Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
dámy a pánově, pozměňovací
návrh pana kolegy Výborného se týká
zásadní koncepce definování přestupku
podle tohoto návrhu zákona. Chtěl bych vás
informovat o vývoji názorů na tento problém.
Původní předloha se obrátila cestou
obecné definice přestupků jako porušení
ustanovení zákona o půdě nebo zákona
o transformaci družstva, nebo zákona, který
přijala ČNR č. 243.
První stanovisko vlády doporučilo, aby tato
obecná formulace byla nahrazena výčtem nejčastějších
porušení těchto ustanovení.
Po projednání v ústavně právním
výboru a zejména po uvedení skutečností,
že při transformaci družstev a plnění
restitučních nároků bylo do tohoto
okamžiku indentifikováno 56 typů porušení
zmíněných zákonů, ústavně
právní výbor dospěl k závěru,
že výčtem není možné problém
přestupků u těchto zákonů řešit,
protože tento výčet by byl nesmírně
dlouhý a stejně by nikdy nebyl úplný.
Současné stanovisko vlády vrací tento
problém opět do tohoto stavu a zcela souhlasím
s argumenty, které tady uvedl pan místopředseda
Kalvoda.
Je nesporné, že obecná definice přestupku
může vyvolat problémy, ale kladu otázku:
Přispěje k právní nejistotě
více tato obecná definice přestupku nebo
zachování současného stavu, ve kterém
dochází k hromadnému porušování
těchto zákonů, ve kterém oprávněné
osoby žijí v právní nejistotě,
ve kterém porušování těchto zákonů
fakticky blokuje transformaci našeho zemědělství
a zahájení podnikání těch,
kteří by jinak už dávno se svým
majetkem podnikali.
Při jednání v jednotlivých klubech
si proto dovoluji obrátit vaši pozornost na tento
bezpochyby obecný spor, spor přesné definice,
formou výčtu určitých případů
proti definici obecné, neboť obě tato řešení
nepochybně přinesou problémy.
Děkuji za pozornost.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Tlustému. Do rozpravy se hlásí pan
poslanec Vyvadil. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Nemám žádné další přihlášky
do rozpravy, a to ani v písemné podobě, ani
hlášené z místa.
Poslanec Jiří Vyvadil: Otázka právního
státu je pro liberální politiky otázkou
prvořadou. Mám za to, že návrh, tak
jak jej podal kolega Výborný, je nejrozumnější.
Procedurálně bych ještě navázal
na kolegu Červinku. Byly zde předloženy mnohé
pozměňovací návrhy. Myslím,
že je moudré, aby se kluby o nich poradily, ale obávám
se, že to není možné, aniž by tyto
pozměňovací návrhy byly předtím
písemně sumarizovány. Sám za sebe
se omlouvám, ale nejsem schopen je sledovat. To je moje
prosba.
Předseda ČNR Milan Uhde: Slovo má
pan poslanec Mach, připraví se pan poslanec Jaroslav
Melichar.
Poslanec Karel Mach: Vážený pane předsedo,
dámy a pánové, nepřináším
žádný pozměňovací návrh,
pouze bych si dovolil několik slov k návrhu pana
poslance Bečváře.
Jelikož se domnívám, že jsem jeden z těch
členů sněmovny, který se procesem
transformace zemědělství a restitucí
podle zákona č. 229 a všemi ostatními
otázkami spolu souvisejícími zabýval
procesně, dovolím si k tomu říci několik
vět.
Prodloužení termínu podle § 13 zákona
229 jsem já sám osobně velmi zvažoval,
ale nyní bych jej chtěl podpořit, protože
z praxe se ukazuje, že velmi mnoho oprávněných
osob, zejména z 3. skupiny podle zákona o půdě,
to je ta skupina "vlastník - dědicové,
kromě dětí" atd., čili až
ke 3. skupině, již není schopen z titulu toho,
že má úplně jiné zaměstnání,
bydlí na jiném konci státu, přesně
si nepamatuje, co jeho strýc nebo jiný měl
za majetek, z nemovitostí zejména půdu, a
jistě víte, jaký je faktický stav
orgánů Geodézie a orgánů, které
vedou evidenci vlastnických vztahů, jistě
víte, jak byla vedena, čili mnoho lidí, to
vím z vlastní zkušenosti, to své martyrium,
jak získat prvotní podklady, vzdá, jenom
proto, že v časové tísni a v získávání
těchto podkladů má problémy.
Tak jak tady už bylo mnohokrát řečeno,
mnoho lidí se těžko v těchto věcech
orientuje, jak vlastně naložit se svým nárokem,
že stačí jej pouze uplatnit, protože se
jedná o občanskoprávní řízení
podle správního řádu, takže se
domnívám, že tato lhůta by podle mého
názoru byla přijatelná, a je to poslední
možnost, jak vlastně nepřímo toto novelou
zajistit. Děkuji za pozornost.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Machovi, slovo má pan poslanec Jaroslav Melichar.
Poslanec Jaroslav Melichar: Vážený pane
předsedo, vážená vládo, dámy
a pánové, již podruhé je sněmovně
předkládán tzv. sankční zákon.
Domnívám se, že by bylo značně
pokrytecké, aby tento návrh byl redukován,
změkčován či změněn
tak, aby jeho účel pozbyl jeho význam a smysl.
Jestliže opravdu chceme pomoci oprávněným
osobám navrátit jejich zemědělský
majetek, tak to čiňme s vůlí skutečně
upřímnou. Proto navrhuji znění, které
je v předloze zákona, tzn. složením
finanční kauce ve výši 100 % hodnoty
oprávněných nároků na účet
Pozemkového fondu při aplikaci tohoto zákona.
Tedy navrhuji ponechat § 7 sněm. tisku č. 108
v původním textu beze změny. Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Melicharovi. Prosím, hlásí se pan
poslanec Navrátil, takže je tu další přihláška
do rozpravy a rozprava pokračuje.
Poslanec Jan Navrátil: Vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, vážené kolegyně a kolegové,
ani já nemám bohaté zkušenosti se zemědělstvím,
alespoň jako výrobce nebo obdělavatel, a
i když jsem v mládí vyrostl na vesnici,je to
pochopitelně už nějaká doba, takže
ani já nemám přesné údaje o
zemědělství dnešním. I já
bych mohl říci, že jsem v blízkém
vztahu k oprávněné osobě a že
by i z tohoto důvodu mohla být viděna moje
podjatost. Nicméně, když moje babička
svůj cca 1 hektar vložila do zemědělského
družstva na začátku 50. let a kdy ještě
na začátku 60. let toto družstvo mělo
jednotku cca 3 koruny, jistěže to byly doby, kdy toto
zemědělství se probouzelo ke svému
životu.
Nebudu vás zdržovat genezí vývoje vesnice,
tak jak jsem jej v tomto svém mládí zažil,
ale chtěl bych se vrátit k tomu zemědělství,
které tu bylo přibližně koncem let osmdesátých.
V letech 1980 - 89 na okrese Hodonín, ze kterého
pocházím, skutečně zemědělství
dosáhlo takových výsledků, že
dodnes se mnozí diví, proč dnes toto zemědělství
je nutné rozbít. Já také jiné
než politické důvody nevidím.
V r. 1991 jsem byl zařazen do revizní skupiny, která
po více než půl roku, kdy jsem v této
skupině byl, revidovala činnost Agrokombinátu
Slušovice. Já se nebudu zabývat výsledky
této revize, jednak proto, že ještě nejsem
zproštěn povinnosti mlčenlivosti, ale také
proto, že všechno to, co je slyšet, či to,
co uvedly sdělovací prostředky, je v mnohém
případě nepřesné a některé
údaje jsou podávány značně
účelově.
Pokud tu už Slušovice byly vzpomenuty, domnívám
se, že v letech socializace ukazovaly tyto organizace, -
a zejména Slušovice - kam až se může
za socialismu vesnice dostat. Po r. 1989 pak zejména Slušovice
ukázaly, jak se vesnice může účinně
bránit státní zvůli.
Nicméně, jestliže dnes se dostává
na pořad dne rozbití zemědělství
a slouží k tomu i tyto metody, podávám
do předloženého návrhu pozměňovací
návrh, neboť já se domnívám,
že účastníci by měli mít
v zásadě stejné postavení při
uplatňování svých nároků,
a jestliže na jedné straně má dojít
k určitým sankcím, mělo by k těmto
sankcím dojít i na straně druhé.
Proto navrhuji, aby § 1 předloženěho návrhu
byl změněn a upraven takto: za § 1 by bylo
návětí "Tento zákon upravuje
pokuty za ...", potom odst. 1 a v odst. 2 by bylo toto znění:
"... za úmyslné uvedení nesprávných,
nepravdivých nebo neúplných údajů,
podkladů a dokladů, které vedly k neoprávněnému
vydání majetku podle odst. 1."
V § 2 v odst. 2 navrhuji doplnit větu: "Za naplnění
skutkové podstaty oprávněnými osobami
podle § 1 odst. 2 může být uložena
pokuta okresním úřadem až do výše
20 000 korun." To je vše, děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Navrátilovi, slovo má pan místopředseda
vlády a ministr zemědělství Josef
Lux, připraví se pan poslanec Černý.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux:
Vážený pane předsedo, dámy
a pánové, já jsem měl pocit, že
už jsem poslední diskutující, protože
bych rád reagoval na některé připomínky,
pozměňující návrhy a nerad
bych otvíral svým vystoupením diskusi po
ukončení této diskuse. Tedy několik
poznámek.
Návrh na prodloužení možnosti uplatnění
nároku vidím ze dvou pohledů: Jednak je potřeba
si uvědomit, že otázka přihlášení
nároků je dostatečně dlouho známa
a i tam, kde nejsou doklady, tak lze využít institutu
domnělého vlastníka. Tzn. ten, kdo přijde
na Pozemkový úřad a uplatní svůj
nárok, byť nemá všechno vypořádáno,
tak tento nárok je právoplatně uplatněn.
Prodlužování doby uplatnění nároků
je pro mne zcela zásadní problém, který
oddaluje nebo z našeho pohledu oddaluje privatizaci. My potřebujeme
znát sumu majetku, o kterou se nikdo nepřihlásí,
abychom v další vlně privatizace tento majetek
mohli privatizovat. Každý měsíc, kdy
oddálíme ukončení uplatnění
nároků ze zákona 229, tzn. o tento měsíc
prodlužujeme privatizaci státních statků.
To bych rád, abychom si uvědomili.
Navrhuji, abychom rozlišovali § 13 a § 20. V §
13, kde se jedná o uplatnění nároku
na restituci, tam bych si dovolil pana poslance Bečváře
i Macha, který ho podpořiII požádat,
aby zvážili tuto nutnost. Lze uplatnit institut domnělého
vlastníka. Ale u § 20, kde se jedná o náhradu,
tam ten problém vidím věcně jako opodstatněný
a dovedl bych si představit, ale dávám ke
zvážení, jestli nezvážit třeba
jen do konce ledna z titulu hlavně privatizace.
Co se týče připomínky pana poslance
Dobala, aby se tento zákon nevztahoval na organizace v
působnosti ministerstva školství, rád
bych řekl, že pokuty nebudou platit organizace, ale
fyzické osoby. Až se nám někdy podaří
uvolnit - a my chceme novelou zákona č. 229 uvolnit
ten zákaz, aby se nemohl privatizovat tento majetek, pak
by to bylo oprávněné, ale doposud majetek,
který je ve správě organizací v působnosti
ministerstva školství, není možné
vydávat, protože je na něj uplatněn
zákon, který stanoví podmínky, kdy
nelze tento majetek vydat. Čili, považuji tento pozměňující
návrh za neopodstatněný.
Návrh pana poslance Uřičáře,
který navrhuje zvýšit horní limit pokut
z 10 na 30 tisíc a z 20 tisíc na 50 tisíc,
nechávám k rozhodnutí sněmovny. Je
to samozřejmě možné.
Pan poslanec Tlustý hovořil o výčtových
a obecné úrovni tohoto zákona. Já
bych chtěl upozornit na odst. 1 písm. e), kde se
píše, že se vztahuje přestupek na toho,
kdo způsobí oprávněné osobě
škody při vypořádání majetkové
... atd. Čili, škodu, jakoukoli škodu. Já
si myslím, že v těchto několika bodech
a) až e) jsou tyto příklady postihnuty v celé
své šíři. Souhlasím s tím,
že konečný výčet není
možně stanovit.
