Česká národní rada 1992 – 1992

Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, předstupuji před vás s návrhem zákona ČNR o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Jsem si přitom vědom toho, že problematika, kterou by bylo potřeba v této oblasti řešit, je velmi široká, a že je více než obtížně ji beze zbytku vyřešit tři dny před vánoci. Nicméně jsou některé okolnosti, které nás nutí i v této vypjaté době se otázkou televize zabývat, a to proto, protože podle federálního zákona ze 2. prosince letošního roku uplynutím 31. prosince zaniká mimo jiné Československý rozhlas a Československá televize.

S tím je spojeno několik problémů, které je zcela bezpodmínečně nutno řešit. Je to otázka jednak toho, kdo převezme majetek těchto institucí, poněvadž zákon praví, že jej převezme Česká republika, pokud náš zákon, naše grémium nerozhodne jinak.

Je to potom otázka autorských práv, u kterých, pokud nebude před zánikem jejich stávajících nositelů, Československého rozhlasu a Československé televize, stanoven nějaký nástupce, nový nositel, tak tato práva se ztratí, přesně řečeno vrátí se zpět k jednotlivým autorům a nedovedu si představit proces, kterým bychom tato autorská práva dobývali zpět. Znamenalo by to v podstatě zablokování sedmdesáti procent archivů Československé televize. To jen pro ilustraci. Jsou tam ještě některé další problémy, které s tím souvisí.

Nechtěl bych vás zdržovat dlouhým výkladem, protože toho máme na pořadu ještě mnoho. Věcně se pokusím vám naznačit některé problémy, které se tento zákon pokouší řešit. A současně zdůrazňuji, že jsem si vědom, že se jedná o minimální opatření se snahou řešit co nejméně věcí a vše, co je možné odložit na souhrnný balík zákonů o médiích, o audiovizích, tiskový zákon. Domnívám se, že všechny tyto další věci dokáže naše sněmovna vyřešit v průběhu příštího roku, doufám, že v průběhu prvního pololetí. Čili tady řešíme jenom to nejnutnější.

Čl. 1 řeší otázku, co se stane s majetkem Československé televize a Československého rozhlasu. Tuto otázku řešíme proto, poněvadž jsme přesvědčeni o tom, že základním aspektem demokratického státu je nezávislost médií a objektivita z toho plynoucí. Nezávislost na jednotlivých nátlakových skupinách, ale také nezávislost na vládní politice, protože média mají širší poslání. Z tohoto důvodu považujeme za nutné nenechávat úpravu některých majetkových vztahů až na rozhodnutí vlády, ale vyřešit je již nyní, aby tato média již nyní věděla, čím budou nebo nebudou od 1. ledna limitována ve svém vysílání. Z tohoto důvodu se převádí do vlastnictví České televize některé nemovitosti a i některé movité věci, které dosud vlastnila Československá televize. Jejich výčet najdete v příloze 1 tohoto zákona.

V § 3 se potom řeší problematika autorských práv, kdy je potřebné stanovit zcela výslovně, že nositelem autorských práv je Česká televize. Nemůže to být žádný jiný subjekt, neboť nositelem autorských práv může být pouze ten, kdo je schopen tato práva nějakým způsobem zužitkovat formou vysílání. A zatím nemám povědomost, ani nikdo z nás, o jiné televizi, která by již od 1. ledna mohla vysílat na území celé České republiky.

Současně ale vzhledem k různým okolnostem, mimo jiné i k dohodě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, která řeší otázku vzájemného poskytování snímků z archivů - neboť pochopitelně Slovenská republika má zájem o některá díla a my zřejmě také budeme mít zájem o některá díla nalézající se v archivech slovenských, je potřebí řešit způsob, jakým budou tato díla poskytována. Je to záležitost, která nemůže být řešena příliš jednoduchým způsobem. Je potřebí přitom šetřit práv autorů, kteří nemohou být nikým a ničím nuceni k tomu, aby nějaký souhlas k rozšíření autorských smluv dali. Proto je tam popsán model jednání - závazek jednat, ne však závazek dohodnout se.

Obdobně § 4 a § 5 řeší totéž v oblasti rozhlasu. Je to více méně kopie paragrafu 2 a 3. Příloha 2 potom popisuje přesný výčet nemovitostí, o které by se mělo jednat.

Čl. 2 potom byl sestaven přímo po konzultaci s Radou ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, neboť jak všichni jistě víme podle zákona 103/92 Sb. podle § 9, o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, je tato nepominutelným orgánem. Je tam výslovně stanoveno, že vláda i všechny orgány státní správy ČR jsou povinny vyžádat si ve věcech vysílání stanovisko Rady. Domnívám se, že jsme nepochybili, když jsme také tak učinili. Čili rozhodnutí zde v čl. 2 o tom, komu a jaké přenosové cesty, jaké "kanály vysílací" jsou vyhrazeny České televizi a Českému rozhlasu. Stanoven je minimální počet, to je ten, který jsme nyní ze zákona schopni zaručit nějakým způsobem, aniž bychom dělali nějaká zásadní rozhodnutí. Upozorňuji, že podle stávajícího zákona o České televizi je České televizi vyhrazen pouze jeden kanál.

U rozhlasového vysílání je to ještě složitější, tam dochází k restrukturalizaci sítí související s dělením sítí mezi Českou a Slovenskou republiku. Z toho plynou značné nejasnosti, které není možné v této době beze zbytku vyřešit, a proto jsme se rozhodli navrhnout minimální množství kanálů, aniž by tento zákon vylučoval možnost, že jak televize, tak rozhlas mohou dostat nějaké další možnosti, budou-li k dispozici.

Nepovažovali jsme za vhodné zavazovat se již teď k něčemu, co by teoreticky nemuselo být splnitelné. Jsou např. jisté náznaky, že bude možné na našem území na rozdíl od stávajícího stavu provozovat pouze jednu úplnou celoplošnou síť středovlného rozhlasového vysílání. To jenom na dokreslení situace.

Článek 3 řeší některé problémy související s Radou České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, kde je potřeba, jak se již ukázalo podle zkušenosti z letošního roku, upřesnit proces, jakým se projednává, schvaluje atd. rozpočet Rady ČR, neboť jak víme, Rada ČR je sice ústředním orgánem státní správy, nemá však zastoupení ve vládě a tudíž nemá možnost přímo ve vládě předkládat a projednávat svůj návrh rozpočtu.

Pokusili jsme se tady opět v duchu již před tím řečeného posílit v tomto případě nezávislost Rady na vládě tak, abychom ji skutečně vyvázali ze všech možných a nemožných myslitelných závislostí, aby byla skutečně autonomním orgánem jak plyne z původního zákona o Radě - že je volena ČNR a je odpovědna pouze ČNR.

To je otázka článku 3.

V článku 4 bych chtěl upozornit jednak na mezeru v zákoně, kde ředitel České televize, resp. ředitel Českého rozhlasu nebyli podle stávající zákonné úpravy nikomu odpovědni z toho, jakým způsobem naloží s majetkem rozhlasu nebo televize. l mohlo by se teoreticky stát, jak jsme byli na to upozorněni přímo ředitelem České televize, že kdyby náhodou třeba psychicky onemocněl a prodal celou Českou televizi někomu na stojato, můžeme ho sice odvolat, ale s prodejem už nikdy nikdo nic neudělá a televize nebude mít odkud vysílat. Z tohoto důvodu navrhujeme úpravu, která by takovýmto způsobem byť extrémním excesům, nepravděpodobným, čelila.

Další problém je problém dočasné správy dvou stávajících televizních kanálů, které dosud nebyly přiděleny České televizi. Nedomníváme se, že je čas teď činit zásadní rozhodnutí, ani to není dost dobře možné v takto krátké době. To by mělo být opravdu součástí souhrnné velké úpravy.

Z toho důvodu navrhujeme pouze prozatímní řešení, podle něhož Česká televize provozuje dočasně televizní vysílání i na dalších dvou okruzích. Těmi dalšími dvěma okruhy myslíme ty, které nebudou vlastním okruhem České televize. Vzhledem k tomu, že už tady bylo řečeno, že v různých prostředích je televize nejvýznamnější sdělovací prostředek, považovali jsme za nutné čelit nebezpečí, že by byť na dočasnou dobu mohlo vzniknout jakési jednobarevné zpravodajství. Víme všichni, že televizní zpravodajství je daleko nejsledovanějším druhem zpravodajství v této zemi. Z tohoto důvodu zpravodajství by mělo být nějakým způsobem členěno. Když jsme hledali způsob, jakým to zajistit, jediný způsob je zde navržený model intendanta pro zpravodajství a publicistiku, který by působil na dočasně provozovaném okruhu a zajišťoval by svým výběrem komentátorů, redaktorů, apod. - tj. je jeho odpovědnost, jeho volba, jakou barvu má zpravodajství. Není to ve smyslu nějakého cenzora, je to ve smyslu odpovědného redaktora nebo šéfredaktora. Volím tady obrazná vyjádření, přesné vyjádření se dočtete v návrhu zákona.

Otázku jeho vzájemné závislosti či nezávislosti na řediteli řeší bod 4, podle něhož případné spory mezi intendanty a ředitelem rozhoduje Rada České televize. Připomínám, že Rada České televize je orgán volený ČNR, a proto jej lze považovat v tomto případě za nejobjektivnější kontrolní orgán.

Článek 5 řeší stejnou mezeru v zákoně pro rozhlas. To je otázka vlastnictví, obdobně jak to řešil článek 4 pro televizi.

Co se týče účinnosti tohoto zákona, rád bych poukázal na to, že je naprosto nezbytné, aby zákon nabyl účinnosti před koncem letošního roku. Důvod je jasný, už jsem jednou zdůrazňoval autorská práva, kde skutečně stačí půl minuty prodlení a tato fiktivní půlminuta postačuje k tomu, aby autorská práva spadla zpět na autory a už je nikdo nikdy nevymůže. Myslím, že naši diváci by nebyli šťastní, kdybychom je tím připravili o množství pořadů pro pamětníky.

Ještě jednou se omlouvám za to, že v návrhu zákona jsou některé i legislativní nepřesnosti. Souvisí to jednak s rychlostí jeho přípravy a jednak s tím, že ústavně právní výbor neměl vůbec možnost tento zákon projednat, resp. nenalezl čas. Pak si dovolím v průběhu rozpravy se přihlásit s pozměňovacím návrhem, který by některé legislativní nepřesnosti ještě upravil. Děkuji vám za pozornost.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Koronthálymu. Prosím, aby zaujal místo, kde sedává zástupce navrhovatele. Přijímám jeho přihlášku do rozpravy, je čtvrtý v pořadí.

Prosím zpravodaje výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pana poslance Františka Kozla, aby sněmovně odůvodnil zprávu výboru ČNR. Prosím, pane poslanče.

Poslanec František Kozel: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, moje úloha zpravodaje je po televizním vysílání a vystoupení pana předkladatele velice usnadněná. Protože - mohu-li to tak říci - esenciální část zde už padla a mně zbývá pouze ona substanciální část. Předmětem jednání jsou dva tisky, tisk č. 190, to je zmíněný návrh poslanců ČNR Vladimíra Koronthályho a dalších na vydání zákona ČNR o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, a tisk 192, to je zpráva výboru České národní rady pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu k návrhu zmíněného zákona.

Předložený návrh zákona vychází z toho faktu, že zaniká Čs. rozhlas a Čs. televize na základě federálního zákona. Proto je třeba učinit dvě věci. Vypořádat majetek těchto institucí a upravit čtyři zákony tak, aby i po 1. 1. 1993 mohlo nadále pokračovat vysílání. Předložený návrh se týká zákona 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákona 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, zákona číslo 483/1991 Sb., o České televizi a zákona 484/1991 Sb., o Českém rozhlase.

Návrh zákona, tedy tisk 190 byl přikázán výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a ústavně právnímu výboru. Ústavně právní výbor tento návrh neprojednával. Náš výbor projednal návrh, zpráva je předložena jako tisk 192. Náš výbor tedy doporučil tento návrh České národní radě ke schválení.

Tolik moje velice stručná zpravodajská zpráva. Na závěr bych chtěl poprosit všechny případné předkladatele pozměňovacích návrhů, aby byli tak laskavi a své návrhy nám pokud možno předali písemně. Děkuji.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Františku Kozlovi. Ještě než otevřu rozpravu, připomínám, že i tentokrát budu v souladu s jednacím řádem, jeho § 16 odst. 3 dávat přednost poslancům a poslankyním, kteří se do rozpravy přihlašují s pozměňovacími návrhy. Jako první se přihlásil pan poslanec Hirš s pozměňovacím návrhem. Připraví se pan poslanec Vyvadil, dává gestem najevo, že má rovněž pozměňovací návrh.

Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, v komisi Evropského parlamentu pro životní prostředí, zdravotní péči a ochranu zákazníka byl 25. listopadu projednáván materiál o poslání reklamy, na kterém pracovala i Evropská asociace reklamních agentur. Rád bych z tohoto materiálu ocitoval:

"Je zjevným faktem v naší evropské kultuře a civilizaci, že máme právo vědět co nám trh nabízí. Žijeme v otevřené demokratické společnosti, ve které svoboda výběru na hojném trhu je posvátná, stejně jako svoboda výběru v pluralistické politice."

Dále cituji: "V konkurenční společnosti je reklama hlavním prostředkem, kterým je spotřebitel informován o výrobku a je mu udáván důvod proč a jak jej koupit."

Nyní se ptám. Podporujeme poctivě a odpovědně skutečný rozvoj tržního hospodářství? Jestliže ano, proč si tedy restrikcí televizní reklamy nabouráváme základní principy marketingu, spočívající v jednotě výroby, ceny, distribuce a propagace. Jestliže děláme pozitivní kroky pro svobodné podnikání, pro výrobu a distribuci, proč se snažíme legalizovat podstatné omezení marketingových komunikací. Televizní reklama je svým způsobem nenahraditelné médium marketingu. Odpovědně konstatuji, že navržený limit pro reklamní vysílání 4% je nižší než praxe minulých let. A nejen to. Je nejnižší v Evropě včetně Slovenské republiky. V každém případě jsme za Rakouskem, tam je 10%, Švýcarskem - 8%, a dokonce i za Ruskem, kde je 5%. Přičemž evropský limit u reklamy přesahuje hranice 15%, v hlavním vysílacím čase 18%. Restrikce televizní reklamy v Čechách se negativně projeví v řadě oblastí. Uvedu jen některé.

Omezení zahraničních investic do České republiky, protože někteří výrobci a distributoři zboží se prostě bez televizní reklamy neobejdou. Dále se očekává zvýšení cen za televizní reklamu a tím následné vyřazení českých inzerentů, kteří si ji prostě nebudou moci dovolit. Omezení rozvoje českého filmového a videoprůmyslu, pro které je dnes natáčení reklam existenční nezbytností. Podstatné snížení finančních prostředků inkasovaných za televizní reklamy se pravděpodobně projeví ve zvýšení účastnických poplatků za televizní přijímače. Dotkne se to každého z nás. Televize bude mít méně peněz, což se projeví ve snížení kvality programů. A konečně dojde i ke ztrátě prestiže České republiky, neboť naše restrikce budou v Evropě chápany jako pokus o návrat k principům centralismu a omezení tržního chování, ke zvýšení závislosti důležitého komunikačního média na vládě.

Vážení poslanci, apeluji proto na vás. Věřím, že nedopustíme zpomalení tempa rozvoje tržního hospodářství, a proto navrhuji zvýšit limit televizní reklamy na 6%.

Navrhuji v § 14 a) odst. 2 změnit slovo "čtyři" čili přesáhnout 4% na "přesáhnout 6%". Děkuji.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Hiršovi. Slovo má pan poslanec Jiří Vyvadil, připraví se poslankyně Petra Buzková.

Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, budu relativně stručný. Je také již pozdější hodina. V zásadě se domnívám, že problém televize spočívá v tom, kolik bude či nebude okruhů svěřeno veřejnoprávnímu sektoru či bude soukromými. Je mi známo, že navrhovatelé - je to hvězdné obsazení klubu ODS, takže si nedělám příliš velké naděje na to, zda projdu či neprojdu, nicméně soudím, že v zájmu všech, především klubu ODS je, aby prošel můj pozměňovací návrh. Týká se čl. 1 § 1, kde doporučuji tuto změnu. Návrh předám písemně. Odst. 1. "České televizi jako provozovateli ze zákona příslušejí dva vysílací okruhy." Odst. 2. "Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodne nejpozději do 31. 1. 1993 o tom, který vysílací okruh se stane druhým vysílacím okruhem České televize.

Potom mám pozměňovací návrh k § 9 odst. 3 a odst. 4, kde se uvádí v odst. 3: "Provozovateli televizního vysílání ze zákona se vyhrazují přenosové cesty (část kmitočtového spektra) a síť vysílačů umožňujících vysílat dvěma televizními programy."

Jsem přesvědčen, že otázka veřejné informovanosti je věc esenciální a předpokládám, že přece jenom několik těch hlasů se přikloní k tomuto pozměňovacímu návrhu, i když chápu, že jde o velice složitý návrh. Děkuji.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Vyvadilovi. Slovo má paní poslankyně Petra Buzková, připraví se pan poslanec Vladimír Koronthály.

Poslankyně Petra Buzková: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, v úvodu mi dovolte konstatování, že jsem nesmírně ráda, že takovýto zákon a v takovémto znění byl předložen, protože se domnívám, že je to zákon potřebný, který byl zpracován svědomitě a podle mého názoru dobře.

Nicméně domnívám se dále, že v tomto zákoně je několik pasáží, které by bylo možné zlepšit.

Dovolila bych si přednést pozměňovací návrh k § 8 tohoto zákona, čl. l, který říká, že činnost Rady je hrazena z 1% z výnosu ze sazeb za používání rozhlasových a televizních přijímačů podléhajících evidenci.

Paragrafu 8 předcházejí další paragrafy, které hovoří o tom, že Rada předkládá svůj rozpočet a závěrečný účet ke schválení České národní radě. Právě z tohoto důvodu se domnívám, že jedno procento výnosu ze sazeb je do jisté míry omezujícím ustanovením, které zde není nutné.

Pokud totiž Rada předloží rozpočet, který bude vyšší než 1% a Česká národní rada uzná za potřebné a za nutné, aby takovýto rozpočet schválila, protože Rada se pro svou činnost potřebuje vybavit, je potom možné, aby překročila 1%.

Oproti tomu v době, kdy Rada už bude vybavena, bude možná potřebovat menší částku, než je 1% a tudíž nevím, jak by se naložilo se zbytkovým číslem nevyčerpaným do 1%.

Můj pozměňující návrh proto zní, aby v § 8, čl. l se za slovy "hrazena z" vypustila slova "jednoho procenta" a pokračovalo se slovy "výnosu ze sazeb". Celý článek by potom zněl: "Činnost Rady je hrazena z výnosu ze sazeb za používání rozhlasových a televizních přijímačů podléhajících evidenci."

Současně bych se ráda připojila k pozměňujícímu návrhu pana poslance Vyvadila k § 1 tohoto článku. Odůvodnila bych to následujícím způsobem.

Je samozřejmě snadné rozhodnout, že pouze jeden televizní kanál bude veřejnoprávním institutem a dva kanály budou vyhrazeny soukromému vysílání. Myslím však, že by bylo vhodnější nyní, na začátku, kdy soukromé vysílání není rozvinuto, teprve se začínají vydávat licence, že veřejnoprávním institutem budou dva kanály a pouze jeden bude pro soukromé vysílání.

Potom je samozřejmě maličkostí udělat za půl roku nebo za rok nové rozhodnutí, ve kterém se druhý veřejnoprávní kanál odevzdá také do soukromého vysílání. Mnohem složitější by ovšem bylo tento kanál v případě potřeby brát soukromému vysílání a zařazovat jako veřejnoprávní instituci.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji paní poslankyni Buzkové. K řečništi se dostaví pan poslanec Vladimír Koronthály, připraví se paní poslankyně Nováková.

Poslanec Vladimír Koronthály: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové!

Dovolím si předložit souhrn pozměňovacích návrhů, které by měly ještě poněkud upřesnit předložený text. Znovu opakuji, že je tomu tak pouze z toho důvodu, že tuto činnost nemohl v důsledku časové tísně udělat jako obvykle dělává velmi solidně ústavně právní výbor. V tomto případě jej tudíž tak trochu zastupujeme.

Pozměňovacích návrhů je několik:

- na konec § 1 připojit "tímto okruhem nemůže být okruh označovaný ke dni 1. 12. 1992 názvem OK 3". Toto je zdůvodněno tím, že námi předkládaná předloha počítala s odkazem na jiný zákon, a to na zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, který tuto problematiku staví do světla, kde nemůže být pochyb. Federální zákon z 2. 12. ovšem právě zmíněný odkazovaný odstavec zrušil. Proto musíme doplnit tuto větu. Smyslem zákona zajisté bylo, aby veřejnoprávní televize vysílala pro celé území a nejenom pro 36% diváků.

- v čl. l. § 2 odst. 1 slova "s nimi souvisejí" nahradit slovy "k nim patří", což je legislativní drobnost.

- v čl. l. § 3, odst. 1 vypustit "číslo 35/1965 Sb." a dále "ve znění pozdějších předpisů (dále jen autorský zákon)". Tato vypuštěná slova nahradit odkazem "zákon č. 35/1965 Sb. ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb." umístěním za závorku s textem "autorský zákon".

- v čl. l. § 3, odst. 2 slova "ve studiích" nahradit "studii". Jedná se o nutnou opravu, neboť jsme byli upozorněni na to, že "ve studiích" neznamená třeba v exteriérech, zatímco "studii" znamená natočeno kdekoli, tzn. jak ve studiu tak v exteriéru, ale produkováno patřičným studiem.

- v čl. l. § 3, odst. 3 první větu doplnit textem: "pokud o to třetí osoba požádá, a to za podmínek sjednaných mezi třetí osobou a Českou televizí". Toto upřesnění je naprosto nutné v zájmu toho, aby televize nemusela na své náklady mnohdy finančně náročné rozšíření smluv rozšířit i na díla, o která již patrně nikdo nikdy zájem neprojeví.

- v čl. l, § 3, odst. 4 za slovo "děl" vložit slova "převedených podle odst. 1 a 2". To jenom na upřesnění.

- v čl. l § 3, odst. 5 uvést nový, přesnější text a celý odstavec 5 formulovat takto: "Plnění povinností podle odstavců 3 a 4 kontroluje Rada České televize."

Další pozměňovací návrhy vám zřejmě budou připadat shodné, protože jsou v podstatě ke shodnému textu § 4 a 5:

- v čl. l, § 4, odst. 1 slova: "s nimi souvisejí" nahradit slovy "k nim patří".

- v čl. l, § 5, odst. 1 vypustit číslo "35/1965 Sb." a dále "ve znění pozdějších předpisů (dále jen autorský zákon)" a tato slova nahradit odkazem: "zákon č. 35/1965 Sb. ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb. umístěním za slova (autorský zákon)".

- v čl. l, § 5, odst. 2 slova "ve studiích" nahradit slovem "studii".

- v čl. l, § 5, odst. 3 první větu doplnit textem: "pokud o to třetí osoba požádá, a to za podmínek sjednaných mezi třetí osobou a Českým rozhlasem".

- v čl. l, § 5, odst. 4 za slovo "děl" vložit slova "převedených podle odst. 1 a 2".

Článek l § 5 odst. 5 nahradit textem: "plnění povinností podle odst. 3 a 4 kontroluje Rada Českého rozhlasu".

V čl. II odst. 3 upravovaného § 9 za slova "televizním programem" doplnit slova "včetně obrazových a zvukových informací". Pro vysvětlení: Jedná se o Teletext, ve skutečnosti a obdobné záležitosti. Upozorňuji, že např. na OK 3 je zvláštní anomálie, kdy Teletext provozuje někdo jiný než vysílání a není to zrovna to optimální řešení.

V čl. III odst. 1 za slovo "října" doplnit "předchozího" a za slovo "května" doplnit "následujícího". Za celou vetu doplnit ještě následující větu: "Rozpočet na rok 1993 předloží Rada České národní radě nejpozději do konce ledna 1993."

Dále v čl. III opravit - to snad je jenom tisková chyba - odst. 2 je tam dvakrát, druhé č. 2 je třeba opravit na č. 3.

Dále v čl. III, už v tomto opraveném odstavci 3 v citovaném § 8 v odst. 1 za slova "rozhlasových a..." doplnit "jednoho procenta z výnosu se sazeb za používání" a pokračuje dál stávající text. Vysvětlím: Je to proto, aby nemohlo dojít k pochybnostem, zda činnost Rady je hrazena převážně z rozhlasových nebo převážně televizních koncesí, nebo jak to vlastně tedy bude. Proto je to zcela jasně řečeno, aby bylo jasné, že jak televizní, tak rozhlasové instituce se podílejí analogickým způsobem na financování činnosti Rady.

V čl. IV odst. 2 je potřeba poslední slovo "pořadů" nahradit slovem "programů", tj. vlastně doplnění toho, co už přináší společná zpráva, kde bylo zapomenuto na to, že problém řešení v odst. 1 je třeba vyřešit i v odst. 2.

Čl. IV odst. 4 - vložený odst. 2 nahradit přesnějším textem "Ke zcizení, zatížení a pronájmu na dobu delší tří měsíců nemovitostí nebo jejich částí potřebuje ředitel předchozí souhlas Rady."

Dále v čl. IV za bod 4 je třeba vložit další bod, následující se pak přečíslují. Vložený bod zní: "V § 12 odst. 3 se za slovo zákona vkládá text: s výjimkou písmene a)." Další body se přečíslují.

Dále v čl. IV v nynějším bodu 5 ve vloženém § 14 b v odst. 1 nahradit slovo "volí" slovem "jmenuje"; jenom proto, že je to přesnější vyjádření.

V čl. V, tj. analogie toho, co už jsem říkal jednou pro čl. IV, vložený odst. 2 nahradit textem: "Ke zcizení, zatížení a pronájmu na dobu delší tří měsíců nemovitostí nebo jejich částí potřebuje ředitel předchozí souhlas Rady."

A poslední změna, to plyne z věcného opomenutí, které plyne z toho, že některé podklady byly dodány relativně na poslední chvíli: čili v příloze č. 2 se doplňuje bod VI, který zní: odst. 6: "Objekty Praha 3 - Žižkov, Jeseniova 38, tři provozovny objektů se stavební plochou č. parcely 1780/1 a stavební plochou č. parcely 1780/2 vlastník: Československý stát - Československý rozhlas, uživatel: jako vlastník, zapsáno u SG Praha - město na VV č. 96 pro obec Praha a katastrální úřad Žižkov."

To jsou všechny pozměňovací návrhy, které jsem považoval za nutné předložit. Ještě jednou se omlouvám, ale není vinou naší a nelze klást ani za vinu ústavně právnímu výboru, že tato namnoze technická upřesnění, legislativní upřesnění, se nedostala do společné zprávy. Z toho důvodu jsem si je dovolil předložit jako pozměňovací návrh. Děkuji.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Koronthálymu. Slovo má paní poslankyně Nováková, připraví se pan poslanec Soural. Promiňte, paní poslankyně, ještě pan poslanec Koronthály se hlásí k technické poznámce, a tu mu musím dopřát.