Poslanec Václav Grulich: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, nebudu
pronášet prohlášení jménem
klubu - podle dohody na politickém grémiu věnuji
se věcnému projednávání v rámci
racionálního jednání této sněmovny
a navrhuji panu předsedovi, aby prohlášení
zástupců jednotlivých politických
klubů byla zařazena na konec rozpravy.
Můj úkol v této chvíli je dvojí.
Za prvé mám přednést připomínky
a pozměňovací návrhy, které
podává zahraniční výbor této
sněmovny. Zahraniční výbor projednal
připomínky právního odboru sekretariátu
Rady Evropy a k návrhu Ústavy České
republiky konstatuje, že některé připomínky
právního odboru sekretariátu Rady Evropy
jsou již do společné zprávy - po projednání
ve výborech ČNR - zapracovány. Doporučuje
České národní radě, aby vyslovila
souhlas s návrhem Ústavy České republiky
ve znění společné zprávy s
těmito připomínkami:
Dosavadní znění článku 66 spol.
zprávy se upravuje tak, že stávající
text se označuje jako odst. 1/ a přidávají
se další dva odstavce tohoto znění:
Odstavec 2/: "Nemůže-li prezident republiky svůj
úřad ze závažných důvodů
vykonávat po dobu delší než 6 měsíců,
zvolí parlament na návrh vlády zastupujícího
prezidenta, jehož úřad trvá, dokud překážka
na straně prezidenta nepomine."
Za třetí: "Volba zastupujícího
prezidenta probíhá stejným způsobem
jako volba prezidenta."
K čl. 86 odst. 1 za písm. k) se přidává
písm. l), které zní: "Ústavní
soud rozhoduje v dalších případech,
které stanoví zákon."
V rámci objektivity je třeba dodat, že k tomuto
poslednímu bodu, který se týká ústavního
soudu, se vyjádřil ústavní soud, který
po rozkladu, který nám podal, se nedomnívá,
že tento dodatek je třeba přijmout. Názor
Rady Evropy byl opačný. Zvážíte
jistě sami.
V pozměňovacích návrzích, které
podávám buď za sebe nebo za klub sociální
demokracie, připojuji se k návrhu panu kolegy Hirše,
který podal pozměňovací návrh
k čl. 2, kde navrhuje, aby za odst. 1 se škrtla tečka
za větou a doplnila se slova "nebo přímo".
Dále bych doplnil tento pozměňovací
návrh, a to v odst. 2 tohoto článku, kde
bylo škrtnuto slovo "může", dále
slovo "stanovit" změnit na "stanoví",
takže by tento článek zněl: "Ústavní
zákon stanoví, kdy lid vykonává státní
moc přímo."
Myslím si, že takové podmiňovací
termíny jako "může", pokud v Ústavě
nemusí být, že by řeč Ústavy
měla být pregnantní a jasná.
Z dalších pozměňovacích návrhů
podotýkám, že se nejedná o nějaké
politické návrhy, ale jde nám spíše
o věcnost, jasnost a logičnost těchto návrhů,
případně přijímaných
závěrů parlamentem.
Čl. 39 odst. 3 - přijetí usnesení
o vyhlášení válečného
stavu - navrhujeme změnit: "je třeba souhlasu
nadpoloviční většiny" - změnit
na "třípětinové většiny"
a nadpoloviční většiny všech senátorů
tak, aby toto rozhodnutí o vyhlášení
válečného stavu mělo sílu ústavního
zákona.
V čl. 40 jde o formulační změny, které
nemění smysl tohoto článku. Je tam
použit obrat "je třeba" - domníváme
se, že formulace by měla být jednoznačnější,
a proto navrhované znění zní: "Volební
zákon a zákon o zásadách jednání
a styku obou komor mezi sebou jakož i navenek a zákon
o jednacím řádu senátu je schvalován
poslaneckou sněmovnou a senátem.
Poslední můj pozměňovací návrh
se týká čl. 43 odst. 2, kde je řečeno:
"Vyslat ozbrojené síly mimo území
České republiky lze jen se souhlasem obou komor."
Není řečeno, s jakým souhlasem - pokud
by byla přijata Ústava v navrhovaném znění
o usnesení poslanecké sněmovny, pak by bylo
možno vyslat ozbojené síly i se schválením
počtem 34 poslanců, protože by to byla nadpoloviční
většina z jedné třetiny, což se
nám jeví pro tak závažný čin
mezinárodní, který by mohl vyvolat vážné
problémy a konflikty, málo. Proto navrhujeme, aby
tato věta byla doplněna "se souhlasem nadpoloviční
většiny všech poslanců obou komor".
Toto jsou pozměňovací návrhy, které
podávám.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Grulichovi. K faktické poznámce se přihlásil
společný zpravodaj poslanec Výborný,
a já mu dávám slovo.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo,
promiňte, já jsem špatně gestikuloval.
Nebylo to přihlášení k faktické
poznámce, ale hlásil jsem se pouze do rozpravy a
nechci tedy někomu brát pořadí. Nemohl
jsem se přihlásit písemně, protože
nemám patřičný lísteček.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji, zařazuji
vás tedy do pořadí a dávám
slovo paní poslankyni Evě Fišerové,
připraví se pan poslanec Dalibor Matulka.
Poslankyně Eva Fischerová: Vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, dámy a pánové. Na zasedání
výboru pro sociální politiku a zdravotnictví
byla při projednávání vládního
návrhu Ústavy České republiky schválena
mezi jinými i moje připomínka. Vzhledem k
tomu, že nebyla zpracována do společné
zprávy, a není ani uvedena v soupise připomínek
nezařazených, což je do jisté rníry
v rozporu s § 73 zákona České národní
rady o jednacím řádu, považuji proto
za nutné na dnešním plenárním
zasedání tuto připomínku předložit
formou pozměňovacího návrhu.
Je to připomínka k čl. 2 odst. 1. Vypustit
celý text a nahradit jej tímto zněním:
"Lid vykonává státní moc prostřednictvím
orgánů moci zákonodárné, moci
výkonné a moci soudní nebo referendem."
Panu společnému zpravodaji odevzdám usnesení
výboru pro sociální politiku a zdravotnictví,
které dokládá skutečnosti, které
jsem si dovolila uvést. Závěrem chci říci,
že tato kolize nenaruší můj názor
na nutnost schválit Ústavu. Nicméně
jsem přesvědčena, že pravidla jednání
je dle mého názoru nutná dodržovat.
Děkuji za slovo.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji paní
poslankyni Fischerové, slovo má pan poslanec Dalibor
Matulka. Připraví se pan poslanec Antonín
Hrazdíra.
Poslanec Dalibor Matulka: Vážený pane
předsedo, vážení členové
vlády, kolegyně a kolegové, dámy a
pánové, jako poslanec Levého bloku mám
k návrhu Ústavy České republiky v
té podobě, jak ji máme v podobě společné
zprávy, pochopitelně spoustu výhrad, z nichž
dokonce některé zásadní nebo, jak
říká jeden náš kolega poslanec,
esenciální. Nicméně zároveň
jsem členem ústavně právního
výboru, a tudíž jsem tedy trávil ten
týden, o kterém mluvil pan předseda Výborný,
v Lánech a vím, jak těžce se rodila
společná zpráva. Vím, kolik nám
to dalo - teď myslím všem, nejen koaličním
a nejen opozičním poslancům - práce,
než jsme se k čemusi dopracovali. Musím říci,
že byly chvíle, kdy jsme byli od sebe na míle
daleko a byly mezi námi vztahy naprosté nesmiřitelnosti,
ale na druhé straně byly chvíle, kdy jsme
k sobě měli velice blízko, jednalo se nám
dobře a myslím si, že jsme udělali kus
práce. Právě při vědomí
toho, jaká práce zde už vykonána byla,
ale současně i při vědomí těchto
výhrad, které přesto přeze všechno
k návrhu Ústavy mám. Myslím si, že
dovedu odhadnout, jak velký smysl má předkládat
zde pozměňovací návrhy takového
druhu, které by nabouraly celkovou koncepci, vím
jaká by byla ochota takové pozměňovací
návrhy přijmout. Nicméně na druhé
straně chápu, že z důvodů politických
i z důvodů opravdu upřímné
snahy o to návrh Ústavy vylepšit, zde pozměňovací
návrhy zaznívají. Proto i já si dovoluji
jeden pozměňovací návrh předložit.
Už jsem ho v určité podobě předkládal
v ústavně právním výboru při
jednání v Lánech a nebyl jsem úspěšný.
Chci změnit podobu tohoto pozměňovacího
návrhu a chci vysvětlit, o co jde.
Když se podíváte na čl. 9, zjistíte,
že je tam odst. 2, který mluví o tom, že
změna podstatných náležitostí
demokratického právního státu je nepřípustná.
To je ustanovení, které se mi líbí,
i když osobně nepovažuji ten termín náležitosti
demokratického právního státu za dostatečně
přesný a jasný, nicméně líbí
se mi toto ustanovení. Tehdy jsem navrhoval, aby se vložil
odstavec nový, který by podobným způsobem
zakotvoval, že rušení či omezování
základních práv a svobod je nepřípustné.
Tehdy ústavně právní výbor
převahou hlasu koaličních poslanců
tento pozměňovací návrh zamítl
- a řeknu vám upřímně, že
jsem propadl v té chvíli určité skepsi,
protože jsem si uvědomil, že jestliže mně
toto zamítli, tak zřejmě mají v úmyslu
opak. Říkám to upřímně,
skutečně jsem si to myslel. Musím říci,
že už si to nemyslím. Myslím si, že
spíše byla chyba mého návrhu, že
jsem jej systematicky špatně zařadil a že
jsem dělal z tohoto svého návrhu cosi stejně
speciálního jako to, co je obsaženo v odst.
2.
Proto si dovoluji pozměnit nebo navrhnout změnu
textu odst. 2, čl. 9 s tím, že navrhuji nový
text, který by zahrnoval i můj návrh a nový
text. přečtu: "Zrušení nebo omezení
základních práv a svobod, jakož i ostatních
podstatných náležitostí demokratického
právního státu je nepřípustné."
To je můj pozměňovací návrh
a současně bych rád - nebude to pozměňovací
návrh, ale spíše procedurální
záležitost, obrátil vaši pozornost k čl.
80 společné zprávy, který hovoří
o tom, že státní zastupitelství zastupuje
veřejnou žalobu v trestním řízení;
vykonává i další úkoly, stanoví-li
tak zákon. Toto je tedy jediná zmínka o státním
zastupitelství. Velmi se omlouvám, že jsem
toto nevznesl už při jednání ústavně
právního výboru, nějak mi to uniklo,
ale při dalším a dalším čtení
jsem zjistil, že toto ustanovení se mi nezdá
dostatečné. Mně tady chybí začlenění
státního zastupitelství v soustavě
státních orgánů, způsob ustanovování
státního zastupitelství, komu je státní
zastupitelství odpovědné, kdo řídí
atd. V tomto směru nemám pozměňovací
návrh, ale spíše procedurální
návrh, aby, až budou vyčerpány všechny
pozměňovací návrhy, aby se mohl sejít
ještě před ukončením rozpravy
ústavně právní výbor a vyřešit
nedostatek, který tady vidím, alespoň nějak
lépe formulovaným odkazem na zvláštní
zákon, aby ty věci, které tu chybí,
mohly být zhojeny opravdu právně čistým
způsobem. Nejde o žádné politikum, navrhuji
v této věci, aby před ukončením
rozpravy, ale po všech pozměňovacích
návrzích, dostal ústavně právní
výbor určitý prostor, aby tuto záležitost
mohl zpřesnit. Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Matulkovi, slovo má pan poslanec Hrazdíra,
připraví se pan poslanec Jan Jegla.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
vážené dámy a pánové,
dovolte abych jménem poslanců Levého bloku
předložil pozměňovací návrhy
ke čtyřem článkům návrhu
Ústavy České republiky, které nezasahují
do principu či struktury Ústavy, jak upozorňoval
pan poslanec Gjurič, ale určitým způsobem
ji rozšiřují. K čl. 12 - před
odst. 1 a 2 návrhu Ústavy zařadit nové
odstavce tohoto znění: Odst. 1 - "Státní
občanství České republiky je jediné
a jednotné."
Odst. 2 - "Občan cizího státu se nemůže
stát zároveň občanem České
republiky."
