Úterý 15. prosince 1992

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Mandelíkovi. Děkuji panu společnému zpravodajovi poslanci Zimovi a my se vracíme k poslednímu neprojednanému bodu, jímž je

VII.

Vládní návrh zákona Česká národní rady o opatřeních souvisejících se zánikem Česká a Slovenská federativní republiky podle sněmovního tisku 168 a 179

Byla uzavřena rozprava, byl posouzen a zamítnut pozměňovací návrh paní poslankyně Stiborové a v této fázi bylo další jednání přerušeno na podnět pana poslance Vyvadila. Sešel se ústavně právní výbor a v tuto chvíli navazujeme na přerušené jednání. Prosím paní společnou zpravodajku i zástupce navrhovatele, aby zaujali svá místa, budeme pokračovat.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo, ústavně právní výbor se sešel a já bych poprosila pana předsedu Výborného, aby vystoupil.

Předseda ČNR Milan Uhde: Volám k řečništi pana poslance Výborného a prosím ho o sdělení stanoviska.

Poslanec Miloslav Výborný: Dámy a pánové, ústavně právní výbor především posuzoval po stránce procedurální, zda byl vyzván k zaujetí stanoviska pro účely projednání tohoto tisku České národní rady VII. volebního období číslo 168 a kontrolou se stenozáznamem zjistil, že taková žádost formálně podána nebyla. Přesto po obsáhlé rozpravě usnesením č. 167 z dnešního dne ústavně právní výbor doporučuje České národní radě, aby návrh ústavního zákona o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské federativní republiky přijala ve znění společné zprávy výborů České národní rady.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Výbornému. O slovo se přihlásil místopředseda vlády České republiky pan Jan Kalvoda. Rád mu udílím slovo.

Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda: Vážený pane předsedo, vážená Česká národní rado. Tentokrát vystupuji se sdělením, které chci opravdu učiniti, aniž si přeji otevření rozpravy, ale obávám se, že to je nutný výsledek mého vystoupení. Ústavně právní výbor se sešel k problému, který zde nastolil pan poslanec Vyvadil. Pokud si mohu dovolit parafrázovat jeho pochybnost, spočívala v tom, pokud v případě recepce federálního ústavního řádu přejde i článek 4 ústavního zákona o zániku ČSFR, zda tím nenastane 1. ledna stav, který tento zákon a článek předpokládá, to je zrušení České národní rady tímto zákonem a vytvoření jakéhosi nového zákonodárného sboru. To byla, pokud se nemýlím, ať mě pan poslanec opraví, jeho pochybnost.

Chtěl bych k tomu problému něco říci, aniž je mi to příjemné. Vystupuji zde za předkladatele, nicméně poslyšte jeden z možných, podle mého názoru, nejpravděpodobnější výklad, podle mého osobního názoru, dokonce jistý výklad této situace. Ve hře zde jsou tři články recepčního zákona. Pokusím se býti co možná instruktivní a zřetelný, což se mi často nedaří.

Článek 1 odst. 1, článek 2 a článek 3 odst. 1 - podle čl. 1 tohoto recepčního zákona přejde veškerý federální právní řád do právního řádu České republiky. Je zde zmíněn jen proto federální právní řád, že tento zákon je postaven na principu kontinuity České republiky z dnešního dne přes 1. leden. Tento zákon se zabývá federálním právním řádem a v intencích čl. 1 i čl. 4 ústavního zákona o zániku federace přejde do právního řádu České republiky. To za prvé. Za druhé - Článek 3 říká, že působnost Federálního shromáždění a jeho předsednictva tímto zákonem přebírá Česká národní rada a její předsednictvo. Jsou zde dva rozdíly v pojmech. Článek 4 mluví o zákonodárné působnosti, kterou přebírá onen zákonodárný sbor v České republice, počínaje 1. lednem. Článek 3 ods. 1 mluví o působnosti Federálního shromáždění. Teď máme situaci, kdy po předpokládaném, očekávaném, navrhovaném přijetí recepčního zákona budou vedle sebe stát dvě normy - čl. 4, který říká, že 1. lednem příštího roku se zákonodárné působnosti chopí onen sbor v čl. 4 definovaný a druhé ustanovení - čl. 3 odst. 1 tohoto zákona, které říká, že působnost Federálního shromáždění, tzn. i zákonodárná působnost Federálního shromáždění je převzata Českou národní radou..

I když zde může být rozdíl v oněch působnostech, v okruzích, dvě množiny, které jsou průnikem, ale nejsou navzájem totožné. Konstatuji, že je zde rozpor mezi těmito ustanoveními. Nemůže současně v České republice zákonodárnou působnost vykonávat onen sbor, složený z poslanců České národní rady i Federálního shromáždění, a nemůže současně vykonávat zákonodárnou působnost Česká národní rada. Přinejmenším byste vy všichni byli členy dvou zákonodárných sborů, a to je absurdní závěr celé této konstrukce. Je tady tento rozpor.

Přicházím k poslednímu konstatování, že v článku 4 se říká, že v případě rozporu mezi právními předpisy federace, o kterých jsem mluvil a právními předpisy, které byly přijaty před zánikem federace, v případě rozporu těchto předpisů platí předpis český. Dovozuji tedy, že v případě přijetí recepčního zákona neplatí, tímto zákonem se tak stalo, článek 4 ústavního zákona o zániku federace.

Jsem toho názoru, že tento výklad je přinejmenším odůvodněním. Pokud by jen to byl problém pro průchodnost tohoto návrhu ústavního zákona, pak dávám v úvahu této sněmovně, zda by o jakýsi doprovod přijatého návrhu zákona nepřijala usnesení, které by do značné míry hrálo roli výkladu tohoto problému. Domnívám se, že by to zcela postačilo pro rozptýlení pochyb těch, které tyto pochyby vznesli. Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu místopředsedovi vlády Janu Kalvodovi za jeho výklad. Byla otevřena rozprava, hlásí se do ní pan poslanec Vyvadil. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jiří Vyvadil: Vážený pane předsedo, právní názor jednoho poslance v žádném případě nemůže být podstatný. Může být samozřejmě důležitý pro něho samotného, ale nemůže být důležitý pro celou Českou národní radu. Já sám mnohé racionální prvky, které byly znovu zdůrazněny ve výkladu pana místopředsedy, pokládám za velmi důležité.

Jsem přesvědčen o tom, kdyby tento výklad byl pojat do usnesení, které bude doprovázet schválení tohoto ústavního zákona, a sám jednoznačně s ohledem na to bych viděl jeho přijetí za nepochybně průchodné. Pokud by se kupříkladu zpravodajka toho chopila a obsah tohoto vysvětlení vtělila do toho usnesení. Já sám mohu mít názor odlišný, ale měl bych pocit, že Česká národní rada jako celek tuto věc takto právně chápe.

To je můj speciální návrh ve vztahu ke zpravodajce s tím, aby vycházela z obsahového výkladu místopředsedy vlády, který by byl za dané situace pro nás politicko právně závazný. Děkuji.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu poslanci Vyvadilovi. Hlásí se společná zpravodajka paní poslankyně Röschová.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo, dámy a pánové, je sice velmi neobvyklé, aby byl některý poslanec jiným poslancem vyzván, aby přednesl návrh. Nicméně jsem ochotna toto učinit, ale samozřejmě nemůžu teď během několika málo vteřin napsat návrh usnesení, který by byl hoden toho, aby o něm Česká národní rada hlasovala. To znamená, prosila bych o 10 minut přestávku, abych toto mohla učinit.

Předseda ČNR Milan Uhde: Já se domnívám, že je vhodné vyhovět tomuto požadavku paní společné zpravodajky. Vyhlašuji tedy 10 minut přestávku.

Předseda ČNR Milan Uhde: Paní poslankyně, páni poslanci, pokračujeme v přerušeném jednání 9. schůze ČNR. Prosím společnou zpravodajku paní poslankyni Röschovou, aby zaujala své místo. Prosím, aby byl pozván také pan místopředseda vlády pan Kalvoda a zaujal své místo po boku paní společné zpravodajky. Žádám paní poslankyni Röschovou, společnou zpravodajku, aby přečetla sněmovně návrh textu, který měl být připraven o přestávce. Prosím, paní společná zpravodajko.

Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedo, dámy a pánové, podávám návrh na usnesení České národní rady v tomto znění:

Česká národní rada

I. konstatuje, že přijetím tohoto ústavního zákona se upravují ústavní poměry České republiky, k čemuž je oprávněna toliko Česká národní rada;

II. vychází z toho, že žádný výklad stávajících právních norem nepřipouští zpochybnění kontinuity zákonodárné moci, jejíž nositelkou je ve smyslu tohoto ústavního zákona Česká národní rada.

To je vše.

Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji paní společné zpravodajce. Rozprava zůstala otevřena, hlásí se do ní někdo? Pokud ne, rozpravu uzavírám. Budeme hlasovat nejdříve o tomto doplňujícím návrhu a potom o návrhu zákona jako celku, který byl předložen. Doufám, že se nemýlím, když jsem takto naše hlasování rozdělil.

Kdo je pro přijetí toho návrhu, který přečetla nyní paní poslankyně Röschová a který bude doprovázet znění zákona, o němž budeme hlasovat za chvíli, ať laskavě zvedne ruku. 162 hlasy pro.

Kdo je proti tomuto návrhu, ať zvedne ruku. 1 hlas proti.

Tento návrh byl přijat.

Nyní připomenu, že podle § 24 zákona České národní rady o jednacím řádu ČNR je k přijetí ústavního zákona ČNR třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců ČNR.

Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem ústavního zákona ČNR o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky podle sněmovního tisku 168 ve znění společné zprávy výborů ČNR podle sněmovního tisku 179 a přijatým doplňujícím textem, ať zvedne ruku. 175 hlasů pro.

(Potlesk.)

Ptám se, kdo je proti přijetí zákona, ať zvedne ruku. Nikdo nebyl proti.

Tento zákon byl přijat.

Děkuji vám za práci, kterou jste odvedli při dnešním zasedání. Dnes uzavírám schůzi, sejdeme se zítra v 9.00 hodin.

(Schůze skončila ve 21.25 hodin).

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP