Místopředseda ČNR Karel Ledvinka:
Děkuji panu poslanci za laskavost (šum a smích
v sále) a prosím, kdo se hlásí dále
do rozpravy. Kolega Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Jenom bych kolegům
připomněl, že na rozdíl od událostí
17. listopadu se ministr vnitra tentokrát zodpovídá
parlamentu i kontrolnímu výboru. Děkuji.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka:
Děkuji, kdo se dále hlásí do rozpravy.
Pan kolega Severa.
Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové,
podpořil bych návrh kolegy Šumana v tom, abychom
nebyli ukvapeni při té nezávislé komisi,
protože bylo by dobré znát stanoviska, která
vyšetří komise ministerstva vnitra, inspekce
a dále bych doporučoval při tom rozhodování,
aby kdo nebyl na tom závodišti, aby se tam šel
podívat, o jaké prostory jde a abychom mohli například
znát stanoviska jiných demokratických států,
kde mají podobné instituce, kteří
viděli tento zásah. Chci připomenout, že
se k tomu vyjádřila delegace policistů z
Velké Británie, která tady pobývala.
Možná by nám to mnohé řeklo o
tom, jak se na to dívají jinde.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka:
Děkuji. Prosím kolegu Wagnera.
Poslanec Jozef Wagner: Dámy a pánové,
nechci tvrdohlavě trvat na návrhu. který
by neměl své zdůvodnění. Má
ho. Kdo si uděláte chvíli čas, je
zde videokazeta, ve studiu vám ji rádi promítnou.
Pokud by hlasování bylo poté, věřím,
že byste jistě hlasovali pro.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka:
Děkuji. Hlásí se pan kolega Vyvadil.
Poslanec Jiří Vyvadil: Jsou samozřejmě
věci různě marginální. Jestliže
ředitel české Policie sám řekne,
že šlo o obludný jev, který jím
hluboce otřásl, pak je nepochybné, že
není možné v žádném případě
tuto situaci bagatelizovat.
V současné době z řad určitých
voličů jsou tlaky - vím, že i vláda
se s tím vypořádávala - vytvářet
občanské komise. Musím říci.
že jako předseda legislativní komise tam, kde
pracuji, jsem zásadně proti tomu, protože hájím
stanovisko, že parlamentní demokracie a tisk jsou
natolik silné, že je záruka, abychom mohli
tyto problémy řešit. Nicméně,
abychom byli schopni čelit názorům, že
potřebujeme občanské komise, musí
parlament pracovat tak, jak by měl. To je otázka
prevence a z tohoto hlediska, s ohledem na skutečně
závažné výroky čelních
představitelů Policie, se domnívám,
že návrh je důvodný.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka:
Děkuji. Kdo se dále hlásí do rozpravy?
Hlásí se kolega Šuman.
Poslanec Vladimír Šuman: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, především
bych chtěl říci, že je zajímavá
jedna věc. Vy, kteří jste seděli v
minulé sněmovně, si budete pamatovat na mé
někdy velice vzrušené argumenty proti ministru
Sokolovi a proti tomu, jak byla řízena v té
době Policie. A vůbec to nezajímalo ani tisk,
ani televizi. V okamžiku, kdy se zde objeví ze strany
levice kritika, okamžitě je zde televize, okamžitě
je zde snímání toho, co říká
kolega Votava a objeví se opět v televizi signál,
jak je to s tou Policií špatné.
Chci předeslat, že náš výbor je
velice kritický a dal to najevo při prvním
jednání o zákroku. Všichni jsme si prohlédli
záznam, o kterém mluví kolega Wagner. Domnívám
se, a jsem si dokonce jist tím, že tam došlo
k vážnému porušení zákona.
Nevím však, je-li věcí parlamentu, tuto
záležitost vyšetřovat do té doby,
dokud nebudeme mít dojem, že příslušné
orgány v té věci postupují nesprávně
nebo liknavě. To je teprve okamžik, kdy má
nastupovat parlament. Není možné dřív.
Podle mého názoru by to byl zásah do exekutivy.