Stávající odst. 1 a 2 přečíslovat
na odst. 3 a 4. Nyní se chci připojit k návrhům
pánů poslanců Kavana a Bílého
s tím, že bych chtěl doplnit čl. 14
s tím, že za odst. 1 doporučuji vložit
nový odst. 2 tohoto znění: "Úředním
jazykem České republiky je český jazyk."
V případě, že bude přijat tento
pozměňovací návrh, navrhuji stávající
odst. 2 označit jako odst. 3 tohoto znění:
"Státní symboly, jejich užívání
a užívání úředního
jazyka upraví zákon."
Nyní pozměňovací návrh k čl.
67. Za odst. 1 vložit nové odst. 2 a 3 tohoto znění:
Odst. 2 - "Vláda zabezpečuje plnění
zákonů, řídí, sjednocuje a
kontroluje činnost ministerstev a ostatních orgánů
státní správy a zajišťuje plnění
svých nařízení a usnesení."
Odst. 3 - "Vláda řídí a kontroluje
činnost orgánů obcí, okresů
a zemí v oblastech státní správy."
Dosavadní odst. 2 označit jako odst. 4.
K čl. 72 odst. 1 doplnit za slovo "vládě"
slova "nebo jejímu jednotlivému členovi".
V odst. 2 doplnit v první větě za slovo "vládě"
slova "nebo jejímu jednotlivému členovi"
a pokračuje "projednávat". Děkuji
vám za pozornost, to jsou moje pozměňovací
návrhy.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Hrazdírovi, slovo má pan poslanec Jan Jegla,
připraví se pan poslanec Eduard Zeman.
Poslanec Jan Jegla: Vážený pane předsedo,
kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych před
tím, než předložím pozměňovací
návrhy za klub poslanců HSD-SMS, zdůraznil,
že náš program a přístup k tvorbě
Ústavy ničím nesměřoval k rozdělení
státu, ale naopak k vytvoření společného
Československa, a to vždy na principech územní
samosprávy.
Stav je ale takový jaký je, a my i nadále
prosazujeme územní samosprávu v rámci
nového státu. Neprosazujeme žádný
dualismus, či jiný ismus, jak se nám to snaží
někteří odpůrci samosprávy
podstrčit. Z toho tedy vycházejí naše
pozměňovací návrhy - jsou tři.
V čl. 11 navrhujeme, aby odst. 1 zněl takto: "Území
České republiky tvoří jednotný
a nedílný celek, jehož hranice mohou být
změněny jen ústavním zákonem."
Odst. 2: "Nedílnými částmi tohoto
území jsou historické území
Čech, Moravy a Slezka." Podotýkám, že
toto znění schválil i zahraniční
výbor a chtěl bych také upřít
vaši pozornost na to, že je to naprosto v souladu s
tím, co budeme projednávat v budoucnu, tj. s naším
znakem, kde je graficky znázorněno to, co chceme
písemně.
Čl. 98 - Ve stávajícím textu navrhujeme,
aby došlo ke změně slova "vyššími"
slovem "dalšími", takže první
odstavec by zněl: "Dalšími územně
správními celky jsou země nebo kraje."
Navrhujeme doplnit odst. 2: "Zřizovat a rušit
jiné územně správní celky lze
jen ústavním zákonem."
Čl. 99 odst. 3 navrhujeme nahradit následujícím
zněním: "Zemi moravskou, zemi slezskou a kraje,
jako územně samosprávné celky, lze
vytvořit nebo zrušit jen ústavním zákonem."
Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Jeglovi. Udílím slovo panu poslanci Eduardu
Zemanovi, připraví se pan poslanec Stanislav Kozák.
Poslanec Eduard Zeman: Vážený pane předsedo,
vážená vládo, dámy a pánové,
úvodem svého pozměňovacího
návrhu bych vás chtěl poprosit, abyste jej
v žádném případě nechápali
jako projev jakéhokoliv nacionalismu. Chtěl bych
předložit pozměňovací návrh
ve dvou variantách tak, jak vyplývá z usnesení
dvou různých výborů. Tato usnesení
nebyla zahrnuta do společné zprávy.
V první variantě se odvolávám na usnesení
č. 45 výboru pro vědu, vzdělání,
kulturu, mládež a tělovýchovu, kde dosavadní
čl. 12 navrhuji doplnit o odstavec 3 ve znění:
"Úředním jazykem na území
České republiky je jazyk český a užívá
se ho při jednání všech státních
orgánů a orgánů veřejné
správy na celém území státu.
Používání jazyků národnostních
menšin v úředním styku stanoví
zákon."
Jako variantu dvě předkládám návrh,
ve kterém se odvolávám na usnesení
č. 42 výboru petičního, pro lidská
práva a národnosti, kde v čl. 12 se navrhuje
doplnit o odstavec 3 a 4 tohoto znění:
Odstavec 3: "Státním jazykem v České
republice je český jazyk."
Odstavec 4: "Zákon stanoví, za jakých
podmínek lze veřejné instituce označovat
vedle českého jazyka též v jiném
jazyce, zejména v jazyce národnostní menšiny."
Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Zemanovi, slovo má pan poslanec Stanislav Kozák,
připraví se pan poslanec Zdeněk Trojan.
Poslanec Stanislav Kozák: Pane předsedo,
dámy a pánové, vážená
vládo, v duchu přání pana kolegy Juroviče
nechci zde dělat nějaké zásadní
změny v ústavě, protože se domnívám,
že by z toho skutečně mohl vzniknout zajímavý
kompilát, který by byl asi nepoužitelný.
Přesto mi dovolte - navrhnu zde asi 6 pozměňovacích
návrhů.
Jednak se nám zdá nadbytečné ustanovení
čl. 2 odst. 4, které de facto mění
Listinu základních lidských práv a
svobod. Z těchto důvodů doporučuji
tento odstavec vypustit. V ustanovení čl. 3 rozšířit
takto: Ve znění ústavního zákona
ČSFR č. 23/1991 Sb., tj. uvozovací zákon
k Listině základních lidských práv
a svobod.
Dále v čl. 9 odst. 2, kde se hovoří
o nepřípustnosti změn podstatných
náležitostí demokratického právního
státu, není formulačně zrovna příliš
vhodné. Proto doporučuji tento odstavec 2 změnit
takto: "Změna demokratické podstaty právního
státu je nepřípustná."
Čtvrtý pozměňovací návrh
- v čl. 11 doporučuji za slova "jehož
státní hranice" vsunout slova "jsou stanoveny
a". To znamená, že čl. 11 by zněl
následovně: "Území České
republiky tvoří nedílný celek, jehož
státní hranice jsou stanoveny a mohou být
změněny jen ústavním zákonem."
Pátý pozměňovací návrh
- v čl. 34, kde v odst. 1 je zmíněn systém,
jakým se svolává sněmovna budoucího
parlamentu České republiky, ale naprosto zde v čl.
34 vypadlo, jakým způsobem je svoláván
senát. Je o tomto hovořeno v odst. 2 čl.
106 v závěrečných a přechodných
ustanoveních, což se domnívám, že
do této části nepatří, a proto
navrhuji tento článek v kontextu, tak jak le, nebo
odst. 2 čl. 106, přesunout jako odst. 2 čl.
34 a další odstavce přečíslovat.
A konečně poslední připomínka
se týká čl. 39 odst. 1 ohledně usnášeníschopnosti
komory, zejména sněmovny, kdy se hovoří,
že je potřeba přítomnosti jedné
třetiny svých členů. Nevím,
které Ústavy mají takovýto princip,
ale v duchu takovéto ústavy tak, jak je koncipována,
toto znamená zhruba asi tolik, že 34 poslanců
může vyslovit důvěru vládě,
ale k odvolání nebo vyslovení nedůvěry
vládě, viz následující články
této ústavy, je potřeba 101 poslanců.
Zde se domnívám, že dochází k
určitému drobnému rozporu. Děkuji
vám.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Kozákovi, slovo má pan poslanec Zdeněk
Trojan, který je dvacátým vystupujícím
v rozpravě. Připomínám, že mám
ještě 7 dalších přihlášek
do rozpravy. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Trojan: Vážený
pane předsedo, vážení členové
vlády, dámy a pánové, článek
13 návrhu ústavy stanoví, že hlavním
městem České republiky je Praha, aniž
blíže specifikuje její postavení. Za
předpokladu, že statut Prahy bude recipovat osvědčený
současný stav, bude Praha i nadále obcí.
Ve smyslu článku 99 odst. 2/ však každá
obec má být vždy součástí
vyššího samosprávného celku. Dodržení
tohoto pravidla může vyvolat ve vztahu k Praze vážné
komplikace při členění České
republiky na obce a vyšší územně
samosprávné celky. Aby taková situace nemohla
nastat, předkládám návrh, aby došlo
k pozměnění znění článku
29 odst. 2/ takto: "Obec je součástí
vyššího územně samosprávného
celku, pokud není zákonem stanoveno jinak."
Doufám, že můj návrh nebude vykládán
jako projev pragocentrismu. Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Trojanovi. Své pozměňovací
návrhy nyní přednese pan poslanec Vladimír
Řezáč, připraví se paní
poslankyně Hana Orgoníková. S faktickou poznámkou
se hlásí pan poslanec Grulich.
Poslanec Václav Grulich: Jen maličkost -
u kolegy Trojana došlo zřejmě k přeřeknutí.
Nejedná se o článek 29, ale 99.
Poslanec Vladimír Řezáč: Vážený
pane předsedo, vážená vládo,
vážené kolegyně a kolegové poslanci,
dříve, než přikročím ke
konkrétním pozměňovacím návrhům,
dovolte mi, abych úvodem řekl několik slov
k tomu, jakým způsobem byla tato ústava připravována,
neboť jsem se podílel na přípravě
Ústavy České republiky v předchozím
volebním období i v tomto VII. volebním období.
Domnívám se, že vývojová linie
je taková, že stále vlastně ubývalo
expertů a přibývalo politiků a bylo
málo času. Proto je návrh takový jaký
je. Přesto se domnívám, že pokud dnes
projevíme dostatek odpovědnosti a dobré vůle,
může být tento návrh při přijetí
některých pozměňovacích návrhů
přijatelným kompromisem, při kterém
mnozí z obou stran budou muset hodně zatnout zuby.
Pokud vyjdu z tradice československého státu,
chci odkázat z Washingtonské deklarace z 18. října
1918 jenom na dvě zásady, které jsou aktuální
pro posouzení pozměňovacích návrhů,
které byly nebo ještě budou předneseny.
Za prvé - šestá zásada, ve které
profesor Masaryk, první prezident Republiky československé
řekl, že práva menšin budou chráněna
poměrným zastoupením.
Sedmá zásada o tom, že vláda bude mít
formu parlamentární a bude uznávat i zásady
iniciativy a referenda.
Je-li mi něčeho líto, pak je to skutečnost,
že se podařilo přijatelným kompromisem
vyřešit otázku recepce a zanesení Listiny
základních práv a svobod alespoň způsobem
jeho zařazení do ústavního pořádku
České republiky, byť ne jako integrální
součást ústavy, jak bych si osobně
přál já i jiní. Více mě
však mrzí, že se nepodařilo řešit
významný civilizační trend správní
decentralizace a tento úkol se nám nedaří
řešit již přes tři roky, přesto,
co zde o tom bylo řečeno v současném
i minulém období. Dost jsem se tímto problémem
natrápil v diskusi i studiem literatury a dovolím
si vám ocitovat jenom to, co o tom řekl druhý
prezident Republiky československé dr. Edvard Beneš
v Demokracii dnes a zítra, po zkušenostech z první
republiky: "Předpokládaje, že bude u nás
provedena správní i zákonodárná
decentralizace zemská a že budou tudíž
existovat zemské sněmy, pokládal bych za
správné, abychom napříště
měli parlament sestávající jen z jedné
sněmovny." A na dalším místě:
"U nás po válce bude třeba uvážit,
zda-li při decentralizaci zemské, kterou pokládám
za nezbytnou, bude možno zavést ještě
zřízení župní. Mnozí soudí,
že by to pak byla správa příliš
komplikovaná a neúčinná."
Chci tím říci, že se nám nepodařilo
vyřešit problém postavení Moravy a Slezska,
přestože většina členů tohoto
zákonodárného sboru donedávna byla
jasným stoupencem spolkového státu. Chápu
obavy všech, kteří se bojí dalšího
dualismu. Nejde mi však o decentralizaci zákonodárnou,
ale pouze správní. Mám za to, že ústavně
právní výbor v roce 1991 již vymyslel
koncepci, kterou jsme mohli dotáhnout do konce. Nepodařilo
se a je to veliká škoda, která nám bude
komplikovat život v příštích letech.
Nemohu nevyjádřit svoji velkou obavu v tom směru
že, podle mého názoru, je druhá komora,
tedy senát, nadbytečná v unitárním
státě. Ještě minulý týden
se hovořilo o tom, že navrhnu návrhy k vytvoření
jednokomorového parlamentu, ale domnívám
se, že při projednávání vládního
návrhu by to znamenalo systémové a koncepční
změny, které by přijetí tohoto návrhu
komplikovalo a znemožňovalo. Chci pouze říci,
že se obávám, že senát bude opět
federalizačním prvkem, na který se budou
upírat zájmy lobby podle přijatého
územního členění státu
a bude nám skutečně komplikovat další
ústavní život a zpomalovat legislativní
proces v době, kdy budeme potřebovat přijímat
celou řadu právních předpisů
při tvorbě nového právního
řádu. A nyní k jednotlivým pozměňovacím
návrhům:
V duchu toho, co zde již řekl předseda klubu
Levého bloku dr. Ortman jménem poslanců Levého
bloku ČNR, navrhuji tyto další pozměňovací
návrhy:
V článku 18 odst. 1/ - návrh prvé
alternativy: "Volby do obou komor se konají tajným
hlasováním na základě všeobecného,
rovného a přímého volebního
práva podle zásady poměrného zastoupení."
Pokud by tato první alternativa nebyla přijata,
navrhuji alternativu dvě: "Volby do Poslanecké
sněmovny se konají tajným hlasováním
na základě všeobecného, rovného
a přímého volebního práva podle
zásady poměrného zastoupení. Volby
do senátu se mohou konat s použitím i jiné
zásady. Výhodou této druhé alternativy
je možnost, aby v případě nepřijetí
alternativy 1. byl větší prostor, aby eventuálně
volby do Senátu se nemusely konat jenom podle zásady
většinového systému, ale eventuálně
v kombinaci systému poměrného zastoupení
a většinového systému. Čili ve
větším počtu verzí.
Další pozměňovací návrh
se týká upřesnění znění
čl. 76 odst. 1/. Můj návrh je následující:
"Vláda rozhoduje zpravidla ve sboru. Podrobnosti stanoví
zákon." Důvody pro to jsou nepochybně
zřejmé.
Návrh článku 78 - doplnit za první
větu tento text: "K provedení zákona,
v němž se upravují základní práva
a svobody, může vláda vydat nařízení,
jen je-li k tomu zákonné zmocnění."
Zbývající text beze změny.
Návrh článku 80: Domnívám se,
že toto ustanovení je nedostatečné a
velice sporadické. Chybí začlenění
státního zastupitelství do soustavy státních
orgánů. Zda tedy chceme, aby státní
zastupitelstvo bylo zcela samostatnou soustavou, anebo zda by
mělo být zařazeno do ministerstva spravedlnosti,
jak tomu bylo za první republiky. Chybí rovněž
způsob ustavování, zřízení,
pravomoc a odpovědnost.
Navrhuji, aby tento problém vyřešil ústavně
právní výbor, aby se k tomuto problému
sešel a navrhl stručné a konkrétní
řešení.
Návrh článku 87 - navrhuji nový text
odst. 1/ tohoto znění: Návrh na zahájení
řízení před Ústavním
soudem mohou podat
a) nejméně 1/5 poslanců Parlamentu,
b) vláda České republiky,
c) soud v souvislosti se svou rozhodovac činností.
Další pravidla o řízení před
Ústavním soudem stanoví zákon.
Návrh článku 94 odst. 1/: Text za středníkem
vypustit, zbývající část ukončit
tečkou a doplnit druhou větu.
"Má-li za to, že jiný
právní předpis odporuje zákonu, řízení
přeruší a požádá o stanovisko
ústavní soud."
Návrh k článku 96 odst. 2: Nahradit formulaci
"jmenuje prezident na návrh poslanecké sněmovny"
textem "volí poslanecké sněmovna".
A konečně návrh k článku 104,
legislativní upřesnění textu: Vypustit
slovo tehdy. Text by měl znít: "Výkon
státní správy lze orgánům samosprávy
svěřit jen zákonem."
To jsou všechny návrhy, které jsem chtěl
jménem poslanců Levého bloku přednést.