(2) Výpočet daně podle odstavce 1 se použije pouze na příjmy:

a) ze zemědělství a lesnictví [§ 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.] (§ 7 odst. 1 písm. a/);

b) autorů a původců za využívání výsledků duševní činnosti (§ 7 odst. 2 písm. a/) [Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších právních předpisů] a restaurátorů kulturních památek a sbírkových předmětů;

c) z pronájmu (§ 9).

§ 15

Nezdanitelná část základu daně

(1) Základ daně se sníží o částky:

a) 20 400 Kčs ročně na poplatníka;

b) 9 000 Kčs ročně na vyživované dítě žijící ve společné domácnosti s poplatníkem, nejvýše však na čtyři děti. Přechodný pobyt dítěte mimo společnou domácnost nemá vliv na uplatnění snížení;

c) 12 000 Kčs ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující 20 400 Kčs ročně;

d) 6 000 Kčs ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod a nebo je poplatník podle zvláštních předpisů částečně invalidní;

e) 12 000 Kčs ročně, pobírá-li poplatník invalidní důchod nebo jiný důchod, jehož jednou z podmínek pro přiznání je invalidita a nebo je poplatník podle zvláštních předpisů invalidní, avšak jeho žádost o invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodu jeho invalidity; je-li však poplatník držitelem průkazky ZTP-P (zvlášť těžce poškozený s průvodcem), zvyšuje se částka na 36 000 Kčs ročně.

(2) O částku podle odstavce 1 písm. a) nesnižuje základ daně poplatník, u kterého starobní důchod z fondu sociálního pojištění činí více než 20 400 Kčs ročně. Nepřevyšuje-li 20 400 Kčs ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a) jen ve výši snížené o vyplacené částky starobního důchodu. K přídavkům na děti a k výchovnému se nepřihlíží.

(3) Za vyživované dítě poplatníka (vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů) se považuje:

a) nezletilé dítě;

b) zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod a

1. soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, nebo

2. nemůže se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo

3. pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek.

(4) Uzavře-li dítě uvedené v odstavci 3 písm. b) manželství a žije ve společné domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c). Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení podle odstavce 1 písm. b) rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě žije s ním ve společné domácnosti.

(5) Vyživuje-li dítě (děti) v rámci jedné společné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je pro účely daně uplatnit jen jeden z nich.

(6) Poplatník, u něhož podmínky rozhodné pro snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až e) trvají jen několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, sníží základ daně jen o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky. Dítě uplatní poplatník již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo.

(7) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých právnickým osobám se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní náboženské pro státem uznané církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a dále obcím, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo 2 000,- Kčs v úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.

§ 16

Sazba daně

(1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) činí:

přes Kčs

do Kčs

 

 

 

 

-

60 000

15 %

 

 

 

60 000

120 000

9 000

Kčs + 20 %

ze základu přesahujícího

60 000 Kčs

120 000

180 000

21 000

Kčs + 25 %

ze základu přesahujícího

120 000 Kčs

180 000

540 000

36 000

Kčs + 32 %

ze základu přesahujícího

180 000 Kčs

540 000

1 080 000

151 000

Kčs + 40 %

ze základu přesahujícího

540 000 Kčs

1 080 000

a výše

367 200

Kčs + 47 %

ze základu přesahujícího

1 080 000 Kčs

(2) Pro výpočet daně podle odstavce 1 se základ daně zaokrouhluje na celé stovky Kčs dolů a daň na celé koruny nahoru.

ČÁST DRUHÁ

DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB

§ 17

Poplatníci daně z příjmů právnických osob

(1) Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou právnické osoby s výjimkou právnických osob uvedených v odstavci 2 (dále jen "poplatníci").

(2) Poplatníky daně z příjmů právnických osob (dále jen "daň" nejsou veřejné obchodní společnosti.

(3) Od daně se osvobozuje Státní banka československá [Zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance Československé.].

(4) Poplatníci, kteří mají na území České a Slovenské Federativní Republiky své sídlo, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České a Slovenské Federativní Republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v cizině

(5) Poplatníci, kteří nemají na území České a Slovenské Federativní Republiky své sídlo, s výjimkou fyzických osob, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky (§ 22).

§ 18

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen "příjmy") s výjimkou uvedenou v odstavci 2.

(2) Předmětem daně nejsou zděděné nebo darované nemovitosti nebo movité věci, popřípadě majetková práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů.

(3) U poplatníků, kteří nejsou zapsáni v obchodním rejstříku nebo nepodnikají ani na základě živnostenského oprávnění, jsou předmětem daně pouze příjmy z činností vykonávaných za účelem dosahování zisku nebo z činností, jejichž provozováním lze zisku dosáhnout včetně příjmů z výnosů z cenných papírů.

(4) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu, občanská sdružení, politické strany a hnutí, státem uznané církve a náboženské společnosti, nadace, rozpočtové a příspěvkové organizace, státní fondy, fondy zdravotnictví, fondy sociální a fond zaměstnanosti.

(5) U fondů národního majetku [Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky. Zákon SNR č. 253/1991 Sb., o působnosti orgánů Slovenské republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku Slovenské republiky.] a u obcí jsou předmětem daně příjmy z výnosů cenných papírů.

§ 19

Osvobození od daně

Od daně jsou osvobozeny:

a) členské příspěvky přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, občanskými sdruženími, politickými stranami a hnutími;

b) příjmy poplatníků uvedených v § 18 odst. 3 plynoucích z jejich vlastní činnosti, která je z hlediska jejich poslání originální a nemůže být předmětem soutěže s jinými podnikatelskými subjekty, jsou-li úměrné vynaloženým nákladům;

c) výnosy kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a pravidelné příspěvky členů u státem uznaných církví a náboženských společností;

d) přijaté úhrady za užívání družstevních bytů a družstevních garáží u družstev, která je spravují;

e) příjmy z provozu malých vodních elektráren (do výkonu 1 MW), větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na využití geotermální energie, a to v kalendářním roce, v němž byly uvedeny do provozu a v následujících pěti letech. Za uvedení do provozu se nepovažuje změna vlastníka či provozovatele.

f) příjmy státních fondů stanovené zvláštní" i předpisy [Např. zákon SNR č. 95/1991 Sb., o státním fondu kultury, ve znění pozdějších předpisů, zákon SNR č. 128/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí Slovenské republiky a zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.].

§ 20

Základ daně

(1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až § 34.

(2) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací nebo bez likvidace a není-li jmenován právní nástupce, je základem daně likvidační zůstatek.

(3) Likvidačním zůstatkem se pro účely zákona rozumí rozdíl, o který příjmy z likvidace jmění poplatníka zvýšené o zůstatkovou cenu neprodaného a odpisovaného hmotného majetku a o pořizovací cenu neprodaných zásob, převýší výdaje (náklady) spojené s likvidací.

(4) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých právnickým osobám se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro státem uznané církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a dále obcím, pokud hodnota daru činí alespoň 2 000,- Kčs. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně.

(5) Základ daně se zaokrouhluje na celé tisíce Kčs dolů.

§ 21

Sazba daně

Sazba daně činí 45 % ze základu daně sníženého o položky podle § 20 odst. 4 a podle § 34 a z likvidačního zůstatku (§ 20 odst. 2).

