Místopředseda ČNR Pavel Tollner: Vážený
pane předsedo, vážení páni ministři,
vážený český a moravský
sněme, dámy a pánové. Dovolte, abych
jménem skupiny poslanců, jejichž jména
máte uvedena v záhlaví v tisku 20, uvedl
zákon o sídle České národní
rady.
Omezím se jen na hlavní momenty návrhu. Položme
si otázku, jaký smysl má právě
dnes zabývat se problematikou sídla ČNR.
Odpověď je myslím nasnadě. Zdá
se, že není vhodnější doby. Konec
letošního roku nás staví před
nutnost promyslet a řešit základní otázky
nového konstituování české
státnosti. V této souvislosti zmiňuji práce
na ústavě.
To vše představuje výzvu pro náš
poslanecký sbor, výzvu dnešní, mířící
však do budoucnosti. Sem patří - podle mého
- i otázka sídla českého sněmu.
Má přinejmenším dva aspekty. Měl
by to být stánek důstojný a mělo
by to být současně místo plně
vyhovující praktickým potřebám
parlamentní činnosti.
Vážené kolegyně a vážení
kolegové!
Naše dnešní jednání by mělo
vyústit ve výsledek, jenž by respektoval jednak
historii a tradici, ale i budoucnost našeho sněmovnictví,
a jednak reflektoval duchovní hodnoty této lokality
i možnost efektivní poslanecké práce.
Možná, že bude vhodné již teď
ozřejmit, co míníme, a já věřím,
že i vy tak míníte, co tedy míníme
praktickými potřebami parlamentní práce.
Nehodlám popisovat neúnosnou situaci provizoria,
ve kterém jsme nuceni pracovat. Bohužel my poslanci
asi nemáme možnost s někým uzavřít
kolektivní smlouvu. Nejde nám přece o sauny
a o kosmetické salony, ale jde nám o to, že
dosud nikdo z nás poslanců nemá v podstatě
k dispozici ani stůl, ani židli, ani telefon, jen
pouze ten známý a slavný box 60 x 60 cm.
Nemáme ani možnost si někam uložit čistou
košili, jsme-li tu některý den třeba
více než 14 hodin, pokud máme plný box,
natož, kde si tuto košili převléknout.
- Milé kolegyně prominou, že jsem opomněl
tlumočit jejich potřeby.
Naše představa je skromná. Směřuje
k tomu, aby každý parlamentní orgán,
výbor a klub a každá jednotlivá poslankyně
a poslanec měli k dispozici své pracoviště
umožňující jim plnit funkci, jíž
byli ve veřejném zájmu pověřeni.
Občané jistě uvítají možnost
snadného kontaktu se svými zástupci.
Nyní k historii místa a k historii našich snah.
Před vámi leží návrh zákona,
který má přílohu. Příloha
obsahuje seznam 13 objektů - nebudu je vyjmenovávat
-, které, bude-li návrh přijat, vytvoří
se svým nejbližším okolím sídlo
českého parlamentu. Jde tedy o budovy, které
jsou svou historií těsně spjaty s českým
sněmovnictvím.
Palác hrabat Thunů byl roku 1801 za 30.000 zlatých
prodán stavům království českého,
kteří v něm hodlali zřídit
sněmovnu. Po pádu Bachova absolutismu byl obnoven
český sněm, zrušený r. 1848,
a první zasedání českého sněmu
se zde konalo 6. dubna 1861, tedy před více než
131 lety. Zde v roce 1918 byla slavnostně vyhlášena
Republika československá, zde byl zvolen její
první prezident - Tomáš Garrigue Masaryk. V
únoru 1920 zde schválilo Národní shromáždění
Ústavní listinu Republiky československé.
Do r. 1939 zde zasedal Senát Republiky československé.
