Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
VI. v. o.
1545
Odpověď
ministra vnitra ČSFR Ing. J. Langoše na interpelaci podanou poslancem SN P. Uhlem ve věci uchování státního tajemství (tisk 1284)
MINISTR VNITRA
ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
ing. Ján LANGOŠ
V Praze dne 16. III. 1992
Č. j. 1D-255/SA-92
Vážený pane poslanče,
mám vážné pochybnosti o tom, že tvrzení pana Černockého, že mezi ním a registrem svazků stojí pouze jedna spolehlivá osoba, se zakládá na pravdě. Tuto svoji domněnku opírám o poznání, že pan Černocký (a další publicisté a novináři, kteří se na tvz. registrační protokol svazků odvolávají) čerpá své znalosti od osoby, která získala určité informace přes několik prostředníků. V té podobě, ve které jsou jména údajných spolupracovníků bývalé StB zveřejňována totiž v registračních protokolech ověřitelná nejsou, resp. by šlo o práci časově značně náročnou a tudíž i nápadnou.
K registračním protokolům má přístup více pracovníků FMV, jejich počet je však velmi omezený (méně než deset), důvody, proč k nim mají přístup jsou přesně vymezené (např. kontrola údajů, které poskytuje databáze při provádění úkonů podle zákona č. 451/1991 Sb.) a proto i časově a jinak kontrolovatelné (a také kontrolované). Již jsem prohlásil, že závěry šetření, které jsem nařídil provést, nenasvědčují tomu, že k úniku informací došlo prostřednictvím příslušníků FMV.
K druhé části Vaší interpelace Vám mohu pouze sdělit, že Vaše podezření nemohu ani vyvrátit ani potvrdit. Komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu 1989 vznikla z rozhodnutí Federálního shromáždění, které rovněž uložilo odpovědným ministrům zpřístupnit a poskytnout komisi všechny podklady, které bude požadovat.
Toto rozhodnutí Federálního shromáždění jsem v plném rozsahu splnil. Činnost komise však nepodléhala kontrole ze strany FMV, a to ani kontrole neformální.
S pozdravem
Vážený pan
ing. Petr UHL
poslanec FS ČSFR
Praha