Co se týče vystoupení pana poslance Melichara,
kauce sto procenty zcela zásadně odmítám,
protože tím bychom poškodili, touto kaucí,
ty oprávněné osoby, které zůstávají
v zemědělském podniku po transformaci. Myslím,
že kauce nelze uplatnit z obecného principu.
Co se týče pana poslance Navrátila, který
chce, aby se tyto sankce vztahovaly na všechny oprávněné
osoby, doporučoval bych, aby si důkladně
prostudoval tento návrh, který vláda předložila.
Tento návrh hovoří o všech oprávněných
osobách, aniž je rozlišuje. Bod e) říká:
"Ten kdo způsobí oprávněné
osobě škodu " - tzn. dovedu si představit,
dovolím si obrat, když já budu ten zlý
předseda družstva, který poškodí
oprávněnou osobu, která z družstva odchází,
tak se může cítit právem poškozena,
ale jestli ta oprávněná osoba, která
odchází, bude mým kamarádem a já
mu velmi levně prodám ten majetek za cenu levnější
než bych měl, tak se právem mohou cítit
poškozené osoby, které zůstávají
v podniku po transformaci. Čili, ten obojí pohled
v tomto návrhu je. To jen jsem si dovolil reagovat na několik
pozměňovacích návrhů, a doufám,
že to přispěje i k diskusi v klubech.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
místopředsedovi vlády. Slovo má pan
poslanec Jan Černý, připraví se pan
poslanec Bečvář s dalším upřesněním.
Poslanec Jan Černý: Vážený
pane předsedo, vážené dámy a
pánové, já chci reagovat na některá
vystoupení a upozornit na některé aspekty
předložených pozměňovacích
návrhů. Pozměnovací návrh tak,
jak ho předložil pan poslanec Výborný,
tzn. novelu přestupkového zákona, má
jedno nebezpečí, na které bych rád
upozornil. Podle zákona 200 je prvoinstanční
obec, tzn., že první podání nebo oznámení
o přestupku bude podáváno na obec. Budou
ho řešit obecní zastupitelstva, starostové,
kteří nemají tolik zkušeností
s restitučními zákony i s transformačními
zákony, a proto se obávám, že bude velmi
často rozhodnuto špatně, že se stejně
dostanou tyto spory k okresním úřadům
tak, jak bylo vlastně navrženo v původním
textu zákona, a tak, jak zůstalo ve společné
zprávě při projednávání
v ústavně právním výboru.
Chtěl bych podpořit společnou zprávu,
chtěl bych podpořit i některé pozměňovací
návrhy, zvláště návrh o kaucích
a potom návrh pana kolegy Bečváře
o prodloužení lhůty pro vydávání
majetku do 31. 3.
Zmínil bych se hlouběji o těch kaucích.
Vím, že v našem právním řádu
je to opatření, které není časté.
Nicméně, a já už jsem to zde říkal
před přerušením na 6. schůzi,
kauce měly působit odstrašujícím
vlivem na ty povinné osoby, které si myslí,
že mohou nakládat s cizím majetkem. Měly
zabránit tomu, aby časový faktor, tzn. faktor
užívání cizího majetku, faktor
vlastně neoprávněného majetkového
zisku z tohoto majetku byl odstraněn a dá se říci,
že podle textu, jak jsem ho předložil, byla dána
možnost okresnímu úřadu tu kauci využít
nebo nevyužít. Byla to možnost poslední,
poslední možnost dohody. Já myslím,
že kauce jsou jedním z velmi důležitých
článků návrhu, jak jsme ho předložili
jako navrhovatelé, a že bez tohoto paragrafu by ten
zákon byl výrazně oslaben, stejně
jako kdyby se dostal do zákona 200, kde by vlastně,
když vezmeme lhůty, projednávání
jedné causi mohlo trvat 120 dnů. Čili, přimlouval
bych se za to, aby byl touto sněmovnou přijat návrh
tak, jak je ve společné zprávě s těmi
dvěma pozměnovacími návrhy. Děkuji
vám. (Potlesk.)
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Černému. Slovo má pan poslanec Ivan
Bečvář.
Poslanec Ivan Bečvář: Velice nerad
obtěžuji, ale změnil bych paragrafované
znění ve smyslu návrhu pana ministra, tzn.,
§ 13 "do konce ledna" a § č. 20 "do
konce března". Přesto si nemohu odpustit ale
poznámku na pana kolegu, který se zde zmiňoval
o babičce, která pracovala za tři koruny
denního výdělku. V té době
totiž, kdy ta vaše babička pracovala v tom JZD
velice krutě, tvrdě, tak byli lidé, kteří
byli v té době ze stejných vesnic, vražděni
v lágrech a dneska se tito lidé nebo jejich zbytky
nemohou dosíci svého majetku, resp. trosek svého
majetku po hospodaření družstev nebo statků.
(Potlesk.)
Předseda ČNR Milan Uhde: Pan poslanec Bečvář
ukončil svůj projev. Vzhledem k tomu, že nejsou
žádné přihlášky do rozpravy
- ano je tu přihláška, prosím pane poslanče.
Poslanec Tomáš Štěrba: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
vážené poslankyně a poslanci, chtěl
bych jen trochu zhodnotit rozpravu. Na rozpravě mě
nejvíc baví lidé, kteří říkali,
že sice zemědělství nerozumí,
ale chtějí do toho kecat.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Štěrbovi. Nejsou další přihlášky
do rozpravy ani písemně podané, ani oznámené
zvednutím ruky. Proto rozpravu uzavírám.
S technickou poznámkou se hlásí pan poslanec
Červinka.
Poslanec Josef Červinka: Vážený
pane předsedo, vážení poslanci, pan
poslanec dr. Vyvadil požádal o písemné
zpracování pozměňovacích návrhů.
Myslím, že pro zkvalitnění práce
sněmovny by to bylo velmi vhodné. Toto zpracování
by podle mého odhadu trvalo asi půl hodiny, čili
dovolil bych si upřesnit svůj procedurální
návrh, aby byla přerušena schůze na
jeden a půl hodiny. Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Hlásí
se pan poslanec Benda s faktickou poznámkou, potom pan
poslanec Hirš a pan poslanec Machalík. Všichni
s faktickými poznámkami. V tomto pořadí
budete zváni k mikrofonu.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo,
vážená sněmovno, velmi bych souhlasil
s přestávkou, ale myslím, že do té
doby můžeme pracovat. Navrhoval bych do té
doby přerušit projednávání tohoto
bodu, pokračovat v dalším bodě, ať
zpracují pozměňovací návrhy,
a pak udělejme přestávku na kluby. (Potlesk.)
Předseda ČNR Milan Uhde: Další
technická poznámka - pan poslanec Hirš.
Poslanec Pavel Hirš: Vážený pane
předsedo, vážené kolegyně a kolegové,
připojuji se ke kolegovi Bendovi, chtěl jsem říct
totéž jen s tím, že nemůžeme
projednávat další bod, protože neuplynula
zákonná doba 24 hodin. Ale doporučuji projednat
vládní návrh zákona o Českých
drahách, tam by to bylo bez problémů.
Poslanec Jiří Machalík: Stahuji, chtěl
jsem říci totéž, protože bychom
ztráceli čas. Měli bychom brát ohled
na ty, kteří dojíždějí.
Předseda ČNR Milan Uhde: Ano, bral jsem v
úvahu tyto okolnosti, ale chci sdělit, že zde
byl i požadavek na politická jednání
určitých klubů. Byl jsem žádán
už předtím, aby mezi 14. a 15. hodinou bylo
umožněno jednání klubů o otázkách
jiných než bezprostředně souvisejících
s projednáváním tohoto bodu. Nechci ex presidio
bránit projednání faktických poznámek,
ale domnívám se, že bychom se tomu stejně
nevyhnuli, a proto používám svého práva.
Vyhlašuji 90minutovou přestávku, budeme pokračovat
v 15.45 hodin.
Předseda ČNR Milan Uhde: Vážené
paní poslankyně, vážení poslanci,
pokračujeme v 15. schůzi ČNR projednáváním
druhého bodu schváleného pořadu. Jde
o návrh poslance Jana Černého a dalších
na vydání zákona ČNR - původní
název O sankcích za nedodržování
obecně závazných právních předpisů
při transformaci zemědělských družstev
a nápravě majetkových křivd v oblasti
vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku, tzv. sankční
zákon. Na lavice vám byl rozdán text pozměňovacích
návrhů k tisku 108, ve znění společné
zprávy tisk 109. Tyto návrhy odezněly na
schůzi ČNR.
Dostal jsem v tuto chvíli dvě přihlášky
do rozpravy. Rozprava k tomuto bodu byla uzavřena. Pánové
Vyvadil a Opatřil touží promluvit mimo tento
bod. Dám vám příležitost, jakmile
to bude možné s ohledem na logiku jednání,
které se chystáme v tuto chvíli začít.
Hlásí se pan ministr školství Petr Piťha.
Udílím mu slovo.
Ministr školství ČR Petr Piťha: Vážený
pane předsedo, vážená sněmovno,
po diskusích, které jsem měl ještě
s představiteli tohoto zákona, žádám,
aby debata ještě pokračovala.
Předseda ČNR Milan Uhde: Vystoupením
ministra školství byla otevřena rozprava v
souladu s jednacím řádem. Hlásí
se do ní pan poslanec Tlustý jako zástupce
navrhovatele. Prosím, pane poslanče, máte
slovo.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
dámy a pánové, vzhledem k tomu, že důvodem
pro přerušení projednávání
tohoto významného textu bylo dilema, zda se přiklonit
k definici přestupku podle závěrů
ústavně právního výboru nebo
podle doporučení vlády, zformuloval jsem
pozměňovací návrh, jehož cílem
je vyjít vstříc připomínkám
vlády a přijmout takovou definici přestupku,
která by byla kompromisem mezi oběma v úvahu
přicházejícími variantami a která
by mohla výrazně zjednodušit naše další
hlasování.
Můj pozměňovací návrh by se
týkal tisku 109, tj. společné zprávy,
textu, který vznikl při jednání ústavně
právního výboru.
Navrhuji, aby v § 2 tohoto tisku byl zařazen nový
odstavec 2 a ostatní odstavce byly přečíslovány.
Nový odstavec 2 by právě definoval co se
rozumí přestupkem, tj. porušením ustanovení
vyjmenovaných zákonů. Zněl by takto:
"Ustanovení zákonů uvedených
v § 1 poruší zejména ten, kdo
a/ nemovitosti nebo jiný zemědělský
majetek podléhající právním
předpisům o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku, jeho součásti nebo příslušenství
neoprávněně převede do vlastnictví
jiného - odkaz 1,
b/ brání, nebo bez právního důvodu
zdržuje vydání oprávněné
osobě nemovitostí, které přešly
na stát nebo jinou právnickou osobu na základě
rozhodnutí soudního nebo administrativního
orgánu nebo jiného právního aktu či
právního důvodu v důsledku majetkových
křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům
zemědělského a lesního majetku v období
let 1948 - 1989 - odkaz 1,
c/ zabraňuje poskytnutí náhrady za pozemky,
obytné budovy, hospodářské budovy
a jiné stavby nebo poskytnutí takové náhrady
bez právního důvodu pozdržuje,
d/ zabraňuje poskytnutí náhrady za živý
a mrtvý inventář a zásoby, které
původní vlastník vnesl do zemědělského
družstva nebo mu byly odňaty v období od 25.
února 1948 do 1. ledna 1990 - odkaz 1 , nebo poskytnutí
takové náhrady bez právního důvodu
pozdržuje,
e/ způsobí oprávněné osobě
škodu při vydání nemovitostí
a poskytování náhrad a při vypořádávání
majetkových účastí členů
zemědělského družstva a jiných
oprávněných osob na majetku zemědělského
družstva odkaz 2,"
Nové je písmeno "f/: Nezabězpečí
náležitosti transformačního projektu
stanovené zvláštním předpisem
odkaz 2."
Celý text je text s mírnými úpravami
převzatý z doporučení vlády
a shodný s textem pozměňovacího návrhu,
který tu přednesl kolega Výborný.
Smyslem tohoto pozměňovacího návrhu
je tedy umožnit, aby sankční zákon byl
přijat jako samostatný zákon, abychom se
vyhnuli problémům s tzv. první instancí,
o které se tady zmínil kolega Černý,
tj., aby posuzováním přestupků se
zabývaly okresní úřady, nikoli obce.
Nový zákon také umožňuje snáze
zapracovat případné přijaté
další pozměňovací návrhy,
které tu během rozpravy zazněly a jejichž
zařazení do zákona 200 o přestupcích
je naprosto nelogické.
To jsou tedy důvody, které mne vedly k předložení
tohoto návrhu, neboť se domnívám, že
předložený návrh je návrhem kompromisním,
který by měl naše jednání urychlit.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Tlustému. Rozprava je otevřena, hlásí
se do ní ještě někdo? Prosím
pana poslance Dobala, má slovo.
Poslanec Viktor Dobal: Vážený pane předsedo,
dámy a pánové, já bych využil
otevření rozpravy k některým upřesněním.
Především bych chtěl stáhnout
svůj návrh, který jsem podal na této
schůzi.
Druhá věc, ke které bych se rád vrátil,
je tato: Na minulé schůzi jsem navrhoval, aby se
v paragrafu 1 doplnilo, pokud by byl přijat ve znění,
jak ho předkládají navrhovatelé, aby
paragraf 1 začínal: "Tento zákon upravuje
pokuty a kauce." To samé jsem zapomenul říci,
že by se mělo objevit v názvu zákona.
Pro čistotu tedy zde navrhuji i toto.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Dobalovi. Ptám se, kdo si ještě přeje
v rozpravě vystoupit. Pan poslanec Raška. Má
slovo.
Poslanec Miroslav Raška: Pane předsedo, dámy
a pánové, dávám procedurální
návrh, a to v tom smyslu, aby o pozměňovacích
návrzích bylo hlasováno po paragrafech. Znamená
to, že nebudou řazeny v tom pořadí,
v jakém byly předloženy, ale v posloupnosti
paragrafů, abychom se mohli dobrat nějakého
výsledku.
Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Raškovi za jeho procedurální návrh.
Doufám, že nebude mít námitek, abych
o něm dal hlasovat až po ukončení rozpravy
a dal příležitost všem, kdo by eventuálně
ještě chtěli v rozpravě vystoupit. Není
další hlas do rozpravy, rozpravu uzavírám
a budeme hlasovat o procedurálním návrhu
pana poslance Rašky, aby jednotlivé pozměňovací
návrhy byly probírány po paragrafech v té
logice, jak navrhl. Je jasné, o čem budeme hlasovat?
Kdo je pro tento procedurální návrh, ať
zvedne ruku. 141.
Kdo je proti? Nikdo.
Tento návrh byl přijat a já nyní žádám
zástupce navrhovatelů, pana poslance Tlustého,
aby se ujal závěrečného slova v případě,
že o to stojí.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Já bych si dovolil
poprosit sněmovnu o prominutí toho, že pozměňovacích
návrhů je velké množství, což
asi ztěžuje orientaci při hlasování.
Pokusím se teď k jednotlivým pozměňovacím
návrhům vždycky podat výklad, aby bylo
zcela jasné, o čem hlasujeme, protože budeme
projednávat velmi významný zákon,
ke kterému bylo zákonitě předloženo
takové množství tak zásadních
pozměňovacích návrhů, které
tak významně mění jeho smysl. Prosil
bych vás všechny o maximální pozornost.
Předseda ČNR Milan Uhde: Žádám
pana poslance Červinku jako společného zpravodaje
o jeho závěrečné slovo. Zároveň
bych prosil, aby návrh, který zde poslanec Tlustý
pronesl, pan společný zpravodaj předložil
sněmovně.
Poslanec Josef Červinka: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
dovolte mi, abych shrnul ty poznatky, které vyplynuly z
rozpravy.
V rozpravě k tomuto zákonu vystoupilo 34 poslanců.Už
tento fakt jasně říká, že je
to zákon, o který je mimořádný
zájem. Bylo předloženo celkem 1 8 pozměňovacích
návrhů. Skutečnost, že jsme procedurálně
schválili zabývat se jednotlivými návrhy
podle paragrafů, trošičku ztíží
práci. Proto se omlouvám, pokud některé
vyhledávání bude trvat trošičku
déle.