I náš návrh navazuje. Jeho počinkem,
vyplývajícím z rostoucích potřeb
a úkolů ČNR, je usnesení předsednictva
č. 63 ze srpna 1990, kde se ukládalo předsedkyni
ČNR připravit návrh zákona o sídle
ČNR. Dále usnesení č. 428 ze srpna
1991, 630 z prosince 1991 a 928 z května t.r. směřující
k zlepšení možností práce ČNR.
Všechna tato usnesení přinesla výsledky
tak chabé, že až dnes před vámi
leží návrh zákona, který představuje
skutečné komplexní řešení.
Součástí tohoto návrhu je prohlášení
sídla ČNR národní kulturní
památkou. To, že si takovou ochranu tato lokalita
zaslouží, vyplývá z předchozího.
Proto k tomu jen dvě vysvětlující
poznámky.
Celá Malá Strana, tedy i předmětná
lokalita jsou městskou památkovou rezervací.
Jsme všichni každodenně svědky toho, jaký
vliv má tento titul přímo na tyto historicky
pozoruhodné objekty, o které nám jde.
Dále - je připravován nový návrh
zákona o památkové péči, podle
něhož budou kulturní památky pouze evidovány.
Tento zákon však bude - podle našich informací
- účinný nejdříve od r. 1994.
Z hlediska našich potřeb je tedy věcně
i časově irelevantní, a proto považujeme
za nutné vycházet ze současné právní
úpravy.
A nyní bych si dovolil obrátit vaši pozornost
k tisku č. 39, ke společné zprávě,
a to k její příloze, na níž je
grafické znázornění vyjadřující
vlastnické a uživatelské poměry k jednotlivým
objektům, na základě kterého si lze
vytvořit i obraz o technickém stavu budov. Zde jen
podotýkám, že český stát
i český parlament mají plné právo,
aby - pokud tomu tak již není - vlastnily a užívaly
všechny tyto objekty. Z morálního hlediska
- podtrhuji morálního - nejde o vyvlastnění
ale o navrácení, skutečnou restituci tohoto
majetku tomu, komu až do r. 1949 patřil. Přitom
město v roce 1990 některé objekty získalo
bez úplaty - nyní obdrží náhradu.
Pokud bude tento zákon přijat, bude zpracován
nový celkový generel pro optimální
využití celého areálu z hlediska potřeb
poslaneckého sboru a jeho orgánů, i Kanceláře
ČNR, a to i s přihlédnutím k případným
novým požadavkům příštího
samostatného českého státu.
Abych možná předešel některým
dotazům, které by směřovaly k ekonomice
návrhu zákona, uvedu několik globálních
čísel.
Rekonstrukce Thunovského paláce tak, jak byla dokončena
v r. 1989 přišla na 276 mil. Kčs - ve starých
cenách. Domy č. 9 a 10 v Thunovské ul. stály
12 mil. Kčs. Čili dosavadní výlohy
za rekonstrukce, které užíváme, přišly
na 288 mil. Kčs.
Předpokládaná celková cena rekonstrukce
objektů v Tomášské ul. č. 11
- 16, tj. rekonstrukce, která právě probíhá,
přijde na 91 mil. Kčs, které jsou již
uvažovány v rozpočtu. Řádový
odhad rekonstrukce paláců Smiřických
a Šternberských a dvou domů č. 518 a
8 se odhaduje na 280 mil. Kčs - v současných
cenách.
Z uvedeného vyplývá, že celkově
vynaložená suma podle dnešního stavu poznání
je na úrovni 660 mil. Kčs.
V porovnání s částkou půl miliardy,
věnovanou dosud na novostavbu budovy Slovenské národní
rady, jež zdaleka není dokončena, kde jde pouze
o 150 poslanců, u nichž není uvažováno
s individuálními pracovnami, vyznívá
tento odhad příznivě.
Bylo by ode mne neupřímné, kdybych se spokojil
s tím, že svoje úvodní slovo k tomuto
zákonu uzavřu těmito, sice důležitými,
avšak pouze čísly. Nemohu se zbavit dojmu,
že právě teď zcela konkrétně
rozhodujeme o něčem ještě vyšším,
než je sídlo České národní
rady, a přitom otázku sídla České
národní rady považuji za velmi důležitou.
Je to, myslím, první případ, kdy velmi
vážně rozmýšlíme v této
sněmovně o budoucí české státnosti.
Proto bych vás rád poprosil, abyste tento návrh
zákona posuzovali z nadhledu, s odpovědností
k budoucím generacím, v duchovním rozměru,
který si zaslouží. Možná snad nějak
tak, jak je uvedeno zcela vysoko nad portálem této
památné budovy: "Salus rei publicae suprema
lex ésto."
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
místopředsedovi Tollnerovi a žádám
společného zpravodaje pana poslance Petra Koháčka,
aby sněmovně odůvodnil společnou zprávu
výborů České národní
rady.
Poslanec Petr Koháček: Dámy a pánové,
návrh zákona o sídle České
národní rady, tisk č. 20 ve znění
společné zprávy, tisk č. 39, je poněkud
jiný než ostatní projednávané
zákony. Odlišnost spočívá v tom,
že budeme rozhodovat o sídle sněmu, v němž
jsme nyní, z vůle občanů, poslanci.
Nerozhodujeme však o zlepšení pracovních
podmínek pro nás, ale pro ty, kteří
zde zasednou v příštím volebním
období. Rekonstrukce bude nějakou dobu trvat a v
nejlepším případě bude dokončena
v závěru našeho volebního období.
Při projednávání tohoto zákona
mějme na mysli nejen historické vazby k těmto
budovám, ale jak již řekl předkladatel,
i skutečnost, že rozhodujeme o sídle parlamentu
budoucího samostatného státu.
Rozešli jsme se - a doufám, že navždy -
s loutkovým parlamentem totalitního režimu.
Stávající prostory České národní
rady však byly restaurovány a dobudovány pro
potřeby právě loutkového parlamentu.
Od poslanců, zvolených v demokratických volbách,
občané právem požadují kvalitní
práci a výsledky. Kromě mnoha jiných
předpokladů je k tomu potřebné i solidní
pracovní zázemí. Již v minulém
volebním období jsme se potýkali s nedostatkem
prostor pro práci výborů, komisí a
poslanců. Se stejným problémem se potýkáme
i nyní. Předložený návrh zákona
tento problém řeší.
Vzhledem k bohaté historii našeho státu jde
i o to, aby sídlo parlamentu České republiky
bylo důstojné, odpovídající
této tradici. Proto je navrhováno prohlásit
je národní kulturní památkou jako
celek, bez ohledu na stupeň památkové kvality
jednotlivých objektů. Ze stejných důvodů
návrh zákona definuje všechny objekty sídla
České národní rady, tedy i ty, které
již spravuje Kancelář České národní
rady.
Nyní k připomínkám jednotlivých
výborů: Návrh zákona projednaly všechny
výbory s výjimkou mandátového a imunitního
a všechny výbory vyslovily s předloženým
návrhem souhlas s připomínkami, na které
vás upozorním.
§ 1 nezpochybnil nikdo, to znamená, že budeme
i nadále sídlit v Praze.
V § 2 došlo v podstatě úpravám
legislativním, zpřesňujícím.
Bylo doplněno slovo "poslanců", protože
jednotlivý poslanec není orgánem České
národní rady, tedy aby to bylo zpřesněno
v tomto slova smyslu. Tyto návrhy vzešly ze zahraničního
a ústavně právního výboru.
K § 3 navrhl rozpočtový výbor vypustit
- je to jediný návrh, který nebyl zařazen
do společné zprávy, protože to byl návrh
jediného výboru, zatímco ostatní výbory
ho doporučily a dva výbory, výbor pro vědu,
vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu
a výbor pro právní ochranu a bezpečnost
navrhly doplněk, který byl akceptován, to
znamená, které přijme nejpozději do
3 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, což zpřesňuje celou proceduru.
§ 4 byl na návrh dvou výborů zpřesněn
a trochu přeložen do češtiny.