ČÁST TŘETÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 22

Zdroj příjmů

(1) za příjmy ze zdrojů na území České a Slovenské Federativní Republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17. odst. 5 považují:

a) příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně;

b) příjmy ze závislé práce, která je vykonávána na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo na plavidlech plujících pod československou státní vlajkou anebo na palubách československých letadel;

c) příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství a obdobných služeb;

d) příjmy z nezávislé na území České a Slovenské Federativní Republiky vykonávané nebo zhodnocované činnosti spisovatele, přednášejícího, umělce a architekta, činnosti sportovce, artisty nebo spoluúčinkujících osob a příjmy z tantiém, a to tehdy, není-li zřízena stálá provozovna;

e) příjmy z úhrad od právnických nebo fyzických osob se sídlem nebo bydlištěm na území České a Slovenské Federativní Republiky, kterými jsou zejména:

1. licenční poplatky za užití nebo právo na užití patentů, ochranných známek, návrhů, modelů, plánů, utajovaných vzorců nebo postupů, výrobně technických poznatků (know-how),

2. poplatky za užití nebo právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení,

3. úhrady za užití předmětů ochrany podle práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému;

4. podíly na zisku a dividendy, úroky a ostatní příjmy z akcií, včetně podílů na společnostech s ručením omezeným nebo družstvech,

5. část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi,

6. úrokové výnosy nebo kapitálové výnosy z pohledávek výnosů,

7. příjmy z prodeje,

8. příjmy z nájemného.

(2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení k výkonu činností poplatníků se sídlem nebo bydlištěm v cizině na území České a Slovenské Federativní Republiky, a to zejména staveniště, dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje). Stálou provozovnou se rozumí i jmenovaný stálý zástupce. Staveniště, stavební a montážní práce včetně oprav se považují za stálou provozovnu jen tehdy, přesáhne-li jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období) 6 měsíců. Do doby trvání stálé provozovny se započítávají kalendářní dny, pokud nedojde k jejich přerušení na dobu delší než 12 kalendářních měsíců následujících po sobě.

(3) Za příjmy z licenčních poplatků a poplatků uvedených v odstavci 1 písm. e) bod č. 2 a 3, se považuje jakékoliv plnění peněžní i jiné, které se poskytuje jako náhrada za užití nebo právo na užití.

Základ daně

§ 23

(1) základem daně je rozdíl mezi příjmy, s výjimkou příjmů osvobozených od daně (§ 4 a § 19), a výdaji (náklady) vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 24), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upraveny podle odstavců 2 až 4.

(2) Základem daně u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví [Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví vyhlašované ve Sbírce zákonů.] je hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví [Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví vyhlašované ve Sbírce zákonů.] rozdíl mezi příjmy a výdaji.

(3) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2 se upraví o částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů) nebo jsou do nich zahrnuté v nesprávné výši a o veškeré částky neoprávněně zkracující příjmy. Pokud rozsah některých druhů výdajů (nákladů) je omezen nebo limitován tímto zákonem nebo zvláštními předpisy [Např. zákon č. /1992 Sb., o cestovních náhradách.], lze je pro stanovení základu daně zahrnout do výdajů (nákladů) maximálně ve stanovené a prokazatelné výši.

(4) Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují:

a) příjmy z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36);

b) příjmy z emisního ážia;

c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu;

d) částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona.

(5) U komanditních společností se základ daně podle předchozích odstavců dále snižuje o částku připadající komplementářům.

(6) Za příjmy se považuje jak peněžní, tak i nepeněžní plnění oceněné cenami obvyklými v místě a v době plnění nebo spotřeby, a to podle druhu, kvality, popř. míry opotřebení předmětného plnění (dále jen "ceny obvyklé na trhu"), s výjimkou naturální spotřeby vlastní výroby a služeb.

(7) Liší-li se sjednané ceny od cen obvyklých na trhu a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, použijí se pro daňové účely ceny na trhu obvyklé. Tohoto ustanovení se použije vždy, jestliže se přímo či nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění podniků ve smluvních vztazích stejné právnické nebo fyzické osoby. Při prodeji nemovitosti bude takto posuzována odchylka směrem dolů, přesahuje-li jednu třetinu hodnoty nemovitosti zjištěné podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem.

(8) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací nebo bez likvidace a není-li právní nástupce, se základ daně podle předchozích odstavců za zdaňovací období předcházejícího dni zahájení likvidace nebo zrušení upraví o zůstatky vytvořených rezerv, výnosů příštích období, výdajů příštích období a nákladů příštích období, a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o cenu nespotřebovaných zásob a o výši pohledávek a závazků.

(9) Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu [Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví vyhlašované ve Sbírce zákonů.], pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.

§ 24

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy).

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také:

a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33);

b) zůstatková cena (§ 29 odst. 3) hmotného majetku a nehmotného majetku jen do výše příjmů z jeho prodeje nebo do výše náhrad zahrnutých do základu daně;

c) příspěvky právnickým osobám, pokud tato povinnost vyplývá ze zákona;

d) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně;

e) pojištění hrazené zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů [Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění. Zákon SNR č. /1991 Sb., o povinném zdravotním pojištění. Zákon č. /1992 Sb., o financování sociálního pojištění.];

f) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů [Např. zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech. Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší).]

g) rovnoměrně placené splátky nájemného za pronájem s následnou koupí najaté věci (finanční pronájem) a za pronájem, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatá věc vrací pronajímateli (operativní pronájem);

h) zaplacená daň z nemovitostí, silniční daň, jakož i další daně, s výjimkou uvedenou v § 25, a poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani;

i) rezervy:

1. u pojišťoven, vytvořené z části přijatého pojistného, určené ke splnění příštích závazků vyplývajících z pojistných smluv,

2. u bank, vytvořené na krytí bankovních rizik;

Způsob tvorby rezerv pod bodem č. 1 a 2 a jejich výši stanoví pro daňové účely zvláštní předpis, vydaný federálním ministerstvem financí,

3. na opravy hmotného majetku;

j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví vynaložené na:

1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,

2. provoz závodních zdravotnických zařízení a péči o zdraví zaměstnanců v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy [Např. vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi a vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky č. 19/1975 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb., zákona SNR č. 196/1990 Sb., a zákona SNR č. 419/1991 Sb., a navazujících právních předpisů, např. vyhlášky ministerstva zdravotnictví České republiky č. /1992 Sb., o závodní preventivní péči. Zákon č. /1992 Sb., o ochraně veřejného zdraví.]

3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,

4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované maximálně do výše 55 % ceny hlavních a přesnídávkových jídel;

k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů [zákon č. /1992 Sb., o cestovních náhradách. Limity stravného při zahraničních pracovních cestách vyhlašované ve Sbírce zákonů.], přitom

1. na ubytování, dopravu hromadnými dopravními prostředky a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,

2. na dopravu motorovým vozidlem zahrnutým v majetku poplatníka ve výši náhrady za spotřebované pohonné hmoty,

3. na dopravu motorovým vozidlem nezahrnutém v majetku poplatníka ve výši základní sazby a náhrady za spotřebované pohonné hmoty,

4. stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách,

5. stravné při tuzemských pracovních cestách, a to pouze pro zaměstnance podle § 6;

l) škody vzniklé v důsledku živelných pohrom;

m) výdaje (náklady) civilní obrany spojené s přípravou k sebeochraně a vzájemné pomoci a s péčí o prostředky individuální ochrany;

n) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany [Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Zákon SNR č. 126/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.];

o) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu [Zákon č. /1992 Sb., o obraně a branné povinnosti.];

(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezených činností, se jako náklady uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

(4) Splátky nájemného za pronájem s následnou koupí najaté věci podle odstavce 2 písm. g) se uznávají do výdajů (nákladů) za předpokladu, že:

a) doba nájmu je delší než 40 % předpokládané doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však 3 roky;

b) cena najaté věci při následné koupi nesmí být vyšší než zůstatková cena této věci (§ 29 odst. 2).

(5) Splátky nájemného za pronájem věci, při kterém se po skončení nájemní smlouvy vrací najatá věc zpět pronajimateli podle odstavce 2 písm. g), se uznávají do výdajů (nákladů) za předpokladu, že cena najaté věci při odprodeji témuž nájemci nebude nižší než zůstatková cena této věci (§ 29 odst. 2).

§ 25

Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména:

a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26);

b) výdaje na zvýšení základního jmění včetně splácení půjček;

c) výdaje na nákup cenných papírů;

d) vyplácené odměny členům představenstev, dozorčích rad (tantiémy) a členům kontrolních komisí;

e) vyplácené podíly na zisku a dividendy;

f) placené penále a pokuty s výjimkou smluvních pokut;

g) přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší [Zákon č. 309/1991 Sb. Zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování.];

h) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod [Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.];

i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně;

j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy [Např. vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi a vyhláška ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky č. 19/1975 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb., zákona SNR č. 196/1990 Sb., a zákona SNR č. 419/1991 Sb., a navazujících právních předpisů, např. vyhlášky ministerstva zdravotnictví České republiky č. /1992 Sb., o závodní preventivní péči. Zákon č. /1992 Sb., o ochraně veřejného zdraví.] a [zákon č. /1992 Sb., o cestovních náhradách. Limity stravného při zahraničních pracovních cestách vyhlašované ve Sbírce zákonů.];

k) výdaje převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j);

l) zaplacené zálohy (akontace) na budoucí koupi najaté věci (finanční pronájem);

m) zaplacené splátky při finančním a operativním pronájmu v případě nedodržení podmínek stanovených v § 24;

n) tvorba rezervních a ostatních účelových fondů;

o) nákup podílů na základním jmění společnosti nebo družstva;

p) manka a škody přesahující přijaté náhrady s výjimkou uvedenou v § 24;

r) zůstatkovou cenu trvale vyřazeného hmotného majetku a nehmotného majetku s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. b);

s) technické zhodnocení (§ 33);

t) daně zaplacené za jiného poplatníka;

u) daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí;

v) daň z příjmů fyzických osob;

w) daň z příjmů právnických osob.

Odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku

§ 26

(1) Odpisy se stanoví pro účely tohoto zákona podle § 31 nebo § 32 z hmotného majetku, s výjimkou uvedenou v § 27, a nehmotného majetku.

(2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí samostatné movité věci, jejichž vstupní cena (§ 29 odst. 1) je vyšší než 10 000 Kčs a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok, budovy a stavby, pěstitelské celky trvalých porostů [Zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů a předpisy jej provádějící.] s dobou plodnosti delší než 3 roky, základní stádo [Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví vyhlašované ve Sbírce zákonů.] zvířata a plemenné dostihové koně a jiný majetek.

(3) Jiným majetkem se rozumí technické zhodnocení, výdaje na otvírky nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace, pokud nezvyšují vstupní a zůstatkovou cenu hmotného majetku.

(4) Nehmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí předměty průmyslových práv licence, poskytování technických nebo jiných hospodářsky využitelných znalostí a software, jejichž vstupní cena je vyšší než 20 000 Kčs a jsou pořízeny úplatně nebo ve vlastní režii, a dále zřizovací náklady [Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví vyhlašované ve Sbírce zákonů.].

(5) Odpisováním se pro účely tohoto zákona rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku a nehmotného majetku, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu.

§ 27

Hmotný majetek vyloučený z odpisování:

a) zásoby;

b) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhly plodonosného stáří;

c) hydromeliorace do dvou let po jejich dokončení;

d) objekty hrazení a úpravy bystřin a lesnicko-technické meliorace;

e) umělecká díla [Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.], jež nejsou součástí staveb a budov, předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní soubory a knihovní sbírky knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné sbírky;

f) movité a nemovité kulturní památky a jejich soubory, které zpravidla nejde ocenit podle platných právních předpisů;

g) povrchové a podzemní vody, lesy, ložiska nerostných surovin a nerosty, jeskyně, měřičské značky, signály a jiná zařízení vybraných geodetických bodů a tiskové podklady státních mapových děl.

§ 28


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP