Česká národní rada 1992 – 1992

Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, především mi dovolte, abych vyjádřil své potěšení nad tím, že poprvé ve svém životě mohu přistoupit k tomuto, jak se zde říká, řečništi. Je to pro mne skutečně čest.

Dovolte mi, abych krátce svým úvodním slovem uvedl vládní materiál nazvaný: "Návrh na schválení dohody o vytvoření celní unie mezi ČR a SR".

Dohoda o vytvoření celní unie mezi ČR a SR byla podepsána dne 29. října 1992 oběma premiéry.

Především bych chtěl zdůraznit, že způsob, kterým vytváříme celní unii mezi ČR a SR, je unikátní z hlediska vytváření celních unií v historii vyspělé ekonomiky. Poprvé vzniká celní unie, nikoliv rozhodnutím zdola, dvou samostatných států, které se rozhodly odstranit vzájemné bariéry v obchodě a současně mít netarifní opatření vůči třetím zemím stejná. Naopak, vytváříme celní unii v situaci, kdy se rozpadá jednolitý stát, kdy vycházíme z ekonomiky, kterou bychom s trochou nadsázky mohli nazvat superintegrovanou ekonomikou.

Tato skutečnost do značné míry předurčuje i náš přístup k vytvoření celní unie a vymezuje prostor pro určitá specifika, která však pokračováním projednávání této dohody se ukázala být nevýznamná a ani ne převažující.

Jaké jsou základní cíle celní unie? Především zajistit volný pohyb zboží a služeb mezi oběma republikami. Dále provádět shodnou obchodní a celní politiku vůči třetím státům. Toto je skutečnost, která je důležitá a rozhodující především ve vztahu k našim multilaterálním partnerům, tedy mezinárodním integracím, jakými jsou Evropské společenství, Evropské sdružení volného obchodu, ale konec konců i Všeobecná dohoda o obchodě a clech. Dalším cílem je mít společný celní tarif. Základem bude celní sazebník dosavadní ČSFR, dále mít společná netarifní opatření uplatňovaná navenek. Připomínám, že cla a tarify jsou jedním druhem obchodních opatření. Netarifní cla, netarifní opatření, jako kvóty a některé další jsou druhým druhem opatření. Obě dvě opatření chceme mít stejná. Chceme mít stejná pravidla o původu zboží a zajistit tam, kde dosud není dosažená nebo by nemusela být dosažená v budoucnosti, harmonizaci právních norem souvisejících s uplatňovaným obchodně politickým režimem.

Rovnou chci zdůraznit, že na rozdíl právě od případů, kdy celní unie vznikala zdola, v našem případě, při vznikající celní unii shora, v řadě případů máme právě dnes harmonizované právní normy, máme právě dnes řadu společných pravidel, máme právě dnes vlastně zónu volného obchodu, kde neexistují žádné překážky pro pohyb zboží a služeb mezi ČR a SR.

V tom je právě základní specifikum vyžadující určité odlišnosti při formování celní unie po rozdělení federace.

Dohoda pokrývá veškeré výrobky zařazené do tzv. harmonizovaného systému, to je systému třídění a sledování komodit v mezinárodním obchodě. Pouze zemědělské výrobky jsou upraveny v dohodě rámcově a jsou předmětem samostatného ujednání ministrů zemědělství.

Současně v souladu s pravidly GATTU, obsahuje dohoda tzv. horizontální ustanovení, která upravují některé vztahy v některých dalších oblastech.

Souvisí to především s tím, že není možné uvažovat o efektivní a fungující celní unii pouze z pohledu odstranění vzájemných překážek v obchodu, ať tarifních či netarifních, či z pohledu toho, že budeme mít shodná tarifní a netarifní opatření vůči třetím stranám.

Abychom toto mohli zajistit, je nutno do značné míry dosáhnout shodnosti hospodářských politik i v dalších oblastech. Jedná se především o následující oblasti: o hospodářskou soutěž, o státní podpory, tedy subvence, o ochranu průmyslového vlastnictví, o oblast udělování státních zakázek, o oblast přijímání ochranných opatření.

Dále dohoda specifikuje orgány celní unie. Bylo dohodnuto, že to budou následující orgány: Rada celní unie, o které předpokládáme, že bude složena na ministerské úrovni, stálý sekretariát, o němž nepředpokládáme, že bude rozsáhlý a nebude sídlit v Praze, a rozhodčí komise, která bude řešit nastalé spory.

Rada bude přijímat doporučení v otázkách týkajících se uplatňování dohod. Doporučení budou toliko závazná po schválení smluvními stranami. Obecně platí, že žádný z orgánů celní unie nebude mít nadnárodní charakter v tom smyslu, že by měl autonomní život, který by přikazoval a zavazoval oba dva členy celní unie.

Shodnost politik musí být dosahována z vůle obou dvou republik na základě dohody. Rada bude mít kompetenci především doporučující, v řadě případů kontrolní a výkonnou kompetenci bude mít na základě dohody i dalších ujednání s tím souvisejících. Výkonnou kompetenci bude mít pouze tehdy, bude-li k tomu zmocněna oběma republikami.

Předpokládáme, že to bude především tehdy, bude-li Rada vystupovat jménem celní unie vůči třetím stranám, opět především vůči mezinárodním organizacím.

Rada bude složena ze stejného počtu členů vlád republik s tím, že funkce předsedy se bude střídat po šesti měsících.

Stálý sekretariát Rady bude sledovat a koordinovat plnění dohody a věcně a organizačně připravovat jednání Rady.

Konečně Rozhodčí komise se bude skládat ze dvou ad hoc podle povahy problému jmenovaných rozhodců s tím, že současně bude určen i třetí, cizí státní příslušník. Dohodli jsme se na možnosti využít jako arbitra představitele třetí země.

Celní unie bude mít po pověření republikami právo zřizovat vlastní zastoupení v zahraničí, sjednávat smlouvy, avšak - znovu opakuji - pouze v těch případech a pouze tam, kde ji republiky tím pověří.

Výlohy spojené s činností celní unie budou hradit smluvní strany.

Dovolte, abych krátce informoval na závěr, jaký je osud jednání o celní unii a příprava celní unie od onoho 29. října t.r., kdy oba premiéři tuto dohodu podepsali.

Především jak z pozice federálního ministerstva zahraničních věcí, tak z pozice obou dvou republik byla zahájena diplomatická i hospodářská aktivita při jednáních s představiteli hlavních mezinárodních organizací, opět především Evropských společenství ESVO a GATT. Rád konstatuji, že podle signálů, které jsem v posledních dnech získal - a jsem s našimi představiteli, s naším velvyslancem u GATTu téměř v každodenním kontaktu -, i na základě návštěvy vysokého představitele GATTu v ČSFR v minulém týdnu, kdy osobní poradce výkonného prezidenta GATTu navštívil na 48 hodin Prahu a Bratislavu a já jsem jej osobně přijímal, na základě naší diplomatické ofenzívy i dalších jednání mohu konstatovat, že jak GATT, tak i Evropská společenství i státy ESVO akceptují dohodu v té formě, jak byla podepsána, a v současné době jsou projednávány dvě varianty sukcese České republiky a Slovenské republiky po 1. lednu, tedy po skončení federace. Ani jedna varianta nebude zakládat prostor pro to, aby buď Česká, či Slovenská republika byť jen na velmi krátkou dobu ztratily veškeré výhody, které ČSFR v současné době požívá ze svého členství v těchto mezinárodních organizacích.

Říkám to proto, že v době přípravy dohody o celní unii od srpna t.r. do jejího podpesání 29. října t.r. se v řadě komentářů, v řadě názorů vzešlých z politických stran, ale i z hlediska názorů, které vzešly mimo ČSFR, poněkud zpochybňovala možnost urychlené sukcese obou dvou republik v těchto organizacích. Mohu konstatovat, že současné jednání umožňují být optimistickými z hlediska přijetí, akceptování této dohody i z hlediska sukcese našeho členství v zmíněných institucích.

V současné době jsou dokončována pravidla o původu zboží, na úrovni náměstků příslušných ministrů, odpovědných v obou dvou vládách, je připravován Statut a jednací řád, je připravován řád Rozhodčí komise, a je připravován rozbor pro stanovení způsobů úhrady příspěvků na krytí výloh celní unie.

Lze očekávat - a nevidím důvod, proč by tomu tak nemělo být -, že jsou přijata opatření, aby tyto úkoly, o kterých jsem hovořil a které jsou v určitém stadiu rozpracování, byly splněny cestou dohod obou republik myslím tím především na ministerské i nižší výkonné úrovni -, aby tedy tato opatření byla přijata do poloviny prosince.

Dovoluji si proto doporučit, vážené poslankyně a vážení poslanci České národní rady, aby ČNR po projednání návrhu na schválení dohody o vytvoření celní unie mezi ČR a SR tuto dohodu přijala a schválila jako jeden z nejvýznamnějších předpokladů, který zajistí pokračování vysoce rozvinutých obchodních a obecně hospodářských styků mezi ČR a SR po 1. 1. 1993.

Dovolil bych si krátce se vrátit k vystoupení pana poslance za levý blok.

Osobně mohu říci, že nemám radost z politického vývoje v naší zemi. Považuji jej však za politickou realitu, která je dána výsledkem voleb, která je dána demokratickým procesem, demokratickou politikou v naší zemi. A považoval bych napopak za vysoce neodpovědné, kdyby v současné době tato dohoda, která poskytuje dobrý základ k tomu, aby hospodářství ani jedné z republik neutrpělo, či abychom minimalizovali možné náklady z rozdělení, považoval bych tedy za velmi neodpovědné, kdyby tato dohoda nebyla přijata, nebo kdyby byly kladeny procedurální či některé jiné překážky přijetí této dohody. Toto je dobrá dohoda, je to dohoda taková, jaká může být v rámci, který je dán naším politickým vývojem, a je to dohoda, která je a bude akceptována mezinárodním společenstvím.

Proto si znovu dovoluji požádat, aby ČNR tuto dohodu přijala.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Dlouhému a otevírám rozpravu k této smlouvě. Písemně se dosud nikdo nepřihlásil, hlásí se někdo do rozpravy? - Pan poslanec Hájek.

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, po vystoupení pana ministra Dlouhého musím konstatovat, že naše stanovisko, jak jsem ho zde přednesl, buď nebylo pochopeno, anebo je špatně interpretováno.

My nechceme a nehodláme zavést jakési procedurální či jiné umělé bariéry. Upozornili jsme na celou řadu - podle našeho názoru - věcných, faktických chyb a tedy v tomto čase i možných vylepšení. V tomto smyslu pan ministr Dlouhý nereagoval.

Namátkově - abych nezdržoval tuto sněmovnu - bych chtěl z 8stránkového elaborátu věcných připomínek například blíže vysvětlit připomínku, která odezněla ve stanovisku.

Podle všeobecné doložky nejvyšších výhod, která je obsažena v čl. 1 GATT i jiných ustanovení, pokud nebude jasně definováno, co se týká pouze vztahů mezi členy unie, musí být výhody poskytnuty všem členským zemím GATTu. Jako příklad lze uvést - když se odvolám na smlouvu, kterou máte - odst. 1, čl. 20 dohody, kde je obsažen všeobecný závazek ochrany práv duševního vlastnictví, který by mohl být vykládán tak - protože text to neomezuje pouze na vztah mezi ČR a SR -, že smluvní strany jsou připraveny poskytnout takovou ochranu i nesmluvním stranám mezinárodních dohod o ochraně duševního vlastnictví, tzn. i těm státům, které takovou ochranu duševního vlastnictví občanům ČR a SR neposkytují. A podobných příkladů bych mohl uvést více.

Tolik ke zpřesnění.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Hájkovi. Hlásí se ještě někdo do rozpravy.

(Nikdo se nehlásil.)

Pokud tomu tak není, rozpravu uzavírám a doporučuji České národní radě přijmout následující usnesení:

"Česká národní rada schvaluje dohodu o vytvoření celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou."

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne ruku! 110.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že jsme schválili tuto dohodu o vytvoření celní unie a tím jsme projednali třetí bod našeho programu.

Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že pan ministr Kočárník se omluvil na část našeho jednání, ptám se, zda jsou nějaké námitky proti tomu, abychom neprodleně pokračovali projednáváním bodu 6, jehož předkladatelem je pan ministr Ruml. Jestliže nejsou námitky, budeme pokračovat dalším bodem našeho programu, kterým je

Uvedený návrh vám byl předán prostřednictvím výborů. Rovněž i společná zpráva výborů, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 118. Z pověření vlády České republiky nám předložený návrh odůvodní ministr vnitra Jan Ruml, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o generelním vymezení společných státních hranic předchází smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích, protože v této době je potřeba upravit hraniční režim mezi oběma státy a s tím související otázky již k 1. 1. 1993.

Se zřetelem k tomu, že v této době není techniky a organizačně možné zaměřit a vyznačit 220 km dlouhou hranici, byla vypracována tato časově omezená smlouva odvolávající se na současné administrativní hranice republik. Ty však nejsou v terénu vyznačeny. Pro potřebu této smlouvy jsou státní hranice znázorněny v mapě v měřítku 1:25 000. Smlouva o generelním vymezení státních hranic zároveň stanoví, že přesné vytyčení, zaměření a vyznačení státních hranic včetně vypracování hraniční dokumentace zajistí společná česko-slovenská rozhraničovací komise. V této souvislosti je určeno i složení komise, kompetence i způsob práce.

Dočasná smlouva o generelním vymezení státních hranic je dána články 13 a 1 4, kterými se oba smluvní státy zavazují, že po vytyčení, zaměření a vyznačení státních hranic uzavřou smlouvu o státních hranicích, která nahradí tuto předčasnou smlouvu. Smlouva byla projednána za přítomnosti vedoucího oddělení pro správu státních hranic ve výboru pro právní ochranu a bezpečnost a v zahraničním výboru ČNR bez zásadních připomínek. Poslanci výboru pro právní ochranu a bezpečnost požadovali předložení mapy uvedené v článku 2. Na jejich žádost byla mapa předložena a současně bylo vysvětleno, že není technicky možné, aby každý výtisk smlouvy mapu obsahoval. Poslanci byli informováni, že originály map v měřítku 1:25 000 jsou pouze dva. Jeden z nich je uložen na ministerstvu vnitra České republiky a jeden na ministerstvu vnitra Slovenské republiky.

Tolik úvodem. A pokud budou nějaké dotazy k této smlouvě, rád je zodpovím.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi Rumlovi a otevírám rozpravu k této smlouvě. Hlásí se pan poslanec Kozák.

Poslanec Stanislav Kozák: Pane předsedo, pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Domnívám se, že tak, jak pan ministr vnitra pan Ruml podotkl, že tato smlouva, kterou jsme dostali, neobsahuje a chápu že ani technicky nemůže obsahovat mapu v měřítku 1:25 000, domnívám se, že bychom si jako poslanci České národní rady zasloužili alespoň kopii v podstatně menším měřítku, jak hranice budou vypadat, zejména o sporných území, jak jsme o tom hovořili v komisi pro právní ochranu a bezpečnost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kozákovi. Kdo se dál hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu končím. Pan ministr si jistě toto zaznamená jako podnět pro další součinnost.

Dámy a pánové, dovolte mi, abych vám navrhl následující usnesení:

"Česká národní rada schvaluje Smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o generelním vymezení společných státních hranic."

Kdo je pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku! 97.

Kdo je proti? 2. Děkuji.

Tím jsme schválili tuto smlouvu a projednali i bod č. 6. Dalším bodem našeho programu je

Společnou zprávu máte jako sněmovní tisk 119. Pověřen odůvodněním je opět pan ministr Ruml. kterému předávám slovo.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážené poslankyně, vážení poslanci, Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou k úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích upravuje spolupráci v oblasti ochrany státních hranic, kontroly hraničního provozu a pořádku na státních hranicích. Je výsledkem jednání expertů všech tří ministerstev vnitra. Tento dokument zakládá vzájemnou spolupráci pohraničních orgánů na státních hranicích formou institutu hraničních zmocněnců, při koordinování výkonu služby, podávání informací o situaci, udržování pořádku, řešení a projednávání škod, předávání osob, zvířat a věcí na státních hranicích. Dále se zabývá uspořádáním právních a hospodářských poměrů, což je režim na státních hranicích, otázky užívání vod, hraničních cest, rybolovu a myslivosti atd. Návrh smluvní úpravy zahrnuje osm hlav. Jmenování hlavních hraničních zmocněnců a hraničních zmocněnců, úkoly hlavních hraničních zmocněnců a hraničních zmocněnců, činnost hlavních hraničních zmocněnců a hraničních zmocněnců, předávání osob, domácích zvířat, předmětů a dokumentů, provozu na hraničních vodách, na hraničních cestách, rybolov, myslivost a provádění prací v blízkosti státních hranic, mimořádné překračování státních hranic a samozřejmě závěrečná ustanovení. K těmto smlouvám blíže potom snad při dotazech bych chtěl dodat, že plná realizace této smluvní úpravy předpokládá vyznačit zřetelný průběh státní hranice - to souvisí s předcházející smlouvou. Dále rozhodnout o systému a subjektech ochrany státní hranice, stanovit způsob překračování státních hranic na hraničních přechodech.

Uvedené předpoklady pro realizaci smlouvy nejsou zatím vyřešeny. Předmětná smlouva v podstatě předbíhá situaci na česko-slovenských státních hranicích. Přesto po schválení by mohla být postupně realizována. V případě, že smlouva bude v České národní radě schválena, výbory ČNR ji projednaly bez jakýchkoliv připomínek, sjednání této smlouvy nebude mít dopad na státní rozpočet a nevyvolá zvýšenou potřebu pracovních sil.

Na závěr svého úvodního slova bych chtěl poznamenat, že obdobné smlouvy má Česká a Slovenské Federativní Republika sjednány se všemi sousedními státy mimo Rakouské republiky. Předávání cizinců na státní hranici řeší jiná smluvní úprava. Tolik mé úvodní slovo, případně zodpovím dotazy.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Rumlovi za úvodní slovo, k této smlouvě a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Kdo se hlásí do rozpravy? Písemnou přihlášku nemám. Prosím pan kolega Kozák.

Poslanec Stanislav Kozák: Pane předsedo, pane předsedající, kolegyně, kolegové, domnívám se, že tato smlouva částečně neguje smlouvu o celní unii, pro kterou jsem i já hlasoval, mezi Českou a Slovenskou republikou, neboť v článku 9, písm. c) se praví: Právo vzít si s sebou potřebné dopravní prostředky a jiné předměty bez dovozního a vývozního cla a jiných poplatků.

Takže bych se zeptal pana ministra, jak je toto prosím vás myšleno v souladu s celní unií.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano, děkuji panu poslanci Kozákovi. Pan poslanec Valach se ujme slova.

Poslanec Vítězslav Valach: Pane předsedající, pane předsedo, vládo České republiky, dámy a pánové, chtěl bych se v souvislosti s touto předkládanou smlouvou zmínit o jedné věci, které, přiznám se, trochu nerozumím. V této smlouvě se píše o hraničních zmocněncích a hlavních hraničních zmocněncích - tuším, že v hlavě 3 dokonce je zmínka o jejich uniformách, o jejich osobních zbraních. Pokud tomu mám rozumět tak, že nám na hranicích naší vcelku malé republiky bude vznikat nebo vznikne další ozbrojená složka, kterých si myslím už máme dost, pak tedy musím říci, že častokrát z tohoto místa i z jiných míst padají slova o koncepční práci vlády, tak smysl této koncepční práce mi uniká. V současné době má ozbrojenou celní službu, ozbrojenou pohraniční policii, ozbrojenou celní stráž, samozřejmě zůstala na hranicích pasová služba, čemuž tedy se mnoho občanů diví, protože ať už jako celek nebo její jednotlivci se dlouhé roky hrdě hlásili k StB a strážili nás před ideologickou diverzí. Dodnes tito lidé tam zůstali, samozřejmě ještě s valorizovanými platy. A když to řeknu stručně, tak jejich jedinou činností je dneska více méně dobrovolně dávat razítka do pasů.

Čili bych se při této příležitosti rád zeptal na smysl té koncepční práce v tomto bodě.

Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano, děkuji panu poslanci Valachovi. Přeje si zareagovat pan ministr Ruml. Prosím, dávám mu slovo.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážené poslankyně, vážení poslanci, hlavní hraniční zmocněnec za českou stranu bude jeden a jeho zástupce také jeden. Takže nelze hovořit o výstavbě dalšího ozbrojeného sboru na území České republiky.

Jinak bych chtěl pana poslance vyvést z omylu příslušníci cizinecké policie na hraničních přechodech ne toliko razítkují pasy při výjezdu nebo vjezdu do republiky, ale mají velmi důležité úkoly, které souvisejí s bezpečností našeho státu, s jeho ochranou proti trestným činům terorismu, pašování narkotik a další organizované trestné činnosti.

Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Rumlovi. Kdo se dál hlásí o slovo k tomuto bodu? Jestliže nikdo, rozpravu k tomuto bodu končím a chystám se navrhnout České národní radě usnesení:

"Česká národní rada schvaluje smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích."

Kdo je prosím pro přijetí tohoto usnesení, ať zvedne ruku. 94. Děkuji.

Kdo je proti? Nikdo.

Konstatuji, že jsme projednali i tuto smlouvu. Ale než přejdeme k dalšímu bodu

programu, chtěl bych konstatovat, že zde padl dotaz, na který samozřejmě členové vlády nejsou povinni reagovat okamžitě. Možná ale, že se mimo řečniště a mimo toto jednání podaří vysvětlit to určité nedorozumění, které se týká článku 9, prosím. c) smlouvy o celní unii.

Jako další budeme projednávat

Společnou zprávu výborů jste obdrželi jako sněmovní tisk 121. Z pověření vlády České republiky nám předložený návrh odůvodní ministr vnitra pan Jan Ruml, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČR Jan Ruml: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dohoda o zrušení vízové povinnosti mezi ČR a SR vychází z faktu neexistence fyzické státní hranice s hraničními přechody mezi ČR a SR. Z hlediska dosavadní československé smluvní praxe jde o zatím bezprecedentní řešení, odůvodněné mimořádnou intenzitou styků mezi obyvateli obou republik, organizacemi umístěnými na území obou republik. Dále tato smlouva vychází ze současné praxe volného pobytu občanů obou republik na území ČR i SR. Taková smluvní úprava nutně vytváří potřebu samozřejmě uzavřít dohody obsahující komplex úkolů, kterých je třeba v cizinecké, pasové a hraniční problematice řešit v obou republikách jednotně a koordinovaně. Proto další smlouva, kterou vám předložím později, bude tedy smlouva o společném postupu vůči cizincům z třetích zemí.

Do dohody o zrušení vízové povinnosti mezi ČR a SR bylo nutné z hlediska věcné příslušnosti zahrnout problém předávání vlastních občanů na společné hranici. Podobně pak byla do dohody mezi vládou ČR a SR o společném postupu v otázkách pobytu cizinců ze třetích zemí na území ČR a území SR zařazena otázka předávání

občanů třetích států na společné státní hranici.

Tato smlouva obsahuje přílohu - to jsou platné cestovní doklady ve smyslu této smlouvy, kterými se mohou občané obou republik prokazovat. Pokud nemáte tuto přílohu k dispozici a bude o ni zájem, pak ji mohu přečíst. Tolik úvodní slovo, děkuji vám za pozornost.