnostem,
mimo jiné i k dohodě mezi Českou republikou
a Slovenskou republikou, která řeší
otázku vzájemného poskytování
snímků z archivů - neboť pochopitelně
Slovenská republika má zájem o některá
díla a my zřejmě také budeme mít
zájem o některá díla nalézající
se v archivech slovenských, je potřebí řešit
způsob, jakým budou tato díla poskytována.
Je to záležitost, která nemůže
být řešena příliš jednoduchým
způsobem. Je potřebí přitom šetřit
práv autorů, kteří nemohou být
nikým a ničím nuceni k tomu, aby nějaký
souhlas k rozšíření autorských
smluv dali. Proto je tam popsán model jednání
- závazek jednat, ne však závazek dohodnout
se.
Obdobně § 4 a § 5 řeší totéž
v oblasti rozhlasu. Je to více méně kopie
paragrafu 2 a 3. Příloha 2 potom popisuje přesný
výčet nemovitostí, o které by se mělo
jednat.
Čl. 2 potom byl sestaven přímo po konzultaci
s Radou ČR pro rozhlasové a televizní vysílání,
neboť jak všichni jistě víme podle zákona
103/92 Sb. podle § 9, o Radě České republiky
pro rozhlasové a televizní vysílání,
je tato nepominutelným orgánem. Je tam výslovně
stanoveno, že vláda i všechny orgány státní
správy ČR jsou povinny vyžádat si ve
věcech vysílání stanovisko Rady. Domnívám
se, že jsme nepochybili, když jsme také tak učinili.
Čili rozhodnutí zde v čl. 2 o tom, komu a
jaké přenosové cesty, jaké "kanály
vysílací" jsou vyhrazeny České
televizi a Českému rozhlasu. Stanoven je minimální
počet, to je ten, který jsme nyní ze zákona
schopni zaručit nějakým způsobem,
aniž bychom dělali nějaká zásadní
rozhodnutí. Upozorňuji, že podle stávajícího
zákona o České televizi je České
televizi vyhrazen pouze jeden kanál.
U rozhlasového vysílání je to ještě
složitější, tam dochází
k restrukturalizaci sítí související
s dělením sítí mezi Českou
a Slovenskou republiku. Z toho plynou značné nejasnosti,
které není možné v této době
beze zbytku vyřešit, a proto jsme se rozhodli navrhnout
minimální množství kanálů,
aniž by tento zákon vylučoval možnost,
že jak televize, tak rozhlas mohou dostat nějaké
další možnosti, budou-li k dispozici.
Nepovažovali jsme za vhodné zavazovat se již
teď k něčemu, co by teoreticky nemuselo být
splnitelné. Jsou např. jisté náznaky,
že bude možné na našem území
na rozdíl od stávajícího stavu provozovat
pouze jednu úplnou celoplošnou síť středovlného
rozhlasového vysílání. To jenom na
dokreslení situace.
Článek 3 řeší některé
problémy související s Radou České
republiky pro rozhlasové a televizní vysílání,
kde je potřeba, jak se již ukázalo podle zkušenosti
z letošního roku, upřesnit proces, jakým
se projednává, schvaluje atd. rozpočet Rady
ČR, neboť jak víme, Rada ČR je sice
ústředním orgánem státní
správy, nemá však zastoupení ve vládě
a tudíž nemá možnost přímo
ve vládě předkládat a projednávat
svůj návrh rozpočtu.
Pokusili jsme se tady opět v duchu již před
tím řečeného posílit v tomto
případě nezávislost Rady na vládě
tak, abychom ji skutečně vyvázali ze všech
možných a nemožných myslitelných
závislostí, aby byla skutečně autonomním
orgánem jak plyne z původního zákona
o Radě - že je volena ČNR a je odpovědna
pouze ČNR.
To je otázka článku 3.
V článku 4 bych chtěl upozornit jednak na
mezeru v zákoně, kde ředitel České
televize, resp. ředitel Českého rozhlasu
nebyli podle stávající zákonné
úpravy nikomu odpovědni z toho, jakým způsobem
naloží s majetkem rozhlasu nebo televize. l mohlo
by se teoreticky stát, jak jsme byli na to upozorněni
přímo ředitelem České televize,
že kdyby náhodou třeba psychicky onemocněl
a prodal celou Českou televizi někomu na stojato,
můžeme ho sice odvolat, ale s prodejem už nikdy
nikdo nic neudělá a televize nebude mít odkud
vysílat. Z tohoto důvodu navrhujeme úpravu,
která by takovýmto způsobem byť extrémním
excesům, nepravděpodobným, čelila.
Další problém je problém dočasné
správy dvou stávajících televizních
kanálů, které dosud nebyly přiděleny
České televizi. Nedomníváme se, že
je čas teď činit zásadní rozhodnutí,
ani to není dost dobře možné v takto
krátké době. To by mělo být
opravdu součástí souhrnné velké
úpravy.
Z toho důvodu navrhujeme pouze prozatímní
řešení, podle něhož Česká
televize provozuje dočasně televizní vysílání
i na dalších dvou okruzích. Těmi dalšími
dvěma okruhy myslíme ty, které nebudou vlastním
okruhem České televize. Vzhledem k tomu, že
už tady bylo řečeno, že v různých
prostředích je televize nejvýznamnější
sdělovací prostředek, považovali jsme
za nutné čelit nebezpečí, že
by byť na dočasnou dobu mohlo vzniknout jakési
jednobarevné zpravodajství. Víme všichni,
že televizní zpravodajství je daleko nejsledovanějším
druhem zpravodajství v této zemi. Z tohoto důvodu
zpravodajství by mělo být nějakým
způsobem členěno. Když jsme hledali
způsob, jakým to zajistit, jediný způsob
je zde navržený model intendanta pro zpravodajství
a publicistiku, který by působil na dočasně
provozovaném okruhu a zajišťoval by svým
výběrem komentátorů, redaktorů,
apod. - tj. je jeho odpovědnost, jeho volba, jakou barvu
má zpravodajství. Není to ve smyslu nějakého
cenzora, je to ve smyslu odpovědného redaktora nebo
šéfredaktora. Volím tady obrazná vyjádření,
přesné vyjádření se dočtete
v návrhu zákona.
Otázku jeho vzájemné závislosti či
nezávislosti na řediteli řeší
bod 4, podle něhož případné spory
mezi intendanty a ředitelem rozhoduje Rada České
televize. Připomínám, že Rada České
televize je orgán volený ČNR, a proto jej
lze považovat v tomto případě za nejobjektivnější
kontrolní orgán.
Článek 5 řeší stejnou mezeru
v zákoně pro rozhlas. To je otázka vlastnictví,
obdobně jak to řešil článek 4
pro televizi.
Co se týče účinnosti tohoto zákona,
rád bych poukázal na to, že je naprosto nezbytné,
aby zákon nabyl účinnosti před koncem
letošního roku. Důvod je jasný, už
jsem jednou zdůrazňoval autorská práva,
kde skutečně stačí půl minuty
prodlení a tato fiktivní půlminuta postačuje
k tomu, aby autorská práva spadla zpět na
autory a už je nikdo nikdy nevymůže. Myslím,
že naši diváci by nebyli šťastní,
kdybychom je tím připravili o množství
pořadů pro pamětníky.
Ještě jednou se omlouvám za to, že v návrhu
zákona jsou některé i legislativní
nepřesnosti. Souvisí to jednak s rychlostí
jeho přípravy a jednak s tím, že ústavně
právní výbor neměl vůbec možnost
tento zákon projednat, resp. nenalezl čas. Pak si
dovolím v průběhu rozpravy se přihlásit
s pozměňovacím návrhem, který
by některé legislativní nepřesnosti
ještě upravil. Děkuji vám za pozornost.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Koronthálymu. Prosím, aby zaujal místo,
kde sedává zástupce navrhovatele. Přijímám
jeho přihlášku do rozpravy, je čtvrtý
v pořadí.
Prosím zpravodaje výboru pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu pana poslance
Františka Kozla, aby sněmovně odůvodnil
zprávu výboru ČNR. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Kozel: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
dámy a pánové, moje úloha zpravodaje
je po televizním vysílání a vystoupení
pana předkladatele velice usnadněná. Protože
- mohu-li to tak říci - esenciální
část zde už padla a mně zbývá
pouze ona substanciální část. Předmětem
jednání jsou dva tisky, tisk č. 190, to je
zmíněný návrh poslanců ČNR
Vladimíra Koronthályho a dalších na
vydání zákona ČNR o některých
opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního
vysílání, a tisk 192, to je zpráva
výboru České národní rady pro
vědu, vzdělání, kulturu, mládež
a tělovýchovu k návrhu zmíněného
zákona.
Předložený návrh zákona vychází
z toho faktu, že zaniká Čs. rozhlas a Čs.
televize na základě federálního zákona.
Proto je třeba učinit dvě věci. Vypořádat
majetek těchto institucí a upravit čtyři
zákony tak, aby i po 1. 1. 1993 mohlo nadále pokračovat
vysílání. Předložený návrh
se týká zákona 468/1991 Sb., o provozování
rozhlasového a televizního vysílání,
zákona 103/1992 Sb., o Radě České
republiky pro rozhlasové a televizní vysílání,
zákona číslo 483/1991 Sb., o České
televizi a zákona 484/1991 Sb., o Českém
rozhlase.
Návrh zákona, tedy tisk 190 byl přikázán
výboru pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu a ústavně
právnímu výboru. Ústavně právní
výbor tento návrh neprojednával. Náš
výbor projednal návrh, zpráva je předložena
jako tisk 192. Náš výbor tedy doporučil
tento návrh České národní radě
ke schválení.
Tolik moje velice stručná zpravodajská zpráva.
Na závěr bych chtěl poprosit všechny
případné předkladatele pozměňovacích
návrhů, aby byli tak laskavi a své návrhy
nám pokud možno předali písemně.
Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Františku Kozlovi. Ještě než otevřu
rozpravu, připomínám, že i tentokrát
budu v souladu s jednacím řádem, jeho §
16 odst. 3 dávat přednost poslancům a poslankyním,
kteří se do rozpravy přihlašují
s pozměňovacími návrhy. Jako první
se přihlásil pan poslanec Hirš s pozměňovacím
návrhem. Připraví se pan poslanec Vyvadil,
dává gestem najevo, že má rovněž
pozměňovací návrh.
Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane
předsedo, kolegyně a kolegové, v komisi Evropského
parlamentu pro životní prostředí, zdravotní
péči a ochranu zákazníka byl 25. listopadu
projednáván materiál o poslání
reklamy, na kterém pracovala i Evropská asociace
reklamních agentur. Rád bych z tohoto materiálu
ocitoval:
"Je zjevným faktem v naší evropské
kultuře a civilizaci, že máme právo
vědět co nám trh nabízí. Žijeme
v otevřené demokratické společnosti,
ve které svoboda výběru na hojném
trhu je posvátná, stejně jako svoboda výběru
v pluralistické politice."
Dále cituji: "V konkurenční společnosti
je reklama hlavním prostředkem, kterým je
spotřebitel informován o výrobku a je mu
udáván důvod proč a jak jej koupit."
Nyní se ptám. Podporujeme poctivě a odpovědně
skutečný rozvoj tržního hospodářství?
Jestliže ano, proč si tedy restrikcí televizní
reklamy nabouráváme základní principy
marketingu, spočívající v jednotě
výroby, ceny, distribuce a propagace. Jestliže děláme
pozitivní kroky pro svobodné podnikání,
pro výrobu a distribuci, proč se snažíme
legalizovat podstatné omezení marketingových
komunikací. Televizní reklama je svým způsobem
nenahraditelné médium marketingu. Odpovědně
konstatuji, že navržený limit pro reklamní
vysílání 4% je nižší než
praxe minulých let. A nejen to. Je nejnižší
v Evropě včetně Slovenské republiky.
V každém případě jsme za Rakouskem,
tam je 10%, Švýcarskem - 8%, a dokonce i za Ruskem,
kde je 5%. Přičemž evropský limit u
reklamy přesahuje hranice 15%, v hlavním vysílacím
čase 18%. Restrikce televizní reklamy v Čechách
se negativně projeví v řadě oblastí.
Uvedu jen některé.
Omezení zahraničních investic do České
republiky, protože někteří výrobci
a distributoři zboží se prostě bez televizní
reklamy neobejdou. Dále se očekává
zvýšení cen za televizní reklamu a tím
následné vyřazení českých
inzerentů, kteří si ji prostě nebudou
moci dovolit. Omezení rozvoje českého filmového
a videoprůmyslu, pro které je dnes natáčení
reklam existenční nezbytností. Podstatné
snížení finančních prostředků
inkasovaných za televizní reklamy se pravděpodobně
projeví ve zvýšení účastnických
poplatků za televizní přijímače.
Dotkne se to každého z nás. Televize bude mít
méně peněz, což se projeví ve
snížení kvality programů. A konečně
dojde i ke ztrátě prestiže České
republiky, neboť naše restrikce budou v Evropě
chápany jako pokus o návrat k principům centralismu
a omezení tržního chování, ke
zvýšení závislosti důležitého
komunikačního média na vládě.
Vážení poslanci, apeluji proto na vás.
Věřím, že nedopustíme zpomalení
tempa rozvoje tržního hospodářství,
a proto navrhuji zvýšit limit televizní reklamy
na 6%.
Navrhuji v § 14 a) odst. 2 změnit slovo "čtyři"
čili přesáhnout 4% na "přesáhnout
6%". Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Hiršovi. Slovo má pan poslanec Jiří
Vyvadil, připraví se poslankyně Petra Buzková.
Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený
pane předsedo, milé kolegyně, vážení
kolegové, budu relativně stručný.
Je také již pozdější hodina. V
zásadě se domnívám, že problém
televize spočívá v tom, kolik bude či
nebude okruhů svěřeno veřejnoprávnímu
sektoru či bude soukromými. Je mi známo,
že navrhovatelé - je to hvězdné obsazení
klubu ODS, takže si nedělám příliš
velké naděje na to, zda projdu či neprojdu,
nicméně soudím, že v zájmu všech,
především klubu ODS je, aby prošel můj
pozměňovací návrh. Týká
se čl. 1 § 1, kde doporučuji tuto změnu.
Návrh předám písemně. Odst.
1. "České televizi jako provozovateli ze zákona
příslušejí dva vysílací
okruhy." Odst. 2. "Rada České republiky
pro rozhlasové a televizní vysílání
rozhodne nejpozději do 31. 1. 1993 o tom, který
vysílací okruh se stane druhým vysílacím
okruhem České televize.
Potom mám pozměňovací návrh
k § 9 odst. 3 a odst. 4, kde se uvádí v odst.
3: "Provozovateli televizního vysílání
ze zákona se vyhrazují přenosové cesty
(část kmitočtového spektra) a síť
vysílačů umožňujících
vysílat dvěma televizními programy."
Jsem přesvědčen, že otázka veřejné
informovanosti je věc esenciální a předpokládám,
že přece jenom několik těch hlasů
se přikloní k tomuto pozměňovacímu
návrhu, i když chápu, že jde o velice
složitý návrh. Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Vyvadilovi. Slovo má paní poslankyně
Petra Buzková, připraví se pan poslanec Vladimír
Koronthály.
Poslankyně Petra Buzková: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, v úvodu
mi dovolte konstatování, že jsem nesmírně
ráda, že takovýto zákon a v takovémto
znění byl předložen, protože se
domnívám, že je to zákon potřebný,
který byl zpracován svědomitě a podle
mého názoru dobře.
Nicméně domnívám se dále, že
v tomto zákoně je několik pasáží,
které by bylo možné zlepšit.
Dovolila bych si přednést pozměňovací
návrh k § 8 tohoto zákona, čl. l, který
říká, že činnost Rady je hrazena
z 1% z výnosu ze sazeb za používání
rozhlasových a televizních přijímačů
podléhajících evidenci.
Paragrafu 8 předcházejí další
paragrafy, které hovoří o tom, že Rada
předkládá svůj rozpočet a závěrečný
účet ke schválení České
národní radě. Právě z tohoto
důvodu se domnívám, že jedno procento
výnosu ze sazeb je do jisté míry omezujícím
ustanovením, které zde není nutné.
Pokud totiž Rada předloží rozpočet,
který bude vyšší než 1% a Česká
národní rada uzná za potřebné
a za nutné, aby takovýto rozpočet schválila,
protože Rada se pro svou činnost potřebuje
vybavit, je potom možné, aby překročila
1%.
Oproti tomu v době, kdy Rada už bude vybavena, bude
možná potřebovat menší částku,
než je 1% a tudíž nevím, jak by se naložilo
se zbytkovým číslem nevyčerpaným
do 1%.
Můj pozměňující návrh
proto zní, aby v § 8, čl. l se za slovy "hrazena
z" vypustila slova "jednoho procenta" a pokračovalo
se slovy "výnosu ze sazeb". Celý článek
by potom zněl: "Činnost Rady je hrazena z výnosu
ze sazeb za používání rozhlasových
a televizních přijímačů podléhajících
evidenci."
Současně bych se ráda připojila k
pozměňujícímu návrhu pana poslance
Vyvadila k § 1 tohoto článku. Odůvodnila
bych to následujícím způsobem.
Je samozřejmě snadné rozhodnout, že
pouze jeden televizní kanál bude veřejnoprávním
institutem a dva kanály budou vyhrazeny soukromému
vysílání. Myslím však, že
by bylo vhodnější nyní, na začátku,
kdy soukromé vysílání není
rozvinuto, teprve se začínají vydávat
licence, že veřejnoprávním institutem
budou dva kanály a pouze jeden bude pro soukromé
vysílání.
Potom je samozřejmě maličkostí udělat
za půl roku nebo za rok nové rozhodnutí,
ve kterém se druhý veřejnoprávní
kanál odevzdá také do soukromého vysílání.
Mnohem složitější by ovšem bylo tento
kanál v případě potřeby brát
soukromému vysílání a zařazovat
jako veřejnoprávní instituci.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji paní
poslankyni Buzkové. K řečništi se dostaví
pan poslanec Vladimír Koronthály, připraví
se paní poslankyně Nováková.
Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, dámy a pánové!
Dovolím si předložit souhrn pozměňovacích
návrhů, které by měly ještě
poněkud upřesnit předložený text.
Znovu opakuji, že je tomu tak pouze z toho důvodu,
že tuto činnost nemohl v důsledku časové
tísně udělat jako obvykle dělává
velmi solidně ústavně právní
výbor. V tomto případě jej tudíž
tak trochu zastupujeme.
Pozměňovacích návrhů je několik:
- na konec § 1 připojit "tímto okruhem
nemůže být okruh označovaný ke
dni 1. 12. 1992 názvem OK 3". Toto je zdůvodněno
tím, že námi předkládaná
předloha počítala s odkazem na jiný
zákon, a to na zákon o rozhlasovém a televizním
vysílání, který tuto problematiku
staví do světla, kde nemůže být
pochyb. Federální zákon z 2. 12. ovšem
právě zmíněný odkazovaný
odstavec zrušil. Proto musíme doplnit tuto větu.
Smyslem zákona zajisté bylo, aby veřejnoprávní
televize vysílala pro celé území a
nejenom pro 36% diváků.
- v čl. l. § 2 odst. 1 slova "s nimi souvisejí"
nahradit slovy "k nim patří", což
je legislativní drobnost.
- v čl. l. § 3, odst. 1 vypustit "číslo
35/1965 Sb." a dále "ve znění pozdějších
předpisů (dále jen autorský zákon)".
Tato vypuštěná slova nahradit odkazem "zákon
č. 35/1965 Sb. ve znění zákona č.
89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb." umístěním
za závorku s textem "autorský zákon".
- v čl. l. § 3, odst. 2 slova "ve studiích"
nahradit "studii". Jedná se o nutnou opravu,
neboť jsme byli upozorněni na to, že "ve
studiích" neznamená třeba v exteriérech,
zatímco "studii" znamená natočeno
kdekoli, tzn. jak ve studiu tak v exteriéru, ale produkováno
patřičným studiem.
- v čl. l. § 3, odst. 3 první větu doplnit
textem: "pokud o to třetí osoba požádá,
a to za podmínek sjednaných mezi třetí
osobou a Českou televizí". Toto upřesnění
je naprosto nutné v zájmu toho, aby televize nemusela
na své náklady mnohdy finančně náročné
rozšíření smluv rozšířit
i na díla, o která již patrně nikdo
nikdy zájem neprojeví.
- v čl. l, § 3, odst. 4 za slovo "děl"
vložit slova "převedených podle odst.
1 a 2". To jenom na upřesnění.
- v čl. l § 3, odst. 5 uvést nový, přesnější
text a celý odstavec 5 formulovat takto: "Plnění
povinností podle odstavců 3 a 4 kontroluje Rada
České televize."
Další pozměňovací návrhy
vám zřejmě budou připadat shodné,
protože jsou v podstatě ke shodnému textu §
4 a 5:
- v čl. l, § 4, odst. 1 slova: "s nimi souvisejí"
nahradit slovy "k nim patří".
- v čl. l, § 5, odst. 1 vypustit číslo
"35/1965 Sb." a dále "ve znění
pozdějších předpisů (dále
jen autorský zákon)" a tato slova nahradit
odkazem: "zákon č. 35/1965 Sb. ve znění
zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č.
468/1991 Sb. umístěním za slova (autorský
zákon)".
- v čl. l, § 5, odst. 2 slova "ve studiích"
nahradit slovem "studii".
- v čl. l, § 5, odst. 3 první větu doplnit
textem: "pokud o to třetí osoba požádá,
a to za podmínek sjednaných mezi třetí
osobou a Českým rozhlasem".
- v čl. l, § 5, odst. 4 za slovo "děl"
vložit slova "převedených podle odst.
1 a 2".
Článek l § 5 odst. 5 nahradit textem: "plnění
povinností podle odst. 3 a 4 kontroluje Rada Českého
rozhlasu".
V čl. II odst. 3 upravovaného § 9 za slova
"televizním programem" doplnit slova "včetně
obrazových a zvukových informací". Pro
vysvětlení: Jedná se o Teletext, ve skutečnosti
a obdobné záležitosti. Upozorňuji, že
např. na OK 3 je zvláštní anomálie,
kdy Teletext provozuje někdo jiný než vysílání
a není to zrovna to optimální řešení.
V čl. III odst. 1 za slovo "října"
doplnit "předchozího" a za slovo "května"
doplnit "následujícího". Za celou
vetu doplnit ještě následující
větu: "Rozpočet na rok 1993 předloží
Rada České národní radě nejpozději
do konce ledna 1993."
Dále v čl. III opravit - to snad je jenom tisková
chyba - odst. 2 je tam dvakrát, druhé č.
2 je třeba opravit na č. 3.
Dále v čl. III, už v tomto opraveném
odstavci 3 v citovaném § 8 v odst. 1 za slova "rozhlasových
a..." doplnit "jednoho procenta z výnosu se sazeb
za používání" a pokračuje
dál stávající text. Vysvětlím:
Je to proto, aby nemohlo dojít k pochybnostem, zda činnost
Rady je hrazena převážně z rozhlasových
nebo převážně televizních koncesí,
nebo jak to vlastně tedy bude. Proto je to zcela jasně
řečeno, aby bylo jasné, že jak televizní,
tak rozhlasové instituce se podílejí analogickým
způsobem na financování činnosti Rady.
V čl. IV odst. 2 je potřeba poslední slovo
"pořadů" nahradit slovem "programů",
tj. vlastně doplnění toho, co už přináší
společná zpráva, kde bylo zapomenuto na to,
že problém řešení v odst. 1 je
třeba vyřešit i v odst. 2.
Čl. IV odst. 4 - vložený odst. 2 nahradit přesnějším
textem "Ke zcizení, zatížení a
pronájmu na dobu delší tří měsíců
nemovitostí nebo jejich částí potřebuje
ředitel předchozí souhlas Rady."
Dále v čl. IV za bod 4 je třeba vložit
další bod, následující se pak
přečíslují. Vložený bod
zní: "V § 12 odst. 3 se za slovo zákona
vkládá text: s výjimkou písmene a)."
Další body se přečíslují.
Dále v čl. IV v nynějším bodu
5 ve vloženém § 14 b v odst. 1 nahradit slovo
"volí" slovem "jmenuje"; jenom proto,
že je to přesnější vyjádření.
V čl. V, tj. analogie toho, co už jsem říkal
jednou pro čl. IV, vložený odst. 2 nahradit
textem: "Ke zcizení, zatížení a
pronájmu na dobu delší tří měsíců
nemovitostí nebo jejich částí potřebuje
ředitel předchozí souhlas Rady."
A poslední změna, to plyne z věcného
opomenutí, které plyne z toho, že některé
podklady byly dodány relativně na poslední
chvíli: čili v příloze č. 2
se doplňuje bod VI, který zní: odst. 6: "Objekty
Praha 3 - Žižkov, Jeseniova 38, tři provozovny
objektů se stavební plochou č. parcely 1780/1
a stavební plochou č. parcely 1780/2 vlastník:
Československý stát - Československý
rozhlas, uživatel: jako vlastník, zapsáno u
SG Praha - město na VV č. 96 pro obec Praha a katastrální
úřad Žižkov."
To jsou všechny pozměňovací návrhy,
které jsem považoval za nutné předložit.
Ještě jednou se omlouvám, ale není vinou
naší a nelze klást ani za vinu ústavně
právnímu výboru, že tato namnoze technická
upřesnění, legislativní upřesnění,
se nedostala do společné zprávy. Z toho důvodu
jsem si je dovolil předložit jako pozměňovací
návrh. Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Koronthálymu. Slovo má paní poslankyně
Nováková, připraví se pan poslanec
Soural. Promiňte, paní poslankyně, ještě
pan poslanec Koronthály se hlásí k technické
poznámce, a tu mu musím dopřát.