Nechme pana ministra, aby to udělal tak, jak to považuje
za správné. Pokud pak zjistíme, že to
správné nebylo, navrhneme jeho odvolání.
Je jeho právem věc vyšetřit tak, jak
to uzná. za vhodné. Je to dokonce jeho povinnost,
povinnost vyšetřování. Přece
nebudeme zbavovat ministra odpovědnosti tím, že
to budeme v průběhu šetření také
vyšetřovat.
Považuji to za nesprávné. Nehledě na
to, že mám dojem, že momentálně
máme v parlamentu důležitější
věci, přičemž tuto důležitou
věc navrhuji velice důkladně šetřit,
pokud shledáme, že tam něco není správně.
Omlouvám se, že jsem ještě jednou vystoupil.
Děkuji vám.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka:
Děkuji. Hlásí se kolega Fejfar.
Poslanec Tomáš Fejfar: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, kolegové, kolegyně! Chtěl bych
říci dvě věci.
Jedna věc je - pak tedy zrušme výbor pro právní
ochranu a bezpečnost, který je příslušný
těmito věcmi se zabývat.
A za druhé bych chtěl vyjádřit - myslím,
že nejen za sebe - rozhořčení nad tím,
že zde je srovnáván zásah 17. listopadu
se zásahem v Pardubicích, že je zde snaha zřizovat
komisi k této věci. Mně osobně, a
věřím, že i spoustu našich občanů,
uráží, že zde hovoří o svinském
systému člověk, který na klopě
nosí hrdě placku se srpem a kladivem.
Děkuji.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka:
Děkuji. Než předám slovo kolegovi Ulmanovi,
chtěl bych vás poprosit a připomenout vám,
že projednáváme odpověď na interpelaci.
Chtěl bych na toto téma ještě jednou
říci, že každý může
hlasováním rozhodnout o návrhu kolegy Wagnera.
Děkuji za toleranci. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Ullmann: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
poslouchám již delší dobu tuto vzrušenou
diskusi a napadá mě jedna, podle mého soudu
dosti závažná, věc.
Samozřejmě souhlasím s tím, aby vše,
co bylo protizákonně učiněno, bylo
řádně vyšetřeno a potrestáno.
Ale nemohu se zbavit dojmu, že stále se hovoří
o poněkud jednostranném pohledu.
Držím se zásady, že tam, kde právo
jednotlivce omezuje práva druhých jednotlivců,
tam toto právo končí. Jestliže chceme
postavit na pranýř, a já se za to přimlouvám,
všechny činy, které nebyly po právu
učiněny, postavme na pranýř také
organizátory této akce, kteří ohrozili
právo a zdraví nejen lidí, ale i těch
zvířat, o která údajně šlo.
Na to se jaksi zapomíná. To byl skutečně
konflikt. To byl konflikt, který bezprávným
způsobem začal někdo jiný. Doporučuji,
aby se bral ve svém celku, nikoliv jednostranně.
Děkuji vám.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka:
Děkuji. Dále prosím o příspěvek
kolegu Vlacha.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Vážený pane předsedající,
vážená vládo, vážená
sněmovno. Rozlišme, prosím, několik
věcí. které se nám podařilo
velice umně smíchat.
Začali jsme od projednávání odpovědi
na interpelaci pana poslance Vyvadila. Od tohoto problému
jsme ještě nedokázali odejít a zazněl
zde procedurální návrh. Procedurální
návrh kolegy Wagnera ale není procedurální
návrh v rámci tohoto bodu, ale je to v podstatě
návrh na zařazení nového bodu. a to
návrh na zřízení vyšetřovací
komise.
Pane kolego, vy kroutíte hlavou, ale já jen vysvětluji,
jak to je. Nenapadám váš návrh, jen
konstatuji, že o něm ani nemůžeme dát
hlasovat v rámci vyřizování odpovědi
na interpelaci.
Takto bych to seřadil za sebe, abychom se pohnuli z místa
je třeba nejdříve vyřešit co
s odpovědí na interpelaci pana kolegy Vyvadila.
Nevím přesně, kdy byla interpelace podána,
ani ten souhlasný rozhovor, který zde zazněl
mezi panem ministrem a jím o tom, že oba akceptují
prodloužení té lhůty. Pokud těch
14 dní je v rámci 30 dnů, můžeme
to tak udělat. Nicméně, dnes bychom mohli
rozhodnout o odpovědi jako takové nebo rozhodnout,
že přerušíme projednávání
a budeme v něm pokračovat na příští
schůzi. To je to, co procedurálně můžeme
udělat s touto odpovědí.
Pak bych navrhoval dokončit bod odpovědi na interpelace,
podněty a otázky a potom rozhodnout o tom, zda-li
sněmovna souhlasí se zařazením bodu
návrh na zřízení vyšetřovací
komise ČNR. Odpusťme si v tomto okamžiku rozpravu
už k té komisi jako takové.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka:
Děkuji. Dále se do rozpravy hlásí
kolega Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Dámy a pánové,
předmětem interpelace pana poslance Vyvadila, která
je předmětem tohoto bodu pořadu, byl zásah,
který odpovídá dikci § 55 a) článku
1. vyšetřovací komise.
"Česká národní rada může
zřizovat pro objasněni závažných
skutečností veřejného zájmu...".
Zjistili jsme při projednávání tohoto
věcného bodu, že ho lze řešit i
tímto způsobem. Takže jsem nepodal žádný
procedurální návrh na doplnění
pořadu. Podal jsem návrh v rámci tohoto bodu
pořadu a nepřeji si nic jiného než,
aby se v rámci tohoto bodu pořadu o tom jednalo.
Nedojdeme-li dnes k závěru, může být
jednání o této věci přerušeno.
Je to součástí návrhu, a pak se bude
pokračovat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka:
Děkuji. Kdo se dál hlásí do rozpravy?
(Nikdo.)
Není-li tomu tak, rozpravu s radostí končím.
Dovolte mi, abych nechal na základě návrhu
kolegy Vyvadila hlasovat o následujícím usnesení:
"Česká národní rada souhlasí
s přerušením projednávání
odpovědi na naléhavou interpelaci poslance Jiřího
Vyvadila na ministra vnitra České republiky Jana
Rumla ve věci policejního zásahu při
Velké pardubické, uvedenou ve sněmovním
tisku 87C."
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať zvedne
ruku! 135.
Dovolte mi, abych konstatoval, že jsme přijali toto
usneseni. Tím jsme vyčerpali všechny písemně
zodpovězené interpelace. Přeje si ještě
někdo z členů vlády odpovědět
na nějakou interpelaci, otázku či podnět
poslanců? Není-li tomu tak, končím
tento bod.
Než ho oficiálně ukončíme, dovolte
mi, abych vám sdělil, že jste dnes obdrželi
písemné odpovědi na podněty a otázky
přednesené poslanci na minulé schůzi.
Tím se vyhovuje ustanovení našeho jednacího
řádu, aby s odpověďmi byli seznámeni
poslanci na schůzi České národní
rady. Na rozdíl od interpelací se však tyto
odpovědi nezařazují na program jednání
schůze České národní rady.
Tím jsme vyčerpali bod č. 2 a ve smyslu návrhu
kolegy Wagnera mi dovolte, abych nechal hlasovat o návrhu
kolegy Wagnera zařadit nový bod na projednání
7. schůze ČNR o zřízení vyšetřovací
komise ČNR - prosím kolega Wagner s technickou poznámkou.
Poslanec Jozef Wagner: Dámy a pánové,
výslovně jsem řekl, že jsem nenavrhl
žádný bod zařadit. Výslovně
jsem řekl, že si přeji, aby se o této
věci jednalo po obnovení debaty k minulému
bodu. Toť vše.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Dovolte mi z místa. Rozumím tedy tomu tak, že
navrhujete projednávat případné zřízení
komise v rámci projednávání bodu na
příští schůzi. Nejsme totiž
vůbec v rozporu, pokouším se to jen vysvětlit.
Nechci říci nic jiného, znám také
§ 55a. V rámci vyřizování odpovědí
na interpelaci není možno zřídit komisi.
Nic víc jsem nechtěl říct.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka:
Konstatuji, že jsme projednali bod č. 1 a dovolte
mi, abychom přistoupili k bodu č. 2, kterým
je
Dovolte, abych ho omluvil, neboť je nemocen. Jeho interpelaci
přednese v zastoupení kolega Zeman.
Poslanec Eduard Zeman: Vážený pane předsedající,
vážený pane předsedo, vážená
vládo, dovolte, abych v zastoupení nepřítomného
kolegy Grulicha přednesl interpelaci ve věci porušení
zákona při odvolání ředitele
školských úřadů v Brně
a Opavě na pana ministra školství, mládeže
a tělovýchovy prof. Petra Piťhu.
Vážený pane ministře, ke dni 1. listopadu
1992 jste svým rozhodnutím odvolal z funkce pana
dr. Viléma Buriánka, ředitele Školského
úřadu v Brně a pana dr. Petra Scholze, ředitele
Školského úřadu v Opavě. V obou
případech byli ředitelé školských
úřadů odvoláni bez uvedení
důvodů, bez projednání ve školské
radě, bez toho, že by byli upozorněni nadřízenými
úřady na nedostatky ve své práci.
Jejich nástupci jsou jmenováni či pověřeni
bez konkursního řízení, v případě
Školského úřadu Opava dokonce bez souhlasu
toho, kdo má odvolaného ředitele zastupovat.
V obou případech byl porušen zákon o
státní správě a samosprávě
ve školství č. 564/1990 Sb., § 12 odst.
3b.
Případ Opava. Ředitel školského
úřadu dr. Petr Scholz je bez jakéhokoliv
zdůvodnění odvolán, jeho zástupce
mgr. Czudek je bez projednání pověřen
vedením okresního školského úřadu.
Odmítá, jde učit na venkovskou školu.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
žádá telefonicky dr. Scholze, aby nadále
zajišťoval chod úřadu. Nezdůvodněné
odvolání však nezrušilo. Je to vskutku
mistrovská ukázka plánovitého a promyšleného
řízení škol ze strany ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy. Opavská
učitelská i neučitelská veřejnost
si klade zcela logicky otázky: - Jakou souvislost má
uvedené odvolání s odvoláním
přednosty Okresního úřadu v Opavě?
- Jakou souvislost mají tato odvolání s předchozí
návštěvou ministra Rumla v Opavě? -
Jakou souvislost má toto odvolání s návštěvou
ministra školství, mládeže a tělovýchovy
v Opavě? - Jakou souvislost má toto odvolání
s členstvím dr. Scholze v Občanském
hnutí a s údajně prováděným
nátlakem prominentů ODS a ČSL na ministerstvu
školství, mládeže a tělovýchovy?
K případu Brno. Dr. Vilém Buriánek
nebyl. ani není organizován v žádné
politické straně. V únoru 1990 po výměně
komunistické garnitury byl jmenován vedoucím
odboru školství. Dne 21. března 1991 se zúčastnil
konkursu na ředitele školského úřadu.
Z pěti uchazečů je hodnocen jako vysoko nejlepší.
Je to zastánce nepolitického a nekonfesijního
školství, a to je asi hlavní chyba. Jeho hodnocení
provedlo 69 ředitelů brněnských škol
ve svém dopise, který vám byl, pane ministře,
doručen. Doporučuji proto tento dopis vaší
laskavé pozornosti.
Hana Sumcová. 1. listopadu 1992 je jmenována ředitelkou
Školského úřadu Brno. Je učitelkou
malby porcelánu bez úplného vysokoškolského
vzdělání. Od června 1991 krajská
školní inspektorka - bez konkursního řízení,
po uvolněném členství v rehabilitační
komisi. Dne 22. března 1992 se účastní
konkursu na funkci vedoucí školského inspektorátu.
Z osmi účastníků se umísťuje
s propastným rozdílem jako sedmá, pouhý
bod před posledním uchazečem. Tedy naprosto
nevyhověla. Je obklopena skupinkou obdobných účastníků
konkursních řízení, z nichž někteří
neuspěli již dvakrát. Jeden z nich je paní
Sumcovou a jejím kroužkem všemi způsoby
protlačován na funkci inspektora a vedoucího
odboru. Jeho jméno i jméno dalšího,
který se také přihlásil k revoluci,
se objevuje na seznamu agentů StB. Je samozřejmé,
že někteří z nich se angažují
v poradním sboru a stává se z nich nová
kádrovací garnitura. Jsou psaví, křiklaví,
neúnavní a vytrvale zákeřní.
A organizují se ve správných hnutích
a politických stranách. Už se přece
jednou poučili.
Dne 2. Listopadu 1992 se paní Sumcová účastní
besedy s poslanci ČNR o otázkách školství.
Na požadavek o vysvětlení odborné otázky
týkající se základních škol
po marných pokusech o zodpovězení otevřeně
přiznává, že o základních
školách nic neví. Dodává ale,
že se s nimi seznámí. Že neví nic
ani o řízení ostatních škol,
je samozřejmé. Těch škol je v Brně
celkem 350 a mají asi 92 000 žáků a
10 000 kmenových zaměstnanců. Jedná
se o největší školský úřad
v České republice.
Možné důsledky porušení zákona
se v uvedených souvislostech jeví jako mimořádně
závažné.
Vážený pane ministře, s vaším
nástupem do funkce očekávali učitelé,
ředitelé i školští pracovníci
klidný a zodpovědný přístup,
očekávali zejména vzhledem k vašemu
životnímu názoru a kněžskému
vysvěcení životní moudrost a rozvahu
a spravedlivé jednání. Po neúspěšných
pokusech s předcházejícími ministry
se zdálo, že cílevědomé přestavbě
škol Komenského "dílny lidskosti"
by nic nemělo bránit. Na brněnských
a opavských školách a zařízeních
však zavládlo rozladění, skepse a nedůvěra
a pomalu, ale jistě se sem opět vkrádá
strach. Věřím, že takové školství
není a nemůže být vaším
cílem.
Prosím proto za tyto učitele a ředitele škol
o zodpovězení následujících
otázek: 1) proč byl v uvedených případech
porušen zákon č. 564/90 Sb. 2) Jaké
důsledky z tohoto porušení zákona jste
vyvodil pro svůj úřad. 3) Jakým způsobem
bude provedena náprava v uvedených případech.
4) Jakou koncepci má ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy pro činnost
tzv. poradních sborů.
5) Jaký vliv na odvolání dr. Buriánka
měl dopis z 20. 10. 1992, kde vás upozorňuje
na zneužití pravomoci a nesprávný postup
pracovnice ministerstva školství, mládeže
a tělovýchovy dr. Tolnerové. 6) Jak je zajištěno,
aby se podobný postup ze strany pracovníků
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,
neopakoval.
Jako příloha pět listů kopií.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka:
Děkuji. Ve smyslu usnesení ze 6. schůze ČNR
končím projednávání tohoto
bodu. Přeje si vystoupit ještě pan ministr.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy
Petr Piťha: Vážený pane místopředsedo,
vážená sněmovno, pokud tato země
něco potřebuje, pak je to klid a kvalitní
práci. Snahu zpolitizovat běžné odborné
rozhodování považuji za vážné
poškození společného zájmu.
Pokud jde o oblast školství, pak potřebuje
klid snad ještě více než oblasti jiné
a mou snahou je a bude, abych politické, partikulární
a osobní zájmy zanášené třeba
až i na půdu parlamentu, z našeho školství
odstranil.
Jak dávno vím, a každodenně si ve styku
s učiteli ověřuji, zájmem skutečných
učitelů je učit. Ne dělat politickou
kariéru v řízení školství.
Rozhodnutí, které jsem učinil při
výměně ředitelů školských
úřadů, udělal jsem uváženě
a na základě odborných důvodů
a také na základě nedostatků v jejich
práci.
Pokud jde o odvolání, šetřím
ho sám a pro budoucnost připravuji všem daleko
dopředu známá kritéria hodnocení
práce řídících pracovníků.
Na interpelaci odpovím v zákonném čase.
Vzhledem k tomu, že pan Buriánek svým postupem
svůj případ stále komplikuje, ke svému
velkému neprospěchu předpokládám,
že interpelační odpověď přijde
na samý závěr zákonné lhůty.
Upozorňuji na to proto, že situace v Brně je
kolem tohoto případu poněkud vznícená,
tisk o mně mluví z obou stran jako o člověku,
který podléhá vlivům. Myslím,
že to mluví spíše v můj prospěch,
neboť kráčím neovlivněn. Učiním
tak v poslední chvíli zákonného termínu
proto, abych podal nejkvalitnější odpověď,
protože bych nerad, aby se sněmovna, která
má tak závažné věci na starosti,
zabývala přes všechno věcí řádově
menší důležitosti.
Děkuji vám.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka:
Děkuji panu ministrovi. Definitivně končím
bod 2. Přistupujeme k bodu 3 podle schváleného
programu, kterým je návrh usnesení ČNR
k současné státoprávní situaci.
Prosím místopředsedu Vlacha, aby se ujal
slova.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem
k závažnosti tohoto bodu bych si dovolil navrhnout
přerušení projednávání
tohoto bodu na 50 minut tak, abychom měli možnost
návrh usnesení, který se právě
tvoří, projednat v jednotlivých klubech tak,
aby ho skupinka poslanců z koaličních klubů
mohla předložit kolegům z nekoaličních
klubů. Domnívám se, že by tento postup
pomohl k vyjasnění jednotlivých názorů.
Odvolal bych se na naši praxi, kterou vždy respektujeme:
jestliže zástupce jednoho klubu požádá
o přerušení na jednání svého
klubu, celá sněmovna vyhoví této žádosti.
Dávám tedy tento procedurální návrh.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka:
Děkuji za procedurální návrh.
Kdo souhlasí s tímto procedurálním
návrhem, ať zvedne ruku. Je to jednoznačná
většina.
Dovolte mi oznámit, že jsme přerušili
schůzi. Prosím o dochvilnost. Pokračujeme
v 16.00.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka:
Vážené kolegyně a kolegové, dovolte
mi, abych vás poprosil o maximální pozornost,
abychom mohli pokračovat v projednávání
bodu 3. Chtěl bych vám v úvodu poděkovat
za disciplinovanost, jste velice tolerantní, za což
ještě jednou děkuji.
(Snaha předsedajícího o rychlejší
nástup poslanců do sněmovních lavic.)
Poprosil bych pana místopředsedu Vlacha, který
je navrhovatelem tohoto bodu, aby se ujal slova. Prosím
o klid. Ještě jednou bych poprosil o klid, o tolerantnost.
Mám vyvolávat poslance, kteří ruší?
Prosím pana místopředsedu Vlacha, aby se
ujal slova.
Místopředseda ČNR Jiří Vlach:
Vážený pane předsedající,
vážení členové vlády,
vážená Česká národní
rado, dovolte mi, abych vám jménem klubu Občanské
demokratické strany, Křesťanské demokratické
strany, Křesťanské demokratické unie
- Československé strany lidové a Občanské
demokratické aliance přednesl návrh usnesení
České národní rady:
Česká národní rada ve snaze zabezpečit
pokojný vývoj státoprávní situace,
směřující k existenci samostatného
i českého státu od 1. ledna 1993, a vědoma
si své zodpovědnosti vůči všem
občanům České republiky, prohlašuje,
že přebírá spolu s vládou České
republiky plnou odpovědnost za kontinuitu státní
moci na území České republiky a za
zajištění oprávněných
zájmů a potřeb občanů České
republiky.
Místopředseda ČNR Karel Ledvinka:
Děkuji panu místopředsedovi Vlachovi, dovolte
mi, abych otevřel rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se
první hlásí kolega Ortman. Prosím,
aby se ujal slova.