V § 5 došlo k vypuštění úvodních
slov "uvolnění a.." a zůstává
tam jenom "předání objektů",
což je na návrh ústavně právního
výboru a hospodářského výboru,
protože je samozřejmé, že uvolnění
prostor v tom termínu by bylo pro vládu naprosto
vyloučené. Zároveň se doplňuje
slovo "nabytí", aby byl upřesněn
legislativně § 5.
Doplňuje se i § 6. Zároveň došlo
proti původnímu tisku k napravení technické
chyby, kde bylo dvakrát číslo pět.
Na návrh ústavně právního výboru
se doporučuje, jak už to bylo při projednávání
minulého zákona, upravit datum účinnosti
na 15. října, nikoli na den vyhlášení,
zvláště když zde budou určité
majetkové vazby, tak bude lépe vycházet od
přesného konkrétního data a ne jen
termínem vydání ve Sbírce.
Pokud jde o změny v příloze, tam došlo
na návrh výboru pro právní ochranu
a bezpečnost a ústavně právního
výboru k zpřesnění, aby byly všechny
údaje, které jsou potřeba, k definici jednotlivých
objektů a vypuštění vlastníka
uživatele, tak, jak to původní tisk předkládal
a to z toho důvodu, že to patřilo spíše
do důvodové zprávy a technickým nedopatřením
to zůstalo v příloze. Nyní máte
tedy před sebou naprosto přesné údaje,
to jest střediska geodézie, číslo
vlastnického listu, katastrální číslo
pozemku, katastrální území a popisné
číslo domů, aby byly tyto objekty nezaměnitelné.
Jak již bylo řečeno, celkový dojem si
můžete učinit z přiloženého
plánku, který vám byl k tomu přiložen,
aby vám toto bylo jasné.
Já bych tímto svoji zpravodajskou zprávu
skončil s prosbou, aby případné pozměňující
návrhy mně byly dodány písemně.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
společnému zpravodaji Petru Koháčkovi.
Otevírám k tomuto bodu rozpravu. Konstatuji, že
se do ní písemně přihlásili
poslanci Drápela, Výborný, Bláha a
Hofhanzel. Než toto pořadí potvrdím,
chci se zeptat pana poslance Drápely, jehož přihláška
neobsahuje vysloveně vytyčení pozměňovacího
návrhu, zda se chystá takový pozměňovací
návrh podat.
(Drápela: Ne)
V případě že ne, dám přednost
těm přihlášeným, kteří
výslovně pozměňovací návrh
ve své přihlášce ohlásili. Jako
první vystoupí pan poslanec Výborný,
kterému uděluji slovo.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedo,
dámy a pánové, především
bych chtěl předeslat, že nemluvím ani
za ústavně právní výbor, ani
za klub poslanců KDU-ČSL, ale že mluvím
za sebe a budu sdělovat své osobní názory
k předloženým tiskům. Dále bych
chtěl v souladu s ještě platným usnesením
České národní rady sdělit,
že na projednávání tohoto tisku, jako
všichni ostatní, mám jistý osobní
zájem, neboť jsem poslancem České národní
rady.
Můj pozměňovací návrh nevychází
z nějaké celkové kritiky zákona. Jsem
plně přesvědčen, stejně jako
pan místopředseda Tollner, že jedním
ze základů každého státu je parlament
a že parlament musí mít své sídlo.
A souhlasím s tím, že je užitečné,
když toto sídlo má jistou historickou tradici.
Sám bych považoval za ideální cílové
řešení, aby sídlem České
národní rady byly všechny objekty, které
sídlem České národní rady,
resp. jiných českých sněmů
i v minulosti byly.
Přesto přese všechno navrhuji, aby z přílohy
zákona, který je navrhován, byly vypuštěny
body 4, 5, 6, 12 a 13.
Čtyři, pět, šest, dvanáct a třináct.
Objekty v těchto bodech uvedeny, to je číslo
popisné 11, 12, 13, 8 a 518 s pozemkovými parcelami,
jak jsou v tisku popsány, jsou v současné
době nepochybně vlastnictvím obecním.
Mohou existovat různé názory na to, zda ČNR
z právního a ústavního hlediska je
oprávněna k takovému kroku, který
je zde nabízen, ty názory jsou různé
a já svůj pozměňovací návrh
neopírám o právní fundament, ale řeknu
to zcela otevřeně, spíše jde o pocit,
že je třeba dosáhnout zisku těchto objektů
do vlastnictví České republiky a práva
hospodaření ČNR jiným způsobem
než "vyvlastněním", které
by bylo provedeno jedním z prvních zákonů,
které by přijímalo toto zákonodárné
shromáždění v tomto volebním
období.
Jsem přesvědčen, že jednání
s příslušnými zastupitelstvy dosáhneme
toho, že tyto objekty, které byly zčásti
bezplatně převedeny, získáme zpět,
ale stejně tak jsem přesvědčen, že
není správné, já to aspoň jako
konzervativní člověk cítím,
abychom je získávali zákonem.
Proto navrhuji těch 5 objektů, které patří
obci, z přílohy vypustit.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Výbornému a k řečništi
zvu dalšího přihlášeného
do rozpravy, který se chystá podat další
pozměňovací návrh, je to pan poslanec
Bláha. Jeho návrh se týká § 5
a já podotýkám, že v tomto otisku návrhu
zákona je chyba, jsou tam dvakrát paragrafy označené
číslem 5. Je tedy třeba také provést
přečíslování, o tomto návrhu
není třeba hlasovat, je to zjevný překlep,
zjevná technická chyba. Prosím pana poslance
Bláhu, aby se ujal slova.
Poslanec Jan Bláha: Děkuji za udělení
slova, vážený pane předsedo, vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, projednáváme dnes, jak již bylo uvedeno
návrh zákona iniciativní skupiny poslanců
ČNR, tisk číslo 20 a 39. Návrh byl
původně předjednáván ve stálé
komisi předsednictva pro práci v ČNR. Vzhledem
k řadě otázek, a už tu byly i nastoleny,
ve spojením s čísly budov, kterých
se návrh zákona týká, bylo v komisi
rozhodnuto jednat o návrhu zákona se zástupci
hlavního města Prahy a její části
Prahy 1. Účastnil jsem se těchto jednání
jako člen komise, i když v době, kdy souběžně
probíhalo jednání ve výborech.
Pro vaši informaci, výše uvedeného jednání
se zúčastnil v zastoupení ČNR i pan
předseda Uhde, pan místopředseda Tollner,
pracovníci kanceláře a ze strany města
i primátor pan Kondr, starosta Prahy 1 pan Spěvák
a další zástupci.
Předem uvádím, že jsou zcela nesporné
důvody ke vzniku důstojného sídla
ČNR, jak pro práci poslanců, kanceláře,
i ostatního provozu. Zastupitelstvo Prahy chápe
a i uznává právo řešení
sídla ČNR zákonem, ale také samozřejmě
předpokládá a má zájem o vhodné
řešení pro Prahu a městskou část
Prahy 1 Malou Stranu. Jedná se zde o objekty, které
jsou ve vlastnictví hlavního města Prahy,
viz příloha, pořadové číslo
4, 5, 6, 12 a 13. Považuji vstřícnost a názor
zástupců města za správný pohled
a proto se domnívám, že současnou navrhovanou
podobou znění zákona by mohlo dojít
eventuelně k uzavírání prostorů
pro další jednání, které předpokládám
a bylo i výsledkem rozhovorů.
K tomu uvádím, že minulý týden
mně byly předány a předpokládám,
že ne jenom mně, dva návrhy seznamů
objektů, které Praha 1 navrhuje pro další
jednání, jak pro řešení potřeb
ČNR, tak i pro potřeby Prahy 1 - Malé Strany.
Domnívám se tím, že původní
znění § 5, ve kterém byla původně
zakotvena povinnost pro vládu uvolnit tyto objekty je správné,
a jsem pro doplnění tak, že uvolnění
a předání zajistí vláda po
projednání s městským zastupitelstvem
hlavního města Prahy ve lhůtě 6 měsíců.
Proto podávám tímto návrh zákona
na nové znění takto: Cituji: "Uvolnění
a předání objektů dosud neužívaných
ČNR zajistí vláda České republiky
ve spolupráci s magistrátním úřadem
hlavního města Prahy nejpozději do 6 měsíců
ode dne účinnosti tohoto zákona."
Chtěl bych věřit, že takto navrhovaná
úprava je krokem, který se očekává
a že dává předpoklad nejen k získání
důstojného sídla pro ČNR, ale i prostor
pro slušnost a vstřícnost řešení
potřeb města Prahy a jeho občanů.
Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Bláhovi a abych dostál našemu jednacímu
řádu, ptám se pana poslance Hofhanzla, zda
by nespecifikoval obsah svého diskusního příspěvku,
zda se chystá podat pozměňovací návrh.
Ne, v tomto případě má slovo pan poslanec
Drápela.
Poslanec Jiří Drápela: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové. Jménem
klubu poslanců LSU jsem pověřen vyjádřit
zde podporu návrhu zákona o sídle ČNR.
Jsme přesvědčeni, že schválením
tohoto zákona vytváříme podmínky,
aby ČNR reprezentující českou a moravskou
státnost, získala prostory důstojné
českého sněmu. Zároveň tím
dáváme základ pro vytvoření
odpovídajících pracovních podmínek
pro příští generaci, eventuelně
příští poslance, zvolené v budoucím
volebním období.
Věřím, že podporu tomuto návrhu
zákona vyjádří většina
poslanců, nebo všichni poslanci této sněmovny.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Drápelovi, slovo má pan poslanec Hofhanzl,
je to zároveň poslední řečník
písemně přihlášený do
rozpravy.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové. Jsem
rovněž poslancem ČNR a je vlastně mým
zájmem, aby ČNR měla důstojný
stánek. Přesto ale vyjádřím
své mínění, myslím v nezávislosti
na tomto mém osobním zájmu.
Člověk se odlišuje od zvířat
tím, že má historickou paměť a
je schopen své zkušenosti předávat následujícím
generacím. Člověk jako jedinec hodný
tohoto jména nemůže svůj život
žít bez kořenů. Stát, má-li
mít své místo v prostoru a čase, musí
mít své kořeny a ke svým kořenům
se vracet.
Fakticky obnovujeme českou státnost a tradici parlamentarismu.
V tomto místě byl původní český
sněm, a v této sněmovně byla obnovena
česká státnost i v roce 1918. Obnovujeme
tradici parlamentarismu po více než 40 letech totalitního
manipulátorství. Domnívám se, že
zákonem o sídle ČNR položíme
základní kámen návaznosti na kořeny
české státnosti.
Česká národní rada by měla
sídlit v tomto prostoru a budovách, kterými
procházela historie českého státu.
Myslím, že nebylo by horšího znamení
pro budoucnost, než prodat příslušnost
ke kořenům české státnosti
za investice hotelových společností.
Upozorňuji toto ctihodné shromáždění
a pány ministry, že návaznost na historii a
tradici, by měly být jedním z hlavních
kořenů, které by měl český
stát upevňovat v prostoru a čase. Chci věřit,
že jsme si vědomi své historické odpovědnosti
při budování české státnosti
a obnově parlamentarismu v naší zemi. Pro zákon
budu hlasovat.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
poslanci Hofhanzlovi. Do rozpravy se dále připravil
místopředseda vlády ČR, poslanec ČNR
pan Kalvoda, kterému uděluji slovo.
Místopředseda vlády ČR Jan Kalvoda:
Vážený pane předsedo, dámy
a pánové, já nebudu mluvit o tak závažných
věcech, o kterých zde hovořili mí
předřečníci a které se týkají
tohoto návrhu zákona. Chci vás jen upozornit
na jednu dílčí věc a zároveň
navrhnout příslušnou změnu této
předlohy. Paragraf 5 říká, že
uvolnění a předání objektů
dosud neužívaných Českou národní
radou zajistí vláda ČR nejpozději
do tří měsíců ode dne účinnosti
tohoto zákona. V důvodové zprávě
se pak stručně uvádí, že §
5 stanoví povinnosti vládě České
republiky ve stanovené lhůtě provést
redislokaci uživatelů budov na Malostranském
náměstí čp. 6 a 7 a zajistit náhradní
byt pro občany bydlící v budovách
v Tomášské ulici čp. 518 a 8. Já
navrhuji vypuštění ustanovení §
5 této předlohy.
Je tomu tak proto, že uzákoněním této
předlohy bez ustanovení § 5 nastane nový
právní stav, kdy vlastníkem veškerých
uvedených nemovitostí bude český stát
a správcem či právo hospodaření
bude vykonávat Kancelář ČNR. Jen ona
má možnosti pořadem práva dosáhnout
vyklizení těchto nemovitostí. Vládu
můžete uvažovat jako soubor orgánů
či představitele orgánů státní
správy, a to nejvyšších, protože
vláda sama není ústřední orgán
státní správy, anebo jako vlastníka
nebo toho, kdo vykonává právo hospodaření
k různým objektům, aby tak mohl zajistit
různé náhradní byty či náhradní
prostory. Vláda nemá jako taková právo
hospodaření, pokud jsem informován a jsem
správně informován, kromě Úřadu
vlády, v žádné jiné budově,
neboť veškeré ostatní prostory užívané
ústředními orgány státní
správy, včetně ministerstev, jsou ve správě
těchto ministerstev. Kromě toho vláda nemůže
jiným než soudním způsobem zajistit
vyklizení bytových nájemníků.
To je věc, kterou si nesmíme - akceptujeme-li základní
principy právního státu - plést s
tím, že vláda má jakési mocenské
nástroje k vyklizení bytových uživatelů.
To prostě nejde.
Kromě svého návrhu na vypuštění
ustanovení § 5 této předlohy dávám
v úvahu sněmovně, zda lépe nesplní
sledovaný účel tohoto ustanovení přijetí
návrhu zákona bez tohoto ustanovení a přijetí
usnesení, jímž se vládě uloží
nějaká povinnost, ovšem zákonem by se
neměla ukládat povinnost termínovaná
a nemožná. Vláda z velké části
povinnost uloženou paragrafem 5 nemůže splnit,
protože k tomu nemá právní instrumenty
ani kompetence.
Děkuji.
Předseda ČNR Milan Uhde: Děkuji panu
místopředsedovi a poslanci Kalvodovi a konstatuji,
že bylo zatím předneseno pět příspěvků.
Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan poslanec
Bachna.
Poslanec Petr Bachna: Já bych si ve stručnosti
dovolil - jako bývalý starosta Prahy 1 - několik
drobných faktických údajů. Předem
bych chtěl říci, že bych podporoval
návrh pana kolegy Výborného na to, aby domy,
které jsou v majetku obce a které byly zákonem
tohoto ctihodného gremia obci dány, jí nebyly
zase dalším zákonem odebrány. Z hlediska
faktického to totiž nepovažuji za nutné,
protože domy, které jsou v bloku ČNR, to znamená
čp. 11, 12, 13, jsou této na 25 let bezplatně
pronajaty řádnou smlouvou, čili nic nebrání
tomu, aby byly využívány pro potřeby
ČNR. Pokud se týká domu čp. 518 a
8, tak problém s nájemníky a reakce, kterou
vyvolá přijetí tohoto zákona, zahrnujícího
tyto dva objekty, bude rozhodně nepříjemná.
Domnívám se, že to není nezbytně
nutné. Podporuji návrh tomuto se vyvarovat. Děkuji.