FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

1991

VI. volební období

1390

Návrh

výborů pro plán a rozpočet

na usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů

k vládnímu návrhu zákona o soustavě daní

(tisk 842)

Výbory pro plán a rozpočet Sněmovny lidu a Sněmovny národů ve smyslu § 39 odst. 4 zákona č. 56/1991 Sb., o jednacím řádu Federálního shromáždění, po projednání uvedeného návrhu zákona ve výborech ústavně právních, zahraničních, branných a bezpečnostních, hospodářských, sociálních a kulturních a ve výborech pro životní prostředí Sněmovny lidu a Sněmovny národů a po zvážení stanoviska České národní rady a Slovenské národní rady

navrhují

Sněmovně lidu a Sněmovně národů přijmout novelu ústavního zákona č. 143/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon o soustavě daní v tomto znění:

 

"Ústavní zákon

ze dne ............ 1992,

kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:

Článek I

Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavních zákonů č. 57/1969 Sb., č. 125/1970 Sb., č. 43/1971 Sb., č. 100/1990 Sb., č. 101/1990 Sb., č. 158/1990 sb., č. 159/1990 Sb., č. 294/1990 Sb., č. 295/1990 Sb., č. 556/1990 Sb. a č. 23/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V čl. 12 odst. 2 se za písm. b) vkládají nová písmena c) a d), která zní:

"c) daň z přidané hodnoty,

d) spotřební daně,"

Dosavadní písmeno c) a d) se označují jako písmena e) a f) a písmeno e) zní:

"e) u daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob okruh poplatníků, předmět a výchozí daňovou sazbu včetně rozsahu možných odchylek v konstrukci uvedených daní v obou republikách,"

2. V čl. 12 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:

"(5) Orgánům celní správy přísluší správa, výkon a kontrola

a) daní uvedených v odstavci 2 písm. b), c) a d) vybíraných při dovozu,

b) poplatků spojených s dovozem nebo vývozem,

c) silniční daně u plátců této daně se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí.

Článek II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

 

Zákon

ze dne ........... 1992

o soustavě daní

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

(1) Soustavu daní v České a Slovenské Federativní Republice tvoří

1. Daň z přidané hodnoty včetně daně při dovozu.

2. Daně spotřební, a to

a) daň z uhlovodíkových paliv a maziv,

b) daň z lihu a destilátů,

c) daň z piva,

d) daň z vína,

e) daň z tabáku a tabákových výrobků.

3. Daně z příjmů:

a) daň z příjmů fyzických osob,

b) daň z příjmů právnických osob.

4. Daň z nemovitostí.

5. Daň silniční.

6. Daň z dědictví a darování.

7. Daň z převodu nemovitostí.

8. Daně k ochraně životního prostředí.

(2) Jiné daně než ty, které jsou uvedeny v odstavci 1, nelze stanovit.

§ 2

(1) Zákon Federálního shromáždění upravuje daň z přidané hodnoty, včetně daně při dovozu, daně spotřební a daně z příjmů.

(2) U daní z příjmů upravuje zákon Federálního shromáždění okruh poplatníků, předmět daně a základ daně a výchozí daňovou sazbu včetně rozsahu možných odchylek v konstrukci těchto daní v obou republikách.

(3) U daní spotřebních upravuje zákon Federálního shromáždění i rozsah případných možných odchylek v sazbě těchto daní.

§ 3

(1) Poplatníci se sídlem či bydlištěm v zahraničí mají v České a Slovenské Federativní Republice jednotné daňové povinnosti. Úprava způsobu vyloučení dvojího vnitrostátního a mezinárodního zdanění je jednotná.

(2) Nemovitosti podléhají zdanění v té republice, ve které leží. Silniční daň se uplatňuje podle sídla či bydliště poplatníka v tuzemsku; u cizozemských motorových vozidel v mezinárodním provozu se uplatňuje podle místa československého hraničního přechodu při jejich vjezdu, popřípadě výjezdu z České a Slovenské Federativní Republiky.

(3) Je-li silniční daň zaplacena v jedné republice, má se za to, že je zaplacena i v druhé republice.

§ 4

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok; odchylky může stanovit příslušný zákon.

(2) Daň nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník nebo plátce povinen podat přiznání nebo hlášení, popřípadě dlužník srazit daň nebo zálohu na tuto daň.

(3) Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce kalendářního roku, ve kterém byl poplatník nebo plátce, popřípadě dlužník o tomto úkonu zpraven; vyměřit a vymáhat daň lze však nejpozději do deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník nebo plátce povinen podat přiznání nebo hlášení, popřípadě dlužník srazit daň nebo zálohu na tuto daň.

(4) Jsou-li ve státě, ve kterém má poplatník sídlo nebo bydliště, stanoveny k vyměření nebo vymáhání daně lhůty delší než jsou lhůty uvedené v odstavcích 2 a 3, platí pro něho lhůty stanovené v tomto státě.

§ 5

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Ing. Michal BORGUĽA, v. r.

Ing. Miloš ZEMAN, v. r.

předseda VPR SL

předseda VPR SN


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP